Otevřít hlavní menu

Karel Gott

český zpěvák

Karel Gott (14. července 1939 Plzeň1. října 2019 Praha) byl český šlágrový zpěvák, herecmalíř.[6][7][8][9] V letech 19652019 se prodalo 50 milionů nosičů alb s jeho nahrávkami,[10] což z něj učinilo nejúspěšnějšího českého interpreta. Během kariéry vydal 293 sólových alb na domácí scéně i v zahraničí. Zpíval nejen česky, ale i německy, anglicky, italsky a rusky.[11]

Karel Gott
Karel Gott v roce 2016
Karel Gott v roce 2016
Základní informace
Přezdívky Zlatý hlas z Prahy[1]
Sinatra Východu[2]
Božský Kája[3]
Narození 14. července 1939
Plzeň
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí 1. října 2019 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtí akutní myeloidní leukemie
Místo pohřbení hřbitov Malvazinky[4][5]
Žánry pop, rock’n’roll, swing, jazz, blues, country, rock, opera, opereta, muzikál, vážná hudba, tradicionál, dechovka
Povolání zpěvák, herec, skladatel, malíř
Nástroje kytara a hlas
Hlasový obor tenor
Aktivní roky 19582019
Vydavatelé Supraphon
Polydor
GoJa
Melodija
Ocenění národní umělec (1985)
Řád přátelství mezi národy (1989)
Bludný balvan (2002)
Dvorana slávy Plzeňského kraje (2009)
medaile Za zásluhy (2009)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Ivana Gottová (2008-2019)
Děti Dominika Gottová
Lucie Kolářová
Charlotte Ella Gottová
Nelly Sofie Gottová
Podpis Podpis Karla Gotta
Web www.karelgott.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V anketách Zlatý slavík a později Český slavík získal celkem 42 ocenění.[10] Dále obdržel více než 120 televizních ocenění, 8 zlatých desek, 1 diamantovou desku, opakovaně se umisťoval na prvních příčkách hitparád a prodeje desek.

Celkově nazpíval 978 písní. Spolupracoval s mnoha významnými umělci.

Život

Dětství a mládí

Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni[10] jako jediný potomek Karla Gotta (26. října 1911 Plzeň[12] – 1982) a Marie, rozené Valešové (16. října 1910 Plzeň[13] – 1977). V mládí chtěl být malířem a po ukončení školní docházky v Plzni se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. Aby se stal zpěvákem, šel na konzervatoř. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák-amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingurock and rollu bylo možné slyšet jen v klubech (Akord klub, Reduta). U poroty sice zcela propadl, dostal však nabídku na angažmá v pražských tanečních kavárnách s orchestry (např. Karel Krautgartner). Vedle svého zaměstnání v ČKD začal poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.

Počátky jeho působení

Karel Gott se v roce 1958 přihlásil do soutěže amatérských zpěváků, kde získal první místo a začal častěji vystupovat v různých kavárnách. Tato večerní vystoupení se dostávala do konfliktu s jeho zaměstnáním, a proto se v roce 1960 rozhodl definitivně odejít z ČKD a začít se věnovat profesionálně zpěvu (v dokumentu z roku 1986 na tento krok vzpomínal s tím, že pak míval časté špatné sny o tom, jak zpívá před sálem, kde sedí pouze jeho mistr a jeho otec, který říká: „Proč jen se ten chlapec raději nedržel řemesla...“)[5]. Nastoupil na pražskou státní konzervatoř, kde do roku 1963 studoval operní zpěv u Konstantina Karenina (žák ruského pěvce Šaljapina) a ještě do roku 1966 dálkově. Zpočátku u publika budil smíšené a kontroverzní pocity, způsobené jeho projevem, který se zcela vymykal zažitým trendům ze začátků 60. a celých 50. let v Československu. Až éra twistu v letech 196264 přinesla do české populární hudby výrazné oživení. Tehdy se začala také prosazovat divadla malých forem, v nichž se rodila moderní česká populární hudba. V roce 1962 se stal jeho duet s Vlastou Průchovou („Až nám bude dvakrát tolik“) hitem roku. Milníkem kariéry byla nabídka v roce 1962 na angažmá do divadla Semafor od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Tato dvojice mu napsala píseň „Oči sněhem zaváté“, která ovládla první příčku československých hitparád, stala se hitem roku a Karlu Gottovi dopomohla k získání prvního Zlatého slavíka.

Růst popularity

V roce 1965, po odchodu ze Semaforu, založil se svými novými spolupracovníky, bratry Štaidlovými (textařem Jiřím a skladatelem Ladislavem), vlastní divadelní scénu Apollo a stal se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy bylo divadlo rozpuštěno. Od té doby ho na všech koncertech doprovázela nově založená Skupina Ladislava Štaidla. V tomto roce také vydal singl, který se později stal rock‘n’rollovým hitem – jednalo se o píseň „Trezor“. Na festivalu Bratislavská lyra získal v roce 1966 zlatou Bratislavskou lyru za píseň „Mám rozprávkový dom“ (Vieroslav Matušík / Eliška Jelínková). Právě v roce 1966 se nacházel šéf nahrávací společnosti Polydor na služební cestě v Bratislavě, kde na festivalu uslyšel zpívat Karla Gotta a okamžitě ho pozval do Západního Berlína k natočení první singlové desky (druhá strana „Weißt Du wohin”). Gott se seznámil v této době také se skladatelem Karlem Svobodou, který pro něj napsal hudbu k několika výrazným písním. Spolu s ním a bratry Štaidlovými v roce 1967 odletěli na 7 měsíců trvající angažmá do Las Vegas ve Spojených státech amerických (USA). V roce 1967, kdy pobýval v USA, se jeho největšímu „rivalovi“ Waldemaru Matuškovi podařilo opět zvítězit v anketě Zlatý slavík. Ze Spojených států amerických se vrátil jako sebevědomý profesionál. Po úspěších v USA, Kanadě, východní i západní Evropě, kde mu vyšlo jeho první (a hned zlaté) album a kdy jeho jméno začal zdobit ozdobný přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“, se pustil do nové práce také na domácí scéně.

V roce 1968 prezentoval Rakousko na mezinárodní prestižní hudební soutěži Eurovision Song Contest s písní „Tausend Fenster“. Skončil třináctý a díky účasti na této soutěží se dostal do povědomí v mnoha zemích a stal se oblíbeným v Německu, Rakousku, Švýcarsku a nastartovala se jeho zahraniční kariéra. Dne 18. května 1968 odvysílala západoněmecká televize ARD svou pravidelnou sobotní show «Einer wird gewinnen», na které Karel Gott vystoupil před miliony televizních diváků s písní „Weißt du wohin” a 1. října 1968 vydala agentura POLYDOR jeho první LP-desku (Karel Gott – Die goldene Stimme aus Prag), která mu vynesla první místo v západoněmecké hitparádě (Nummer-eins-Hit in Deutschland 1969) a první turné po 10 největších městech Západního Německa (NSR).[14] V roce 1968 mu také Karel Svoboda složil hudbu pro Karneval v Riu jeho nejúspěšnější píseň „Lady Carneval“, která byla následně přeložena do třinácti jazyků. V době invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 se nacházel na festivalu v Sopotech, kde si začal dělat starosti, jak to bude nadále s jeho pracovními závazky v NSR. Ze Sopot se vrátil do Prahy a hned pokračoval na turné do Hamburku.[15]

V roce 1969 získal bronzovou Bratislavskou lyru s písní „Hej, páni konšelé“, kterou následně zkritizoval ve svém projevu Gustáv Husák slovy narážejícími na text písně, že Karel Gott by chtěl na zemi ráj, žít jako v kapitalismu a pracovat jako v socialismu. V tomto období pak jeho popularita dosáhla mezinárodního rozměru. Jeho image v NSR vytvářela nadále firma Polydor.

70. léta

Karel Gott v letech 19711972 absolvoval dvě velká turné. První s názvem Karel Gott ’70 čítalo 22 koncertů a druhé pod názvem Evropské turné mělo 64 koncertů. Ono turné bylo zakončeno koncertem v Moskvě. V Československu dále sbíral ceny, vyprodával koncerty a nahrával pravidelně alba.

 
Přípitek Karla Gotta (vlevo) s Jaromírem Kaňákem

V roce 1973 získal Zlatou desku Supraphonu za prodej alba My Czech Favourites v zahraničí. Právě Supraphon byl jeho domácím hudebním vydavatelstvím, přičemž v Německu mu alba vydával Polydor. Přizpůsobil se trendům a v 70. letech si nechal narůst delší vlasy a kotlety, typická byla také saka s velkými límci či vysoko posazené kalhoty s širokým zakončením. V té době vzniklo mnoho hudebních pořadů, kde hrál a zpíval – např. Hvězda padá vzhůru, Išel macek, Chléb a sůl a podobně. Od roku 1972 jej doprovázelo vokální trio Jitka Zelenková, Vlasta Kahovcová a Jarmila Šulerová.

Od roku 1973 se natáčel pořad Zpívá Karel Gott, do kterého byly zaznamenávány pravidelné koncerty Karla Gotta ve Slaném. Do pořadu si zval i různé hosty, kteří s ním zpívali. Pořad se vysílal v letech 1973–1978 a v roce 1979 vyšlo album s názvem To nejlepší z Zpívá Karel Gott. V 70. letech slavil v Československu úspěchy, často koncertoval, každý rok vydával minimálně jednu desku a také v tomto období vzniklo mnoho hitů – „Kávu si osladím“, „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“, „Je jaká je“, „Cítím“, „Zloděj dobytka“ a další. Mimo to od roku 1973 začal tradici svých Vánočních koncertů – ty se konaly každé dva roky.

V roce 1977 nazpíval píseň „Kam tenkrát šel můj bratr Jan“, která byla coververzí hitu „All by Myself“. Píseň byla věnována Janu Palachovi. Ve stejném roce podepsal Antichartu, jejíž text četl 4. února v Divadle hudby. Později to odůvodnil tak, že kdo byl v té době úspěšný a chtěl dál legálně zpívat bez omezení, ten to prostě podepsat musel.[zdroj?] Ještě v témže roce mu byl udělen titul Zasloužilý umělec. V tomto období vydal kromě klasických písní i album Išel macek a podobně, které obsahovalo jím přezpívané lidové písně. Rok 1977 mu také přinesl prvenství v soutěži v USA, kde zpíval píseň „Jdi za štěstím“ složenou Karlem Svobodou. Píseň byla použita v československé filmové pohádce Jak se budí princezny. V roce 1979 byl v televizi vysílán jeho koncert z pražské Lucerny.

Zlatá éra (80. a 90. léta)

V 80. letech vystupoval Karel Gott nejen v Československu, ale také v Sovětském svazu, stejně jako jinde v Evropě, zvláště v Německu, v zámoří i v Asii. Svůj repertoár rozšířil od popu přes „lidovky“ až po upravené skladby klasické hudby. Objevil se i v několika celovečerních hraných filmech a v krátkých dokumentárních snímcích. V televizi se často vysílaly záznamy jeho koncertů z Lucerny (z let 1979, 1980, 1981 a 1982), ale i z jiných sálů. Kromě množství alb vydal i vánoční album Bílé Vánoce, které navázalo na jeho vánoční album Vánoce ve zlaté Praze z roku 1969, jež se stalo nejprodávanějším albem Československa.[zdroj?] Každoročně pořádal několik turné, počet jeho koncertů se v té době odhadoval na přibližně 360 za rok. Účinkoval v mnoha hudebních pořadech, kde představoval své písně. V polovině 80. let jeho popularita v Československu i v zahraničí dosáhla vrcholu. Na domácí scéně mu vyrůstala konkurence v podobě mladých zpěváků, která však jen nakrátko přerušila jeho kralování. Poprvé od roku 1967 byl sesazen z první příčky ankety Zlatý Slavík. Mimo to v roce 1984 oslavil 20 let trvající spolupráci se Skupinou Ladislava Štaidla dvojkoncertem ve vyprodané pražské Sportovní hale. V roce 1985 získal tehdy nejvyšší možné ocenění národní umělec – jako první zpěvák pop music v historii. Kromě toho se v roce 1985 vysílala německá show Karel, Hits und Karneval.

Koncem 80. let byl opět na vrcholu. Stále častěji vystupoval ve sportovních halách, které vyprodával, a některé koncerty ze sportovní haly v Praze byly zaznamenány Československou televizí. Vydal tři alba zaměřená na romantické písně, ale i množství dalších desek – například Muzika, Loď snů, Hrátky s láskou, Posel dobrých zpráv. Karel Gott v té době neusiloval za každou cenu o první příčku v hitparádách a dával přednost rozmanitějšímu výběru písní, které podle něho jeho posluchače mohly emocionálně nabít. V roce 1989, těsně před sametovou revolucí, oslavil své 50. narozeniny vyprodaným koncertem v pražské Lucerně, kterého se zúčastnily tehdejší hvězdy československé pop music. Ve stejném roce byla rozpuštěna Skupina Ladislava Štaidla a od té doby jej doprovázel ve stejném roce založený Orchestr Karla Gotta pod vedením Pavla Větrovce.

V roce 1990 se Gott rozhodl ukončit svou kariéru. Jako rozloučení uspořádal mamutí turné po sportovních halách v Československu a Německu. Nicméně úspěch turné jej donutil rozhodnutí přehodnotit. V roce 1991 byl uveden do Síně slávy hudebních cen Anděl a v roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stalo nejprodávanější deskou roku (stejná ocenění obržel také v letech 1995 a 1997). Během 90. let se začal více věnovat malování. Obrazy vystavoval v Česku i v zahraničí. Z důvodu ztráty některých autorů se obrátil na mladší tvůrce, kteří mu v 90. letech psali písně. Spolu s Františkem Janečkem založil v lednu 1993 agenturu GOJA[11], jež nahradila Supraphon ve vydávání alb a stála i za jeho koncerty. V květnu 1993 oznámil na tiskové konferenci založení Nadace Karla Gotta Interpo.[12] Jejím cílem bylo pomáhat dětem policistů, kteří přišli o život při výkonu služby. Gott nadaci věnoval při jejím založení čtyři miliony korun, jeho partneři (kontroverzní podnikatel František Mrázek a Miroslav Provod) dali každý půl milionu.[13] Ohlas mělo turné Karel Gott ’94, které zakončil koncertem v pražské Lucerně – koncert byl natáčen pro televizi. Podobných turné měl v 90. letech ještě několik.

V obnovené anketě Český slavík, navazující na československého Zlatého slavíka, obsadil v roce 1996 s velkým náskokem opět první místo, které si (kromě let 1998 a 2012) udržel až do roku 2017. V roce 1997 se jeho společné album s Lucií Bílou s názvem Duety stalo nejprodávanějším albem roku. Toto album představili na svém společném turné. O rok později (1998) Gott na svůj vánoční koncert do Lucerny pozval jako hosta italského zpěváka Albana Carrisiho. 90. léta završil koncerty ve Spojených arabských emirátech a v Číně, dále před 600 miliony diváky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.

Po roce 2000

 
Karel Gott, 2002

Roku 2000 absolvoval Karel Gott koncert v newyorské Carnegie Hall, kam se vrátil i podruhé v roce 2005. Ukončil spolupráci s agenturou GOJA, z níž odstoupil kvůli neshodám s Františkem Janečkem, a vrátil se k Supraphonu. V roce 2002 se jeho album Pokaždé stalo nejprodávanějším albem roku. V letech 2005, 2008 a 2009 absolvoval tři česká turné a dvě německá, přičemž to české roku 2008 zakončil ve vyprodané Tipsport aréně v Praze. Ještě v roce 2008 získal trojnásobnou platinovou desku Supraphonu za prodej svých alb a o rok později mu na galakoncert k jeho 70. narozeninám přišlo do O2 areny 130 zpěváků a zpěvaček a 15 000 diváků. V rámci těchto narozenin vydal kompilační alba Mé písně a Když jsem já byl tenkrát kluk aneb 70 hitů. Obě alba obdržela Zlatou desku Supraphonu. V roce 2010 se vrátil do Lucerny, kde se uskutečnil jeho koncert s Evou Urbanovou, který zaznamenala Česká televize a byl vydán na DVD a CD.

V roce 2012 absolvoval turné zakončené ve vyprodané O2 areně. Tento koncert nahradil tradiční Vánoční koncert. O dva roky později absolvoval další turné pod názvem Tour 2014, které zakončil tentokrát dvěma koncerty v O2 areně. Během let 2010–2014 vydal šest alb. Po zdravotních potížích v roce 2015 se znovu vrátil na pódia na jaře 2016. Ve stejném roce vydal album 40 slavíků, které bylo poděkováním za čtyřicet prvních míst v anketách Zlatý slavík a Český slavík. V roce 2018 absolvoval koncertní šňůru zakončenou vyprodaným koncertem v Bratislavě. V červnu vydal studiové album Ta pravá a absolvoval koncert ve vyprodané O2 areně před 20 000 diváky. V témže roce si zahrál v pohádce Když draka bolí hlava a po jeho boku i dcery Charlotta a Nelly. Na jaře roku 2019 absolvoval turné, které začalo koncertem v Plzni a vyvrcholilo vyprodanými halami v Brně a Košicích. V létě vydal u příležitosti svých 80. narozenin dvě kompilační alba a znovu nazpívanou píseň „Jdi za štěstím“.

Dne 14. července 2019 věnovala německá televize MRD Karlovi Gottovi k 80. narozeninám 90 minutový filmový portrét autorky Heike Sittner «Ein Abend für Karel Gott», ve kterém Karel Gott hovoří nejen o svém dětství, o jeho konfrontaci s otcem, o pochybnostech nad svým dosavadním profesním vzdělání, o lásce k vlasti, ale také o tom, jak vypadal jeho život zpěváka, který pendloval mezi dvěma světy – o neustálém strachu při celních kontrolách v období železné opony. Vedle Karla Gotta v dokumentu vystoupili také jeho kolegové a přátelé: dlouholetý Gottův hudební manažer Wolfgang Kaminski, Dagmar Frederic, Helena Vondráčková, Frank Schöbel, Ralph Siegel (napsal pro Gotta píseň Babitschka/Babička), Felix Slováček a rapper Bushido.[16]

Zdravotní potíže a úmrtí

Podrobnější informace naleznete v článku Pohřeb Karla Gotta.

V říjnu 2015 mu bylo diagnostikováno zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin.[17][18] Dne 18. března 2016 média oznámila, že Karel Gott nad rakovinou definitivně zvítězil.[19] V roce 2018 se u Karla Gotta objevila porucha krvetvorby a v polovině září následujícího roku (2019) problémy přerostly v akutní leukémii, kvůli níž zrušil veškerá nadcházející vystoupení a zahájil ambulantní léčbu. Ve věku 80 let zemřel před půlnocí 1. října 2019 doma na Bertramce v rodinném kruhu. Média úmrtí oznámila následujícího dne dopoledne.[20][21][22] Všechny hlavní televizní stanice v České republice zařadily do svých programů mimořádné zpravodajství nebo vzpomínkové pořady a svůj program upravily i stanice Českého rozhlasu a Rádio Impuls.[23]

Vláda na mimořádném zasedání 2. října schválila vypravení státního pohřbu a den pohřbu vyhlásila státním smutkem.[24][25][26][27] O den později však premiér Babiš od záměru státního pohřbu ustoupil s tím, že by se mělo jednat jen o pohřeb se státními poctami, podobně jako např. v případě Otakara Motejla v roce 2010.[28] Na prezidentském zámku v Lánech byly z rozhodnutí prezidenta na znamení smutku staženy státní vlajky na půl žerdi, podle někdejšího protokoláře Jindřicha Forejta tím však došlo k hrubému porušení zákona o užívání státních symbolů České republiky.[28]

Uctění památky pro veřejnost se konalo v pátek 11. října 2019 v pražském Paláci Žofín, jímž během dne prošlo zhruba 50 000 lidí. Pohřeb se státními poctami se pak uskutečnil pro pozvané hosty v sobotu 12. října v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.[29] Pohřeb vysílala v přímém přenosu televize a na velkém plátně na Hradčanském náměstí, kde se shromáždilo přes 3 000 lidí. Gottovy ostatky byly krátce po obřadu zpopelněny v Motolském krematoriu.[30] Na stejný den byl také vyhlášen státní smutek.[31]

Památka

Muzeum

 
Vila, v níž muzeum sídlilo

Když Gott v šedesátých letech 20. století hledal lokalitu, kde by mohl nerušeně tvořit, zakoupil nakonec roku 1969 vilu v Jevanech.[32] Protože však objekt příliš nevyužíval,[32] prodal jej na přelomu let 2005 a 2006 českému podnikateli Janu Moťovskému,[33] který v objektu následně plánoval zřídit muzeum věnované Gottovi.[34] Architektonické úpravy ve stavbě navrhl Jaromír Pizinger.[33] Poslední červnový den roku 2006 se muzeum otevřelo a první návštěvníci si jej mohli prohlédnout až po realizaci otisku Gottovy ruky do připravené hlíny.[32] Když pak podnikatel na začátku srpna 2008 během cesty do Nice zmizel,[35] nenacházelo se muzeum v dobré finanční kondici a svému majiteli příliš nevydělávalo.[36] V závěru února 2009 nakonec muzeum podnikatelova manželka Kateřina, která s majetky svého zmizelého životního partnera disponovala, zavřela.[37] Za dobu provozu navštívilo muzeum více než třicet tisíc návštěvníků, a to jak z Evropy, tak také ze Spojených států amerických.[37]

Pojmenování veřejného prostranství

Pražský primátor Zdeněk Hřib vyzval 2. října 2019 místopisnou komisi pražského magistrátu, aby vytipovala vhodné místo, které by mohlo nést jméno zesnulého umělce.[38] Neupřesnil však, zda by nové pojmenování mělo mít náměstí, ulice či například park.[39] Podobnou úvahu vznesli i představitelé městské části Praha 5, kde Gott ve vile žil.[40][39]

Utkání na Slavii

V den oznámení Gottova skonu (2. října) se večer uskutečnil fotbalový zápas Ligy mistrů mezi pražskou Slavií a Borussí Dortmund.[41] Jeho pořadatelé před utkáním plánovali uctít památku zemřelého pěvce.[42] V mezinárodním zápase se navíc proti sobě postavila mužstva ze zemí, ve kterých byl umělec populární.[42] Gott vedle toho v roce 1996 nazpíval ve stylu skladby „Včelka Mája“ hymnu dortmundského klubu.[43] Nakonec se držení minuty ticha nepovedlo z časových důvodů vyjednat s Unií evropských fotbalových asociací (UEFA), jež na utkání dohlíží, a tak se namísto toho během tréninku obou celků před zápasem z reproduktorů ozval v češtině a němčině Gottův hit „Včelka Mája“, což fanoušci doprovodili minutovým potleskem.[44]

