Otevřít hlavní menu

Královská obora

park v Praze

Královská obora neboli Stromovka je 95 ha rozlehlý park v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Je to jeden z nejvýznamnějších přírodně krajinářských parků v Praze. Vyskytuje se zde velké množství exotických dřevin. Je tvořena soustavou travnatých a zalesněných ploch, které mají jak parkovou tak lesní podobu.[1] Již od středověku zde byla obora v majetku panovníka a roku 1804 se proměnila ve veřejně přístupný lesopark udržovaným ve stylu anglického parku. Je chráněn jako přírodní památka s názvem Královská obora[2] a je spolu s místodržitelským letohrádkem rovněž chráněn jako kulturní památka.[3] Nachází se zde soustava rybníčků, které jsou napájeny Rudolfovou štolou. Slouží ke sportovním, rekreačním i kulturně vzdělávacím účelům.[4]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Královská obora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Jezírko v Královské oboře
Jezírko v Královské oboře
Základní informace
Vyhlášení 1. září 1988
Nadm. výška 178-220 m n. m.
Rozloha 104,55 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Praha 7 (Bubeneč)
Souřadnice
Královská obora
Královská obora
Další informace
Kód 1118
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

HistorieEditovat

 
Čtvrtek ve Stromovce, obraz Viktora Barvitia z roku 1885

Předpokládá se, že Královská obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1268 v místě jilmové doubravy. Historická zmínka o Královské oboře (v Ovenci) se týká roku 1320, kdy ji Jan Lucemburský vyňal z majetku, který postupoval svatovítskému proboštství.

V roce 1495 byl na jižní náhorní hraně obory vystavěn královský lovecký letohrádek pro Vladislava Jagellonského, pozdější místodržitelský letohrádek.

Za panování Ferdinanda I. v roce 1547 byl v oboře zřízen rybník a o 12 let později byla obora rozšířena.

Za panování Rudolfa II. byly v oboře provedeny rozsáhlé změny. Lovecký letohrádek byl po roce 1578 renesančně přestavěn na lodžiovou vyhlídkovou stavbu. V roce 1584 byly provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky. V letech 1584 až 93 byla pod Letnou proražena tzv. Rudolfova štola pro napájení nového Velkého rybníka. Toto nesmírně technicky a časově náročné dílo přivádělo vodu z Vltavy poblíž dnešního Štefánikova mostu, vyústění pak bylo do středu Královské obory poblíž Šlechtovy restaurace .

V této souvislosti Česká komora zřejmě vyjádřila svůj vděk panovníkovi tím, že zakoupila a Rudolfovi II. darovala mlýn v Předním Ovenci. Jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Mlýn byl v letech 15891590 přestavěn, jeho areál byl rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamenů. V roce 1606 byla k Císařskému mlýnu přistavěna mohutná reprezentační brána. V roce 1679 však Císařský mlýn vyhořel.

O deset let později v roce 1689 byla v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozdější Šlechtova restaurace).

 
Šlechtova restaurace (2008)
 
Jezírko v místech Rudolfova rybníku

Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum.

Roku 1866 společnost Buštěhradská dráha prodloužila železniční trať Kladno – Bruska (dnes stanice Praha-Dejvice) do Buben, kde ji napojila na státní dráhu. Ve Stromovce trať prochází po jejím horním okraji a také krátkým tunelem, zvaným Bubenečský či Dejvický.

Vroce 1885 byla do Královské obory prodloužena trať koněspřežné tramvaje, která končila u Marinkovy továrny v Holešovicích (u dnešního Veletržního paláce). 8. září 1898 byla jako první z pražských tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. 15. května 1908 byla vybudována u Výstaviště tramvajová smyčka, druhá v Praze, první stálá. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje byly vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku obnovena smyčka Výstaviště. U bývalé konečné Královská obora dosud stojí budova bývalé vozovny.

Část Královské obory byla koncem 19. století vyčleněna pro vybudování výstaviště.

U příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 byla u horního vstupu parku (u dnešního severního konce Ovenecké ulice) ukončena Křižíkova elektrická dráha na Letné, první elektrická tramvajová trať v Praze i v českých zemích, navazující na letenskou lanovku. Roku 1893 byla tramvajová trať prodloužena Stromovkou k Místodržitelskému letohrádku, přičemž překračovala železniční tunel. Roku 1903 byly koleje z Královské obory odstraněny.

V roce 1891 byl v Královské oboře nedaleko výstaviště, uspořádán II. všesokolský slet. Sokolové se tak připojili k Jubilejní výstavě na blízkém výstavišti, kde se prezentovali svou výstavkou. Přípravy poněkud zkomplikovala jarní povodeň, která vyhlédnutý pozemek zanesla bahnem. Za necelé dva měsíce byly na pozemku zapůjčeném městem vybudovány tribuny a další objekty, 15 dní po akci byl pozemek v původním stavu městu vrácen.[5]

Při povodni v srpnu 2002 byla zaplavena vodou, což vedlo k částečnému poškození vegetace. Část obory za železniční tratí Praha-Děčín u řeky Vltavy pak poškodila další velká povodeň v červnu 2013.

LokalitaEditovat

Nachází se v centrální části pražské kotliny, v říční nivě Vltavy, až na jižní část, která leží mimo nivu ve svahu říčního údolí. Prochází tudy dvě železniční tratě, buštěhradská a podmokelská dráha. Park je ohraničen ze severu plavebním kanálem Troja - Podbaba, na severozápadě uměle zaslepeným ramenem Vltavy a ze zbylých stran pak městskou výstavbou.[6]

Přírodní poměryEditovat

GeologieEditovat

Geologický podklad je složený z hornin ordovického stáří a na něm je hlinitá a písčitá náplava IV., nejnižší, vltavské terasy.

Od severu k jihu jsou ordovické horniny zastoupeny skaleckými vrstvami (písčito-jílovité břidlice až písčité jílovce), dobrotivskými břidlicemi, řevnickými křemenci, liběňskými břidlicemi (spolu s dobrotivskými břidlicemi budují převážnou část skalního podkladu území) a letenskými vrstvami (vyšší terasový sediment, nižší se pak nazývá maninská terasa). Holocenní náplavy v údolní terase jsou složením velmi rozmanité, obsahují písčité štěrky s různým stupněm zahlinění (písčitými, hlinitými a místy humosními a jílovitými náplavy).

Holocenní náplavy jsou překryty navážkami zemin místního charakteru s příměsí cihel, škváry a dalších stavebních materiálů.[7]

FaunaEditovat

I když se na první pohled může zdát, že park dominuje především hojnou vegetací, určitě stojí za zmínku i rozmanitá fauna.

V letech 2001 a 2003 byl zjištěn výskyt 25 druhů měkkýšů (Mollusca), 54 druhů arborikolních ploštic (Heteroptera), 227 druhů motýlů (Lepidoptera) - Batolec červený (Apatura ilia), Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), 109 druhů blanokřídlých (Hymenoptera) - Pačmelák (Bombus barbutellus), Čmelák zahradní (Bombus hortorum), 140 druhů vybraných čeledí brouků (Coleoptera), 5 druhů obojživelníků (Amphibia) - Skokan zelený (Rana aesculenta), Čolek obecný (Triturus vulgaris), Ropucha obecná (Bufo bufo), 2 druhy plazů (Reptilia) - Ještěrka obecná (Lacería agilis), Užovka obojková (Natrix natrix), 34 druhů ptáků (Aves) - Kavka obecná (Corvus monedula), Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)a 4 druhy savců (Mammalia) - Veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Za účelem zachování původních živočišných společenstev, zejména bezobratlých, tvoří základní kostru porostů domácí dřeviny a zachovávají se i ty přestárlé a odumřelé s dutinami. Tyto odumřelé dřeviny jsou důležité pro ohrožené druhy určitých druhů hmyzu a dalších členovců a obratlovců závislých na stromových dutinách (netopýři, ptáci, plši apod.)

