Wikipedie:Pod lípou

(přesměrováno z Wikipedie:PL)
Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:

Názor narušující neutralitu článkuEditovat

Zdravím, co mám dělat v případě, že se setkám s uživatelem, který má svůj názor na problematiku článku a dává ho svými zásahy viditelně najevo, čímž narušuje jeho neutralitu a zároveň sabotuje mou práci - bez vysvětlení v historii změn a nevhodnými zásahy do textu. Už jsem mu napsala upozornění na jeho diskuzní stránku a přidala jsem i šablonu o zpochybnění neutrality článkou, kterou jsem též odůvodnila v diskuzi. Mám dojem, že diskuze nikam nepovede, protože tento uživatel své přesvědčení i hrdě hlásí na své stránce (což je o důvod víc proč by se tématu vůbec neměl věnovat), takže mě zajímá jaké jsou další možnosti postupu. Děkuji --Halfirien (diskuse) 2. 5. 2020, 12:42 (CEST)

@Halfirien: Zkuste požádat o třetí názor.--Ján Kepler (diskuse) 2. 5. 2020, 12:50 (CEST)
@Ján Kepler: Děkuji.--Halfirien (diskuse) 2. 5. 2020, 12:53 (CEST)

Zmiňované hlásání přesvědčení je ukázkovým porušením doporučení Wikipedie:Nálepka. Na problémy tohoto pravidla včetně jeho nedodržování aktuálně upozorňuji na Wikipedie:Pod lípou (pravidla)#Nálepky, bohužel bez potřebné odezvy. @Halfirien: Jinak takovéto dotazy patří na Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 5. 2020, 13:25 (CEST)

Jsem jen anonymní kolemjdoucí IP adresa, co jde dva týdny s křížkem po funuse, ale to co u interrupce předvádí whiny15, je absolutní masakr. Z některejch editů halfiriena nejsem nijak nadšenej, ale od whinyho je to neskutečná agitka, která si s něčím jako důvěryhodností nebo NPOV stylem moc hlavu nedělá... 2A00:1028:838C:CDC6:7582:A8CC:4A36:AAE4 18. 5. 2020, 09:30 (CEST)

Hashtagy a wiki(pedie)Editovat

Na výzvě Wikivšem, mě zaujalo použití hashtagu. Jak se taková věc (po/vy)užívá (+ má to nějaká pravidla)? Pochopil jsem to jako možnost jak "třídit/filtrovat" editace, doplním-li hashtag manuálně do shrnutí editace. Lze použít i pro obsah či plánuje se něco takového? (Natrefil jsem třeba na rozšíření Tag.)

Ilustrativní použití jsem našel v zápisu z brněnského vánočního wikisrazu 2016. Ne všechny nástroje dosud fungují, ale pro výpis stavu #Wikivšem to posloužilo (ale nevím třeba, jak došlo k navázání na projekt, dokonce ani na jaký 😕, tím méně, jsou-li k dispozici další kouzla) | Laďa Nešněra (diskuse) 2. 5. 2020, 15:15 (CEST)

Tak že např. pro tvorbu názvů hashtagů nejsou pravidla/omezení? | Laďa Nešněra (diskuse) 5. 5. 2020, 20:52 (CEST)
I po konzultaci s Martin_Urbanec se zdá, že používání hastagů zatím (😉) není formalizováno. | Laďa Nešněra (diskuse) 16. 5. 2020, 18:10 (CEST)
Mělo by to fungovat, dáš do shrnutí editace křížek a za to požadovaný hashtag. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 5. 2020, 12:27 (CEST)
Dá se v tom pak hledat. Např. kampaň 1lib1ref - https://hashtags.wmflabs.org/?query=1Lib1Ref&project=cs.wikipedia.org&startdate=&enddate=&search_type=or&user= --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 5. 2020, 12:31 (CEST)

Informace (nejen pro správce) ke kauze DorianEditovat

Přesunuto z nástěnky správců. --Kacir 2. 5. 2020, 19:04 (CEST)

Vážení kolegové správci, ale i nesprávci, kterých se kauza – jak jsem zaznamenal – také týká.

Přináším report informací ke kauze Andy Zelary, Ondra Zelary, Ondra Dorian, Ondřej Dorian atd. Stejně jako někteří z Vás jsem intenzivně komunikoval s uživatelem, který nyní vystupuje pod jménem Petr Dušek a Tereza Nováková. Předávám několik informací, které je podle mého podstatné vědět.

  1. Jde o dlouhodobý problém, pracovním názvem Dorian – viz Wikipedie:Diskuse o smazání/Ondra Dorian.
  2. Uživateli Justifu jsem slíbil odblokování. Pod podmínkou, že přestane lhát a přestane z nás dělat pitomce. K odblokování tedy nikdy nedojde  . Obecně – pokud je uživatel zablokován dle důkazů od CUček, měly by být případné žádosti o revizi zablokování ponechány právě CUčkům.
  3. Člověk, nyní vystupující pod jménem Petr Dušek nebo Tereza Nováková, posledním uživ. účtem Justifu (vizte také dřívější účty) mi opět právně vyhrožoval, a to kvůli tomuto příspěvku. Doneslo se ke mně, že tento příspěvek probírá i s milionem dalších kolegů, i na FB Wikipedie atd. Já k tomu mám dvě věci – 1) Na tom příspěvku není nic nepravdivé, nic z toho není má spekulace ani domněnka, tudíž nejde o pomluvu 2) Právní výhružky od této osoby považuji za směšné a nehodné toho, aby se jimi kdokoli zabýval – prosím tedy i Vás, abyste (i ve vlastním zájmu), na jeho stížnosti mimo Wikipedii nereagovali.
  4. Tato část se týká i (hlavně) nesprávců – prosím, při své komunikaci s kýmkoli, kdo vás žádá o cosi divného, o co normální nováček nežádá, buďte obezřetní, případně se poraďte se zkušenějšími kolegy. Třeba 25. února žádal o neindexování DoS/Ondra Dorian. Naposledy například žádal velkou část kolegů (opět pod jiným jménem), aby zakázali indexaci stránky Diskuse k Wikipedii:Diskuse o smazání/Jiří Sika. Tento pokus se mu bohužel povedl. Proč zrovna této diskusní stránky? No, ŠJů tam mluví o panu Dorianovi: Takovým případem tu byl třeba jistý Ondra Dorian, který v "důvěryhodných zdrojích", do kterých vnutil svoji sebeprezentaci, vystřídal několik jmen a příjmení, postupně asi 5 různých dat narození, jak uměle mládl, a většina jeho životopisných údajů nakonec vypadala stejně vyfabulovaná a neověřitelná. Je zřejmé (a teď prezentuji pouze svůj názor), že někdo nemá zájem na tom, aby někdo z vnějšku mohl k tomuto dostat. Proč asi, že?
  5. Seberefaktor.

Nakonec bych na odlehčenou (pravda, vzhledem k realitě to takové odlehčení není) dodal, že až vás, milí mladí kolegové, osloví na sociálních sítích mladá atraktivní blondýna, myslete na to, že to nemusí být mladá atraktivní blondýna ;-) Pěkný den, --Vojtasafr (diskuse) 2. 5. 2020, 17:30 (CEST) (Dne 19. 5. 2020, 17:04 (CEST) upravil Vojtasafr (diskuse).

@Vojtasafr: Potvrzuji, že zmíněné entity mě dlouhodobě také bombardují svou korespondencí. Zkoušejí to střídavě po dobrém a po zlém – buď mě prosí, ať o jejich "klientovi" (pardon, o jejich uměleckém idolu) napíšu a prosadím článek, nebo vyčítají a vyhrožují, a bohužel ty dva komunikační módy nedokážou příliš oddělit, takže to vypadá až komicky. Nevím, jestli tento aktivista je s oním tzv. Ondrou Dorianem přímo totožný, nebo je jím nějak najatý, nebo jestli se o PR Ondry Doriana stará z nějakého svého vlastního obchodního či osobního zájmu (který je zjevně velmi vytrvalý). Entita "tereza" mi tvrdila, že ty postupné změny jména narození v profilech Ondry Doriana (tedy jeho průběžné mládnutí) na různých webech neprováděl Ondra Dorian, ale prý jakýsi jeho "agent". Tedy bych se terminologii a způsobu myšlení entity Terezy přizpůsobil a budu předpokládat, že "terezodušek" je také "agent", čímž ovšem nevylučuji, že může být nějakým způsobem totožný třeba i s osobou, která jako Ondra Dorian například i vystupovala v televizní talk show, ve které o sobě vytvářela obdobnou virtuální realitu, jako na oněch webech. Připomínám, že když jsem se naposledy před smazáním pokoušel ze zdrojů ověřovat informace o onom Ondrovi Dorianovi, tak jsem z webarchivu podrobně zdokumentoval, jak se postupně jméno a datum narození onoho "Ondry" programově měnilo. K onomu angažmá ve filmu Želary, na kterém "Ondra Zelary" či jeho agenti původně jeho virtuální identitu stavěli, se dodnes nepodařilo dohledat, jakou postavu tam tehdy vůbec měl hrát (a vzhledem k fluidnímu datu narození ani nelze dopočítat, v jakém věku tam měl hrát) - nejspíš šlo o nějaké dítě hrající kompars, pokud vůbec. Veškeré další studijní, pracovní a umělecké angažmá je podobně špatně ověřitelné a doložitelné, stejně jako nemáme nezávislé zdroje ani o skutečném jménu či datu narození. Nicméně objektivním faktem je, že danému mladíkovi se podařilo proniknout do několika médií, tedy by mohl nabýt encyklopedické významnosti nikoliv jako herec, ale jako virtuální celebrita a mystifikátor. Tedy máme-li tu články o Járovi Cimrmanovi, Frankovi Abagnalovi nebo Lukáši Kohoutovi, pak by vedle nich mohl mít skromný encyklopedický článek i Ondra "Zelary" Dorian (byť jeho "agenti" by z takového článku asi nadšeni nebyli). Ostatně i v případě Ježíše Krista v encyklopediích rozlišujeme jeho tradiční pojetí, založené na doslovné interpretaci novozákonních biblických knih a církevních tradicích, a vedle toho historicko-kritické pokusy o rekonstrukci "historického Ježíše", resp. inspiračních zdrojů a historických událostí a postav, jimiž mohlo být biblické a tradiční pojetí ovlivněno. O "Ondrovi" už bychom několik nezávislých netriviálních zdrojů asi měli, byť "reálného Ondru" se nám z nich zrekonstruovat nepodaří, čímž je podobný tomu Cimrmanovi. Bohužel či naštěstí ovšem onen "agent" nemá mnoho hereckého ani spisovatelského nadání, takže jeho převleky jsou velmi průhledné a víc rozdílných postav střídavě ta osoba prostě zahrát neumí a všechny tyto postavy vykazují zcela shodné rysy myšlení, vyjadřování a jiných psychických pochodů (které mi subjektivně přijdou dost podobné tomu, jak "Ondra" v talk show vystupoval naživo).
Naposledy jsem se zde na Wikipedii s úspěšným právním vyhrožováním setkal v případě tzv. "převozníka pražského", který rovněž dlouhodobě a pilně dbá o svoji PR prezentaci, respektive zřejmě na to má lidi, ať už to dělají z vlastní pilnosti či nikoliv. Těm se zřejmě podařilo vedení naší pobočky nadace Wikimedia zastrašit úspěšně – soudě podle toho, kteří kolegové začali kvapně a úslužně z článků odstraňovat i ty informace, které byly velmi relevantní a velmi dobře ozdrojované. Ovšem "převozník pražský" pravděpodobně má dobré kontakty na všelijaké "kolibříky" a podařilo se podle všeho podobným způsobem umlčet i Českou televizi, takže zde chápu, že i naši kolegové preventivně "padli na zadek" a zařadili zpátečku. V případě Ondry Doriana bych byl ovšem upřímně zvědav, jakým způsobem by nějaký "agent" soudu či dokonce orgánům činným v trestním řízení dokazoval nepravdivost tvrzení, že „Ondra Dorian … v "důvěryhodných zdrojích", do kterých vnutil svoji sebeprezentaci, vystřídal několik jmen a příjmení, postupně asi 5 různých dat narození, jak uměle mládl, a většina jeho životopisných údajů nakonec vypadala stejně vyfabulovaná a neověřitelná“. Vzhledem k tomu, jakým problémem pro něj bylo doložit na Wikipedii životopisné údaje Ondry Doriana, si vůbec nedokážu představit, že by dokázal cokoliv doložit nebo vyargumentovat u soudu, natož nějaký nárok – u soudních řízení sice lze také úspěšně zkonstruovat a fikčně ustavit virtuální realitu, ale přece jen jsou na to takříkajíc vyšší technické nároky a nebývá to zadarmo. --ŠJů (diskuse) 2. 5. 2020, 18:43 (CEST)

Jenom malá poznámka – pokud nemáte nic k tématu, myslím, že zde není potřeba za každou cenu diskutovat a spekulovat o tom, zda by článek o Dorianovi být mohl či nemohl. Původně to byl report pro správce na NS, abychom nějak koordinovaně postupovali vůči dané osobě a ne téma k diskusi, bohužel to někteří nepochopili. Debata o tom, zda Dorian existuje či neexistuje je úplně off-topic. Toto má být skutečně pouze oznámení a pobídnutí k obezřetnosti. Zvažte tedy, zda je nezbytně nutné popisovat kilobajty textu plytkými příspěvky o ničem. Nicméně pokud jsem ve svém příspěvku výše na něco zapomněl, nebo jste narazili na něco nového důležitého, co se týče osoby, která nás vytvale spamuje, neváhejte to doplnit. Ale o článku o Dorianovi tu fakt diskutovat nechci, případně na to založte novou sekci (@ŠJů:). --Vojtasafr (diskuse) 2. 5. 2020, 20:06 (CEST)

@ŠJů: Bylo by myslím dobré nefabulovat o obdobných tématech. Právních sporů jsme jako pobočka Wikimedia ČR řešili celou řadu a ani jeden z nich nás "nezastrašil". Tzn. váš soud, že by někdo z Wikimedia "začal kvapně a úslužně z článků odstraňovat i ty informace, které byly velmi relevantní a velmi dobře ozdrojované" se nijak nezakládá na pravdě. Wikimedia ČR zásadně do sporů na Wikipedii nevstupuje jinak, než, že se snaží o dobrou informovanost případných stran. Tyto informace podáváme na denní bázi a plníme tak naši jedinou možnou roli. Případně informujeme příslušné správce, pokud je to pro dobro věci a je to domluvený postup s oběma stranami. Úprava jakéhokoli textu přímo na Wikipedii nijak nesouvisí s Wikimedia ČR, to je nepřípustné. Maximálně mohlo jít o samostatnou aktivitu editorů, kteří jsou zároveň členy spolku. Případně zprostředkováváme právní podporu editorům, pokud se situace dostane do této fáze. Stejně tak jsem opakovaně komunikovala i s p. Dorianem. V praxi řadu potíží způsobují právě obdobné osobní názory editorů, které ovšem nejsou podložené žádnými relevantními fakty. Mohu myslím jménem Wikimedia ČR prohlásit, že v tomto známe svou roli a dodržujeme ji, přestože je to práce pro většinu wikipedistů neviditelná, i to je v pořádku, od toho tu také jsme. Díky za tu Vaši Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 4. 5. 2020, 14:11 (CEST)

Demografická data - tabulkou, grafem, nebo obojím? A jak?Editovat

Zdravím. Snažím se doplnit na Wikidata chybějící demografická data o izaelských sídlech a vizualizovat je v příslušných článcích pomocí šablony {{Graf počtu obyvatel}}. Při nahrazování stávajících tabulek v článcích grafem jsem však byl upozorněn kolegou Davcza, že tabulky by v článcích měly zůstat kvůli přístupnosti. V podstatě s ním souhlasím a upravil jsem šablonu, aby na vyžádání vygenerovala kromě grafu i tabulku. Leč ouha — dat je často mnoho a ve formě tabulky neúměrně natahují článek do délky (popř. do šířky, pokud bychom předělali tabulku na horizontální). Co teď s tím? Možnosti, které mě napadají, jsou:

  1. ponechat dlouhou tabulku, však Wikipedie není z papíru,
    • + varianta: udělat tabulku širokou s možností rolování do boku,
  2. udělat tabulku sbalovací, případně rozbalovací,
  3. rozsekat tabulku na několik tabuleček po x položkách, které by se pak mohly skládat vedle sebe (popř. jako horizontální tabulky pod sebe),
  4. zobrazovat v tabulce jen některé údaje (otázkou je, jak vybrat ty reprezentativní),
  5. nezobrazovat tabulku vůbec a pro přesná data odkázat na Wikidata nebo na zdroje.
  6. vyčlenit tabulku (resp. sekci o demografii) do samostatného článku (Demografie Bnej Braku apod.).

Jiné nápady? Preference, komentáře?--Shlomo (diskuse) 4. 5. 2020, 23:08 (CEST)

Starý problém, který by už bylo dobré vyřešit. Dosud se dělalo hlavně 1, 4 a 5, já osobně jsem pro 4, 5, v nejhorším 6. Přijde mi, že by šíleně dlouhé tabulky být ve článku neměly, ani rozsekané, ani sbalené (na mobilech sbalování nefunguje), ani v samostatném článku. Ideálně externě (WD, externí web) a mít ve článku jen odkaz, v nejhorším případě jako samostatný článek (ruční tabulka jako seznamový článek nebo automatická tabulka ve jmenném prostoru rejstřík). --Dvorapa (diskuse) 4. 5. 2020, 23:32 (CEST)
Co jsem viděl, tak dosud se to dělalo a dělá hlavně tak, že graf se sosá z Wikidat a tabulka se zadává ručně. Což je vůbec nejhorší varianta, protože vizualizujeme jiný dataset, než jaký prezentujeme v tabulce. Tím pádem data z tabulky nejsou vizualizovaná a data z grafu nejsou přístupná :( Ze stejného důvodu nevidím jako řešení ručně udržovanou tabulku v seznamovém článku.
Odkaz na položku Wikidat by tam samozřejmě měl být, jen jsem ho ještě nezvládl oživit. Kdo ví, jak na to, může ESO a ušetřit mi práci ;) Problém je, že webové rozhraní položky na Wikidatech je … ehm … nepřehledné a uživatelsky nepřívětivé, abych užil slova, která projdou rouškou. Pro účelem dohledání a verifikace konkrétního údaje jakž takž poslouží, ale přehlednou tabulku nenahradí.--Shlomo (diskuse) 5. 5. 2020, 09:05 (CEST)
Jsem určitě proti 2. Nemám rád skrývaný obsah, vede k tomu, že bují, a přes mizerné mobilní připojení se pak článek natahuje půl dne. Varianta 6 mi přijde v pořádku, pokud má samostatný článek encyklopedickou významnost a bude v něm i něco dalšího než strojová data z jednoho zdroje. Variantu 3. je asi vždy lepší než varianta 1., ale asi bych potřeboval vidět, jak to funguje.
Za ideál asi považuji kombinaci 4. s odkazem na podrobnější zdroj a výhledem na budoucí předělání na variantu 4.+6. --Tchoř (diskuse) 4. 5. 2020, 23:38 (CEST)
@Tchoř: Sbalovací tabulka (=rozbalená s možností sbalit) je něco jiného než rozbalovací (=implicitně skrytá) a předpokládám že má i menší tendenci k bujení, i když úplně ji asi neeliminuje. S EV článků o demografii bude asi problém. U velkých měst by se možná doložit dala, ale u zapadlé vesničky v Horní Galileji (Nízkém Jeseníku, jižní Montaně… doplňte si dle libosti) to nevidím příliš realisticky. Přičemž počet statistických údajů může být u té vesničky klidně stejný nebo i vyšší. Idea té šesté varianty byla právě najít nějaký prostor, kam uklidit tu „strojovou“ tabulku, aby nezatěžovala článek a přitom byla pro zájemce dostupná.--Shlomo (diskuse) 5. 5. 2020, 09:05 (CEST)
Řekl bych, že tam bude fungovat nějaká samoregulace. O té zapadlé vesničce se toho bude celkově vědět tak málo, že natažení článku o podrobné tabulky mu nijak neublíží.--Tchoř (diskuse) 5. 5. 2020, 14:02 (CEST)
Příklad jak by mohla vypadat tabulka rozsekaná na části (data zkopírovaná z výše odkazovaného článku). Parametry rozsekanosti by se samozřejmě daly nastavovat:
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

RokObyvatelé
19489 300
195014 300
195118 000
195220 500
195322 500
195425 000
195528 000
195632 700
195734 300
195838 300
195941 600
196045 200
RokObyvatelé
196147 000
196251 700
196354 100
196457 300
196560 400
196663 100
196764 700
196867 000
196969 700
197072 100
197174 200
197275 700
RokObyvatelé
197379 300
197481 000
197583 000
197684 400
197785 900
197887 300
197989 600
198091 400
198192 800
198294 800
198396 100
1984100 400
RokObyvatelé
1985102 400
1986104 700
1987107 400
1988109 400
1989111 800
1990116 700
1991121 200
1992124 400
1993125 000
1994127 100
1995128 600
1996130 500
RokObyvatelé
1997133 900
1998133 900
1999134 700
2000136 900
2001139 000
2002138 900
2003139 600
2004142 300
2005145 100
2006147 900
2007151 000
2008153 300
RokObyvatelé
2009154 400
2010158 900
2011163 300
2012168 800
2013172 500
2014178 300
2015182 800
2016189 000
2017193 800
2018193 774
--Shlomo (diskuse) 5. 5. 2020, 09:05 (CEST)
Pozor, Wikipedie není ani sbírka statistických dat nebo adresář. V tom případě by se mi jmenný prostor Rejstřík zdál asi nejvhodnější. --Dvorapa (diskuse) 5. 5. 2020, 11:29 (CEST)
@Dvorapa: Rejstřík se tedy reinkarnuje? Takže toto už neplatí? Jen se ptám... — Draceane diskusepříspěvky 5. 5. 2020, 11:35 (CEST)
Asi rok zpátky jsme to řešili tady pod lípou, že přehledně zpracovaná data z Wikidat do tabulek by mohla být nová náplň tohoto jmenného prostoru a již tam desítka stránek za ten rok a něco je. --Dvorapa (diskuse) 5. 5. 2020, 11:38 (CEST)
OK, díky za info. Nejsem si jist, jestli k tomu existuje nějaká vysvětlující projektová stránka / nápověda: pokud ne, stálo by za to ji vytvořit. — Draceane diskusepříspěvky 5. 5. 2020, 12:01 (CEST) (A už končím s OT.)
Našel jsem tu diskusi: Wikipedie:Pod_lípou/Archiv_2018/01#Automatické_seznamy_z_Wikidat. --Dvorapa (diskuse) 5. 5. 2020, 13:09 (CEST)
Díky. Já v zásadě nemám nic proti smysluplnému využití NS Rejstřík pro tento účel, ale to, co bylo dohodnuto v odkazované diskusi, je něco zcela jiného, než o čem se bavíme zde. Tam šlo o to, že v „rejstříku“ bude roboticky vygenerovaný a dle potřeby roboticky aktualizovaný kód tabulky, který se pak transkluduje do článku. Tady řešíme, v jaké podobě, v jakém rozsahu (a zda vůbec) mají ta data v článku být. Roboty neřešíme, data jsou přebírána modulem přímo z WD. Tedy o NS Rejstřík má smysl uvažovat v případě, že se dohodneme, že tabulka (případně ani graf) v článku nebudou a článek na ně bude pouze odkazovat. V NS Rejstřík by pak bylo v podstatě pouze volání šablony (popř. rovnou modulu), který nasosá a zformátuje data z WD. A nikomu by nevadilo, že se tam zobrazí dloooouhatánská tabulka – protože to se od rejstříku tak nějak očekává…--Shlomo (diskuse) 5. 5. 2020, 14:31 (CEST)
Ano, mě šlo o to vyzdvihnout tu variantu, že by tabulka ve článku nebyla, byla jinde, ale vedl na ni ze článku odkaz. Tím by byla zachována přístupnost, ale zároveň by článek o zapadlé horské vesničce nebyl složený ze dvou vět a dlouhé tabulky, byť třeba Tchořovi výše tato varianta vyhovuje. Draceanemu jsem pak jen odpovídal na dotaz ohledně JP Rejstřík. --Dvorapa (diskuse) 5. 5. 2020, 14:35 (CEST)
OK, v tomhle si rozumíme. Otázkou je, zda někdo nebude spatřovat nějaký (technický? koncepční? co já vím) problém v tom, že se NS Rejstřík využívá dvěma dosti odlišnými způsoby. Viz: A namespace is a collection of pages which have content with a similar purpose, i.e. pages where the intended use is the same. V diskusi také např. zaznělo něco o případném nastavení přístupových práv pro celý NS, což by pak bylo potřeba posuzovat v kontextu obou způsobů využití.--Shlomo (diskuse) 5. 5. 2020, 15:11 (CEST)
On ten NS má dvě využití už teď, kromě party automaticky generovaných seznamů z Wikidat je tam i parta přesměrování se specifickou strukturou názvu. Tehdejší diskuse poněkud umřela a ty vzletné nápady by asi ještě bylo dobré probrat. Je to jen jedna z možností, se kterou bych já osobně problém neměl. --Dvorapa (diskuse) 5. 5. 2020, 15:36 (CEST)
@Vojtěch Dostál, Adam Hauner, JAn Dudík: ping ostatním účastníkům tehdejší diskuse, ať mají příležitost se vyjádřit.--Shlomo (diskuse) 6. 5. 2020, 09:27 (CEST)

Stejný problém jako Shlomo kolegové na ruwiki pořešili uspokojivým způsobem, vizte např. ru:Саратов#Население. --Jann (diskuse) 5. 5. 2020, 16:29 (CEST)

Něco takového jsem uvedl v bodu 3 (varianta v závorce), ovšem při vší úctě ke kolegům z ruwiki to za dobré řešení nepovažuji. Když už, tak raději ta rozsekaná vertikální tabulka; je to podobná myšlenka, ale lepší přístupnost pro čtečky a pro užší displaye.--Shlomo (diskuse) 5. 5. 2020, 16:44 (CEST)
To ruské řešení je značně děsivé ... nemám uplně malý rozlišení, ale jen 13 palců displeje. A zhruba čtvrtka tabulky je mimo obrazovku. Nedejbože to otevřít ns mobilu nebo v aplikaci Wikipedie. Je potřeba mít na vědomí, že Wikipedii děláme pro čtenáře, ne pro sebe. --frettie.net (diskuse) 5. 5. 2020, 18:35 (CEST)
A Shlomo, je super, že se snažíš. Jen tak nějak netuším, jak tu tabulku dostat ven. Za mě - myslet na responsivitu - klidně jeden řádek, ale možnost jej rolovat - tj. maximální šířku a zbytek rolovat. --frettie.net (diskuse) 5. 5. 2020, 18:35 (CEST)
Tomu poslednímu odstavci nerozumím. Dostat tabulku „ven“ – odkud kam? A jeden řádek čeho rolovat jak?--Shlomo (diskuse) 5. 5. 2020, 20:33 (CEST)
Takhle nějak - https://www.w3schools.com/howto/howto_css_table_responsive.asp (ale klidně hezčeji - https://jsfiddle.net/3oxq1ju6/1/) --frettie.net (diskuse) 5. 5. 2020, 22:44 (CEST)
Aha. To mi ale připadá pro tento případ poněkud zbytečné. Proč dělat tabulku na šířku a rolovat ji, když je smysluplnější ji mít na výšku? Když už, tak spíš ji udělat podle výšky grafu a rolovat nahoru a dolů. Ale připadá mi, že všechny námitky, které někteří mají vůči sbalování/rozbalování, budou uplatnitelné i pro rolování.--Shlomo (diskuse) 6. 5. 2020, 09:19 (CEST)
Jasný, to byl jen nástřel - já jen že je potřeba myslet i na mobilní uživatele (teda uživatele na mobilních telefonech). Což třeba ta ruská verze zřejmě fakt nedělá. Pokud to bude na výšku, nebo se to nějak transformuje - klidně. Ale výš jak - udělat tabulku viditelnou/použitelnou/hezkou a responzivní je dosti peklíčko. :/ --frettie.net (diskuse) 6. 5. 2020, 09:45 (CEST)
Přimlouvám se za Frettieho nástřel (příklad na jsfiffle). K datům se čtenář dostane, nemusí nikde klikat, jen odroluje do strany, což na je na mobilech defacto standard. A proč takto? Za mě je vývoj počtu obyvatel vedlejší údaj, a dále zvažuji, že pro čtenáře hraje roli (zvyšuje/snižuje čtivost), aby text nebyl moc dlouhý (nejen na mobilech). Přejíždět dlouhou tabulku,abych pokračoval ve čtení, by mohlo být pro někoho otravné. [1] (o té zbytečné délce na mobilech je jednou větou třeba zde [2]). Tabulku určitě zkrátit na roky třeba po desítkách. Z ruského příkladu bych si vzal kladný příklad ten graf - naznačí kdy počet rostl, rostl hodně či klesal. Nedobrý příklad jsou ty šipky, znepřehlednují a říkají to, co je vidět v grafu. --Pavouk (diskuse) 6. 5. 2020, 11:42 (CEST)
Ten graf už funguje, kvůli tomu vlastně ta diskuse začala ;) S mobily nemám moc zkušeností, takže nemohu posoudit co je a co není standard. Každopádně ne všichni přistupují přes mobil a v kontextu jiných zařízení (klávesnice bez myši, čtečka pro nevidomé) je horizontální uspořádání do horizontálně rolovací tabulky o dvou řádcích a 50+ sloupcích spíše nevhodné. Je nevhodné i z hlediska sémantiky: Zatímco u vertiklálního uspořádání obsahuje element tr uspořádané dvojice [rok, data], které mají samostatnou informační hodnotu a vypuštění či přidání jednoho takového elementu nenaruší integritu ostatních dat, u horizontálního uspořádání tomu tak není. Horizontální řešení má také nepřehledný zdrojový kód (jak wikikód, tak HTML), nicméně tento faktor je při strojově generované tabulce méně podstatný. Technicky to proveditelné je a bude-li výrazný konsensus preferující horizontální variantu, přizpůsobím se a připravím ji. Ale sám za sebe ji nepodporuji.--Shlomo (diskuse) 6. 5. 2020, 14:19 (CEST)

V článcích o českých sídlech se uvádí tabulky jen s daty ze sčítání lidu. Tedy pokud se o ten konkrétní článek někdo aspoň trochu stará (pokud ne, tak místní mají tendenci doplňovat i jiné roky). --Harold (diskuse) 5. 5. 2020, 17:32 (CEST)

Diskusi jsem si v rychlosti přečetl. Pokud shrnu svůj dojem, tak dlouhou ani širokou tabulku nechceme a to ani skrývací či rozbalovací ani posunovací (furt je to pro někoho dlouhá tabulka), ruční formátování tabulky a ani ruční výběr dat také nechceme, za sebe si myslím, že se zdravým rozumem bychom BFU na Wikidata neměli odkazovat. Protože vidím Wikipedii jako místo, kde chtějí lidé nalézat informace, budu stejně jako oni nadšený, když ty informace ve Wikipedii budou, budeme-li je zvládat udržovat. Proto mi přijde jako rozumný kompromis vyčlenit v odpovídajících případech do samostatného článku. Popisovat budu ideální případ:

  • hlavní článek sídla/administrativní jednotky: obyvatelstvu je věnována sekce
    • slovní popis vývoje počtu, např. s ovlivněním válkami, ekonomickým vývojem, připojením částí či rozdělením na části
    • zmíněny mohou být i další informace o obyvatelstvu, tj. v jakém segmentu hospodářství se živí (převažuje práce v zemědělství), věkové rozložení, trvale bydlící vs rekreanti atd.
    • možnost vložit automaticky vytvářenou tabulku z daty Wikidat, volitelně s možností určit roky v této tabulce, omezená na počet pozic zobrazovaných roků (uvažuji v rozsahu 6–12)
    • pokud je dat dostatek a existuje samostatný článek, odkaz přes šablonu Podrobně před sekcí
  • nový článek alá Obyvatelstvo Děčína
    • ruční vznik je asi nezbytný, pokud by někdo neudělal generátor úvodních slov
    • asi jen v okamžiku existence určitého rozsahu demografických údajů a dalších údajů o obyvatelstvu
    • se snadnou možností vložit pomocí šablon automaticky vytvořené tabulky a grafy vývoje počtu obyvatel dle Wikidat, popř. dalších pro jiné veličiny
    • takto strukturovaný článek nepotřebuje žádný další jmenný prostor (ale bude vhodné si určit minimální rozsah, aby článek nebyl pouhou statistikou)

Co myslíte, šlo by to tak? --Adam Hauner (diskuse) 6. 5. 2020, 12:16 (CEST)

A co když k tématu Obyvatelstvo Vrchoslavic nebude nic jiného, než pouhá statistika? Ono po pravdě řečeno i na téma obyvatelstvo Děčína, ke kterému by se asi něco encyklopedicky významného najít dalo, máme prozatím v článku pouhou statistiku – byť prezentovanou zčásti jako souvislý text, zčásti jako odrážkový seznam, tabulka nebo graf. A předpokládám, že značná část měst a obcí na tom nebude o moc lépe. Druhá věc je, že i samotný článek o Vrchoslavicích je na hraně či spíš pod hranou všeobecných kritérií encyklopedické významnosti; těžko tedy očekávat, že by toho o obyvatelstvu toho bylo lze najít víc. Přesun do jmenného prostoru Rejstřík měl, jestli jsem to dobře pochopil, pomoci právě s tím, aby „články“ nesplňující Wikipedie:EV a Wikipedie:NOT#Wikipedie není sbírkou nahodilých informací mohly na WP zůstat a nezaplevelovaly přitom hlavní jmenný prostor.--Shlomo (diskuse) 6. 5. 2020, 13:37 (CEST)
Můj pohled: Cokoliv leží mimo hlavní prostor, bude značně stranou zájmu a zároveň vše komplikovat (výklad pravidel a doporučením, údržbu, nastavení robotů, wikidata ekvivalenty atd.). Buď je téma zralé a silné na vlastní článek, tedy z hlediska EV, zdrojů a rozsahu, nebo to má být přijatelně zpracováno v hlavním článku sídla (čti: zapomeňme na kompletní výčty počtů obyvatel, přístupnost nepřístupnost). Dělat si nějaké bastardíky nesplňující pravidla Wikipedie a proto je strkat do jiného jmenného prostoru, nad to do nějakého zombie s nesouvisejícím označením, protože už prostor existuje, mi přijde koncepčně chybné. Znovu upozorňuji, že jde o můj pohled. --Adam Hauner (diskuse) 6. 5. 2020, 17:47 (CEST)
Souhlasím skoro se vším, jen k tomu rejstříku: Stávající obsah (asi 12 automaticky generovaných tabulek z Wikidat) víceméně odpovídá definici šablony (nefunguje samostatně, je vkládán do článků) dle mého a mohl by zcela legitimně a v souladu s pravidly ležet v JP Šablona. --Dvorapa (diskuse) 6. 5. 2020, 18:08 (CEST)

Diskuse utichla, pokusím se tedy zrekapitulovat.

  • Vyčlenění do samostatných článků může často narážet na nedostatečnou EV tématu. Tam, kde je téma dostatečně nosné, je to však zřejmě nejvhodnější řešení.
  • Graf je vhodný nástroj k (doplňkové) vizualizaci dat, ale ne k jejich zprostředkování. Data prezentovaná samotným grafem nejsou přístupná.
  • Graf a tabulka by měly prezentovat stejnou sadu dat. Myslitelné je, že by tabulka uváděla pouze vybraná data. Možným kritériem výběru by mohl být způsob získání dat (např. pouze data z oficiálních sčítání lidu, a ne statistická data z evidence obyvatel). Nebo brát do tabulky jeden údaj za určité časové období (10 let?). V takovém případě by asi u grafu mělo být na nesourodost datových sad upozorněno a odkázáno i na zdroj dat v tabulce neuvedených. Technická implementace takového řešení však zatím není připravena.
  • V případě uvádění tabulky v článku jsou preference pro způsob prezentace různorodé. Spíše odmítavý je přístup ke sbalovací či rozbalovací tabulce a k víceřádkové tabulce roztažené do šířky („ruská“ verze). Rozdělená nebo rolovací tabulka se zdá být tolerovatelná. Nezalomená tabulka na výšku působí při větším množství dat v článku rušivě.

Moc nevím, co s tím. Prozatím jsem upravil modul tak, aby bylo možné vygenerovat „rozlámanou“ tabulku, implementaci vizte v článcích Bnej Brak#Demografie a Beer Ševa#Demografie. Do budoucna se pokusím data importovaná na WD označovat jsou-li ze sčítání lidu. Se samotným filtrováním by se však hodila pomoc někoho technicky zdatnějšího. Nejen kvůli (případnému) zplošťování tabulek, ale i kvůli kvalitě dat (filtrování podle zdrojů, ranku, odstranění duplicitních dat atp.)--Shlomo (diskuse) 12. 5. 2020, 01:27 (CEST)

Dodatek: Tak jsem se nakonec neudržel a přidal jsem aspoň dílčí nástroje pro výběr dat. Nyní lze data (v grafu i tabulce) omezit na určité období a lze nastavit minimální časový odstup mezi dvěma zobrazovanými záznamy. Vedlejším pozitivním efektem je i odfiltrování duplicitních záznamů pro stejný rok. Nevýhodou je, že poslední (=nejaktuálnější) údaj se nezobrazí, pokud nemá od předposledního předepsaný odstup…) Ta bnejbracká demografika by tedy mohla nyní vypadat třeba takto:

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
RokObyvatelé
19489 300
195322 500
195838 300
196354 100
196867 000
197379 300
197887 300
198396 100
1988109 400
1993125 000
1998133 900
2003139 600
2008153 300
2013172 500
2018193 774

Zpětné tlačítkoEditovat

Nerad bych zde byl bičován nebo něco podobného, ale: Nešlo by přidat na spodní konec stránky (všech podstránek) zde Pod lípou zpětné tlačítko? Takové, jaké bývá v eshopech úplně vpravo dole na stránce. Kliknete na něj a rázem jste na začátku stránky. Sám to neumím instalovat, ale na wiki je spousta komplikovaných vychytávek, tak tohle by snad nemusel být problém.--Leotard (diskuse) 7. 5. 2020, 16:33 (CEST)

@Leotard: Asi by mohla jít použít šablona {{Nahoru}}. Jinak pro návrat nahoru by mělo fungovat i stisknutí klávesy Home – to osobně využívám nejvíc. — Draceane diskusepříspěvky 7. 5. 2020, 16:42 (CEST)
Šablonu Nahoru úplně přidat nepůjde, při nejbližší příležitosti se archivuje. Co by ale šlo je uživateské udělátko, které ji tam přidá. Jinak ale doporučuji klávesy Home a End pro skok na začátek i na konec stránky, fungují i ve článcích. --Dvorapa (diskuse) 7. 5. 2020, 16:49 (CEST)
Ano prosím, tlačítka Home a End fungují i mně. Ale jsem líný. Často se pohybuji i v rámci stránky pomocí myši. Mám neekologickou (protože na baterky) bezdrátovou myš. Použití Home/End znamená přehmátnout z myši na klávesnici. Tak proto ten dotaz. --Leotard (diskuse) 7. 5. 2020, 17:10 (CEST)
Ještě existuje vychytávka v prohlížeči Opera - klik na aktivní záložku způsobí právě skok na začátek. (Také by se mi to líbilo, klidně na všech stránkách...) JAn (diskuse) 7. 5. 2020, 21:15 (CEST)
@JAn:Super trik, o tomto jsem dosud nevěděl. --Hugo (diskuse) 7. 5. 2020, 21:23 (CEST)
@Leotard: Uvědomil jsem si, že na Commons mám vlastně zapnuté udělátko MediaWiki:Gadget-scrollUpButton.js. Buď si můžete (pouze pro sebe) vložit odkaz do Wikipedista:Leotard/common.js jako importScriptURI("//commons.wikimedia.org/wiki/MediaWiki:Gadget-scrollUpButton.js&action=raw&ctype=text/javascript");, nebo požádat na nástěnce o zavedení udělátka. Myslím, že by mohlo být užitečné pro více uživatelů, proto bych zavedení podporoval. — Draceane diskusepříspěvky 24. 5. 2020, 17:50 (CEST)

Čínská kampaň?Editovat

To tu čínská ambasáda nebo někdo podobný pořádá kampaň? Mezi nově založenými články k odžlucení za poslední měsíc je větší počet článků s čínskou tématikou, od různých autorů, často na poněkud obskurní témata. Zatím jsem tři poslal do DoSu jako neencyklopedické, u některých dalších váhám. --Vachovec1 (diskuse) 11. 5. 2020, 00:48 (CEST)

Bude to nějaký školní projekt. Podobný přísun článků s čínskou tematikou tu byl i loni stejnou dobou. Nemyslím že by čínská ambasáda iniciovala vznik textů jako Reedukační střediska v Sin-ťiangu.--RomanM82 (diskuse) 11. 5. 2020, 09:21 (CEST)
Po přečtení "čínská kampaň" a "odžlucení" ve mě hrklo, že i tady ideologie začíná válcovat věcnost, ale zjistil jsem, že jde o místní terminus technicus. Uff 👍 | Laďa Nešněra (diskuse) 11. 5. 2020, 11:46 (CEST)
@Nesnera: Ano, podrobněji viz Wikipedie:PAR#Patroláři :). --Mario7 (diskuse) 11. 5. 2020, 13:58 (CEST)
@Mario7: Díky. Vhod by mohla přijít pěkná debata o exponovaných tématech/"pravdě" na loňské Wikikonferenci 🤔 | Laďa Nešněra (diskuse) 12. 5. 2020, 17:14 (CEST)
Souhlasím. I v článku Ohrožení pro potravinovou bezpečnost v Číně je zřetelná kritika Číny (nejvýrazněji „...řada neefektivních či neexistujících norem regulující znečišťování. Byť se v zemi nacházejí úřady na ochranu životního prostředí, jejich rozhodování nemá příliš velkou váhu. Znečištění životního prostředí v Číně je velmi závažným problémem pro zdraví obyvatel...“). To by se asi pekingské propagandě nelíbilo :D. --Mario7 (diskuse) 11. 5. 2020, 13:58 (CEST)
Asi nejlépe by bylo napsat těm autorům a zeptat se jich, popř. zjistit, zda mají zájem na článcích dále pracovat. (Pokud jde o školní zadání, jen mne to utvrzuje ve skepsi ohledně toho, jakým přínosem mohou být pro wikipedii studenti.) --Hnetubud (diskuse) 11. 5. 2020, 14:53 (CEST)

Normálně když se objeví hejno souvisejících amatérských článků od dvou tuctů nováčků, začne se pátrat na jaké škole v jakém předmětu začali dávat zápočty za wikičlánek. Myslel jsem, že je to už rutina. Že se v tomto případě někteří jedinci myslí hned na pikle nepřátel, ale není až tak překvapivé, spousta lidí jako by k nám propadli z jednapadesátého roku a myslí, že kritické myšlení znamená kriticky se dívat tam, kam strana a vláda ukáže. Washingtonští soudruzi mají pochvalu, dělají svou práci dobře. Nejenže jimi financované webíky jsou brány jako důvěryhodný nestranný zdroj, ale dokázali i správně nasměrovat myšlení lidí.

Ale kdyby se chtělo postupovat jako by šlo o kytky, tak by se mohlo začít dotazem na Katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, některý z předmětů oboru čínská filologie. (tímto směrem ukazuje google u těch co se registrovali jménem). --Jann (diskuse) 11. 5. 2020, 15:21 (CEST)

Na ten plivanec v horním odstavci, zcela neadekvátně reagující na zjevnou nadsázku, reagovat nebudu, nicméně potvrzuji, že jde o prvák Čínské filologie na UPOLu. Je jich tam prý zhruba 50 lidí, každý dostal za úkol napsat článek. V případě potřeby se mohu doptat na další podrobnosti (kdo to zadal,…). --Vojtasafr (diskuse) 11. 5. 2020, 18:04 (CEST)
No nadsázku… jistý bias tu na wikipedii ve vnímání Číny existuje, soudě podle podoby článku Čína.--RomanM82 (diskuse) 11. 5. 2020, 19:02 (CEST)
Pro příště by se jim (a nejen jim) mohl dát nějaký návod na výběr témat; omezenější je imo pro začátečníky lepší, protože platí, že čím obecnější téma, tím těžší je mít přehled a přiměřeně ho popsat tak, aby nešlo jen o triviality na jedné straně a sbírku náhodných jednotlivostí na straně druhé. Za druhé určitě by měl někde být soupis jejich článků. A osobně mi je lhostejné kdo to zadal, spíš by chtělo vyjasnit, do jaké míry je nebo není pro hodnotitele problém opravování a upravování práce těch studentů po formální a/nebo faktické stránce - např. v Jaové bylo formátování dost nepovedené a úpravy nemalé [3]. Je až komické, jak negativně je vnímáno zařazení mezi elitu společnosti, formulované se zjevnou nadsázkou. --Jann (diskuse) 11. 5. 2020, 19:14 (CEST)
Rozhodně by bylo dobré je kontaktovat a domluvit se na nějaké koordinaci. Aby nedocházelo na DoSy, jako teď. Ideálně by se toho měl ujmout někdo z ambasadorů projektu Wikipedie:Studenti píší Wikipedii. @Vojtěch Dostál, Martin Urbanec: ping. --Vachovec1 (diskuse) 11. 5. 2020, 19:41 (CEST)
V okamžiku, kdy jste použil sousloví „[w]ashingtonští soudruzi“ a „správně nasměrovat myšlení“, bylo jasno. Možná je to zbytečné, ale jednu „stranu a vládu“ mají v Číně, jestli jste si zatím nevšiml. --Vlout (diskuse) 14. 5. 2020, 23:02 (CEST)
V době zaplevelené názory, publicistikou a kdy člověk o seriózní zpravodajství nezakopne, mám příměry za adekvátní upozornění na všudypřítomnou tendenčnost. | Laďa Nešněra (diskuse) 16. 5. 2020, 12:57 (CEST)

Ricinový agentEditovat

Toto mi přijde spíš jako námět pro Wikizprávy než encyklopedický článek. Formálně to je asi v pořádku, ale spíš to odpovídá CWN, DoSek se nám teď urodilo požehnaně, tak dávám jen k volné diskusi. — Draceane diskusepříspěvky 12. 5. 2020, 16:31 (CEST)

Nejenom že jde článek proti NPOV, není ani aktuální a jedná se o jakousi publikaci originálních myšlenek a jistě je to nástroj propagace.--Ján Kepler (diskuse) 12. 5. 2020, 16:35 (CEST)
Dobré odpoledne, podle mě by bylo vhodné to pokrátit, zneutralizovat a sloučit do článku Česko-ruské vztahy – zdrojů je přece jen dost. S pozdravem--F.ponizil (diskuse) 12. 5. 2020, 16:43 (CEST)
Podle mne zatím ne. Se vztahy ČR a RF to souvisí v podstatě jen tak, že to byl nějaký obyčejný ruský diplomat, kterých je ve světě stovky. Se začleněním souhlasím, pokud to bude uděláno neutrálně a ne jako v tisku. Informace o nějakém novináři jménem Matouš Hrdina jsou pro wiki ještě více irelevantní. Takže asi klidně založit DoS, tohle je dost sporné...--Ján Kepler (diskuse) 12. 5. 2020, 17:04 (CEST)
@Draceane: Zase si někdo plete encyklopedii s aktuálním zpravodajstvím. Založ diskusi o smazání. Ricin jakožto projímadlo je jinak skutečně vtipná informace, Georgi Markov by nám mohl říci třeba více. Před použitím ricinu doporučuji nejprve vyzkoušet na lumících. --OJJ, Diskuse 12. 5. 2020, 16:47 (CEST)
Článek byl vyčleněn z článku Ricin na základě diskuse zde. Tam jsem také napsal svůj názor, a musím se přiznat, že současný název článku mám „na svědomí“ právě já – myslel jsem to sice lehce ironicky/surrealisticky, protože pro „zpravodajskou událost“ podobného ražení mě opravdu nenapadal inteligentnější název, ale zdá se, že to padlo na úrodnou půdu :). --Mario7 (diskuse) 12. 5. 2020, 17:06 (CEST)
Novináři mezitím přiznali jméno "agenta" (Andrej Viktorovič Končakov), takže máme větší pole pro kreativitu ve vymýšlení názvů článku: dosavadní název evokuje filmovou komedii, „Příjezd Andreje Viktoroviče Končakova do České republiky (2020)“ zní zase jako nějaká Haškova povídka (což je klad, obsah tomu odpovídá), prosté „Andrej Viktorovič Končakov“ bude napadeno tím, že nejde o biografii osoby, ale o událost. PS. Stoletým testem by to neprošlo, ani desetiletým, čili kolem roku 2030 to naši nástupci tak jako tak nejspíše smažou jako sice ozdrojovanou, ale jinak bezvýznamnou aférku... --Jann (diskuse) 13. 5. 2020, 15:23 (CEST)
@Jann:A co takhle Ricin a saxitoxin v kufřících? P.S.: Člověk nikdy neví, takže pro jistotu upozorňuji, že to byl vtip. A z článku saxitoxin jsem to s dovolením také vynechal :). --Mario7 (diskuse) 13. 5. 2020, 20:34 (CEST)

Nepochybně je to encyklopedicky velmi významné téma, a to bez ohledu na to, co se z toho nakonec vyklube nebo nevyklube. Zpravodajství pochopitelně vypadá jinak než encyklopedický článek o události. Zpráva je jednorázová, článek je průběžně upravován a doplňován, sleduje kontext a dopady události atd. --ŠJů (diskuse) 21. 5. 2020, 04:57 (CEST)

No a nebylo by lepší s článkem počkat, až se aspoň zhruba ukáže, jak to vlastně bylo, a hlavně zda vůbec něco bylo? On ten odstup má občas něco do sebe. --Portwyn (diskuse) 23. 5. 2020, 22:32 (CEST)

Doporučení a nápovědy k referencím a zdrojůmEditovat

Zdravím vespolek. Chtěla bych udělat trochu systém v nápovědách k podle mě jedné z nejdůležitějších a pro začátečníky nejsložitějších věcí, tj. k uvádění zdrojů. Máme stránky velmi podobně a ne dost výstižně pojmenované - viz kategorie Reference, něco je v podkategorii Zdroje a třeba rozcestník Wikipedie:Citace je úplně jinde. Pak je tu terminologický chaos, za který nemůže jen Wikipedie: citace, reference, citát. Navrhuji:

  1. Přejmenovat doporučení Wikipedie:Reference na Wikipedie:Uvádění zdrojů, případně na "Citování zdrojů". Jmenuje se takto v řadě jiných jazykových verzí včetně anglické a slovenské, vlastními referencemi se zabývá jen menší část textu. To vyžaduje úpravu první věty - asi takto: "Doporučení o uvádění zdrojů shrnuje zásady, jak se mají články na české Wikipedii opatřovat údaji o zdrojích informací, tj. referencemi, a jaké zdroje mají být v ideálním případě odkazovány." Tím se stránka odliší od Nápověda:Reference. To považuju za klíčové a doufám, že námitky nebudou - jen zvolme vhodný název.
  2. Máme tu stránky Nápověda:Reference, Nápověda:Reference podrobně a Nápověda:Reference ve Vizuálním editoru. Logické by bylo, kdyby první stránka kromě obecných informací zahrnovala jen to společné pro oba způsoby editace a kdybychom Nápověda:Reference podrobně přejmenovali např. na Nápověda:Reference ve wikikódu nebo nějak podobně.
  3. Měli bychom někde vysvětlit terminologický zmatek. Reference = citace ve smyslu bibliografické citace (=citace zdrojů, odkazování na zdroje), pro citaci ve smyslu doslovné citace používáme termín citát (tak se jmenují i šablony a o jejich použití se myslím nikde nepíše). Mám to dát do Wikipedie:Citace, nebo by to mělo přijít jinam?

--Helena Dvořáková (diskuse) 13. 5. 2020, 14:46 (CEST)

Ad 1. Dobře, Uvádění zdrojů. Ad 2. kromě toho společného (co, proč, odkud) i základní info jak reference vkládat. Přejmenování na Reference ve wikikódu nebo podobně může být. Ad 3. Klidně bych ty dvě vysvětlující věty dal na více míst. I do Wikipedie:Citace, určitě Nápověda:Reference i Wikipedie:Reference/Uvádění zdrojů. --Jann (diskuse) 13. 5. 2020, 15:35 (CEST)

Komunitní konzultace: Strukturované editaceEditovat

Milí kolegové,

tým Growth uvažuje o dalším (pod)projektu Editačních tipů: Strukturované editace. Velká část nováčků odchází proto, že nemohou přijít na to, jak, či co, by na Wikipedii měli dělat. Napadlo nás proto přijít s nápadem, jak to změnit: jednotlivé úkoly vhodné pro nováčky strukturalizovat tak, aby je bylo možné provést bez nutnosti jakékoliv wiki-dovednosti. Během uvažování, jak na to, nás napadly dva způsoby: průvodce existujícím editorem, anebo nový editor, který by nováčky provedl pouze jedním konkrétním typem úkolu, což by umožnilo snížit počet kroků nutných k uložení úkolu. Jelikož oba dva přístupy mají svá pro i proti, a jelikož toto rozhodnutí projekt zásadně ovlivní, rozhodli jsme se spustit měsíční komunitní konzultaci, a nejprve sesbírat názory komunity.

Rád bych, abyste si přečetli českou projektovou stránku a zapojili se do komunitní konzultace. Poté vaše komentáře shrnu, a na základě vašich připomínek a připomínek dalších jazykových verzí Wikipedie bude probíhat další vývoj Strukturovaných editací. O tom budu informovat formou newsletteru. V případě, že vás napadnou jakékoliv nejasnosti týkající se projektu budu rád, když mi napíšete.

Odkazy

S přáním hezkého zbytku dne, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse), komunitní ambasador české Wikipedie, 14. 5. 2020, 22:20 (CEST)

