Wikipedie:Pod lípou

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:

Respondenti do diplomové práce - sociologie na WikipediiEditovat

Dobrý den všem,

jmenuji se Štěpán Rožek a v současné chvíli pracuji na svém výzkumu do diplomové práce, ve které se ve zkratce zabývám kvalitou a ověřitelností sociologických poznatků na Wikipedii, Sociologickou encyklopedií (encyklopedie.soc.cas.cz) a návrhem přínosné spolupráce a symbiózy těchto zdrojů. V tomto ohledu hledám respondenty do rozhovoru z řad wikipedistů, kteří se sociologickým či příbuzným tématům na Wikipedii věnují. Několik hodnotných wikipedických kolegů jsem již oslovil, ale rád bych si i tímto způsobem našel cestu k případným dalším relevantním respondentům, které jsem vlastní předchozí aktivitou neobjevil. Budu velice rád za jakékoliv doporučení a pokud případně do této skupiny patříte konkrétně i vy, tak je možné mne kontaktovat skrze e-mail: rozek1app2@gmail.com

Předem velice děkuji za jakékoliv informace, podněty a vyjádření

S úctou a pozdravem

Štěpán Rožek student navazujícího magisterského studia oboru Informační studia a knihovnictví

Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Pelhřimovy. Mazání historie.Editovat

Polští editoři se snaží vymazat historii: Wikipedia:Articles for deletion/Polish invasion of Czech Republic. Pilgerstorfer (diskuse) 17. 6. 2020, 05:44 (CEST)

Prosím vás, nedělejme z diskuze o smazání kovbojku. Padají tam naprosto relevantní argumenty a je na tamější komunitě, zda převáží argumenty pro či proti. --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 6. 2020, 16:25 (CEST)
Upřímně řečeno, pod pojmem „invaze“ si představím tanky, bombardování, hořící města a hromady mrtvých, nikoli humornou zprávičku o tom, jak pár pohraničníků zabloudilo.--Hnetubud (diskuse) 17. 6. 2020, 17:48 (CEST)

Nové diskusní nástrojeEditovat

Protože se o tom mluví pod technickou lípou, dávám vědět, že ode dneška můžeme používat první funkci nových diskusních nástrojů, které jsou výsledkem loňské konzultace. Jde o tlačítko [ reply ] (brzy [ odpovědět ]), které otevře editor přímo u daného komentáře a bez nutnosti podepsat se uloží odpověď na správné místo. Prozatím se zapíná doplněním parametru ?dtenable=1 do URL. Příklad: Pod lípou, Potřebuji pomoc. --Matěj Suchánek (diskuse) 18. 6. 2020, 11:50 (CEST)

A nemůže to být česky? "Reply" nic není a někoho to může odradit. I to "visual", "source". I ten prozatimní parametr by mohl být nějaký rozumný, český název. Nebo je to všechno globální záležitost, která se nedá změnit? --Pavouk (diskuse) 18. 6. 2020, 12:16 (CEST)
Parametr je dočasná záležitost, ani není zvykem tohle překládat. Překlady jsme neudělali včas (až dneska), je potřeba počkat (nebo si je nahrát lokálně, pokud je to problém). Matěj Suchánek (diskuse) 18. 6. 2020, 12:31 (CEST)
Dobrý, funguje. Začátečníkům to hodně pomůže. Podroužek (diskuse) 18. 6. 2020, 13:41 (CEST)
Přesně tak, nástroj je čerstvý – a zatím se testuje pouze na omezeném množství projektů jako betafunkce. Parametr je tu proto, aby si to komunita mohla vyzkoušet, a případně zažádat o nasazení. Zeptal jsem se příslušného týmu, co pro to je zapotřebí - a snad nástroj budeme brzy moci používat i normálně.
Překlady budou pravděpodobně nasazeny příští týden ve čtvrtek. Martin Urbanec (diskuse) 18. 6. 2020, 13:58 (CEST)
Překlady nasazeny. --Patriccck (diskuse) 26. 6. 2020, 14:01 (CEST)
Vypadá to skvěle. Patriccck (diskuse) 18. 6. 2020, 13:49 (CEST)
Každému ten styl [reply] vyhovovat nemusí, ale je to lepší, než nyní. Ján Kepler (diskuse) 18. 6. 2020, 14:00 (CEST)
Poznámka: Nemohl by nástroj používat šablonu Ping? --Ján Kepler (diskuse) 24. 6. 2020, 17:18 (CEST)
Dobudoucna to určitě možné bude, ale v této fázi se vývojáři rozhodli pro toto řešení, více zde: phab:T252083. --Dvorapa (diskuse) 30. 6. 2020, 22:11 (CEST)
Super! frettie.net (diskuse) 18. 6. 2020, 14:21 (CEST)
Povedený nástroj, právě přes něj zkouším odpovědět  . Hm, nepřidává -- před podpis, je možnost změny nástroje? Většina lidí na cswiki takovýto styl podpisu používá... janbery (diskuse) 18. 6. 2020, 14:48 (CEST)
jo, to máš pravdu. (ale v náhledu to vidět je i s těma pomlčkama). --frettie.net (diskuse) 18. 6. 2020, 16:43 (CEST)
a ted se mi to povedlo - v source. Ve visual, těžko říct. --frettie.net (diskuse) 18. 6. 2020, 16:43 (CEST)
Jak to tak vypadá, tak dva spojovníky se již přidávají (pro porovnání s komentáři výše). Toto je vizuální editace. --Patriccck (diskuse) 19. 6. 2020, 08:58 (CEST)
A teďka test zdroje. --Patriccck (diskuse) 19. 6. 2020, 08:59 (CEST)
Pěkné. Odpovězeno pomocí nového diskuzního nástroje :) Dotáhnout češtinu a je to nedostižné. Jen by mě zajímalo, jestli to není náchylné na editační koflikty. Pokud není, tím líp. --Chrzwzcz (diskuse) 18. 6. 2020, 16:46 (CEST)
Současně s tím se připravuje i nový nástroj k řešení edit. konfliktů na diskusních stránkách (neplést s novým nástrojem k řešení edit. konfliktů ve článcích), takže to snad spolu konzultují.
Jinak poznámka: Tato verze je stále ještě plná zásadních chyb (občas rozbité zmínky nebo rozbitý výsledný wikikód), mnohé z nich se však řeší a s příští verzí (verze 3) už bychom to mohli možná i nasadit tady (byť třeba zatím jako betafunkci). --Dvorapa (diskuse) 18. 6. 2020, 18:29 (CEST)
 
Testujeme, jak moc je nástroj náchylný na editační konflikty.
@Chrzwzcz: S Patriccckem jsme to zkusili a nevypadá to vůbec špatně − viz obrázek. Kdo chce, může dál experimentovat tady. --janbery (diskuse) 18. 6. 2020, 18:53 (CEST)

Gottwald s vnučkou?Editovat

Zdravíčko, myslíte, že na této fotografii je prostě jen nějaké mladé děvče, nebo že je to skutečně Gottwaldova vnučka?

Jde o to, že na této fotografii je v podstatě stejně vypadající dítě: https://aukro.cz/president-klement-gottwald-s-vnuckou-martickou-d9-6968432591 (a podobných fotek je po webu rozházeno hodně).

--GALAXY 2018 A7 (diskuse) 18. 6. 2020, 23:35 (CEST)

Podle knihy Pavla Kosatíka Deset žen z Hradu je na snímku opravdu Gottwaldova nejstarší vnučka Marta zvaná Batul. Ale moc se toho o ní asi neví, viz https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/potomci-klementa-gottwalda --Hnetubud (diskuse) 19. 6. 2020, 13:19 (CEST)

Rozlišovač nebo rozsekávač (3)Editovat

V souvislosti s mým tématem [1], které nikoho nijak zvlášť nezajímá, a to ani když jsou stránky v návrhu na přesun - já bych si to tedy vyložil jako že mám zelenou a bude to prostě totéž co rozlišovač, tj. závorky.

  • Latinská rčení (A)
  • Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
  • Seznam skladatelů vážné hudby (Č)
  • Seznam českých osobností 20. století (H–J)
  • Seznam světového dědictví v Evropě (Německo až Rusko) nebo spíš (N–R)
  • Průběh pandemie covidu-19 (listopad 2019 – leden 2020)

a to i v souladu s tím, že jednotlivé řady televizních seriálů jsou v zásadě totožný a zavedený případ

  • Simpsonovi (30. řada)

Můžu ještě z posledních sil nabídnout čárku jak ji použila třeba databáze Národní knihovny u "Kdo je kdo v Československu : biografie žijících osob se stálým bydlištěm v ČSSR. I., A-J"

  • Seznam německých názvů obcí a osad v Česku, Č
  • Seznam skladatelů vážné hudby, Č
  • Seznam českých osobností 20. století, H–J
  • Seznam světového dědictví v Evropě, Německo až Rusko nebo spíš N–R
  • Průběh pandemie covidu-19, listopad 2019 – leden 2020
  • Simpsonovi, 30. řada

Chrzwzcz (diskuse) 19. 6. 2020, 16:18 (CEST)

Názvy řad seriálů určitě nepředělávat ze zavedeného systému se závorkou na nějaký systém s čárkou apod. Jestli je v jiných oblastech zavedeného něco jiného, tak ať si tam je to jiné, svět (možná s výjimkou Chrzwzcz) se kvůli tomu nezblázní. Ostatně to je nejspíš hlavní důvod, proč wikikomunita nijak zvlášť nereaguje na podobné snahy stále jí něco takového vnucovat. I když mi přijde, že tady těch ohlasů bylo už celkem dost. --Bazi (diskuse) 19. 6. 2020, 16:28 (CEST)
Bylo moc na výběr a ohlasy byly ve stylu pojďme nad tím dumat jak to dělají jinde, tak jsem ještě vám ukázal jinde - dříve nenabízenou čárku. Lidem je to v zásadě jedno a označovat systematizaci za vnucování je trošičku napřesprsty, temhle tón je už vážně otravný až na půdu. Zvlášť když to tady říká nějakýsi Bazi, který tohleto chtěl řešit sám už před 6 lety, že. Na to jak je to jednoduché téma se to vleče tak dlouho, že se wikipedie nezblázní, když ji to Chrzwzcz "vnutí". Chrzwzcz (diskuse) 19. 6. 2020, 16:39 (CEST)
Systematizace tu existuje, a to taková, že pokud člověk vyloženě netrpí OCD (a to zrovna já jsem perfekcionista), dovede akceptovat třeba i několik různých přístupů, které jsou si rovnocenné, vzájemně se nevylučují a nevyžadují nutné sjednocení. Když už se tu odkazujete na „nějakéhosi“ Baziho, tak si povšimněte, že před 6 lety (!) navrhl na jednom místě změnu, ale nechal si to dalšími wikipedisty vysvětlit, takže ji ani nerealizoval, ani nadále neprosazoval. Zkuste si z toho vzít inspiraci. P. S. Systematizace sama není vnucování, vnucování je způsob, jakým se ji tady někdo snaží prosadit, to snad dá rozum. --Bazi (diskuse) 19. 6. 2020, 16:58 (CEST)
Tak u jiných typů článků wikipedie sama o sobě trpí OCD, tak ji jen říkám, že tady něco opomněla. A není to vůbec žádné kontroverzní téma jak se snaží někdo vyvolávat paniku, rozlišovače mají systém a nikdo se z toho nevěší. Proč se podlézavě ptám zas a znova a prostě to neudělám když to nikoho zvlášť nevzrušuje? Protože bych skončil na nástěnce že protlačuju a kdesi cosi. A přitom už je to vlastně jen formalita, zvlášť když na Simpsonovy se už sahat nechce a ty ostatní články jsou prakticky stejná věc - nerozlišují dvě rozdílné věci, ale jednu a stejnou věc rozdělují podle vybraného kritéria. Chrzwzcz (diskuse) 19. 6. 2020, 19:27 (CEST)
Přesně, proto jsem protestoval proti použití závorky, která se používá pro rozlišovače. --Dvorapa z(diskuse) 19. 6. 2020, 22:26 (CEST)
Přesně proto proč vlastně? Tohle v podstatě jsou rozlišovače, jenom rozlišují nikoli mezi odlišnými tématy, ale mezi částmi jednoho tématu. I v případě „klasických“ rozlišovačů máme a uznáváme různé typy rozlišovačů (a rozlišujeme dokonce i bez rozlišovače, až z toho musí někoho jímat panika). V první z diskusí např. zaznělo jako údajně vhodné řešení použít lomítka, která by svým způsobem vyrobila podstránku, jenže se ukázalo, že to vlastně tak úplně nefunguje. Závorky fungují, i ty další vesměs používané typy fungují, takže není problém. --Bazi (diskuse) 19. 6. 2020, 22:48 (CEST)
Funguje všechno, fungovaly by i čárky, ale srozumitelnost wikipedie přestává fungovat když se používají všechna grafická řešení najednou. Rozlišovačů je kolik typů? Kolik různých druhů závorek a uvozovek a pomlček se používá? Jeden. Rozepsání do celé fráze je jistý způsob rozlišení "bez rozlišovače", ale v tomhle ohledu se pro rozsekávače neujalo vůbec (něco na styl Latinská rčení počínající písmenem A, neprosadilo se). A pro rozsekávače už se vlastně taky hojně používá závorka, protože to nakonec není od rozlišovače filozoficky tak daleko aby to někdo hodlal odlišovat. Chrzwzcz (diskuse) 19. 6. 2020, 23:43 (CEST)
Ano, rozlišovačů je spousta, stačí nahlédnout. Zejména bod 3 je natolik široce definovaný, že se tam vejde prakticky kdeco. A tohle je klidně jednou z dalších obdob rozlišovače. Bez problému. Když člověk nehledá problémy, kde nejsou, překvapivě se mu nezjeví. Ale jak říkám, ani nemám problém s odlišnostmi v použitém typu oddělení onoho rozlišovače od hlavního názvu. Prostě mi to žíly netrhá, protože to funguje tak i tak i tak, jenom to holt není násilně sjednocené. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2020, 00:13 (CEST)
Jo, jenom závorky. Násilí násilí, slušně to tady nadnáším, sjednocení se lid ani nijak zvlášť nebrání a podle mého skromného shrnutí to považují i za lepší variantu než současný všebarevný cirkus. Akorát zatím není shoda na formě, a to ani ve stavu kdy IMHO jedna zásadně převažuje. A to jsem vynesl ještě tu čárku, která se nepoužívá vůbec, ale byl dotaz na to co používají jiní jinde. Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 00:52 (CEST)
Ale také jsem protestoval proti variantě bez závorky nebo jiné interpunkce, protože Latinská rčení A je dost matoucí. Viz všechny ty diskuse dříve. --Dvorapa (diskuse) 19. 6. 2020, 22:28 (CEST)
Jeden z hlavních důvodů, proč jsem to vytáhl na stůl, ale zrovna latinská rčení mají hodně linků, tam to bude zábavička případně fixovat. Chrzwzcz (diskuse) 19. 6. 2020, 23:43 (CEST)

Přečetl jsem si související diskuse (první a druhý „díl“) a nenašel jsem žádný názor vysloveně proti sjednocení nebo postupnému sjednocování. Čímž neříkám, že se to má udělat rychle a bez rozmyslu, ale současně nerozumím, proč by snaha o jednotný vzhled a styl Wikipedie měla být apriorně odmítána kvůli osobě navrhovatele (duševní porucha atd., znovu to tady vypadá jako na skwiki nebo v hodpodě, nechápu). Většina wikipedistů (kromě jednoho, jenž pro změnu nevidí důvod) o tom normálně diskutovala, včetně návrhů, vyjádření k některým variantám apod., takže pokračování v debatě a snahu nějak to validně uzavřít pokládám za pochopitelnou. Chápu-li to správně, v předchozích diskusích padly námitky proti lomítku (vyhrazeno pro podstránky) a závorce (evokuje to rozlišovač). Jak se tak dívám na zdejší tabulku, dvojtečka vypadá jako cesta nejmenšího odporu. Jenom u covidu bych posečkal, tam by jakákoliv varianta mimo závorky vypadala (můj osobní názor) divně. --Mario7 (diskuse) 20. 6. 2020, 00:31 (CEST)

Díky za svěží vánek. No, ale když si uvědomíte, že řady televizního seriálu jsou taky rozsekávač a s tím se hnout nechce, tak bude muset odpor nemnohých k závorce překonat. Aspoň se nebude muset dumat, co je rozlišovač a co rozsekávač, když to stejně bude mít stejnou grafickou úpravu. Ano kopu za závorku jako cestu nejméně změn. Viz seznamy se závorkou. Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 00:48 (CEST)
Mě osobně by závorka nevyrušovala. Navíc jsem nevěděl, že je v abecedných seznamech tak rozšířená. Přiznám se, že i ten seznam světového dědictví by se mi líbil právě v závorce (ale uznávám, že je to věc názoru). --Mario7 (diskuse) 20. 6. 2020, 01:34 (CEST)
Ale musím uznat, že zápis "Průběh pandemie covidu-19 (listopad 2019 – leden 2020)" navádí k myšlence, že to byla první z mnoha po samostatných pandemií, kde tato konkrétní trvala tyhle tři měsíce a pak přišla jiná nesouvisející. A zápis typu "Československo (1950–1959)" by zas evokoval, že to bylo nějaké jiné Československo než ty ostatní, ale samozřejmě že takový článek bychom spíš nazvali "Československo v 50. letech" - to je to rozseknutí bez rozsekávače. Jistým východiskem může být si téma rozdělit na několik různých typů a každý řešit zvlášť a jinak
  • abecední rozseknutí písmenem - např. A
  • abecední rozseknutí rozsahem písmen - např. B–Q
  • časové rozseknutí - např. leden – březen 2020
  • rozseknutí podle kompaktní soudržné jednotky - např. 30. řada
  • rozseknutí výčtem nebo abecedními hranicemi (pokud tento typ má opravdu vydržet) - např. Německo až Polsko
Případně vrátit do hry popisnější zápis - Seznam horských potůčků: písmena B–Q
Za zcela rozepsaný zápis se asi moc nebojovalo - Seznam horských potůčků začínajících písmeny B až Q
Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 10:11 (CEST)

Zajímavý postřeh, a kde že se koná to apriorní odmítání kvůli osobě navrhovatele, smím-li se ptát? Nebo si tu kolega Mario7 domýšlí něco navíc, snad ve vlastním osobním zaujetí?? --Bazi (diskuse) 20. 6. 2020, 01:34 (CEST)
Neodbíhejme od tématu, kolego. Máte nějaký názor na potenciální sjednocení – pokud by k němu skutečně mělo dojít? --Mario7 (diskuse) 20. 6. 2020, 01:41 (CEST)
Ano, kolego, co kdybyste si tedy odpustil ukvapené výroky na adresu jiných wikipedistů a neodbíhal jimi od tématu? Tedy znovu, když už jste si to nemohl odpustit, žádám o jasné slovo, kde že se tady koná apriorní odmítání kvůli osobě navrhovatele. Můžete to doložit, nebo se chytnete za nos a napravíte svůj výrok? --Bazi (diskuse) 20. 6. 2020, 02:25 (CEST)
Nerozhňácávejte zase diskuzi, pak to nikdo číst nebude a zase to vyzní do ztracena.Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 10:11 (CEST)
Ono by, @Bazi:, pomohlo, kdyby sis odpustil tu pasivní agresivitu v tvých vyjádřeních vůči Chrzwzcz na začátku této diskuze. Zbytečné. --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 6. 2020, 11:05 (CEST)
Já bych ocenil, kdyby se daly tyhle příspěvky odbíhající od tématu promazat. Ne proto, že bych se cítil nějak extra uražen, ony spíš vypovídají o těch kdo to píše (a já bohužel nejsem tak asertivní abych se nad to stoprocentně povznesl a neupravil následující tón), ale protože mi tady zaplevelují diskuzi o tématu nějakými hloupými osobními narážkami co jsou každému u konce spodního konce zad, probírané téma vypadá dlouze a nepřístupně a nezapojí se do něj tolik lidí. A přitom k meritu věci toho tak moc řečeného nebylo... A tímhle příspěvkem si to jen víc kazím, takže už mlčim. --Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 11:18 (CEST)
Ano, Chrzwzcz je svým působením otravný, jeho styl vynucování si svých nápadů nepůsobí zrovna moc vstřícně a konsenzuálně a ušetřilo by spoustu otravování, kdyby si mnohé z toho odpustil. Proto je a bude reakce možná poněkud rozmrzelá. Ale to není totéž. Jestli Mario7 tvrdí, že se tu něco „apriorně odmítá kvůli osobě navrhovatele“, tak je to lživé obvinění nezakládající se na pravdě a ignorující skutečné věcné argumenty, které zazněly. První a hlavní z nich je ten, že co tu Chrzwzcz požaduje, vlastně vůbec není potřeba, což je případ mnohých jeho „normalizačních“/sjednocovacích snah. Wikipedie si může dovolit klidně víc volnosti, než kolik by jí chtěl naordinovat Chrzwzcz. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2020, 12:21 (CEST)
Prosil jsem ať mi tady neplevelíte nějakými osobními dramaty a zmenšil jsem to ať to neodvádí od tématu a vy to furt strkáte do popředí. Já: Prosím rozhodnout jak označovat rozsekávače. Vy: Jste otravný, máte poruchu, vnucujete, ignorujete, normalizujete, musíte si dát pauzu. Jsem rád, že váš styl je naprosto příkladný postup jak diskutovat. K VĚCI!!!! Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 12:57 (CEST)
mi tady neplevelíte? Toto je diskusní fórum Wikipedie, ne soukromá stránka Chrzwzcz. Mimochodem, kde jsem zase tvrdil „máte poruchu“? Co kdybyste si odpustil další podobné podsouvání někomu něčeho? Kdyby si Mario7 odpustil podobně lživé obvinění, nebylo by nutno na něj reagovat a vyžádat si nápravu. Stejně je to s tím „musíte si dát pauzu“ - kde tu něco takového zaznívá? Diskuse byla o otázce, zda vůbec, případně jak sjednocovat názvy článků. Napsal jsem zřetelně, že jsem proti předělávání ustáleného systému u televizních seriálů. A že pokud by podobně chtěli wikipedisté zachovat jiný systém uplatňovaný v jiných článcích o jiných tématech, tak nejsem proti zachování, případně prodiskutování, zda existují nějaké články, kde je změna vyloženě nutná. Takové tu patrně nejsou, resp. nebyla zdůvodněna jejich nutná úprava. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2020, 13:15 (CEST)
A kde je psáno, že v diskuzním fóru wikipedie se probírají osoby navrhovatelů? Probírají se témata. Tak prima, od vás víme, že sjednocovat nechcete protože zrovinka v tomhle se má nechávat volnost ačkoliv to málokdo umí odlišit od superznormalizovaných rozlišovačů kde jsou závorky a basta. Nemuselo to být sice na 100 řádcích ale fajn, máme jednoho kategoricky proti. Nevím jak moc racionální, když to byl spíš hanopis na navrhovatele, ale budiž, ignorovat se dá vždycky. Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 13:23 (CEST)
Ono to původně bylo v několika málo větách, stačilo třeba nereagovat hned útočně na „nějakýhosi Baziho“ a dál a hloub do toho nezabředávat, místo toho vnímat konkrétní věcné postoje a argumenty. Smutné je, že ani po těch „100 řádcích“ Chrzwzcz nepochopil a je schopen popsat to jako „máme jednoho kategoricky proti“ a ještě „nevím jak moc racionální“, i když si to takhle vykládá on sám. Kolego, co kdybyste přestal manipulativně interpretovat postoje ostatních, i to by dost pomohlo a ušetřilo nutnost vyvracet tyhle posunuté výklady...
Vy chcete za každou cenu mít všechno jednotné a nic jinak. Já snesu více různých variant, pokud se udržují v rámci nějakého okruhu (bylo by opravdu divné mít u jednoho článku „Simpsonovi (1. řada)“, u dalšího „Třetí řada Simpsonových“ a pak „Simpsonovi: série č. IX“). Uvědomte si prosím, že i bez toho Vašeho sjednocování je tady už tak poměrně slušná míra řádu a jednoty, takže nepovažujte prosím za samozřejmost, že musí být po vašem a že to dá rozum, zatímco cokoli jiného nedá rozum. Možná to nedává rozum Vám, ale to už je právě věc osobního náhledu. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2020, 13:53 (CEST)
Jestli to někdo potřebuje napsat bez jakékoli zmínky o navrhovateli, stačí znovu zopakovat: „Názvy řad seriálů určitě nepředělávat ze zavedeného systému se závorkou na nějaký systém s čárkou apod. Jestli je v jiných oblastech zavedeného něco jiného, tak ať si tam je to jiné, svět se kvůli tomu nezblázní.“ Ano, bylo to řečeno hned ve dvou prvních větách. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2020, 14:08 (CEST)