FlóraEditovat

Stromy a keře zastoupené v oboře jsou pouze z malé části původní (ty se nacházejí zejména podle slepého ramene), většina je ovlivněna člověkem. Podél všech rybníčků jsou křovinaté porosty pravidelně udržovány člověkem, místy jsou vysázeny i záhony okrasných rostlin. Druhové složení vegetace ovlivňují i vodní ptáci, například kachny divoké, které se zde vyskytují celoročně. Po povodni v roce 2002 odumřelo obrovské množství stromů a do třech let po povodni oschlo 224 kusů. To se člověk pokusil napravit vysazením téměř 50 tis. cibulovin, 20 tis. trvalek, cca 3 tis. rhododendronů a azalek, obnovením cca 20 ha trávníků a ošetřením celkem cca 1 tis. stromů a vysazením cca 300 nových stromů.

Nachází se zde velké množství exotických dřevin, včetně šlechtěných okrasných forem, z jehličnanů například tisovec dvouřadý a pamodřín Kaempferův. Také tu nalezneme mnoho kultivarů buků, dubů, jasanů a dalších druhů stromů.[8] Nachází se zde například Dub dvoubarevný (quercus bicolor) nebo Javor mléčný (acer platanoides).

Většinu bylinného porostu v oboře s výjimkou rumištních stanovišť a některých míst v podrostech stromů tvoří travnaté plochy. Porosty jsou díky lokalitě v nivě hojně podmáčeny, díky čemuž je možné v oboře rozlišit 4 typy trávníků odvozených od původních lučních společenstev. Z rekreačních důvodů jsou ale často sekány, což negativně ovlivňuje množství bylinných druhů.[9]

Plán péčeEditovat

Nynější snahou je mimo jiné omezovat nepůvodní dřeviny a ty kvalitní dožívající nechat až do přirozené smrti a s ohledem na bezpečnost z nich zanechat torza. Pařezy odstraňovat pouze na místech, kde by bránily nově vzniklým alejím, pařezy nechávat vysoké minimálně 30 cm. S výjimkou listí jírovců, napadeného klíněnkou, zanechávat spadené listí a používat ho jako muč ve skupinových výsadbách.[10]

TurismusEditovat

Park je ve stylu anglické zahrady, s rozlohou 95 ha je největší pražskou zahradou. Slouží ke sportovním, rekreačním i kulturně vzdělávacím účelům. Je zde velké množství cest určených na procházky či projížďky na kole. I když je park v anglickém stylu, pravidlo zákazu vstupu na trávník tu nefunguje, je tedy ideální například na pikniky. Z terasy Místodržitelského letohrádku je krásný výhled na panorama severních částí Prahy.[11]

Téměř na okraji směrem k tramvajové zastávce Výstaviště Holešovice se nachází restaurace s názvem Vozovna, u které je dětské hřiště. Takových hřišť se po celé oboře nachází ještě několik.[12]

Dopravní dostupnost do parku je velice dobrá, z centra Prahy se dostanete tramvají do 15 minut.

Významné objektyEditovat

 
Pozdně renesanční brána Císařského mlýna

Kulturní odkazyEditovat

Park Stromovka je pevnou součástí pražské historie a byl tématizován i v prostonárodní[13] písni.[14]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Plán péče, str. 7, čl. 2.1 [online]. Dostupné online. 
  2. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&h_kod=1118
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-10]. Identifikátor záznamu 152672 : Královská obora. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. Plán péče, str. 7, čl. 2.1 [online]. Dostupné online. 
  5. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola II.Všesokolský slet, s. 8. 
  6. Plán péče, str. 8 [online]. Dostupné online. 
  7. Plán péče, str. 13 [online]. Dostupné online. 
  8. csoptroja.ecn.cz [online]. Dostupné online. 
  9. Plán péče, str. 11 [online]. Dostupné online. 
  10. Plán péče, str. 32 [online]. Dostupné online. 
  11. portalzp.praha.eu [online]. Dostupné online. 
  12. praguecityline.cz [online]. Dostupné online. 
  13. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo prostonárodní. 
  14. http://www.zpevnik.wz.cz/?id=15376

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat