Karel Svoboda

Karel Svoboda
Karel Svoboda
	Karel Svoboda (vlevo) s přáteli – 1969, Athény
Základní informace
Narození	19. prosince 1938; Praha
Úmrtí	28. ledna 2007 (ve věku 68 let); Jevany
Příčina úmrtí	sebevražda zastřelením
Místo pohřbení	hřbitov v Aldašíně; Aldašín
Žánry	estráda
Povolání	hudební skladatel, autor písní, skladatel filmové hudby a hudebník
Nástroje	klavír
Aktivní roky	1963–2007
Významná díla	Dracula
Manžel(ka)	Hana Svobodová (1969–1993); Vendula Pizingerová (1995–2007)
Děti	Jana Wallace-Svobodová (* 1971); Petr Svoboda (* 1980); Klára Svobodová (1996-2000); Jakub Svoboda (* 2005)
Příbuzní	Jiří Svoboda (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Svoboda (19. prosince 1938 Praha – 28. ledna 2007 Jevany) byl český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby. Spolupracoval s Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem.

Biografie

Už od dětství se učil hrát na klavír, vystudoval střední školu a začal studium stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Později se živil jako úspěšný hudební skladatel.

V roce 1963 založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Karel Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. V roce 1969 se oženil se svou první ženou Hanou, ta zemřela na rakovinu v roce 1993. V roce 1995 se oženil s Václavou Horovou. Karel Svoboda často spolupracoval i se svým bratrem Jiřím Svobodou, též skladatelem především hudby k filmům a televizním inscenacím. O Karlu Svobodovi vznikl roku 2001 dokument v rámci cyklu GEN: Karel Svoboda pohledem Roberta Sedláčka.

Dne 28. ledna 2007 byl nalezen zastřelený na zahradě své vily v Jevanech. Policie dva dny po jeho smrti potvrdila, že šlo o sebevraždu.^[1]^[2]

Je pochován na hřbitově u kostela svatého Jiří v Aldašíně východně od Jevan.^[3]

Jeho bratr byl Jiří Svoboda (1945–2004), který byl také hudebním skladatelem.

Hana Svobodová (roz. Bohatová) (1945–1993) – manželé v letech 1969–1993 (zemřela na nádorové onemocnění)
- Jana Wallace-Svobodová (* 1970) – dcera, manžel Clark Wallace
  - Michelle
  - Christophe
- Petr Svoboda (* 9. říjen 1980) – syn, manželka Lucia Gažiová
  - Ferdinand
  - Greta
Vendula Pizingerová (dříve Svobodová, roz. Horová) – manželé v letech 1995–2007
- Klára Svobodová, dcera (* 4. leden 1996 – † 22. srpen 2000)
- Jakub, syn (* 28. květen 2005)

Roku 1965 vyšla první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Nedlouho poté se jeho kariéra rozjela i v Německu, kde mu vyšla deska s instrumentálními skladbami Návrat Gemini a Start Gemini.

I v 90. letech se udržel v branži populární hudby produkováním obchodně úspěšných CD Daniela Hůlky, Leony Machálkové nebo Petra Koláře. V 90. letech začal psát i svůj první muzikál Dracula.^[4]

Vedle populární hudby se věnoval ve veliké intenzitě filmové hudbě. Stal se dvorním skladatelem režiséra Václava Vorlíčka, počínaje filmem Smrt si vybírá z roku 1972 přes proslulou filmovou hudbu k pohádkovému filmu Tři oříšky pro Popelku až k seriálu Létající Čestmír.

Dále napsal hudbu k seriálu Návštěvníci i znělku k seriálu Včelka Mája, která mu přinesla popularitu v tehdejším Západním Německu. Jako jeden z mála skladatelů pracoval a byl úspěšný na obou stranách tzv. Železné opony. Spolupracoval na mnoha seriálech s německou televizí ZDF. Složil mnoho písňových hitů, mezi jinými Lady Karneval (tato píseň je považována za jeho zřejmě nejproslulejší skladbu, později ji převzali interpreti v Brazílii, Francii, Německu nebo Švédsku), Stín katedrál, Čau, lásko, Ještě, že tě, lásko, mám a mnoho dalších. V polovině devadesátých let dvacátého století jeho hudba podkreslovala i veškeré znělky České televize.

↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2007-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-06.
↑ Skladatel Karel Svoboda se zastřelil. iDNES.cz [online]. 2007-01-28 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
↑ Z vypáleného Aldašína zůstal jen kostel, turisty sem táhne i skladatelův hrob. iDNES.cz [online]. 2017-08-21 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
↑ www.geocities.com [online]. [cit. 30-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-12-2007.
↑ - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.