Ne, vážně si nemyslím že provozovat pro 10 článků 8 systémů (přeháním, ale ne zrovna řádově) byl vysloveně záměr editorů, ale Wikipedie doposud neposkytla vodítka tak si to každý udělal po svém. IMHO by i původní autoři nic nenamítali, že se konečně našel nějaký preferovaný způsob zápisu pro totožnou věc. Je to ryzí formalita, ale Wikipedie je plná takových vodítek jak vytvářet názvy článků, tak co se vzpírat a dělat si šoufky z někoho, kdo to nadhodí. Jen to ukazuje, proč se lidi do takových nápadů nepouštějí (výsměch: dělej radši obsah ty normalizátore) a proč se vlečou nekonzistence tolik let. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 00:43 (CEST)

Můj názor:

  • U abecedního rozseknutí písmenem nebo rozsahem písmen užít čárku (např. Seznam českých osobností 20. století, H–J), závorky tu působí nadbytečně, obzvláště když závorkují jediné písmeno.
  • Jinde používat závorky, čárka může působit zmatečně, např. u Průběh pandemie covidu-19, listopad 2019 – leden 2020 se zápis dá splést s 19. listopadem (to byl mimochodem i můj první dojem při pohledu na ten zápis, byl jsem chvíli zmatený).
  • A rozhodně nikde nepoužívat dvojtečku nebo lomítko, ty slouží k jiným účelům: dvojtečka k odlišení jmenného prostoru a lomítko definuje podstránku.

--Vachovec1 (diskuse) 20. 6. 2020, 17:22 (CEST)

Ale ono se v podstatě jedná o podstránku, ne? --Tayari (diskuse) 20. 6. 2020, 18:03 (CEST)
Nevadilo by tedy, že závorky napodobují rozcestník a rozcestník má odlišovat dvě nesouvisející věci a ne jednu a tutéž věc podle rozsekávacích kritérií. Ale je to systém, jasně rozděluje abecedu a ten zbytek. No, u těch písmenných by se to jako podstránka s lomítkem brát dalo, ale reálně není, stejně jako jakýkoliv jiný článek který v sobě má lomítko např. NHL 2018/2019 není podstránka článku NHL 2018. A nijak zvlášť to nevypadá, pokud se můžu pouštět do subjektivní líbivosti. Zároveň v minulých fázích bylo nadiktováno, že to nesmí byt nějaký nestandardní znak, ale Seznam německých názvů obcí a osad v Česku ► A mi přijde docela hezké :) Chrzwzcz (diskuse) 20. 6. 2020, 18:45 (CEST)
Hezké to je, ale myslím, že zazněla námitka, že možná by se neměly použivat speciální, netriviální znaky. --Mario7 (diskuse) 20. 6. 2020, 22:06 (CEST)
Ano, bylo, ale po marném hledání správného standardního znaku by mohly námitky polevit :) Zatím mi přijde zde uvedené východisko docela fajn - slovní rozsekávač do závorek, abecední za čárku a mezeru. Sice do nemnohých článků vnáší dva systémy, ale dá se to ospravedlnit, hlavně vyškrtáním nevhodnosti a nevzhlednosti jiných metod než že by bylo nějaké vyslovené nadšení pro ty vybrané. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 00:21 (CEST)

Tento způsob by tedy mohl uspokojit všechny, nemění co lidi měnit nechtěli, nedělá závorky s jedním písmenem, nevytváří dlouhé opisy:
Slovní rozsekávače nechat jak jsou - jako zdánlivé rozlišovače.

  • Průběh pandemie covidu-19 (listopad 2019 – leden 2020)
  • Simpsonovi (30. řada)

Písmenkové rozsekávače - dávám dvě varianty k promyšlení - varianta doplnění do pravověrných slovních rozlišovačů

  • Seznam skladatelů vážné hudby (písmeno Č)
  • Seznam českých osobností 20. století (písmena H–J)

Nebo varianta čárka

  • Seznam skladatelů vážné hudby, Č
  • Seznam českých osobností 20. století, H–J

Speciální případ "Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko" se ruší ve prospěch zápisu N–R. Buď "Seznam světového dědictví v Evropě (písmena N–R)" nebo "Seznam světového dědictví v Evropě, N–R" Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 01:08 (CEST)

To zní jako rozumný kompromis. Ale se světovým dědictvím bych si nedělal starosti, podobný „úsekový seznam“ nevidím jako šťastné řešení – pokládám to za zapomenutý, nelogický relikt z wikipravěku. Hodlám navrhnout rozdělení těch úseků na standardní články pro jednotlivé země, viz en:Lists of World Heritage Sites#Europe nebo de:Liste des UNESCO-Welterbes#Europa und Nordamerika. --Mario7 (diskuse) 21. 6. 2020, 11:23 (CEST)
No, ještě není dosaženo, měli bychom se shodnout na buď "(písmeno Č)" nebo ", Č" a ne obě najednou jak komu přijde hezčí pro jeho seznam. Světové dědictví - no rozdělení podle států je možné, ale zatím to jsou seznamy a tam mi přijde lepší Česko hledat pod "A–Ch" než pod "Albánie až Chorvatsko", což může vypadat jako seznam balkánských zemí, nebo jako nějaká spojnice železniční :) Když už řadíme dle abecedy, tak uvést počáteční písmenka a ne první a poslední země která to písmeno rozsahu obsahují. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 11:55 (CEST)
Jestli tím pomohu ukončit debatu, tak poslední návrh vypadá dobře, slovní rozsekávače ano, písmenkové rozsekávače mi přijdou lepší s čárkou (i když varianta se závorkou taky ujde). --Jann (diskuse) 21. 6. 2020, 13:39 (CEST)
Díky. Nevím, jestli bude křehká a nenadšená shoda wikipedistů výmluvná, např. @Dvorapa: byl zcela proti závorkám, ale vlastně nevím jestli obecně aby to nikdy nevypadalo jako rozlišovač, nebo vadily jen ty jednopísmenkové (A) (B) (C), kterým jsme se teď vyhnuli. S ním bych se rád shodl :)Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 14:35 (CEST)
Nestíhám číst, ale písmenka dávají větší smysl než Aljaška až Kentucky. Zárovky nejsou ideální, ale dají se považovat za lepší, než jak je to nyní. --Dvorapa (diskuse) 21. 6. 2020, 14:43 (CEST)
Nějak tu z diskuse a přehledu řešených případů vypadlo, co původně nebylo ani v té první, zato se objevilo v tabulkovém přehledu v druhé diskusi, tj. případ „Seznam olympijských medailistů v gymnastice mužů – kruhy“. Domnívám se, že toto je ve sportovních článcích zcela obvyklé, že sporty v názvu využívají oddělení pomlčkou (viz namátkou Tenis na Letních olympijských hrách 2012 – ženská čtyřhra atd.). Nejedná se o případy rozsahů typu „od písmene H do písmene J“, ale o součást označení/vymezení sportovní disciplíny: „gymnastika mužů – kruhy“, „tenis – ženská čtyřhra“. Domnívám se, že v těchto případech není vhodné je napasovávat ani do závorkového, ani do čárkového mustru, ve sportu na Wiki je to široce zavedený systém a neviděl bych za nijak potřebné ho měnit. Vizte i srovnání s enWiki, zatímco Simpsonovi (30. řada) má svůj protějšek se závorkou en:The Simpsons (season 30), onen tenis najdeme na enWiki rovněž s pomlčkou en:Tennis at the 2012 Summer Olympics – Women's doubles. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 14:40 (CEST)
Ano, sport vypadl, formálně se to dá označit zase na něco jiného, třeba "disciplínovač upřesňovač". Tyto věci se dají považovat za samostatné samy o sobě, nejen rozseknutí podle nějakého náhodilého a změnitelného klíče, kterým je např. rozsah abecedy Q–X a podobně. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 14:45 (CEST)
Je lhostejné, jak si to kdo formálně nebo i jen sám pro sebe označí a zdůvodní. Stejně se tu uměle vyrobil termín „rozsekávač“, přestože jde de facto o rozlišovač, jen používaný pro určité specifické případy. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 18:40 (CEST)
Rozlišovač formálně odlišuje nesouvisející témata, která mají náhodou stejný název. To nám tady neštimuje. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 18:49 (CEST)
Rozlišovač překvapivě de facto rozlišuje názvy různých článků, které by jinak byly na shodném názvu. Toto je speciální případ rozlišovače. Když jsou to různé části téhož tématu, stále by ideálně byly (jako jeden společný článek) na jednom názvu, my je rozdělíme a označíme rozlišovačem. Když si to ale někdo potřebuje pojmenovávat jinak, aby v tom mohl hledat něco speciálního, nechť si to užije. To je ta pluralita, které nechci nijak zarputile bránit v rozletu. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 19:29 (CEST)
Asi jste se neúčastnil nedávné šjůovské rozcestníkové lapálie. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 19:34 (CEST)
Překvapivě jsem se čehosi zúčastnil. Ale je fakt, že nemusím být nutně u každné šjúoviny, ony i některé chrzwzczoviny jsou pro jednoho člověka zatěžující dostatečně. Někomu vadí pluralita, někdo si zas chce budovat vlastní systém rozcestníků. Každý má něco. S rozlišovači docela dokážu žít. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 20:09 (CEST)
Dlouze se řešilo co rozlišovače od sebe mají rozlišovat. Vadí nevadí zatěžuje nezatěžuje, lidi nejsou proti. Některé již používané formy se zde označily za naprosto nevhodné a nepřehledné, tak by se měly asi změnit. Ale to si nejdřív musíme říct, které varianty jsou vhodné a jestli jich má být víc na výběr. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 20:29 (CEST)

Velké fináleEditovat

Nemusíte si číst předchozí diskuzi ani cizí hlasy, stačí jen vaše odpověď:

Který zápis pro názvy článků je lepší a jak moc se vám nelíbí ty ostatní?

  1. Seznam slezských potoků, A–Q
  2. Seznam slezských potoků (písmeno A–Q)
  3. Seznam slezských potoků (písmena A–Q)

Do nabídky jsem nedal rozepsání rozsahu jako "A až Q" ani "A – Q", snad to nikdo nepostrádá. Zde snad kompletní seznam článků, které jsou projednávaným návrhem dotčeny Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 17:21 (CEST)

Já bych v tomhle na enwiki nehleděl, touhle akcí jsme je předčili, viz en:List of closed railway stations in Britain: B, en:List of places in California (B), en:List of football clubs in Sweden – B.Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 18:49 (CEST)
Ano, zkoušíme si dokazovat, že umíme zglajchšaltovat něco, co jiní snesou, jak to je. Hledáme problémy, kde nejsou. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 19:29 (CEST)
Poučeně už nekomentuju negativní vlny a nevraživost. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 19:34 (CEST)
A pro jistotu ani tu skutečnost, že se tady vymýšlí něco, bez čeho na mnohem větší jazykové verzi dokážou klíďo žít. Ostatně jsou tam zvyklí i třeba na soužití americké a britské angličtiny a na další pluralitu. U nás možná jde spíš o to, že pořádná diskuse zda vůbec neproběhla, začalo se rovnou s těmi podružnostmi, jaké že má být to jednotné, jediné přípustné řešení. Možná proto jsme jaksi přeskočili i tu inspiraci, jak že to mají jinde. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 20:49 (CEST)
Představme si situaci, že vznikne nový článek [[Seznam něčeho >> od A až do P]]. Někdo řekne: "Pohoda, další systém do baráku, čím víc možností využijeme tím líp." Ale někdo řekne: "Nee, to vypadá divně, pojďme to označit nějak normálnějc... Ale čoveče jak? Vždyť žádný preferovaný systém nemáme, tak jak můžeme někoho kárat že to má špatně a nestandardně, když žádný standard ne-e-xis-tu-je?! Pojďme nějaký zvolit." Na enwiki i kdyby chtěli tak už toho mají mraky (co my víme, třeba by to chtěli). My se tady dohadujeme o pouhých 14 článcích ve kterých jsou využity 4 možnosti, 7 kdybych byl detailista (CH versus Ch, D–F versus D-F versus D+E+F). A po diskuzi vyplynulo, že podpora pro libovolný z těch 4 je menší než pro dva navržené úplně nové. Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 21:56 (CEST)
Takže cílem má být dát nástroj normalizátorům, aby jím mohli mlátit o hlavu ostatní wikipedisty, že to má být takhle a ne jinak, fajn. Ve skutečnosti, na to, jak je Wiki poměrně stará, patrně ještě nikoho nenapadlo vytvořit článek [[Seznam něčeho >> od A až do P]]. Možná proto, že se tvůrci nových článků obvykle inspirují těmi už existujícími, přičemž si vyberou formát, který je obvyklý u jejich tématu, nebo který nějak zapadá do zvyklostí, které poznali. Překvapivě zdravý rozum často funguje i bez nějakých sešněrovaných norem. A tak tu máme vesměs názvy, z nichž žádný není závadný, jen holt nejsou všechny podle jednoho mustru, nýbrž podle mustrů několika. Třeba proto, že pro dané názvy vyhovují líp (viz i ty požadavky na odlišný formát pro ty či ony typy). A zase jsme u toho, že pro mnohé to je (a dosud řadu let byla) věc nijak nepřekážející, přijatelná.
Problém mnoha „sjednocovácích“ akcí je právě v tom, že aby se mohla prosadit jenom jedna „správná“ varianta, musí se potlačit všechny ty ostatní, které mnohdy nejsou nijak méněhodnotné, natož vyloženě chybné, závadné, kterým by někdo chtěl dát přednost, byť by byl třeba mezi všemi v menšině. Krásný příklad jsou nadpisy závěrečných sekcí, kde doporučení umožňuje variantní řešení, tak aby vyhovělo jednak různým formám článků, jednak preferencím jejich autorů. Zároveň je zachováno třeba doporučení ohledně jejich pořadí, aby to zas nebylo úplně matoucí.
Já bych teď třeba mohl být relativně spokojený, protože mým osobně preferovaným formátem je závorka, která se zdá být momentálně taky v diskusi upřednostněnou, jenže mám pochopení pro ty, kteří by preferovali formát jiný, protože jsou na něj zvyklí nebo jim víc vyhovuje. A přijde mi prostě, že ty důvody pro potlačení jedněch formátů ve prospěch jiných (jiného jednoho) nejsou vlastně moc silné. Přitom by stačilo třeba jen vyloučit extrémy, jako jsou speciální znaky apod. (což tu taky zaznělo) nebo dát obecnější doporučení, jakým nešvarům se vyhnout, přidat k tomu vysvětlení, že třeba dvojtečka nemusí být vhodná pro záměnu s oddělením jmenných prostorů, lomítko nemusí být vhodné pro záměnu s podstránkou apod. Viz např. Desatero doporučení k uvádění místa narození v infoboxech, kterým se kdysi snad podařilo najít širší konsenzus v jinak poměrně nesmiřitelném a složitém sporu se spoustou různých pohledů a preferencí. A teď si představme, že by se místo takového doporučujícího návodu naordinoval natvrdo jenom jeden pevný mustr, do kterého by se muselo šroubovat všechno. Mno. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 23:02 (CEST)
Ale dost možná jde i o to, že na enWiki třeba fungují líp tematické projekty, v rámci kterých si nějaké „lokální“ normy vytváří wikipedisté věnující se dané oblasti, takže tam jednak nemají úplný chaos, ale zároveň ani tu potřebu nebo touhu sjednocovat něco natvrdo napříč všemi oblastmi. Takhle v rámci tematických oblastí bych to považoval za užitečnější než to cpát nějak celoplošně. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2020, 23:09 (CEST)
Pokud je dvojtečka špatně, hned máme 5 ze 14 špatně. Pokud je chybějící oddělovač špatně, hned jsou další 3 z 14 špatně. Tak se asi musejí na něco předělat žejo. A na co. No zbývají závorky. U zbývajících 6 závorkových ze 14 celkových máme Ch napsané dvěma způsoby, rozsah dokonce 3 způsoby. Jestli v tom vidíte nějaké tematické zvyklosti a řád a lokální normy, já bych tak odvážný nebyl z takhle malého počtu moc tematických okruhů nepokryjete. A taky hned vidím, že osobnosti to mají jinak než skladatelé vážné hudby, pokud bychom pro lidi měli jiný systém než pro místa nebo něco, tak to taky sebekontrolou neklaplo. Tak je dáno ke zvážení, jestli tahle situace není lépe sešroubovat, sešněrovat, znormalizovat, a další krásná negativně laděná slovesa jak se to dá znevážit a zesměšnit. Pokud plénum zváží, že jo, přerostlo to rozumnou míru, tak se provede korektorská práce a dá se wikipedii nějaký řád v pojmenování článků. Můžu být rád že v rámci 14 článků (krát abeceda) se objevilo méně než 14 způsobů. V rámci hledání kompromisu jsem nefavorizoval žádnou z variant, případně upravil očekávání podle prvotních reakcí a zhodnocení. V rámci hledání kompromisu řešíme jen a pouze abecední rozsekávače, zatímco sport a slovní rozsekávače už jsou mimo hru. Takže si vyprošuju tón jako že bych tady něco bezhlavě vnucoval proti vůli wikipedie. Na anglické wikipedii je možné, že jsou zavedeny abecední rozlišovače tematicky, podle větších oblastí shodně, nebo nejsou shodně, nevím, nezkoumal jsem, jen jsem našel minimálně 3 systémy (dvojtečka, závorky, pomlčka). Co si jsem ale téměř jist, že na české Wikipedii se nad tím nikdo nezamýšlel a žádná psaná a nepsaná pravidla po jednotlivých tematických okruzích neexistují. Prostě se to nějak nastřelilo a teď má třebas jediný takový článek udávat tón pro všechny ostatní? (Otázku jak formátovat data v infoboxu považuju za přežitou, zvlášť s větším a větším využíváním dat z wikidat. Prostě se bude muset dohodnout jediný způsob naformátování v šabloně, šablona nebude umět dělat guláš jako wikipedisti.) Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 23:33 (CEST)
Ach, tohle překrucování, posouvání a další manipulace... „No zbývají závorky“? A na tom bludu jsme byli kde? Přinejmenším jsou k dispozici ještě čárky (které se tu vyloženě i prosazují), jsou k dispozici pomlčky, ostatně i ty neoddělené rozlišovače. Že tu k některým zaznívají výhrady nebo připomínky, ještě neznamená, že zase jiným (nebo v některých případech) nemůžou zase vyhovovat víc. Ostatně to je i případ těch dvojteček nebo lomítek, které jsem uvedl jako příklad na základě některých individuálních připomínek z předchozích diskusí. Ad nevidění tematického řádu: Např. u televizních seriálů a jejich řad je ta tematická norma velmi dobře patrná a udržovaná, takže jak ji tam je možno nevidět? Leda snad tím, že viděna být nechce. U sportu to bude dost podobné. A že si nějaké velké, ucelené a dobře rozpoznatelné oblasti vyřadíte, aby najednou jaksi uměle „vynikl“ domnělý chaos, to nám v té diskusi argumentačně ale vůbec nepomáhá. Ostatně i ty manipulace s „pouhými 14 články“, když se zahrnutím seriálů a třeba i těch nyní přehlížených sportovních článků toho bude s určitostí mnohem víc... Mno, nějak se nám to vrší. --Bazi (diskuse) 22. 6. 2020, 00:23 (CEST)
  Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.  
Televizní řady už jsou pasé, slovní "rozsekávače" zůstanou (povinně) vypadat jako rozlišovače. Sport je taky mimo, ten má svůj systém zápisu disciplín, pokud se to dalo vůbec považovat za totožnou problematiku. Nic se nám nevrší, řeší se už jen písmenka a písmenkové rozsahy a jejich systematizace a těch je jen a pouze uvedených 14 (zvýraznil jsem nahoře seznam) a v nich existuje těch 7 používaných subvariant. Takže nic se nám nevrší a nic se nemanipuluje a jak vidíte, můžete být spokojen, v rámci kompromisu budou existovat tři systémy. Jeden pro sport, beze změny. Jeden pro ten zbytek nerozlišitelný od rozlišovačů, beze změny. A možná, jen možná jeden speciální pro abecedu, ale možná bude napasován na ty závorkové rozlišovače. Chrzwzcz (diskuse) 22. 6. 2020, 18:33 (CEST)
  • Podporuji variantu 1 (ale jen u těchto písmenných rozsekávačů). --Vachovec1 (diskuse) 21. 6. 2020, 20:02 (CEST)
  • A vzor pro řazení po jednotlivých písmenech? --Tayari (diskuse) 21. 6. 2020, 20:22 (CEST)
Nu pro 1. Seznam slezských potoků, A ... pro 2+3. Seznam slezských potoků (písmeno A). Žádná nesystematická zákeřnost, rovnou jsem uvedl ten složitější příklad s rozsahem a otázkou množného čísla.Chrzwzcz (diskuse) 21. 6. 2020, 20:33 (CEST)
  • Podporuji sjednocení, ideální jsou závorky, čárka u částí jednoho seznamu také nevypadá špatně. JAn (diskuse) 22. 6. 2020, 08:39 (CEST)
  • Preferuji variantu 3, ale nebudu se zlobit ani při sjednocení na varitantě 1. Ordnung muß sein. --Silesianus (diskuse) 22. 6. 2020, 10:12 (CEST)
  • Když sjednocovat, tak jsem pro variantu 3, je pro uživatele nejzřejmější. Ale nevadilo by mi ani, kdyby vše zůstalo, jak je (bez sjednocování a zahlcování RC.) Petr Karel (diskuse) 22. 6. 2020, 15:51 (CEST)
  • Už před časem jsem preferoval závorky a slovní vyjádření, tedy opět podpořím variantu 3. Asi případ od případu s vhodnou modifikací, zrovna uváděný příklad možná vyžaduje 2 úrovně: Seznam potoků (Slezsko, písmena A–Q). --Xyzabec (diskuse) 22. 6. 2020, 18:18 (CEST)
  • Možná diverzita, jako doposud, zde nevadí, taky máme dvě stejně závazené závěrečné sekce. Z toho seznamu, co je v úvodu, jen upozorňuji, že např. "Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (písmeno Ch)" je špatně, jelikož ch není písmeno, tak pokud se bude předělávat, tak ať v žádné podobě nemůže nastat nesmysl "písmeno ch", "písmena ch". Mohlo by se psát "spřežka ch", ale to by asi mohlo hodně čtenářek a čtenářů zmást. --Pavouk (diskuse) 22. 6. 2020, 22:25 (CEST)
Závěrečná sekce uvnitř článku a názvy článků jsou svým systematizačním významem a očekávatelností někde úplně jinde. "Písmeno ch" je běžná mluva a základní škola, nebo snad budeme říkat, že chleba začíná na písmeno c? Nebo na spřežku ch? Písmeno ch se skládá z dvou znaků, vyřešeno, ch zachráněno. Chrzwzcz (diskuse) 22. 6. 2020, 23:36 (CEST)
Běžná mluva je jistě běžná, ale tady tvoříme Wikipedii. Běžně se mluví i dosti vulgárně, ale ve slušné společnosti a na Wikipedii ne. Máte-li zdroje k vašim tvrzením, změňte příslušný článek o ch. --Pavouk (diskuse) 22. 6. 2020, 23:46 (CEST)
Ta domněnka o rozdílném významu je založená na čem přesně, že jsem tak smělý? Název „několika málo článků“, které si vlastně málokdo vzájemně spojí vs. vzhled a struktura statisíců článků po celé české Wikipedii včetně DČ a NČ a článků týdne vystavovaných ve výkladní skříni na hlavní straně...? To je dilema. K „písmenu“ se raději nevyjadřuji. --Bazi (diskuse) 22. 6. 2020, 23:49 (CEST)
Mně stačí citace z jednoho zdroje u článku o ch - na internetové jazykové příručce: "spřežka ch, kterou v českém pravopise považujeme za jediné písmeno (označuje pouze jedinou hlásku). Písmeno ch řadíme mezi písmena h a i" Doufám že ÚJČ řadíme do nevulgární části společnosti. Ano, článek by se měl přepsat aby tak drasticky netrval na své ulpělé tezi o naprosté nepísmennosti ch. Chrzwzcz (diskuse) 22. 6. 2020, 23:55 (CEST)
  • Varianta 1 (jako Vachovec), líbí se mi, že to je krátké a navíc jednoznačně odlišené od rozlišovačů. Pokud byly moje argumenty někde v předchozí diskusi vyvráceny, omlouvám se, ale není síla tu diskusi přečíst. — Draceane diskusepříspěvky 23. 6. 2020, 19:35 (CEST)
  • Osobně preferuji variantu 1, pokládám ji za přehlednou. Pokud ne, tak za přijatelnou považuji i variantu 3 – variantě 2 bych se vyhnul z čistě gramatických důvodů. --Mario7 (diskuse) 24. 6. 2020, 00:12 (CEST)
  • Varianta č.1 --PetrVod (diskuse) 28. 6. 2020, 22:41 (CEST)
  • Varianta 1 --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 1. 7. 2020, 17:56 (CEST)
  • Tak a za mě varianta 1 jako hlavní, varianta 3 jako méně dobrá :) Chrzwzcz (diskuse) 4. 7. 2020, 17:36 (CEST)

Pro variantu 1 se vyslovilo 7 wikipedistů, dalším 2 vyhovuje jako jejich druhá volba. Pro variantu 3 se vyslovili 4 wikipedisti, dalším 3 vyhovuje jako jejich druhá volba. Tak já bych řekl, že můžeme vyhlásit čárkovou variantu jako vítěznou. V minulých pokusech byla touha po sjednocení, ale neshodlo se na variantě, tak to zůstalo nesjednocené, i když sjednocení bylo podpořeno, takže nepěkný výsledek. Narozdíl od minulých pokusů rozhodly následující věci: 1) omezení sjednocení jen na články nasekané podle abecedy 2) myšlenka že žádný z doposud používaných způsobů není správný 3) nově čárka v nabídce, po které se evidentně chňaplo. Jestli to chce někdo rozporovat, tak asi do zítřka, kdy bych to chtěl hodit na bota, no a pak asi bude čas než se toho bot chytí, poslední dobou bývá ospalý, do toho prázdniny... :) Chrzwzcz (diskuse) 4. 7. 2020, 17:44 (CEST)

Invitation to participate in the upcoming WPWP CampaignEditovat

(Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka)

Hello Wikipedians,

This is to invite you to join the WPWP Campaign to help improve Wikipedia articles with photos and win prizes. The campaign will run from 1st July 2020 to 31st August 2020.

The campaign primarily aims at using images from Wikimedia Commons on Wikipedia articles that are lacking images. Participants will choose among Wikipedia pages without photo images, then add a suitable file from among the many thousands of photos in the Wikimedia Commons, especially those uploaded from thematic contests (Wiki Loves Africa, Wiki Loves Earth, Wiki Loves Folklore, etc.) over the years.

Please visit the campaign page to learn more about the WPWP Campaign.

With kind regards,

Thank you,

Deborah Schwartz Jacobs, Communities Liaison, On behalf of the Wikipedia Pages Wanting Photos Organizing Team

21. 6. 2020, 00:14 (CEST)

Editace Wikipedie s využitím Sociologické encyklopedieEditovat

Dobrý den,

Editoval jsem dnes řadu článků z oblasti sociologie. Některé jsem i založil. Konkrétně jsem provedl následující kroky:

Doplnil jsem věcné informace k těmto článkům - Sociální inteligence, Venkov, Dělnická třída, Melting pot, Kulturní relativismus, Bratrstvo, Sociální adaptace, Resocializace, Jan Keller, Bohuslav Blažek, Jiří Musil (sociolog), Miloslav Petrusek, Martin Potůček, Emanuel Chalupný, Hynek Jeřábek, Jiří Kabele, Antonín Uhlíř, Jan Mertl, Ernest Gellner, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Etnologický ústav Akademie věd České republiky, Sociologické nakladatelství, Svobodná škola politických nauk, Filosofický časopis, Sociální studia, Ústav vědeckého ateismu ČSAV, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Česká akademie věd a umění, Grantová agentura České republiky

Doplnil jsem ověřující citaci k informacím u těchto článků - Ostrakismus, Sociální stratifikace, Ghetto, Patriarchát, Enkulturace

Založil jsem dva nové články - Laická sociologie, Masarykova sociologická společnost

Přidal jsem externí odkazy na paralelní hesla v Sociologické encyklopedii - Esencialismus, Definice situace, Gender, Haló efekt, Chicagská škola (sociologie), Kariéra, Konflikt, Kulturní změna, Kulturní šok, Matriarchát, Menšina, Noosféra, Opora výběru, Patrilinearita, Popularita, Pozorování, Prestiž, Preference, Rituál, Riziková společnost, Tolerance, Sociální mobilita, Suburbanizace

Obohatil jsem citace Velkého sociologického slovníku o odkazy na hesla do Sociologické encyklopedie, která obsahuje jejich přístupnou digitalizovanou podobu - Kulturní kapitál, Agrese, Komunita, Diaspora, Solidarita, Stereotyp, Racionalita, Chudoba, Subkultura, Normalita, Dav, Kapitál (sociologie), Ritualismus, Reflexivita (sociologie),

Pracoval jsem s informacemi ze Sociologické encyklopedie. Rád bych znal názor komunity na tyto provedené úpravy a využití popsaného zdroje. Předem velice děkuji za jakýkoliv komentář a reakci.

--Rozek1app2 (diskuse) 24. 6. 2020, 13:46 (CEST)

Ty externí odkazy by bylo možná záhodno v takovém (a potenciálně větším) množství řešit formou šablony. Plus by se možná hodilo založit článek o samotné Sociologické encyklopedii, tedy je-li k ní dost zdrojů pro obhájení encyklopedické významnosti. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 00:03 (CEST)

Rajón nebo okresEditovat

Zdravím, jaký je názor komunity na překlad ruského administrativního celku rajón (район) na okres? B.mertlik (diskuse) 24. 6. 2020, 22:56 (CEST)

Můžete přiblížit, jaký přínos bude mít používání mírně zavádějícího termínu okres před fonetickým přepisem ruského názvu? K lepšímu porozumění textu o ruských reáliích tohle přejmenování nijak nepomůže. Jen se někdo "proslaví" tím, že zasáhne do desítek, možná stovek článků a přepíše v nich jeden název na druhý. Proč?--Leotard (diskuse) 25. 6. 2020, 07:54 (CEST)
Zdravím, kolego. Nepodsouvejte mi prosím něco, co jsem nenapsal. Mě je naprosto jedno, jak je to kde uvedeno, pouze tento pojem budu nyní více používat a chci zabránit pozdějšímu přejmenovávání. Ptám se tedy ostatních, který termín používat. Děkuji za pochopení. B.mertlik (diskuse) 25. 6. 2020, 08:35 (CEST)
Pojem „Rajón“ je v příslušném (sice pahýlovém) článku objasněn. Proto se nemusíme obávat, že by někdo usiloval o jeho vymýcení z Wiki. (I když, kdo ví?)--Juniperbushman (diskuse) 25. 6. 2020, 10:36 (CEST)
Podle slovníku райо́н může mít různé významy, české slovo rajón ovšem mezi nimi není. Český okres je do ruštiny překládaný právě jako райо́н nebo též о́круг. Podobně český rajón lze do ruštiny přeložit jako райо́н, о́бласть nebo též о́круг.
V případě USA taky používáme české slovo okres namísto fonetického přepisu anglického county. Takže proč ne? Nicméně šířeji používanému termínu by měl ideálně odpovídat i název příslušného článku. Pokud tedy máme Rajón, používejme přednostně rajón. Pokud bychom chtěli dát přednost okresu, bylo by lépe přejmenovat i článek třeba na Okresy v Rusku. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 14:14 (CEST)
Slovník Seznamu nepovažuji za relevantní referenci pro správnost pojmu. Už samotný uvedený výčet možností ukazuje, že nerozlišuje mezi současnými a historickými celky, ani mezi celky různé úrovně (což má být i účelem slovníku – tedy ukázat všechny možné přesné i blízké překlady, některá neencyklopedická použití mohou dát nepřesnému přednost, např. beletrie). Pokud je korektní vymezení v čl. Rajón, pak dávám přednost tomuto termínu, protože zahrnuje jak obdobu okresů (mimo města), tak městských obvodů (v Česku tradičně jen jeden okres), a má tedy trochu jiné vymezení než čtenářům známý současný okres v Česku – zamezí se tím možným nepřesným interpretacím. Petr Karel (diskuse) 25. 6. 2020, 14:38 (CEST)
Je fakt, že použitý slovník je pouze obecný, nijak specializovaný. Zvolil jsem ho jednak pro snadnou dostupnost, jenak proto, aby bylo jasné, zda je to taky šířeji čtenáři očekávatelné, tedy zda se nejedná jen právě o nějaký úzce odborně chápaný termín/překlad. Jsou-li k dispozici odborné publikace nebo specializované slovníky, sem s nimi (resp. do článku s nimi). --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 15:46 (CEST)
Pochopitelně, pokud někdo doloží jiný termín v odborné zeměpisné publikaci v češtině, která se bude těmito územními celky zabývat a bude aktuální, dám přednost termínu s takovouto solidní referencí. Petr Karel (diskuse) 25. 6. 2020, 14:43 (CEST)

Citační šablonyEditovat

Proč existují různé cítační šablony? Nestačila by jedna, kde by se zdroj citace označil parametrem (kniha, časopis)? --Juandev (diskuse) 25. 6. 2020, 15:38 (CEST)

Možná by to stačilo. Ale obecně vzato existují různé citační šablony proto, že i české normy rozlišují různé typy zdrojů a citací, rozlišuje se periodikum od monografie nebo třeba sborník apod. Otázkou vlastně je, co by sloučení šablon s nutností vyplňovat jeden parametr navíc přineslo za výhody. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 15:42 (CEST)
No přineslo by to zjednodušení a také správné užití. Jak píši jinde, tak v dobrém článku nejsou použity správně šablony. Například místo šablony pro sborník, je použita šablona pro monografii. A já si říkám, jestli to není jedno. Největší guláš pak vidím v těch netištěných zdrojích. Zatímco na pl mají něco jako Citaci webu, my si to tu dělíme na citaci webu, citaci elektronického periodika a citaci elektronické monografie. Přijde mi, že todle rozdělení uslo na chápání webu před 20 letu. Řekl bych, že i zdatní editoři Wikipedie budou mít na webu problém definovat, jestli se jedná o elektronické periodikum, elektronickou monografii či něco jiného. --Juandev (diskuse) 25. 6. 2020, 16:11 (CEST)
Něco jako citaci webu snad probůh nepoužíváme. Šablona:Citace webu je jen přesměrováním na Citaci elektronické monografie - předpokládám, že kvůli usnadnění překladů z enWiki apod. Jestli mají ostatní problém rozlišit u webů periodikum od monografie, to nevím, určitě bude spousta hraničních případů, kdy to nebude úplně jasné, ale to nemění nic na skutečnosti, že zase u spousty případů to jasné je a že bychom je měli rozlišovat, pokud chceme ctít citační normy běžně používané u odborných vědeckých nebo kvalifikačních prací. P. S. Někteří zkušení wikipedisté třeba dodnes neumí ani odsazovat přispěvky v diskusích, když už jsme u toho. ;-) --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 16:25 (CEST)
Tak to přeci nejsou argumenty. Tazatel navrhuje, aby by se typ citace (a tedy její formátování) neurčovalo podle názvu šablony, ale podle parametru (např. "typ = monografie"). --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 6. 2020, 16:34 (CEST)
Tazatel se původně ptal, proč existují různé šablony. Na to se mu dostalo vysvětlení. Naopak je otázkou, co by mělo praktického přinést to, že místo různě pojmenovaných šablon budeme používat šablonu sice pojmenovanou jednotně, ovšem s nutností jednoho vyplněného parametru navíc v každém jejím použití, a tedy i jednoho řádku navíc ve wikikódu. Tazatel sice tvrdí, že by to mělo přinést zjednodušení, ale žádné zjednodušení v tom patrné není. Pak vyslovuje hypotézu, že by to přineslo správnější použití, ani k tomu nevidím cestu skrze sloučení a přidání parametru. Jestli wikipedisté nevolí správně pojmenovanou šablonu, jaký existuje předpoklad, že by volili správně vyplněný parametr šablony? --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 17:04 (CEST)
Zjednodušení čistě technické (nikoli uživatelské) vidím při dosavadním stavu v tom, že po volbě správně pojmenované šablony se pak už redukuje počet dotazů if pro správné naformátování výstupu. Což při tom obrovském počtu použití vidím jako poměrně významnou úsporu. Ale je to, přiznávám, jenom odhad. Musel by se někdo těmi šablonami zodpovědně probrat a prověřit to. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 17:16 (CEST)
Já se teda v citacíh z webu moc neorientuji. Spousta lidí tu cituje "nějaké" webovky a u spousty těchto případů bych řekl, že to není ani periodikum ani monografie. Takže kdyby jsme chtěli být korektní, jakou šablonu by ti lidé měli využít? --Juandev (diskuse) 25. 6. 2020, 17:22 (CEST)
Tak pro začátek: Bibliografická citace (i když ten článek není úplně v dobrém stavu). Ostatně i v dokumentaci těch citačních šablon je hned v úvodu odkaz na ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Z nich se vychází. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 17:34 (CEST)
a) odkazovaná stránka není Nápovědou Wikipedie, b) odkazovaná stránka nevysvětluje jaké šablony použít pro citování z webu a to je dotaz. Nyní se neptám na formát citace, ale na šablonu. --Juandev (diskuse) 25. 6. 2020, 17:39 (CEST)
Odkazovaná stránka vypovídá o tom, že si Wikipedie necucá formu citací jen tak z prstu, ale vytváří ji na základě obecně platných norem. Proto z toho vycházíme. Už ty normy to upravují a i v tom encyklopedickém článku k tomu máme něco uvedeno. A u těch citačních šablon je pak výslovně uvedeno, že se používají dle normy ČSN. Zjednodušeně vzato např. pro články na zpravodajských serverech Citace elektronického periodika (ale bude to např. i pro pravidelné televizní pořady a seriály), naopak třeba pro firemní webové stránky to bude obvykle Citace elektronické monografie.
Jinak já jsem velmi pro uživatelské zjednodušení, ale otázka je, kudy k němu vůbec vede cesta a jaký by měl být výsledný stav. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 17:54 (CEST)
"Pryč s normami, pokud nejsou zdarma pro každého!" Proč by si měl(a) potencionálně každý/á Wikipedistka/ta kupovat za 158 švýcarských franků kus papíru o 40 stranách [2], aby mohla "správně" napsat článek do svobodné Wikipedie? (Resp. chodit fyzicky do knihovny, aby do ní nahlédl/a?) Naše pravidla by měla být přístupná pro každou/každého a měly by být nad (doporučujícími) normami. Je to tak i v legislativě ČR, když se zákon odvolá na normu, tak by ona část měla být přístupná pro každého. (Např. anglická Wiki se u šablon (web, sborník, monografie) vůbec na normy neodvolává.) Udělejme to klidně zcelam nově, po svém. A samozřejmě s vědomým, že řada článků vzniká překladem (angl., slovensky, německy), tak by to mohlo nějak korespondovat. --Pavouk (diskuse) 25. 6. 2020, 21:12 (CEST)
1) Není potřeba přímo normy vlastnit nebo znát, dostupná je i spousta praktických příruček zpracovaných třeba pro potřeby psaní kvalifikačních prací na vysokých školách. Ostatně ve výše odkazovaném encyklopedickém článku jsou i nějaké externí odkazy. 2) Anglická Wikipedie se může podstatně hůř domáhat nějakých norem, protože angličtina se používá jako hlavní jazyk v mnoha zemích s rozličnou legislativou. My máme tu (ne)výhodu, že čeština se používá v České republice, takže jde snáz uplatnit národní normy. Díky tomu ostatně můžeme taky psát Wikipedii kodifikovaným spisovným jazykem – a to i s vědomým (sic!), že na to máme závazné pravidlo! --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 21:41 (CEST)

K tématu viz též Wikipedie:Pod_lípou_(návrhy)/archiv_2007-4#Šablony:Citační_šablony – na základě tohoto Berenova návrhu a diskuse došlo v dávné minulosti např. právě k přejmenování šablony Citace knihy na monografii, v souladu s normou. A k dalším změnám. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2020, 19:32 (CEST)

Klíčové je správnou šablonu nebo parametr vybrat, to je občas oříšek. (Parametr tomu nepomůže, a jak by ho řešil VE?) Ale už pojmenování citačních šablon je matoucí! (Musím to na kurzech dost vysvětlovat). Ani papírové, ani elektronické PERIODIKUM se (jako celek) necituje, cituje se konkrétní ČLÁNEK v něm. Zrovna tak se obvykle nebude citovat celý SBORNÍK (to je de facto monografie), ale ČLÁNEK = příspěvek ve sborníku (liší se od citace článku v periodiku tím, že předchází "In:", asi proto je samostatná šablona). U webových zdrojů půjde taky většinou o konkrétní článek, jako jednoznačné monografie vidím tak pdf nebo firemní stránky, mnohdy to jde špatně rozlišit. Nebylo by vhodné v tomto duchu šablony přejmenovat? "Citace článku na webu" by se mi ale líbilo víc než "Citace elektronického článku".--Helena Dvořáková (diskuse) 25. 6. 2020, 22:37 (CEST)
Když už jsme u citací: byla bych moc ráda, kdyby se vyřešily závady automatického generování citací z ISBN - psala jsem k tomu , a nebyla jsem první a nejspíš ani poslední, pod technickou lípu - [3]. Nezkusil by to někdo "prošťouchnout"?--Helena Dvořáková (diskuse) 25. 6. 2020, 22:37 (CEST)
Tohle je velmi zajímavej pohled a hlavně je to hodně důležitý, Wikipedii nepíší jen lidi, kteří se pohybují ve Wikisvětě 10 a víc let, ale i nováčci a pro ty to opravdu musí být matoucí. a k tomu generování dle ISBN - často to lze využít, jen to zdaleka není ideální, ale asi to technicky není snadno (v současný době) řešitelný. --frettie.net (diskuse) 26. 6. 2020, 08:28 (CEST)
Matoucí to jistě pro řadu kolegů je, často tady lze narazit na „citaci webu“, kde je raději použita šablona pro elektronické periodikum, protože zřejmě leckomu nesedí slovo „monografie“. Kdyby např. došlo ke sloučení těchto dvou šablon pro elektronické (nikoli papírové) zdroje, stačily by možná pro všechny editory k dostatečnému rozlišení parametry „periodikum“ a „vydavatel“. Při vyplnění periodika by se šablona chovala jako citace elektronického periodika, v ostatních případech jako elektronické monografie. Ale to je nápad, který už tady určitě několikrát bezúspěšně proběhl, takže si nedělám naděje, že se tento stav někdy zlepší. --Vlout (diskuse) 26. 6. 2020, 17:05 (CEST)
Můžu-li přidat své zkušenosti z kurzů, které vedu, často je hlavním oříškem samo označení „Citace“, protože si pod ním lidé neznalí vysokoškolské praxe s psaním diplomek a odborných prací představují prostě citát v uvozovkách, zatímco uvádění informačního zdroje by čekali třeba pod slovíčkem zdroj, případně zdrojování apod. (Nemluvě o tom, že v nadpisu závěrečné sekce tomu říkáme zase ještě jinak: „reference“.) To další členění citačních šablon už je pak sekundárním problémem.
 
Citace ve VE
Zdůrazňuji, že v kurzech učíme editaci s VisualEditorem. V něm si člověk prakticky ani nevšimne, že se tím vkládá nějaká šablona, natož jak se jmenuje (její název je ovšem korektně uveden v úvodu formuláře). Navíc jsou ve VisualEditoru ty základní čtyři citační šablony označené už těmi „lidovými“ termíny, jako je Kniha (navíc s ikonou otevřené knihy), Časopis/noviny (s ikonou připomínající stránku novin), Časopis na webu (s totožnou ikonou) a Elektronická monografie (s ikonou připomínající snad okno webového prohlížeče či co). V označení elektronických zdrojů tak zůstává možná pořád ještě jakási nejednoznačnost, ale u těch tištěných je to myslím pojmenováno docela intuitivně.
Oproti tomu je samozřejmě změnou, když udělátko v rozšířeném editačním panelu při editaci wikikódu označuje citační šablony jejich skutečnými názvy. Ale protože editaci wikikódu stejně dělají zkušenější wikipedisté a wikipedistky, tak už by snad mohli mít dost příležitostí si osvojit to názvosloví.
Každopádně myslím, že samotný název šablony by měl být vždy stručný a měl by ji odlišit od jiných šablon. Není nezbytně nutné, aby byl úplně popisný a návodný. K tomu mají sloužit dokumentační stránky těch šablon, kde má být vysvětleno jejich použití apod. Proto myslím, že je pro pojmenování šablony užitečnější, aby v názvu rozlišovala např. sborník od periodika, přičemž je pak už z logiky věci jasné, že je citován konkrétní příspěvek ze sborníku nebo konkrétní článek z periodika (ostatně mnohdy je citována i konkrétní strana z toho příspěvku nebo článku, případně konkrétní kapitola). Nepřijde mi užitečné pojmenovávat šablony ve stylu „Citace článku z periodika“ nebo „Citace článku na webu“.
Mimochodem článek je buď odborný, nebo žurnalistický literární žánr, takže ne každá stránka na webu je hned článkem. A připomínám, že elektronická monografie/periodikum zahrnuje třeba i audiovizuální díla streamovaná na webu nebo uložená na DVD, ostatně mnohdy původně i vysílaná v televizi nebo rádiu. To vše se skrývá pod tím slovíčkem „elektronický“ v označení šablony. --Bazi (diskuse) 26. 6. 2020, 23:51 (CEST)
@Matěj Suchánek, Dvorapa, Vojtěch Veselý:Je pravdou, že ve vizuálním editoru je to o poznání snadnější. Nicméně by bylo možná vhodně ještě nějak srozumitelněji pojmenovat „elektronickou monografii“ (např. jen „web“, ostatně hned pod ní je časopis na webu jako zvláštní případ), protože bych řekl, že to většině lidí (bez patřičného poučení např. na kurzech) evokuje nějakou vědeckou publikaci v elektronické podobě. --Vlout (diskuse) 27. 6. 2020, 08:43 (CEST)
Malý příklad zde. --Vlout (diskuse) 30. 6. 2020, 17:41 (CEST)
Osobně si myslím, že by stačila šablona pro citaci webu a citaci papíru. A jen podle vyplněných parametrů by se určovalo, zda jde o monografii, periodikum, sborník či co. A pokud by nebylo vyplněno, automaticky by se použila monografie. Beztak mám dojem, že ve výsledku se výstup šablon liší minimálně, jen je případně přidaný nějaký ten název periodika nebo sborníku.
Zvlášť na webu - periodika jsou snad jasná, to jsou věci typu novinky, ct24, blesk, idnes... Monografie na webu jsou jednoznačně různé statické stránky, nejlépe bez redakčního systému - jednou se vytvoří a už se víceméně nemění.
A pak je to mezi - blogy, internetové verze encyklopedií, výpisy z různých databází, nakonec i takové obecní stránky mohou mít statickou část (historie obce) a periodikum (zápisy ze zastupitelstva, obecní zpravodaj). Proto by jednotná šablona {{Citace webu}} z možností vyplnit periodikum=Lokální noviny situaci zjednodušila.
Samostatnou kapitolou jsou citace audiovizuálních věcí, které sem tam jsou potřeba a nepodporuje je správně ani jedna šablona (např. možnost zadat čas). JAn (diskuse) 29. 6. 2020, 10:03 (CEST)
K tomu rozlišení webového periodika a monografie bych víceméně souhlasil, jen s tím, že za periodikum bych považoval zhruba ty stránky, které jsou součástí jakési „zdi“ nebo „vývěsky“, kde se průběžně doplňují nové a nové věci (články), vždy vázané na konkrétní datum vydání. Na základě takového pojetí pak do periodik řadím i všechny ty Facebooky, Twittery, blogy apod.
Jak bylo zmíněno na případu obecních stránek, tak i v rámci jednoho webu firmy, instituce nebo masmédia odlišuju stránky „periodické“ od „monografických“ (třeba na webu Hradu beru za periodikum průběžně vydávané tiskové zprávy, kdežto za monografii relativně statický výčet pravomocí prezidenta; na webu České televize chápu jako periodikum všechny ty zprávy ČT24, ale za monografii mám např. statickou prezentaci vedení ČT).
Technicky vzato je asi možné, aby byly weby v jedné šabloně rozlišené např. pomocí parametru periodikum (pokud je někdo schopen to vyrobit), ovšem bylo by potřeba dodržet strukturu výstupu v souladu s normou. Namátkou jen kupř. hodnota parametru „název“ se bude u citace monografie psát kurzívou, zatímco u citace periodika bude kurzívou parametr „periodikum“, a ne „název“. To všechno je potřeba pohlídat. A pak tu máme všechny ty další citační šablony, např. citaci diplomové (kvalifikační) práce, citaci mapy, citaci právní normy atd.
Co se týká audiovizuálních děl, filmy nebo jednorázové mimořádné pořady jsou monografiemi, seriály a pravidelné televizní pořady jsou periodiky. To ostatně rozlišuje i norma, viz např. zde. A pokud tedy budeme mít místo elektronických periodik a monografií jen citaci webu, vznikne taky nová citační šablona pro ta audiovizuální díla (protože nazvat je „webem“ by bylo krajně neintuitivní a zavádějící)? --Bazi (diskuse) 29. 6. 2020, 11:14 (CEST)
Podle více reakcí je vidět, že by asi jediná citační šablona pro web byla nejlepší. Co takhle název "citace z webu"? Pokud jsou audiovizuální díla na webu (i-vysílání), pak se tam zahrnou. Souhlasím, že by se možná hodila šablona pro audiovizuální díla,co na webu nejsou, i když citace se od monografie/periodika liší asi jen tím druhem dokumentu v závorce. --Helena Dvořáková (diskuse) 30. 6. 2020, 16:17 (CEST)
Proč ta významově nadbytečná předložka „z webu“? Všechny ostatní názvy jdou přímo k věci: Citace kvalifikační práce, Citace právní normy, Citace monografie, Citace periodika... Každopádně jestli tohle celé řešíme kvůli tomu, že se někdo nevyzná v monografiích a periodicích, přijde mi, že nevyřešit AV díla a nechat je „obhospodařené“ šablonou pojmenovanou po webu, vůbec na uživatelskou přívětivost a intuitivnost názvu ohledy nebere. Ostatně to byl JAn Dudík, kdo si stěžoval, že pro AV díla stávající šablona není dost dobře dělaná, takže bych přinejmenším od něj čekal návrh na speciální šablonu pro AV díla. --Bazi (diskuse) 30. 6. 2020, 18:26 (CEST)
@Bazi: když na návrh nikdo nereaguje... JAn (diskuse) 30. 6. 2020, 19:13 (CEST)
No, ta šablona ale nechyběla a nechybí. Jestli chyběl jediný parametr pro čas, stačilo ho případně doplnit (nestačí-li poznámka). Chybět ale začne v okamžiku, kdy ty dvě šablony sloučíte a začnete jim říkat Citace webu, protože film ani seriál rozhodně žádným webem není. --Bazi (diskuse) 30. 6. 2020, 19:57 (CEST)
Prosím o následující: Pokud vyústí tato diskuse ve vytvoření "sjednocené" šablony pro citaci z webu, ať je zachována možnost kvůli odborným zdrojům (vědecké knižní publikace a odborné časopisy) vládat kromě ní i stávající šablony pro citaci elektronického periodika a elektronické monografie (pro ty, kteří tuší, o co jde a jsou schopni a ochotni těch pár položek vyplnit), tedy aby tyto šablony nebyly smazány a byla udržována jejich kompatibilita s kódem wikipedie. Umožňují vkládat pro někoho využitelné doplňkové informace, lišící se pro různé typy zdrojů. Podrobnější vyplnění totiž může pomoci nejen ověřitelům, ale odborněji zaměřeným uživatelům, aby se hned dostali k přesné citaci (využitelné např. v jejich pracích), tedy včetně ISBN, ISSN, DOI apod., a pokud možno i k volně dostupným verzím placených článků (přes PMID, PMCID, Researchgate či Google Scholar, nebo preprintům na arχiv či bioRχiv), ze kterých se dovědí více. Snaha najít takovéto volně dostupné „mirror“ online zdroje (i k tištěným titulům, např. ve volně publikovaných úryvcích/kapitolách, na serverech vědeckých pracovišť autorů apod.) by měla být automatická pro reference u NČ (jako url2, url3...; první url musí/by mělo ze zásady uvádět oficiální publikaci, i když s placeným přítupem). Petr Karel (diskuse) 1. 7. 2020, 11:20 (CEST)

The BookEditovat

Zdravím, existuje nové zobrazení wikipedie, stejné jako bylo v knihách, The Book, příklad dávám Mariánský sloup , viz [4], snad se bude někomu hodit, mě se toto zobrazení moc líbí.Mirek256 29. 6. 2020, 16:51 (CEST)

Annual contest Wikipedia Pages Wanting PhotosEditovat

This is to invite you to join the Wikipedia Pages Wanting Photos (WPWP) campaign to help improve Wikipedia articles with photos and win prizes. The campaign starts today 1st July 2020 and closes 31st August 2020.

The campaign primarily aims at using images from Wikimedia Commons on Wikipedia articles that are lacking images. Participants will choose among Wikipedia pages without photo images, then add a suitable file from among the many thousands of photos in the Wikimedia Commons, especially those uploaded from thematic contests (Wiki Loves Africa, Wiki Loves Earth, Wiki Loves Folklore, etc.) over the years.

Please visit the campaign page to learn more about the WPWP Campaign.

With kind regards,

Thank you,

Deborah Schwartz Jacobs, Communities Liaison, On behalf of the Wikipedia Pages Wanting Photos Organizing Team - 1. 7. 2020, 10:24 (CEST)

feel free to translate this message to your local language when this helps your community

Wikiměsto 2020?Editovat

ahoj, chystá se letos někdo z vás uspořádat Wikiměsto? Stránka s návrhy zde. Pokud ano, je nejvyšší čas to začít řešit. Ve WM ČR na něj máme vyhrazený budget, ale musíme najít hlavního organizátora/ku. Loni jím byl Dominik Matus (Litomyšl), předloni Hanka Kašpaříková (Kopřivnice). Letošní seniorské Wikiměsto bude v září v Prachaticích. --Jakub Holzer (WMCZ) (diskuse) 2. 7. 2020, 12:36 (CEST)

Feedback on movement namesEditovat

Dobrý den. Apologies if you are not reading this message in your native language. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka if necessary. Děkujeme!

There are a lot of conversations happening about the future of our movement names. We hope that you are part of these discussions and that your community is represented.

Since 16 June, the Foundation Brand Team has been running a survey in 7 languages about 3 naming options. There are also community members sharing concerns about renaming in a Community Open Letter.

Our goal in this call for feedback is to hear from across the community, so we encourage you to participate in the survey, the open letter, or both. The survey will go through 7 July in all timezones. Input from the survey and discussions will be analyzed and published on Meta-Wiki.

Thanks for thinking about the future of the movement, --The Brand Project team, 2. 7. 2020, 21:44 (CEST)

Note: The survey is conducted via a third-party service, which may subject it to additional terms. For more information on privacy and data-handling, see the survey privacy statement.

Drobné památkyEditovat

V nedávné době Vojtěch Dostál (a možná i další) zařídil import ze stránek drobnepamatky.cz Drobné památky.cz (Q94426195) na Wikidata. Společně s dalšími památkami, které tam již byly a dále přibývají se tím otvírá možnost vygenerovat pro jednotlivé obce či vesnice seznamy kapliček, křížků, pomníků, soch a dalších památek.

Nyní je ale otázka, v jaké podobě tyto seznamy umístit na Wikipedii. Jedná se o automaticky generované seznamy, které se při každé aktualizaci přepíší, podobně, jako je například Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel.

Jedna z možností je vygenerovat pro každou obec její vlastní seznam, který se odkáže z článku (ukázkový příklad: Římov (okres České Budějovice) odkazuje na Rejstřík:Seznam drobných památek v Římově (okres České Budějovice)), jinou možností je vložení tabulky přímo do článku, ovšem bez možnosti automatické aktualizace (Roudné)

Proto zvu všechny zájemce o problematiku drobných památek na WikiProjekt Drobné památky, kde má již několik, převážně jihočeských, obcí vygenerované seznamy včetně doplněných památek. jsou zde jak obce s několika památkami, tak (ještě ne zcela úplný) seznam pro České Budějovice. Pojďme najít nejlepší řešení, jak obohatit články o zajímavé památky na území obcí. JAn (diskuse) 3. 7. 2020, 13:29 (CEST)

Tak ona primární je otázka, jestli takový obsah, ty desetitisíce vcelku bezvýznamných křížků, na Wikipedii vůbec vkládat. Jestli od toho nejsou právě ty specializované weby (a třeba strojová Wikidata) a jestli Wikipedie právě nemá z té záplavy milionů informací vybírat ten podstatný obsah. Třeba u filmů taky neopisujeme z IMDb nebo závěrečných titulků ty stovky lidí nejrůznějších profesí... Myslím si, že by nejdříve mohla proběhnout nějaká taková obecná diskuse. A samotnému mě taky není zrovna moc jasné, co kdo vidí v případě statického obsahu na těch wikidatových Listeria tabulkách. --Harold (diskuse) 3. 7. 2020, 14:03 (CEST)
O té bezvýznamnosti je to sporné - někde jsou třeba dvě hodně podobné kapličky, z toho jedna je kulturní památka, druhá z nějakého důvodu není.
I o takovýchto památkách se dá napsat, jen málokdy vydá významnost na samostatný článek, často to bude jen věta či odstavec. Přesto zdroje leckdy existují, jen nejsou online.
U velkých měst má samozřejmě výpis všech křížků a kapliček mnohem menší význam než u malých vesnic.
Ale právě proto je na místě diskutovat, jak takové památky uvádět, do jakých podrobností jít apod.
Listeria seznamy mají tu výhodu, že při přidání nové památky nebo nové fotky dojde k jejich aktualizaci. Pokud by byl seznam již úplný, pak je samozřejmě lepší udělat jej statický. JAn (diskuse) 3. 7. 2020, 14:15 (CEST)
@Harold: Beru tě za slovo, a pokusím se během prázdnin napsat o několika těch "bezvýznamných" křížcích a kapličkách alespoň odstavec. JAn (diskuse) 3. 7. 2020, 14:18 (CEST)
Opravdu má u malých vesnic větší význam výčet křížků než u měst? Proč? Jsou to stejně malé věci, jen na té malé vesnici možná víc vyniknou absencí jiných významných zajímavostí, ale to je tak vše. Nějak se mi nezdá, že by křížek na vesnici měl větší hodnotu než křížek ve městě. Pokud má něco obecně uznanou hodnotu, projeví se to třeba právě tím vyhlášením za kulturní památku. A seznamy kulturnívh památek už tu máme. --Bazi (diskuse) 3. 7. 2020, 21:31 (CEST)
Fotodokumentace křížků a podobných objektů a budování jejich databáze na WD je super věc, o tom žádná. Jen se mi nezdá zakládání víc jak 6 tisíc (pro každou obec) seznamů těchto drobných objektů, jejichž významnost je velmi nízká. Ty významnější jsou jako KP uvedeny ve wikiseznamech KP a v článcích o sídlech, zbytek je fajn pamětihodnost a pohled do minulosti, ale nezdá se mi moc nutné vytvářet jejich seznamy. Nepochybuji, že u vybrané vesnice může člověk najít zdroj triviálně popisující všechny křížky v katastru (třeba pro Brno to kdysi už někdo vytvořil: http://vilemwalter.cz/dsa/). Ale připadá mi, že takový obsah jde už trochu mimo záběr WP, zkrátka je až příliš podrobný ohledně nepříliš významného tématu. Srovnání s filmem jsem už uvedl, ale napadají mě i další příklady - třeba tu začít vytvářet databázi tramvají, konkrétních vozidel podle evidenčních čísel, podle výrobních čísel, apod. Zdroje jsou a jako šotouše by mě to zahřálo u srdíčka, ale jako editora WP mě z toho jímá hrůza. Ano, wiki není z papíru, ale podle mě tohle už jsou zkrátka příliš specializovaná a/nebo příliš podrobná témata, vhodná pro specializovaný web nebo formou databáze na WD. Ne vše musí na WP být, i když k tomu existují zdroje; někde se musí udělat nějaká hranice. Osobně mi připadá, že seznamy křížků a božích muk jsou už za touto hranicí, tak jsem chtěl zde sdělit svůj názor. --Harold (diskuse) 4. 7. 2020, 00:26 (CEST)
Omlouvám se předem za ne zrovna pozitivní komentář. Protože jsme s naším spolkem zrovna rozjeli takovou malou informační kampaň, tedy každý den na fb představíme jeden mikulášovický křížek, téma mě zaujalo. Když zadám svou rodnou hroudu na webu drobnepamatky.cz, vyskočí mi 2 kapličky z asi 10, dále 6 křížků z rovných 48, ostatní drobné památky 0. Informační hodnota oněch popisků je vcelku nulová až záporná, když není zmíněn ani obecně známý název památky. Takže aby se vytvořil seznam drobných památek pro Mikulášovice, musel by někdo informace zapsat na onen web, odtud se přetáhnou na Wikidata, odkud se vygeneruje seznam na Wikipedii. To vše mi připadá dost energeticky náročné a mnohem jednodušší by pro mě bylo vytvořit ten seznam rovnou na Wikipedii. Takovýmto stylem bude Wikipedie plná naprosto neúplných seznamů s nízkou informační hodnotou, na které se roky nesáhne a nikdo se moc nepohrne do jejich doplňování. --Gumideck (diskuse) 3. 7. 2020, 23:25 (CEST)
Není vůbec snadné psát články o drobných památkách. Někdy to však lze, když se důkladně prohledá regionální literatura. Důkazem toho jsou články o různých drobných památkách - pamětní desky, křížky, lavičky apod. z Karlových Varů, vytvořené převážně wikipedistkou Zorka Sojka. Zde je jejich navbox: {{Památky v Karlových Varech}}.--Lubor Ferenc (diskuse) 4. 7. 2020, 00:00 (CEST)
Tak na druhou stranu, když ty drobný památky dostaneš na WD, tak budou k dispozici jak pro Drobné památky.cz, tak i pro Wikipedii, tak i pro Wikidata. Víš co, ten křížek většinou neumí psát sám ani na Wikipedii ani na Wikidata a často ani nemá připojení na internet. :) Nicméně, pokud máš pro ty křížky souřadnice, jejich název, popis, administrační jednotku (ale to případně zvládneme i ze souřadnic) a třeba i nějaký další data (materiál, ...), tak to do WD dostaneme snadno a rychle. A budeme za to rádi. :) --frettie.net (diskuse) 4. 7. 2020, 00:09 (CEST)

