Jiří Brady

Kanaďan českého původu, přeživší holokaust

Jiří Brady nebo také George Brady (9. února 1928 Nové Město na Moravě11. ledna 2019 Toronto)[1] byl kanadský podnikatel českého původu. Prošel dvěma koncentračními tábory, Terezínem a Osvětimí. Od roku 1951 až do své smrti žil v Kanadě.

Jiří Brady
Jiří Brady (2016)
Jiří Brady (2016)
Narození9. února 1928
Nové Město na Moravě
Úmrtí11. ledna 2019 (ve věku 90 let)
Toronto
Příčina úmrtísrdeční selhání
BydlištěToronto
Povolánípodnikatel
OceněníOrder of Ontario (2008)
čestné občanství (2009)
Medaile diamantového výročí královny Alžběty II. (2012)
Záslužný řád Spolkové republiky Německo (2013)
Ceny Paměti národa (2016)
… více na Wikidatech
RodičeKarel Brady-Metzl
PříbuzníHana Bradyová (sourozenec)
Daniel Herman
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Rozhovor s Jiřím Bradym pro Show Jana Krause 26.10.2016

Jiří Brady se narodil do židovské rodiny Markéty a Karla Bradyových. Měl o tři roky mladší sestru Hanu Bradyovou (1931–1944).[2] V roce 1941 byla jejich matka zatčena gestapem a deportována do Ravensbrücku. V září téhož roku byl zatčen i jejich otec, který byl poslán do Osvětimi, kde v červenci 1942 zahynul.[3] Sourozenci zůstali nakrátko u své tety a strýce (který byl katolík), deportováni byli v květnu 1942 do Terezína.[2] Brady byl v Terezíně na pokoji číslo 1 v objektu L 417, kde byl vydáván časopis Vedem, do kterého občas psal články, a pracoval zde jako instalatér. Sourozenci žili v Terezíně až do podzimu 1944, kdy byli rozděleni a deportováni do koncentračního tábora Auschwitz. Brady byl odvezen 27. září společně s Petrem Ginzem[4]. Hana byla deportována 23. října 1944 a brzy poté byla zavražděna v plynové komoře. Brady byl převezen do pobočného tábora Gliwice, kde pracoval na opravách železničních vozů, odtud dále do Blechhammeru. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Zůstal na cestě až do května toho roku, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě, od kterých se dozvěděl, že jeho rodiče zahynuli.

V roce 1949, po nástupu komunistů k moci, z Československa emigroval.[5] Využil oficiální možnosti vycestovat do Izraele. Tam však neměl v plánu dojet, chtěl cestovat a poznávat svět, proto vystoupil z vlaku ve Vídni. Později, v roce 1951, zakotvil v Kanadě. Pomáhal zde dalším emigrantům, s jedním z nich založil úspěšnou instalatérskou firmu. Obhajoval také lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holokaustu. V roce 1990 zorganizoval sbírku pro Lidové noviny na koupi nových tiskařských strojů (vybralo se zhruba 100 000 dolarů). V roce 1995 pomohl, aby v USA vyšla kniha Marie Rút Křížkové, Kurta Jiřího Kotouče a Zdeňka Ornesta Je mojí vlastí hradba ghett? (v anglickém překladu We Are Children. Just the Same: Vedem, the Secret Magazine by the Boys of Terezín).

Jiří Brady vystoupil v dokumentárním filmu Hanin kufřík z roku 2009, který pojednává o jeho sestře Haně. V roce 2012 vystoupil v dokumentárním filmu o Petru Ginzovi Poslední let Petra Ginze.

Rodina editovat

V Kanadě se Brady dvakrát oženil a stal se otcem tří synů a dcery.

Bradyho otec, Karel, měl bratra Viktora. Viktorova dcera je matkou bývalého ministra kultury Daniela Hermana. Jiří Brady byl tedy Hermanovým strýcem z druhého kolene.[6][7]

Ocenění editovat

Kontroverze kolem státního vyznamenání editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Brady.

V říjnu 2016 prohlásil tehdejší ministr kultury ČR Daniel Herman, že prezident ČR Miloš Zeman hodlal při udílení státních vyznamenání 28. října udělit Jiřímu Bradymu Řád Tomáše Garrigua Masaryka, ale že poté, co se Herman (Bradyho příbuzný) setkal s dalajlámou, se rozhodl toto ocenění neudělit. Toto ministrovo prohlášení vyvolalo vlnu kulturně-politických akcí, vesměs odsuzujících prezidentovo chování. Podle vyjádření prezidentské kanceláře však vyznamenání pro Bradyho nikdy nebylo schváleno a nemohlo tedy být ani zrušeno.

Reference editovat

  1. Zemřel Jiří Brady. Pamětník holokaustu, kterého Zeman odmítl vyznamenat. iDNES.cz [online]. 2019-01-12 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online. 
  2. a b Vedem [online]. [cit. 2016-10-24]. Kapitola JIŘÍ BRADY. Dostupné online. 
  3. Hana and George Brady [online]. Annefrankguide.net. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BURSTEIN, Nathan. The emotional baggage in a Holocaust victim’s ‘Suitcase’. The Tomes of Israel [online]. The Times of Israel, 2012-04-19 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Brady převzal od Sobotky pamětní medaili Kramáře, ocenění má i ze sněmovny. Deník.cz. 2016-10-27. Dostupné online [cit. 2019-01-20]. 
  6. ČTK. Lidovci, TOP 09 i ODS nepůjdou 28. října na Hrad, poslanci ČSSD ano. České noviny [online]. 2016-10-25. Dostupné online. 
  7. HERMAN, Daniel. Hanin kufřík [online]. DanielHerman.cz [cit. 2016-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-29. 
  8. Order of Ontario appointments announced [online]. Ontario Ministry of Citizenship and Immigration, 2009-01-15. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Order of Ontario Appointees by year of Appointment: 2008 [online]. Ontario Ministry of Citizenship and Immigration [cit. 2016-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-28. (anglicky) 
  10. CHARAPPA, Maria. Časopis Nový Domov číslo 63 [online]. Masaryk Memorial Instute Inc., 2012-07-12. Dostupné online. 
  11. LUNGEN, Paul. German government honours George Brady [online]. CJNews.com, 2013-02-11. Dostupné online. (anglicky) 
  12. George Brady receives German Order of Merit [online]. Generalkonsulat der Bundesrepublik Deutschland in Toronto, 2013-02-07. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Premiér Sobotka ocenil Jiřího Bradyho za jeho celoživotní úsilí o obranu lidských práv a demokratických principů [online]. Úřad vlády České republiky, 2016-10-27. Dostupné online. 
  14. dat. Brady převzal od Sobotky medaili Karla Kramáře, ocenění se dočkal i od poslanců. ČT24.cz [online]. 2016-10-27 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  15. Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2016, roč. XXIV., čís. 116. ISSN 1210-1648, str.1 - 8

Externí odkazy editovat