Letiště Brno-Tuřany

mezinárodní letiště v Brně

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany je veřejné mezinárodní letiště. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna, na okraji historického slavkovského bojiště. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území brněnské čtvrti Tuřany, část letištního areálu zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice a malá okrajová část se nachází i v katastrálním území brněnské čtvrti Dvorska.

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
Tuřanské letiště od jihovýchodu
Tuřanské letiště od jihovýchodu
Základní informace
Typ letiště mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel Letiště Brno
Otevření 1954
Nejbližší město Brno (7,5 km)
Kód letiště ICAO LKTB
Kód letiště IATA BRQ
Souřadnice 49°9′5″ s. š., 16°41′38″ v. d.
Nadmořská výška 778 ft / 237 m
Statistika (2020)
Cestujících ▼ 86 089
Vzletové a přistávací dráhy
  • 09/27 – beton, 2650×60 m
  • 08/26 – tráva, 1000×30 m
Odkazy
Web www.brno-airport.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2019 tuřanské letiště odbavilo 543 633 cestujících na pravidelných i charterových linkách, což byl nárůst o 8,5 % oproti roku 2018. Množství odbaveného nákladu (carga) klesl o více než 5 % na 3 529 tun.[1] Během roku 2020 odbavilo kvůli pandemii covid-19 pouze 86 tisíc pasažérů.

VybaveníEditovat

Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje provoz ve dne i v noci. Dráhový systém se skládá z jedné betonové (09/27) a jedné travnaté dráhy (08/26). Pro dráhy 09 i 27 jsou dostupná přesná přístrojová přiblížení RNAV/GNSS, VOR, NDB a pro dráhu 27 k tomu navíc ILS CAT I. s nejnižšími limity dohlednosti RVR (Runway Visual Range) 500 m horizontálně, 50 m vertikálně (výška nejnižší základny oblačnosti nad zemí). Letiště je vybaveno světelnými zabezpečovacími zařízeními střední a vysoké svítivosti. Na letišti jsou umístěna zařízení ILS, VOR/DME, NDB, a TAR s dosahem 150 km. V historii byl na letišti v provozu i radar pro přesné přiblížení PAR.

HistorieEditovat

 
Dálniční napojení a blízká letiště

Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední obce Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno v roce 1954, v roce 1958 zde byl zahájen civilní provoz. Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala, roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m.V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob prakticky ustala.

V letech 1981 – 82, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, v Brně krátce operoval 20. stíhací bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983 - 84 se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato 8. slp přestal existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly.[2][3] V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala.

1989 – současnostEditovat

 
Terminál letiště Brno, postavený v roce 2006

Roku 1989 získalo letiště statut veřejného mezinárodního civilního letiště. V polovině roku 2002 začala provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny CIAF (Czech International Air Fest). V roce 2004 bylo letiště předáno Jihomoravskému kraji, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy rostlinných potravin a krmiv. Tento krok byl odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly[4]

V roce 2006 byl otevřen moderní, architektonicky pozoruhodný terminál a zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Girony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Girony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13 %. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba Papeže Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.

 
Plán letiště a okolí

Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly.

Na přelomu let 2010/11 byly Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines – kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů však nakonec definitivní oprávnění nezískala. Ve stejné době spustila CCA linku na letiště Moskva-Domodědovo a krátce na to na Petrohrad-Pulkovo. Od 17. dubna otevřel Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Petrohrad–Brno a o měsíc později UTair Aviation (po souboji s S7, Jakutií a VIM Avia) práva na linku Moskva–Brno. V červenci 2011 obdržela společnost Jakutia práva na provoz pravidelných linek z Krasnodaru, Ufy, Čeljabinsku, Irkutsku a Permu.[5]. V roce 2011 dosáhlo letiště historického rekordu v počtu odbavených cestujících, a to přes 557 tisíc lidí.

Od 10. listopadu 2017 má akciová společnost pronajímající si Letiště Brno nového majitele, a to firmu Accolade Holding.[6] Původní majitel B.A.W.D.F. byl touto společností odkoupen.

Doprava na letištěEditovat

Letištní terminál leží 1,6 km od dálnice D1, poblíž exitu 201 Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 15 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také expresní městská autobusová linka E76 od hlavního nádraží[7] s jízdní dobou 16 min. V noci zajíždí k letišti noční linka N89. Před terminálem je stanoviště taxislužby.

Pro potřeby nákladní dopravy je do areálu letiště přivedena železniční vlečka z nedaleké stanice Brno-Slatina na Vlárské dráze. Vlečka byla postavena v roce 1976[8] a její celková délka činí 2,0 km. Jejím vlastníkem je Jihomoravský kraj, provozovatelem společnost Letiště Brno.[9]

Aerolinie a destinaceEditovat

OsobníEditovat

Z Brna provozuje pravidelné celoroční lety jediná letecká společnost, a to Ryanair. Létá odsud do Londýna, od podzimu 2018 na letiště Orio al Serio (Milán-Bergamo).[10] Jihomoravský kraj spustil v březnu 2019 tendr na obnovení linky do Mnichova, která zanikla po krachu BMI Regional.[11] Po neúspěchu tendru kraj vypsal nadlimitní zakázku na provoz linky do Mnichova a podmínečné dotování ve výši 57 mil. Kč.[12] Ani v tomto tendru však provozovatel linky nebyl vybrán[13]. Letiště jedná o linkách do Severního Porýní-Vestfálska, centrální Francie, Velké Británie či Ukrajiny.[14] Na Ukrajinu získala z Brna přepravní práva společnost SkyUp.

Letiště v Brně obsluhují následující dopravci (aktualizováno 13.2.2021):[15]

Letecká společnost Země Destinace Frekvence týdně Letadlo Poznámky
Pravidelné linky: [16] Ryanair Itálie  Itálie Miláno - Bergamo [17] 2 B737-800 od 3.5.; provozováno společností Malta Air
Spojené království  Spojené království Londýn - Stansted 2 / 4 od 2.5.
SkyUp Ukrajina  Ukrajina Kyjev - Boryspil [18] 2 B737-700 od 25.4.
Sezónní pravidelné linky: [19] Smartwings Bulharsko  Bulharsko Burgas 4 B737-800 4.6. - 18.9.
Varna 1 1.6. - 14.9.
Egypt  Egypt Hurghada 2 / 3 28.4. - 6.11.
Marsa Alam 2 / 3 25.4. - 7.11.
Itálie  Itálie Lamezia Terme 1 8.6. - 21.9.
Řecko  Řecko Heraklion 4 29.5. - 6.10.
Korfu 2 3.6. - 4.10.
Kos 2 1.6. - 1.10.
Rhodos 5 1.6. - 5.10.
Zakynthos 2 1.6. - 1.10.
Turecko  Turecko Antalya 4 26.5. - 6.10.
Charterové lety: [20] Aegean Airlines Řecko  Řecko Soluň A320
Bulgaria Air Bulharsko  Bulharsko Burgas E190
Corendon Airlines Turecko  Turecko Antalya B737-800
Bodrum
Smartwings Řecko  Řecko Preveza B737-900ER
Kavala B737-800
Španělsko  Španělsko Palma de Mallorca
Tunisko  Tunisko Djerba
Enfidha
Monastir
Turecko  Turecko Bodrum

Pozn. z důvodu pandemie covidu-19 může docházet ke změnám / rušením některých výše uvedených linek.

 
Stojánka v letní špičce (zleva: Ryanair, Travel Service, ČSA, Travel Service)

NákladníEditovat

Následující dopravci létají na letiště Brno-Tuřany k listopadu 2020 pravidelně:

Letecká společnost Země Destinace Frekvence týdně Letadlo Poznámky
ASL Airlines Belgium[21] Belgie  Belgie Lutych 5 B737-400
DHL[22] Německo  Německo Lipsko 5 B757-200

Existovaly ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností Euro Cargo Air, která zde uvažovala zřídit svoji základnu.[23]

Množství přepraveného nákladu v posledních letech klesá [1], což kontrastuje situaci na Letišti Ostrava, kde mezi lety 2018 a 2019 byl nárůst carga o 50 %. V roce 2019 objem cargo přepravy v Ostravě (8 392 tun) výrazně převyšoval objem brněnského letiště (3 529 tun), přičemž v minulosti byla pozorována opačná situace.

OstatníEditovat

Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréninkové lety i zahraničních leteckých společností, cvičí zde například rakouská letecká společnost Austrian Airlines. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)

Bývalé pravidelné linkyEditovat

Od roku 1990 se létalo z Brna pravidelně do jedenácti destinací, které byly zrušeny.[24] Provozovalo je celkem devět dopravců.

Český národní dopravce ČSA sem létal mezi prosincem 2005 až červencem 2011 z Prahy. Cirrus Airlines odsud létaly do Mnichova (listopad 2005 až březen 2017). V devadesátých letech sem vedla přímá linka z švýcarského Curychu, létaná Air Engidiana. Nízkonákladový dopravce Ryanair odsud v minulosti provozoval spojení do španělské Girony (2007 až 2008) a Alicante (2011). Ruská společnost Atlant-Soyuz sem létala z Moskvy-Vnukova (2007 až 2011).

Wizz Air odsud provozoval třikrát týdně pravidelné spojení do Londýna–Lutonu (2010 až leden 2018),[25] dvakrát týdně do Eindhovenu (prosinec 2011[26] až říjen 2017) a do Říma-Fiumicina (březen 2011 až říjen 2012). V létě 2010 odsud létala aerolinie Central Connect Airlines pravidelně do Zadaru. Společnost Czech Connect Airlines odsud létala do roku 2012 linky do Petrohradu a Moskvy-Domodědovo (obě březen 2011 až leden 2012). Ruský UTair sem létal z Moskvy-Vnukova (červen 2011 až březen 2015).

Mezi 16. listopadem 2015 až 16. únorem 2019 provozovala z Brna skotská společnost BMI Regional přímou linku na letiště v Mnichově. Na lince, jejíž frekvence byly postupně navyšovány[27] až na jedenáct týdně létala typ letadla Embraer 145. Linka byla ukončena z důvodu zániku společnosti BMI Regional.[28] Spojení částečně dotoval Jihomoravský kraj. Na lince měly tzv. codesharovou smlouvu německé aerolinie Lufthansa a Condor, jejichž spojení navazovala na linku z Brna. Letouny BMI Regional létaly z Brna dvakrát za všední den (kromě úterý) a jednou v neděli. Kraj na základě výsledků veřejné soutěže vybere nového dopravce, který linku bude provozovat.[29] Nové spojení by se mělo obnovit v září 2019[30], což se však nestalo, jelikož o výběrové řízení pro provoz linky neměl nikdo zájem [13].

S koncem letového řádu zima 2019/2020 byl ukončen provoz linky do Berlína společnosti Ryanair[31]. Linka bylo v provozu od dubna 2019[32] do března 2020, byla operována letouny Boeing 737-800 2x týdně. Pandemie nemoci COVID-19 a s ní spojení omezení v letecké dopravě konec linky urychlily asi o měsíc.

StatistikyEditovat

 
Odbavené osoby - graf

V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis.,[zdroj?] s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidelných linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok.[zdroj?] V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43 %.

V roce 2016 Letiště Brno-Tuřany odbavilo 417 725 cestujících, což bylo méně než v roce 2015.[33] Na pravidelných linkách cestovalo 216 000 osob, což je o 20 000 lidí více než předchozí rok. Letiště zaznamenalo 40 tisíc pohybů letadel a v nákladní přepravě odbavilo více než 4000 tun zboží.[33]

O letních prázdninách v roce 2018 má být podle letového plánu letiště odbaveno až o třetinu více osob než v roce 2017, kdy letní spoje využilo asi 100 tisíc cestujících.[34] Podle odhadu vedení letiště má v roce 2018 počet odbavených cestujících poprvé od roku 2012 překonat půl milionu osob.[35]

TabulkaEditovat

Rok
Odbavení cestující
Cestující
změna
Náklad
(tuny)
Náklad
změna
 Pohyby letadel
(vzlety a přistání)
1995[36] 87 000 – – – 8 000
1996 123 000 ▲ 8 500
1997 138 000 ▲ 9 300
1998 110 036 ▼ 8 150
1999 127 954 ▲ 7 899
2000 112 797 ▼ 6 289
2001 128 583 ▲ 8 136
2002 157 257 ▲ 12 620
2003 166 142 ▲ 16 596
2004 171 888 ▲ 17 823
2005 315 672 ▲ 16 126
2006 393 686 ▲ 3 144 – 20 105
2007[37] 415 276 ▲ 3 055 ▼ 22 893
2008[37] 506 174 ▲ 6 273 ▲ 29 303
2009[37] 440 850 ▼ 9 679 ▲ 30 513
2010[37] 396 589 ▼ 5 326 ▼ 25 027
2011[37] 557 952 ▲ 4 625 ▼ 26 837
2012[37] 534 968 ▼ 3 828 ▼ 29 885
2013[37] 463 023 ▼ 4 078 ▲ 27 803
2014[37] 486 134 ▲ 4 530 ▲ 32 216
2015[37] 466 046 ▼ 4 613 ▲ 42 469
2016[33][37] 417 725 ▼ 4 150 ▼ 40 073
2017[37] 470 285 ▲ 3 700 ▼ 44 000
2018[38] 500 727 ▲ 3 750 ▲ 1,3 % 41 000
2019[39] 543 633 ▲ 8,5 % 3 529 ▼ 5,89 % 34 388
2020 86 089 ▼ 84,2 %


Terminál a další významné stavbyEditovat

 
Interiér odletové haly

Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů.

V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly.

Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu.

V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. V roce 2011 byla zahájena stavba nové administrativní budovy, která by měla být schopna nabídnout zázemí i pro zájemce z řad leteckých společností.

Rozvoj letištěEditovat

Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. Správa železnic připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. V roce 2014 uvažovalo město Brno i o lince vlakotramvaje, která by mohla na letiště zajíždět.[40]

Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období,[41] který mj. obsahuje:

  • Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
  • Rekonstrukce naváděcího systému i pro podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
  • Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
  • Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)

Letecké nehodyEditovat

 
Újezd u Brna, pomník leteckého neštěstí 1962

Letecké nehody, které se odehrály na letišti Brno-Tuřany, či poblíž:

  • Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (na mapě 49°6′50″ s. š., 16°46′ v. d.). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná[42][43].
  • Stroj Air Algérie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.
 
