Otevřít hlavní menu

Prognostický ústav

ústav Československé akademie věd

Prognostický ústav Československé akademie věd byl založen v dubnu roku 1984 jako Kabinet prognóz ČSAV. V letech 1986 – 1993 existoval jako specializovaný odborný ústav, který byl součástí Československé akademie věd (ČSAV), tehdy nejvýznamnější československé vědecké instituce, na kterou navázala v České republice Akademie věd České republiky (AVČR) a na Slovensku Slovenská akademie věd. Pokračovatelem PÚ ČSAV je na Slovensku Prognostický ústav Slovenské akademie věd (PÚ SAV)[1] založený 1. ledna 1989,[2][3] v Česku se prognózováním zabývá např. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR, Centrum globálních studií nebo Centrum pro teoretická studia.

Prognostický ústav ČSAV
Daňkův palác na rohu ulic Opletalovy a Růžové v Praze 1 - Novém Městě, někdejší sídlo Prognostického ústavu
Daňkův palác na rohu ulic Opletalovy a Růžové v Praze 1 - Novém Městě, někdejší sídlo Prognostického ústavu
Zkratka PÚ ČSAV
Předchůdce Kabinet prognóz ČSAV (od 1. 4. 1984)
Zakladatel Vláda ČSSR
Vznik 1986
Zánik 14. 10. 1993
Typ Vědecký ústav
Účel Výzkum objektivních procesů, celkových souvislostí a tendencí ekonomiky, společnosti a různých oborů
Sídlo Opletalova 19
Místo Praha 1
Souřadnice
Mateřská organizace Československá akademie věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik ústavu, organizační struktura a výzkumné cíleEditovat

Vznikl roku 1984 jako „Kabinet prognóz ČSAV“ na základě usnesení vlády ČSSR č. 10/1983.[4]Organizační struktura, personální obsazení vedoucích funkcí i míst výzkumných pracovníků nejsou přesně známé, stejně jako výzkumné cíle a úkoly. Oficiálně byl Prognostický ústav zřízen podle sovětského vzoru za účelem hledání cesty z ekonomického a společenského úpadku, kterým komunistický blok tehdy procházel, pomocí prognostiky[zdroj?]. Jeho členové byli cíleně vybraní odborníci, kteří měli formulovat prognózy, tedy matematicky podložené odhady budoucího vývoje společnosti a především ekonomiky.

Nejasnosti o skutečném poslání a spekulaceEditovat

Některé teorie [které?][zdroj?] označují Prognostický ústav jako organizaci účelově založenou StB a KGB pro udržení vlivu při a po transformaci ekonomického a politického systému, na přímý popud Sovětského svazu. Ivo Kaderka, svého času nejmladší člen týmu zaměstnanců Prognostického ústavu ČSAV (stal se jím v roce 1986 ve svých 22 letech), v rozhovoru pro Seznam Zprávy ze 13. listopadu 2019 tyto konspirační teorie důrazně odmítl.[5]

Velmi četné zastoupení bývalých prognostiků ve veřejném a politickém životě v těch nejvyšších funkcích postkomunistického vývoje může vyvolávat dojem o velkém vlivu tohoto ústavu v politickém a ekonomickém směřování Československa a později ČR. Členové zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, funkce ministrů, premiérů a prezidentů. Tento zdánlivý úspěch prognostiků však může být vysvětlen úzkou spoluprací se skupinou kolem Václava Havla a později Občanského fóra, kde v probíhající Sametové revoluci chyběli odborníci na ekonomii.

Dalším faktorem, který spekulace o nejasném poslání Prognostického ústavu dále podněcuje, je přetrvávající nezájem ze strany současné historické vědy.[zdroj?] V odborném výstupu žádného z ústavů zabývajících se moderními dějinami se doposud (k březnu 2013) neobjevila žádná publikace, pojednávající historii Prognostického ústavu a jeho roli při společenských změnách v Československu na přelomu 80. a 90. let 20. století.[zdroj?]

Dokumentace a publikační činnostEditovat

Provozní písemnosti a korespondence Prognostického ústavu jsou uloženy v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i. Fond je nezpracovaný a nepřístupný a jeho úplnost proto nelze ověřit. Rozsah fondu je 61 kusů (4,87 bm) kartonů, úředních knih, rukopisů a podacích protokolů.[zdroj?]

