Letiště Brno-Tuřany
Mezinárodní letiště Brno-Tuřany je veřejné mezinárodní letiště. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna, na okraji historického slavkovského bojiště. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území brněnské čtvrti Tuřany, část letištního areálu zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice a malá okrajová část se nachází i v katastrálním území brněnské čtvrti Dvorska.
Mezinárodní letiště Brno-Tuřany | |
![]() Tuřanské letiště od jihovýchodu | |
Základní informace | |
---|---|
Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
Provozovatel | Letiště Brno |
Otevření | 1954 |
Nejbližší město | Brno (7,5 km) |
Kód letiště ICAO | LKTB |
Kód letiště IATA | BRQ |
Souřadnice | 49°9′5″ s. š., 16°41′38″ v. d. |
Nadmořská výška | 778 ft / 237 m |
Statistika (2020) | |
Cestujících | ▼ 86 089 |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | www.brno-airport.cz |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 2019 tuřanské letiště odbavilo 543 633 cestujících na pravidelných i charterových linkách, což byl nárůst o 8,5 % oproti roku 2018. Množství odbaveného nákladu (carga) klesl o více než 5 % na 3 529 tun.[1] Během roku 2020 odbavilo kvůli pandemii covid-19 pouze 86 tisíc pasažérů.
VybaveníEditovat
Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje provoz ve dne i v noci. Dráhový systém se skládá z jedné betonové (09/27) a jedné travnaté dráhy (08/26). Pro dráhy 09 i 27 jsou dostupná přesná přístrojová přiblížení RNAV/GNSS, VOR, NDB a pro dráhu 27 k tomu navíc ILS CAT I. s nejnižšími limity dohlednosti RVR (Runway Visual Range) 500 m horizontálně, 50 m vertikálně (výška nejnižší základny oblačnosti nad zemí). Letiště je vybaveno světelnými zabezpečovacími zařízeními střední a vysoké svítivosti. Na letišti jsou umístěna zařízení ILS, VOR/DME, NDB, a TAR s dosahem 150 km. V historii byl na letišti v provozu i radar pro přesné přiblížení PAR.
HistorieEditovat
Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední obce Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno v roce 1954, v roce 1958 zde byl zahájen civilní provoz. Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala, roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m.V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob prakticky ustala.
V letech 1981 – 82, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, v Brně krátce operoval 20. stíhací bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983 - 84 se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato 8. slp přestal existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly.[2][3] V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala.
1989 – současnostEditovat
Roku 1989 získalo letiště statut veřejného mezinárodního civilního letiště. V polovině roku 2002 začala provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny CIAF (Czech International Air Fest). V roce 2004 bylo letiště předáno Jihomoravskému kraji, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy rostlinných potravin a krmiv. Tento krok byl odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly[4]
V roce 2006 byl otevřen moderní, architektonicky pozoruhodný terminál a zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Girony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Girony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13 %. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba Papeže Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.
Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly.
Na přelomu let 2010/11 byly Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines – kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů však nakonec definitivní oprávnění nezískala. Ve stejné době spustila CCA linku na letiště Moskva-Domodědovo a krátce na to na Petrohrad-Pulkovo. Od 17. dubna otevřel Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Petrohrad–Brno a o měsíc později UTair Aviation (po souboji s S7, Jakutií a VIM Avia) práva na linku Moskva–Brno. V červenci 2011 obdržela společnost Jakutia práva na provoz pravidelných linek z Krasnodaru, Ufy, Čeljabinsku, Irkutsku a Permu.[5]. V roce 2011 dosáhlo letiště historického rekordu v počtu odbavených cestujících, a to přes 557 tisíc lidí.
Od 10. listopadu 2017 má akciová společnost pronajímající si Letiště Brno nového majitele, a to firmu Accolade Holding.[6] Původní majitel B.A.W.D.F. byl touto společností odkoupen.
Doprava na letištěEditovat
Letištní terminál leží 1,6 km od dálnice D1, poblíž exitu 201 Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 15 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také expresní městská autobusová linka E76 od hlavního nádraží[7] s jízdní dobou 16 min. V noci zajíždí k letišti noční linka N89. Před terminálem je stanoviště taxislužby.
Pro potřeby nákladní dopravy je do areálu letiště přivedena železniční vlečka z nedaleké stanice Brno-Slatina na Vlárské dráze. Vlečka byla postavena v roce 1976[8] a její celková délka činí 2,0 km. Jejím vlastníkem je Jihomoravský kraj, provozovatelem společnost Letiště Brno.[9]
Aerolinie a destinaceEditovat
OsobníEditovat
Z Brna provozuje pravidelné celoroční lety jediná letecká společnost, a to Ryanair. Létá odsud do Londýna, od podzimu 2018 na letiště Orio al Serio (Milán-Bergamo).[10] Jihomoravský kraj spustil v březnu 2019 tendr na obnovení linky do Mnichova, která zanikla po krachu BMI Regional.[11] Po neúspěchu tendru kraj vypsal nadlimitní zakázku na provoz linky do Mnichova a podmínečné dotování ve výši 57 mil. Kč.[12] Ani v tomto tendru však provozovatel linky nebyl vybrán[13]. Letiště jedná o linkách do Severního Porýní-Vestfálska, centrální Francie, Velké Británie či Ukrajiny.[14] Na Ukrajinu získala z Brna přepravní práva společnost SkyUp.
Letiště v Brně obsluhují následující dopravci (aktualizováno 13.2.2021):[15]
Letecká společnost | Země | Destinace | Frekvence týdně | Letadlo | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|---|
Pravidelné linky: [16] | Ryanair | Itálie | Miláno - Bergamo [17] | 2 | B737-800 | od 3.5.; provozováno společností Malta Air |
Spojené království | Londýn - Stansted | 2 / 4 | od 2.5. | |||
SkyUp | Ukrajina | Kyjev - Boryspil [18] | 2 | B737-700 | od 25.4. | |
Sezónní pravidelné linky: [19] | Smartwings | Bulharsko | Burgas | 4 | B737-800 | 4.6. - 18.9. |
Varna | 1 | 1.6. - 14.9. | ||||
Egypt | Hurghada | 2 / 3 | 28.4. - 6.11. | |||
Marsa Alam | 2 / 3 | 25.4. - 7.11. | ||||
Itálie | Lamezia Terme | 1 | 8.6. - 21.9. | |||
Řecko | Heraklion | 4 | 29.5. - 6.10. | |||
Korfu | 2 | 3.6. - 4.10. | ||||
Kos | 2 | 1.6. - 1.10. | ||||
Rhodos | 5 | 1.6. - 5.10. | ||||
Zakynthos | 2 | 1.6. - 1.10. | ||||
Turecko | Antalya | 4 | 26.5. - 6.10. | |||
Charterové lety: [20] | Aegean Airlines | Řecko | Soluň | A320 | ||
Bulgaria Air | Bulharsko | Burgas | E190 | |||
Corendon Airlines | Turecko | Antalya | B737-800 | |||
Bodrum | ||||||
Smartwings | Řecko | Preveza | B737-900ER | |||
Kavala | B737-800 | |||||
Španělsko | Palma de Mallorca | |||||
Tunisko | Djerba | |||||
Enfidha | ||||||
Monastir | ||||||
Turecko | Bodrum |
Pozn. z důvodu pandemie covidu-19 může docházet ke změnám / rušením některých výše uvedených linek.
NákladníEditovat
Následující dopravci létají na letiště Brno-Tuřany k listopadu 2020 pravidelně:
Letecká společnost | Země | Destinace | Frekvence týdně | Letadlo | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
ASL Airlines Belgium[21] | Belgie | Lutych | 5 | B737-400 | |
DHL[22] | Německo | Lipsko | 5 | B757-200 |
Existovaly ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností Euro Cargo Air, která zde uvažovala zřídit svoji základnu.[23]
Množství přepraveného nákladu v posledních letech klesá [1], což kontrastuje situaci na Letišti Ostrava, kde mezi lety 2018 a 2019 byl nárůst carga o 50 %. V roce 2019 objem cargo přepravy v Ostravě (8 392 tun) výrazně převyšoval objem brněnského letiště (3 529 tun), přičemž v minulosti byla pozorována opačná situace.
OstatníEditovat
Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréninkové lety i zahraničních leteckých společností, cvičí zde například rakouská letecká společnost Austrian Airlines. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)
Bývalé pravidelné linkyEditovat
Od roku 1990 se létalo z Brna pravidelně do jedenácti destinací, které byly zrušeny.[24] Provozovalo je celkem devět dopravců.
Český národní dopravce ČSA sem létal mezi prosincem 2005 až červencem 2011 z Prahy. Cirrus Airlines odsud létaly do Mnichova (listopad 2005 až březen 2017). V devadesátých letech sem vedla přímá linka z švýcarského Curychu, létaná Air Engidiana. Nízkonákladový dopravce Ryanair odsud v minulosti provozoval spojení do španělské Girony (2007 až 2008) a Alicante (2011). Ruská společnost Atlant-Soyuz sem létala z Moskvy-Vnukova (2007 až 2011).
Wizz Air odsud provozoval třikrát týdně pravidelné spojení do Londýna–Lutonu (2010 až leden 2018),[25] dvakrát týdně do Eindhovenu (prosinec 2011[26] až říjen 2017) a do Říma-Fiumicina (březen 2011 až říjen 2012). V létě 2010 odsud létala aerolinie Central Connect Airlines pravidelně do Zadaru. Společnost Czech Connect Airlines odsud létala do roku 2012 linky do Petrohradu a Moskvy-Domodědovo (obě březen 2011 až leden 2012). Ruský UTair sem létal z Moskvy-Vnukova (červen 2011 až březen 2015).
Mezi 16. listopadem 2015 až 16. únorem 2019 provozovala z Brna skotská společnost BMI Regional přímou linku na letiště v Mnichově. Na lince, jejíž frekvence byly postupně navyšovány[27] až na jedenáct týdně létala typ letadla Embraer 145. Linka byla ukončena z důvodu zániku společnosti BMI Regional.[28] Spojení částečně dotoval Jihomoravský kraj. Na lince měly tzv. codesharovou smlouvu německé aerolinie Lufthansa a Condor, jejichž spojení navazovala na linku z Brna. Letouny BMI Regional létaly z Brna dvakrát za všední den (kromě úterý) a jednou v neděli. Kraj na základě výsledků veřejné soutěže vybere nového dopravce, který linku bude provozovat.[29] Nové spojení by se mělo obnovit v září 2019[30], což se však nestalo, jelikož o výběrové řízení pro provoz linky neměl nikdo zájem [13].
S koncem letového řádu zima 2019/2020 byl ukončen provoz linky do Berlína společnosti Ryanair[31]. Linka bylo v provozu od dubna 2019[32] do března 2020, byla operována letouny Boeing 737-800 2x týdně. Pandemie nemoci COVID-19 a s ní spojení omezení v letecké dopravě konec linky urychlily asi o měsíc.
StatistikyEditovat
V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis.,[zdroj?] s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidelných linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok.[zdroj?] V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43 %.
V roce 2016 Letiště Brno-Tuřany odbavilo 417 725 cestujících, což bylo méně než v roce 2015.[33] Na pravidelných linkách cestovalo 216 000 osob, což je o 20 000 lidí více než předchozí rok. Letiště zaznamenalo 40 tisíc pohybů letadel a v nákladní přepravě odbavilo více než 4000 tun zboží.[33]
O letních prázdninách v roce 2018 má být podle letového plánu letiště odbaveno až o třetinu více osob než v roce 2017, kdy letní spoje využilo asi 100 tisíc cestujících.[34] Podle odhadu vedení letiště má v roce 2018 počet odbavených cestujících poprvé od roku 2012 překonat půl milionu osob.[35]
TabulkaEditovat
změna |
(tuny) |
změna |
Pohyby letadel (vzlety a přistání) | ||
---|---|---|---|---|---|
1995[36] | 87 000 | – | – | – | 8 000 |
1996 | 123 000 | ▲ | 8 500 | ||
1997 | 138 000 | ▲ | 9 300 | ||
1998 | 110 036 | ▼ | 8 150 | ||
1999 | 127 954 | ▲ | 7 899 | ||
2000 | 112 797 | ▼ | 6 289 | ||
2001 | 128 583 | ▲ | 8 136 | ||
2002 | 157 257 | ▲ | 12 620 | ||
2003 | 166 142 | ▲ | 16 596 | ||
2004 | 171 888 | ▲ | 17 823 | ||
2005 | 315 672 | ▲ | 16 126 | ||
2006 | 393 686 | ▲ | 3 144 | – | 20 105 |
2007[37] | 415 276 | ▲ | 3 055 | ▼ | 22 893 |
2008[37] | 506 174 | ▲ | 6 273 | ▲ | 29 303 |
2009[37] | 440 850 | ▼ | 9 679 | ▲ | 30 513 |
2010[37] | 396 589 | ▼ | 5 326 | ▼ | 25 027 |
2011[37] | 557 952 | ▲ | 4 625 | ▼ | 26 837 |
2012[37] | 534 968 | ▼ | 3 828 | ▼ | 29 885 |
2013[37] | 463 023 | ▼ | 4 078 | ▲ | 27 803 |
2014[37] | 486 134 | ▲ | 4 530 | ▲ | 32 216 |
2015[37] | 466 046 | ▼ | 4 613 | ▲ | 42 469 |
2016[33][37] | 417 725 | ▼ | 4 150 | ▼ | 40 073 |
2017[37] | 470 285 | ▲ | 3 700 | ▼ | 44 000 |
2018[38] | 500 727 | ▲ | 3 750 | ▲ 1,3 % | 41 000 |
2019[39] | 543 633 | ▲ 8,5 % | 3 529 | ▼ 5,89 % | 34 388 |
2020 | 86 089 | ▼ 84,2 % |
Terminál a další významné stavbyEditovat
Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů.
V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly.
Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu.
V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. V roce 2011 byla zahájena stavba nové administrativní budovy, která by měla být schopna nabídnout zázemí i pro zájemce z řad leteckých společností.
