Wikipedie

Stanislav Křeček

český ombudsman a politik

Stanislav Křeček (* 20. května 1938 Praha)[2] je český právník a politik, po sametové revoluci krátce poslanec České národní rady za Československou stranu socialistickou, v letech 1998 až 2013 poslanec Poslanecké sněmovny za Českou stranu sociálně demokratickou, dlouholetý předseda Sdružení nájemníků ČR. Od února 2020 působí jako veřejný ochránce práv, u kterého působil v letech 2013 až 2019 jako zástupce.

JUDr. Stanislav Křeček
Stanislav Křeček (2021)
Stanislav Křeček (2021)
4. veřejný ochránce práv
Úřadující
Ve funkci od:
19. února 2020
PředchůdkyněAnna Šabatová
Zástupce veřejného ochránce práv
Ve funkci:
5. dubna 2013 [1] – 3. prosince 2019
PředchůdkyněJitka Seitlová
NástupkyněMonika Šimůnková
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 5. dubna 2013
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
6. února 1990 – 5. června 1990
Zastupitel městské části Praha 2
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 2. listopadu 2002
Ve funkci:
21. října 2006 – 16. října 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS (1990)
DSP (1992–1993)
ČSSD (1993–2013)
Narození20. května 1938 (85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha 2
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik a advokát
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
CommonsStanislav Křeček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Profesní a osobní život editovat

Vystudoval Průmyslovou školu geologickou, Výtvarnou školu a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Prošel několika zaměstnáními, pracoval jako horník, dělník, geolog, výtvarník a další. Dlouhodobě působil jako advokát a předseda Sdružení nájemníků ČR (SON). Hojně publikuje, např. v Lidových novinách i jinde. Od 50. let 20. století byl členem tehdy ilegálního skautského oddílu a je nositelem skautského vyznamenání Stříbrná Syrinx a medaile Díků.[zdroj?] V době působení ve sněmovně byl členem parlamentního skautského oddílu.[3]

Politická kariéra editovat

Během socialismu byl členem Československé strany socialistické, která úzce spolupracovala s vládnoucím režimem v rámci Národní fronty České socialistické republiky, a ve stejné době se jako právník věnoval např. demokratičnosti volebního systému v marxismu-leninismu.[4]

V únoru 1990 se stal poslancem České národní rady v rámci procesu kooptací do ČNR za Československou stranu socialistickou. Mandát zastával jen krátce, do řádných voleb v roce 1990.[5]

Později byl členem Demokratické strany práce, ve které působil jako její tiskový mluvčí. V dubnu 1993 oznámil přestup do České strany sociálně demokratické.[6] V únoru 1994 se stal místopředsedou pražské organizace ČSSD.[7] Již v dubnu 1994 ovšem postoupil na pozici předsedy pražské ČSSD poté, co byl zpochybněn mandát nově zvoleného předsedy Věňka Šilhána.[8] V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen za ČSSD do zastupitelstva městské části Praha 2. Zvolen sem byl opětovně v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2006. Profesně se uvádí jako advokát.[9]

V roce 1998 vyšlo najevo, že dříve neoprávněně používal titul JUDr.[10][11] Titul JUDr. získal až složením rigorózní zkoušky na Právnické fakultě UK v roce 2005.

V senátních volbách roku 1996 neúspěšně kandidoval do senátu za senátní obvod č. 23 - Praha 8. V 1. kole získal 19 % hlasů a postoupil do 2. kola, v němž ho porazila a senátorkou se stala Alena Palečková z ODS.[12]

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Praha).[13] Poslanecké křeslo obhájil ve volbách v roce 2002, volbách v roce 2006 a volbách v roce 2010. Byl trvale členem sněmovního ústavněprávního výboru (od roku 2002 jeho místopředsedou). Kromě toho zasedal v letech 1998–2004 a znovu 2006–2009 v petičním výboru, v letech 1998-2006 a znovu od roku 2010 v mandátovém a imunitním výboru a v období let 2001–2002 byl místopředsedou volebního výboru (v letech 2002-2006 pak jeho řadovým členem).[14][15][16][17]

V senátních volbách roku 2012 podruhé neúspěšně kandidoval do senátu za senátní obvod č. 26 - Praha 2. V 1. kole získal 17 % hlasů a postoupil do 2. kola, v němž ho porazil a senátorem se stal Libor Michálek.[18]

Dne 3. dubna 2013 byl poslaneckou sněmovnou zvolen na místo zástupce veřejného ochránce práv. Do funkce nominován jak Senátem, tak i prezidentem Václavem Klausem. Získal 83 ze 164 hlasů, když jeho protikandidát, odborník na správní právo Filip Dienstbier obdržel 37 hlasů.[19]

Po tom, co odstoupil z funkce veřejného ochránce práv Pavel Varvařovský, navrhl ho Poslanecké sněmovně PČR v lednu 2014 prezident Miloš Zeman jako nástupce v této pozici.[20] Na konci ledna 2014 se k prezidentovi připojil i Senát PČR (pro navržení jeho jména hlasovalo 36 senátorů).[21] Dne 13. února 2014 získal v 1. kole volby 44 hlasů od 155 přítomných poslanců. Získal tak sice menší podporu než jeho protikandidátka Anna Šabatová, ale ani ta 78 hlasů nutných ke zvolení nepřekročila. Postoupil však do 2. kola volby.[22] V něm dne 14. února 2014 obdržel pouze 36 hlasů od 168 přítomných poslanců, zatímco Anna Šabatová byla zvolena. Nadále však působil ve funkci zástupce veřejného ochránce práv.[23]

Na konci ledna 2019 jej prezident ČR Miloš Zeman opět navrhl Poslanecké sněmovně PČR k volbě zástupce veřejného ochránce práv, a to společně se Zdeňkem Koudelkou.[24] Během březnové volby získal 26 hlasů od 175 poslanců, a postoupil tak ze druhého místa do druhého kola volby.[25] V tom však neuspěl. Celá volba se tak znovu opakovala a prezident jej znovu navrhl, avšak ani tentokrát neuspěl.[26] Úřad zástupce veřejného ochránce práv zastával do prosince 2019, kdy jej vystřídala Monika Šimůnková.[27]

V polovině ledna 2020 jej prezident ČR Miloš Zeman navrhl Poslanecké sněmovně PČR k volbě na post veřejného ochránce práv místo Heleny Válkové, jejíž nominaci stáhl.[28] Dne 12. února 2020 byl do této funkce zvolen, když ve druhém kole volby získal 91 hlasů poslanců (ke zvolení bylo potřeba 88 hlasů). Jeho protikandidát Vít Alexander Schorm získal 53 hlasů.[29] Dne 19. února 2020 se složením slibu ujal úřadu veřejného ochránce práv.[30] Jeho působení v úřadu však vyvolává kontroverze a dostal se do sporu kvůli odebrání části kompetencí volené zástupkyni ombudsmana Monice Šimůnkové.[31] Proti způsobu výkonu funkce se otevřeným dopisem postavili též významní zástupci z oblasti českého práva.[32] Kritiku vzbuzuje zejména Křečkův dlouhodobý postoj k národnostním či sexuálním menšinám.[33][34][35]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ JUDr. Stanislav Křeček – zástupce veřejného ochránce práv [online]. Veřejný ochránce práv [cit. 2013-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-28. 
  2. ↑ Stanislav Křeček poslanec PS PČR (ČSSD) [online]. prvnizpravy.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ JUDr. Stanislav Křeček [online]. cssd.cz [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ JANDOUREK, Jan. Pan Křeček nechce vzpomínat, jak byl čs. straník socialistický. Forum 24 [online]. 2020-02-13 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zpráva ČTK: Předseda DSP Petr Wurm vstoupí do ČSSD, Datum vydání: 20.4.1993, Čas vydání: 12:08, ID: 19930420D00434.
  7. ↑ Zpráva ČTK: Předsedou pražské organizace ČSSD byl zvolen Věněk Šilhán, Datum vydání: 1.3.1994, Čas vydání: 13:29, ID: 19940301D00746.
  8. ↑ Zpráva ČTK: Stanislav Křeček novým předsedou pražské sociální demokracie, Datum vydání: 21.4.1994, Čas vydání: 12:25, ID: 19940421C02081.
  9. ↑ Počet obyvatel: 47 913 Osoba: Stanislav Křeček [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  10. ↑ KALENSKÁ, Renata. Poslanec ČSSD Křeček užíval neoprávněně titul JUDr.. Lidové noviny [online]. 1998-09-23 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ BROŽOVÁ, Karolina. Spory Křečka s ombudsmanem: věk, bydliště a Ústavní soud. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2013-04-03 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=23 Senátní volby 1996
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Stanislav Křeček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Stanislav Křeček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Stanislav Křeček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Stanislav Křeček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ http://www.volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xobvod=26 Senátní volby 2012
  19. ↑ ČTK. Zástupcem ombudsmana bude poslanec ČSSD Křeček. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2013-04-03 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ Prezident republiky navrhl kandidáta na ombudsmana [online]. Pražský hrad, 2014-01-24 [cit. 2014-01-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ Senát navrhuje na nového ombudsmana Křečka a Šabatovou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-01-29 [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ Ani Šabatová, ani Křeček. O ombudsmanovi rozhodne v pátek druhé kolo. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-02-13 [cit. 2014-02-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ Novou ombudsmankou bude Anna Šabatová, porazila exposlance Křečka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-02-14 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ Ať je zástupcem ombudsmanky znovu Křeček, nebo advokát Koudelka, navrhuje Zeman. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  25. ↑ Poslanci z boje o zástupkyně ombudsmanky eliminovali Zemanova koně Koudelku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ Poslanci podruhé nezvolili zástupce ombudsmanky. Nejvíce hlasů dostala právnička Selucká. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-10 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Projevy, zdravice, tiskové zprávy, program, 4.12.2019 Předseda PS přijal slib nové zástupkyně ombudsmanky [online]. Poslanecká sněmovna PČR, 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  28. ↑ Zeman stáhl nominaci Válkové a na ombudsmana navrhl Křečka. Už potřetí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-01-14 [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. 
  29. ↑ Ombudsmanem se stal těsně Křeček. V druhém kole získal 91 hlasů a porazil Schorma. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-02-12 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  30. ↑ Slib nového ombudsmana (19.02.2020). www.psp.cz [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. 
  31. ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. S názory ombudsmana nesouhlasím. Zvažuji, co budu dělat dál. S Monikou Šimůnkovou o otcích u porodu a profesním soužití se Stanislavem Křečkem. Respekt [online]. Economia, 11. 4. 2020 [cit. 13.4.2020]. Dostupné online. 
  32. ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Přes 300 právníků apeluje na ombudsmana, aby se přestal řídit dojmy. Neplníte řádně svou roli, píše se Stanislavu Křečkovi ve výzvě iniciované akademiky. Respekt [online]. Economia, 14. 4. 2020 [cit. 14.4.2020]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČTK. Rozdmýchává nenávist a znevažuje svůj úřad. Organizace i zástupci Romů si stěžují na ombudsmana Křečka. Hospodářské noviny [online]. Economia, 16. 2. 2021 [cit. 2022-2-23]. Dostupné online. 
  34. ↑ ryz. Evropská komise: Diskriminační výroky Stanislava Křečka vzbuzují velmi vážné obavy, budeme jednat. Romea.cz [online]. ROMEA, 16. 2. 2022 [cit. 2022-2-23]. Dostupné online. 
  35. ↑ BILER, Stanislav. Ombudsman Křeček dává pozor, aby někomu omylem nepomohl. A2larm [online]. A2, 22. 2. 2022 [cit. 2022-2-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Křeček&oldid=23754913“