Televizní pořady a soutěže

V šestém díle 6. řady pěvecko-taneční soutěže Tvoje tvář má známý hlas, který vysílala televize Nova 12. října 2019, věnoval moderátor soutěže Ondřej Sokol celý úvod. Díly této soutěže bývají předtočené, ale kvůli památce Kala Gotta byli účinkující ochotni natočit příslušný díl znovu.[45]

První díl 10. řady taneční soutěže Star Dance vysílaný Českou televizí 12. října 2019 byl věnován památce Karla Gotta. Účinkující tančili na jeho písně a moderátoři soutěže Marek Eben a Tereza Kostková zavzpomínali na Gotta několika větami.[46]

Ocenění

Zlatý a Český slavík

V průběhu své více než šedesátileté pěvecké kariéry Karel Gott 42krát zvítězil v anketě Zlatý slavík (resp. od roku 1996 Český slavík), a to v letech 1963–1966, 1968–1981, 1983–1984, 1989–1990, 1996–1997, 1999–2011, 2013–2017, pětkrát skončil druhý (1967, 1982, 1991, 1998 a 2012) a třikrát třetí (1985, 1986 a 1987). V letech 1992–1995 se ankety Zlatý slavík ani Český slavík nekonaly. V roce 2004 získal speciálního Platinového slavíka, za 30 vítězství a v roce 2015 speciálního Diamantového slavíka za 40 vítězství v anketě.

Televizní ceny

V anketě o nejoblíbenější tváře a pořady televizních obrazovek TýTý, která se koná od roku 1991, vyhrál Karel Gott celkem 31krát (22krát v kategorii Zpěvák v ročnících 1991–2009 a 2012–2014 a 9krát v kategorii Absolutní vítěz v letech 1991, 1992, 1994, 1996, 1999, 2002, 2006, 2009, 2014). V ročnících 2010 a 2011 se v kategorii Zpěvák umístil na 3. místě. V roce 2010 získal v anketě ANNO 2009 Zvláštní cenu televize Nova.

Další ocenění

Tuzemská ocenění (výběr)

  • 1962 – Hledáme písničku pro všední den – 1. místo s duetem Až nám bude dvakrát tolik (s Vlastou Průchovou)
  • 1963 – Cena Melodie hudebních kritiků – 1. místo jako nejlepší zpěvák
  • 1963 – Písničky na zítra – 1. místo s písní Tam, kde šumí řeky proud
  • 1964 – Hledáme písničku pro všední den – 1. místo s písní Úterý
  • 1964 – Hledáme písničku pro všední den – 2. místo s písní Má daleká cesto
  • 1964 – Hledáme písničku pro všední den – cena pro nejpopulárnějšího interpreta
  • 1965 – Písničky na zítra – 1. místo s písní Tam, kam chodí vítr spát
  • 1965 – Dvanáct na houpačce – trojnásobné vítězství s písní Trezor
  • 1965 – Mezinárodní festival Intervize Karlovy Vary – Zlatý klíč s písní Tam, kam chodí vítr spát
  • 1966 – Bratislavská lyra – Zlatá lyra (1. místo) s písní Mám rozprávkový dom
  • 1966 – Mezinárodní festival písně a tance – cena kritiky za píseň Pošli to dál
  • 1966 – Písně roku – první tří místa s písněmi C ́est la vie, Pošli to dál a Bum bum bum
  • 1966 – Dvanáct na houpačce – pětinásobné vítězství s písní Bum bum bum a C ́est la vie
  • 1968 – festival Intervize – Zlatý klíč s písní Proč ptáci zpívají
  • 1969 – Bratislavská lyra – Stříbrná lyra (2. místo) s písní Hej, páni konšelé
  • 1977 – Cena Melodie hudebních kritiků – 1. místo s písní Jdi za štěstím
  • 1982 – Písnička pro hvězdu – 1. místo s písní Snů plný krám
  • 1984 – Televizní rolnička – 1. místo v kategorii Nejpopulárnější zpěvák
  • 1985 – Televizní rolnička – 1. místo v kategorii Nejpopulárnější zpěvák
  • 1986 – Televizní rolnička – 1. místo v kategoriích Nejpopulárnější zpěvák a Osobnost roku
  • 1986 – Pragakoncert – čestné uznání za dlouhodobou reprezentaci ve světě
  • 1987 – Televizní rolnička – 1. místo v kategoriích Nejpopulárnější zpěvák a Osobnost roku
  • 1988 – Televizní rolnička – 1. místo v kategoriích Nejpopulárnější zpěvák a Osobnost roku
  • 1989 – speciální cena čs. Disc-jokejů – nejdéle hrana osobnost na diskotékách
  • 1991 – Anděl – jako první uveden do Síně slávy
  • 1992 – Diskoslavík’92 – titul Osobnost všech dob
  • 1995 – ceny České televize – 1. místo v kategorii Zpěvák roku
  • 1995 – cena pro Nejúspěšnějšího tuzemského interpreta populární hudby
  • 1998 – Slovenský slávik – 1. místo v kategorii Zahraniční interpret (před Madonnou a Michael Jacksonem)
  • 1999 – Trofej Dominika Haška – nejkvalitnější a nejproduktivnější hlas české pop music
  • 2004 - Platinový Slavík - speciální cena za rekordní počet cen ankety Český slavík Mattoni
  • 2015 - Diamantový Slavík - prestižní jednorázové ocenění za rekordní počet vítězství v anketě Český slavík Mattoni
  • 2016 - Anděl - nejlepší album roku 2016
  • 2019 – Zlatý klíček – cena festivalu filmu ve Zlíně, za nejlepší filmovou nazpívanou hudbu v historii Českého a Slovenského filmu

Zahraniční ocenění (výběr)

  • 1964 – Mezinárodní festival ve Spotech – 3. místo s písní Kocour Teofil
  • 1968 – Mezinárodní festival Zlatý kohout – Zlatá medaile za píseň Lady Carneval
  • 1968 – Německá hitparáda – 1. místo jako nejposlouchanější interpret
  • 1969 – Německá hitparáda – 1. místo jako nejposlouchanější interpret
  • 1970 – Mezinárodní festival v Aténách – 4. místo jako nejlepší hlas
  • 1971 – Stuttgart, SNR – udělena cena Zlatý mikrofon za písně Karla Gotta
  • 1974 – britský hudební časopis Music Week – titul Hvězda roku (za Gottem se umístily skupina ABBA a Czeslav Niemen)
  • 1977 – Festival v Tokiu – Karel Gott se umístil na 7. místě z 1500 zpěváků.
  • 1978 – moskevský časopis Klub – 1. místo v kategorii Nejpopulárnější zpěvák (před Eltonem Johnem a Cliffem Richardem)
  • 1978 – Hudební ceny Polska – titul Hvězda populární hudby
  • 1978 – Wiosna estradowa v Poznani – titul Estrádní osobnost
  • 1978 – Goldene Tanzmariechen – významné ocenění za kulturní přínos
  • 1979 – Hitparáda rádia Luxemburg – 1. místo s písní Babička
  • 1979 – Liga přátelství NDR – Čestná jehlice za zásluhy o přátelství mezi národy
  • 1980 – Televizní Oscar ZDF – 1. místo
  • 1980 – den německý šlágrů – cena Zlatá ladička za první místo
  • 1982 – Zlatá medaile Hermanna Lönse – ocenění – Zlatá medaile Hermanna Lönse
  • 1982 – den německý šlágrů – cena Zlatá ladička za první místo
  • 1983 – festival ve Stuttgartu – Zlatá harfa (1. místo)
  • 1983 – Cena Belgického rozhlasu a televize – 2. místo v hitparádě
  • 1983 – den německý šlágrů – cena Zlatá ladička za první místo
  • 1984 – Cena Belgického rozhlasu a televize – 1. místo v hitparádě s písněmi Nun bist du da, Bis kein Traum mehr lebt a Ich bin der Adler, du Wind
  • 1984 – den německý šlágrů – cena Zlatá ladička za první místo
  • 1986 – Anténa Cti BRF – cena Belgického rozhlasu a televize nejpopulárnějšímu interpretovi hitparády BRF za posledních pět let
  • 1989 – Karnevals-Club – ocenění Zlatá podkova
  • 1989 – Řád přátelství národa SSR
  • 1991 – Der Stier den Hohensalzburg – prestižní rakouské vyznamenání udělované nejvýznamnějším osobnostem společenského, kulturního, politického a sportovního života
  • 1991 – Gala hvězda roku – ocenění Zlatý mikrofon
  • 1991 – Hudební osobnosti – odhalení voskových figurín nejvýznamnějších hudebních interpretů – Karel Gott, Elvis Presley a Jimmy Hendrix
  • 1995 – den německý šlágrů – cena Zlatá ladička za první místo
  • 2002 – Nejúspěšnější zahraniční interpret – 1. místo
  • 2004 – Hudební osobnost – německá jednorázová soutěž – 1. místo
  • 2008 – Hit roku (německo) – duet s Bushidem „Für immer Jung“
  • 2012 – Zpěvák roku v zahraničí – slovenská kategorie hudebních cen, kde Karel Gott v hlasování porazil Eltona Johna a Eminema.
  • 2017 – Golden Henne – významná německá cena za celoživotní dílo
  • 2019 – Trebbia – mezinárodní ocenění za přínos evropské kultuře

Ocenění za prodeje (výběr)

  • 1 Diamantová deska Supraphonu za 13 miliónů prodaných nosičů v letech 1962 – 1992 (pro Supraphon během třicetl let natočil 182 singlů, 73 alb a 2 samostatné videokazety) – 13 miliónů prodaných nosičů reprezentovalo 86% populace Československa (Michael Jackson by musel jen v USA prodat 215 miliónů nosičů, aby dosáhl stejné popularity v jediné zemi jako Karel Gott)
  • Zlatá jehlice Polydoru za dvacet let spolupráce (toto ocenění Karel Gott získal jako třetí umělec v historii po Herbertu von Karajanovi a Leonardu Bernsteinovi)
  • Velká platinová deska gramofonové firmy Polydor za 464 nahrávek které Karel Gott pro Polydor natočil v letech 1967 – 1988
  • 7 platinových desek za prodej zvukových nosičů s nahrávkami Karla Gotta mu udělila firma Supraphon a GOJA
  • 32 Zlatých desek gramofonových firem Supraphon, GOJA, Polydor (SRN), Popron, Polygram (Švýcarsko) za prodej zvukových nosičů s nahrávkami Karla Gotta
  • 5 Stříbrných desek Supraphonu
  • 1. místo s prodejí alb Karla Gotta v Evropě udělenou vydavatelstvím MIDEN (Francie) v letech 1967, 1968, 1969, 1970 a 1987)
  • Platinové DVD Supraphonu za prodej vánočního DVD Sen o vánocích (2004)
  • Multiplatinová deska Supraphonu za album 42 největších hitů (2004)
  • Zlatá deska Supraphonu za DVD Lady Carneval – Hity 60. let (2004)
  • Dvojnásobná platinová deska Supraphonu za prodej DVD Lady Carneval – Hity 60. let (2008)
  • Platinová deska za album 50 hitů (2008)
  • Dvojnásobná platinová deska Suprahonu za album 70 hitů (2009)
  • Platinová deska Supraphonu za album Sentiment (2011)
  • Zlatá deska Supraphonu za album Dotek lásky (2012)
  • Platinová deska Supraphonu za album Láska je nádhera (2014)
  • Křišťálový lev Supraphonu (2014)
  • Dvojnásobná platinová deska Supraphonu za album S pomocí přátel (2015)
  • Zlatá deska Supraphonu za album 40 slavíků (2016)
  • Dvojnásobná platinová deska za album 40 slavíků (2017)
  • Zlatá deska Supraphonu za album Ta pravá (2018)
  • Zlaté desky Supraphonu za alba 80/80 Největší hity a 1965-2019: 300 Singlů (2019)

Vyznamenání a další ocenění

 
Karel Gott na koncertě v roce 2016

Dne 3. května 1977 byl Karlu Gottovi propůjčen titul zasloužilý umělec a 30. dubna 1985 pak titul národní umělec, tj. nejvyšší vyznamenání, které tehdy mohlo být uděleno za zásluhy v oblasti umění. V jeho případě se jednalo o reprezentaci Československa po dobu několika desítek let v cizině a umělecké zásluhy v Československu. Bylo to vůbec poprvé, co nejvyšší umělecké ocenění získal zpěvák populární hudby.[47]

Dne 28. října 2009 obdržel od prezidenta České republiky Václava Klause Medaili za zásluhy I. stupně.[48] Městská část Praha 5 mu jako významnému občanu udělila 28. října 2009 ve vile Portheimka Záslužnou medaili za přínos městu.[49] 2. listopadu 2009 se stal čestným občanem svého rodného města Plzně a byl hejtmankou Miladou Emmerovou uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje.[50] V dubnu 2011 mu Asociace českých rusistů udělila pamětní Medaili Josefa Jungmanna za propagaci česko-ruských vztahů.[51] V neděli 12. června 2011 převzal Gott v Moskvě Řád Jurije Gagarina.[52][53]V červnu 2019 převzal Gott ve Španělském sále Pražského hradu mezinárodní cenu Trebbia, za přínos evropské kultuře.

Na začátku listopadu 2018 mu Český rozhlas udělil ocenění zpěvák století, které vybrali posluchači v anketě „100 hitů republiky“ uspořádané u příležitosti stého výročí založení Československa.[54][55] Za svou kariéru získal také pět zlatých rolniček, Zlatou jehlu Polydoru, dva Zlaté klíče festivalu Intervize, Zlatou a Bronzovou Lyru v Bratislavě, Stříbrného a Bronzového lva rádia Luxemburk, dvě Zlaté ladičky festivalu Tag des deutschen Schlagers, Zlatou harfu ve Stuttgartu, čtyři Trophée nationale na přehlídce MIDEM v Cannes, cenu Třešňové květiny na festivalu v Tokiu, Zlatou jehlu Pragakoncertu, množství zlatých desek, platinové desky za nejprodávanějšího interpreta firem Supraphon, Polydor a Polygram a množství dalších ocenění.

Diskografie

Podrobnější informace naleznete v článku Diskografie Karla Gotta.

Karel Gott vydal 293 sólových alb, prodalo se celkem 30 milionů zvukových nosičů. Nejprodávanější album (4,5 milionu nosičů) bylo LP Karel Gott v ruštině, nejprodávanější album v Československu (celkem se zahraničními prodeji přes 1,5 milionu nosičů) bylo Vánoce ve zlaté Praze.[56]

Písně

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam písní Karla Gotta.

Známé hity

  • „Oči sněhem zaváté“ (1964)
  • „Kdyby sis oči vyplakala“ (1964)
  • „So Far“ (1964)
  • „Trezor“ (1964)
  • „Cesta rájem“ (Crying In The Chapel) (1965)
  • „Ptačí nářečí“ (Oh, Lonesome Me) (1965)
  • „Dám dělovou ránu“ (známé též jako Bum, bum, bum) (1966)
  • „C’est la vie“ (1966)
  • „Čas růží“ (Delilah) (1968)
  • „Lady Carneval“ (1968)
  • „Hej, páni konšelé“ (1969)
  • „Má první láska se dnes vdává“ (You Are Such A Good Looking Woman) (1970)
  • „Kávu si osladím “(1972)
  • „Přijela pouť“ (1973)
  • „Je jaká je“ (Sereno é) (1975)
  • „Paganini“ (1975)
  • „Léta prázdnin“ (Le moribond) (1975)
  • „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?“ (1975)
  • „Jen se hádej“ (1976)
  • „Jdi za štěstím“ (1977)
  • „Včelka Mája“ (1980)
  • „Když milenky pláčou“ (Annie's Song) (1982)
  • „To musím zvládnout sám“ (1984)
  • „Muzika“ (1985)
  • „Zvonky štěstí“ (1985)
  • „Čau, lásko“ (1986)
  • „Ráno jedu dál“ (1986)
  • „Zůstanu svůj“ (Du wirst es sein) (1987)
  • „Pábitelé“ (1988)
  • „Já žil, jak jsem žil“ (1989)
  • „Když muž se ženou snídá“ (1992)
  • „Co sudičky přály nám“ (1997)
  • „Být stále mlád“ (Forever Young) (1999)
  • „Už pohřbili mě stokrát“ (2003)
  • „Chraň bůh“ (2011)
  • „Ta pravá“ (2018)
  • „Srdce nehasnou“ (2019)

Filmové písně

Karel Gott nazpíval kromě jiných titulní písničku do české, německé i slovenské verze populárního animovaného seriálu Včelka Mája (na hudbu skladatele Karla Svobody). Byl také interpretem filmových písní Jdi za štěstím z pohádky Jak se budí princezny, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? ze slavné pohádky Tři oříšky pro Popelku a také písně Krev toulavá z televizního seriálu Cirkus Humberto a také písně Zdráv buď, Robinsone vzdálený animovaného filmu Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku.

Karel Gott zpíval i melodii So Far ve filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera. Hrál hlavní roli dudáka Švandy v hudebním filmu Hvězda padá vzhůru. Dále je znám pro spolupráci s brněnským divadlem (píseň Balada pro banditu). Ve filmu Báječná léta pod psa se objevila jeho píseň Mám rozprávkový dom.

V roce 2008 Karel Gott nazpíval píseň s názvem Voľnosť do filmu Cinka Panna od režiséra Dušana Rapoše, hudbu k písni složil Vašo Patejdl a text napsal Kamil Peteraj.[57][58][59]

Filmy a seriály

Karel Gott účinkoval v následujících filmech a seriálech:

Knihy

Karel Gott byl autorem několika knih.[60]

  • Říkám to písní (1968) – popis začátků kariery, pobyt v Las Vegas
  • Karel Gott – Obrazy (1999) – výtvarná publikace
  • Obrazy aneb Proč je pro mě důležité malovat (2002) – mapování malířské tvorby Karla Gotta
  • Karel Gott – Legenda (2009) – pohled Zuzany Drotárové, dlouholeté spolupracovnice a spoluautorky knihy
  • GOTT, Karel. Zwischen zwei Welten: Mein Leben [online]. Riva Verlag, 09.05.2014. Dostupné online. 

Rodina

 
Karel Gott s manželkou Ivanou Gottovou v září 2013

Dne 7. ledna 2008 se oženil v Las Vegas[61] s dlouholetou partnerkou Ivanou Macháčkovou, se kterou má dceru Charlottu Ellu a druhou dceru Nelly Sofii. Z předchozích vztahů má dcery Dominiku a Lucii. Roku 2010 se stal i dědečkem synů dcery Lucie.

Vztahy v rodině

Karel Gott

  • Antonie Zacpalová (* 1935)
    • Dominika Gottová (* 1973)
  • Iveta Kolářová (* 14. duben 1967)
    • Lucie Kovaříková (roz. Kolářová) (* 1987) – manžel Jan Kovařík od roku 2008
      • Vojtěch Kovařík (* 2010)
      • Jan Kovařík (* 2012)
  • Ivana Gottová (roz. Macháčková) (* 20. ledna 1976) – manželka od 7. ledna 2008
    • Charlotte Ella Gottová (* 2006)
    • Nelly Sofie Gottová (* 2008)

Vztahy s režimem a kauza s psychiatrem

Ještě jako nezletilý se společně se svým spolužákem Oldou Bukovanským pokusili emigrovat přes NDR na kapitalistický západ. Vypracovali emigrační plán pod krycím jménem „Cesta na Sever“. Při plížení v úseku CínovecZinnwald však byli zadrženi orgány Sboru národní bezpečnosti. Z dostupných zdrojů nelze zjistit, jak tento případ skončil.[zdroj?]

Bývalý agent československé rozvědky Josef Frolík pronesl v roce 1975 v americkém Senátu projev (česky publikovaný v roce 2000), kde zmínil, že populární československý zpěvák Karel Gott je agentem StB, kterého se podařilo naverbovat roku 1960 na základě kompromitujících skutečností, a to usvědčení z exhibicionismu.[62][63]

V prosinci 2008 zveřejnil server Aktuálně.sk článek, v němž uvedl, že již několik měsíců koluje po internetu sken údajného policejního protokolu z roku 1962, popisujícího, jak 23letý konzervatorista a zpěvák Karel Gott měl být 8. června 1962 kolem 15. hodiny ve voze tramvajové linky č. 3 přistižen při veřejném onanování při pohledu na dvě slečny ve věku 18–20 let a v zastávce Pelc-Tyrolka byl proto vyloučen z přepravy. V témž protokolu se uvádí, že pro podezření z exhibicionismu byl dotyčný vyšetřován již roku 1958 a že v roce 1962 se k činu přiznal a uvedl, že v tomto směru již vyhledal lékařskou pomoc a léčí se. Část veřejnosti se podle Aktuálně.cz domnívá, že dokument vznikl až v 70. letech na objednávku Státní bezpečnosti, která ho chtěla donutit k návratu do vlasti. Karel Gott se podle Aktuálně.cz v roce 2008 odmítl k diskusím o pravosti dokumentu vyjádřit.[64]

V červenci 2009 zveřejnil server Aktuálně.cz a po něm i další média informace o spisu, který o Karlu Gottovi vedla Státní bezpečnost. Karel Gott společně s bratry Štaidlovými pobývali v roce 1971 pracovně v zahraničí, po vypršení platnosti víza v červenci 1971 se však nevrátili. Podle dochované složky StB poté Státní bezpečnost provedla prohlídku jeho vily v Jevanech a do spisu poznamenala, že Gott svým postupem dovedl k trestné činnosti i své rodiče, kteří se převodem majetku a finančních částek prakticky dopustili trestného činu nadržování. StB vyslechla Gottovy rodiče a kolem dvaceti jeho přátel a známých. Od Gottových rodičů se StB při výslechu dozvěděla i o jeho přátelství s psychiatrem Zdeňkem Dytrychem, kterého proto také vyslechla. Podle dochovaného protokolu Dytrych při výslechu 11. srpna 1971 zmínil, že v případě Karla Gotta šlo o „sexuální úchylku v některých případech i z hlediska trestného“, uvedl, že diskusí s Gottovými rodiči docílil toho, že uvedl Gotta na uměleckou dráhu, a že to viděl jako jediné východisko z hlediska zdravotního stavu Gotta. Psychiatr Dytrych byl veden jako agent StB s krycími jmény Petr a Tantal-1.[62]

Karel Gott v roce 2009 novinářům potvrdil, že z doby, kdy pracoval v ČKD, se s doktorem Dytrychem znal a radil se s ním o osobních věcech a že mu tento lékař diagnózou pomohl dostat se z fabriky, což v té době nebylo jednoduché. Podle Gotta to byla jediná cesta, jak se dostat od práce v továrně na uměleckou dráhu. V roce 2009 Gott novinářům řekl, že mu nevadí, že Dytrych o této záležitosti před tajnou policií mluvil. Svoji údajnou úchylku označil Gott v roce 2009 za fiktivní a tvrdil, že se s žádnou psychickou chorobou nikdy neléčil.[62]

Podle Aktuálně.cz mohly tyto informace sloužit jako snadný nástroj k jeho vydírání. Karel Gott však v roce 2009 tvrdil, že informace o úchylce, kterou označuje za fiktivní, nikdy nemohla sloužit k jeho vydírání a oni (StB) ho nikdy nevydírali a nikdy po něm nic nechtěli a neprojevovali zájem, že by jim mohl nějak pomoci.[62]

Karel Gott v roce 1971 údajně napsal komunistickému generálnímu tajemníkovi Gustávu Husákovi žádost o shovívavost (v roce 2009 však pravost zveřejněné podoby dopisu popřel[65]) a vrátil se do Československa s Husákovým příslibem, že nebude trestán a bude moci dál jezdit na zahraniční turné, a neexistuje svědectví o tom, že by na oplátku něco musel slíbit sám. V roce 1977 byl obsazen do role jedné z vůdčích postav Anticharty, kterou podepsalo přes 7000 umělců, v roce 1977 byl jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1985 národním umělcem, později nepodepsal k režimu kritickou petici Několik vět.[62]

Naopak například protlačil na své album písně Jiřího Suchého v době, kdy bylo některé Suchého písně zakázáno zpívat, a nechal si od Suchého desku pokřtít, kvůli čemuž televize odmítla křest desky přenášet.[62] V archivech jsou podle Aktuálně.cz též záznamy o tom, že se Gott na letišti obořil na muže s odznakem Lenina na klopě a údajně mu spílal, jak se může hlásit ke státu, který poslal do Československa tanky. V lednu 1989 Gott odmítl odsoudit v televizi palachovské demonstrace a v listopadu 1989 zazpíval na Václavském náměstí na žádost Občanského fóra hymnu, což jiní režimem uznávaní zpěváci odmítli.[62] V roce 2001 se vyjádřil, že vidí Václava Havla jako mimořádnou a rozporuplnou postavu, která je uctívaná spíše v zahraničí než u nás.[66]

Karel Gott v roce 2009 uvedl, že do spisů StB nikdy nenahlédl, protože se bojí, že by úplně ztratil iluze.[62] Zveřejňování spisů StB označil Gott v roce 2009 za vykonstruovanou kauzu a provokaci. To, že se někdo po tolika letech zajímal, co je v archívech StB vedeno na jeho osobu, a vylovil tyto podivné věci, podle Gotta svědčí o tom, že to byla připravená provokace, a jinak si to neumí vysvětlit. Právní cestou se ale bránit nehodlal, protože se domníval, že by tím vůbec ničeho nedosáhl, a protože se chce věnovat pouze svojí práci a svojí rodině a nic jiného pro něj nemá smysl.[65]

Polemika klubu skeptiků Sisyfos

 
Karel Gott během turné ve Frankfurtu nad Mohanem, říjen 2013

Ve své knize Jak to vidí Gott[67] dle Českého klubu skeptiků Sisyfos uvádí, že „bral podvědomě lidem energii ale už s ní umí manipulovat, ví leccos o vyzařování biotronu, (ale nepodřekl se, co to vlastně je) [a] zná Nostradamovy předpovědi přeložené do dnešní terminologie“.[68] Gott je přesvědčený, že svět řídí „vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace“.[66] Varuje před globalizací, neboť ta může přerůst až v celosvětovou totalitu, například zavedením jednotné měny a kontroly jednotlivců pomocí čipů zabudovaných v těle.[66] V příloze Neděle Lidových novin z 26. října 2002 uvedl, že na naší planetě přibývají lidmi způsobené geofyzikální anomálie: Například že se „vibrace Země spojené s vibracemi živých organismů […] zvýšila ze sedmi kmitů za vteřinu na jedenáct“, nebo ztenčování ozonové vrstvy, či postupné změny úhlu vychýlení zemské osy. Podle Gotta se změnilo magnetické pole, což způsobilo „výbuchy vulkánů pod ledy a došlo k odtržení části pokrývky Antarktidy o ploše tisíc kilometrů čtverečních“. Planeta je dle něj raněná nejen fyzicky, ale „její energie je oslabená i psychicky“.[68][69]

Za tato vyjádření udělil Gottovi Český klub skeptiků Sisyfos v roce 2002 bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za „velmi vážná varování vyjevená se salonní nonšalancí“.[68] Česká televize k tomu dodává, že to bylo za předvídání budoucnosti.[70]

V lednu 2005 Gott pro Lidové noviny uvedl, že za ničivou tsunami v prosinci 2004stály nějaké temné síly, lidé, kterým se katastrofa hodila”.[71]

Spolupráce

V roce 2006 začal Karel Gott spolupracovat s kosmetickou společností přímého prodeje LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o.. Spolupráce byla založena na vytvoření a prodeji parfémů se jménem Karel Gott: pro muže (Lady Carneval,[72] Karel Gott Man) a pro ženy (Cesta rájem, Karel Gott Woman).[73][74] Vůně Lady Carneval získala v roce 2011 ocenění jako Parfume DeLuxe v ČR.[75]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karel Gott na anglické Wikipedii.

  1. ČTK. Zlatý hlas z Prahy. Německá média o Gottovi píší jako o světové hvězdě nebo ikoně. Lidovky.cz [online]. 2019-07-08 [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  2. BYSTROV, Michal. Karel Gott: Sinatra Východu dobývá Cannes a Las Vegas. Deník.cz [online]. 2019-06-17 [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  3. LANGROVÁ, Hana. "Božský Kája" bude opět v Liberci. Liberecký deník [online]. 2014-11-19 [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  4. Karel Gott bude pohřben na pražských Malvazinkách, bylo to jeho přání. Aktuálně.cz [online]. 2019-10-26 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  5. Ivana Gottová KONEČNĚ prolomila: Kde bude POHŘBEN KAREL GOTT?. stars24.cz [online]. 2019-10-26 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  6. Gott Karel. Hlasy slavných [online]. Archiv ČRo, 8. 4. 2017 [cit. 8.4.2017]. Dostupné online. 
  7. Ausstellung in der Galerie Mensing: Karel Gott zeigt uns seine Bilder. bild.de [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (německy) 
  8. KAPLANOVÁ, Dana. Malíř Karel Gott: Jsem metafyzický absurdokonkrétista - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2010-03-18 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. 
  9. Gott, Karel, *14.7.1939 – †1.10.2019, český zpěvák - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  10. a b c Schlagerstar Karel Gott ist gestorben. n-tv [online]. 2019-10-02 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (německy) 
  11. Smrt Gotta je v Německu a dalších zemích zpráva číslo jedna, informují o tom všechny servery a televize. Lidovky.cz [online]. 2019-10-02. Dostupné online. 
  12. SOA Plzeň, Matrika narozených Plzeň-Panny Marie Růžencové 07, s. 327. Dostupné online.
  13. SOA Plzeň, Matrika narozených Plzeň 131, s. 169. Dostupné online.
  14. Legenden - Ein Abend für Karel Gott (2019). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) 
  15. Legenden - Ein Abend für Karel Gott (2019). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) 
  16. SITTNER, Heike. Legenden - Ein Abend für Karel Gott [online]. MDR, 14. července 2019. Dostupné online. 
  17. Karel Gott trpí nádorovým onemocněním mízních uzlin, zjistili lékaři. Český rozhlas [online]. 2015-11-02 [cit. 2015-11-02]. Dostupné online. 
  18. Karel Gott má rakovinu mízních uzlin, už zahájil léčbu. Lidovky.cz [online]. 2015-11-02 [cit. 2015-11-02]. Dostupné online. 
  19. Karel Gott zvítězil nad rakovinou [online]. www.slavik-karel-gott.cz [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. 
  20. Zemřel zpěvák Karel Gott. Bylo mu 80 let. Deník N [online]. N Media a.s., 2019-10-02 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  21. Zemřel Karel Gott. Legendě české pop music bylo 80 let. Aktuálně.cz [online]. 2019-10-02 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  22. Zemřel zpěvák a mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Legendě české pop music bylo 80 let. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  23. ROŽÁNEK, Filip. Zemřel Karel Gott, televizní a rozhlasové stanice rozsáhle mění program. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2019-10-02 [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  24. Vláda rozhodla uspořádat Karlu Gottovi státní pohřeb, pokud s tím bude souhlasit jeho rodina [online]. Vláda ČR, 2019-10-02 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  25. Usnesení vlády ČR č. 705, 2. 10. 2019
  26. NÁDOBA, Jiří. Informační servis 2. 10. 2019 • Gott bude mít státní pohřeb. Týdeník Respekt [online]. Economia, a.s., 2019-10-02 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  27. KOPECKÝ, Josef; REŽŇÁKOVÁ, Lada. Gottův státní pohřeb musí schválit rodina. V den rozloučení bude smutek. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-10-02 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  28. a b GAVRINĚV, Vojtěch. Gott nemá mít státní pohřeb, ten je pro prezidenty. Stažení vlajky bylo porušením protokolu, říká Forejt. Seznam Zprávy [online]. 2019-10-03 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  29. Pohřeb Karla Gotta: Vdova Ivana prozradila detaily!. Blesk.cz [online]. Dostupné online. 
  30. SEZNAM.CZ. Ivana Gottová dala Karlu Gottovi poslední sbohem v pražském krematoriu. www.super.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  31. Státní smutek za Gotta bude příští sobotu. Jisté jsou jen vlajky na půl žerdi. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  32. a b c ČTK. Zpěvák Gott otevřel muzeum Gottland. Novinky.cz [online]. 2006-06-30 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  33. a b Karel Gott představil své muzeum Gottland. Novinky.cz [online]. 2006-03-30 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  34. Jak to vypadá v Gottlandu? Otevření muzea Karla Gotta se blíží. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2006-05-26 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  35. ČTK. Majitel Miss ČR Moťovský zmizel při cestě do Francie. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2008-08-13 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  36. SYROVÁTKA, Tomáš; KOVAČEVIČ, Vedran. Moťovského Gottland je v ohrožení, Gott si ho nemůže převzít. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2008-08-19 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  37. a b ČTK. Muzeum Karla Gotta muselo skončit. Novinky.cz [online]. 2009-02-27 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  38. ČTK; ŠAFHAUSER, Roman. Praha hledá vhodné místo, které by pojmenovala po Karlu Gottovi. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-10-02 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  39. a b BEREŇ, Michael; ČTK. Karlovo (Gottovo) náměstí? Praha hledá místo, které ponese zpěvákovo jméno. Deník [online]. 2019-10-03 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  40. ČTK. Gottova ulice či náměstí? Zvažují to primátor i Praha 5. Novinky.cz [online]. 2019-10-02 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  41. POVEJŠIL, Vojtěch. Slavia – Dortmund 0:2, domácí nadchli výkonem, z brejků je trestal Hakimí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-10-02 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  42. a b ŠINDELÁŘ, Jaroslav. Slavia chce vzpomenout na Karla Gotta před zápasem s Dortmundem. Uctí jej i rodná Plzeň. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-10-02 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  43. Slavia před duelem s Dortmundem uctila památku Karla Gotta [online]. Praha: Česká televize, 2019-10-02 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  44. ČTK. Minuta potlesku a Včelka Mája. Se zesnulým Karlem Gottem se loučila i fotbalová Slavia. Novinky.cz [online]. 2019-10-02 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  45. Tvoje tvář má známý hlas kvůli Gottovi musela přetočit šestý díl. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  46. StarDance | První kolo jako pocta Karlu Gottovi: Hvězdy tančily do rytmu jeho hitů!. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  47. Karel Gott – životopis, Supraphon
  48. Prezident udělil 23 vyznamenání, ocenil Gotta i Váňu. Novinky.cz [online]. Borgis a.s. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  49. RosalindaATelos. Záslužnou Medaili Získal i Karel Gott | Tvp5. TVP5 [online]. 2018-10-13 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  50. NEDVĚD, Jaroslav. Gott se stal čestným občanem Plzně, zabydlel se i ve Dvoraně slávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2009-11-02 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  51. Ocenění našich zpěváků. Haló noviny [online]. Futura a.s., 2011-04-28 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  52. GOLIS, Ondřej. Gott v Moskvě převezme řád pro kosmonauty. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2011-06-09 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  53. Moskevské ovace »maršálu« Gottovi – Haló noviny. Haló noviny [online]. Futura a.s., 2011-06-14 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  54. KOCIÁNOVÁ, Martina; PÁLKA, Matěj. Karel Gott k ceně Zpěvák století: Kdo to o sobě může říct?. Český rozhlas Dvojka [online]. 2018-10-30 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  55. ČTK. Hitem republiky se stala píseň Modlitba v podání Marty Kubišové. TÝDEN.cz [online]. EMPRESA MEDIA, a.s., 2018-10-28 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  56. ‚Pro jistotu na plné pecky každý den.‘ Karel Gott nazpíval na 200 duetů, 2500 písní a získal 42 slavíků. iROZHLAS [online]. Dostupné online. 
  57. Archivovaná kopie. www.karelgott.com [online]. [cit. 2009-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-03. 
  58. Archivovaná kopie. www.filmsk.sk [online]. [cit. 2009-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-05. 
  59. ČIŽMÁRIKOVÁ, Zuzana. Gott vyfúkol pesničku Gombitovej, musel spievať po slovensky. Pravda.sk [online]. P E R E X, a. s., 2008-08-06 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  60. https://www.databazeknih.cz/autori/karel-gott-8307
  61. Pěvecká legenda Karel Gott se v Las Vegas oženil. Aktuálně.cz [online]. 2008-01-08 [cit. 2008-01-08]. Dostupné online. 
  62. a b c d e f g h BÁRTOVÁ, Eliška. Kauza Gott: StB se neštítila ani intimního života. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2009-07-29 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  63. Josef Frolík, red. Přemysl Vachalovský a John Bok: Špion vypovídá II. : jasná zpráva o konci jednoho světa : činnost zpravodajských služeb komunistického bloku ve Spojených státech…, J.W. Hill, Olomouc, 2000
  64. Karel Gott za mlada onanoval v električke!, Aktuálně.sk, 16. 12. 2008, autor neuveden (archiv)
  65. a b KOVAČEVIČ, Vedran; Korzo. Někomu vadí moje popularita, komentuje Gott spisy StB. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2009-08-02 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. 
  66. a b c MACHALICKÁ, Jana. Karel Gott: „Bojím se o tento svět“. Lidové noviny. 2001-06-08. Vyšlo v Magazínu Lidových novin. 
  67. SARVAŠ, Rostislav; GOTT, Karel. Jak to vidí Gott. [Praha]: Studio pět, 1992. 174 s. ISBN 80-901374-0-7. 
  68. a b c Bludný balvan za rok 2002 – podrobné zdůvodnění [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-08-02 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. 
  69. Lidové noviny. 26. říjen 2012. Vyšlo v magazínu Neděle. 
  70. ČT24; ČTK. Cenu za matení veřejnosti letos získal i Jaroslav Dušek. ČT24 [online]. 2008-03-17 [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  71. KYŠA, Leoš. Konspirační teorie [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2008-09-19 [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. 
  72. Obermaierová z Ulice rozhodne: Zvítězí vůně Gotta nebo Willise? - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  73. Český miliardář a mecenáš Buksa (70): Prodal kosmetiku a těží vodu v Africe!. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  74. EUROZPRÁVY.CZ. Karel Gott okraden, přišel o devět milionů! Co se stalo? | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  75. Asante - Parfume DeLuxe 2011 vynesla nadačnímu fondu 66 232Kč!. www.asantekenya.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 228. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 161. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 185. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 372–373. 

Externí odkazy