Na stránkách Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., se uvádí:

Prognostický ústav ČSAV [CSAS Institute of Prognosis]

  • Časový rozsah dokumentů: 1984–1993
  • Rozsah a druh dokumentů: 37 kartonů, 24 knih
  • Časový rozsah existence původce: 1984–1993
  • Vznik a zaměření: Vznikl jako Kabinet prognóz ČSAV, r. 1986 přejmenován na uvedený název. Zrušen ve spojitosti s transformací Akademie. Výzkum objektivních procesů, celkových souvislostí a tendencí ekonomiky, společnosti a různých oborů.
  • Charakteristika obsahu: Písemnosti o vzniku, vývoji a organizaci ústavu, o vědecké výchově pracovníků, personální politice, dokumenty o vědeckých úkolech a o ediční činnosti pracovníků, plány vědecké práce a jejich plnění.
  • Způsob zpracování (pomůcka): Rozděleno do hlavních skupin.[6]

Odborný výstup Prognostického ústavu je částečně evidován Knihovnou AV ČR, jedná se ale pouze o práce z polistopadového období. Odbornou činnost Prognostického ústavu před listopadem 1989 nelze nijak dokumentovat. Systém AV ČR pro evidenci vědecké práce ASEP ještě nejpozději v roce 2008 uváděl Prognostický ústav jako samostatně prohledávanou jednotku, avšak bez jediné evidované publikace.[zdroj?] Databáze Národní knihovny ČR uvádí, že po zrušení Prognostického ústavu jeho fond převzaly Knihovna AV ČR a Národohospodářský ústav AV ČR. Ačkoliv knihovna CERGE-EI (dnes CERGE-EI knihovna Jana Kmenty) mezi svými speciálními archivními sbírkami uvádí i fond bývalého Ekonomického ústavu ČSAV, stejným způsobem získaný fond Prognostického ústavu neuvádí.

Jednou z mála známých předlistopadových publikací a patrně klíčovou a nejvýznamnější publikací Prognostického ústavu vůbec je dokument "Souhrnná prognóza ČSSR do roku 2010"[zdroj?] vydaná Prognostickým ústavem v roce 1988 s uvedeným autorstvím "Valtr Komárek a kolektiv", přičemž složení kolektivu nebylo nikdy zveřejněno. Přesto, že byl dokument vypracován na přímou objednávku a pouze pro interní potřebu ÚV KSČ, byl diskutován i na tehdejších neoficiálních ekonomických seminářích a jeho kopie se údajně dostaly i mezi disent, protože nebyl problém je získat. Převratnost tohoto materiálu měla spočívat v tom, že to bylo poprvé, kdy byl stranický a státní aparát ČSSR oficiálně informován o zaostalosti a úpadku československé socialistické ekonomiky a společnosti. Dokument je dodnes nedostupný jako knižní tisk, ale řada exemplářů (interní tisk Prognostického ústavu) se dostala na humanitní fakulty a další pracoviště.[zdroj?]

Historie v datechEditovat

Datum vzniku: 1. 4. 1984 (jako Kabinet prognóz ČSAV; pod názvem Prognostický ústav ČSAV od roku 1986)
Datum zániku: 14. 10. 1993

Organizace v datechEditovat

  • Název: PROGNOSTICKÝ ÚSTAV ČSAV
  • Sídlo: Praha 1, Opletalova 19, PSČ 110 00
  • Identifikační číslo: 00128554
  • Právní forma: Rozpočtová organizace
  • Institucionální sektor: Ústřední vládní instituce
  • Počet zaměstnanců: 25–49 zaměstnanců

Členové (neúplný seznam, abecedně)Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Prognostický ústav SAV.
  2. PÚ SAV, História a zameranie ústavu.
  3. PÚ SAV, Zriaďovacia listina .. www.prog.sav.sk [online]. [cit. 2013-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  4. [1]
  5. PŠENIČKA, Jiří. Takhle se rodili noví mocní. „Že by nás školila KGB, je směšné,“ popisuje vlivný sportovní boss. Seznam Zprávy [online]. Seznam, 2019-11-13 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 
  6. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. [online]. ©2015 [cit. 17. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.mua.cas.cz/cs/pracoviste-csav-csas-institute-fonds-641

LiteraturaEditovat

  • PROGNOSTICKÝ ÚSTAV (ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD). Prognostické reflexe problémů přechodu k demokracii a k tržní ekonomice v ČSFR (sborník). 1. vyd. Praha: Koridor, 1991. 241 s. ISBN 80-900324-4-3. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat