Zdeněk Hoření
Zdeněk Hoření (9. února 1930 Frýdštejn[1][2][3] – 12. února 2021 Praha[4]) byl český a československý novinář, šéfredaktor Rudého práva, politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
| RSDr. Zdeněk Hoření | |||||||
| |||||||
| |||||||
| |||||||
|
| |||||||
| Narození |
9. února 1930 Frýdštejn  Československo | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
12. února 2021 (ve věku 91 let) Praha Česko | ||||||
| Děti | Monika Hoření (1965), Igor Hoření (1961) | ||||||
| Profese | politik, spisovatel, novinář a redaktor | ||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |||||||
BiografieEditovat
Od roku 1954 pracoval jako redaktor deníku Rudé právo, v letech 1962–1968 jako jeho moskevský zpravodaj. V roce 1969 se stal zástupcem šéfredaktora stranického listu Tribuna. V letech 1969–1983 působil na pozici zástupce šéfredaktora Rudého práva, kde od roku 1983 až do konce komunistického režimu zastával post šéfredaktora. V letech 1972–1983 byl rovněž předsedou Ústředního výboru Československého svazu novinářů. V roce 1970 mu byla udělena Československá novinářská cena, roku 1980 Řád republiky.[3][5][6]
XV. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ. Ve funkci kandidáta ÚV KSČ ho potvrdil XVI. sjezd KSČ. Za člena Ústředního výboru KSČ byl kooptován 16. března 1982 a na této pozici ho potvrdil i XVII. sjezd KSČ. V období říjen 1984 – listopad 1989 byl navíc členem sekretariátu ÚV KSČ.[5]
Ve volbách roku 1976 usedl do České národní rady. Mandát v ní získal i ve volbách roku 1981.[7][8]
Ve volbách roku 1986 přešel do Sněmovny lidu (volební obvod č. 64 – Most-Chomutov, Severočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na mandát v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[9][10]
Po sametové revoluci se stáhl z veřejného a politického života.[3] Po roce 1991 působil v redakci komunistického deníku Haló noviny, kde je v roce 2013 mezi členy redakce jeho dcera Monika Hoření (narozena 1965).[11]
V roce 1992 byl spoluzakladatelem Společnosti Julia Fučíka.
Zemřel dne 12. února 2021 po zápalu plic a nemoci covid-19 v pražské Thomayerově nemocnici.[4][12]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ V pramenech (http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_horeniz.php) uváděno jako rodiště Frýdštejn v okrese Louny (?)
- ↑ Zdeněk Hoření [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c Zdeněk HOŘENÍ [online]. totalita.cz [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Zemřel Zdeněk Hoření - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. (česky)
- ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. (česky)
- ↑ Dobrá zábava v Salmovské kavárně [online]. halonoviny.cz [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. (česky)
- ↑ NEUMANN, Ondřej. Smrt komunistického šéfredaktora aneb Kdo je tu novinář. Hlídací pes [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Hoření
- Videozáznam přednášky Zdeňka Hořeního o historii komunistického tisku
- Zdeněk Hoření v parlamentu
- Listopad 1989 očima šéfredaktora Rudého práva Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné citace z deníků Zdeňka Hořeního z podzimu 1989, jeho vystoupení v rozhlasu.