Otevřít hlavní menu

Praha-Dejvice (nádraží)

železniční stanice

Praha-Dejvice je železniční stanice v Praze-Dejvicích v městské části Praha 6 na adrese Václavkova 169/1 na trati Praha – Rakovník. Nachází se nedaleko stanice metra Hradčanská, nádražní budova stojí v čele Bachmačského náměstí. Zastavují zde osobní, spěšné vlaky a rychlíky linky S5 resp. R24 společnosti České dráhy.

Praha-Dejvice
nádražní budova
nádražní budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Město Praha (část Dejvice)
Ulice Václavkova
Souřadnice
Praha-Dejvice
Praha-Dejvice
Praha-Dejvice, Praha
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 570663
Tratě 120
Nadmořská výška 230 m n. m.
V provozu od 1830
Zabezpečovací zařízení JOP ESA 11
Dopravních kolejí 3 dopravní, 1 manipulační
Nástupišť (hran) 3
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava metro A, tramvaj, autobus
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCRestaurace
Kód památky 49714/1-2259 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Budova nádraží koněspřežky
 
Historický vodojem

Jedná se o nejstarší pražské nádraží. Původně zde začínala nákladní Lánská koněspřežka, která od r. 1830 sloužila zejména pro dopravu dřeva z Křivoklátských lesů. Stanice byla umístěna vně města u křižovatky cest za Píseckou bránou, nedostatečné dopravní spojení této lokality s centrem města vyřešila tehdy zbudovaná Chotkova silnice. Z doby vzniku nádraží, z r. 1831 pochází i původní nádražní budova, která v upravené podobě dosud stojí za kolejištěm naproti současné budově.

Nádraží se stalo pražským překladištěm kladenského uhlí, jehož význam v době průmyslové revoluce postupně vzrůstá. Roku 1863 byla dráha přestavěna na parostrojní pohon společností Buštěhradská dráha. Od r. 1868 byla železnice prodloužena přes tunel v Královské oboře do nádraží Praha-Bubny, kde se napojila na trať Rakouské společnosti státní dráhy a vlaky tak mohou přes Negrelliho viadukt dojíždět na Státní, dnes Masarykovo nádraží. V šedesátých letech byla nejprve přestavěna původní budova, poté přistavěn vodojem (1872) a konečně 1873 postavena nová budova nádraží.

Za první republiky nádraží využíval prezident T. G. Masaryk pro cesty do lánského zámku. R. 1927 byl zde zřízen prezidentský salonek s příjezdovou rampou a samostatným nástupištěm.

BudovyEditovat

 
Nádražní budova, pohled z Bachmačského náměstí, v popředí prezidentská rampa.
  • V areálu je dochovaná původní, nejstarší pražská nádražní budova z roku 1831, dostavovaná v letech 18631869.
  • Drážní vodojem z roku 1872. Vodojem měl v přízemí kotel, od něho procházel komín ocelovou vodní nádrží umístěnou v patře. Jedná se o nejstarší drážní vodojem v Praze.
  • Současná budova byla postavena roku 1873. Ke střední patrové části přiléhají dvě křídla zakončená patrovými pavilony. Po celé délce probíhá stříška na litinových sloupech. V přízemí na západní straně je prezidentský salonek, se stavebně odděleným nástupištěm a do ulice doplněný malou příjezdovou rampou. Původní vzhled budovy narušují novodobé půdní přístavby na všech třech patrových částech nádraží. Ve východní části budovy je restaurace se zahrádkou, která slouží i jako hudební klub.

Všechny tři budovy jsou od roku 1999 chráněny jako kulturní památka.[1]

Budovy v roce 2016 přešly do majetku SŽDC.

Návazná dopravaEditovat

Poblíž nádraží se nachází významný dopravní uzel tramvajové a autobusové dopravy při stanici metra Hradčanská.

BudoucnostEditovat

Nádraží leží na uvažované rychlodráze na letiště a do Kladna. Navrhované bylo také vytvoření podzemního nástupiště s přímým spojením s podchodem a vestibulem stanice metra.

ZajímavostiEditovat

Stanice je vybírána jako lokace pro filmování historických filmů, domácích i zahraničních. Mezi mnohými např.:

Byl zde natočen také klip ke skladbě Jsem pohodlný od skupiny J.A.R.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-08-04]. Identifikátor záznamu 121513 : Železniční stanice Dejvice, z toho jen: vodárna, býv. a souč. prov. přij. budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Velká Praha A-L.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 262. 
  • JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. kapitola Drážní vodojemy. Nádraží Dejvice. S. 50-51.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat