Krasnodar
Krasnodar (rusky Краснодар; ukrajinsky Краснодар) je město v Ruské federaci; leží na jihu její evropské části mezi Rostovem na Donu a pobřežím Černého moře. Městem protéká řeka Kubáň; stejný název má i širší historický region. Je administrativním centrem stejnojmenného kraje. Žije zde přibližně 881 tisíc[2] obyvatel.
| Krasnodar Краснодар | |
|---|---|
 Šuchovova věž | |
.png) znak _(2006).png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°2′ s. š., 38°59′ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Jižní federální okruh |
| kraj | Krasnodarský kraj |
.svg) Krasnodarský kraj na mapě Ruska | |
  Krasnodar Město na mapě Krasnodarského kraje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 339,3 km² |
| Počet obyvatel | 881 476 (2017)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 597,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Evgeniy Pervyshov (2016–2021) |
| Vznik | 1793 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)861 |
| PSČ | 350000–350921 |
| Označení vozidel | 23, 93 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Kozáky založeno v roce 1793 jako vojenský tábor "Nova Sich", který vedl atamana Kucharenko a později přejmenována na pevnost Černomořských kozáků. Černomořští kozáci přesídlili na Kubáň po připojení západního Kavkazu k carskému Rusku. Krasnodar byl přejmenován roku 1794 na název Jekatěrinodar (rusky Екатеринодар) – jako „dar Kateřiny Veliké“ černomořským Kozákům na Kubáni. Od roku 1860 byl střediskem Kubáňské oblasti. Status města získalo v roce 1867. Po Říjnové bolševické revoluci byl střediskem procarských sil, právě o toto město probíhaly těžké boje. Město se stalo hlavním městem pro nový stát nazvaný Kubáňská lidová republika (1917-1920), která se v rámci federativního uspořádání přičlenila k nově vzniklé Ukrajině. Ještě v březnu 1920 tu drželi moc bělogvardějci, po jejich pádu a ustavení sovětské moci bylo přejmenováno na Krasnodar (česky „rudý dar“).
Až v 2. polovině 20. století začal růst města do dnešní podoby.
ObyvatelstvoEditovat
Obyvatelstvo činilo podle sčítání lidu v roce 1897 - 1.472.548 obyvatel v celé Kubáni, z toho byli majoritní ukrajinci 915.450 a minoritní rusové 498.102. Mezi menšiny se dále k rusům řadily už jen menší uskupení, jako arméni (21023) a němci (7255), řeci (5747) ale i například poláci (2611) a židé (2000). Zajímavostí je, že zde žilo 212 lidí hlásící se k české a slovenské národnosti. [3][4]. Ve městě samotném převládala ruská národnost (52%), oproti tomu k ukrajinské se hlásilo 40%, město dle sčítání v roce 1897 měl 65.606 obyvatel.
Krasnodar je jedním z mála ruských měst, jejichž obyvatelstvo se zvýšilo od rozpadu SSSR, zatímco celkově městské obyvatelstvo Ruska během postsovětského období klesalo. Krasnodarská aglomerace je jednou z mála miliontých v Rusku s nemilionářským městem. Jeho počet se odhaduje na 1,05 až (včetně příměstské oblasti) 1,34 milionu lidí. Charakteristickým rysem aglomerace je výhradně venkovský charakter příměstské oblasti, protože kolem Krasnodaru ve vzdálenosti 70-80 km nejsou žádná další města.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2017-04-22]
- ↑ https://cyberleninka.ru/article/n/de-fakto-gosudarstva-postsovetskogo-prostranstva-vybory-i-demokratizatsiya
- ↑ http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_26.php?reg=862
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasnodar na Wikimedia Commons