Úplně nevím, jestli pomůže nějaký nový editor. Vizuální je asi maximum, pokud tohle někdo nezvládne, možná nebude úplně přínosem (vzpomínám, že jsem začínal bez něj a šlo to docela snadno, tzn. ten problém nebude v technice). --Vlout (diskuse) 14. 5. 2020, 23:07 (CEST)
Musím říct, že už jsem nad tím také přemýšlel. Možná by bylo lépe konečně si přiznat nepříjemnou pravdu, že ne každému člověku je dána schopnost napsat encyklopedické heslo, než abychom vymýšleli úplně blbuvzdorné editační rozhraní a pak se divili, že drtivá většina nováčků nemá na víc než na strojové překlady a copyvia.--Hnetubud (diskuse) 15. 5. 2020, 11:49 (CEST)
@Vlout, Hnetubud: Děkuji Vám za názory. Rozumím tomu, že většina nováčků není na samostatnou tvorbu encyklopedie "stavěná". Dovolím si možná maličko kacířskou myšlenku: Je vůbec zapotřebí, aby každý nováček především tvořil vlastní hesla? Proč by nemohla být hlavní tvorba nováčků zaměřena na přidávání referencí, například? Nebo na přidání fotografií? --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 15. 5. 2020, 13:23 (CEST)
@Martin Urbanec (WMF): Považuji za největší chybu snahu vytvářet nové grafické editory a "zamaskovat" tak kód. Jejich obsluha je mnohdy náročnější než zápis samotného kódu a sám nevím, jestli bych byl schopen vložit infobox ve VisualEditoru. Opravdu vhodné by bylo sepsat srozumitelné základy programování na Wikipedii a to vštěpovat lidem, protože bez kódu se do budoucna prostě neobejdou (tvorba šablon, grafická úprava např. wikiportálů, vytváření kladogramů). Zvládl jsem to já, co v Pythonu nenamaluje čtvereček, zvládne to každý. Akorát to chce nebát se. Současný stav směřuje k tomu, jako bychom trénovali vojáky na dětské pistolky, jen protože je neumíme dobře naučit skládat samopal. Hlavně prosím nezaplevelovat Wikipedii tutorialy, jako jsou v různých přiblblých hrách. Tím spíš to navádí takové věci přeskakovat (bannerová slepota) a je to obecně otravné. OJJ, Diskuse 15. 5. 2020, 13:48 (CEST)
@OJJ: Díky za Tvůj názor. Bohužel jaksi nechápu, co tedy navrhuješ jako řešení toho, že na Wikipedii zůstává čím dál tím méně lidí. --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 15. 5. 2020, 16:50 (CEST)
@Martin Urbanec (WMF), Frettie: Něco podobného jsme řešili i s Frettiem, tuším, tak ho pingám. Opravdu si myslíš, že tento problém vyřeší jen a pouze implementací nových editorů? Nebylo by lepší zaujmout spíše něčím jiným? Jisté důvody z mé strany jsem Ti už psal. Jednak stránka odborná (odborníci se sem tolik nepohrnou, mnozí další zase nemají na tvorbu obsahu vlohy, dost obsahu stojí za starou bačkoru, na což je lepší nadávat než něco dělat), jednak stránka časová (tvořit obsah je složitější dobrovolná činnost než třeba stávkovat na náměstí) a jednat stránka finanční (obsah sem vkládáme jen pro dobrý pocit). Kvituji pomoc nováčkům s mentory, tam se taky snažím pomáhat včetně osvětlení formátování v kódu – ten prostě pořád považuji za základ a pokud chceš v budoucnu zformátovat třeba podobné kladogramy, tak se bez toho nepohneš.
Já za největší důvod, proč tu není tolik lidí, považuji právě to, že po nich chceme vykonávat odbornou a celkem náročnou činnost jen pro radost. Do toho lze skutečně aktivně vtáhnout spíše menší množství nadšenců. Já třeba nadšenec sem, i když i mě mnohdy Wikina dost pije krev. Snažím se o co nejkvalitnější obsah, i tak jsem sám hlavně v začátcích, kdy jsem byl „blbej”, nasekal dost chyb. A třeba co píšu opičáky, tak mi kolem lidi říkají, že jsem vlastně kretén, když takovou velkou práci zveřejňuju volně. Tož si to přeber. OJJ, Diskuse 15. 5. 2020, 17:26 (CEST)
Poznámka k odborníkům: odborníci píšou odborné články, knihy, skripta, příspěvky do sborníků, zprávy nadřízeným, patentové nebo SÚKL žádosti apod. Takže pravděpodobně už ve svém volném čase nemají náladu ještě navíc editovat wiki, ač mají pro psaní článků na wiki nejlepší vlohy. Myslím, že s tímhle asi moc nepohneme. Naopak vybízet nudící se studenty a seniory k editaci bude vždy výhodné, byť je náročnější je to naučit. --Dvorapa (diskuse) 15. 5. 2020, 19:05 (CEST)
Souhlas s Dvorapou. Hlavně s poslední větou. --frettie.net (diskuse) 16. 5. 2020, 00:12 (CEST)
A jinak - jak zmiňuješ, že lidi kolem ti říkají, že je divný, že takovou práci dáváš volně. Taky jsem zažíval takový názory - nicméně, většina z těch lidí z toho "vyrostla" (ne nutně věkem) - kolem mě se pohybujou obecně lidi, kterým dobročinnost a dobrovolnictví je hodně blízký, tj. to prostě chápou. Žiju v tom světě a věřím, že většina lidí, kteří chgtějí a můžou, tak se k tomu třeba dostanou. A kdo nechce nebo nemůže, tak psát Wikipedii (nebo něco dalšího) nebude. Stejně tak, jako hodně lidí prostě z principu nebude dělat nic dobročinně a dobrovolně - protože prostě proto. --frettie.net (diskuse) 16. 5. 2020, 00:12 (CEST)
Tj, myslím, že je nutně třeba vylepšovat uživatelský rozhraní. Co si budeme povídat, tak zdrojovej kód bych zrušil (a to že se s ním potkávám v různejch jazycích prakticky na denní bázi) - ale taky znám dost lidí, kteří se s ním prostě nechtějí prát a nemají tu potřebu. Na Wikipedii funguju s Visual Editorem už dlouho a prakticky nepoužívám nic jinýho - a na chyby nenarážím. Má to svý uživatelský mouchy, ale může to pomoct někoho nalákat. A rozhodně nejen hloupý nebo nepoužitelný lidi. A ty různý vylepšení, jak zmiňuje Martin - na to jsem zvědavej, tam bude hrozně záležet na tom, co bude uvnitř a jak to bude brát data. --frettie.net (diskuse) 16. 5. 2020, 00:12 (CEST)
@OJJ: Rozumím tomu, že ve vyšších stupních "evoluce Wikipedisty" je kód stále ještě (a nejspíše hodně dlouho bude) nezbytností, která se nedá nahradit něčím jiným. Ovšem nerozumím tomu, proč by se všichni v evoluci wikipedisty měli dostat až na "autora NČ" – nemohla by Wikipedie těžit i z těch, kteří toho schopni nejsou, ovšem mohou Wikipedii pomoci nějak jinak, menšími úkoly, v jednodušších editorech? Ale třeba mi něco jen nedochází   --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 16. 5. 2020, 21:10 (CEST)
V tom případě by se třeba mohlo zkusit dát nováčkům hned na začátku vybrat, jestli se chtějí učit práci s VE nebo s kódem – podle toho, co v praxi spíš využijí.--Hnetubud (diskuse) 18. 5. 2020, 11:04 (CEST)
A proč vůbec řešit, kolik zůstává na Wikipedii lidí? Dokud jich je dost na to, aby rostla (nebo alespoň dost na to, aby ubránili stávající stav proti vandalům) tak jich je dost. Dokud to není tak, že bychom věděli o konkurenčním projektu, který nám přetahuje čtenáře a editory, tak jsme holt dál bezkonkurenční. S tím, jak je tu víc a víc témat na nějaké základní úrovni pokryto, tak se prostě postupně zvedá laťka pro smysluplné přídavky. S tím, že kdysi tu kdejaký wikipedista zůstal, protože tu nebyl článek o vesnici, kam jezdil za dědečkem na chalupu, o jeho oblíbeném prvoligovém klubu nebo oblíbeném oskarovém filmu, a tak ho založil a pak už zůstal, zatímco dneska máme české vesnice, prvoligové kluby i oskarové filmy alespoň pahýlem pokryté a tohle se už prostě nezopakuje, se nedá nic dělat. --Tchoř (diskuse) 16. 5. 2020, 23:03 (CEST)

Věrohodnost WikipiedieEditovat

Mám zažito, že na Wikipedii se "nesluší" odkazovat jako na informační zdroj. Na druhou stranu před lety bylo provedeno srovnání s Britannicou, v tomto článku je opakovaně za bernou minci, tento vzdělávací program na renomé pracuje cíleně a vysokou návštěvnost přehlížet nelze. Jsou nějaké studie věnující se věrohodnosti či užívání? (Když "víme" množství kuřáků či alkoholiků, mohli bychom znát stav wikinformačně "závislých" 🤔) | Laďa Nešněra (diskuse) 17. 5. 2020, 15:22 (CEST)

No nevím, to Flowee na mě nepůsobí jako bůhvíjak seriózní médium. Novináři si pravda rádi ulehčují práci kopírováním wikipedie (někdy dokonce i bez uvedení zdroje), ale to ještě neznamená, že je to tak v pořádku.--Hnetubud (diskuse) 17. 5. 2020, 17:14 (CEST)
Přinejmenším Wikipedie funguje jako seznam zdrojových článků ze kterých byl wikičlánek sestaven. Takže zaručenější než odkazovat se na Wikipedii je odkazovat se přímo na zdrojové články. Chrzwzcz (diskuse) 17. 5. 2020, 17:19 (CEST)
To nedoporučuji, přece jenom je to jakýsi podvod – co kdyby někdo po Vás chtěl ty zdroje? :-D
Je trošku hloupé, že lidé tráví delší dobu na Facebooku než na Wiki, ale s tím nic neuděláme. Mám zažitou stejnou věc, že to není korektní na Wiki odkazovat, ale snad všichni Češi se alespoň jednu věc z Wikipedie dozvěděli. Oproti Britannice máme podle mne ještě trochu vzdáleně, ale myslím, že bychom se měli porovnávat (pokud vůbec) spíše s Ottou. Je sice pravda, že zde a v dalších považují Wikipedii za lepší, než je Britannica, ale to je anglická wikipedie. Jinak studie na kvalitu/věrohodnost české Wikipedie moc nejsou. --Ján Kepler (diskuse) 17. 5. 2020, 19:54 (CEST)
Upřímně - nečekal jsem, že by byla studie pro českou, ale možná námět pro zadání práce na humanitních školách?🤔 [Doplněno: A kdybych prvně četl, nemusel jsem ani spekulovat.] Za odkaz díky. Postřeh, že encyklopedie poslouží jako rozcestník na primární zdroje (Chrzwzcz) je trefný. Sám jsem blahé paměti nepostupoval jinak, ale uváděl jsem všechny použité materiály včetně slovníků a norem, aby šlo práci reprodukovat (a v literatuře bylo víc řádků🤣). Možná by tohle ne/uvádění mohlo být signálem.🤔 Jít na věrohodnost zdrojů by bylo opravdu "sousto", když dnes aby se na to jeden díval dílko od díla..🥴 | Laďa Nešněra (diskuse) 21. 5. 2020, 17:01 (CEST)
Diskusní téma primárně ke krbu, ne pod hlavní stůl.--Kacir 17. 5. 2020, 20:01 (CEST)

Doplňovací volby do AVEditovat

Zdravím všechny, znovu upozorňuji, že byly vypsány Doplňovací volby do AV. Pokud máte zájem, neváhejte. Kandidátky je možné podávat zde, až do začátku hlasování, tedy do 6:00 SELČ dne 25. května 2020. Jinými slovy zbývá necelý týden k registraci kandidátky. Pokud víte o vhodných kandidátech, kteří by o práci ve výboru měli zájem, tak je prosím podpořte například výzvou v diskusi. Děkuji za pozornost. Za AV zdraví--Rosičák (diskuse) 18. 5. 2020, 15:39 (CEST)

Pro připomenutí: právě probíhá hlasování o třech kandidujících, jimiž jsou (v abecedním pořadí) Chalupa, Kusurija, Lalina. Hlasování končí v podstatě s koncem tohoto týdne, tedy v neděli 7. června (přesněji až v pondělí 8. června v 6 hodin ráno SELČ, pokud by si někdo chtěl přivstat). --Bazi (diskuse) 1. 6. 2020, 19:05 (CEST)

ŠJůovy přesuny a rozcestníkyEditovat

@Vlout:Kolega ŠJů začal poslední dobou provádět různé podivné akce v rozporu s pravidlem Wikipedie:Rozcestníky. Vypadá to, jakoby nerozuměl myšlence (nebo tento koncept úmyslně ignoroval) primárního významu názvu článku, kterýžto může existovat pod názvem bez rozlišovače. Seznam těchto přesunů je k vidění zde. Jako „reprezentativní“ příklad uvádím bratislavský Sklad číslo 7, který byl přesunut s odůvodněním „skladů číslo 7 jsou statisíce“. Dovedeno do důsledků, podle této logiky by nemohl existovat žádný biografický článek pod jménem bez rozlišovače (třeba Jiří Navrátil – primární význam, další encyklopedicky významní nositele tohoto jména se nacházejí zde), protože může existovat další (klidně encyklopedicky nevýznamný) nositel téhož jména. Není třeba dodávat, že tento přístup je z principu absurdní, protože z hlediska Wikipedie jsou relevantní pouze encyklopedicky významná témata, o nichž existuje nebo v budoucnu vznikne samostatný článek. Dalším příkladem je Muzeum komunismu (vysoce pravděpodobně primární význam, přesto přesouváno s odůvodněním, že není jediné) nebo rozcestník Muzeum totality, ohledně jehož smazání právě teď probíhá DoS. To je zcela bizarní případ, kdy jsou odkazovány články s různými názvy (!), jenom na základě příbuznosti tématu. Což je nekonsenzuální přístup, navíc v přímém rozporu s pravidlem („k rozlišení mnoha článků o pojmech z různých oborů, které mají stejný název“).

Dalším aspektem kolegovy činnosti je vytváření reliktních přesměrování na konkrétní význam/článek, o nichž je on sám přesvědčen, že na jejich místě budou později vytvořeny rozcestníky. Což ale vůbec není jisté, protože (kromě toho, že samotný přesun je ve většině případů patrně chybný, protože se jedná o nejočekávanější/primární význam názvu) k vytvoření rozcestníku jsou zapotřebí alespoň dva další encyklopedicky významné významy názvu – rozcestníky o pouhých dvou článcích se v praxi nevytvářejí. Kolega ŠJů se ovšem se zjišťováním reálné existence dvou dalších (z hlediska Wikipedie relevantních) významů – natož s vytvořením rozcestníku – neobtěžuje.

Rád bych proto věděl, co si o těchto reliktních rozcestnících, resp. o jakémsi „apriorním odmítání primárního významu názvu“ (potažmo o rozcestnících vytvořených pouze na základě příbuznosti témat odkazovaných článků) myslí komunita. --Mario7 (diskuse) 20. 5. 2020, 06:40 (CEST)

Kolega ŠJů by se měl v tomto bodě držet doporučení, protože zbytečné rozlišovače jsou mor a znesnadňují orientaci. Občasná odůvodněná výjimka je možná, ale nelze dělat z výjimky pravidlo.--Ioannes Pragensis (diskuse) 20. 5. 2020, 07:30 (CEST)
Řídit se doporučeným postupem. Tedy výchozí název bez rozlišovače mít na očekávaném a dominantním názvu, respektive na názvu dle standardů. Je-li věc jasná lze přesouvat, není-li jednoznačná či setká-li se s nesouhlasem (zpětným přesunem na existující konsenzuální výchozí stav), pak má iniciátor vložit šablonu {{Přesunout}} se zdůvodněním. Rozhodně je velmi nevhodné vracet neprojednaný přesun typu Stará hospoda a protlačovat ho reverty. Tím se iniciátor vystavuje riziku zablokování. Správce může zamknout přesuny dané stránky a vynutit tak doporučený postup. U Královské zahrady naopak kolega ŠJů přesouval z rozlišovače na dominantní význam, i když královských zahrad bude určitě víc; nebyl rozporován, tedy žádný problém.
V podstatě by mělo platit, že s přesunem na rozlišovač a uvolněním místa pro rozcestník by měl takový rozcestník vzniknout, s odkazy na další encyklopedicky významné a stejně očekávané články téhož názvu. Tedy dokázat existenci stejnojmenných EV hesel s obdobnou ne-očekávaností. Při nesouhlasu lze takový nový rozcestník bez roličovače přesunout na rozlišovač "rozcestník" a přesunuté heslo vrátit na výchozí název, až do vyřešení.--Kacir 20. 5. 2020, 07:47 (CEST)
Souhlas. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 08:48 (CEST)
Tady bych vzpomenul z loňska Wikipedie:Diskuse o smazání/Neratovice sídliště, včetně tamního odkazu na Diskuse:Opava východ. --Harold (diskuse) 20. 5. 2020, 08:27 (CEST)
Kolega ŠJů by měl zanechat činností v rozporu s konsenzem a začít se řídit pravidly. A články navrátit do původního stavu. --Vojtasafr (diskuse) 20. 5. 2020, 09:19 (CEST)
Je fakt, že někdy člověk dle názvu čeká něco úplně jiného, než o čem ve skutečnosti článek je (častý případ filmů). Je také pravda, že se ŠJůem přesunutých článků minimálně u části existuje další objekt téhož jména, o kterém by mohl vzniknout článek (typicky názvy ulic či rybníků, které nebudou unikátní). V takovém případě by ovšem bylo žádoucí rovnou vytvořit rozcestník.
Ale přesuny jen kvůli tomu, že název může evokovat něco jiného - to by mělo být opravdu jen u výjimečných případů (např. Hluk - město vs. zvuk)
Dvoupoložkový rozcestník má také svůj význam, pokud existují dva významově srovnatelné objekty (např. Alexandre Dumas jako osoba, či obec Merklín, Slavnosti sněženek jako kniha a film možná taky, i když zde už je to sporné).
Pokud název opravdu evokuje něco jiného, co však existuje jako článek pod jiným názvem, od toho tu je {{Možná hledáte}}, do které se dá uvést i krátký komentář ({{Možná hledáte|[[jiný objekt]], kterému se často říká ''název článku''}}. JAn (diskuse) 20. 5. 2020, 09:31 (CEST)

Nevím, odkud se kolega Mario7 nyní vynořil, že si teprve teď všiml nevhodných názvů článků, nicméně pokud na takový název, odporující zdravému rozumu i základní zásadě, že název článku má být výstižný, nezavádějící a pokud možno od počátku míněn jako trvalý a nikoliv dočasný, narazil, tak jsem to opravoval vždy, nikoliv jen "poslední dobou". Pokud má Mario7 pocit, že se to stává poslední dobou, tak by to mohlo být tím, že teprve poslední dobou tu někdo začal články na takových názvech zakládat, já si o tom statistiky nevedu, stejně jako si nevedu statistiky jednotlivých typů hrubek či překlepů, které opravím. U některých těch názvů článků si člověk musí říct, jestli opravdu zakladatel článku ztratil veškerou soudnost, nebo jestli je to od něj nějaká recese, pokud název bez rozlišovače uzurpoval pro článek o nějaké zjevně druhotném či terciárním významu. Kdysi v minulosti tu bývala snaha, aby se znění pravidel právě tomu zdravému rozumu a reálným praktickým potřebám postupně přibližovalo, přičemž pokud formulace pravidel a nápověd byly kostrbaté, neobratné a nedomyšlené, jak jen na Wikipedii dokážou být, tak není účelem chytat je za slovo a vykládat je tím nejnesmyslnějším způsobem, jaký jen koho může napadnout, ale právě naopak jejich smysl a účel chápat, následovat a domýšlet - což, uznávám, nedokáže každý stejně. Ovšem nyní jsem postřehl, že inteligentní kolegové, kteří kdysi toto chápali a ctili, se nám mezitím jeden po druhém někam vytratili a jejich koncentrace v komunitě poklesla pod kritickou mez. Jak koukám na diskusi výše, mohl bych nabýt dojmu, že zde v této sestavě snad už ani nemá smysl se vůbec pokoušet věcně argumentovat a nezbývá než Vám to, milí kolegové, ponechat, ať si to zdevastujete podle svého milého vkusu. Pokud ovšem narazím v nějakém článku na nějaký nesmysl - ať už v obsahu, nebo v názvu, tak jej s dovolením budu opravovat i nadále. Pokud tam budete nesmysly vracet, nechť odpovědnost za to padá na Vaše ctěné hlavy. Ovšem vážím si těch, kteří v této diskusi měli odvahu alespoň velmi nesměle připustit, že mít neprimární význam na názvu bez rozlišovače není úplně v pořádku, byť to možná dosavadní pravidla a nápovědy neříkají natolik přímo a jednoznačně, aby to pochopil opravdu každý. Jak už jsem napsal, přesunout článek na vhodný název je první, zcela urgentně první krok k tomu, aby se na ten článek bezděčně, ale zákonitě nenabalovaly další nesprávné odkazy. Tento urgentní krok, který ničemu neuškodí a hodně pomůže, lze provést za sekundu. Další kroky, například přetřídění dosavadních odkazů, vytvoření rozcestníku atd., může provést kdokoliv a kdykoliv později. V mnoha případech jsem je provedl ihned, v mnoha případech s odstupem, v mnoha případech jsem to ponechal na ostatních. Každá oprava čehokoliv zde na Wikipedii může inspirovat exponenciální řadou k desítkám, stovkám a tisícům dalších zdokonalení, což ovšem neznamená, že bychom kvůli tomu neměli udělat ten první, nejjednodušší krok. Odstranit konkrétní zjevnou chybu nebo nesmysl je mnohdy stokrát jednodušší než důkladně zrevidovat, prověřit a přepsat celý odfláknutý článek. Mnohdy odstraníme v článku jen dvě tři hrubky či překlepy, kterých si náhodou všimneme, ale v tu chvíli neprovedeme zároveň důkladnou jazykovou a obsahovou korekturu celého článku, protože zrovna děláme něco jiného. Ano, dříve nebo později to někdo udělat "bude muset", a třeba na to dojde až za deset let. Ale prostě nemůže vždy všechno opravit jeden člověk v jeden okamžik a není možné to po něm ani chtít. Najdu-li si vteřinu na to, abych opravil zjevnou chybu názvu článku, neznamená to, že v tu chvíli si chci najít další půlhodinu na to, abych vytvořil dobrý rozcestník, dalších 50 hodin na to, abych napsal několik chybějících článků o základním významu a o několika dalších významech, na které ten rozcestník má směřovat atd. To může udělat kdokoliv kdykoliv později, a i já to dělám jen někdy, nikoliv pokaždé - každý takový nový článek ovšem inspiruje k napsání deseti dalších chybějících článků a tak donekonečna. V tuto chvíli jsem aspoň napsal tři chybějící články o "muzeích totality" (ke kterým jsem se dostal vlastně od Koněvovy sochy) - poděkování jsem dostal nanejvýš soukromě, ani jeden z těch článků dosud nikdo po mně výrazně nerozšířil ani nevylepšil, zato se tu najde pár jedinců, kteří jsou schopni ztrácet hodiny svého i cizího času naprosto nesmyslnými diskusemi způsobenými snahou nemoudrým způsobem aplikovat nedokonale formulované nápovědy. Fakt kocourkov. Pokud byste mi poděkovali za to, že jsem ty články přemístil z nesmyslných názvů, v duchu se zasmáli nad nedovtipností toho, kdo ten článek na takovém názvu založil, a pokud byste si každý z vás vzali jedno z těch přesměrování a vytvořili z něj buď článek o primárním tématu, anebo rozcestník, tak si můžeme navzájem poděkovat za konstruktivní spolupráci a říci si, jak pěkně nám ta Wikipedie funguje. Nyní si ale můžeme říci spíše pravý opak. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 16:14 (CEST)

Dovoluji si sem překopírovat z jiné diskuse Vloutův seznam. Vlout jej tam uvádí poněkud v osobní rovině - podle mého názoru je z hlediska řešení celkem jedno, kdo který z těch článků na nevhodném názvu založil a kdo jej přemístil na správnější název a vytvořil tím přesměrování. Upozorňuji, že v některých případech jsem ten článek na "obecném názvu" založil já a například v rámci hledání informací při tvorbě článku a dohledávání informací jsem si všiml toho, že stejným názvem jsou běžně označovány i další subjekty a tedy pro ten aktuální článek to není význam jednoznačně přimární a dominantní. V některých případech (to bývají spíš názvy bez rozlišovačů) je článek napřed napsán pod nějakým názvem, a teprve později se ukáže, že jiný název článku je vhodnější, očekávatelnější. Anebo je očekávatelných názvů zjevně více a napsání článku pod jedním názvem a následné přemístění na druhý je technikou, jak nutné přesměrování vytvořit.

Tedy ten "Vloutův seznam". Cihlářský rybník, Olšanský potok, Ponorná řeka, Rukávečská obora, Pomník Josefa II., Počítání mrtvých, Slavnosti sněženek, Rozvedená, Mšené, Výpovědní doba, Kovářský rybník, Růžový sad, Řebřík, Expozice hudebních nástrojů, Gostomysl, Sklad číslo 7, Seznamka, Jiráskovy sady, Myslíkova, Nerudova, Vinohradská, Wenzigova, Můstek, Kukulova, Karlova, Stodolní, Přednádraží, Židovská radnice, Sousoší Olivetské hory, Nálet na Prahu, Trojská, U parku, Stevard, Mezipalubí, Večerní modlitba, Kubistický kiosek, Les Království, Klimatizační soustava, Hromadná nehoda na dálnici D1, VOR.

V některých těch případech se můžeme společně zasmát nad myšlenkovými pochody toho, kdo na takovém názvu původní článek založil (v některých případech to může být nedostatek znalostí či soudnosti, v jiných případech právě hloupost, často ve spojitosti s doslovným výkladem špatně pochopeného či špatně formulovaného pravidla či nápovědy), v jiných případech může být opravdu předmětem diskuse, zda primárnost významu má větší váhu než dominantnost významu a do jaké míry je který z významů dominantní a jakou míru dominance vyžadovat k tomu, aby bylo vhodné tématem uzurpovat název bez rozlišovače (zde k praktickému posouzení mnohdy pomůže třeba fakt, kolik na sebe článek nabalil "nesprávných" odkazů, a to se pak už zpětně dokazuje špatně). Někde je prostor pro diskusi: třeba se shodneme na tom, že pro "Slavnosti sněženek" je kniha primárnějším významem než film, ale film je známější než kniha, a dost možná už název knihy je druhotným významem. A zde už je nutno zvažovat: zda primárnost má větší váhu než dominance, jakou míru dominance vyžadovat, jak ji měřit. U té Trojské je to asi případ "tunelového vidění" ze strany účastníků projektu "chráněná území" - všichni víme, že název ulice je zde jak primárnější, tak dominantnější než název chráněného území, ale z hlediska komunity velmi úzce zaměřených přírodoochranářů to může vypadat jinak. Podobné "tunelové vidění" tu můžeme pozorovat u autorů sportovních článků, kde nám mnohdy nějaký sezonní sportovec množstvím odkazů o dva řády přebije nějakého historika, spisovatele či vědce. Je potom seznam odkazů z výsledkových tabulek všelijakých turnajů relevatním měřítkem významnosti osoby? V ostatních případech je na zvážení, jakou míru primárnosti a jakou míru dominance či jedinečnosti vyžadovat. Třeba co se týče Výhledů: ty šumavské (u Hazlova) mají síce nejvyšší "formální status", ale aktuálně pouze asi 50 obyvatel. Ty pražské (suchdolské) mají obyvatel možná až o dva řády více, ale prozatím tu není tlak na to, aby o nich vznikl samostatný článek - ovšem je pravděpodobné, že nám na ně budou vznikat odkazy. Několik odkazů nám ovšem vedlo i na různé samoty atd.

Pokud někoho analyzování baví, můžeme si zkusit těch 40 položek z Vloutova seznamu zkusit rozdělit na typy a pak diskutovat o jednotlivých typech diskutovat, zda by preciznější formulace některého pravidla či nápovědy mohla jejich riziko snížit, nebo jestli má smysl některá pravidla a nápovědy více precizovat (ale ono bohužel platí, že co inteligentní kolegové pochopí i jen z náznaku, to těm méně bystrým nevysvětlíte sebelépe propracovaným pravidlem, protože čím bude propracovanější, tím více se v něm budou ztrácet a tím větší bude hrozit riziko, že si špatně vyloží priority a nějaké méně závažná zásada u nich přebije nějakou závažnější. Stačí si všimnout v těchto diskusích, jak některé věcně klíčové argumenty zcela ignorují a přehlížejí.

Anebo si každý z vás může některé z těch 40 hesel vzít za své a zapracovat na článku o základním významu či na rozcestníku.

Možná jde nyní o to, abyste si tu nepořádali samoúčelný a kontroverzní "hon na ŠJů" a ješitné ničení a bourání všeho, co zde vytvořil, a využít to jako příležitost, jak si s ním honem vyřídit kdejaké staré účty, ale aby vás ŠJůova aktivita (ať už vybočující nebo ne) postrčila k pochopení, že tady existuje nějaký věcný problém, který je třeba konstruktivně řešit (a tedy ho nejprve pochopit, což bohužel z účasti na řešení částečně diskvalifikuje část našich spolupracovníků, pro které je tato fáze už mimo záběr jejich možností - sorry za impertinenci, ale snažil jsem se to říct co nejtaktněji). Například s tím, kdo dosud nevzal na vědomí, že názvem "muzeum totality" se označují minimálně tři různá muzea, z toho dvě dosud nedokončená (tedy jde o názvy neoficiální), odmítl vzít na vědomí všechny důkazy i argumenty a přesto považuje za nutné dál otevírat tuto diskusi na stále nových a nových místech, těžko v diskusi nějak rozumně pokročíme. Určitě by šlo nápovědy ohledně rozcestníků a rozlišovačů zdokonalit, ale v této sestavě to asi nemá smysl otevírat - hrozí, že by nakonec došlo ke změnám k horšímu a nikoliv k lepšímu.

Mimochodem, v "doporučení" Wikipedie:Rozcestníky hned první věta už odedávna zní: „Rozcestník je stránka s odkazy sloužící k rozlišení mnoha článků o pojmech z různých oborů, které mají stejný název.“ Opomenu tu neobratnost vyjádření, že "pojem má název" (ano, myšleno je to tak, že "článek má název), a připomenu například tisíce místopisných rozcestníků, kde ty jednotlivé "významy" nejsou z různých oborů, ale z jednoho - geografie, často dokonce z jednoho podoboru geografie (stejnojmenná sídla, stejnojmenné kopce, stejnojmenné vodní toky). Kdybych byl fanatik, dogmatik a fundamentalista pravidel, tak si seženu partičku sobě podobných kolegů a uspořádám tady šikanu na ty kolegy, kteří zde tyto rozcestníky odporující pravidlům zakládali. Všechny ty rozcestníky nechám okamžitě smazat jako "odporující pravidlům" bez ohledu na škodu, kterou tím napáchám (hlavní je přece dodržet pravidlo, na nějaké dojmy odporující pravidlům nelze brát ohled). Vymažu z těch rozcestníků všechny červené odkazy (rozcestníky a rozlišovače přece mají rozlišovat články, nikoliv významy). Ale já to neudělám. Já si velmi cením a vážím toho, kolik práce zde odvedli kolegové, kteří byli rozumnější než ta kostrbatá a nedomyšlená pravidla. Cením si toho, že pochopili, že ve skutečnosti rozcestníky mají rozlišovat "očekávatelné názvy", pod kterými někdo může cokoliv hledat, a to bez ohledu na to, jestli články o těch tématech už existují nebo ne, bez ohledu na to, jestli ve svém názvu mají zrovna toto slovo nebo sousloví, anebo jiné, a bez ohledu na to, jestli jsou "ze stejného oboru" nebo "z různých oborů". A doufám, že nám tato jejich prozíravost bude příkladem a inspirací a že se tu nenajde nikdo, kdo by tuto jejich práci začal systematicky ničit. Vážím si toho, že (minimálně) jeden z těchto kolegů se mě zde v diskusi alespoň částečně zastal, byť natolik opatrně, aby se ten "hněv davu" nepřenesl i na něj. Ty ostatní už jsme nejspíš asi z Wikipedie vypudili, anebo se této diskuse drží stranou, protože už mají zkušenost, že určité typy diskusí s určitými typy lidí nemohou vést k ničemu pozitivnímu. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 17:22 (CEST)

@ŠJů: Vážený pane kolego, jakožto ten zdaleka nejinteligentnější zbývající wikipedista jistě dokážete pochopit, že nic jako "trvalý a nikoliv dočasný" název neexistuje. Nikdo nám totiž nemůže zaručit, že pro kterýkoli stávající název se časem neobjeví jiný předmět stejné nebo vyšší encyklopedické významnosti. Přejmenujete-li "Sklad číslo 7" na "Sklad číslo 7 (bratislavský přístav)", riziko kolize sice značně snížíte, ale i tak je myslitelné, že v bratislavském přístavu vznikne restaurace zvaná "Sklad číslo 7", která získá michelinskou hvězdu a stane se stejně významnou jako původní budova, takže tu budeme muset přejmenovat na "Sklad číslo 7 (technická památka v bratislavském přístavu)". Jistý muž jen o málo méně inteligentní než Vy kdysi řekl "panta rhei", vše plyne, vše se mění, a to platí i na Wikipedii. Proto je lépe nepředjímat, jaký ještě významný předmět by se tu časem mohl objevit, pokud nemáte v úmyslu ho brzy popsat sám, a je lépe držet názvy co nejjednodušší. Mějte se hezky, držte se pravidla Žádné osobní útoky a snažte se udržet si trochu odstup.--Ioannes Pragensis (diskuse) 20. 5. 2020, 17:36 (CEST)
Bod pro všechny, kdo to poctivě přečetli. Pro ty co nepřečetli zkusím shrnout svými slovy: ŠJů koná správně a jeho případní intelignentní podporovači už na Wikipedii nepůsobí, zbyli jen dutohlavci odpůrci. Za mě: Nenabalování odkazů - ono jich zas tolik nebude, pokud to má opravdu více významů, velice rychle se vyloupnou jistě i články a rozcestník. Primárnost nebo neprimárnost názvu se zhodnocuje momentálně až ve chvíli, kdy nastává kolize, do té doby netušíme, že by mohla být kolize, nevymýšlíme si, že by teoreticky mohlo být něco primárnějšího nebo stejně významného. Je to pozdě? Ne. Musejí se opravit kvanta odkazů při "pozdním rozpoznání neprimárního významu"? Nevím, ale máme roboty, když už to nechtějí dělat lidi. Jedincům, kteří ztrácení hodiny na to, aby se stále dodržovala pravidla dík za jejich čas, narozdíl od těch co jsou schopni napsat uraženou románovou obhajobu jejich porušování. Nikdo taky netvrdí, že jsou všechny chybné, ale na jejich analýzu by to chtělo zbytečný čas, tak se předběžně všechny označí za podezřelé, protože máme v paměti ty "Neratovice sídliště" a teď nám do toho skočila ta totalita. Ne, nemá cenu předpřipravovat se na eventuální kolize v budoucnosti, když ani nevíme, jestli nějaká bude, jen z toho pohledu, že je to tak obecný výraz že "určitě bude". A pak můžeme vycházet z teorie, která má své mouchy, ale lepší než nic: Ty významnější významy už svůj článek mají a budou nejspíš primární. Bez knihy by film nebyl, ale film je známější, tak je pro čtenáře významnější a očekávanější, na knihu zbyde "černý petr" rozlišovač. Můžete si to označit za povrchní zhodnocení podle popularity u laického čtenářstva, ale Wikipedie není žádný akademický server, takže tak. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 17:40 (CEST)
Rozcestníky nikdo likvidovat nechce, zpřesňovat pravidla jen kvůli tomu, že si to někdo vyloží nestandardně asi taky ne, on by se zas někdo našel u nového znění. Ano, rozlišovače rozlišují i stejnojmenné věci ze stejného oboru. Rozlišovače nejsou povinné, takových je jen pár. Pokud nacházíte neprimární významy a přesouváte, ale z nerozlišeného názvu rozcestníky již nezakládáte, tak se nedivte té nevoli, to vypadá buď jako zbytečně brzo (když se s rozcestníkem nikdo pak nezabývá, stejně se dál nabalují "chybné" odkazy - váš hlavní argument!) nebo úplně zbytečné (protože se žádný další stejnojmenný význam nikdy neobjeví) - zbytečné tak či onak. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 18:10 (CEST)
  • Cihlářský rybník - zřejmě OK (neumím zhodnotit jestli je nějaký primární, nebo všechny jsou stejně důležité-nedůležité, rozcestník byl založen),
  • Olšanský potok (brzo - opravdu je jich víc? kdo ví, rozcestník není),
  • Ponorná řeka (podtyp umělecké dílo versus obecný význam - no asi dobrý tip, ale bez rozcestníku nedotáhnutá akce),
  • Rukávečská obora (IMHO takových případů bude na wiki mraky, takže možná je to považováno za standard do nějaké rozdílové rozlohy atp., aby se zbytečně nezakládaly dva články, když obora je o cm2 větší než stejnojmenná přírodní památka v ní),
  • Pomník Josefa II. (brzo - opravdu je jich víc? kdo ví, rozcestník není),
  • Počítání mrtvých (typ: zhodnoťme jestli je předloha důležitější než adaptace, ale zase bez druhého článku brzo)
  • dál zatím nejdu, možná už se vylouply všechny podtypy "závadných přesunů". Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 18:19 (CEST)
Jak už jsem uvedl - to, že si v dané chvíli najdu vteřinu na to, abych opravil zjevně zavádějící název článku, ještě neznamená, že v ten samý okamžik bude mou prioritou věnovat dalších 30 minut vytváření kvalitního rozcestníku, dalších 20 hodin vytváření chybějícího článku, přičemž každý z těchto kroků na sebe nabalí zase deset dalších kroků. Když vidím požár, zavolám 150 a zkusím chvilku sám hasit, ale neznamená to, že jsem se tím zavázal vyšetřit příčiny požáru, postavit na místě novou budovu místo vyhořelé, organizovat práci hasičů… Zkusme oddělit případy, kdy někdo pochybuje o správnosti samotného přesunu článku, od případů, kdy správnost přesunu je nesporná, ale někoho tu dráždí pouze to zbylé přesměrování či nepřetříděné odkazy jakožto "nedokončená práce". Práce na Wikipedii je ze své povahy vždycky nedokončená, každý krok je výzvou a inspirací k desítkám dalších. Zde je třeba tedy umět rozlišit, jestli takový krok způsobil více škody než užitku, nebo jestli něco alespoň částečně a alespoň provizorně napravil.
  • Co se týče Cihlářského rybníku nebo Olšanského potoka, tam soudného člověka, který má alespoň minimální rozhled, hned při prvním zahlédnutí názvu musí napadnout, že ty názvy určitě nejsou jedinečné a že takové názvy ponesou spousty rybníků a potoků, protože cihelny anebo olše či Olšany podél potoků jsou ledaskde. V řadě podobných případů jsem rozcestník založil, v řadě případů jsem založil propojení na rozcestník jinde (zejména v Commons), v některých případech nikoliv, ale může to udělat kdokoliv z vás. Není tím nijak zpochybněna smysluplnost a správnost toho prvního kroku.
  • U Rukávečské obory to asi chce juknout do mapy nebo do diskuse, než člověk začne rozvíjet své úvahy: zde nejde o pár centimetrů rozdílové rozlohy (rozloha samotné obory se opravdu v minulosti měnila velmi podstatně, stejně jako se podstatně měnil i účel obory. Pokud by se rozloha chráněného území jen trochu lišila od rozlohy oplocené obory, tak bych se přikláněl spíše k tomu, aby článek byl jeden a společný (a někteří wikidatisté a infboxeři by mi v tom oponovali dokonce i kdyby rozloha byla naprosto shodná a oni potřebují hlavně aby jim seděly ty škatulky). Ale v tomto případě to chráněné území tvoří jen relativně nepatrný čtvereček v rámci té obory a ten je svým oplocením vlastně naopak z režimu obory vyjmut, tj. je oplocen proto, aby do něj nepronikala zvěř z obory. Tj. chráněné území je vlastně jakousi enklávou vyloučenou z režimu obory. Konečným stavem by určitě mělo být založení článku o oboře. A právě k němu jsem v diskusi článku bezprostředně po jeho přemístění vyzval skupinu lidí, kteří se podíleli na tvorbě či recenzování článku. Bohužel, skutečnost naprosto nevhodného a zavádějího názvu článku jim před 7 lety při jistě velmi kvalifikovaném a pečlivém recenzování nějak unikla, stejně jako vztah mezi oboru a stejnojmenným chráněným územím. O založení aspoň pahýlu o oboře jsem uvažoval a výhledově to mám v hlavě jako námět do budoucna (mezi asi tisícem podobně relevantních námětů), ale myslím, že pingnutí v diskusi článku bylo z mé strany docela přiměřeně konstruktivním řešením.
  • Počítání mrtvých - inu, že by zrovna v době nejvýznamnější pandemie za posledních sto let, kdy jsou noviny plné sporů o metodiku počítání mrtvých v jednotlivých státech, mohl za primární a dominantní význam považovat název nějakého románu od autora, který dodnes nemá na české Wiipedii svůj článek? Dokonce bych myslel, že ani pro toho, kdo není skalním filmovým fanouškem, nebude název Scorseseho filmu prvním významem, který by očekával za názvem článku, pokud by mu ho nějaký fulltextový vyhledávač nabídl bez náhledu na text článku. Ale přiznám se, že sám se k cinemalogům nepočítám a na tento zavádějící název článku jsem opravdu narazil, když jsem v souvislosti s koronavirem hledal (a to Googlem, ne na Wiipedii), jestli existuje nějaká mezinárodně uznávaná metodika pro počítání zemřelých ve vztahu k nějaké diagnóze. Troufal bych si tvrdit a doufat, že asi nejsem jediný, kdo v této době podobné informace může hledat.
  • Pomník Josefa II. - pokud Josef II. nebyl starostou Černovic, ale docela významným císařem významné a rozsáhlé říše, který se v Černovicích ani nenarodil, ani tam nesídlil, ani odtamtud nevládl, tak bych si dovolil defaultně předpokládat, že bude mít pomníků docela spousty a opravdu by mě nenapadlo se byť jen na chvilku domnívat, že právě ten černovický by měl být jediný nebo nejvýznamnější. Nic tomu ani dnes nenasvědčuje, ten článek dodneška nemá žádné interwiki. Takže toto je opravdu velmi dobrý modelový příklad naprosto nevhodně zvoleného názvu článku.
  • Tedy ano - mezní a sporné případy (mezi něž tyto výše vyjmenováne, na tom se doufám shodneme, nepatří) můžeme i nadále diskutovat u jednotlivých článků, můžeme se pokusit precizovat i ta pravidla (ale v řadě případů stejně to rozhodnutí závisí na rozhledu, oborovém zaměření a nakonec i na té inteligenci a encyklopedickém citu diskutujících, takže mezní a sporné případy takovými zůstanou, ať je rozhodnuto jakkkoliv). Ale zde asi jde spíše o to pochopit, že udělám-li já ten první, urgentní, ale jednoduchý krok, tak je to především výzvou, aby kdokoliv (nemusím to být vždy zase já) někdy udělal ty další. Tedy nikoliv výzvou k nějakým samoúčelným ješitným revertům. Ano, dají se na Wikipedii najít extrémy v obou směrech - třeba na polské Wikipedii kdosi zakládá názvy o bezvýznamných železničních zastávkách a uzurpuje pro ně bez rozlišovače názvy vesniček, podle kterých se ty zastávky jmenují: podle mého názoru je očividné, že význam té vesničky je vždy primární a tak nějak z podstaty významnější než odvozený název zastávky nebo nádraží, ale chápu, že z úhlu pohledu polského šotouše nebo polských pravidel Wikipedie to může vypadat jinak, a jsem rád, že náš kompromis je o něco jinde, byť označení typu "Praha střed" nebo "Praha východ" budu vždy vnímat primárně jako obecná, byť to první se možná nejfrekventovaněji používalo pro nádraží a to druhé třeba pro okres. Tedy můžeme zkusit naše pravidla i naši praxi korigovat a prohloubit náš praktický konsensus, ale zároveň se asi budeme muset smířit s tím, že v mnoha konkrétních případech se názory a úhly pohledu mohou různit a vždy bude třeba je stále znovu vyvažovat. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 19:05 (CEST)
Dám si závazek, že je to má poslední reakce
  • tak když vidíte požár, tak k němu někoho přivolejte, když ho nechcete hasit sám, jak jsem navrhl - vložte článek do vhodné kategorie určené případům pro vytvoření rozcestí
  • soudný nesoudný člověk, takhle argumentovat nechci vidět. Asi jsem nesoudný, Cihlářský bych si klidně uměl představit jen jeden, nebo ten jediný co článek měl byl zaznamenáníhodný, když dostal článek, nebo něco
  • Ale "nebezpečnost" případu, kdy obora a památka míří na stejný článek je mizivá, aspoň se místně strefuje, není to stejnojmenná obora na druhém konci světa, že
  • Filmy a seriály mají na Wikipedii jednodušší život, je víc fandů filmů než historiků a kdesicosi
  • Defaultní předpoklady zahoďte, to má být poučení. Tak se ty další památníky jmenují třeba trochu jinak, jiný slovosled, atribut navíc... A názvosloví pomníků máme zřejmě podle jejich jmen a ne jejich obecného popisu. A pokud původní název nadále míří jako přesměrování na ten nový, tak nevidím přínos vůbec. A fakt, že by se měl založit rozcestník je jaksi utopený, neohlášený, ztracený. "Sousoší Olivetské hory" už je čirá předběžná spekulace.
  • Precizování pravidel je cesta k dalším netušeným dírám v pravidlech. Jestli chce někdo dělat první krok, tak ho má vhodně zaznamenat, protože jako v případě toho památníku se nikdo z obyčejného přesměrování asi nedovtípí. Kde je vidět, že byl učiněn první krok, aby někdo mohl navázat? Leda bychom měli seznam přesměrování, které ze základního tvaru vedou na variantu s rozlišovačem. To možná existuje. Povinnost rozlišovačů máme u stanic metra, zatímco u vlakových zastávek věříme čtenáři, že z divného slovosledu pochopí, a že editoři nebudou takový používat pro nějaký obecný "střed Prahy" a podobně. Ale dalo by se uvažovat i nad povinností u všech stanic a zastávek vlaků, to jo, nemyslitelné to není. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 19:49 (CEST)
Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 19:49 (CEST)

Ponechme stranou otázku těch hypotetických kolegů, kterým dělá potíže číst texty delší než jsou v první polovině slabikáře. Dost starostí je s těmi, kteří technicky čtení zvládnou, ale narážejí v dalších úrovních práce s textem či dokonce myšlenkami. Řešme zde primárně problém nevhodných názvů článků, ne problém schopností či zvláštností jednotlivých wikipedistů, byť naše problémy jsou jejich výslednicí.

Samozřejmě že u žádného článku nemůžeme ani bychom neměli předem garantovat, že jeho název nikdy nebude třeba změnit. Naopak, máme zde stovky a tisíce příkladů, kdy název článku z různých důvodů bylo vhodné změnit, a jak je zřejmé, ani já proti takovým změnám názvů nic nemám. Řeč byla o tom, že název článku by měl být volen tak, aby už od počátku byl přiměřeně výstižný, tedy aby nebyl volen článek, který už od počátku je zavádějící anebo u kterého by se předem počítalo s tím, že bude změněn, jakmile se objeví článek o dalším subjektu téhož názvu (o jehož existenci ovšem už nyní víme). Tj. pokud zakládám článek o vynikajícím hokejistovi Hugo Vomáčkovi, který se probojoval do národní reprezentace a už v ní odehrál tři zápasy, takže na něj už vede patnáct odkazů z různých soupisek a výsledkových tabulek veledůležitých zápasů, tak o něm můžu sice napsat článek a doufat, že nebude smazán, ale také se (buď před psaním článku nebo třeba těsně po jeho napsání) zkusím podívat, jestli se Hugo Vomáčka nejmenoval také nějaký spisovatel, vědec, politik, a jestli opravdu ten hokejista je zcela jistě a jednoznačně významnější než kdokoliv z těch dalších. V jiných oborech tolik soupisek a výsledkových listin na Wikipedii nevzniká, a mezioborově počet odkazů a dokonce ani aktuální existence článku není spolehlivým měřítkem významnosti. Až na toho hokejistu bude směřovat ne 15 odkazů, ale třeba 200, budou se ty odkazy mnohem hůře všechny třídit a opravovat. V takových případech je vždy lepší mít rozlišovač a rozcestník "navíc", než ho nemít a za pět let toho litovat. Jde tedy o to, už při zakládání článku projevit trochu soudnosti a ne vycházet z úvahy, že když teď založím článek o jednom Cihlářském rybníku hraniční významnosti, tak ho založím na názvu bez rozlišovače s tím, že až by jednou někdo založil článek o některém z těch dalších osmi, tak případně dodatečně bude řešit rozlišovače a rozcestníky. To je pozdě, protože mezitím ten první článek na sebe nabalí odkazy, které se mají týkat těch dalších osmi, o kterých ten článek není a třeba nikdy nebude. V řadě případů je hned v době zakládání článku jasné - nebo je to jasné po dvou vteřinách strávených na Googlu - že ten význam dominantní není. K posouzení, zda je jde o význam primární a zda případně sekundárnímu významu je vhodné dát přednost před primárním významem, už je těch schopností, které zde není radno jmenovat, aby z toho někdo neměl mindrák, třeba o něco více. Někteří lidé by v sobě třeba ty schopnosti našli, ale nabyli mylného dojmu, že pravidla jim velí je potlačit. Co se ovšem týče Ioannova příkladu, nikterak bych bratislavské přístavní manažery nepodceňoval a nepodezíral bych je předem z toho, že by se v číslování budov ve svém přístavu záměrně dopouštěli duplicit a dvěma budovám dali stejné identifikační číslo. Naopak bych předem počítal s tím, že ve kterémkoliv skladovém areálu, kde budovy číslují, by duplicita velmi snadno vzniknout mohla, a tedy u názvů článků typu "Budova A" bych byl předem velmi, velmi obezřetný a vždy bych spíše použil rozlišovat, který by se později mohl ukázat zbytečným, než abych založil článek na zjevně absurdním názvu. Tedy ano, připouštím, že bratislavský sklad č. 7 nebo zlínská budova č. 21 patří mezi mezní případy, kdy ten název bez rozlišovače je obhajitelný a rozlišovač není úplně nezbytný, ale třeba u té Večerní modlitby, Rozvedené, Výpovědní doby, Počítání mrtvých, Pomniku Josefa II., Přednádraží, Ponorné řeky nebo Židovské radnice to opravdu působí dojmem, že zakladatel článku byl nějaký v lepším případě recesista. A právě proto mě fascinuje, že se tady nikdo nepozastavuje a nechytá za hlavu nad těmi nesmyslnými názvy článků, a místo toho tu někoho vytáčejí přesměrování, která nejsou chybná, jsou funkční, nepůsobí škodu ani zmatení o nic větší než stav před jejich vznikem, jen někomu připadají v "rozporu s pravidly". Ano - vyžadují jistou pozornost od "narovnávačů přesměrování", ale od nich právě tuto schopnost očekáváme.

A teď konec planého žvanění a hurá do práce. Jedno z těch čtyřiceti přesměrování už jsem mezitím stačil nahradit rozcestníkem, snad docela standardním a kvalitním. Nebylo to zcela nutné, nezbytné a akutní, ale snad jsem tím udělal radost někomu, koho existence toho přesměrování dráždila. Pokud bychom nemuseli trávit čas ve zcela planých diskusích, mohl každý z nás zapracovat na třech, a tu čtyřicítku jsme mohli mít společně už hotovou. Mezitím jsme mohli objevit sto dalších případů, kde článek má nevhodný a zavádějící název, a začít to řešit. V první fázi aspoň přesunem článku na vhodnější název, což zabere vteřinku. Pak už je jedno, které přesměrování vzniklo tímto způsobem a které jiným - všechna přesměrování si vyžadují stálou péči, tj. třídit odkazy, které na ně směřují, popřípadě si pro ulehčení práce přesměrování nějak kategorizovat a značkovat a v případech přesměrování z obecného na konkrétní, ze širšího tématu nebo homonymního názvu nebo na užší nebo konkrétní, nebo z užšího tématu na širší, si průběžně hlídat, jestli to nějak neřešit - založením nového článku, rozcestníku apod. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 18:21 (CEST)

Krom zbytečných dorážení na inteligenci a ochotu číst ve svém volném čase bez nároku na plat sáhodlouhé diskuzní příspěvky..: "název článku by měl být volen tak, aby už od počátku byl přiměřeně výstižný" - to jistě, jen mu případně bude doplněn rozlišovač, ale to AŽ když nastane kolize, nebo pokud je nadsluncejasné, že ta kolize tu bude velmi brzy, nebo že primární význam je už teď jinde a hlavní název si zaslouží jiný článek jako své přesměrování. Připravovat se preventivně na budoucí kolize je prostě zbytečné, zvládnou se potom, včetně nabalených odkazů. Čtenář se nemate, jen mu tam později vrazíme krom výstižného názvu ještě doplňující rozlišovač. Taky jsem napsal, že ne všechny ty případy jsou napadnutelné zcela, jen je vhodné po zaregistrování takových případů vytvořit rozcestník, jinak se nabalují chybné odkazy nadále. A pokud chcete jen registrovat a přesouvat, ale nedělat rozcestníky, založíme koordinační wikistránku pro lidi, kteří zase rádi zakládají rozcestníky ale neradi prohledávají. Žádné polovičaté akce. Strkejte to třeba do kategorie Založit rozcestník, pokud něco podobného už není. Máme už zkušenost, že s těmi zavádějícími názvy jdete mnohdy za hranu, takže konzultace není od věci. Plané žvanění tady provozuju jenom já, ostatním se asi nebude chtít ani do čtení, natož reakce. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 18:33 (CEST)
Přiznám se, že poslední příspěvek kolegy ŠJů jsem už nějak neměl sílu číst. Možná je tam něco podnětného, nicméně díky mu za první rozcestník. Sám jsem teď upravil Židovskou radnici a myslím, že se mohou zapojit i ostatní. Ne vše samozřejmě musí být rozcestník, něco lze vrátit (jako tomu bylo u Skladu číslo 7), příp. rovnou smazat. A třeba k tomu bych tady ještě jednou zopakoval, že už 12 let nám Hromadná nehoda na dálnici D1 odkazuje na nehodu z března 2008 :-) --Vlout (diskuse) 20. 5. 2020, 19:30 (CEST)
To tak bývá, že do věcí nejvíce začínají vrtat a spory rozjíždět lidé, kteří pak nejsou schopni v diskusi nějakým užitečným způsobem pokračovat a někam ji dotáhnout. Ale shodnu se s vámi na tom, že celá tato série diskusí byla celkem zbytečná a zbytečně nám ubrala čas, který jsme mohli věnovat něčemu užitečnějšímu. Rozšiřovat či zkvalitňovat rozcestníky, zakládat chybějící články anebo měnit přesměrování na rozcestníky mohl každý z nás i bez této diskuse, a nijak to nesouvisí s tím, že ta přejmenování ve většině případů byla potřebná, urgentní a správná. A o těch pár sporných případech typu "Smržovka střed" nebo "Budova F" pak můžeme diskutovat u konkrétních článků, pokud se neshodneme na tom, že ve sporných a mezních případech je vždy lépe rozlišit než nerozlišit a vždy lépe rozlišit prozíravě včas než rozlišit pozdě. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 19:43 (CEST)
Ano, "název článku by měl být volen tak, aby už od počátku byl přiměřeně výstižný" a řešen má být, až nastane kolize. Pokusím se námitky strukturovat taky, abychom se tu neztratili:
  • Faktickou "kolizí" není jen souběžná existence dvou článků, které technicky mají stejnou část názvu před rozlišovačem, respektive které by měly zcela shodný název, pokud by rozlišovač neměly. Kolizí je i to, pokud článek na sebe nabaluje odkazy, které patří k jinému významu, protože ty odkazy ve svém článku použije někdo jiný, koho také nenapadne přemýšlet nad tím, že ten "jeho" význam nemusí být primární ani jediný, a proto ani neověří, se kterým "modrým" odkazem se ten jeho článek spojil. Popřípadě je možná, že ten, kdo založí nový článek bez rozlišovače, si vůbec neuvědomí a neověří, že uložením toho článku se na něj napojily odkazy, které původně vedly na červený odkaz a patří k něčemu jinému.
  • Stejně tak je faktickou kolizí, pokud se článek zobrazí nebo jej vyhledávač najde někomu, kdo hledá jiný význam. Pokud někdo hledá článek o ponorné řece nebo ponorných řekách a encyklopedie či Google mu na prvním místě (nebo dokonce jako výsledek bez dalšího výběru) nabídne článek o hudebním albu Vladimíra Merty, tak je to chyba, a to i nyní, kdy nám tu obecný článek o ponorných řekách možná chybí, možná je schovaný pod nějakým jiným názvem, na který se tudy nyní nedostaneme. Při pojmenovávání článku bychom si vždy měli umět představit, co všechno asi budou lidé na internetu hledat pomocí daného slova nebo sousloví, a co budou lidé pod takovým názvem článku očekávat, pokud jim nějaký vyhledávač takovou položku nabídne bez náhledu obsahu. Proč si myslím, že zrovna ten můj Cihlářský rybník, Olšanský potok nebo pomník Josefa II. by měl být jediný nebo nejdůležitější na světě?
  • A tím se dostáváme ke třetí otázce, tedy případu, kdy vím nebo by mi při troše soudnosti mělo dojít, že můj Cihlářský rybník, Olšanský potok nebo pomník Josefa II. nebo hokejista Pepík Novák asi jediný ani nejvýznamnější nebude, ale prostě nabudu dojmu, že kdo dřív přijde, ten dřív mele, nebo dokonce že to pravidla ode mne vyžadují. Tedy založím článek na názvu, o kterém soudný člověk musí vědět, že to je název nejednoznačný, zavádějící, a navíc velmi pravděpodobně název dočasný. Což má za následek právě to, že na sebe bude nabalovat chybné odkazy (my pak budeme "vinu" alibisticky svalovat na tvůrce těch odkazů) a oba společně (tvůrce článku i tvůrce odkazů) tím pak přidělávají práci někomu, kdo pak bude muset ty odkazy ručně třídit. Pokud ŠJů nebo kdokoliv jiný článek přesune, tak tím v ten okamžik sice nevyřeší dosavadní odkazy, ale sníží riziko toho, že se na článek budou nesprávné odkazy dál nabalovat. Ale klíčová otázka je, jestli je správné zakládat článek úmyslně na názvu, o kterém předem můžu vědět, že tento význam pro něj není primární ani dominantní a už vůbec ne jedinečný, tedy vlastně předem vím, že to je název dočasný, a že bude přitahovat nesprávné odkazy. Jsou případy sporné, mezní, ale v tom Vloutově seznamu najdeme i případy velmi dobré. A teď je tu otázka, jestli vůbec lze nalézt nějaké společné východisko pro diskusi s někým, kdo se rovnou nechytne za hlavu nad tím, jak tady tak nesmyslné názvy mohly takovou dobu existovat, než si toho někdo všiml a vyřešil to, a dokonce bude třeba tvrdit, že ty názvy nebyly chybné a nebyly v rozporu s žádným pravidlem. Dobře, abych se nedotkl citu takových lidí, zkusím je nazývat nějak jinak, třeba "jinak uvažující". Jak byste nazvali člověka, který by kdysi dávno v počátcích Wikipedie, když jsme tu ještě neměli články ani o některých velkých řekách, článek o Smetanově symfonii založil pod názvem "Vltava" abez rozliovače a nepřišlo by mu na tom vůbec nic divného, natož nesprávného? A dokázali byste mu vysvětlit, co je na tom špatně? Nebo byste ho naopak obhajovali, že to udělal zcela správně? --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 19:43 (CEST)
Řešení je jednoduché: pokud se někomu nechce dělat rozcestíčka, nechť článek navrhne standardní cestou na přesun, i když je to "ložené". Nemusí se otravovat ani s přesunem, ani s rozcestím, jen ověnčit přesunovou šablonou, už to pak někdo udělá za něj, ale hlavně někdo udělá obě dvě na sebe navazující akce a nejen polovičatou neohlášenou práci. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 20:41 (CEST)
"už 12 let nám Hromadná nehoda na dálnici D1 odkazuje na nehodu z března 2008" - ano, odkazuje, a co je na tom špatně? Kdo hledá hromadnou nehodu na dálnici D1, dostane se na toto přesměrování, a z něj pak článek o jedné konkrétní hromadné nehodě. Prakticky stejně, jako kdyby tam místo přesměrování byl rozcestník. Dokud rozcestník ani článek o jiné takové nehodě nemáme, do té doby nám stačí přesměrování a do té doby je optimálním řešením. Naopak špatné a až legrační je, pokud článek o jedné a konkrétní hromadné dopravní nehodě si uzurpoval takový název, jako by předjímal, že hromadná nehoda je na dálnici D1 natolik jedinečným jevem, že při spatření tohoto sousloví nikoho nenapadne žádná jiná než právě ta z března 2008. A to nebyla pravda ani v týdnu po té nehodě, kdy se o ní všude psalo - natož nyní, po 12 letech. Tento formát názvů článků je snad přijatelný u leteckých havárií, kde se opravdu relativně málo často stává, aby dvakrát havarovalo letadlo stejného čísla letu, ale zrovna u dálnice D1, kde jsou hromadné nehody tařka na denním pořádku, to byl název od počátku nevhodný, a to i kdyby tato jedna dopravní nehoda skutečně dosud byla největší hromadnou dopravní nehodou, která se kdy na dálnici D1 stala. Dnes když se pokusíme Googlem hledat hromadnou nehodu na D1, tak minimálně deset prvních výsledků vyhledávání se vztahuje k nehodě z 24. dubna 2020, mezi ně se připletl odkaz na video ŘSD z 14. 10. 2019, a až na dalších místech jsou nesměle prostřídány odkazy na tento náš článek o 12 let staré nehodě. Tedy ano, i toto je výborný modelový příklad, že při pojmenovávání článků je vhodné uplatnit rozhled, soudnost a prozíravost. Vůči tomu, kdo je nemá, můžeme být shovívaví jako vůči tomu, kdo třeba neovládá dokonale pravopis nebo stylistiku, ale asi by takoví lidé neměli příliš revertovat nebo rozjíždět útočné diskuse. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 19:58 (CEST)

Tak jsem pár těch přesměrování předělal na rozcestníky nebo články o základním významu. Samozřejmě pokud se to dělá takhle narychlo a pod tlakem, vznikne tím zase série nových problémů: odkazy, které do té doby mířily na přesměrování (tedy vlastně i na původní článek, ale zároveň zde byl jistý signál varující, že část odkazů se k tomu přemístěnému článku vztahovat nemusí), po založení nového článku o základním významu už je chybná. Čili abychom zde neměli chybu, tak bychom museli napřed předtřídit odkazy, pak založit nový článek a pak případně znovu přetřídit odkazy (v případě rozcestníku tento problém nemáme). Jakmile ovšem začneme třídit odkazy, vznikne tím potřeba revidovat spoustu článků, ze kterých ty odkazy směřují. A tak se nám objem práce zvětšuje donekonečna. Na to si nestěžuji, to je principem Wikipedie. Ovšem měli bychom si uvědomit, že u kořene všech těch problémů stojí ten, kdo při zakládání článku buď není dostatečně pozorný, nebo se řídí jakýmsi ujetým výkladem pravidel, a neprozíravě či hloupě založí článek na takovém názvu, že tím zákonitě vyvolá buď nutnost ty odkazy neustále znovu a znovu revidovat a třídit, což je neuhlídatelné, anebo způsobí, že se nakupí směs správných i chybných odkazů a tím způsobí, že až jednou už opravdu akutně bude potřeba článek přemístit na vhodný název, tak to nebude úkon na jednu vteřinu, ale práce na desítky minut nebo i spoustu hodin. Proto na vás apeluji:

  • zakládejte články na vhodných výstižných názvech, které nejsou zavádějící a které mají šanci být názvy trvalými. Nevhodným názvem jednak matete čtenáře a uživatele, jednak přiděláváte práci tomu, kdo to po vás jednou bude muset napravovat;
  • narazíte-li na článek s nevhodným, zavádějícím názvem, který má tendenci na sebe stahovat nesprávné interní nebo meziprojektové odkazy nebo který se častěji či pravděpodobně nabízí jako výsledek vyhledávání těm, kdo stejným slovem nebo souslovím hledají jiné téma, přemístěte článek na vhodnější název co nejdříve, abyste snížili riziko dalšího rozšiřování tohoto chaosu v odkazech a ušetřili práci tomu, kdo to jednou bude muset napravovat. Přemístění článku na vhodnější název je úkon na vteřinu, na to si najdete čas vždycky; horší ovšem je, pokud tím přitáhnete pozornost ne těch, kdo ve vaší práci budou pokračovat, ale těch, se kterými tu čas nechce zbytečně ztácet nikdo.
  • a samozřejmě pokud narazíte na jakýkoliv rozcestník, který neobsahuje všechny relevantní významy, nebo na jakékoliv přesměrování, které by mělo být nahrazeno chybějícím článkem nebo rozcestníkem, nebo na stránku, na kterou míří nesprávné odkazy nebo odkazy, které sice nejsou chybné, ale potřebují utřídit, zkuste si časem najít čas na to, abyste toto zdokonalení Wikipedie provedli, pokud zrovna nebude mít na práci nic, co je v tu chvíli urgentnější nebo přínosnější.

A tím bychom tuto tlachárnu asi mohli ukončit, ne? Zatím tu máme tu dávku těch přesměrování, na těch samozřejmě je možné zapracovat teď, pokud někdo nemá zrovna nic jiného na práci. Ale počítejme s tím, že není možné napravit vše najednou. V těchto 40 případech (dík Vloutovi za dohledání) jsem přesunem článku na vhodnější název udělal první krok, druhým krokem je založení chybějícího článku nebo rozcestníku (každý z nich je možno donekonečna zdokonalovat), třetím krokem oprava odkazů atd. Práce jak na kostele pro všechny, což? --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 21:05 (CEST)

Pokud narazíte na něco, co (dle vás) zjevně dlouhodobě na svém názvu (tj. bez rozlišovače) nemůže vydržet, a nechce se vám dělat třídění odkazů a rozcestník a akce s tím spojené, nepřesouvejte, navrhněte na přesun. To má být závěrečné zvolání k editorům. Je to evidované, všimne si víc lidí, vina za polovičatou práci padá na jiné hlavy... Sice se to zdrží o zhruba dva týdny kvůli diskuzi, ale zase se po těch dvou týdnech zřejmě provedou všechny následné akce včetně vytvoření rozcestníku, a za to mírné zpoždění to stojí. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 21:28 (CEST)
Jasné a nesporné chyby opravuji okamžitě. Diskutovat má smysl o těch věcech, kde je řešení třeba hledat (a samozřejmě kde je možné očekávat, že někdo s tím hledáním reálně pomůže). Pokud si s řešením sám nevím rady nebo momentálně nemám čas ho dotáhnout do konce, pak samozřejmě provedu okamžitě jen to, co je zcela urgentní a nesporné, a pokračovat pak může kdokoliv kdykoliv, třeba i já, když se k tomu po čase vrátím. Když zde vidíme, jak jsou diskuse efektivní, tak asi opravdu nemá cenu je otevírat zbytečně. Základem práce je "editujte s odvahou", diskutuje se až poté, pokud někomu ono řešení přijde sporné (a samozřejmě ani pak není žádná záruka, že ta diskuse k něčemu dojde). Zde máme námět k diskusi o pár obecných věcech (zda mají být články záměrně zakládány na nejednoznačných či dokonce dočasných názvech, zda přesměrování může dočasně nahrazovat rozcestník nebo chybějící kmenový článek, zda pravidla o rozlišovačích a rozcestnících jsou dokonalá natolik, abychom je vždy a všude museli nadřazovat zdravému rozumu, zkušenosti a reálné funkci atd., jestli každou práci musí absolutně a neprodleně dokončit ten, kdo ji začal atd.). A pak diskusi o aplikaci v konkrétních případech, kde je třeba vyvažovat priority jednotlivých zásad (výstižnost a vhodnost názvu článku, priorita významu, dominance významu aj.). Ovšem dokáže někdo v této sestavě diskutujících strukturovat tuto diskusi tak, abychom dokázali směřovat k nějakému rozumného konsensu? --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 21:51 (CEST)
Už vám tady říkám asi počvrté, že jak má asi někdo navazovat na vaše okamžité a "ehm ehm neoddiskutovatelné" přesuny vytvářením rozcestníků, když to není nikde evidované a neví se, že by bylo záhodno je co nejdříve vytvořit. Když se vybodnete na rozcestníky, okamžitě mizí váš argument o tom, že naskakují další chybné odkazy. Nemizí, jak by jako mohly. Nechodíme všichni za vašimi editacemi a nekontrolujeme vaše neuváženosti, jako si to dovolil sesumírovat Vlout a hned byl oheň na střeše. Když na to kašlete udělat to komplet se vším všudy, tak to nedělejte laskavě vůbec a nebudete tady muset sepisovat absurdní romány o úbytku inteligentních podkuřovačů na Wikipedii. Děláte nedotaženou práci a ještě se tím chlubíte jak děláte záslužnou práci, ale nepochlubíte u kterých článků jste to takhle rozrazil a čekáte, že si to někdo něééékdy časem vystopuje a dodělá po vás ten "nepodstatný zbytek". Prostě chucpe. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 23:37 (CEST)
  • Cihlářský rybník opraven, interwiki není s čím provázat, odkazy roztříděny, při pokusu provázat z Commons nalezen ještě jeden Cihlářský rybník, který Mapy.cz nenašly
  • Olšanský potok opraven, interwiki navázány na rozcestník v Commons, odkazy roztříděny (z odkazů 3 vedly na Řečici, o které dodnes nemáme článek, ostatně nemáme článek ani o Vápovce, do které se vlévá)
  • Ponorná řeka vytvořen pahýl pro základní článek, provázány interwiki, rozšíření vítáno. Spousta odkazů sice vedlo na album, ale zatím jsem doplnil rozlišovač jen v šabloně Etc. a než prohledávat ručně všechny další, radši počkám pár hodin či dní, než se ta změna propíše do všech cache.
  • Rukávečská obora - na tu se možná vrhnu teď, ostatně měl jsem to v plánu už před tím týdnem, když jsem kolem ní šel. Ale upřimně řečeno, měl jsem na dnešní večer jiné plány, než tady honit resty, které nijak urgentní nejsou. Spíš se tedy podivuji nad tím, autor článku o té přírodní památce byl schopen napsat takový dlouhý článek, aniž by vůbec pocítil jakoukoliv potřebu hledat informaci o té oboře samotné, její historii, účelu, rozsahu, jejím vztahu k ochraně přírodní památky a jejímu vymezení. A v obsahu článku pak je chaos, kde není jasné, co se vztahuje k přírodní památce a co k té oboře, a ostatně ani není zřejmé, ke kterému datu došlo k rozšíření území té přírodní památky a jakým způsobem v jakém směru a proč byla rozšířena. No hlavně že tu máme opuclíkovaný "dobrý článek", za jehož kvalitu ručí asi pět kvalifikovaných a zkušených recenzentů. :-) Nic osobního - ani se nebudu dívat na jména. Ale o kvalitě té "puclíkařiny" už jsem si udělal názor dříve. :-) Za článek určitě díky, ale "dobrý článek" si a skutečné recenze si představuji fakt o dost jinak. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 21:51 (CEST)
@ŠJů: O tom, jaký jste si udělal obrázek o WPQ, píšete pořád dokola už roky. Možná by bylo načase ukázat nám, neschopným tupcům, jak se to dělá, namísto rozsáhlých slohových cvičení. --Gumideck (diskuse) 20. 5. 2020, 22:33 (CEST)
Pořád určitě ne, jen příležitostně, pokud narazím na článek, který má nějaký dost závažný nedostatek a pak vidím, že ho pět lidí s vážnou tváří "recenzovalo" tím, že na něm hledali nepodstatně hnidy (místo aby je sami opravili), ale kvality článku jako celku si přitom zapomněli vůbec všimnout. Kdo se z toho chce poučit, ať se poučí. Já vůbec nevyčítám autorovi, že takový článek napsal. Na každém článku je co vylepšovat a žádný článek není nikdy dokonalý. Většinou je lepší nějaký článek než žádný článek, a lepší aspoň přesměrování, než článek na špatném názvu. Myslím, že i já jsem pro Wikipedii vytvořil dost obsahu a celkem dost článků jsem i vylepšil a tuto planou diskusi na několika místech jsem taky nespustil já a nejsem nijak nadšený z toho, kolik lidí v ní musí naplano zabíjet svůj čas, místo aby dělali něco užitečného. Nemám ambici ukazovat aktivistům WPQ, jak se má dělat WPQ, protože nemám pocit, že by Wikipedie projekt WPQ zrovna v této podobě nějak zvlášť potřebovala. Kvalita Wikipedie se vytváří tak, že kdy člověk může něco ve Wikipedii vylepšit, tak to vylepší, a neumí se zrovna honit za puclíky. Ano, mohl by mít smysl aspoň nějaký hrubě orientační systém hodnocení kvality článků, ale jak vidno, tudy cesta asi nevede. Je tu i pár jiných projektů, které, ač taky mají své mouchy, Wikipedii prospívají, často i více. WPQ má možná taky svůj motivační přínos, ale to recenzování je, jak vidno, jeho hodně slabou stránkou - aspoň tedy soudě podle těchto 7 let starých recenzí. Jestli se kvalita recenzí od té doby zlepšila, co celkem nesleduji, protože na funkci Wikipedie to nemá vliv, abych tak řekl. Ale proč plýtvat energií na recenze, pokud tutéž práci můžeme věnovat rovnou zlepšování článku, že? --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 22:53 (CEST)
@ŠJů: Pak ovšem považuji podobné připomínky za zbytečné. --Gumideck (diskuse) 20. 5. 2020, 23:09 (CEST)
@Gumideck: Kvalita názvů článků, které bylo nutné přejmenovat, má jistou souvislost i s obsahovým pojetím těch článků, tedy i s tím, nakolik je z obsahu článku zřejmé, o čem vlastně pojednávají, a nakolik výstižně to název vyjadřuje. Pokud puclík dobrého článku má článek, který byl založen na nevhodném názvu a který v obsahu dvě témata místy poněkud míchá a zároveň jedno z nich (to důležitější) víceméně ignoruje, tak to podle mě trošku souvisí i s kvalitou recenze toho článku. Jak říkám, tu kritiku nemířím proti tomu, kdo ten článek napsal - ten třeba opravdu udělal maximum podle svých schopností a možností. Možná by bylo lepší článku jen decentně odebrat ten puclík (nebo ho snad radši jen nebrat vážně?) a pak se pokusit článek zlepšit, ale třeba by to také někomu vadilo. Zmínil jsem to spíš kvůli tomu kontrastu, že tady mnohdy zcela závažné chyby kolektivně přehlížíme, a pak tady zdlouhavě řešíme cosi, co ve skutečnosti chybou ani není (třeba to, když přesměrování dočasně zastupuje neexistující článek či rozcestník). Pokud nikoho z pěti recenzentů netrklo, že článek nazvaný Rukávečská obora vůbec nepojednává o Rukávečské oboře, tak to určitě za povšimnutí stojí a o kvalitě těch recenzních řízení to něco vypovídá. A kdyby to někoho už dávno trklo, možná jsem pak já ani žádný článek přejmenovávat nemusel, protože by to dávno udělal někdo přede mnou. A já bych pak mohl rýt do něj, že na původním názvu nechal přesměrování nebo že nepřetřídil všechny odkazy. Ovšem to, že článek o přírodní památce na sebe stáhl hromadu odkazů, které měly mířit na oboru, tady asi nikomu nevadilo. Ty odkazy byly správně, špatně byl ten název článku, než jsem jej opravil. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 23:22 (CEST)

@ŠJů: Díky za vyjádření, kolego. Sice si myslím, že rozsah tohoto vlákna, jehož objem je tvořen zejména Vašimi příspěvky, se stal poněkud neúměrným k závažnosti problému, ale budiž. S dovolením pominu nenápadné narážky na údajnou neschopnost části komunity pochopit Váš prozíravý/netriviální přístup (na který, mimochodem, patrně nedozrála ani zdejší pravidla) a zájem vytvořit jakýsi dojem osobně motivované štvanice, a shrnu zcela věcně (a polopaticky) dva základní body problému. Myslím, že pravidla a stávající praxe (v podstatě potvrzeny zdejšími názory různých wikipedistů) to vidí nějak takhle:

  1. přesun článku ze „základního“ názvu bez rozlišovače je vhodný pouze v případech, kdy existuje alespoň jeden encyklopedicky významnější nebo porovnatelně významný význam názvu článku – bez ohledu na to, jestli další článek/články již existují nebo nikoliv
  2. je-li splněn bod 1 (tehdy, ale jenom tehdy je přesun žádoucí), není vhodné na původním názvu ponechávat reliktní přesměrování.

Ještě bych snad podotkl, že nikdo nevyžadoval zakládání kvalitních rozcestníků nebo chybějicích článků (Vámi odhadnuto na 30 minut, resp. několik hodin). Pro začátek úplně postačuje normální rozcestník, jak tady třeba předvedl kolega Vlout – pochybuji, že to trvalo déle něž pět minut.

Teď by mě ale zajímalo, jak a kdy se dořeší ostatní subjektivní přesuny. Přoč přesun Slavnosti sněženek -> Slavnosti sněženek (film)? Vždyť zde existuje celá řada případů, kdy je film daleko významnější než jeho knižní předloha a článek o něm je na tvaru bez rozlišovače. Nebo pražské Jiráskovy sady – existují někde jinde v ČR další, encyklopedicky významnější nebo srovnatelně významné Jiráskovy sady? Nebo další srovnatelně významné Sousoší Olivetské hory? A tak dále, a tak podobně. --Mario7 (diskuse) 20. 5. 2020, 23:36 (CEST)

Ámen! Bod jedna byl v diskutovaných případech častokrát splněn a ŠJů správně odhalil věci, které neoprávněně okupují základní význam. Ale aby to mělo nějaký efekt, MUSÍ se bezpodmínečně přistoupit k bodu 2, jinak je tento nález se okamžitě ztracen a celý přesun je k ničemu. Ale pak je tam taky nejedna věc, kde věci zcela oprávněně "okupují" nerozlišený význam a byly odhaleny chybně. Buď jsou natolik primárním významem, že ostatní ve srovnání sekundárně blednou, nebo naprosto absurdní případy, kdy se filozofuje, že by to mohlo teoreticky znamenat nějaký obecný termín. Chrzwzcz (diskuse) 20. 5. 2020, 23:53 (CEST)
Pokud větší část nápravy lze provést během sekundy a ta navazující část zabere čas o několik řádů větší, pak je vždy lépe provést alespoň ten rychlý urgentní krok než neprovést nic a utéct. Není pravda, že v takovém případě je efekt ztracen, naopak zde byly uvedeny případy, kdy ten žádoucí efekt úspěšně přetrvává po mnoho let. Článek nemá zavádějící název (v tom je efekt okamžitý a nesporný), u nově vytvářených odkazů se sníží riziko, že budou mířit na nesprávný cíl. Negativním efektem je, že ty z odkazů, které předtím byly správné a přímé, po přestěhování stránky vedou přes rozcestník - tedy jejich funkčnost je v zásadě zachována, jen nepatrně stížena. Je pravda, že zde hrozí riziko, že nějaký horlivý napřimovač odkazů ty odkazy bez kontroly a bez přemýšlení napřímí, ale to bych viděl chybu spíš u něj a i když to udělá, výsledný stav nakonec není horší než ten výchozí před přemístěním té stránky. A navíc, pokud neroztříděné odkazy míří na přesměrování, výrazně se tím zvýší pravděpodobnost, že je časem někdo přetřídí - a to právě proto, že filtry a roboty mohou tento nestandardní stav detekovat. Dokud ty smíchané odkazy mířily na špatně nazvaný článek, žádný takový nástroj by si nevšiml, že tam je něco v nepořádku. Takže ve výsledku, ŠJů postupoval nejlepším způsobem, jak mohl, pokud všechny takové články okamžitě přemístil, byť na vytvoření rozcestníku či chybějícího článku si našel okamžitě čas jen v části případů. Je hloupé, když ho za to musím chválit já, ale kdyby se tady do podobného sporu dostal kdokoliv jiný, pochválil a podpořil bych ho úplně stejně. --ŠJů (diskuse) 21. 5. 2020, 00:50 (CEST)
Ne, tak to není a nechcete to slyšet. Změnit název a přesměrování zachovat a nikomu to neříct nic neřeší, naopak víc zamotává. Nadále povedou odkazy na název bez rozlišení, nadále budou přibývat, nikdo nic narovnávat nebude protože nebude vědět, že tady někdo takové věci tropí a spoléhá se na to, že někdo si někdy nějakým nástrojem někdy v budoucnu s tím nějak poradí. Znova: Když už takové odfláknuté přesuny děláte, minimální slušnost je to někde nějak označit (dávat šablonu "přetvořit na rozcestník", vkládat do kategorie "vytvořit rozcestník", nějak), protože jinak v tom děláte jen zmatky. Čtenář se o název s rozlišovačem neprosí. Chrzwzcz (diskuse) 21. 5. 2020, 08:29 (CEST)
S tezi 1 naprosto souhlasím, samozřejmě s tou výhradou, že neexistující článek nemůže mít název, tj. ve skutečnosti nemůžeme porovnávat "názvy článků", ale "očekávatelné názvy", přičemž mnoho článků, resp. témat, má více očekávatelných názvů, pod kterými je někdo může hledat. Tedy jistým vodítkem je i třeba to, co nám nabídne Google anebo nějaká on-line mapa, když do ní daný název zadáme. Například pod názvem "Muzeum totality" jsou zmiňována či hledána spíše dvě jiná muzea, než to, jehož aktuálním (pracovním a neoficiálním) názvem toto sousloví je. Nejčastěji je jako "muzeum totality" či "muzeum totality" zmiňováno muzeum, které aktuálně má oficiální název jiný, ovšem i to je název v podstatě pracovní (název zatím "prázdné" právnické osoby). A obdobně to platí pro "Muzeum komunismu" - aktuálně je to oficiální název toho komerčního muzea, co v Praze pro zahraniční turisty založil jeden Američan (to je zjednodušení, založilo ho více osob), ale význam tohoto vlastního jména nemá šanci přebít obecný význam tohoto sousloví, které se vztahuje a je reálně používáno pro spoustu jiných muzeí převážně v postkomunistických zemích.
Tezi 2 bych poněkud otočil, aby byly zřejmé priority. Ano, reliktní přesměrování není optimálním konečným řešením. Ale nepřemístit nevhodně nazvaný článek je horší než ho přemístit a ponechat na původním názvu ono přesměrování. To může být přeměněno na nový článek nebo rozcestník v okamžiku, kdy si někdo najde čas se věnovat tématu důkladně. Přičemž je nutno počítat s možností, že ten, kdo na chybný název článku narazí, má v tu chvíli vteřinu či půl minuty času na přestěhování článku, popřípadě související opravu Wikidat, ale nemusí mít v tu chvíli půl dne času na to, aby napsal nový článek, vytvořil kvalitní rozcestník nebo přetřídil všechna přesměrování. Přičemž například ukvapené založení pahýlu je ve skutečnosti horším řešením než ponechat přesměrování, protože pokud nepřetříděné odkazy vedou na přesměrování, je to o něco přijatelnější, tedy přesnější a funkčnější, než pokud by všehcny vedly na ten nový pahýl. Rovněž je otázka, jestli je vhodné vytvářet narychlo nějaký provizorní rozcestník jen proto, aby rýpalové viděli, že ten přemístěný článek opravdu, ale určitě není dominantním ani primárním významem, nebo jestli je to lepší nechat na někoho, kdo bude mít čas vytvořit co nejúplnější a nejkvalitnější rozcestník. (Přiznám se, že nejsem tak šikovný, jako je podle Vašich představ Vlout, aby mi stačilo 5 minut na aspoň prohlédnutí Wikipedie, Wikidat, Commons a Google a ještě napsání toho rozcestníku. A dělat to zbrkle s rizikem chyb je určitě horší než tam ponechat to přesměrování.) Pokud juknutím do Map.cz lze snadno zjistit, že nějaký název má 20 potoků a ten název uzurpoval některý, který těch ostatních 19 významem nijak zřetelně nepřečnívá, tak založení poctivého rozcestníku se všemi 20 položkami zabere docela hodně práce i času. Přemístění článku na nový článek ovšem zabere vteřinku a pro tvůrce případných odkazů z jiných článků už je to zřetelné varování: pozor, ten tvůj potok možná není totožný s tím, na který odkazuje toto přesměrování. A název článku od toho okamžiku už nebude mást toho, kdo ten článek kdekoliv a jakkoliv nejde. Lze-li tedy poloviční či tříčtvrteční nápravu zjednat za pár vteřin, proč to neudělat?
Co se týče Slavností sněženek apod.: pro použití rozcestníku a volbu typu rozcestníku jsem tu mívali dvě hlavní kritéria. Nejen frekvenci používání těch názvů, ale také právě to, který z těch názvů je primární. To druhé kritérium bylo sice v průběhu času v pravidle trochu oslabeno (JAn Dudík 22. 12. 2006 odstranil třetí typ případů, kdy se užívá asymetrický rozcestník (nezdá se mi, že by k tomu tehdy měl nějaký výraznější konsensus), druhý typ tam ovšem zůstal dodnes, že obecnina má přednostní nárok na název bez rozlišovače. Ano, toto přesně jsou kritéria, která nejde natvrdo nadefinovat pevnými pravidly, ale je právě třeba zvažovat, využívat cit, rozhled, zkušenost atd., k čemuž vyžadovatelé doslovného mechanického dodržování pravidel obvykle nemívají sklony ani schopnosti. Ostatně i to odstranění třetího typu bylo asi inspirované tím, že ho někdo někde uplatňoval až moc dogmaticky a iracionálně důsledně. Ale myslím si, že v přiměřené míře bychom k primárnosti pojmenování měli přihlížet i dnes, kdy už to v doporučení výslovně zmíněno nemáme. Menzelův film sice možná vidělo více lidí, než kolik jich četlo Hrabalovu knihu, ale zase málokdo z diváků filmu netuší, že ten film byl podle Hrabalovy knihy natočen. Zde bych zvažoval dvě možnosti: buď symetrický rozcestník, nebo knihu na názvu bez rozlišovače a v závěru či úvodu článku o knize odkazy na případné filmové adaptace. Pokud byl článek o filmu založen na nevhodném názvu, pak urgentní nápravu (přemístění článku) bylo vhodné provést neprodleně, další kroky (založení článku o knize, vytvoření rozcestníku) tolik nespěchají a přetřídění odkazů sice potřebné je, ale asi je lepší ho provádět až poté, když víme, kam ty odkazy přesměrovat.
Sousoší Olivetské hory jsou po světě spousty, to je velmi častý námět, podobně jako kalvárie, boží hroby, lorety, madony, křížové cesty - apoštolové s Ježíšem na Olivetské hoře jsou velmi častým námětem sochařských i malířských děl a i když to olomoucké sousoší patří mezi ta významnější, opravdu by mě nenapadlo uvažovat o tom, že by mělo mít název bez rozlišovače. Když ten název zadám do Google, vedle tohoto článku z Wikipedie na mě vypadnou texty týkající se úplně jiných sousoší Olivetské hory: fragmenty z Chebu (cituji z článku: V pozdním středověku bylo sochařské zpracování Olivetské hory velmi populární. Dochovaná úplná sousoší Olivetské hory obsahují postavy klečícího Krista a apoštola sv. Jakuba, případně anděla s kalichem hořkosti. Pozdně gotická kamenná sousoší Olivetské hory jsou v kostele sv. Mořice v Olomouci, kostele sv. Jakuba v Jihlavě a Modřicích u Brna. Existence sousoší v Čechách je doložena z kostela sv. Bartoloměje v Plzni (1468), v Bezdružicích a v kostele sv. Jiří v Horním Slavkově (zničeno po r. 1977).), v té Jihlavě, z Památkového katalogu na nás pod tímto názvem jako první vypadne poměrně drobné sousoší v neznámých Bravanticích, akademická práce uvádí sousoší v Olomouci, Modřicích a Jihlavě vedle sebe jako srovnatelná, a to jsem nezkoušel pátrat v jiných křesťanských zemích, z nichž v některých je sochařská tradice ještě bohatší než u nás. Tady to opravdu nevypadá na primární význam.
Jiráskovy sady jsou velmi dobrým příkladem. Zrovna ty pražské, které si uzurpovaly název bez rozlišovače, jsou relativně bezvýznamným parčíkem, a navíc jsou názvem poněkud duplicitním, protože prakticky tentýž plácek má zároveň název "náměstí Generála Kutlvašra". A řekl bych, že naprostá většina Pražáků vůbec ani nebude tušit, kde v Praze nějaké Jiráskovy sady jsou - kdesi v Nuslích. V Příbrami jsou Jiráskovy sady o něco větší, ale především známější, protože jejich název nese autobusový přestupní uzel, který svým významem může soupeřit s místním autobusovým nádražím. A pak tu máme ještě Jiráskovy sady v Litoměřicích, Kutné Hoře, Hradci Králové, Terezíně, Novém Městě nad Metují či v Šumperku. Lze si i bez bližšího pátrání tipnout, že většina z nich bude v kontextu svého města významnější než ten plácek v Praze v Nuslích.
Takže se vraťme na začátek diskuse. Pokud někdo zjistí, že jsem nějaký článek přesunul z názvu bez rozlišovače na název s rozlišovačem, tak by asi v první řadě měl předpokládat, že jsem k tomu měl nějaký důvod, a to asi dost silný. Tedy asi by měl nejdříve pátrat po tom důvodu, pokud ho to netrkne na první pohled, což by ve většině případů mělo. Trkne-li ho to včas, nebude spouštět takovéto monstrózní diskuse a už vůbec nebud navrhovat vrácení do toho původního nesmyslného stavu. Prostě buď si dá tu námahu a najde si čas a zapracuje na tom dál, anebo si toho aspoň nebude všímat a bude se věnovat něčemu, na co si čas udělat chce a na co mu schopnosti stačí. --ŠJů (diskuse) 21. 5. 2020, 00:50 (CEST)
"Ale nepřemístit nevhodně nazvaný článek je horší než ho přemístit a ponechat na původním názvu ono přesměrování. To může být přeměněno na nový článek nebo rozcestník v okamžiku, kdy si někdo najde čas se věnovat tématu důkladně. " - ne, říkáme že to tak není. Z přemístění neplyne žádný užitek. Čtenář si dál kliká na nerozlišený odkaz, nadéle ho vede na chybný článek a ten váš velký objev musí učinit někdo ještě jednou a udělat to napodruhé pořádně a celé jak se patří. když už jste něco objevil, tak to máte udělat celé, nebo označit tak, aby to za vás dodělal aspoň někdo jiný. Hlavní nebezpečí nespočívá v názvu, ke kterému se někdy v budoucnu bude muset přidat rozlišovač, ale v odkazech vedoucí na chybný význam. A ty vaše akce tohle nebezpečí vůbec neeliminují. Odkazy vedoucí na přesměrování jsou řešena až ve chvílích, kdy dosahují tisíců. Chybné odkazy se řeší, až když vedou na rozcestník, na rozcestník by mělo vést jen řádově tolik odkazů, kolik odkazů vede z něj. Ale u přesměrování se tohleto neřeší. Chrzwzcz (diskuse) 21. 5. 2020, 08:38 (CEST)
Tady je kategorie, která se zdá býti pro to určená - Kategorie:Přesměrování z názvu bez rozlišovače - akorát zjevně není naplňována automaticky. Očekává se, že přesměrování tak označí editor. Pro vaše případy by se spíš hodila detailnější kategorie ve smyslu "Předělat přesměrování na rozcestník", takovou jsem neobjevil. Chrzwzcz (diskuse) 21. 5. 2020, 09:14 (CEST)

Situace už byla zčásti opravena. Ze shora uvedeného seznamu zbývá několik geografických témat: Kovářský rybník, Růžový sad, Nerudova, Wenzigova, Kukulova, Karlova, Přednádraží, Trojská, U parku. To by myslím mohli zvládnout kolegové, kteří se tady věnují ulicím apod. Dále jsou ještě dvě přesměrování, Seznamka a Stevard, u kterých to podle mého názoru tak úplně významově nevadí, byť by bylo lepší, kdyby někdo napsal obecný článek, klidně pahýl. U článku Slavnosti sněženek (film) jsem umístil návrh na přesun zpět, protože by bylo dobré, aby se vyjádřilo více lidí, co je významnější a jak by to mělo být vyřešeno.
Jinak jsem rád, že zde byla potvrzena dosavadní praxe, kterou hezky shrnul kolega Mario7 ve dvou shora uvedených bodech. Proto byl na několika názvech vytvořen rozcestník, jiné byly přesunuty zpět (do doby vytvoření článku o významnějším tématu samozřejmě) a jiné smazány, jelikož byly zavádějící, srov. už odkazovaná Hromadná nehoda… (Plus upozorňuji kolegu ŠJů, že pokud bude reagovat opět kilometry textu, přesunu aktualizovaný seznam dolů.) --Vlout (diskuse) 23. 5. 2020, 11:18 (CEST)

Doplnění: Spornější může být Sousoší Olivetské hory, které ale obsahuje sekci „Další podobná sousoší“, takže do doby vytvoření článku o alespoň jednom dalším by myslím rozcestník s pouze červenými odkazy nepřinášel nic navíc. --Vlout (diskuse) 23. 5. 2020, 11:26 (CEST)

Respondenti do diplomové práce - sociologie na WikipediiEditovat

Dobrý den všem,

jmenuji se Štěpán Rožek a v současné chvíli pracuji na svém výzkumu do diplomové práce, ve které se ve zkratce zabývám kvalitou a ověřitelností sociologických poznatků na Wikipedii, Sociologickou encyklopedií (encyklopedie.soc.cas.cz) a návrhem přínosné spolupráce a symbiózy těchto zdrojů. V tomto ohledu hledám respondenty do rozhovoru z řad wikipedistů, kteří se sociologickým či příbuzným tématům na Wikipedii věnují. Několik hodnotných wikipedických kolegů jsem již oslovil, ale rád bych si i tímto způsobem našel cestu k případným dalším relevantním respondentům, které jsem vlastní předchozí aktivitou neobjevil. Budu velice rád za jakékoliv doporučení a pokud případně do této skupiny patříte konkrétně i vy, tak je možné mne kontaktovat skrze e-mail: rozek1app2@gmail.com

Předem velice děkuji za jakékoliv informace, podněty a vyjádření

S úctou a pozdravem

Štěpán Rožek student navazujícího magisterského studia oboru Informační studia a knihovnictví

Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Indexace stránek ve vyhledávačíchEditovat

Zdravím všechny. Založil jsem draft stránky Wikipedie:Indexace stránek ve vyhledávačích, která se týká absence doporučeného postupu pro přidávání kouzelného slůvka __NOINDEX__ do stránek (především do stránek s diskusí o smazání). Budu rád, když se tam vyjádříte v diskusi. --Vojtěch Veselý (diskuse) 21. 5. 2020, 13:22 (CEST)

Přejmenování hokejových a fotbalových reprezentací (mužů)Editovat

Protože se jedná o poměrně zásadní návrhy, které by se mohly dotknout desítek článků, upozorňuji, že byl podán návrh na přejmenování české hokejové reprezentace a české fotbalové reprezentace, s tím že byl – sice jen v diskusi – navržen přesun všech reprezentací na „mužské“. Pokud budou české články přesunuty, pak by měly být dle jednotného stylu přesunuty všechny takové v kategoriích Hokejové reprezentace a Fotbalové reprezentace, není důvod k výjimkám názvů u hesel se shodným tématem. Vyjádřit se lze v tamních diskusích.--Kacir 29. 5. 2020, 16:56 (CEST)

PřekladEditovat

Ahoj vespolek, občas se mi stává, že narazím na nějaký článek, který je překladem z jinojazyčné Wiki. Mám další zdroje a rozšířím ho tak, že přibližně třetina zůstane z původního textu a zbytek, včetně nových referencí, z mojí editace. Má se tam ponechat překladová šablona, nebo se má odstranit? Doporučení ani pravidlo jsem na to nenašel.--Gortyna (diskuse) 31. 5. 2020, 07:53 (CEST)

Překladová šablona se do článku dává z autorskoprávních důvodů. Pokud je tedy v článku nějaký původní text ponechán (a třetina je docela dost), tak by tam určitě měla zůstat. --Harold (diskuse) 31. 5. 2020, 09:01 (CEST)
Díky, beru na vědomí.--Gortyna (diskuse) 31. 5. 2020, 10:51 (CEST)

Another Believer – ambasáda?Editovat

Uživatel Another Believer neumí česky a jeho příspěvky spočívají v přidávání požadavků na vytváření enwiki článků na diskusních stránkách jednotlivých českých článků týkajících se konkrétních turisticky zajímavých objektů v historickém jádru Prahy.

Zdá se mi, že je to používání diskusí k něčemu, k čemu nejsou určené, a že je to postup nesystémový a celkově nevhodný. V principu by to měl řešit seznam požadovaných na nějakém projektu na enwiki, na který by tu stačilo někoho upozornit. Nevím ale konkrétní postup, jak funguje Wikipedie:Velvyslanectví nebo jestli je nějaký wikiprojekt na enwiki, který se věnuje české tématatice. Tak to dávám sem. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 6. 2020, 17:52 (CEST)

Sorry if any of my posts have been inappropriate. I've tried to identify some Czech Wikipedia articles without similar entries at English Wikipedia. I don't see any harm in asking for translations, but I also know different projects have different rules. -Another Believer (diskuse) 3. 6. 2020, 17:54 (CEST)
@Another Believer: Hi, pages you have edited are not the best place to put your requests. People usually use talk pages to talk about issues in Czech articles. Your requests should go to en:Wikipedia:Requested articles. --Dvorapa (diskuse) 3. 6. 2020, 18:02 (CEST)
Good to know. Thank you, -Another Believer (diskuse) 3. 6. 2020, 18:06 (CEST)
So more exactly here: en:Wikipedia:WikiProject Czech Republic/Wanted articles. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 6. 2020, 18:40 (CEST)