Rozvoj letištěEditovat
Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. Správa železnic připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. V roce 2014 uvažovalo město Brno i o lince vlakotramvaje, která by mohla na letiště zajíždět.[40]
Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období,[41] který mj. obsahuje:
- Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
- Rekonstrukce naváděcího systému i pro podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
- Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
- Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)
Letecké nehodyEditovat
Letecké nehody, které se odehrály na letišti Brno-Tuřany, či poblíž:
- Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (na mapě 49°6′50″ s. š., 16°46′ v. d.). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná[42][43].
- Stroj Air Algérie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.
- V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8.slp, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11. 4. 1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (na mapě 49°6′29″ s. š., 16°43′46″ v. d.).
Památník československým válečným letcůmEditovat
8. května 2012 zde byl odhalen památník připomínající zásluhy československých letců z druhé světové války. Dílo Nikose Armutidise vzniklo díky iniciativě občanského sdružení Společný cíl. Socha připomíná křídla letadla, je umístěna před odbavovací halou letiště.[44]
FotogalerieEditovat
Nákladní Iljušin Il-76 Uzbekistan Airways
Vyhlídka pro veřejnost (Boeing 757 Jakutia)
Fáze přistání Ruslana z vyhlídky vedle terminálu
Kryštof 04, vrtulník letecké záchranné služby pro Jihomoravský kraj
ReferenceEditovat
- ↑ a b Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ 50 let letiště Brno-Tuřany, Brno 2008
- ↑ Letiště Brno. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. Letiště Brno [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo zemědělství ČR. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. Ministerstvo zemědělství ČR [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ (rusky) Oficiální seznam vydaných přepravních práv 07/2011. www.favt.ru [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-11.
- ↑ Letiště Brno má nového majitele. Vedení kraje to překvapilo. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-11]. (česky)
- ↑ https://www.idsjmk.cz/jaknalet.aspx
- ↑ Vlečka Brno-Slatina - letiště [online]. Druhebrno.smerem.cz, 2014-05-01 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Seznam provozovaných vleček k 5.2.2019 [online]. Ducr.cz [cit. 2019-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Brněnské letiště spouští další novou pravidelnou linku. Létat bude do Berlína. Brněnský deník. 2018-11-06. Dostupné online [cit. 2018-11-06]. (česky)
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Kraj spustil tendr na leteckého dopravce pro linku z Brna do Mnichova [online]. 2019-03-14 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Až 60 milionů ročně. Jihomoravský kraj trvá na lince z Brna do Mnichova – Zdopravy.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Zdopravy.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. Ryanair zrušil linku z Brna do italského Bergama. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Pravidelné lety – letiště Brno. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2017-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ HRABAL, Michal. Z brněnského letiště opět i do Bergama. Lidé si mohou rezervovat lístky. Znojemský deník. 2021-02-09. Dostupné online [cit. 2021-02-13]. (česky)
- ↑ BOCEK, Ondřej. SkyUp zahájil prodej letenek na linku z Brna do Kyjeva [online]. happyfly.cz, 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Vyhledávání v letovém řádu. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Společnosti v Brně. airspotter.eu [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Cargo - export - letecká přeprava zboží z Letiště Brno - Tuřany. www.bawdf.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.
- ↑ mmusil. Brno - Tuřany - Stránky 136 - Fórum Airways.cz [online]. forum.airways.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Historie pravidelných linek na letišti Brno-Tuřany [online]. timeglider.com [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Wizz Air končí s lety do Brna. airways.cz [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Z Brna se od prosince začne létat do holanského Eindhovenu. českátelevize.cz [online]. 2011-06 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ BMI regional zdvojnásobí počet letů z Mnichova do Brna [online]. 2017-02-23 [cit. 2017-02-23]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Brno přišlo o linku do Mnichova. BMI Regional zastavily provoz [online]. Zdopravy.cz, 2019-02-16 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Brno po třech letech přišlo o leteckou linku do Mnichova. Firma zkrachovala. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Letecky do Mnichova? Nejdřív v září. brnensky.denik.cz. 2019-02-19. Dostupné online [cit. 2019-02-19]. (česky)
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-11-29 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-04-02 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c Výsledky brněnského letiště za rok 2016. www.planes.cz [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- ↑ HRABAL, Michal. Z brněnského letiště odletí o prázdninách o třetinu více letadel než loni. Brněnský deník [online]. 2018-07-19 [cit. 2018-07-20]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Letiště Brno po šesti letech míří k překonání hranice půl milionu cestujících. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-27 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. www.airport-brno.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Statistiky [online]. brno-airport.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany – Česko. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2019-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Zájem o lety z Brna roste. Brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Vlakotramvaj v Brně? Možná na letiště. Brněnský deník [online]. 2014-10-21 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ ASN Aircraft accident Avia 14 OK-MCT Slavkov [online]. aviation-safety.net [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Česká televize. Osudové okamžiky: Špidlák 1962 — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.