Otevřít hlavní menu

Zdeněk Koudelka

český poslanec (1998–2006), advokát, místní politik, právník a státní zástupce

Zdeněk Koudelka (* 9. května 1969 Boskovice) je český právník, vysokoškolský pedagog a politik, jenž se hlásí k moravské národnosti[1], v letech 1998 až 2006 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen ČSSD.

doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 18. dubna 2006

Zastupitel městské části Brno-Jundrov
(v letech 1990–1991 také radní MČ a v letech 1991–1994 pak místostarosta MČ)
Úřadující
Ve funkci od:
11. října 2014
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 19. listopadu 1998

Rektor Vysoké školy Karla Engliše
Ve funkci:
1. září 2014 – 20. února 2018
Předchůdce Jiří Koleňák
Nástupce Martina Mannová
Stranická příslušnost
Členství ČSSD (1994–2019)
Nestraník
v zastupitelstvu nezávislý (1990–1994)
nezávislý (od 2019)

Narození 9. května 1969 (50 let)
Boskovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Masarykova univerzita
Profese pedagog, politik a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako docent (1992–1996 asistent, 1996–2009 odborný asistent) na Katedře ústavního práva a politologie. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany Vojenské akademie a účastnil se počátků činnosti Mezinárodního politologického ústavu v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – Budování států (1993–1996) a Politologický časopis (1994–2003).

Vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo absolvoval stejně jako doktorské vzdělání na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. O docenturu se nejprve ucházel také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, nicméně hodnotící komise dospěla k závěru, že předložená práce nesplňuje předpoklady vyžadované pro úspěšnou habilitaci.[2][3] Habilitační práci nakonec obhájil a docentem byl jmenován na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[4]

V letech 1990–1998 byl členem zastupitelstva, 1990–1991 radním a 1991 a 1992–1994 místostarostou v Brně-Jundrově, spoluautorem jeho znaku a vlajky z roku 1991. V letech 1993–1996 byl advokátní koncipient advokáta Petra Mrkývky a 1996–2006 advokát. Do zastupitelstva Brna-Jundrova byl opětovně zvolen v komunálních volbách roku 1994, 2012, 2018. Neúspěšně sem kandidoval v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002.[5]

PoslanecEditovat

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Jihomoravský kraj).[6] Byl členem sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 1998–2000 i členem výboru mandátového a imunitního. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2002. V tomto funkčním období byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 2002–2003 rovněž členem mandátového a imunitního výboru. V parlamentu setrval do dubna 2006, kdy rezignoval na mandát.[7][8]

Jeho působení v PS je spojeno s umístěním Veřejného ochránce práv, Nejvyššího správního soudu a pobočky České advokátní komory do Brna, Justiční akademie do Kroměříže, se vznikem asistentů soudců, zákonným posílením vysílání moravských studií České televize a posílením zákonného postavení letišť v Brně-Tuřanech a Ostravě-Mošnově v oblasti nákladní dopravy z ciziny umožněním rostlinolékařské kontroly.[zdroj?]

Byl členem pracovní skupiny pro změnu poměrného volebního systému do Poslanecké sněmovny připravované podle opoziční smlouvy mezi ČSSD a Občanskou demokratickou stranou a autorem po něm nazývaného volebního dělitele (též vyrovnávací či upravený d'Hondt). Volební reforma byla uzákoněna v roce 2000, ale později zrušena Ústavním soudem. Dnes se volební dělitel Koudelka používá ve volbách zastupitelstev krajů. Spolunavrhl zákon č. 480/2006 Sb., který zvýšil počet preferenčních hlasů voličů ze 2 na 4 a snížil nutné procento preferencí ze 7 na 5 % pro posunutí kandidáta na kandidátce do Poslanecké sněmovny. V letech 2000–2002 byl poradcem ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. V červnu 2004 byl navržen na ministra spravedlnosti premiérem Vladimírem Špidlou,[9] ale ke jmenování již nedošlo pro pád Špidlovy vlády. V letech 2004–2009 byl členem Dozorčí rady Vinařského fondu a ve spolupráci s ním navrhl změny zákona o činnosti Vinařského fondu a daňových zákonů snižující administrativní povinnosti vinařů podle zákona o spotřební dani a umožňující poskytovat tiché víno jako daňově uznatelný podnikatelský dar dle daně z příjmů i z přidané hodnoty, což bylo uzákoněno roku 2005.

Činnost po odchodu ze SněmovnyEditovat

V dubnu 2006 se vzdal poslaneckého mandátu i místa na kandidátce ČSSD v nadcházejících parlamentních volbách a byl jmenován náměstkem nejvyšší státní zástupkyně. Funkci vykonával do ledna 2011. Inicioval vznik asistentů státních zástupců. V letech 2007–2011 byl členem a 2008–2011 předsedou redakční rady časopisu Státní zastupitelství. V letech 2010-17 byl člen redakční rady časopisu Trestní právo, Právo, ekonomika, management 2010-11, Journal on Legal and Economic Issues of Central Europe 2010-14, Journal of Criminal Law and Public Prosecution 2010-12, v letech 2011-18 Pro Publico Bono.[10] a od roku 2014 je předsedou redakční rady časopisu Právo a bezpečnost. V letech 2011-13 byl náměstkem ředitele Justiční akademie v Kroměříži.

V březnu 2012 jej prezident republiky Václav Klaus navrhl na soudce Ústavního soudu.[11] 25. dubna 2012 Senát souhlas s jeho jmenováním nevyslovil.[12] V tajném hlasování získal jen 29 hlasů celkem 71 hlasujících senátorů.

Na přelomu 2012/2013 se podle informací Lidových novin podílel na přípravě zejména aboličního článku kontroverzní amnestie Václava Klause.[13]

V letech 2014 až 2018 byl rektorem Vysoké školy Karla Engliše. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za ČSSD v Jihomoravském kraji.[14] V komunálních volbách v roce 2018 obhájil jako člen ČSSD post zastupitele městské části Brno-Jundrov, a to na kandidátce subjektu "Společně proti tunelům v Jundrově" (tj. Moravané a Soukromníci). Na kandidátce původně figuroval na 4. místě, vlivem preferenčních hlasů však skončil druhý.[15]

Na konci ledna 2019 jej prezident ČR Miloš Zeman navrhl Poslanecké sněmovně PČR k volbě zástupce veřejného ochránce práv, a to společně se Stanislavem Křečkem.[16] Během březnové volby však získal jen 14 hlasů od 175 poslanců a do druhého kola nepostoupil.[17] Před koncem června 2019 oznámil, že ukončuje své členství v ČSSD. Jako důvod uvedl usnesení strany, že nesmí být odvolán nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, což vyhodnotil jako krytí zneužívání moci vedením státního zastupitelství.[18] Uvedl také, že je mu sympatické hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího, ale případný vstup do něj nepotvrdil.[19]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. WOFF, Petr. Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. Deník Referendum [online]. 2010-04-29 [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  2. HOLLÄNDER, Pavel. Stručná poznámka k textu Zdeňka Koudelky. Https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6463. Časopis pro právní vědu a praxi. 2010-06-30, roč. 18, čís. 3, s. 262–263 (257-262 předcházející článek Zlaté tele ústavnosti). Je to reakce na kritický článek Zdeňka Koudelky "Zlaté tele ústavnosti" o nálezu Ústavního soudu o materiálním jádru ústavy, kde P. Holländer působil jako soudce-zpravodaj. Dostupné online [cit. 2018-10-11]. ISSN 1805-2789. (česky) 
  3. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - kvalifikace. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  4. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - životopis. www.muni.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  5. Počet obyvatel: 3 774 Osoba: Zdeněk Koudelka [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. Zdeněk Koudelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. Zdeněk Koudelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  9. Špidla našel nového šéfa justice, iDNES.cz, 15. června 2004
  10. Pro Publico Bono. www.propublicobono.hu [online]. [cit. 08-01-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-01-2014. 
  11. Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.)
  12. Senátní tisk č. 308
  13. Amnestii připravovala trojice Jakl, Hasenkopf a Koudelka [online]. lidovky.cz [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (česky) 
  14. Hejtmani, exministři i student s afrem. Podívejte se, kdo ve volbách spoléhá na kroužkování. Aktuálně.cz [online]. 2017-09-03 [cit. 2017-09-04]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-Jundrov, Kandidátní listina: Společně proti tunelům v Jundr [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  16. Ať je zástupcem ombudsmanky znovu Křeček, nebo advokát Koudelka, navrhuje Zeman. Aktuálně.cz [online]. 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  17. Poslanci z boje o zástupkyně ombudsmanky eliminovali Zemanova koně Koudelku. iDNES.cz [online]. 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  18. Koudelka po 25 letech končí v ČSSD, strana podle něj kryje zneužívání moci. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. 
  19. ČTK. Právník a exposlanec Koudelka končí v ČSSD, má blízko k Trikolóře. ČeskéNoviny.cz [online]. 2019-06-26 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat