Wikipedie:Pod lípou

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:


Asijský měsíc Wikipedie 2022Editovat

 

Slavnostně oznamujeme začátek Asijského měsíce 2022! Až do do 30. listopadu 2022 můžete tvořit nové články týkající se nejrůznějších asijských aspektů!:-) Více informací naleznete zde. Drobnou změnou je vkládání soutěžních článků na nástěnku. Děkujeme wikipedistce Dirillo a wikipedistům Mirkovi256, Ajrocketovi1, kteří do toho šli s námi! A dík patří i wikipedistům, kteří přislíbili pomoc s organizací příští rok, stejně tak organizátorům z předchozích let,kdy byl asijský měsíc představen české komunitě. Pokud máte dotaz nebo Vám není cokoliv jasné, kontaktujte wikipedistu Aktrona nebo mě. P.S. OJJ a Svajcr už začali psát. :-) KKDAII (diskuse) 1. 11. 2022, 17:10 (CET)

KKDAII, OJJ: Rád bych se také zapojil do soutěže Asie. Mohou i začátečníci? Je třeba někde seznam nejdůležitějších chybějících encyklopedických hesel o asijských zemích? Bude něco podobného i o Africe a jižní Americe? Tam chybí ještě víc. Děkuji. --46.135.20.152 9. 11. 2022, 07:35 (CET)
Jistěže. Stačí se registrovat. Existuje obecný seznam požadovaných článků a z něho vycházející Wikipedie:Asijský měsíc Wikipedie/Požadované články. Může to posloužit jako inspirace, ačkoli jde jen o zrnko písku na poušti. Doporučuji proto psát spíše o tom, co Vás nějak naplňuje, ať už to je asijská fauna, sportovci, města, národní parky nebo něco jiného. OJJ, Diskuse 9. 11. 2022, 07:42 (CET)
VyznamenáníEditovat

Každý účastník, který napíše alespoň 4 články požadovaného rozsahu a formátu, obdrží po skončení soutěže speciální vyznamenání od některé z asijských wikikomunit. Napište články a nechte se překvapit. :-) KKDAII (diskuse) 2. 11. 2022, 14:45 (CET)

  • Ještě do 30.11. máte možnost získat originální asijské vyznamenání! Stačí napsat 4 články, z nichž každý musí mít alespoň 300 slov, délku 3 000 bajtů, čerpat ze dvou nezávislých netriviálních zdrojů a splňovat kritéria významnosti. Může se jednat i o částečný překlad. Téma má libovolně souviset s Asií, fantazii se meze nekladou. :-) KKDAII (diskuse) 27. 11. 2022, 17:09 (CET)

Průzkum k názvu kategoriíEditovat

1) Protože se u desetiletí narození + úmrtí bude jednat o stovky identických kategorií, které zavedla Tynako, má smysl ještě nyní v zárodku přejmenovat název znějící jako strojový překlad: Kategorie:Narození 50. léta 14. století na název po vzoru slovenské verze Kategorie:Narození v 50. letech 14. století? (dtto Narození 90. léta 12. století)

2) Rozumí někdo odlišnosti a může definovat rozdíl mezi sportovní soutěží a sportovní událostí? Mezi soutěže jsou řazeny např. tenisové turnaje. Existují zde souběžně dva kategorizační stromy typu: Kategorie:Sportovní události založené roku 2009 x Kategorie:Sportovní soutěže založené roku 2009, přičemž strom Sportovní soutěže podle roku založení je osiřelý bez interwiki, zatímco Sportovní události podle roku založeníinterwiki. Mám zato, že strom Sportovní soutěže podle roku založení lze sloučit do Sportovní události podle roku založení, tedy jej ve výsledku smazat. @Zelenymuzik:--Kacir 2. 11. 2022, 19:26 (CET)

@Kacir: Omlouvám se, že nepřispěju názorem, jak řešit. Když vidím, kolik a jakých kategorií máme (zpravidla s jedním článkem uvnitř) a jakým tempem přibývají, vždycky si řeknu jen "ach jo" a věnuju se redigování článků. Jestli dobře počítám, je těch kategorií na české Wiki k dnešku zhruba 200 000 a zítra jich bude zase víc. To se prostě nedá uspořádat. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 2. 11. 2022, 22:42 (CET)
S tím rozhodně souhlasím, překategorizovanost je na české wiki poměrně extrémní. Určité oblasti se alespoň snažím revidovat a v případě zbytnosti připravit k výmazu, ale celkově je nemožné to uhlídat. --Krabiczka (diskuse) 3. 11. 2022, 01:01 (CET)
1) Rozhodně má smysl to převést do češtiny. Nejen "Kategorie:Narození 50. léta 14. století" ale i "Kategorie:Narození 1350"
2) Nevím, ale všimněme si, že je to "Kategorie:Sportovní události založené roku 2009" a ne hloupě jako v bodě 1 "Kategorie:Sportovní události založené 2009". Akorát se ještě tluče "roku" a "v roce", taky celkově nesjednocené. --Chrz (diskuse) 2. 11. 2022, 22:57 (CET)
1) Tedy, Narození v roce 1350, ev. Narození roku 1350? To by se dotklo přejmenování i všech kategorií úmrtí podle roku.
2) V souvislosti s rekategorizací událost → soutěž to vnímám odlišně. Tedy turnaj jako přehledový článek je událost, stejně jako událostí je základní článek o ročníku, a až dvouhra se čtyřhrou jsou soutěžemi. Nicméně v kategorizaci panuje nahodislost, když někde jsou turnaje řazeny mezi události, jinde mezi soutěže. Z mého pohledu je strom Sportovní soutěže podle roku založení fakticky nadbytečný.--Kacir 2. 11. 2022, 23:59 (CET)
1) No dotklo by se, ale čím déle se to zdržuje, tím víc se pak řeší, že když to vydrželo ještě déle, tak se nemůže měnit. Změní bot na základě předpisu, sice hodně změn, ale co už. Já bych mírně favorizoval variantu "v", aby to bylo jednotné s tím "v 50. letech" --Chrz (diskuse) 3. 11. 2022, 00:09 (CET)
Souhlasím, vlastně jsem avizoval zeptat se Pod lípou na to samé u narozených „ve“ století. --Kacir 3. 11. 2022, 02:06 (CET)
Rovněž nepřispěji názorem, tak jako kolega Svenkaj, se kterým však naprosto souhlasím. Tisíce nových, často zbytečných kategorií – to je ona cesta ke světlým zítřkům na Wikipedii? Už jen zbývá, vyhlásit soutěž „kdy dosáhne česká Wikipedie na vytouženou metu 1 000 000 kategorií“. Nepovažuji se za úplného začátečníka, ovšem při psaní a doplňování článků jsem už vzdal vyhledání všech možných vhodných a „správných“ kategorií. Tak např. zde vidím velmi stručný článek, který je zařazen do šesti kategorií. Místo doplnění článku – jen doplňování kategorií. Přitom v kategorii: „Muzea založená roku 1877“ je jediným článkem. Klidně bych se vsadil, že za pár let tento článek někdo překategorizuje do kategorie „Muzea na Slovensku založená roku 1877“ a pak někdo další do kategorie: „Muzea v okrese Trenčín“, místo toho, aby článek doplnil.--Lubor Ferenc (diskuse) 3. 11. 2022, 04:02 (CET)
Dodatek k mému názoru výše a k @Krabiczka, Lubor Ferenc:: Tato diskuse se dostává jinam, než kam ji původně směroval kolega @Kacir:, omlouvám se. Snad by bylo vhodné, kdyby např. kolega @Zelenymuzik:, velmi aktivní v zakládání kategorií (nebo kdokoliv podporující významné rozšiřování počtu kategorií), zde založil samostatné vlákno a uvedl ho vlastním postojem k této problematice.
Systémový problém kategorií je podle mne v tom, že zatímco sebemenší věcné editace článků okamžitě čtou a revidují další wikipedisté, kategorie prostě pouze vznikají. Zda všechny skutečně přispívají ke snazší orientaci ve Wikipedii nikdo neposuzuje (není to opravdu snadné). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 3. 11. 2022, 10:13 (CET)
Když se tu řeší přílišný počet kategorií, tak dávám k zamyšlení, zda vůbec je nutné mít kategorie k desetiletím a zda by nebylo lepší mít jenom kategorie století a kategorie let. V každé kategorii století by bylo sto podkategorií namísto současných deseti podkategorií. Roky narození a úmrtí by šly velmi snadno dohledat i v dlouhém přehledu. --Marek Genius (diskuse) 3. 11. 2022, 10:38 (CET)
Tuto kapitolku můžeme nazvat Průzkum k překategorizovanosti. Ano, je toho až strašně moc, děleno podle mnoha kritérií až se tam nakonec možná jeden článek vejde :) --Chrz (diskuse) 3. 11. 2022, 12:22 (CET)
Bez desetiletí by kategorizační strom určitě dával stále stejný smysl, osobně bych tento mezipusteň nepostrádal.
Tady je základní „problém“, že neexistuje účinná obrana vůči překategorizovanosti – nadměrné kategorizaci, kterou trpí anglická Wikipedie (rozumím tamní dodohě a-z řazení, aby se v tom neztratili). Většina podrobných kategoríí, např. nově se tu objevili turnaje podle let a zemí, není přímo na rychlosmaz a málokdo bude věnovat energii do založení DOSu, kam spadnou hlavně úlety. Stěží půjde omezit nadměrnou kategorizaci nějakým nařízením v doporučení. Už teď existuje v doporučení Wikipedie:Kategorizace#Vytváření stromů apel na zakladatele, aby zakládali s rozvahou, ale je to jen vágně formulovaný text. --Kacir 3. 11. 2022, 17:49 (CET)
Učinná obranná existuje: Metadáta mimo obsahu stránky – viď. o tom sekciu na meta:User:Dušan Kreheľ/Community Wishlist Survey. --Dušan Kreheľ (diskuse) 3. 11. 2022, 18:01 (CET)
@Kacir Naprosto souhlasím. Kategorie podle desetiletí považuji taky za úplně zbytečné. Buď totiž datum či alespoň rok vím, nebo nevím, a to pak stačí uvést století.
Ano, překategorizování je problém. Potíž je i v tom, s jakou rychlostí někteří články mění. Často soustavně ignorují výzvy k tomu, aby si pro plánované změny nejdříve zajišťovali souhlas komunity, kde buoud . muset oprávněnost takových kroků obhájit. Navíc opravy těchto změn jsou často časově náročné. Na opravě jednoho takového zbytečného stromu postupně pracuji v podstatě už více než rok... Sice při tom často podchytím do jednotné pdooby i jiné věci, ale chybí pak čas na editace, které by byly pro rozvoj obsahu o něco přínosnější. Účinné nástroje bohužel nejsou. --Krabiczka (diskuse) 3. 11. 2022, 21:56 (CET)
Souhlas: Strom Sportovní soutěže podle roku založení sloučit do Sportovní události podle roku založení, tedy jej ve výsledku smazat. Pozdější doplnění: též i s bodem 1. S "předřečníky" výše též souhlas. Též vidím, zvlášť v poslední době, že se články ve větším počtu kategorizují a překategorizovávají... Na druhou stranu mám dobrou zkušenost (zatím teda skromnou) s tím, že když se dá do článku šablona Kategorizovat, tak do jednoho dne je kategorizováno :-). Takže za toto všem kategorizátorům díky. --VasekPav (diskuse) 3. 11. 2022, 18:09 (CET)
Souhlasím se zařazením mezi události, soutěž je sportovní událostí. --Krabiczka (diskuse) 3. 11. 2022, 21:58 (CET)
Taky myslím, že bez kategorií k desetiletím (Kategorie:Narození 50. léta 14. století atd.) se obejdeme a smazal bych je. Co se týče češtiny v názvech kategorií, tak Narození v 15. století je určitě lepší a češtější název kategorie než Narození 15. století. --Jann (diskuse) 3. 11. 2022, 19:55 (CET)
Souhlasím, i s tím jazykovým řešením. Absence předložky je poměrně neobratná a Narození v 15. století je jazykově přirozenější řešení. --Krabiczka (diskuse) 3. 11. 2022, 21:59 (CET)
Bez desetiletí bych se klidně také obešel. --Zelenymuzik (diskuse) 4. 11. 2022, 09:09 (CET)
Rozdíly jsou popsané třeba v diskuzi u kategorie sportovní soutěže. Pro zjednodušení by šlo kategorie sportovních soutěží zrušit podle let a klidně i podle měst, krajů a zemí. --Zelenymuzik (diskuse) 4. 11. 2022, 09:00 (CET)
Kategorizace podle desetiletí mi dává jediný smysl - v případě, že je u nějaké osoby známo desetiletí úmrtí a ne přesný rok. Takové případy jsou, ale poměrně řídké - častěji je znám údaj po roce 1234. NA systematické kategorizování mi to přijde dost málo, už tak máme kategorizační strom přebujelý ažaž. --JAnD (diskuse) 4. 11. 2022, 11:34 (CET)
Zdar. Zabývám se kategorizací českých reálií, ale vyhýbám se zakládání kategorií pro jeden článek. Osobně bych nebyl proti, aby se kategorie navrhovaly ke smazání, člověk by tím alespoň zjistil názor komunity. K vyhodnocení by dle mého názoru stačilo prosté hlasování, navrhovatel by ale měl mít odpovědnost v tom, že zajistí posloupnost systému, aby ve stromu nezůstala jen "ulomená větev".--Railfort (diskuse) 6. 11. 2022, 09:23 (CET)
Postupně smažu kategorie Sportovní soutěže podle roku založení, obdobně to zúžím i u měst a krajů, myslím že zde jen jedny kategorie podle událostí budou i přehlednější. Mám v plánu vytvořit ještě kategorie Opakující se události založené roku XXXX. (což @Mircea: --Zelenymuzik (diskuse) 25. 11. 2022, 15:51 (CET)

Shrnutí: Kategorie let podle narození a úmrtíEditovat

Diskuse začala probíhat i o názvech kategorií narození a úmrtí podle let, kde dosud panuje shoda na přirozenějším pojmenování s předložkou a uvedením „roku“. Navrhl jsem tedy přejmenování dvou kategorizačních stromů:

Zároveň se zárodky kategorizace „podle desetiletí“ jeví jako nadbytečný mezistupeň, tedy smazal jsem. --Kacir 4. 11. 2022, 09:19 (CET)

Napadá mne kacířská myšlenka - což při příležitosti přejmenování zavést automatickou kategorizaci infoboxem?
V zásadě to má dvě nevýhody - automatická kategorizace se obvykle používá jen u technických kategorií, byla by to zásadní změna oproti zvyklostem
A druhá, pro někoho asi nepřekonatelná - takové kategorie se budou řadit na první místo, udělátkem by šlo vyčlenit je na samostatný řádek. --JAnD (diskuse) 4. 11. 2022, 11:40 (CET)
Výborně, přesně tak. Jen si tedy vyjmenujme, kde bude "v" a kde "ve". ve - 2., 3., 4., 12., 13., 14., 20., 21.? --Chrz (diskuse) 4. 11. 2022, 12:58 (CET)
A ještě bych poznamenal, že totéž budou Kategorie:Postaveno 1924, Zbořeno v Česku YYYY a podobně, taky velké počty. --Chrz (diskuse) 4. 11. 2022, 21:04 (CET)
Zrovna Postaveno 1924 mi zní dobře i zkráceně. --JAnD (diskuse) 4. 11. 2022, 21:07 (CET)
Vždyť je to totéž jako Narození 1924. "Postaveno 20. století" taky dobré? Slova jako "ráno", "odpoledne", "večer" fungují jako podstatné jméno i jako příslovce, ale třeba "poledne" nebo "půlnoc" už ne, a "1924" taky ne.
Něco jiného je "Postaveno 2022" a něco jiného je "Cena stavitelů 2022". --Chrz (diskuse) 5. 11. 2022, 08:40 (CET)
 Hotovo Hotovo. Století jsem kvůli předložkám „v, ve“ přesunul ručně, s žádostí o doplnění roků jsem se obrátil na boty.--Kacir 16. 11. 2022, 11:31 (CET)
Může mně někdo vysvětlit k čemu slouží kategorie narozených 4. ledna a koho to zajímá, že náhodou toho dne přišel na svět například kdysi (snad jen v Brně) známý podnikatel a nácek? Podobně je to s dnem úmrtí a řadou dalších nesmírně důležitých kategorií, které kdosi zřejmě s oblibou přidává ke stovkám článků na WIKI. Asi jsem něco zmeškal ve všeobecném vzdělání nebo jsem zaspal dobu, ale mně to připadá tak, že si někdo chtěl dělat z WIKIPEDIE srandu.--Ryj (diskuse) 25. 11. 2022, 16:02 (CET)Wikipedista:Ryj

Já vím, že to je asi můj problém a jdu s křížkem po funuse (holt jsem měl někdy taky dovolenou), ale tohle je krok mimo, který žádné zlepšení nepřinese, krom desítek tisíců zbytných editací. Starý stav matoucí nebyl a zápis byl výrazně efektivnější a akorát to dopadne na nás líné lidi (vypisování "v roce 2022" místo "2022" je výrazně delší, navíc bez přidané hodnoty). Zkoušel jste si to někdo v HotCatu? Nuže, toto je moje formální vyjádření protestu proti přejmenování kategorií. (Obecně by bylo nejlepší řešit tyto kategorie iboxem, jak navrhuje JAn, pak by přejmenování nevadilo, ale dokud s tím mají dělat lidi, tak to má být co nejjednodušší.) — Draceane diskusepříspěvky 25. 11. 2022, 14:05 (CET)

Rozumím tomu dobře, že k takto zásadní změně kategorizace stačilo, že se zde shodli kolegové Kacir a Chrz? V předchozí diskusi jsem totiž nezaznamenal nikoho jiného, kdo by návrh na přejmenování kategorií let explicitně podpořil. Celá diskuse se motá kolem něčeho jiného a bokem přejmenujeme i ten nejzásadnější kategorizační strom? Vznáším tedy min. 2 protiargumenty, proč zůstat u starého: kratší názvy, se kterými se lépe pracuje (HotCat/Cat-a-lot), jasné vizuální odlišení Narození „číslo“ je datum/rok, Narození v „někde“ je místo. Ano, je to nečesky, ale kategorie jsou zde spíš pro pokročilé uživatele a netolik pro běžné čtenáře, takže si takové zjednodušení dovolit můžeme. — Draceane diskusepříspěvky 30. 11. 2022, 23:25 (CET)
K zásadní změně stačilo, že se na české wikipedii bude psát česky (jedno z hlavních pravidel) a ne úsporně wikihotentotsky pro hotcatklikače ač na zastrčenějším místě. Ano, bylo evidentní co se zkráceným zápisem myslí, ale taky bylo evidentní, že je to zjednodušení češtinu ohýbající. Proč ne rovnou Narození Praha, taky jasné o co jde, navíc krásná výhoda s 1. pádem, pro cizí města nedocenitelná, a přesto. Nebo se usoudilo, že kategorie mají i čtenářský význam, jaký jiný by jako měly mít zejména. A také už se to naťuklo v ŽOKu o nazývání událostí. Hlavně byl přesvědčen botovodič, ten s tím má víc práce než všichni ostatní dohromady. A ještě aspoň já bech nechtěl skončit u narození a úmrtí... když už počešťujeme českou Wikipedii... --Chrz (diskuse) 30. 11. 2022, 23:34 (CET)
Impulsem návrhu byla vyjádření v úvodni části sekce, podpořením předložky „v XY století“, tj. souhlas s 1. bodem návrhu ([1], [2]). Se stoletími tedy sjednotit i styl roků, jak bylo zmíněno. Např. vazba: Narození 3 př. n. l., tedy Narození tři před naším letopočtem, se mně jeví jako méně česká než Narození v roce 3 př. n. l.. Návrh na přesun byl podán Pod lípu 4.11. a jako stále poslední, tedy stále aktuální sekce v ní figuroval až do 14.11.; návštěvnost v den podání činila 295, a další dny +/– 200. Přesun byl avizován cedulí v hlavních kategoriích [3], [4] a některých kategoriích typu [5], [6], [7], [8]. Do 16.11. nezazněla v žádné diskusi či Pod lípou ani jedna námitka, takže následoval přesun. --Kacir 1. 12. 2022, 00:24 (CET)
Za prvé si za to mohu asi sám, bylo toho v práci hodně, pak jsem byl na dovolené, v inkriminovaném období jsem na Wiki byl na skok jen 9. 11. Za druhé NS kategorie cíleně nesleduji a po návratu to ve sledovaných stránkách na PL bylo už kdesi v hloubi (všiml jsem si až pak robotických akcí). Za třetí bych přesun kategorií století podpořil, u kategorií let to byla spíš „extrapolace konsenzu“ (i kdyby na tom byla 100% shoda ve 2–3 lidech) a navíc přesuny tisíců kategorií a editace statisíců článků kvůli pár písmenkům, kde je informační i kódový přínos nulový. Za čtvrté to nějak skousnu, protiřečil bych si, kdybych to chtěl teď tahat zpátky. Ale safra, generujme ty kategorie z infoboxů – máme tu vysoce sofistikovaný systém kategorií, který ale ve finále funguje pořád jak za krále klacka. — Draceane diskusepříspěvky 1. 12. 2022, 12:04 (CET)
Asi takhle: U šablony by to zas tak nevadilo, ta je zastrčená a při čtení článků na ni nenarazíte. Ale kategorie, které se normálně dole u článků zobrazují, je radno psát jako zbytek - česky. Tolik k vašemu definitivnímu nulovému přínosu. Na tvorbu kategorií z infoboxů by musel generátor umět hezky skloňovat (Narození v Praha), nebo pokud by se používal jen na roky narození, tak to zas není moc použitelný generátor. --Chrz (diskuse) 1. 12. 2022, 18:15 (CET)

Vánoční večírek přátel a podporovatelů GLAM 7. 12. 2022 od 19:00Editovat

Vážení a milí přátelé a podporovatelé projektu GLAM,

ráda bych uspořádala naše první velké setkání a zároveň tak oslavila příchod vánočních svátků. Přijměte proto pozvání na vánoční večírek, který se uskuteční dne 7. 12. 2022 od 19:00 (místo bude brzy upřesněno - pravděpodobně to ale budu v prostorách coworkingového centra SVĚT-HUB, kde sídlí i naše kancelář, nebo v blízkém okolí).

Na schůzce / večírku bychom se měli společně hlavně potkat, pohovořit o GLAMu a jeho budoucnosti, ale samozřejmě si i příjemně posedět u nějakého toho vínka / pivka či něčeho na zub.

Na počátku nás čekají tyto krátké přednášky:

  1. Eva Vele a Klára Joklová (co je nového v GLAMu a jak na komunitní minigranty)
  2. Gampe - jak šel čas s GLAMem
  3. Lukáš Nekolný - jaké je to být zaměstnaným wiki-rezidentem a jak probíhala trojspolupráce mezi Wiki - hradeckou Univerzitou a Muzeem východních Čech v HK
  4. Wikidata & GLAM (prezentující bude brzy ujasněn - Linda / Vojta)
  5. Vize GLAMu - kde bude GLAM za 5 let a kde ho chceme my? Jak se do GLAMu zapojíme a co k tomu potřebujeme?

Poslední 5. bod programu bude o společném hledání budoucnosti GLAMu. Budeme společnými silami budovat strategii / misi / vizi budoucnosti GLAMu. Tato část bude probíhat moderovaně (Evou Vele) a závěry z ní budou východiskem pro plánování další budoucnosti tohoto programu.

Pokud vás osobně napadne, kdo by o událost mohl mít zájem klidně zvěte! Akorát se mi prosím přihlaste ať už na FB událost nebo e-mailem (na můj email: eva.vele@wikimedia.cz), ať máme dostatek občerstvení.

Srdečně Vás zvu a těším se na vás, Eva.


Eva Vele. Eva Vele (WMCZ) (diskuse) 17:51, 17 November 2022 (UTC)

Šablona: Neověřeno, popis použití je v rozporu s pravidlem Wikipedie:Uvádění zdrojůEditovat

V popisu šablony: Neověřeno je napsáno, že "Vkladatel je povinen na diskusní stránce článku tento krok zdůvodnit pomocí konkrétních výhrad založených na pravidlech Wikipedie". Toto je v rozporu s pravidlem Wikipedie:Uvádění zdrojů, kde se uvádí: V případě šablon zpochybňujících celý článek se doporučuje dopsat do diskuse, případně do shrnutí editace, důvody, které pro udělení šablony vedly.

Povinnost byla u šablony zavedená před cca dvěma roky na základě shody tří wikipedistů.

Prosím komunitu o vyjádření, zda je to "problém". Pokud ano, které pravidlo platí, či které pravidlo upravit. --VasekPav (diskuse) 22. 11. 2022, 19:51 (CET)

Jen pro jistotu doplním, že komentář „Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.“ byl do šablony {{Neověřeno}} přidán až dnes na základě toho, že jsem existenci konsenzu zaregistroval právě až během dneška v tomto shrnutí. Zároveň shledávám jako chybu, že nikdo z diskutujících před 2,5 lety tuto poznámku do šablony nevložil (máme ji například i u šablony {{NPOV}}). Pochybuji, že vkladatelé mohou o této povinnosti vědět, není snad v silách editorů před každým vložením šablony kontrolovat její dokumentaci nebo diskuzní stránku šablony, jestli náhodou nenastala změna v jejím používání. --David V. (diskuze) 22. 11. 2022, 21:03 (CET)
Připadá mi jako nesmysl po vložení šablony do článku (který je navíc třeba úplně bez zdrojů) ještě zakládat novou DS jen proto, abych do ní napsal, že je potřeba dodat 2NNVZ a poté lze šablonu odstranit. To bohatě stačí napsat jako komentář do té šablony. Na DS bych se obrátil jen v případě nějakého komplikovanějšího problému. Přikláněl bych se tedy k něčemu jako „Vkladateli se doporučuje uvést v komentáři, případně na diskusní stránce, důvody, které vedly k vložení šablony.“ --Lukša (diskuse) 22. 11. 2022, 22:20 (CET)
Pro požadavek dodat 2NNVZ slouží šablona:Významnost, nikoli Neověřeno. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2022, 22:27 (CET)
Jestli se nepletu, šablonu Významnost není doporučeno použít u starších článků, zejména když autor článku už není aktivní. U šablony Neověřeno je aspoň trochu zřejmé, že se týká nedostatečného doložení obsahu článku. Horší je to podle mého názoru se šablonou Upravit: pokud je použitá bez upřesňujícího komentáře, může být interpretována zcela volně, není jasné ani jestli se týká obsahové nebo formální stránky, a často se pak bohužel stává, že si takovou šablonu nikdo netroufne odstranit a často i po výrazném vylepšení článku v něm řadu let zůstává. --Xyzabec (diskuse) 22. 11. 2022, 22:40 (CET)
U starších článků bez 2NNVZ je doporučeno WP:DoS. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2022, 22:51 (CET)
Sice jsme mimo téma, ale ano, dát šablonu Upravit bez uvedení důvodu(ů) mi také přijde takové nevhodné, souhlas s předchozím + i další pohled: Jeden by třeba i chtěl ten článek upravit, ale "hledání" toho, co se má ve skutečnosti upravit, ho může i od úpravy odradit... --VasekPav (diskuse) 22. 11. 2022, 23:08 (CET)
Rozpor zde není, protože nejde o šablonu zpochybňující celý článek. Ke zpochybnění celého článku slouží Šablona:Celkově zpochybněno. Šablona:Neověřeno nic nezpochybňuje, ale informuje, že její vkladatel považuje něco za neověřené. Co, to samozřejmě musí vkladatel konkretizovat. K čemu vedla dosavadní praxe, kdy to vkladatel neuváděl a ostatní se mohli jen domnívat, co mu vadí, je detailně popsáno na diskuzní stránce šablony. Dále bych rád podotkl, že není vhodné šablonu používat způsobem, který je v rozporu s letitým konsenzem a obhajovat to vlastní domněnkou (konsenzuálně nepodloženou), že existuje nějaký rozpor. --Xth-Floor (diskuse) 22. 11. 2022, 23:29 (CET)
On je problém, že ten konsenzus vznikl evidentně dost potichu a leckdo o něm nemusel a stále nemusí mít ani tušení a najednou je vyžadováno jeho přesné dodržování. Jak jsem již uvedl, mělo být upozornění pro vkladatele vloženo do samotné šablony. Mimochodem, ve zmiňované diskuzi, v níž ten konsenzus přímo vznikl, se o zpochybňování šablonou {{Neověřeno}} jednoznačně hovoří („Šablona by měla být vkládána na základě odůvodněného zpochybnění údajů v článku.“), netuším tedy, proč se tu najednou tvrdí, že o zpochybňování nejde. Je evidentní, že když dle Vašeho názoru musím vložení šablony nějak odůvodnit a to, že absentují reference, Vám nestačí, pak přece musí být problém s nějakými informacemi v článku, které se mi zdají zpochybnitelné, resp. které přímo zpochybňuji. --David V. (diskuze) 23. 11. 2022, 06:16 (CET)
1. Diskuze probíhala velmi dlouho a shrnutí bylo k dispozici rovněž velmi dlouho před tím, než se promítlo do stránky šablony. Neobjevil se jediný nesouhlasný hlas. Oproti tomu řada úprav této i ostatních šablon proběhla zcela bez diskuze, mnohdy i v rozporu s předchozí diskuzí a nikde to nikdo neřešil a neřeší. 2. Odkdy jsou příspěvky v diskuzi pravidlem pro použití šablony? Příspěvky jsou názory, v jejichž rámci je hledán nějaký společný jmenovatel, obecně akceptovaná myšlenka, konsenzus, který se pak dostává na stránku šablony. Dokumentace šablony ani šablona samotná nic o tom, že by šablona sloužila k celkovému zpochybnění článku, neuvádí. Což nakonec netvrdí ani ona věta z diskuze. --Xth-Floor (diskuse) 23. 11. 2022, 14:50 (CET)
A ještě co se týče vkládání té šablony, mohl bych požádat o nějaký vzorový příklad vložení té šablony v souladu s konsenzem? Nejlépe od někoho, kdo se dané diskuze neúčastnil, ale nepodaří-li se taková editace najít, pak asi stačí i od nějakého účastníka diskuze. --David V. (diskuze) 23. 11. 2022, 06:32 (CET)
Vidíte, váš výklad mě vůbec nenapadl. Jsem bral slovo zpochybněno ve významu toho slova (ne jako vámi uváděnou šablonu Celkově zpochybněno). Vždyť i šablona: Neověřeno přece svým způsobem (a ve významu toho slova) článek zpochybňuje, aneb je neověřený, tudíž pochybný... Navíc se větě v pravidle mluví o šablonách (množné číslo), ne o šabloně. V kontextu odstavce je podle mého skromného názoru možný i můj výklad. --VasekPav (diskuse) 23. 11. 2022, 18:16 (CET)
Povinnost (!) vysvětlit vložení v diskusi považuji za nadbytečnou, stačí pouhé doporučení. Některé případy vložení mohou být dost zjevné, v jiných se hodí to vysvětlit. Pokud je problém s tím, že šablona zůstává v některých článcích dlouhodobě vložená i po jejich úpravě, vidím příčinu spíš jen v nedostatku odvahy ji odstranit (jinde ale může být dlouhodobě proto, že prostě stále nedošlo k dostatečné nápravě problému).
Po mém soudu je především žádoucí při vložení šablony jasně uvést do shrnutí editace, že došlo ke vložení, aby bylo možné zpětně snadno dohledat, v jakém stavu byl článek v daný okamžik. Dohledání a porovnání se současným stavem by mělo být základním a poměrně jednoduchým úkonem v případě, že vysvětlení v diskusi není. Bylo by fajn vložení šablony i stručně zdůvodnit ve shrnutí, v případě potřeby širšího rozvedení se pak hodí napsat na diskusi.
Ale obvykle je problém právě takový, že článek nebo celé jeho rozsáhlé pasáže postrádají reference a nevypadá to, že by je mohly zastoupit třeba uvedené externí odkazy, zároveň obsah článku není jen povrchní nebo zjevný (typu "stůl je kus nábytku"), nýbrž obsahuje i tvrzení, ke kterým je podle REF záhodno dodávat zdroje (není to ovšem ještě na urgentní šablonu). Vložení jednotivých požadavků na zdroj by v takovém případě zaplevelilo článek větším množstvím šablon, proto se užije tato jedna úvodní šablona. --Bazi (diskuse) 23. 11. 2022, 12:52 (CET)

Ještě polínko: měli bychom mít na paměti, že účelem údržbových šablon není jen naznačit dalším editorům vhodné úpravy článku, ale – a možná i primárně – varovat čtenáře, že s článkem něco není úplně v pořádku. A jestli tato diskuse nemá zase vyšumět do ztracena, dovolím si 3 návrhy: 1. formulace "Vkladatel je povinen..." mi nepřipadá úplně vhodná, doporučuju napsat něco jako "Vkladatel by měl vložení šablony dostatečně zdůvodnit v komentáři, případně i ve shrnutí editace a ve složitějších případech v diskusi." 2. Přesto by asi nebyl problém komentář vynucovat, tj. při (novém) vložení šablony Neověřeno nebo Upravit (ev. i některých dalších) nedovolit uložení, pokud by aspoň nějaký komentář nebyl vyplněn. 3. Pokud naopak někdo takovou šablonu maže, měl by to zdůvodit ve shrnutí editace (a bez jeho vyplnění by editace taky nešla uložit). --Xyzabec (diskuse) 23. 11. 2022, 10:37 (CET)

1. a 2. - Problém vidím v tom, kdo a jak by kontroloval, jestli šablona byla vložena poprvé nebo podruhé. Doporučuji se podívat, v kolika článcích je šablona použita. Od jejího vzniku počet vložení pouze přibývá a ve většině článků, kde figuruje, ani nemá co dělat, protože tam buďto už dávno nepatří, nebo ji vkladatel použil chybně (měl použít jinou šablonu), nebo šlo o práci tapetovače, nebo nikdo neví, proč ji tam vkladatel vlastně dal a tak ani neví, jestli je v pořádku ji odstranit. --Xth-Floor (diskuse) 23. 11. 2022, 15:00 (CET)
Tím "novým" vložením myslím to, že šablona přibyla až příslušnou, tedy poslední editací. Pokud už byla vložena dřív a komentář u ní nebyl, samozřejmě by ho poslední editor doplňovat nemusel. Toto se snad programově ošetřit dá. --Xyzabec (diskuse) 23. 11. 2022, 15:17 (CET)
Ano, dobré návrhy. Úprava šablony je totiž potencionálně (zatím nás nikdo s kolegou "nerozsoudil") v rozporu s pravidlem wikipedie. Šablony mají být podle mého skromného názoru "servisním vykonavatelem pravidel", ne ty pravidla potencionálně zpřísňovat. Diskusi časem přenesu na ty správná místa, kde dám již přímo hlasovat o patřičné úpravě šablony, či o zpřesněném znění pravidla. Třeba vyjdu i z vašich návrhů :-). Případně má někdo jiný ještě nějaké další návrhy? --VasekPav (diskuse) 25. 11. 2022, 19:36 (CET)

Neověřeno — příkladEditovat

Náhodný příklad (nic osobního): Nově registrovaný uživatel doplnil článek Kostel svatého Petra a Pavla (Albrechtice u Sušice) o informace, je zřejmé, že doplňoval relevantní informace dle zdroje a používal správnou terminologii. Kolega Petr Kinšt mu tam „vrazil“ Neověřeno bez jakéhokoli zdůvodnění. Uživatel reagoval vložením seznamu referencí na VZ na konec každého odstavce, což se kolegovi Kinštovi (pochopitelně) nelíbí, protože „takhle se to nedělá“. Jenže dotyčný zřejmě postupoval dle pokynů šablony a v ní odkazovaného pravidla: Referenci je možné vztahovat i na celý odstavec, v tomto případě se uvede za poslední větou odstavce.

Pro mě je to vlastně adekvátní reakce. Kolega Kinšt nijak nespecifikoval, jaké informace jsou pochybné a je potřeba je ověřit, ale zřejmě tam šablonu vložil na čistě formálním podkladu „není tam ani jedna reference“. Na formální požadavek přišlo doplnění referencí formálně správně dle znění pravidla.

Pokud mi skutečně půjde o princip ověřitelnosti článku, tak jako zkušený wikipedista vím, že ibox obsahuje odkaz do Památkového katalogu, kde je popis památky ve srovnatelném rozsahu. Takže můžu snadno porovnat oba texty a označit tvrzení/zdůvodnit Neověřeno až na základě takového srovnání. To bude mít reálný přínos pro kvalitu WP, na rozdíl od tapetování článků bez zdrojů, které zvládne i bot. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 11. 2022, 21:11 (CET)

Mě by spíše zajímal nějaký reálný příklad toho, jak má vložení šablony v souladu s konsenzem vypadat, a to nejlépe od někoho, kdo se poslední diskuze po změně dokumentace šablony nezúčastnil. Již jsem jej výše žádal, ale bohužel mi jej zatím nikdo nebyl schopen poskytnout. Chápu, že hledat v cizích editacích vložení nějaké šablony může být složité, ale pokud je tu ten konsenzus, neměl by to snad být problém. Na druhou stranu, ano, já sám to celkem za problém považuji, protože se domnívám, že ten konsenzus tu existuje formálně, ale v úzu na něj prakticky není kladen zřetel (teď je samozřejmě otázka, zdali cíleně, nebo z jeho neznalosti), resp. je, ale ze strany jednotek editorů. Osobně jsem si před pár dny náhodně procházel editace kolegů patrolářů či správců a hledal jsem mezi jejich editacemi první editaci, která obsahuje vložení šablony {{Neověřeno}}. Neprocházel jsem to nijak důkladně, hledal jsem jen prostě nějaký náhodný výskyt vložení té šablony – z nějakých 10–15 kolegů, jejichž poslední editace jsem v rychlosti prošel, jsem narazil na 6 vložení a všech 6 bylo bez založení diskuze. Nijak nechci rozporovat existenci toho konsenzu ani to, že by se neměl dodržovat, když je to konsenzus, ale pokud se více nedodržuje, než dodržuje, je někde něco asi špatně. --David V. (diskuze) 28. 11. 2022, 21:27 (CET)
Uživatel reference vložil, takže šablona Neověřeno splnila svůj účel. Udělal to špatně (citovaný text samozřejmě znám), tak jsem na to znovu upozornil. Bylo by dobré také doplnit, že vložení šablony Upravit reference jsem vysvětlil v diskusi. Reference nevkládáme pro uspokojení formálních potřeb wikipedistů, ale abychom budovali důvěryhodnost Wikipedie a usnadňovali ověření informací čtenářům. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 11. 2022, 21:28 (CET)
@Petr Kinšt: Zde je jednoduchý problém – nebyla splněna povinnost, o které ale vkladatel zároveň (dle mého názoru) nebyl dostatečně informován – nebyly na diskuzi zmíněny konkrétní problémy, jak to vyžaduje dokumentace šablony, protože dle konsenzu kolegů obecná absence referencí pro vložení šablony nestačí. --David V. (diskuze) 28. 11. 2022, 21:33 (CET)

The WMF Language team's proposal on improving Content quality in Czech WikipediaEditovat

Greetings, Czech Wikipedians!

Apologies as this message is not in your language, Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka.

My name is Uzoma Ozurumba; I am a Community Relations Specialist supporting the Language team. We have seen the ticket OJJ created in phabricator to restrict newcomers from using the Content Translation(CX) tool to tackle poor translations in your Wikipedia. Based on that ticket, I would like to suggest we first try increasing the threshold of the machine translation limit (make the machine translation limit more strict). The above means that there is a mechanism in CX tool that measures the level of modification a user makes to the automatic machine translation before it is published. In other words, the system notes how many words were added, removed and modified in percentage, which can be increased in your Wikipedia. We make this proposal because it targets improving the quality of content created, which restricting users with certain edits won't do. Also, we can monitor outcomes using this approach. The above proposed approach will:

  • Reduce the number of low-quality translations in your Wikipedia entirely while still providing useful tools to those users that make good use of them regardless of their edit count. Other Wikipedia communities (like the Indonesian Wikipedia) have experienced a good outcome in the quality of translation through this approach.
  • Help the Language team evaluate the effect towards learning and find better ways of improving the Content translation tool.

Also, making the Machine translation limit stricter is a better option considering that these newcomers eventually become experienced editors.

In conclusion, we propose making the machine translation limit stricter; then, you can monitor the quality of articles created over a while; and we will evaluate the outcome and iterate. We can start by making the Machine Translation 20% stricter. That is, allow only the publication of translations containing 80% or less of the initial Machine translation. We can adjust the percentage threshold to any other value that works for your community based on your initial evaluation or subsequent adjustments based on feedback. Please let us know what you think about our proposal.

Thank you, and we look forward to your response.

UOzurumba (WMF) (diskuse) 25. 11. 2022, 17:27 (CET)

 Pro Pro Hello @UOzurumba (WMF), thanks for the message! I think making the algorithm stricter makes sense as a first step. Personally, I don't have experience with what a good lower number is, and if you say making it 20% stricter should make a difference, I'm happy with that. Best wishes, --Martin Urbanec (diskuse) 25. 11. 2022, 18:05 (CET)
 Pro Pro As you mention, we can potentially adjust the percentage, so from my opinion and as Martin basically said, it's great step. We'll see :) --Felix220 (diskuse) 25. 11. 2022, 20:14 (CET)
 Pro Pro --VasekPav (diskuse) 25. 11. 2022, 22:41 (CET)
If that's the only acceptable first step, I agree. But @UOzurumba (WMF):: At the same time, I would like to draw attention to the problem that machine translation is over-promoted here, as if the article could no longer be written according to available credible sources. Pop-ups as [9] should be disabled by default. Currently, they appear both when editing is started and when „Show preview“ is pressed. It reminds me of the worst game tutorials and I'm not the only one who is bothered by it (@Kacir, Podzemnik:…). And these pop-ups are also shown to newcomers. On the one hand, this leads to superficiality, on the other hand, I have already received questions from newcomers asking if they are allowed not to translate. This seems comical to me, because on the contrary, creation according to sources should be preferred. --OJJ, Diskuse 26. 11. 2022, 10:08 (CET)
@OJJ Jen ze zájmu: Proč by mělo být preferováno, aby články vznikaly od nuly a ne překladem? Nezáleží spíše na kvalitě výchozího textu? --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2022, 11:02 (CET)
@Vojtěch Dostál: Obecně: podstatnou nevýhodou překladu je to, že mnoho údajů si z něj překladatel neověří a je odkázán na přelouskání původními editory. Když si vezmu tři knížky a napíšu podle nich článek, mám to podloženo věrohodnými zdroji z první ruky. Samozřejmě, je taky otázkou, kdo a z čeho překládá.
Ale upozorňuji, že já proti překladům nebrojím. Překládám koneckonců sám (a taky jsem překládal blbě  ), naposledy třeba tady toho krasavce. Já brojím proti tomu, že je a priori překladač z vyšších míst naopak vynucován. Nebo jak si mám vyložit, že mi vybíhají vyskakovací okna ve stylu [10]? Při každém otevírání náhledu, i když to několikrát zavřu? Pak můžu použít stejnou otázku, tj. proč by mělo být takto preferováno překládání? Ano, umím to lokálně potlačit v Nastavení – ale proč to potlačení nejde udělat defaultně? Jako fakt chceme, aby se nás nováčci ptali, jestli mohou nepřekládat? Aby zakládali články a nevěděli o tom? Velkou nevýhodou překladače je jinak obecně to, že umožňuje povrchně vychrlit velké množství článků, se kterými si autor už nemusí lámat hlavu – a bohužel se to týká i zkušených editorů, ne nějakých nadšených dětí. Nemá cenu to asi víc rozebírat (koneckonců se to dá stejně zase v případě potřeby smazat).
Za sebe bych překladač nezakazoval, ale nabídnul až nováčkům s určitým množstvím editací (za sebe třeba automaticky schválení uživatelé; komunita v minulých diskusích byla ještě tvrdší, takže jsem to respektoval). A nabídnul znamená nabídnul; třeba po tom týdnu vyskočí, že ta funkce tady je, dá se zapnout tady, ale nebude už vyskakovat jako panáček na pérku při každém načtení editačního okna. Bohužel zřejmě tým kolem toho překladače jej považuje za své dítě a nelze tam prakticky najít kompromis. Produktový manažer mě odkázal na diskusi, z diskuse mě poslali na Phabricator, na Phabricatoru měsíce mlčeli – a osobně pochybuji, že někdo z těch lidí vůbec někdy Wikipedii jako projekt otevře, vezme si zdroje a datluje sem články.   Martinovi jsem psal 27. 9. a 18. 10 a bohužel mi ani na jeden mail nereagoval. Tak nevím. Za čtvrt roku nebyli schopni vypnout ani ta vyskakovací okna. OJJ, Diskuse 27. 11. 2022, 11:30 (CET)
@OJJ Tak to jsi mě moc nepřesvědčil, že "creation according to sources should be preferred". V obou případech, jak u tvorby nového textu, tak u překladu, ověřil zdroje obvykle jeden člověk (pisatel původního textu). Čili mi to připadá rovnocenné. Vynucování překladače bannery atd nehodnotím, ale může být. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2022, 11:39 (CET)
@Vojtěch Dostál: To není pravda. Enwiki může obsahovat experimenty, do ozdrojovaného textu mohl někdo vepsat neověřené kusy atd. Proto si myslím, že tvorba podle zdrojů je přece jen cennější. Ale nikomu nebudu říkat, ať nepřekládá, a sám si rád nějaký zajímavý článek přeložím. Podobné traktáty bych do angličtiny kolegům z Mety nepřekládal, tam jsem to fakt pojal jen takto jednoduše. On to stejně nebude nikdo číst.
Šlo mi zkrátka o dvě věci, které jsou oddělené: vypnout ty otravné bannery a částečně omezit ContentTranslate jen pro nové editory (tam jsem respektoval přání komunity, sám bych byl mnohem mírnější). Zrovna ty bannery by se daly vypnout asi i lokálně, když i udělátko je lokální; jenomže zde je problém v tom, že lidi, kterým to vadí, mi to tak maximálně vyhudračili do mailu. Naopak lidi, co jsou technicky zdatní to udělat, mi zase neodpovídají (jako Martin – a nevím proč). OJJ, Diskuse 27. 11. 2022, 11:58 (CET)
Jak píše OJJ, není důvod si myslet, že u překladu je jeden původní pisatel, který text ověřil. Základní princip WP je, že texty jsou neověřené, pouze ověřitelné a to v ideálním případě. Jak máme očekávat zodpovědný přístup nováčků k překladu, když si ani zkušení uživatelé neuvědomují, že nástroj překlad nabízí neověřené texty, které obsahují závažné nedostatky včetně referencemi opatřených nepravdivých a zaujatých tvrzení. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2022, 12:55 (CET)
@Matěj Orlický: Bych faktické chyby na Wikipedii až tak nedramatizoval. Ony ty takzvané věrohodné zdroje jsou plné různých nesmyslů, v lepším případě domněnek, neověřitelných teorií a silně, až extremisticky zaujatých tvrzení. --Marek Genius (diskuse) 27. 11. 2022, 14:42 (CET)
Tak radikální zpochybnění a na hlavu převrácení principu ověřitelnosti jsem ještě nečetl. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2022, 15:02 (CET)
@Vojtěch Dostál: Asi jsi ty diskuse neviděl, ale probíralo se to Pod lípou zrovna nedávno, dokonce vlastně dvakrát. Dám Ti sem odkazy, kdyby sis to chtěl projít. V dubnu/květnu a v červnu/červenci. Je to výživné čtení, určitě doporučuji. --Marek Genius (diskuse) 27. 11. 2022, 14:42 (CET)
 Pro Pro Good enough as the first step, however if it was up to me, I'd restrict the usage of the tool the same way as it was done on English Wikipedia. --Podzemnik (diskuse) 5. 12. 2022, 01:18 (CET)
 Proti Proti I don't agree that it would be a sufficient first step. The number of machine translated texts of very poor quality is increasing, as the tool is being promoted beyond reason. Machine translation could be helpful, if used by a skilled translator, who knows both the source language and the target language well. This is however not the case here, as we can observe. Machine translation is being used by editors who, on one hand, are not proficient in the source language and are therefore not capable of understanding the original text and, on the other hand, are usually beginning editors, who are not capable of converting references and other templates from the original article to the target article. The resulting articles are quick and dirty translations of very poor quality, which the editors usually publish thinking that the article is finished. They typically do not return to the article and do not react to messages, or if they react, they do not understand what we are talking about, asking them to correct the translation. I would therefore prefer turning the tool completely off for beginners. --KPX8 (diskuse) 5. 12. 2022, 02:15 (CET)

A reply from the WMF Language teamEditovat

Thank you, everyone, for your comments concerning our proposal.

I want to clarify that the Content translation prompts are entry points to start translation if one prefers to translate, and it is not a promotion to stop people from creating articles from scratch if they want. Also, the entry points can not affect the quality of translations once we have the right threshold that ensures translators review and edit the translation before they can publish.

Since most of us that commented are open to adjusting the machine translation limit as a first approach, we can create a ticket to make the Machine translation 20% stricter and effect the change as soon as possible. You can monitor and evaluate translations afterwards. If there is a need for further adjustment, please let us know, and we can adjust the Machine Translation limit for a better outcome.

Once again, thank you, and we look forward to a good outcome with the adjustments.

UOzurumba (WMF) (diskuse) 5. 12. 2022, 18:45 (CET)

Wikiklub Plzeň hledá pomocníkyEditovat

Dobrý večer všem,

našli by se nějací wikipedisté (wikipedistky, wikipedčata, *) z Plzně nebo okolí, kteří by byli ochotni přijít ve středu na Wikiklub a pomáhat tam svými radami wiki-nováčkům? Na Wikiklub chodí převážně absolventi kurzů Senioři píší Wikipedii a jelikož jsme právě teď jeden kurz ukončili, očekáváme návštěvnost vyšší než obvyklou. Možná i přes 10 lidí, čili ve dvou lidech bychom se těžko stihli věnovat každému. Za každou pomoc budeme rádi! --YjM | dp 26. 11. 2022, 00:12 (CET)

Pojďme nasadit Vektor 2022 jako výchozí vzhledEditovat

Dobrý den. Jsme z týmu Web nadace Wikimedia Foundation.

Rádi bychom s vámi prodiskutovali nasazení Vektoru 2022 jako výchozího vzhledu na tomto projektu.

Vektor 2022 je moderní verzí současného vzhledu, starého Vektoru. Na novém vzhledu jsme pracovali poslední tři roky. V současné době je nasazen na téměř všech jazykových verzích Wikipedie a mnoha z jejich sesterských projektů. Celkem je Vektor 2022 nasazen na zhruba 300 projektech. Na těchto projektech je měsíčně provedeno více než 1 000 000 000 000 návštěv se zapnutým Vektorem 2022. V průměru na těchto projektech používá Vektor 2022 87 % aktivních přihlášených uživatelů.

Po nasazení změny by se Vektor 2022 stal výchozím vzhledem pro všechny nepřihlášené uživatele a také pro všechny přihlášené uživatele, kteří momentálně používají starý Vektor. Přihlášení uživatelé si kdykoli mohou nastavit libovolný z jiných dostupných vzhledů, včetně současného starého Vektoru, Timeless nebo Monobooku. Pokud máte nastaven některý z těchto vzhledů, nic se pro vás nezmění.

O vzhleduEditovat

 
Slidy k naší prezentaci na Wikimanii 2022. Můžete si také pustit záznam z přednášky na YouTube (anglicky).

[Proč je změna zapotřebí?] Současný vzhled byl vytvořen před dlouhou dobou, a reflektuje čtenářské požadavky tak, jak platily před 13 lety. V současné době uživatelé Internet a Wikimedia projekty využívají jinak. Starý Vektor jim již nevyhovuje.

[Cíl] Cílem Vektoru 2022 je zajistit, aby rozhraní Wikipedie bylo pro čtenáře srozumitelnější, ale zároveň i užitečné pro pokročilé uživatele. Přináší několik funkcionalit, které řeší problémy nových i stávajících čtenářů a editorů se stávajícím vzhledem. Vektor 2022 se inspiruje požadavky od uživatelů, Průzkumem přání komunity, ale i existujícími udělátky či skripty. V průběhu naší práce na Vektoru 2022 jsme kód standardizovali a zlepšili jsme také i ostatní vzhledy. Snížili jsme množství PHP kódu v ostatních vzhledech o 75 %. Soustředili jsme se také na lepší podporu pro udělátka a jejich vývojáře.

[Shrnutí všech změn] Nový vzhled přináší změny v navigaci po stránce i v jejím rozložení. Byly do něj přidány neustále zobrazené prvky, jako třeba trvale zobrazená hlavička a obsah článku, což usnadňuje přístup k často používaným funkcím. Vektor 2022 také přináší některé změny v celkovém vzhledu stránky. Analýza nasbíraných dat ukazuje, že provedené změny zlepšily čitelnost a použitelnost rozhraní, a čtenářům ušetřily čas strávený scrollováním z místa na místo, vyhledáváním či navigováním po stránce. To všechno můžeme interpretovat jako zjednodušení rozhraní pro čtenáře. Při vývoji nového vzhledu nedošlo k odebrání žádné funkcionality, která je nyní dostupná ve stávajícím Vektoru. Na projektech, na kterých již byl Vektor 2022 nasazen, nebyly zaznamenány negativní dopady na počty zobrazení, vytvořených účtů či počtu editací.

 
Globální nastavení

[Vyzkoušejte si nový Vektor] Prosím, vyzkoušejte si práci s novým vzhledem. Můžete tak učinit ve svém nastavení, kde ze seznamu dostupných vzhledů vyberete Vektor (2022).

Jak si mohou wikipedisté tento vzhled přizpůsobit?Editovat

Umožníme uživatelům přizpůsobit si vzhled podle svých představ. Rádi budeme spolupracovat s technicky zdatnými dobrovolníky na vytvoření nových udělátek či uživatelských skriptů. Komunitní vývojáři do dnešního dne vytvořili řadu různých udělátek/uživatelských skriptů. Uživatelé si například mohou roztáhnout vzhled na celou obrazovku, vypnout trvale zobrazené prvky, vrátit zpět starý obsah, a podobně. Doporučujeme vám podívat se na repozitář již dostupných úprav či změn. Do repozitáře také můžete přidat své vlastní úpravy.

Shrnutí poznatkůEditovat

  • Na pilotních projektech (včetně francouzské Wikipedie) nový vzhled používá 87 % uživatelů, kteří jej vyzkoušeli.
  • Díky trvale zobrazené hlavičce je jednodušší najít nástroje, které editoři potřebují. Ve Vektoru 2022 uživatelé scrollují na začátek stránky o 16 % méně často.
  • Nový obsah zjednodušil přecházení mezi jednotlivými sekcemi článku. Čtenáři i editoři přeskakovali na různé sekce článku o 50 % častěji, než se starým obsahem.
  • Nové vyhledávání je jednodušší na nalezení a umožňuje čtenářům snáze nalézt článek, který hledají. Počet vyhledávacích dotazů se zvýšil o 30 %.
  • Nový vzhled nemá žádný negativní dopad na počty shlédnutí, editací či vytvořených účtů. U partnerských komunit naopak pozorujeme pozitivní dopad na počet návštěv i vytvořených účtů.

Náš plánEditovat

Jsme připraveni nasadit nový vzhled jako výchozí. Rádi bychom tuto změnu provedli v průběhu následujících tří týdnů. Jakékoli vaše otázky, připomínky či další myšlenky rádi zodpovíme. Rádi také pomůžeme s opravou věcí, se kterými není Vektor 2022 zatím ještě kompatibilní. Podívejte se na seznam Často kladených otázek. Můžete tam nalézt užitečné odpovědi.

Děkujeme vám!
--Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 26. 11. 2022, 03:11 (CET)

Dobrý den. Možná radši se ozvat teď, než potom brblat, takže: mě osobně se Vektor 2022 nelíbí. Nové vyhledávání a trvale zobrazený obsah vypadá dobře, ale to je asi tak vše :/ Nejvíc mi asi vadí ty nicneříkající ikonky místo jasného popisu „Diskuse“, „Pískoviště“, „Nastavení“, etc. --Ozzy (diskuse) 27. 11. 2022, 13:08 (CET)
Vidím to velmi podobně, také jsem výrazně proti tomuto vzhledu, ale bohužel se domnívám, že názory vzniklé subjektivním dojmem tu moc neobstojí. --David V. (diskuze) 27. 11. 2022, 13:11 (CET)
@Ozzy, David V.: Já to neumím vůbec ani používat. :D Aneb když tu vracím školní sprosťárny, chci mít co nejprimitivnější grafiku, aby se v tom dalo okamžitě pracovat a přecházet mezi jednotlivými stránkami bez rozbalování lišt a okras kolem. Ale pokud to půjde vypnout, tak ať si to tu klidně nasadí. OJJ, Diskuse 27. 11. 2022, 13:18 (CET)
Souhlasím s výše uvedenými, spíše negativními názory. Vector 2022 jsem zaregistrovala poprvé právě na portugalské Wikipedii v rámci nějaké drobné úpravy a velmi se mi nelíbí. S "fuj, co to je, hlavně abychom to nemuseli mít také" :D jsem urychleně odešla. Když mi ho vnutila česká verze, tak jsem ihned přepínala na původní zobrazení. :-) Vector 2022 mi přijde plochý, prázdný. Hlavní stránka, kde jsou uprostřed dva sloupce a okolo tak 40% prázdné plochy (na notebooku), vypadá opravdu zvláštně a nevyužitě, jako mrhání cenným prostorem. Dle mého názoru menu pod zeměkoulí (logem) k Wikipedii prostě patří a je to něco jako její "poznávací znamení", to, co je pro ni unikátní - stejně jako pískoviště, atd.. A takových unikátů bychom se neměli zbavovat..KKDAII (diskuse) 27. 11. 2022, 16:57 (CET)
První dojem byl divný, ale odsoudit po jedné minutě je strašlivě lehké, používal jsem měsíce a už bych neměnil. Jedinou nevýhodu vidím v širokých tabulkách, pro které není ve vektoru 2022 tolik místa na šířku. Řešením bude se přizpůsobit novému základnímu standardu. A konzervativci si můžou zapnout starý, takže velké pro. --Chrz (diskuse) 27. 11. 2022, 13:20 (CET)
@Chrz: Já k tomu nemám žádné výhrady na čtení a nejspíš ani na běžnou práci, ale nevím, jak by se v tom patrolovalo. Normálně třeba přepínám mezi cswiki a skwiki RC, což jde tehdy, jsou-li interwiki dobře vidět: když jsou schovaná nahoře, musí se to zase rozrolovat a dohledat, což je nepraktické. :) Normálně si otevřu RC, přepínám jako ďábel mezi okny a procházím to rychlostí revize za vteřinu, to tady zkrátka asi nepůjde. :D Ale dávám si předsevzetí, že v tom zkusím jeden týden pracovat. OJJ, Diskuse 27. 11. 2022, 13:31 (CET)
Nojo, já nevím jak to patrolování usnadňuje nebo znesnadňuje. Možná by mohli patroláři mít speciální vzhled jen pro typické mechanické úkony.
Možná bych řekl ještě jednu výhradu nebo nápad k jazykům - jazyk země, kterého se téma týká, by měl být vysoko v doporučených, i když tomu nebudete nejspíš rozumět :) Nejaktuálnější data (do infoboxů) očekáváte v jazyce kterému je téma nejblížší a musíte ho lovit někde v celosvětových a ještě zapsaných v cizí abecedě... --Chrz (diskuse) 27. 11. 2022, 13:38 (CET)
@Chrz Dobrý den, co se tabulek týče, Vektor 2022 se sice skutečně ve výchozím nastavení zobrazuje na menším prostoru (kvůli snadnějšímu čtení souvislého textu), ale to je možné změnit v nastavení. Pokud by Vám více vyhovovala širší verze, můžete si na kartě Vzhled v nastavení odškrtnout Zapnout režim omezené šířky, a Vektor 2022 se roztáhne na celou obrazovku. Je také možné si skrýt obsah článku, a vytvořit si tak i více prostoru, než ve starém Vektoru).
Co se týče zobrazení jazyků v seznamu interwiki, tam si nejsem jistý, jestli to nějak jde zařídit. Určitě to ale bude vědět kolega @SGrabarczuk (WMF) z Web týmu nadace Wikimedia (Szymon, the question is whether it is possible to customize the list of languages displayed in the Suggested languages section of the interwiki selector; Chrz would like the Suggested languages list to include the language(s) related to the article's topic, as they expect article in that language version to be the most updated one).
S přáním hezkého zbytku dne, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 27. 11. 2022, 16:51 (CET)
Pokud už si začnu štelovat základní nastavení, tak už to není základní nastavení. Viz třeba různé seznamy dílů televizních seriálů, šířka je jak tak na jednořádkové zobrazení jedné buňky, s vektorem 2022 u těžko. --Chrz (diskuse) 27. 11. 2022, 18:15 (CET)
Hey, thanks for the ping. Regarding the customization, I think that's not possible, but I can't tell for sure because how the list of interwiki links works is the Language team's job. They work on language support, the sequence how interwiki links are displayed, so the algorithms behind this, etc. We (Web) are only responsible for the overall interface, its cohesion, so the placement of different features and how these work with the entire interface. The community person working with Language is @UOzurumba (WMF). --SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 29. 11. 2022, 17:02 (CET)
Ještě jsem si prosvištěl tu prezentaci a motivace, příprava, konzultace a finální výsledek, všechno v pořádku a hezky vymyšleno, nezanedbáno, zapojili se lidi, co tomu rozumějí, zapracovali připomínky a je. Vývoj jde kupředu, doby, kdy se obsah hltal jen z desktopů je pryč a přiblížení mobilního a desktopového zobrazení taky trend. Dobré na čtení, dobré na editaci, a konzervativcům se nic nebere, jen se řeší základní zobrazení pro nepřihlášené.
Jak jsem tady četl příspěvky, tak to bylo mourouství skoro až kterak se zde nedemokraticky vnucuje co jim po desetisekundovém vyzkoušení přijde jako nepoužitelný šmejd, tak to nebylo moc konstruktivní. Z hromadnějšího nasazení můžou vyplynout další podnětné připomínky, možnosti úprav jsou ještě garantovány a znovu: stále bude možnost volby, mění/změnil by se jen základní vzhled pro běžného nepřihlášeného čtenáře. --Chrz (diskuse) 29. 11. 2022, 15:17 (CET)
Už pár měsíců si vždycky na pár dní hodím Vector22 na zkoušku a špatné to není, ale jediné co bych neskutečně rád využil, kdyby to bylo k dispozici – volitelný autocollapse na levý boční panel, kde se nachází odkazy na hlavní stranu, nástroje, tisk atd. atd. (v kódu to má class vector-main-menu-container). Kdyby bylo v nastavení tlačítko, které když zakškrnu, tak pokaždé co otevřu levé menu a kliknu na něco, tak jakmile mě to hodí na tu zvolenou stránku, to menu zmizne. Nevím jak je to náročné vložit, zda to vůbec projde (…asi i komunitou), ale pro mě tohle chybí. Jinak je to celkem fajn :D. --Felix220 (diskuse) 27. 11. 2022, 14:20 (CET)
Ahoj @Felix220, rozumím tomu správně, že bys rád, aby levý sidebar/levé menu bylo vždycky skryté, a „nepamatovalo si“, jestli jsi ho naposledy měl rozkliknuté, nebo skryté? Myslím, že něco takového by zařídit jít mělo – zjistím, a dám vědět (nejpozději v průběhu úterý). Zdraví, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 27. 11. 2022, 16:57 (CET)
@Martin Urbanec (WMF) Ahoj, v podstatě ano. Jakmile ho jednou rozkliknu tak se otevře, já si kliknu na odkaz kam chci, ale jakmile mě to tam hodí, sidebar zmizne. Chtěl jsem to i napsat, předběhnul jsi mě :D – zjistil jsem, že je to tak jak chci na MediaWiki. --Felix220 (diskuse) 27. 11. 2022, 17:00 (CET)
@Martin Urbanec (WMF): Mám jednu revoluční, snad až kacířskou myšlenku. Nešlo by nějak udělat, aby si vzhled mohli měnit (nastavovat) i nepřihlášení, neregistrovaní uživatelé? Samozřejmě jen do zavření prohlížeče, resp. vymazání cookies. Odpadnul by tím jeden z problémů při zavádění nového vzhledu, neboť každý nepřihlášený uživatel by si vzhled mohl změnit zpátky, pokud mu nevyhovuje. Asi je to trochu mimo téma, ale na druhou stranu kdy jindy něco takového zavést než při této příležitosti? (po e. k.) --Marek Genius (diskuse) 27. 11. 2022, 14:23 (CET)
Ahoj @Marku, díky za podnět a myšlenku. Bohužel, nastavení/přizpůsobení vzhledu pro nepřihlášené uživatele je technicky velmi komplikované (především z výkonnostních důvodů). Drtivá většina provozu Wikipedie totiž pochází právě od nepřihlášených uživatelů. Aby takové množství provozu WMF zvládla zpracovat, provozuje řadu tzv. kešovacích serverů (v různých zemích a kontinentech), které si pamatují vygenerovaný kód u jednotlivých wikistránek (včetně všech ovládacích prvků, apod.). Tyto kešovací servery pak jednou vygenerovanou stránku nepřihlášeným uživatelům zasílají pořád dokola, přičemž taková kopie může být klidně několik dní stará (původně vygenerovaná pro někoho úplně jiného). Díky tomu se šetří výkon „hlavních“ (tzv. aplikačních) serverů.
Zavedení nastavení pro odhlášené uživatele by znamenalo, že tento postup by nebylo možné využívat (pro každého nepřihlášeného uživatele by totiž Wikipedie mohla vypadat jinak). Více informací nalezneš na MediaWiki.org (anglicky).
S pozdravem, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 28. 11. 2022, 12:20 (CET)
@Martin Urbanec (WMF): Děkuju za vysvětlení a odkaz. Tak holt snad někdy v budoucnu, až budou peníze na výkonnější servery. --Marek Genius (diskuse) 28. 11. 2022, 15:00 (CET)
Vadí mi, že musím kliknout dvakrát, abych se dostal k Nastavení nebo Sledovaným stránkám, namísto jednou, jak je tomu teď. To samotné by stačilo, abych si u sebe vynutil starý Vector. Nedá se to roletování někde vypnout a zobrazit všechny ikony vedle sebe na řádku? Starý Vector má odkazy vypsány, a má je všechny; nový Vector používá ikony (takže zbývá víc místa) a ještě mu to nestačí, zobrazí jen tři a zbytek schová do rolety? Nepraktické.
Poloha vyhledávacího pole mi nevyhovuje, evokuje mi Google.
A jedna věcná, ač drobná připomínka – neměla by se přeložit hlavička "Contents (hide)" v levém oddílu? --GeXeS (diskuse) 27. 11. 2022, 17:04 (CET)
OJJ: „Já k tomu nemám žádné výhrady na čtení a nejspíš ani na běžnou práci,“ a o tom to je, zda to vyhovuje pro běžné čtenáře a začínající editory. Jestli to (v současné verzi) nevyhovuje zkušeným editorům, mohou si to snadno změnit. Podle nich by se nemělo rozhodovat, zda to bude výchozí volba. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2022, 17:14 (CET)
@OJJ Jsem možná asi jediný, kdo patroluje a označuje změny jako prověřené v novém vzhledu a není s tím zas až takový problém (neřeším přepínání jazyků...). Nejen Vám, ale i ostatním si doporučuji projít sekci Udělátka - je tam i speciální sekce pro patroláře a revertéry, kde se toho snad dá docela dost nastavit (ale jelikož jsem nikdy nepracoval ve starém vzhledu, tak nevím, jestli to bude úplně vyhovovat :-). Ono se pak třeba také dá pohrát i s barvami (a dalšími možnostmi) ve výpisu Posledních změn, ale na barvy moc nejsem (stačí mi vykřičník), tak to zatím neřeším... --VasekPav (diskuse) 27. 11. 2022, 17:38 (CET)
NE. Nikdo mi nedokázal vysvětlit význam prázdných bílých nudlí po stránách. Ad „Starý Vektor jim [čtenářům] již nevyhovuje.“ Bavil jsem se o tomto vzhledu s lidmi v mém okolí (není to reprezentativní vzorek, na druhou stranu nikdo z nich Wikipedii needituje) a nikomu z nich navrhovaný vzhled nevyhovuje (zažil jsem i dotazy: „hele, proč ta francouzská/portugalská Wikipedie vypadá tak divně“?). Chápu, že je něco se vzhledem třeba udělat (a nejsem proto, abychom jej zabetonovali v nějakém stavu), ale současný návrh je příliš revoluční a zároveň nedotažený. — Draceane diskusepříspěvky 27. 11. 2022, 17:52 (CET)
Vektor 2022 se dá "krásně roztáhnout". Dovolím si zkopírovat část příspěvku kolegy Urbance:
Pokud by Vám více vyhovovala širší verze, můžete si na kartě Vzhled v nastavení odškrtnout Zapnout režim omezené šířky, a Vektor 2022 se roztáhne na celou obrazovku. Je také možné si skrýt obsah článku, a vytvořit si tak i více prostoru, než ve starém Vektoru --VasekPav (diskuse) 27. 11. 2022, 18:01 (CET)
Jako proč ne, ale říkám si, proč se mísí čtenář a editor, protože je vidět, že se postupně v nových vzhledech ubírají odkazy technického charakteru, takže já bych se nebál udělat vzhled čistě pro čtenáře a možnost opravit, nebo stát se editorem, bych vložitl do jednoho tlačítka - pak by se to zpřehlednilo pro čtenáře ještě víc. Pokud bych měl tento vzhled ale používat jako editor, tak mne právě některé chybějící technické odkazy vadí a stejně mě vadí i zkondensovaná nabídka externích odkazů. Takže by bylo fajn mít možnost to vypnout. Juandev (diskuse) 27. 11. 2022, 18:01 (CET)
Mám pocit, že technické odkazy jdou nastavit v sekci Udělátka (či v jiném nastavení, ale nevím přesně, co máte na mysli). Editovat se v novém vzhledu dá pouhým dvojitým kliknutím do textu - zobrazí se editor textu. A nebo levým tlačítkem myši kliknout na nadpis odstavce a zobrazí se grafický editor textu. Akorát se to právě musí nastavit. Jak již píši výše, Vektor 2022 poskytuje docela dost možností pro přizpůsobení. --VasekPav (diskuse) 27. 11. 2022, 18:06 (CET)
Protože předpokládám, že návrh na zavedení projde, připojím své poznámky, snad konstruktivní.
1. Vadí mi volné bílé místo po stranách. O tom už bylo napsáno mnoho, tady i na MediaWiki. Vím, že to jde přepnout v Nastavení, ale očekával bych, že to bude ještě jednodušší. Představoval bych si třeba úzkou lištu po straně, která by po kliknutí obsah článku roztáhla na celou šíři nebo naopak srolovala zpět. Potenciálně by to mohlo umožňovat i drag&drop, čili "nastav si šířku libovolně". Přihlášeným uživatelům by se ta změna uložila do nastavení, nepřihlášeným do localStorage.
2. Hodně mi chybí to, co zmínila @KKDAII, a sice, že jakmile seskroluju na stránce níž, zmizí logo WP. To má hned dvě bolavé nevýhody: a) zmizí branding (jsem na Wikipedii nebo na Necyklopedi....?) a b) abych mohl skočit v navigaci na hlavní stranu, musím stejně vyskrolovat zase zpátky nahoru. Medle by logo mělo zůstav v hlavičce, ještě před vyhledávacím polem. A to není něco, co by vyhovovalo pokročilým uživatelům, to je naopak něco, co očekávám jako čtenář. Je pravda, že logo mizelo i v původním vektoru, ale tam vůbec nebyla fixní hlavička, takže tam to nešlo ani očekávat.
3. Text "Mezijazykové odkazy jsou umístěny vpravo nahoře" mi přijde vážně hloupý. Toto je buď úplně zbytečné nebo mohou být mezijazykové odkazy na obou místech, když je tam někdo očekává.
4. Bude mít "Vektor (2022)" před nasazením svoje vlastní jméno? Označovat něco, co vypadá úplně jinak jako "původní" a "nový" je silně matoucí. --YjM | dp 27. 11. 2022, 21:49 (CET)
Když se svět IT dopracoval do fáze, kdy jsou za nízké prostředky každému dostupné širokoúhlé displeje o velké úhlopříčce a vysokém rozlišení, tak tuto výhodu implicitně vymažeme tím, že obsah Wikipedie stáhneme do úzké nudle, aby většina plochy obrazovky zůstala nevyužitá? To opravdu není dobrý nápad. O méně intuitivním rozhraní a zbytečném klikání navíc už bylo výše napsáno dost. Připadá mi to jako snaha implementovat něco, po čem ani nebyla nějaká relevantní poptávka (nevybavuju si diskuzi na téma „Chci mít obsah Wikipedie zúžený doprostřed obrazovky a po okrajích široké prázdné mezery, abych musel víc scrollovat“ nebo „chci mít přístup k funkcím zkomplikovaný jejich zastrčením do nabídky, abych musel klikat navíc“. Argument, že zúžený obsah lze v nastavení rozšířit, je nelogický. Dokud nechce mít většina obsah zúžený, je logickým řešením nechat jej široký a naopak umožnit jeho zúžení uživatelským nastavením menšině, která o to stojí. --Xth-Floor (diskuse) 28. 11. 2022, 10:16 (CET)
Vážený pane správce, myslím, že o něčem takovém by si měla komunita České Wikipedie rozhodnout v hlasování. --Wikipedista:Whiny15 28. 11. 2022, 11:31 (CET)
Také se přidávám k těm, co nechtějí nový vzhled - i když osobně stále používám monobook - i proto, že vector má ukryté nástroje přesunout/smazat, a nový vzhled ukrývá ještě více odkazů (minimálně diskuse a sledované). K tomu zbytečné bílé místo a divně umístěné intrewiki. Jako plus vidím snad jen fixní hlavičku. --JAnD (diskuse) 28. 11. 2022, 14:31 (CET)
Ať už má nový Vektor jakékoliv systematické vady, opravdu bych chtěl apelovat na to, aby se nasadil až poté, co budou vychytány všechny chyby. Třeba proč na hlavní straně není fixní hlavička, když všude jinde je? Proč se na HS zobrazuje přepínač jazyků dole pod obsahem stránky, když všude jinde se zobrazuje nahoře nad obsahem stránky? --YjM | dp 28. 11. 2022, 21:59 (CET)

V úvodu je odkaz na důvodovou zprávu, proč prý starý vzhled nevyhovuje. Prolétl jsem ji a pochopil jsem, že prioritou jsou obavy o to, aby Wikipedie nebyla příliš evropsky konzervativní, aby vzhled neodrazoval uživatele z řad zemí, řekněme třetího světa. Tak tam bych hledal problém v nereprezentativnosti vzorku. Pokud kolega Draceane komunikuje s Čechy, tak mu schází ta zpětná vazba od Indů a Afričanů, s kterou pracuje nadace.

Já vlastně nevím, zda je ten vzhled lepší, nebo horší, neměl jsem čas to zkoumat. Ale poznám, když se s komunitou komunikuje bez respektu.

Když se odkáže na důvodovou zprávu, která je pro nasazení na české Wikipedii zcela nerelevantní. Nebo si někdo zcela seriózně myslí, že jsou pro českou wikipedii důležitější pocity Afričanů, kterým někdo poprvé ukázal internet před rokem, než pocity Čechů, kteří internet používali už před deseti lety? Nebo se předpokládá, že tu důvodovou zprávu ani nikdo číst nebude, že to odradí délkou a cizojazyčností? A odkazuje se na ni jen z alibismu?

A nebo když je ten proces rozhodování o nasazení netransparentní. Je o tom tedy rozhodnuto na úrovni nadace a odpůrci mají smůlu? Nebo se můžeme bránit? To z toho není vůbec jasné a přitom to je otázka zcela zásadní, když se mám rozhodnout, zda vůbec má cenu to zkoumat a jaký typ připomínek by byl přínosem.

Pokud o tom rozhodnout můžeme, proč to není řečeno transparentně, proč tam nesvítí otázka ve smyslu "Chcete to nebo ne"?

Pokud nemůžeme, proč to není řečeno transparentně, proč není řečeno, že se má diskutovat jen o nějakých méně podstatných parametrech toho uvedení (a případně jakých), proč se používá podmiňovací způsob (Po nasazení změny by se Vektor 2022 stal výchozím )?

V tuhle chvíli se mi nechce do zkoumání nového vzhledu investovat čas a způsob, jakým je to předloženo, opravdu nevzbuzuje důvěru, že by to případě byl čas investovaný smysluplně, že je zde upřímný zájem o zpětnou vazbu, že to není jen nějaká "hra na demokracii". --Tchoř (diskuse) 28. 11. 2022, 07:28 (CET)

Naprosto s Vámi souhlasím. Ve zdůvodnění se argumentuje mezijazykovými odkazy, ale přitom v nové verzi jsou naprosto nepohodlně nahoře a musí se rozklikávat. Ve staré dobré verzi Wikipedie jsou hezky přehledně vlevo a člověk na ně bleskurychle klikne a může je vyhledat přes CTRL+V. Sám jsem teď sem překládal několik článků z lotyšské Wikipedie - Tālava a Kostel svatého Šimona (Valmiera), která nový vzhled používá, a pracovalo se mi v tom dost nepohodlně.
Druhá věc je, že tento systém zde máme skoro 20 let a je to tradice. Nevidím důvod měnit něco, co skvěle funguje. Stejný vzhled po desítky let dává lidem do života a práce kontinuitu v dramaticky se měnícím světě.
Třetí věc je, že si osobně myslím, že takovou dramatickou změnu by neměla rozhodnout malá skupina lidí, ale mělo by o ní být rozhodnuto v hlasování komunity, podobně jako volba správce. Každá jazyková verze Wikipedie by si o tom měla rozhodnout sama, bez centrálního rozhodování lidí, kteří neovládají náš jazyk a na českou Wikipedii nic nenapsali.
Osobně bych byl pro vyhlášení hlasování.
S pozdravem a přáním hezkého dne. --Wikipedista:Whiny15 28. 11. 2022, 11:31 (CET)
@Whiny15: Nerozumím tomu, jakým způsobem ty mezijazykové odkazy přes klávesovou zkratku vyhledáváte. Přes CTRL + V se přece jenom vkládá, něco někam vpisujete? Nebo jste myslel CTRL + F? Ale i přes CTRL + F by šlo vyhledávat docela špatně, když mezijazykové odkazy jsou psány v původním jazyce a dokonce v původním (nelatinkovém) písmu. --Marek Genius (diskuse) 28. 11. 2022, 15:00 (CET)
Překlepl jsem se, myslel jsem CTRL+F. Názvy jazyků v Evropě jsou až na pár výjimek dost podobné jako v češtině či angličtině, navíc wikipedista většinou zná názvy jazyků v daném jazyce, ze kterých překládá. Když jsem sem psal články z litevské Wikipedie, tak jsem samozřejmě věděl, jak se litevsky řekne litevština a zadal jsem to do CTRL+F. --Wikipedista:Whiny15 28. 11. 2022, 19:01 (CET)
K tomu jsem napsal dotaz výše: vyřešit, aby se jazyk, pro který se jedná o domácí téma, objevoval na předních místech v rozbalovacím menu. Na CTRL+F by se rychle zapomnělo.
Zařídit, aby se cizí jazyky psaly současně v češtině by snad taky šlo... "Deutsch (němčina)" apod. --Chrz (diskuse) 28. 11. 2022, 19:10 (CET)
V novém zobrazení to vědět nepotřebujete, stačí bleskurychle kliknout a zadat česky litev… A nebude to hledat nejdřív v textu článku. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 11. 2022, 19:39 (CET)
@Tchoř: Můžete mi vysvětlit (nebo kdokoliv jiný), co je na současném vzhledu konzervativního a jakým způsobem odrazuje návštěvníky Třetího světa? Jako možná bych dokázal pochopit, kdyby vadila třeba bílá barva, když v Číně a Indii symbolizuje neštěstí (smrt), tak kdyby se třeba teď přešlo na tmavý design. Ale ty vzhledy (nový a starý Vektor) jsou skoro stejné, dokonce i logo zůstalo. Skutečně netuším, co na vzhledu může být politicky nekorektního. --Marek Genius (diskuse) 28. 11. 2022, 15:00 (CET)
Možná si tu zprávu odkazovanou výše pod odkazem Starý Vektor jim již nevyhovuje. můžete přečíst sám, třeba ji pochopíte lépe než já. --Tchoř (diskuse) 28. 11. 2022, 17:07 (CET)

Zkusil jsem, ale ne. Pravé bílé nudle se sice člověk zbavit dokáže, ale jiné věci zůstávají napevno. Proč rozklikávat mezijazykové odkazy, když teď nemusím? Proč klikat dvakrát, když teď stačí jednou? Důležitější než názor jednotlivce je ale názor více editorů, a ještě důležitější názor čtenářů. Rozumím tomu tak, že nový Vektor je dílem několikaroční práce komunity, která má třeba u nás pár tisíc členů. Ale teď ta primární otázka: Zkoumal někdo také názory těch stovek tisíc lidí, co na českou Wiki nepřispívají a jen si čtou? --Lukša (diskuse) 28. 11. 2022, 09:07 (CET)

Já tomu rozumím tak, že se nastavuje základní zobrazení pro nepřihlášené uživatele, tak bychom se museli ptát těch, ostatní si nastaví co chtějí. Ano, na základě nejtypičtějšího zobrazení se má vymýšlet i layout stránky, jak širokou tabulku (kolik sloupců) a jak rozvrstvit obrázky, ale jinak budu věřit tomu, že to celosvětové hlavy vydumaly přístupné, přehledné a snad i úsporné. A že Češi nepotřebují vynalézat kolo a mít nějaké extrabuřty.
Podobné "nudle" jsou české zpravodajské servery, takže na takové věci je čtenář jistě zvyklý, nemusí se šmejdit očima a otáčet hlavou zleva doprava aby si přečetl jeden řádek. Na rozdíl od zpravodajských webů nemáme ten hluchý prostor vyplněn reklamou, ale to nás snad nijak nemrzí. Nejhlasitější výtkou byly cizojazyčné verze, tak by se třeba daly nacpat do toho hluchého pravého sloupce. --Chrz (diskuse) 28. 11. 2022, 18:05 (CET)
Ahoj @Lukša, děkuji za dotaz. Nadace Wikimedia v rámci vývoje nových funkcí (včetně Vektoru 2022) mimo jiné provádí tzv. uživatelské testování (user testing). V rámci tohoto typu testování je prototyp nové funkce předložen skutečným uživatelům (vč. čtenářů), a jsou zjišťovány jejich reakce na prototyp (nejčastěji formou mluveného komentáře). V rámci uživ. testování se pak zkoumá to, jaké části uživatelů se podaří dosáhnout toho či onoho (např. přejít na stejné heslo v jiném jazyce). S pozdravem, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 30. 11. 2022, 07:57 (CET)

Asi jsem moc konzervativní. Osobně si nastavím vzhled na který jsem zvyklý, ať už to schváleno bude nebo ne. Mám obavu, že nový vzhled spíše odradí možné nové editory, kteří třeba už zkoušeli něco editovat. A dost možná znechutí ty stávající. Souhlasím s tím, že nedůležitější je pohled čtenáře. Zvýšila se návštěvnost stránek a četnost příspěvků editorů na verzích, kde je změna nasazena oproti době před nasazením? Můžeme to nějak kvantifikovat?--Rosičák (diskuse) 28. 11. 2022, 17:14 (CET)

Ahoj @Rosičák, byl pozorován pozitivní vliv na počty návštěv i příspěvků, ale separátní report na téma návštěvnosti/četnosti příspěvků zatím vytvořen nebyl. Pokusím se na toto téma získat nějaké konkrétní čísla, a dám vědět.
Byly publikovány reporty týkající se konkrétních jednotlivých funkcionalit (nový obsah, trvale zobrazená hlavička, apod.), ty najdeš na mw:Reading/Web/Desktop Improvements/Features po rozkliknutí jednotlivých funkcí.
Zdraví, --Martin Urbanec (WMF) (diskuse) 30. 11. 2022, 08:16 (CET)
Ahoj, díky za reakci. Pokud to vyjde pozitivně, nemám námitek. --Rosičák (diskuse) 30. 11. 2022, 16:15 (CET)

Za mě je nový vzhled moc pěkný, zvětšila se přehlednost a čtivost nejen na širokých monitorech; je dobře, že to bude i pro nepřihlášené. Ta interwiki s preferovanými jazyky je suprová. Postupné vylepšování bude jistě probíhat, za mě bych třeba moc ocenil, aby hodně široké tabulky či panoramatické fotky (galerie) mohly být přes celou šířku monitoru a nemuselo se rolovat do strany, když na monitorech je ještě často místo (je možné, že toto s těmi širokými tabulkami je už v řešení či vyřešeno; už jsem delší dobu nezkoumal).--Pavouk (diskuse) 29. 11. 2022, 21:27 (CET)

Nemám sice ponětí, kdo ten návrh vymyslel, ale očividně je to trend po celém webu - „čím více bílé, tím lepší“... Osobně se mi to nelíbí, ale aspoň se Wikipedie někam posouvá, než aby se nic nedělalo. Doufám, že mobilní aplikace bude na řadě další... --Ján Kepler (diskuse) 4. 12. 2022, 11:19 (CET)

Popravdě, nový Vektor je příšerný, a pokud nebudu nucen jej používat, je mi asi jedno, že existuje. Přečetl jsem si důvody pro jeho vznik a také mě neoslovily. V podstatě se Wikipedie zařadila ke trendu celkového hloupnutí ("dumbing down") internetu, způsobeného zčásti tím, že víc a víc lidí přistupuje k internetu přes mobil, místo přes počítač se slušnou obrazovkou, a zčásti tím, že se webové stránky snaží oslovit i nevzdělanou část světové populace. OK. Chápu. Ale proč bych se tomu měl přizpůsobovat já, jako uživatel? Takže palec dolů, když to půjde, nechám si "staré" grafické prostředí. --KPX8 (diskuse) 4. 12. 2022, 16:15 (CET)

Je myslím správný trend, aby Wikipedie byla přístupná všem a ne jen té části populace, která je k tomu speciálně „vzdělaná“ a těm, co používají „slušnou obrazovaku“. Jako registrovaný uživatel se přizpůsobovat nemusíte. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 12. 2022, 16:28 (CET)
@Matěj Orlický Vždyť jsem psal OK a chápu. Ale nemusíte se stavět do pozice s morální převahou. Původním motivačním faktorem pro to hloupnutí je komerce, nikoli charita. Wikipedie samozřejmě patří k té menší skupině webů, které komerčně motivovány nejsou, což je fajn a je to také důvod, proč na Wiki přispívám. --KPX8 (diskuse) 4. 12. 2022, 16:45 (CET)
Já si to vůbec netroufám takto morálně hodnotit, co za to může apod. a popravdě ani moc nechápu, v čem to má být „hloupé“. Mně třeba vadí jen „trendové“ doporučéné jazyky, chtěl bych místo algoritmu radši uživatelsky vybírané „oblíbené“. Ale jinak v takovém moralizování nevidím smysl, jde o to, jestli to bude vyhovovat jako výchozí prostředí pro čtenáře a nováčky. Objektivně se to prostředí moc neliší, takže „příšerná“ je spíš síla zvyku. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 12. 2022, 17:05 (CET)

Ani mne netěší, jak je celá ta změna prezentována – zdánlivě je nám dávána šance se vyjádřit, ale je zjevné, že nejkrajnějším výsledkem může být odložení nasazení o pár dnů (než se nás podaří „definitivně přesvědčit“), případně nějaké drobné ústupky k utišení hlasitých jedinců („vy si to můžete přepnout někde v nastavení, tak buďte rád“, ale jak to bude vypadat pro drtivou většinu návštěvníků, kteří si nikdy nic nepřepnou nebo ani nemohou, o tom stejně rozhodneme my). Ale chápu to, protože teď už si Nadace nemůže dovolit, aby to na pár projektech zůstalo postaru, Wikipedie vypadala nejednotně a ztížilo se tím používání i údržba.

Na velké změny je teď už prostě pozdě. Ovšem ještě na jaře byla příležitost se zapojit do veřejného komentování čtvrtého prototypu toho designu. Tuto možnost využilo odhadem několik stovek editorů – kolik přesně, to bohužel nedovedu rychle říct, protože odkazovaná wiki už byla přepnuta do vzhledu Vektor 2022, který na rozdíl od starého v obsahu nečísluje sekce :-( Mezi nimi jsem našel asi desítku českých a na konci stránky jsou i souhrnné reakce na připomínky. Ty se ale bohužel týkaly jenom chování menu a tlačítek. Dvě věci, které tam od nás často zaznívaly – a zaznívají teď i zde – ovšem nijak zohledněny nebyly: 1. to široké bílé místo vedle „nudle“ textu; 2. ještě více schované mezijazykové odkazy. To je zřejmě natolik pevná součást nového designu, že s tím není záměr nic dělat (nanejvýš utišit jednotlivce nějakým tím nastavením, kterým si to oni sami pro sebe mohou přepnout zpět). Ten velký bílý prostor se dá ještě pochopit tak, že vývojářům se už nechce udržovat dva na sobě nezávislé vzhledy a protože už víc přístupů na Wikipedii je z mobilů než z počítačů, musíme se počítače mobilům přizpůsobit (byť tohoto trendu bych se spíš obával, než mu šel na ruku, protože mobily a jejich rozhraní ještě mnohem víc vedou jen ke konzumaci a odrazují od přispívání). Co ale vývojářům neodpustím, jsou ty jazyky:

Nechci se příliš opakovat (své argumenty jsem vypsal už v dubnu), ale česká Wikipedie byla založena překladem z esperanta, dlouhé roky se tu spolupracuje se slovenskou (které dosud ještě skoro každý čtenář taky rozumí) a samozřejmě vždycky rádi nakoukneme i do velké anglické nebo třeba i hned druhé největší a nám geograficky i historicky velmi blízké německé. Už kvůli tomu, že v každém jazyce se typicky probírají trochu jiná témata, jinak do hloubky a často i z jiného pohledu. Zároveň však stejně jako existují lidé, kteří se mezi jazyky proklikávají dennodenně, tak se na druhou stranu u mnoha čtenářů setkávám s naprostou nevědomostí toho, že Wikipedií vlastně existuje mnoho vedle sebe v různých jazycích a že se nejedná jen o nějaké strojové překlady, ale samostatně tvořené projekty. Obě skupiny tedy profitují z toho, pokud je seznam jazyků článku dobře viditelný a použitelný. A v tomhle ohledu je pro mne ten stávající bohužel ještě skrytější než byl dosud. Zvlášť když je teď po stranách tolik volného místa, bych tam ty jazyky klidně dal zase všechny – a tím by se vlastně tak nějak vyřešily oba dva zmiňované problémy najednou.

My jsme nejspíš jen „malá ryba“ a ještě letos se nového vzhledu dočkáme, ať tu budeme psát cokoliv. Ale Jsem zvědavý na to, jak jej přijme veliká a opatrná komunita anglické Wikipedie, která si alespoň na hlavní stránce místo té desítky algoritmem za nás vybraných jazyků, kterou my už tu několik let máme, alespoň na úvodní stránce vymínila těch jazyků několik desítek nejpoužívanějších (a třeba německá či ruská dokonce přímo s odkazem „další jazyky“ na konci toho seznamu). V novém vzhledu nejenže jsou jazykové verze článků ukryty pod klikem navíc na tlačítko někde vpravo nahoře, ale jejich seznam je vícesloupcový, s mnoha duplicitami, je jím nutné rolovat a algoritmem doporučené položky jsou nepředvídatelné. A když jsem se v novém vzhledu snažil najít odkazy do jiných jazykových verzí na hlavní straně, už jsem si začínal myslet, že ty zmizely úplně, než jsem je našel zase ještě úplně jinde – schované pod podobným tlačítkem, ale tentokrát pro změnu vpravo dole až někde skoro v patičce. --Blahma (diskuse) 4. 12. 2022, 21:31 (CET)

Nevím, jak funguje (ne)oficiální politika nadace, ale chápu to od Martina Urbance (WMF) jen jako návrh, tzn. kdybychom si tu odhlasovali, že nový vzhled prostě nechceme, tak bychom ho asi neměli. (Mýlím se?) Na druhou stranu bych považoval za dost velkou chybu, když by si každá Wikipedie dávala svůj vlastní vzhled – když se čas od času ocitnu na Wikipedii francouzské, nebo nedejbože korejské, je fajn, že vím, na co kliknout a kde co najdu, ač jazyku vůbec nerozumím. Na cizojazyčné projekty sice nechodím moc často, ale o to přínosnější jednotný design je. Mimochodem jsem na testování prototypu v dubnu upozorňoval (viz zde, resp. historii), až jsme byli okřiknuti, že jsme moc hluční (viz zde, resp. historii). (Ping na PodroužkaPoldu18, kdyby měli nějakou otázku či připomínku.) --Marek Genius (diskuse) 4. 12. 2022, 22:27 (CET)
Možná to není moc známé, ale jazyk rozhraní kterékoliv Wikipedie si lze přepnout na jiný, odlišný od jazyku jejího obsahu. Stačí k tomu za adresu stránky přidat parametr ?uselang=cs (nebo totéž s & místo ? pokud náhodou už v té adrese něco s otazníkem je). Vyzkoušejte třeba korejskou Wikipedii. Pro fajnšmekry existuje i speciální jazykový kód ?uselang=qqx, který zobrazí namísto textů rozhraní názvy příslušných systémových zpráv (typicky anglické kódové názvy), které často odpovídají názvům speciálních stránek v názvovém prostoru MediaWiki:, v nichž jsou uloženy samotné lokalizované texty těch zpráv (např. MediaWiki:Featuredcontent). Toto přepnutí se každopádně týká jen té jedné konkrétní stránky, nicméně jazyk rozhraní si lze na každé Wikipedii nastavit i natrvalo, v Nastavení (na všech Wikipediích ji lze dohledat pod anglickým názvem "Special:Preferences"), takže kdo třeba často chodí na korejskou Wikipedii, ale chce v ní používat česká menu a tlačítka, může si to tam jedním kliknutím nastavit napořád. A nemusí pak už spoléhat jenom na pozici těch tlačítek na obrazovce. Tak třeba to někdo využije. --Blahma (diskuse) 5. 12. 2022, 00:26 (CET)
Věděl jsem, že jde v nastavení změnit jazyk rozhraní. Ale přiznám se, že jsem nevěděl, že na to existují i parametry, takže díky za tip, někdy se to může hodit. Ačkoliv je škoda, že se ty parametry musí vkládat do každé URL adresy zvlášť, že nestačí dát je jen jednou, a pak už by tam zůstaly. Takže takto je to takové do praxe trochu nepoužitelné. Vlastně je to tentýž případ jako změna vzhledu (?useskin=vector pro Starý Vektor, ?useskin=vector-2022 pro Vektor atd.), vlastně si mohou svůj vzhled nastavit i neregistrovaní uživatelé. Akorát že o tom nikdo neví, a pokud někdo ano, tak stejně nebude mít nervy na to to do adres doplňovat. Vlastně tyto jiné vzhledy neznají ani vyhledávače. Když jsem na jaře screenoval Hlavní stranu, tak jsem ji zároveň ukládal do Internetového archivu, aby to budoucí historikové měli ze dvou nezávislých zdrojů a mohli to porovnat. Rozdíl mohou být nějaké desítky sekund. A překvapilo mě, že ta konkrétní stránka (např. Hlavní strana Wikipedie v podobě Nová Minerva) ještě nikdy nebyla v Internetovém archivu uložena. Což si myslím, že je škoda. --Marek Genius (diskuse) 5. 12. 2022, 20:34 (CET)
Díky za tvou vzornou snahu o archivaci Wikipedie pro budoucí badatele, to je záslužné. Zároveň takové případy, samozřejmě vedle testování a lokalizace, mohou být dobrou příležitostí k využití právě oněch dočasných parametrů – to by mne ani na první pohled nenapadlo. --Blahma (diskuse) 5. 12. 2022, 21:34 (CET)
Na EN Wiki o novém vzhledu proběhla docela podrobná diskuze, vývojáři dokonce přislíbili realizovat požadované úpravy. Pro zájemce zde: [11] --Pavlor (diskuse) 5. 12. 2022, 12:43 (CET)
Díky moc za odkaz, strávil jsem teď čtením toho docela dost času a pod vlivem toho se mi chce říct, že snad všechno podstatné už tam bylo objeveno a řečeno (akorát snad těch lidí zdůrazňujících jiné jazyky nebo vůbec mající zkušenosti s nimi tam asi bude míň). Na základě těch připomínek tam se ještě dělají i nějaké změny, které snad pak budou taky nasazeny všude. Ani tak mi to pořád nepřijde moc dobré, ale po přečtení části té diskuze tam si teď tím spíš myslím, že nemá smysl se tu u nás už teď ještě snažit něco další vymýšlet nebo měnit; prostě nám to brzy nasadí a bude to, musíme si zvyknout. --Blahma (diskuse) 5. 12. 2022, 21:34 (CET)

Úzké/bílé nudle a schované interwikiEditovat

Jak píše Blahma, toto jsou dvě opakující se témata. Za mě úzké/bílé nudle – moc nechápu, co se tím myslí. Když se podíváme na ukázky výše, tak je velkého bílého prostoru u obou vzhledů srovnatelně, v úvodu je na tom o dost lépe 2022, u dalšího textu o něco lépe starý. Ale to je případ atypické šířky prohlížeče 2400 px, které má na mém monitoru šírku 56 cm!, odstavce jsou změněné na úzké dlouhé nudličky, které číst je jak sledovat tenis, a obrázky ztratí své umístění, protože se nemůžou „zdrcnout“ tolik jako text. Wikipedie by se měla psát pro běžnou šířku monitorů tak jako je běžné u jiných webů (viz zpravodajské zmiňované kolegou Chrz), protože většina uživatelů má buď menší monitor nebo používá velký monitor na více oken, ne na jedno široké (u čtecích webů).

Rovněž nesouhlasím s tezí, že jsou další jazyky schované a nepřístupné, má to svoje plusy i mínusy. 1. Ten „babylon“ v levém panelu je sice pěkný, ale reálně to asi pro běžného uživatele moc užitečné není a schované je to také - než pochopí, co to tam je a najde v té záplavě nějaký jazyk, kterému rozumí. Doporučené jazyky mu určitě poslouží lépe. 2. Z pohledu zkušeného uživatele, který bohatě používá srovnání článků v mnoha jazycích: Jazyky nejsou schované, naopak jsou neustále přístupné vpravo nahoře. Můžu tak kdykoli při čtení rychle otevřít interwiki, aniž bych musel posouval stránku a ztratil rozečtené místo, a srovnat co ve stejné pasáži píší jinde. Ano, při klikání na interwiki je tam o jedno kliknutí navíc, což je nevýhoda při projíždění většího množství interwiki. Ale když se kouknu na jednu interwiki, vrátím se, okno s jazyky se mi rozevře na stejném místě. Výhoda je také signalizovaný počet interwiki, což je užitečné vodítko a je nyní vidět hned, bez klikání, bez rolování. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 12. 2022, 00:19 (CET)

Pěkně shrnuto... Přidám i jeden další postřeh. Mám pocit, že ty doporučované jazyky se zobrazují na základě určité učící inteligence, takže pokud často navštěvujete jiné jazykové verze, tak tyto jazykové verze budou mezi doporučenými... --VasekPav (diskuse) 5. 12. 2022, 20:00 (CET)
Ano, tak nějak to je, nebo by aspoň mělo být. Ale i to mi právě přijde – při intenzivním používání – poněkud nepraktické. Právě proto, že je to měnící se a tedy nepředvídatelné. Můžu mít nějaké dlouhodobé preference, podle kterých mi to začne nabízet příhodné jazyky, ale pak stačí, když kvůli nějakému tématu začnu chvíli přepínat do jiného jazyka (a přitom než se ho to naučí zařazovat nahoru, tak už s tím jsem skoro hotový) a pak se mi ten jazyk začne objevovat nahoře (namísto jiných, dlouhodobějších), byť už to třeba další den nepotřebuju. Prostě mi přijde jednodušší hledat jazyk byť v delším seznamu, ale vždy na stejném místě; no a nebo teda teď v tom novém vyťukat vždy na klávesnici jeho kód nebo název, když už – to jsou obě akce, které se dají dělat v celku bezmyšlenkovitě. Naopak muset pokaždé znovu pročítat stále se měnící seznam „doporučených“ a když tam nenajdu, tak stejně muset psát nebo rolovat dál, protože ten hledaný jazyk může (ale nemusí být tam), vyžaduje větší kognitivní úsilí. Takže já ty doporučené nejraději rovnou přeskakuji a raději hledám rovnou v těch sekcích podle kontinentů níže, byť i tam se pak musím aktivně dívat, co že je kde za kontinent, přemýšlet kam ten hledaný jazyk patří, a nadto je tam i zmatek kvůli duplikátům (třeba angličtina je tam opakovaně, snad u každého kontinentu). Takže za mne tomu seznamu příliš „inteligence“ naopak spíš škodí. --Blahma (diskuse) 5. 12. 2022, 21:45 (CET)
Upřímně nelíbí se mi více věcí, ale zkousnul bych je, ale tyto doporučované jazyky jsou něco extrémně iritujícího, kvůli tomu především jsem na nový vzhled nepřešel. Nepotřebuji, aby počítač odhadoval, jaké jazyky používám – přesně jak píše Blahma, to se bude lišit podle toho, na čem zrovna pracuju. Ale když zadám třeba Athény a nenabídne mi to mezi jazyky řečtinu... no možná je to "učící se", ale říkat tomu inteligence je opravdu přehnané.--RPekař (diskuse) 6. 12. 2022, 16:05 (CET)
Také nemám rád algoritmy a už jsem si na něj v tomto vlákně stěžoval. Ale když to člověk bere bez emocí a poctivě objektivně zhodnotí, tak je to celkem užitečné. Např. kolega Blahma tvrdí: hledat jazyk byť v delším seznamu, ale vždy na stejném místě – vždyť to objektivně není pravda, seznamy jazyků jsou u článků různé a tedy i místo řečtiny je prakticky pokaždé jinde. Kdyby byla klávesová zkratka + Ř + E + Enter (=el:Αθήνα), bylo by to mnohem praktičtější, než hledání Ελληνικά v několik obrazovek dlouhém seznamu 216 jazyků v levém panelu. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 12. 2022, 16:38 (CET)
To je otázka interpretace pojmu "na stejném místě", podle mne je řečtina na stejném místě, ať má seznam 16 jazyků, nebo 216. Ale v předchozí verzi jsem také rychle vypnul možnost doporučovaných jazyků, protože se diametrálně rozcházela s tím, co při editaci skutečně potřebuji. Teď místo okamžitého přehledu, zda je článek v dispozici v konkrétních jazycích, musím jazyky rozklikávat a hledat v seznamech, které jsou pro mně nepřehledné a zbytečně roztažené, tak bych fakt uvítal, kdybych alespoň ty irelevantní doporučené jazyky mohly vypnout jako v dosavadní verzi (a tedy sám posoudit, co je pro mne užitečné a co ne).--RPekař (diskuse) 6. 12. 2022, 16:59 (CET)
Chybí mi fantazie pro takovou interpretaci pojmu „stejné místo“. Když tomu dáte šanci, tak paradoxně zjistíte, že se to s tou skutečnou potřebou zas až tak diametrálně nerozchází. Ale jinak ok, je co vylepšovat a píšu, že to má ++ i --. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 12. 2022, 21:06 (CET)
Jeden příklad za všechny: Esperanto, ze kterého jsem sem na českou Wikipedii onehdy přišel, se v seznamech typicky nacházelo „mezi English a Español“ (připomínám, že řazení je podle kódů, tj. "en" < "eo" < "es"). Vím, že hodně esperantistů o tomhle vědělo, protože se dokonce žertovalo, že to napomáhá viditelnosti tohoto jazyka. Anglickou verzi má 66 % článků české Wikipedie a španělskou verzi má 47 %. V obou těchto jazycích současně existuje 33 % českých článků. A navíc samozřejmě platí, že bez ohledu na velikost seznamu je vedle častých sousedů vodítkem i relativní pozice, která je vždy podobná – v průměru se třeba esperanto (eo) nachází ve třetí desetině seznamu (tj. „kousek odshora“), třeba arabština (ar) v první desetině a naopak čínština (zh) v poslední desetině. Navíc abecední třídění má člověk v krvi, takže snadno odhadne i pozici málo používaného jazyka; to je další rozdíl oproti novému několikaúrovňovému řazení kombinujícímu velmi odlišná kritéria (v rámci kontinentů jsou jazyky zjevně ještě rozděleny podle písma a až v rámci těchto skupin pak podle abecedy).
Když jsem se dnes zmínil o chystaných změnách kolegovi-polyglotovi, který používá Wikipedii téměř výhradně jako čtenář, tak mne hned upozornil na rozšíření do prohlížeče nazvané Polyglot Wikipedia, kterým si zajišťuje, aby měl své oblíbené jazyky pořád nahoře (tedy na stejném místě a rychle dostupné), algoritmu navzdory. (Připomnělo mi to můj vlastní starší pokus v podobě uživatelského skriptu, kterým jsem si nechal zobrazovat nahoře přednostně slovenštinu.) Zjevně tahle věc trápí více lidí, a to právě i needitujících čtenářů jako je on. Klávesovou zkratku je určitě taky možné si založit, což o to – tu jsem si zase třeba zprovoznil na začátku svého skriptu pro rychlý přístup do Commons. Ale zejména by se takovéto věci neměly řešit individuálně vlastními či externími skripty, ale rozhraní by tomu mělo jít vstříc samo. --Blahma (diskuse) 7. 12. 2022, 01:16 (CET)
No tak teď se klidne na horní ikonku jazyků, na klávesnici se naťuká "espe" a klikne se na nalezený jazyk. Funguje pro češtinu i původní znění. Možná zdlouhavé, ale hledat to mezi jazyky v levém pruhu asi taky nebylo okamžité. Na přizpůsobení už se bude muset člověk přihlásit a nějaké vylepšení tam ještě chystají, třeba implementace nečeho na způsob toho polyglotického rozšíření. Aby třeba v horní nabídce byla rovnou esperantská vlaječka, každému dle potřeb. Ohledně toho, aby se v nabídce jazyků na čelních pozicích objevoval i jazyk, jemuž je popisovaný objekt nejbližší (u článků typů lidé a místa), a který má nejspíše nejaktuálnější data, opovídá SGrabarczuk (WMF) výše. --Chrz (diskuse) 7. 12. 2022, 10:40 (CET)
To třeba chápu, že by to bylo velmi obtížné algoritmem podchytit, navíc by to mohlo vyvolat někdy zbytečné spory, který jazyk je pro daný subjekt relevantnější než jiný. Sice o tom nic nevím, ale možnost, aby si uživatelé "doporučené jazyky" vypnuli (nebo případně si je mohli sami navolit podle svých znalostí), by snad neměla být tak technicky obtížná? – Nové řazení jazyků mi vyhovuje méně než původní, ale časem se v něm naučím pohybovat stejně jako v tom původním sloupci, tak budiž, řekněme, že jsou rovnocenné, ale ten klik navíc je prostě navíc, takže tato změna má možná jiné vynikající stránky – byla dlouze zkoušena a testována – ale vydávat ji za zjednodušení mi nepřijde fér. Ale spíše než uživatelský komfort mě na ní mrzí, že mnohojazyčnost Wikipedie je pro náhodné návštěvníky mnohem nyní méně viditelná, i takové věci jako Hlavní strana, Nápověda, Tisk – všecko věci spíše pro čtenáře či nováčky – se musí cíleně hledat přes nesamozřejmou ikonu. (Ba i "Podpořte Wikipedii" takto zmizelo, ale jestli podle studií to nevede k poklesu dárců, zpochybňovat to nebudu...)--RPekař (diskuse) 7. 12. 2022, 13:15 (CET)
Přijde na to, jak moc je to používaná funkce, překlikávat se při čtení mezi jazyky - "Hmmm, česky se tady wikipedisti moc nerozepsali, tak se mrknu na anglickou verzi, tam toho bude víc." U překladatelů chápu, u čtenářů méně. Jako čtenáře by mě spíš zaujalo, kdyby to sice na české verzi článek nenašlo, ale nabídlo by to verzi jinde. Ale jak předvídat u nezaložených článků, s jakou interwiki by byl propojen, kdyby býval existoval (a měl vyplněn aspoň wikištítek)... --Chrz (diskuse) 7. 12. 2022, 13:33 (CET)
Toto se už pár měsíců předvídá. Dělá to ta stále kritizovaná nabídka na překlad. Jako mě ty nabídky „nechcete tento červený odkaz namísto založení raději přeložit z angličtiny?“ taky překáží, vizuálně to mohli vyřešit lépe. Ale toto předvídání je užitečná věc. Předpokládám, že to bere z Wikidat, české interwiki sice chybí, ale v horní části je vyplněna tabulka „V dalších jazycích“, tedy to asi bere ze sloupečku „Štítek“, případně „Také znám jako“. Další oblastí, kde toto už léta funguje, je interní vyhledávač, ten to taky bere z Wikidat, ale umí to zřejmě jen na základě přesné shody (např. lidé – v češtině i v angličtině se jmenují stejně), dole pod klasickými výsledky je tabulka „Výsledky vyhledávání na Wikidatech“, zdá se mi, že ty návrhy na překlad to dělají lépe, protože to dělají i tehdy, když název je úplně jiný. Možná mám jenom takový dojem, netestoval jsem to. --Marek Genius (diskuse) 7. 12. 2022, 13:59 (CET)
Ano, když se na ten červený odkaz klikne, tak nabízí k vytvoření. Já myslel že by rovnou při vyhledávání nabídl výsledky z cizího jazyka :)
Ano, napovídání jaký článek by to mohl být, to znám, dělal jsem to s články, kterým jsem nejdříve povyplňoval české štítky a beztak to fungovalo nějak fórově (a ne kvůli rozlišovačům). --Chrz (diskuse) 7. 12. 2022, 14:52 (CET)
Ano, to jsem pochopil. A bylo by to fajn, kdyby to jazykový box uměl. Reagoval jsem na dotaz „Ale jak předvídat u nezaložených článků?“ – tedy způsoby, jak předvídat, už existují. --Marek Genius (diskuse) 7. 12. 2022, 19:14 (CET)
Asi mám pohled zkreslený tím, že žiju v multilingvním prostředí, ale když jsem se ptal známých a rodiny, jak Wikipedii používají, tak mezi jazyky přepínají furt. Přesně tak, jak to popisujete a jako to dělám sám v pozici čtenáře – přepínám tak dlouho, dokud nenajdu tu verzi, která toho má nejvíc nebo která má konkrétní detaily, jež mě zajímají. A přitom nejsem překladatel, obecně ani co do vlastní wikiaktivity. Takže se mi těžko věří, že by to byl okrajový, pominutelný způsob užívání Wikipedie, jak naznačujete. Ostatně i z těch průzkumů myslím vyplynulo: čím menší Wikipedie, tím více multilingvních uživatelů, a my jsme tak někde uprostřed.--RPekař (diskuse) 7. 12. 2022, 17:06 (CET)
O Češích se tradičně říká, že velmi málo umí cizí jazyky. Potvrzovaly to mnohé výzkumy. Ale možná se to už mění, když nic jiného, tak si všímám, že mladí obvykle umí velmi dobře anglicky. (A na internetu pochopitelně dominují mladí.) Ale jsou to jen moje odhady, statistiky neznám. --Marek Genius (diskuse) 7. 12. 2022, 19:16 (CET)
A přijde jim stávající způsob přehledný, hledat ve veleseznamu? Rolovat mezi jazyky v nabídce, jak vektor 2022 přináší, je docela běžný způsob na webu, je to sice zase veleseznam, ale nějak roztříděný. Nevím k čemu bude člověku prolézat čínskou, maďarskou nebo třeba švédskou verzi, když takovému jazyku člověk obecně vládnout nebude, tak možná jedině kvůli obrázkům a případně srozumitelným datum jako rozloha nebo datum narození, případně k googletranslaci. Jinak mi přijde oddíl Celosvětově v nabídce veskrze postačující. --Chrz (diskuse) 7. 12. 2022, 20:03 (CET)
Ano, resp. přehlednější, než ten nový (hledání jazyků podle kontinentů není zrovna intuitivní), a hlavně viditelnější a rychleji použitelný. Vám to stačí, někomu jinému to holt nestačí; přirozeně čím méně a čím úžeji budete jazykový nástrojový používat, tím víc Vám jeho konkrétní podoba bude jedno.--RPekař (diskuse) 8. 12. 2022, 00:02 (CET)
Čím víc to budu používat, tím víc mě bude štvát, že musím ten svůj jazyk hledat v dlouhém seznamu dalších, zvlášť pokud jde o nelatinku jako třeba ukrajinština. Nový způsob má taky svoje mouchy, ale je tam nějaký předpoklad, že opakovaným používáním se ty vámi oblíbené se adaptivně posunou na čelní místa. Klik navíc ale rychlejší nalezení. --Chrz (diskuse) 8. 12. 2022, 08:46 (CET)
Já jsem chtěl jen říci, že pro někoho je dosavadní způsob rychlejší a přehlednější a pro někoho nový; pro někoho jsou algoritmem doporučované jazyky užitečné a pro někoho ne. Svoje preference a přístupy nezevšeobecňuji a ty Vaše, odlišné od mých, nijak nezpochybňuji. Přál bych si prostě mít i v novém celkovém nastavení v uvedených ohledech volbu a podle dalších komentářů se mi zdá, že to není ojedinělý názor.--RPekař (diskuse) 8. 12. 2022, 23:16 (CET)
O tom, co můžou mít editoři jako volbu, o to tady snad neběží. Můžou se přihlásit a nastavit si co chtějí a co umožňuje stávající systém, který jim vyhovuje, případně navrhovat vylepšení pro nový systém, aby byl i pro ně atraktivní a pak na něj přešli. Zde se řeší základní rozložení pro nepřihlášené uživatele. Zatím by se tedy zdálo, že největším blokerem je fakt, že bychom nepřihlášeným uživatelům podhodili nový a třeba ne úplně lepší systém, jak z české Wikipedie prchnout na cizojazyčnou verzi :) --Chrz (diskuse) 8. 12. 2022, 23:23 (CET)
Ten panel s interwiki vývojáři „znetvořili“ už při zavedení „kompaktního seznamu jazyků“. A to už bude více než 10 let! Takže při změně tohoto vzhledu jsem interwiki vlastně ani nehodnotil. To už je zkažené tak dávno, že to pro mě nemělo smysl hodnotit. Jako já příliš cizími jazyky nevládnu, ale občas se hodí rychle se překliknout na cizí jazyk, někdy si rozkliknu třeba deset nebo i více jazykových verzí, abych je mezi sebou porovnal. Nebo na ně alespoň najedu myší, abych se podíval na název (typicky při přemýšlení o přesunu článku). Jasně, že jsem nepoužíval všechny jazyky, ale těch 30–40 největších Wikipedií ano. To v tom geografickém přehledu (tedy spíše „přehledu“) půjde velmi špatně dohledat, když tam některý jazyk je třeba čtyřikrát a jiný je bůhvíkde… Spoléhám na to udělátko, nyní to jde taky v Nastavení vypnout nebo zapnout (část Jazyky skoro dole na stránce: „Používat kompaktní seznam jazyků pouze s jazyky pro vás relevantními“). --Marek Genius (diskuse) 7. 12. 2022, 19:34 (CET)

Popiš památku 2023Editovat

Ahoj! Zdravím všechny příznivce kulturních památek. Pro připravovaný nadcházející ročník soutěže Popiš památku bych rád inicioval v komunitě diskuzi ohledně její podoby. O co konkrétně jde? V posledním (pátém) ročníku jsme debatovali o možnosti zapojit i další (tj. nejen české) kulturní památky do soutěže. Zkušebně byly zapojeny kulturní památky slovenské a překvapivě se ukázalo, že o ně je jistý zájem. S tím, jak postupně kulturní památky popisujeme, tak samozřejmě dobrých ubývá. To je samozřejmě pro Wikipedii super, ale pro soutěž to klade nové otázky a výzvy.

Rád bych, kdybychom se tady pobavili (plány, vize, šílenství...) o tom, co by v soutěži v lednu 2023 mohlo a nebo nemělo být zařazeno. Shrnu to zjednodušeně:

  • Rozšíření seznamů má za plus obohacení soutěže o nová atraktivní témata, jako minus potom snížení její přehlednosti, možnost zanášení sporných nebo těžko ověřitelných témat (skutečně je tenhle kámen v Arménii památkově chráněný? Zdroj je jen v arménštině, není strojově čitelný a nelze jej prostudovat)
  • Ponechání seznamu má za plus zajištění přehlednosti soutěže (máme funkční nástroje na vyhledávání památek, máme seznamy, klikatelné mapy a veškerou funkční infrastrukturu. Minusem je nicméně jistá omezenost finálním počtem památkově chráněných objektů. Přitom třeba již v Sasku méně než 100 km od Prahy mohou být zajímavé stavby, které nemají svůj článek.

Osobně nemám na danou věc názor, ale rád bych se zde komunity zeptal, co si o tom myslí. Konkrétně by se mohli vyjádřit účastníci soutěže nebo lidé, které téma zajímá, např. @Jan Spousta: @Ikcur: @KKDAII: @Petr Kinšt: @Dirillo: @Romanvysansky: @Gortyna: @Bedinek: @Mojmir Churavy:. Díky moc! Aktron (|) 27. 11. 2022, 15:08 (CET)

@Aktron Jen nápad: Nechceš udělat speciální bonusovou kategorii na "ztracené" památky? Máme pár desítek památek, k nimž není k dispozici souřadnice. Bylo by potřeba to ručně projít a zkontrolovat, ale určitě tam zbude mnoho památek, kde prostě v dostupných zdrojích není uvedena souřadnice. A přitom u některých to asi dohledatelné bude. Mohla by to být pro fotografy zajímavá detektivní práce a hlavně to má velký PR potenciál :). --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2022, 18:19 (CET)
Ahoj Aktrone, já bych doporučil u památek mimo Č./S. říct, že nám jde jenom o památky, které mají ke dni zahájení soutěže článek aspoň na dvou "velkých" Wikipediích. Jako velké Wikipedie bych definoval ty, které jsou uvedené na hlavní straně anglické W. v oddíle Wikipedia languages. Nemůžeme opravdu mít ambici, že budeme první Wikipedie, která popíše nějakou zapomenutou památku v Koreji. U vzdálených památek jde spíš o to podchytit ty velké, známé. Takových nám tu chybí mraky, takže soutěžící budou mít o čem psát ještě mnoho a mnoho ročníků.--Jan Spousta (diskuse) 27. 11. 2022, 23:51 (CET)
Ahoj Vojto, tak tomu říkám výzva! :-)Dovolím si také odpovědět. Mohylníky jsou dost náročné na nalezení a fotografickou dokumentaci v terénu, často jsou někde v lese, daleko od cest..A u těch božích muk by to byla hodně detektivní práce- může se jednat o duplicity, také se přemisťují, opravují..Vím, jaké to bylo dohledávat a porovnávat boží muka nafocená na Wikiexpedicích..Ale stejně dál nadšeně fotíme "každý křížek", když někam vyrazíme. :D --KKDAII (diskuse) 2. 12. 2022, 18:02 (CET)
Pokud se pamatuji, tak ten seznam nebyl úplný, neobsahoval všechny státem chráněné památky. Ale z praxe vím, že jsou tisíce objektů, a kvalitních, kterým památkáři nevěnovali pozornost. Proto bych se pro příští rok ještě omezil na Česko a připustil články také o nechráněných památkách.--Gortyna (diskuse) 2. 12. 2022, 08:16 (CET)
Jen dávám vědět, že seznam už několik let pravidelně aktualizuji, aby tam byly i objekty zařazené do památkové ochrany za poslední kalendářní rok. A dost podrobně procházím stávající články, aby nedošlo k duplicitám - například kvůli rozdílnému pojmenovávání objektů v Památkovém katalogu a na Wikipedii. Ano, existuje spousta staveb, které nemají památkovou ochranu, ale my se v soutěži musíme držet určitého rámce, který má nějakou definici. Co zkusit na nechráněné památky upozornit příslušné pracoviště NPÚ, případně na ně nasměrovat další odborníky, aby se o nich psalo, a měly šanci dostat se na seznam? Pokud byste měl zájem se věnovat i této aktivitě, tak se mi, prosím, ozvěte do SZ. Pěkný den, --KKDAII (diskuse) 2. 12. 2022, 17:16 (CET)
Přijde mi spíš se soustředit na Česko (a více do hloubky, existuje třeba nějaký limit na délku článku o památce – já bych byl určitě pro min. 3000 bajtů, ať to není sekání (polo)pahýlů) . Mimo hlavní soutěž bych navrhoval i soutěž na rozšiřování pahýlů z minulých ročníků ze stejného důvodu. Poslední dobou jsem narazil na to, že např. mnoho vesnických kaplí není památkově chráněných a nemáme je ani na WD ([12] – prakticky nic v okresech Vsetín, Frýdek-Místek, Hradec Králové...). Tak možná založit ještě bokovku na objekty, které nejsou památkově chráněné, ale „mohly by“ a splňují EV. Pokud soutěž rozšiřovat geograficky, tak bych opatrně byl pro země bezprostředně sousedící s Českem. Není to dávno, co jsme teprve pokryli Slovensko články o všech tamějších obcích, zatímco zde máme zapomenuté polorozpadlé vsi v Abcházii. Podobnému stavu bych se u památek radši vyhnul. — Draceane diskusepříspěvky 2. 12. 2022, 11:08 (CET)
Skvělý nápad, o rozšiřování pahýlů jsme také uvažovali v minulém roce, ale to zůstalo jen u úvah. Další z možností bylo rozšířit soutěž o speciální cenu za dodávání referencí do stávajících článků. Musí ale na to být nástroj, kterým to půjde dobře změřit..Přece jen, i porotci jsou dobrovolníci a výsledky nechceme vyhlašovat v létě. :-) --KKDAII (diskuse) 2. 12. 2022, 17:22 (CET)

Ano, rozšiřování stávajících článků mi připadá stejně užitečné jako psaní nových (nebo možná spíš užitečnější než tvoření pahýlů o vesnických kapličkách z 19. a 20. století). Ale myslím si, že tady chybí velmi důležité památky, o kterých by přitom stačilo jen přeložit nebo převyprávět už existující slušné články z jiných jazyků. Podíval jsem se třeba na anglickou Wikipedii, a našel kvalitní články (FA) o důležitých památkách, k kterých tu na cs nemáme nic:

Myslím, že cokoli z toho je proti prakticky jakékoli ještě nezanesené české památce řádově významnější. A hodně lidí by takové věci mohly bavit víc než ty kapličky.--Jan Spousta (diskuse) 2. 12. 2022, 18:07 (CET)

Vůbec nechci rozporovat význam těchto článků (a bude fajn, pokud je někdo přeloží, ať už v nějaké soutěži, nebo bez ní; sám ostatně také rád věci překládám). Na druhou stranu, o těchto budovách existuje info na enwiki a mnoha dalších jazykových mutacích. Tu „nevýznamnou“ kapličku zmapujeme na cswiki jako první (a prokážeme tak IMHO službu konzervaci celosvětového dědictví na našem poli neoraném). I proto vidím velký smysl v tom, že se soutěž zaměřila na české „nepopsané“ památky (A nechci tady znít jak nějaký čechocentrista, nebo nacionalista – spíš jako realista, že naše památky za nás někdo jiný těžko popíše). — Draceane diskusepříspěvky 2. 12. 2022, 18:49 (CET)
To je fakt, ale myslím si, že to přitahuje určitý typ lidí - lokální patrioty, nadšence do historie Česka a tak. Památky z ciziny zase inspirují třeba cestovatele, zájemce o významná díla kultury a znalce historie cizích zemí. Nevidím problém v tom, aby soutěž umožňovala psát to i ono, ať si každý vybere. Ať to přitáhne víc zájemců.--Jan Spousta (diskuse) 2. 12. 2022, 23:20 (CET)
Tohle mi příjde zrealizovatelné tím, že se udělá nějaký ad hoc výběr, který bude předem připravený a bude v něm cca 100 článků. Je to snažší než vytvářet nějaké složité a potenciálně problematické výběry. Zamyslím se nad tím, že by se to k tomu nějak přidalo. Aktron (|) 2. 12. 2022, 19:33 (CET)
Aktrone, určitě by bylo dobré řádově 100 památek vybrat jako inspiraci, co je možné psát. To lidem pomůže. Klidně se na tom výběru můžu podílet, jestli chceš, podívám se třeba i na jiné větší Wikipedie, které články z naší oblasti tam mají kvalitně zpracované. Ale moje zkušenost z wikisoutěží je taková, že čím méně lidem výběr omezíš, tím věší je šance, že se někdo chytne. Těch článků z cizích zemí by určitě nevznikly tisíce. Pokud by se přidala podmínka typu "existuje x paralelních článků na jiných Wikipediích", tak problémy s hoaxy a nevýznamnými věcmi prakticky vymizí. Zajímavých a významných památek mimo republiku jsou nejspíš desetitisíce. Někdo možná bude chtít popsat tu, kterou navštívil, a ta třeba nebude v té stovce.--Jan Spousta (diskuse) 2. 12. 2022, 23:20 (CET)
Ahoj, ano v tomto mám stejné zjištění a stejnou zkušenost. Jen se prostě obávám toho, abychom to nerozšířili moc a nehrozilo že pak budou vznikat články o něčem, co vlastně nemůžeme nějak dohledat. Beru ten globální obsah jako jakýsi "zajímavý bonus", myslím že 100 je při běžném počtu článků v soutěži okolo 250-500 až až. Nehledě na to že mnohdy články o těch zahraničních památkách máme, ale nemáme je jako památky evidované. Já bych třeba uvítal kdybych aspoň nějak dokázal jednoduše překlápět ty slovenské seznamy k nám, když už chceme aby o nich se vlastně psalo taky. Aktron (|) 3. 12. 2022, 21:59 (CET)
Toho, že něco nelze dohledat, se bojím daleko víc u těch drobných českých památek. O nich se relevantní informace většinou shánějí těžko. Pokud bys chtěl pomoct s tím dohledáváním, tak můžu na tom pak trochu dělat i já. V případě pochybnosti taky existuje šablona Urgentně ověřit.
Jak jsi navrhnul, vybral jsem asi 100 článků o památkách z anglické wiki, které nemají český protějšek, a přitom je o nich někde slušný článek, ze kterého lze čerpat a který zaručí významnost: en:Aljafería, en:Arbon, en:Arkadi Monastery, en:Austrått, en:Basilica of Saint-Quentin, en:Basilica of Sant'Apollinare Nuovo, en:Belton House, en:Bhojeshwar Temple, en:Blockhaus d'Éperlecques, en:Bohus Fortress, en:Boudhanath, en:Bramall Hall, en:Cadaver Tomb of René of Chalon, en:Casa Lleó Morera, en:Casbah of Algiers, en:Corycus, en:Cragside, en:Daming Palace, en:Ehrenbreitstein Fortress, en:Elgin Cathedral, en:Erebuni Fortress, en:Essen Minster, en:Fasil Ghebbi, en:Federal Palace of Switzerland, en:Fénis Castle, en:Fort Santo Domingo, en:Forum of Augustus, en:Giza pyramid complex, en:Gol Stave Church, en:Goryōkaku, en:Gray's Inn, en:Great Mosque of Kairouan, en:Hagios Demetrios, en:Ham House, en:Heidelberg Castle, en:Heroes' Cross on Caraiman Peak, en:Historic Centre of Macau, en:Holkham Hall, en:Holstentor, en:Hopperstad Stave Church, en:Humble Administrator's Garden, en:Chaco Culture National Historical Park, en:Château de Pau, en:Church of Santa Maria dell'Ammiraglio, en:Invalids' Cemetery, en:Jameh Mosque of Isfahan, en:Janaki Mandir, en:Jewish Cemetery in Währing, en:Kalinjar Fort, en:Karatepe, en:Kinzua Bridge, en:Kremsmünster Abbey, en:Kronprinzenpalais, en:Kvetera Church, en:Lille Cathedral, en:Ljubostinja, en:Lyon Cathedral, en:Maison carrée, en:Manzanar, en:Mausoleum of Galla Placidia, en:Mausoleum of the First Qin Emperor, en:Meenakshi Amman Temple, en:Mihai Vodă Monastery, en:Momine Khatun Mausoleum, en:Monadnock Building, en:National Mall, en:Old Grodno Castle, en:Orangery Palace, en:Örebro Castle, en:Oregon State Capitol, en:Palau Nacional, en:Parc de la Ciutadella, en:Pashupatinath Temple, en:Pennsylvania State Capitol, en:Petersberg Citadel, en:Peveril Castle, en:Philippi, en:Pinacoteca do Estado de São Paulo, en:Plaza de Mayo, en:Priluki Monastery, en:Qianling Mausoleum, en:Rock Drawings in Valcamonica, en:Rochester Castle, en:Sanctuary of Fátima, en:Selinunte, en:Shrine of Remembrance, en:Sigüenza Cathedral, en:Skokloster Castle, en:St James' Church, Sydney, en:St. John's Co-Cathedral, en:St. Mary's Church, Rostock, en:St. Nicholas Church, Potsdam, en:St. Paul's Church, Frankfurt am Main, en:Stahleck Castle, en:Sudeley Castle, en:Sulejów Abbey, en:Tarout Castle, en:Tarragona Cathedral, en:Temple of Eshmun, en:The Cenotaph, en:Théâtre de la Reine, en:Tomb of Antipope John XXIII, en:Tomb of Cyrus the Great, en:Tomb of Darius the Great, en:Tullgarn Palace, en:Ulriksdal Palace, en:Valencia Cathedral, en:Valladolid Cathedral, en:Valle dei Templi, en:Villa Hügel, en:Warkworth Castle, en:Wazir Khan Mosque, en:White Stork Synagogue, en:X-10 Graphite Reactor, en:Zofingen. Doporučuju je dát jako inspiraci. A ještě k nim můžeš něco přidat, tohle je trochu anglosasocentrické tím, že jsem hledal na anglické w.--Jan Spousta (diskuse) 3. 12. 2022, 22:22 (CET)
Wow, skvělá práce! Ten seznam určitě nějakým způsobem asi pro soutěž využiju. Jinak kvituju, že hned první památku ze seznamu jsem před lety navštívil a dokonce tu mám o ní i publikaci. :-D Aktron (|) 4. 12. 2022, 18:56 (CET)

Všimli jste si kolik seznamů KP na cs Wiki je úplných? Takže si myslím, že bych dal přednost především našim památkám, pak Slovenským. Souhlasím s potížemi sehnat informace k některým zvláště drobným památkám, ale i přesto je na cs Wiki co dělat viz seznamy, které jsou nachystány. Zdá se vám to málo?

Tak nemám pocit že by se seznamy nějak vyčerpávaly. Aktuálně je spíš problém v tom, aby se a) do seznamů kulturních památek dodávaly odkazy (na červené články) – zkouším to vždy v zimě dělat ručně ale ruku na srdce, máme 40 000 položek, takže udělám jen malou část. Potom b) abychom měli seznamy k těm slovenským památkám. Aktron (|) 4. 12. 2022, 18:56 (CET)
Úplně by stačilo současný červený seznam srazit aspoň na polovinu. Tak co si tak trochu brnknout na strunu češství a udělat především naše památky? :-) --Ikcur (diskuse) 4. 12. 2022, 20:52 (CET)
Vyvstává tu docela zajímavá otázka. A sice kde dává smysl ještě tlačit na naše další a další památky a kde už se objevuje potřeba psát o památkách zahraničích. Očividně asi když dospějeme k božím mukám, mohylníkům a kapličkám tak by dávalo smysl přidat další. Ale když se kouknu že vznikají různé radnice nebo třeba Klostermannova chata tak to ještě tristní není. Určitě otázka do budoucna. Ty seznamy kulturních památek a vkládání červených odkazů je samozřejmě na pořadu dne. Aktron (|) 4. 12. 2022, 23:41 (CET)
Dodatek: Začal jsem do seznamu kulturních památek doplňovat odkazy na ty, které se dají napsat a kde odkazy ještě nejsou. Kdyby se někdo k takové činnosti přidal, budu velmi rád! Aktron (|) 9. 12. 2022, 18:26 (CET)

Jinak pro zájemce o překlady a popisy zahraničních památek by se mohla vypsat obdobná soutěž. Chybí hodně KP z Polska, Rakouska i Německa (našich sousedů) a co takhle popsat co je či bylo na Ukrajině? -- Ikcur (diskuse) 4. 12. 2022, 12:17 (CET)

U Polska nám bohužel chybí dokonce i celá města. S Ukrajinou je to složitější, třeba jsem se tam před nějako dobou pokoušel podívat "na zoubek" funkcionalistické architektuře z dob První republiky (mám k tomu krásnou historiku pro povídání někde u piva). A ano, slovy Vladimíra Špidly: Zdroje jsou. Akorát to není zrovna dvakrát nejsnadnější. Zamyslet se ale např. nahradit Slovensko pro letošek Rakouskem by nemuselo být složité. Nechci zase okruh památek příliš rozplizávat, aby se potom v tom ještě účastníci vyznali. Aktron (|) 4. 12. 2022, 18:56 (CET)

Překopání celé kategorizace u živočišstva na cswikiEditovat

Mám tisíce důvodů, proč bych se do toho neměl pouštět, ale vzhledem k tomu, že @JAn Dudík: a @Kacir: se teď pustili do robotické předělávky kategorií narození a úmrtí, nadhodím i svůj návrh, dokud je to čerstvé.

Oproti botanice, kde se o to výborně zasadil @Vojtěch Zavadil: (viz Kategorie:Flóra podle kontinentů, kvituji jakoukoli radu i pomoc) je kategorizace podle areálu výskytu u živočichů absolutně žalostná a nesystémová.

O co mi jde: máme zde rozpracován systém Kategorie:Fauna podle kontinentů, který je však jako dort pejska a kočičky. Podkategorie, jaké jsou k vidění na Kategorie:Fauna Evropy, jsou absolutně nesmyslné. Živočichové (až na jednu výjimku) neznají státní hranice a dělit tedy areál výskytu podle jednotlivých států je absolutně scestné. Nejvíc vtipné mi to přijde u zemí bývalé Jugoslávie. Výsledkem těchto kategorií je to, že jsou prakticky nezaplnitelné a veškerý obsah budou až na výjimky duplikovat.

Pak zde máme i takové výstřednosti, jako Kategorie:Savci Afriky, které sice někdo kdysi založil, ale už si zjevně nedal práci s jejich zaplněním. Takže se dozvím, že v Africe žije 23 druhů savců, a to takové klíčové druhy, jako je antilopa Sharpeova, o níž jsem dodnes nevěděl (taky toho dost nevím; článek je každopádně pěkný, to všechna čest) a objevím tam sifaku, co žije vlastně na Madagaskaru, který je spíš vlastním světem. Hrocha, buvola nebo slona ale hledám marně. Jaká je užitečnost takové kategorie je jasné.

Byl bych rád, kdyby se vymazaly kategorie podle států (snad s výjimkou Česka, pochopitelně) a sestavila se nová kategorizace podle zoogeografických oblastí, která by byla členěna na možné podoblasti/regiony nebo taxony, nebo kombinaci obojího. Např. Kategorie:Živočichové orientální oblasti > Kategorie:Živočichové Malajského souostroví atd., nebo naopak Kategorie:Savci orientální oblasti atd. Je to logičtější a přehlednější, podobně to máme i u těch rostlin. Jednotivé druhy lze ve velké míře dohledat podle Kategorie:Stupně ohrožení taxonů.

Ale sám bez robotické pomoci to dělat odmítám. Protože je to hypoteticky docela velký zásah, dávám to sem na diskusi a budu rád za jakoukoli připomínku/podnět. OJJ, Diskuse 29. 11. 2022, 07:34 (CET)

@OJJ Nejsem si jistý, jak si představuješ pomoc robota. Robot umí hromadně odstranit články z nějaké kategorie, takže není problém odstranit ze všech článků třeba kategorii Savci žijící v Německu. Nebo změnit Savci v Egyptě na Savci severní Afriky. Ale hromadné přidání kategorií je možné jen na základě nějakého seznamu. Pokud dokážeš poskytnout takový seznam, nebo je údaj o rozšíření dostupný v infoboxu v nějaké strojově čitelné podobě (tedy ne pomocí obrázku) nebo na Wikidatech, může robot pomoci. Ale u antilopy vidím pouze seznam států v úvodu, u sifaky na WD zjistím, že je endemický na Madagaskaru, kterážto kategorie už v článku je. U slona je v angličtině kategorie en:Category:Mammals of Sub-Saharan Africa, což už by nějakým způsobem šlo použít. --JAnD (diskuse) 29. 11. 2022, 08:18 (CET)
@JAn Dudík: Třeba nějaké hromadné smazy kategorií, vygenerování článků podle nějakého volání atd. To by se vidělo. Když třeba víme, že všichni lemuři žijí na Madagaskaru, články se slovem "Lemur" v názvu může rozkategorizovat robot. Dtto třeba různé vačnatce endemitní pro australskou oblast, (skoro?) všechny ploskonosé opice pro neotropickou oblast atd. OJJ, Diskuse 29. 11. 2022, 13:32 (CET)
@OJJ Zdravím, první a zásadní věcí je najít dostatečně robustní systém jako opěrný bod. Bez WGSRPD bych se do toho tenkrát asi ani nepustil. I tak ale bylo nutno systém trochu přizpůsobit a někde přes veškerou snahu zůstaly logické díry (např. kat. Flóra západního Indického oceánu versus kat. Flóra Madagaskaru). Čemu se ale následně jen těžko zabrání, je živelná kategorizace která zaváděný systém nerespektuje. Odstrašujícím (protože nesystémovým) počinem je například toto, dokonce se šablonou vyzývající k další podvratné činnosti :-). Je potřeba to hlídat a uvádět na pravou míru. A proto je vhodné zaváděný systém nejprve hodit do pléna, prodiskutovat a dojít k obecnému konsensu, na který se lze v případě kontroverzí odvolat. V záhlaví kategorie by mělo být specifikováno, co obsahuje a k jakému systému se vztahuje, což může také přispět k zabránění nesystémovým počinům. Jinak good luck, je to skutečně hromada práce a s nějakou robotizací bych moc nepočítal. Vojtěch Zavadil (diskuse) 29. 11. 2022, 09:29 (CET)
@Vojtěch Zavadil: Ano, to jsem právě chtěl. Vědět, jak by si to ideálně komunita představovala a získat nějaké rady od lidí, co už s tím mají zkušenosti. OJJ, Diskuse 29. 11. 2022, 13:32 (CET)
Hezkej počin. Ale na druhou stranu, moc bych to neřešil, je to spíš taková libůstka pro Wikipedisty. Troufám si tvrdit, že 90 % čtenářů netuší o existenci kategorií a už vůbec netuší, k čemu to tak jako je. --frettie.net (diskuse) 29. 11. 2022, 13:17 (CET)
@Frettie: Však na to moc náladu nemám a s velkou pravděpodobností to ručně dělat nebudu. Ale musíme přiznat, že současná kategorizace živočichů podle areálu rozšíření je zcela nepoužitelná pro kohokoli. Mít kategorie pro všechny státy světa a v každé jedno zvíře (samo o sobě je to třídit podle státních hranic nesmysl), nebo nějaké kategorie ve smyslu Savci Afriky, kde je těch savců dvacet, to už je fakt lepší to rovnou smazat celé.   OJJ, Diskuse 29. 11. 2022, 13:32 (CET)
Jestli dobře koukám, tak interwiki nesouhlasí a živočichům normálně rozdává občanství :) Českocentricky aspoň české věci si separátní kategorii zaslouží, a není to tak dávno co by se lidi bili za Mravence České republiky. --Chrz (diskuse) 29. 11. 2022, 13:56 (CET)
Zajímavá úvaha. Trochu mi v ní chybí inspirace většími jazykovými sestrami s jejich zkušenostmi. Máme nějakou představu? Jinak mi přijde, že pokud se shodneme na tom, že pro Českou republiku kategorie smysl má, z logiky věci pak mají smysl i kategorie pro všechny ostatní státy, protože jsme právě popřeli argument, že zvířata neznají hranice. Ale klidně, dejme tomu, je možné vzájemně provázat kategorizaci podle zoogeografických oblastí s kategorizací podle států/kontinentů, ať je to vzájemně dohledatelné. Například od Kategorie:Vodstvo v Česku bych se rád dostal k vodním živočichům v Česku, podobně Kategorie:Příroda podle zemí by měla být nějak provázaná s faunou a flórou těch zemí, i kdyby jen zprostředkovaně přes nějakou spojující Kategorie:Fauna Palearktické oblasti. Ta vazba tam přeci reálně je. --Bazi (diskuse) 30. 11. 2022, 02:38 (CET)
@Bazi, Chrz: Česká kategorie má logiku a smysl z toho pohledu, že žijeme v České republice a čtou to tady čeští čtenáři. Tam bych chápal i podrobnější podkategorie třeba podle Čech/Moravy, pohoří atd. Jinak je členění podle států, pokud by se opravdu masivněji zavedlo, lidsky neudržitelné. Podotýkám také, že pokud by se dohnalo (byť tedy logicky) do absurdní podoby, budeme mít až ohavně překategorizované články ve stylu myš domácí či moucha domácí, které žijí prakticky po celém světě. Naproti tomu zoogeografických oblastí je podstatně menší množství, takže tam jsou kritéria jasná. Jak je vidět z té diskuse o smazání níže, tak už se o tom vlastně i rozhodlo, akorát to nikdo neimplementoval. Navíc si neuvědomuji, že by se ty současné kategorie nějak šířeji používaly. Když otevřu hned první Kategorie:Fauna Albánie, je tam jen jediný článek. V Albánii asi želvy okoupily všechny ekologické niky.   OJJ, Diskuse 30. 11. 2022, 08:19 (CET)
Beru a záměru fandím. Vlastně by klidně mohly kategorie podle států existovat, ale neměly by obsahovat konkrétní zvířátka, ale články o rozšíření zvířat v různých oblastech daného státu (Fauna v horských oblastech Francie). A protože takové články nebudou tak jo, promazat a rekategorizovat. --Chrz (diskuse) 30. 11. 2022, 18:18 (CET)
Upozornuji na Wikipedie:Diskuse o smazání/Kategorie:Fauna podle zemí, kategorizace by měla být zlikvidována. --Wikipedista:BobM d|p 30. 11. 2022, 07:57 (CET) A ještě Wikipedie:Žádost o komentář/Kategorizace živočišných druhů podle geografických kritérií --Wikipedista:BobM d|p 30. 11. 2022, 07:59 (CET)
Jsem pro a hlásím se do kategorizačního týmu. Taky mám tisíce důvodů, proč to nedělat, ale někde bychom začít měli, současný stav je nedostačující a čím déle budeme čekat, tím to bude horší. Nedávno jsem vytvořil Kategorie:Ptáci podle oblasti, viz také Wikipedie:WikiProjekt Ptáci/Kategorizace ptáků. Samozřejmě jsem ty kategorie nakonec nezaplnil... Nevím nicméně, jestli budeme schopni nalézt nějaký systém pro všechna zvířata. Raději bych to diskutoval na Wikipedie:WikiProjekt Biologie než zde. --Podzemnik (diskuse) 30. 11. 2022, 08:32 (CET)

Technický dotaz: Jak bychom zdrojovali, které organismy kde žijí? Existují checklisty, nicméně kam kategorii přilepit referenci? A checklisty se samozřejmě vyvíjejí, někdo by to musel průběžně hlídat a aktualizovat. --GeXeS (diskuse) 30. 11. 2022, 22:21 (CET)

Zdroje se nepřidávají ke kategoriím, ale k tvrzením v textu článku. Tj. v článku má být napsáno "zvíře žije tam a tam[zdroj]" a na základě ozdrojovaného textu je článek řazen do patřičné kategorie. --Jann (diskuse) 3. 12. 2022, 11:17 (CET)

Online setkání/call - Programy pro komunitu 13.12.Editovat

Ahoj, dne 13.12. od 18:30 budou probíhat online setkání/ cally k Programům pro wikikomunitu. V plánu týkajících se fotografických akcí se budou probírat například mikrosoutěže a akce Wikipedia Pages Wanting Photos. Odkaz na videohovor, kde se dozvíte novinky v této oblasti, je zde: https://meet.google.com/vqj-rjnd-kbo. Chcete se dozvědět nejnovější informace k akcím pro editory? Připojte se tady od 19:30: https://meet.google.com/vqj-rjnd-kbo. Diskuze bude třeba o Wikiprojektech Změna klimatu nebo Lidská Práva. Probírat se ale budou i komunitní minigranty - s tím souvisí třeba možnost nových editačních soutěží navržených komunitou. Tak neváhejte se zapojit a přijďte diskutovat. P.S. Kdo nemá na počítači kameru a může videohovor jen poslouchat, tak jen dávám vědět, že lze obvykle psát komentáře do chatu. KKDAII (diskuse) 3. 12. 2022, 22:58 (CET)

Tipovací soutěž k finále projektu Foto českých obcíEditovat

Projekt Foto českých obcí, spuštěný v roce 2009, se pomalu blíží do finále. V tuto chvíli zbývá dofotit posledních 62 vesnic. Tipněte si, kdy se podaří vyfotit tu poslední! Pravidla a ceny jsou podobné jako u tipování jubilejních článků. Výsledky soutěže může kdokoliv pozitivně ovlivnit tím, že vyrazí do terénu fotografovat chybějící vesnice. Které to jsou, to zjistíte v mapě. Sběr tipů se uzavře, když bude chybět posledních 20 vesnic. Soutěž vyhlásil Blahma za podpory Harolda na základě nápadu vzniklého na listopadovém brněnském wikisrazu. --Blahma (diskuse) 4. 12. 2022, 14:08 (CET)

Zelenymuzik – masivní přejmenovávání článkůEditovat

@Zelenymuzik: začal masivně přejmenovávat články fotbalových soutěží ve formě např. z 2011/12 na 2011/2012. Tato změna nebyla nikde odsouhlasena – a je zde třeba jelikož se to týká prakticky všech sportovních soutěží. Zároveň nenarovnává přesměrování, zvláště v šablonách. Prosím o názor následného postupu. [13]. --Tayari (diskuse) 7. 12. 2022, 17:13 (CET)

Ahoj, řešilo se to již např. viz diskuse zde. Doporučení k názvům článků je zde. Jinak stovky přesměrování postupně narovnávám jak v článcích tak i v šablonách a článků k přejmenování zbývá asi už jen 6 stránek. Kolega se tedy mýlí. --Zelenymuzik (diskuse) 7. 12. 2022, 17:16 (CET)
Na české Wikipedii je nutno ohlašovat i hromadné napravování do stavu, který odpovídá doporučení. Ne každý jej zná a i přesto se najdou hlasy proč to nedělat. To jen tak propříště --Chrz (diskuse) 7. 12. 2022, 19:04 (CET)
Kolega postupuje dle shody a je potřeba jej za jeho snahu pochválit. @Zelenymuzik Spíš se jej zeptám, jestli nechce využít služeb robota? --VasekPav (diskuse) 7. 12. 2022, 20:23 (CET)
Robotem by to šlo, ale při ručním přesunu se dají snáze opravit i úvody článků. --JAnD (diskuse) 7. 12. 2022, 21:22 (CET)
Já to chápu že se to dotklo stovek článků a šablon, ale beru to jako přínos že to bude po těch letech jednotné nejen u sportů a nebude to přibývat, zkusím to nějak urychlit. Bot by pomohl na Wikidatech s přejmenováním názvů, případně by mohl odstranit mezery na konci řádků, nebo takové ty nadbytečné oddělovače řádků na konci tabulek (svislítko pomlčka enter), nebo opravit citaci encyklopedie od Horáka. Jinak když se na to dívám ručně mám komplexnější představu. Každopádně je neskutečné kolik práce si s tím dali fotbaloví fandové, je to kus historie. Ostatně když jsme u šablon sportovních a fotbalových sezón, mohly by si spoustu věcí brát z wikidat, třeba i předchozí a následující ročník. --Zelenymuzik (diskuse) 7. 12. 2022, 22:32 (CET)
Sjednocení zápisů bylo diskutováno nejméně sedmi wikipedisty, zde je vidět přibližný seznam dotčených článků. --JAnD (diskuse) 7. 12. 2022, 21:21 (CET)
Nejsem proti, jen jsem si nebyl jist, jestli je tato změna tak konsenzuální, jak dotečení tvrdí. Plus není zaručeno, že si všichni, kdo mohou přispět, diskusi u SK Slavie přečetli. Článků bude mnohem, mnohem více, jelikož se dotýká všech sportovních odvětví. --Tayari (diskuse) 8. 12. 2022, 19:29 (CET)