Olbram Zoubek
Olbram Zoubek (21. dubna 1926 Praha – 15. června 2017 Praha[2]) byl český sochař, který se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století.
| Olbram Zoubek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. dubna 1926 Praha  Československo |
| Úmrtí | 15. června 2017 (ve věku 91 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | rozptýlen v Praze a Litomyšli |
| Vzdělání | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. J. Wagner) |
| Povolání | sochař |
| Manžel(ka) | Eva Kmentová |
| Partner(ka) | Eva Kmentová, Marie Edlmanová |
| Děti | Polana Bregantová, Jasan Zoubek, Eva Zoubková |
| Příbuzní | Michal Bregant (zeť)[1] |
| Významná díla | Pomník obětem komunismu |
| Ocenění | medaile Za zásluhy 1. stupně, 1996 _BAR.svg){kind=small} Rytíř české kultury (2015) |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a díloEditovat
Olbram Zoubek se narodil v Praze 21. dubna 1926. Při výběru křestního jména byli rodiče ovlivněni novelou o biskupovi z pražského rodu Olbramů. Obecnou školu navštěvoval v letech 1932–1937 na Žižkově v Palackého ulici (nyní Vlkova), reálku pak v letech 1937–1945 na Sladkovského náměstí na Žižkově. Od sexty navštěvoval nepovinné modelování u profesora Miroslava Kužela. V době 2. světové války byl v letech 1944–1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání.
Hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945–1952, po úspěšném složení zkoušek, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera.
V letech 1948–1950 absolvoval základní vojenskou službu v posádkách měst Košice, Rožňava, Šafárikovo a Frýdek-Místek. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi, ke které získal průpravu u profesora Josefa Wagnera. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. V roce 1951 též uzavřel sňatek se spolužačkou, sochařkou Evou Kmentovou. V roce 1954 se jim narodila dcera Polana a v roce 1956 syn Jasan, který se stal též sochařem. V roce 1980 jeho první manželka Eva zemřela. V roce 1981 se oženil s Marií Edlmanovou a rok na to se jim narodila dcera Eva (1982). Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan.
Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa a Nové skupiny, byl též členem Umělecké besedy. Zoubek je autorem posmrtné masky Jana Palacha a náhrobní desky Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech (1970), kterou komunistický režim vzápětí nechal odstranit.[3] Jeho pamětní deska Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze a Pomník obětem komunismu na Petříně vznikly až po roce 1989. V letech 1974 až 1991 restauroval jako režimu nepohodlný umělec, který nemohl sám vystavovat, sgrafita na zámku v Litomyšli. Do týmu si vybral Stanislava Podhrázského, Václava Boštíka a Zdeňka Palcra.
V roce 1996 byl oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně. Jeho dosud největší retrospektivní výstava čítající okolo 300 exponátů se uskutečnila 29. listopadu 2013 až 30. března 2014 v Jízdárně Pražského hradu.[4] Zemřel roku 2017, polovina jeho popela byla rozptýlena v Praze na Olšanech a druhá polovina v Litomyšli.
OceněníEditovat
- 2015: Rytíř české kultury – ocenění a titul Ministerstva kultury ČR (předáno ministrem kultury Danielem Hermanem)[5]
GalerieEditovat
Olbram Zoubek, St. Margarethen (1966)
Sochy Olbrama Zoubka v klášterní zahradě v Litomyšli
Pamětní deska Jana Palacha podle posmrtné masky zhotovené Olbramem Zoubkem
Den ze sousoší na pražském Jižním Městě
Pomník Milady Horákové v Praze na Smíchově
Památník kroměřížským obětem holokaustu v místě bývalé synagogy
Socha Vítěz před telefonní ústřednou v Praze-Dejvicích
Bronzová socha „Povzbuzení“ připravená k předání v rámci Ceny Olgy Havlové (za rok 2020)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Zemřel slavný akademický sochař Olbram Zoubek. Bylo mu 91 let. In: Lidovky.cz [online]. 15. června 2017 17:03, aktualiz. 21:14 [cit. 15. 6. 2017]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/v-91-letech-dnes-v-praze-zemrel-akademicky-sochar-olbram-zoubek-pur-/lide.aspx?c=A170615_170326_lide_ele
- ↑ Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 184
- ↑ Olbram Zoubek v Jízdárně Pražského hradu. In: Praga magica [online]. 18. února 2014 v 12:00 [cit. 8. 2. 2018]. Dostupné z: http://praga-magica.blog.cz/1402/olbram-zoubek-v-jizdarne-prazskeho-hradu Archivováno 9. 2. 2018 na Wayback Machine
- ↑ Ministr kultury právě ocenil Dámy, Rytíře a Mecenáše české kultury. In: KDU-ČSL [online]. 27. 2. 2015 [cit. 8. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.kdu.cz/aktualne/archiv/2015/ministr-kultury-prave-ocenil-damy,-rytire-a-mecena
LiteraturaEditovat
- Olbram Zoubek: Nad mraky je nebe vždy modré – tiskovina vydaná při příležitosti prodejní výstavy soch, plastik a reliéfních tisků k 75. narozeninám autora.
- Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 184-189, ISBN 978-80-257-1881-0
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olbram Zoubek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olbram Zoubek
- Cesta kolem zámku s Olbramem Zoubkem dokument o sgrafitech zámku v Litomyšli
- Olbram Zoubek v informačním systému abART
- Výstava v Jízdárně Pražského hradu, 2013
- Olbram Zoubek v Jízdárně Pražského hradu Archivováno 9. 2. 2018 na Wayback Machine
- Výtvarnické konfese ČT 2
- Život a světlo Olbrama Zoubka, TV Noe 2017
- ČRO Vltava 25.2.2013, M. Kampa
- ČRO Vltava 29.8.2012: rozhovor s OZ
- Díla Olbrama Zoubka
- Olbram Zoubek na portálu Paměť národa
- Artia - prodaná díla Olbrama Zoubka