Pamětní deska
  • V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8.slp, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11. 4. 1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (na mapě 49°6′29″ s. š., 16°43′46″ v. d.).

Památník československým válečným letcůmEditovat

8. května 2012 zde byl odhalen památník připomínající zásluhy československých letců z druhé světové války. Dílo Nikose Armutidise vzniklo díky iniciativě občanského sdružení Společný cíl. Socha připomíná křídla letadla, je umístěna před odbavovací halou letiště.[44]

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ 50 let letiště Brno-Tuřany, Brno 2008
  3. ↑ Letiště Brno. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. Letiště Brno [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ministerstvo zemědělství ČR. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. Ministerstvo zemědělství ČR [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ (rusky) Oficiální seznam vydaných přepravních práv 07/2011. www.favt.ru [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-11. 
  6. ↑ Letiště Brno má nového majitele. Vedení kraje to překvapilo. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-11]. (česky) 
  7. ↑ https://www.idsjmk.cz/jaknalet.aspx
  8. ↑ Vlečka Brno-Slatina - letiště [online]. Druhebrno.smerem.cz, 2014-05-01 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Seznam provozovaných vleček k 5.2.2019 [online]. Ducr.cz [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Brněnské letiště spouští další novou pravidelnou linku. Létat bude do Berlína. Brněnský deník. 2018-11-06. Dostupné online [cit. 2018-11-06]. (česky) 
  11. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Kraj spustil tendr na leteckého dopravce pro linku z Brna do Mnichova [online]. 2019-03-14 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ Až 60 milionů ročně. Jihomoravský kraj trvá na lince z Brna do Mnichova – Zdopravy.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ a b Zdopravy.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  14. ↑ LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. Ryanair zrušil linku z Brna do italského Bergama. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  15. ↑ Pravidelné lety – letiště Brno. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ HRABAL, Michal. Z brněnského letiště opět i do Bergama. Lidé si mohou rezervovat lístky. Znojemský deník. 2021-02-09. Dostupné online [cit. 2021-02-13]. (česky) 
  18. ↑ BOCEK, Ondřej. SkyUp zahájil prodej letenek na linku z Brna do Kyjeva [online]. happyfly.cz, 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  19. ↑ Vyhledávání v letovém řádu. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ Společnosti v Brně. airspotter.eu [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ Cargo - export - letecká přeprava zboží z Letiště Brno - Tuřany. www.bawdf.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ mmusil. Brno - Tuřany - Stránky 136 - Fórum Airways.cz [online]. forum.airways.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Historie pravidelných linek na letišti Brno-Tuřany [online]. timeglider.com [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. 
  25. ↑ Wizz Air končí s lety do Brna. airways.cz [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. 
  26. ↑ Z Brna se od prosince začne létat do holanského Eindhovenu. českátelevize.cz [online]. 2011-06 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. 
  27. ↑ BMI regional zdvojnásobí počet letů z Mnichova do Brna [online]. 2017-02-23 [cit. 2017-02-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ SŮRA, Jan. Brno přišlo o linku do Mnichova. BMI Regional zastavily provoz [online]. Zdopravy.cz, 2019-02-16 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (česky) 
  29. ↑ Brno po třech letech přišlo o leteckou linku do Mnichova. Firma zkrachovala. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online. 
  30. ↑ Letecky do Mnichova? Nejdřív v září. brnensky.denik.cz. 2019-02-19. Dostupné online [cit. 2019-02-19]. (česky) 
  31. ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-11-29 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  32. ↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-04-02 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  33. ↑ a b c Výsledky brněnského letiště za rok 2016. www.planes.cz [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. 
  34. ↑ HRABAL, Michal. Z brněnského letiště odletí o prázdninách o třetinu více letadel než loni. Brněnský deník [online]. 2018-07-19 [cit. 2018-07-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Letiště Brno po šesti letech míří k překonání hranice půl milionu cestujících. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-27 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  36. ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. www.airport-brno.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c d e f g h i j k Statistiky [online]. brno-airport.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  38. ↑ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany – Česko. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  39. ↑ Zájem o lety z Brna roste. Brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  40. ↑ Vlakotramvaj v Brně? Možná na letiště. Brněnský deník [online]. 2014-10-21 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 
  41. ↑ Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  42. ↑ ASN Aircraft accident Avia 14 OK-MCT Slavkov [online]. aviation-safety.net [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  43. ↑ Česká televize. Osudové okamžiky: Špidlák 1962 — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  44. ↑ Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: kn20130719009 | VIAF: 305103081
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letiště_Brno-Tuřany&oldid=19518708“