Přinejmenším by šlo do stránek přidat odkaz na "automaticky vygenerovaný seznam drobných památek obce XYZ". Nebylo by to tedy přímo v obsahu článku, byl by to odkaz. To snad není nic proti ničemu. Ty nejzásadnější lépe ozdrojovatelné by se případně musely zapracovat do článku manuálně, to se nedá nic dělat. Chrzwzcz (diskuse) 4. 7. 2020, 09:54 (CEST)

Do EO se běžně dává šablona Commonscat pro obrázky, zvuky či videa k tématu. Nemám to rozmyšlené, nevidím do technických detailů a možná to nejde, ale uměl bych si v EO u obcí představit obdobnou šablonu Památky v obci, která by ten seznam z Wikidat vytáhla (třeba s nějakým omezením, kdyby objektů v obci bylo moc). --Xyzabec (diskuse) 4. 7. 2020, 17:08 (CEST)
Fakt, že by to bylo bokem a ne přímo v článku, (v článku jen odkázáno) by mohl přesvědčit i ty výše zapsané nesouhlasníky. Já bych to viděl prostě jako odkaz na rejstřík jako je Rejstřík:Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel. Pokud ten rejstřík jde udělat automaticky a ne každý separátně zakládat jako wikistránku. Chrzwzcz (diskuse) 4. 7. 2020, 17:16 (CEST)
Toto technicky možné je (odkazem na výsledek Wikidata Query Service)--Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 7. 2020, 17:43 (CEST)
Já myslel něco ve smyslu "parametrizovaný rejstřík", což je asi nesmysl, ale zkuste pro plénum prosím ukázat, jak by vypadalo toto vaše řešení. A co by obnášelo vložení do článků (automaticky, manuálně..). Chrzwzcz (diskuse) 6. 7. 2020, 18:05 (CEST)
Něco jako https://w.wiki/WEC --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 7. 2020, 18:36 (CEST)

Reprezentace, mužská reprezentace, ženská reprezentace, reprezentace mužů, reprezentace ženEditovat

V návrzích na přesun se vyjevila nesjednocenost názvů článků o mužských a ženských sportovních reprezentacích. V jednotlivých sportech to sjednocené je, ale navzájem ne. Vyjevily se následující zavedené postupy

 typ    MUŽI                  ŽENY                       ZÁSTUPCI  
   1    reprezentace          ženská reprezentace        fotbal, hokej
   2    reprezentace          reprezentace žen           hokejbal
   12   reprezentace          (chybí zástupce)           ragby, baseball
   3    mužská reprezentace   ženská reprezentace        basketbal
   4    reprezentace mužů     reprezentace žen           florbal, volejbal, házená 

Pokud bychom to chtěli sjednocovat, jsou dvě možnosti jak moc:

  • A) slovosled: ženská reprezentace versus reprezentace žen nebo tohle nesjednocovat? (Za mě lepší ženská reprezentace kvůli víceslovným zemím - Ženská volejbalová reprezentace Dominikánské republiky versus Volejbalová reprezentace žen Dominikánské republiky)
  • B) muži: uvádět muže u všech sportů, nebo jen u těch jako je to doposud? (Za mě asi nechat jak to je, prostě u některých sportů je ženská varianta ta mnohem méně očekávaná, co se dá dělat...)

Pokud myslíte, že by mělo být oznámeno na nějakém wikiprojektu, sdělte nebo prosím proveďte, díky. Chrzwzcz (diskuse) 4. 7. 2020, 16:47 (CEST)

A) Sjednotil bych slovosled (ženská reprezentace vs. reprezentace žen, dtto u mužů) na „ženská reprezentace“, souhlasím se zdůvodněním; nemá smysl zde mít tematicky shodná hesla s různým slovosledem v názvech, už jen z důvodu jejich očekávatelností a stylu encyklopedie,
B) ponechat současný stav, tj. automaticky nedoplňovat do existujících názvů „mužská“; pokud k tomu u mužských repre existuje důvod, nechť je to ad hoc vyargumentováno v diskusi daného sportu.--Kacir 4. 7. 2020, 17:32 (CEST)
A) pokud je to sjednocené v rámci jednoho sportu, je to naprosto v pořádku a v rámci nějaké přiměřeně očekávané standardizace. Jinak jsou-li v různých sportech běžnější různá označení (to se týká i B)), není nutno jim nutit změnu. To je totiž totožný argument jako pro rozlišování podle sportů, kde psát mužská a kde ne. Totiž buď všechno stejně (na čemž netrvám), nebo klidně po jednotlivých sportech bez nutnosti něco „narovnávat“. --Bazi (diskuse) 5. 7. 2020, 01:41 (CEST)
Upřímně si nemyslím, že rozklíženost slovosledu je dána vyšším záměrem wikipedistů, kteří pečlivě porovnávali zdroje ve svých sportech a z nich že by snad ten rozdílný slovosled vyplýval. Mnohem pravděpodobněji jde o nekoordinaci autorů. Nepořádek bývá většinou dílem nepořádníků než důmyslně naplánovaným záměrem. Chrzwzcz (diskuse) 5. 7. 2020, 09:26 (CEST)
Navíc očekávanost slovosledu u názvů jednotlivých reprezentací a sportů nebude jednoznačně existovat a i kdyby existovala, tak by se pro jednotný slovosled musela očekávanost někde potlačit, abychom neměli články typu Česká fotbalová reprezentace žen, Ženská fotbalová reprezentace Německa a Fotbalová reprezentace žen Švédska, jen proto, že je slovosled u těchto tří právě takto očekávaný.--Kacir 5. 7. 2020, 09:50 (CEST)
@Chrzwzcz, Kacir: Upřímně si nemyslím, že když to nějací wikipedisté pro sporty, jimž se věnují, nějakým způsobem vyhodnotili a začali, bylo by najednou nutné jejich posouzení „napravovat“ (a nahrazovat vlastně jen svým vlastním posouzením). Stejně se tady vyslovují jenom individuální osobní dojmy ohledně toho, jak co komu připadá „vhodnější“, nějaký objektivní statistický nebo jakýkoli podklad zde neexistuje. Co není „jednotné“, ještě vůbec nemusí být „chybné“ – tohle extrémní pojetí „chybnosti“ a snaha to „napravovat“ mi přijde neodůvodněné. Jak jsem naznačil odkazem na příslušné články, zdaleka ne všechno „napravování“ vede dlouhodobě k dobrým výsledkům, ale i právě naopak.
Právě proto, že nebude jednoznačně existovat jediný očekávatelný slovosled, nevidím důvod ho zavádět zrovna zde. Jak už jsem psal, stačí si to ohlídat v rámci jednotlivých sportů, takže zde předvedená různorodost „Česká fotbalová reprezentace žen, Ženská fotbalová reprezentace Německa a Fotbalová reprezentace žen Švédska“ ve skutečnosti ani neexistuje, ani ji nikdo zavádět nechce. --Bazi (diskuse) 5. 7. 2020, 15:17 (CEST)
Proto je to pod lípou k posouzení a nedělá se to okamžitě. Proto jsem vyzval k pozvání zúčastněných stran, pokud víte, kde se sdružují. Za mě je to obecná fráze která se může (a spíš by měla) se sjednotit ve slovosledu, než že by to bylo něco terminologicky různorodého pro různé sporty a nutného dodržovat. Spíš jsem nacházel ve zdrojích "reprezentace - ženy", takže ještě nová, na wikipedii nevyužívaná varianta. Spíš je to různorodé jen proto, že to tvořili různorodí wikipedisti, každý jen svůj obor. Přirovnání k nevhodné regulaci vodních toků přijde mně za neodůvodněné. Pokud není "ženská reprezentace" terminus technicus fotbalu a "reprezentace žen" terminus technicus florbalu, pak je ryze na Wikipedii jak bude tyto články pojmenovávat, wikipedisté pro sporty to (asi) nevyhodnocovali globálně, nebo čekali že to někdy někdo případně upraví. Tak jsem sebral hozenou rukavici, že různorodost spíš mate, výhody byly již zmíněny. Jinak dobré, jste proti, taky názor. Chrzwzcz (diskuse) 5. 7. 2020, 15:38 (CEST)
Je to jako hrách na stěnu házet, čili už jen stručně: en:Wikipedia:If it ain't broke, don't fix it. --Bazi (diskuse) 5. 7. 2020, 15:48 (CEST)
Necháme to na wikipedistech, ano? Posledně to taky rádi fixli Bazi Nebazi. Chrzwzcz (diskuse) 5. 7. 2020, 15:55 (CEST)
Nechme to opravdu na wikipedistech, nemusíme si veškerou diskusi řídit podle svého, opanovat ji neustálým odpovídáním na každý komentář s odlišným názorem, aby náhodou nevznikl „mylný“ dojem, že si lze dovolit nějaký názor projevit, a mít vždy poslední slovo, že? ;-) --Bazi (diskuse) 5. 7. 2020, 16:04 (CEST)
Bylo by fajn, kdybyste si tento Váš názor vzal k srdci i Vy. Neboť se mi podle Vašeho zapojení v posledních diskuzích, a nejen s Chrzwzczem, zdá, že byste se mohl z této moudrosti poučit. --Silesianus (diskuse) 5. 7. 2020, 16:09 (CEST)
Jo, moderuju si diskuzi co jsem načal. Sice mám nějakou představu jak bych viděl závěr já, ale i posledně jsem ji upravil podle toho, co je dosažitelné a co reálně wikipedisti podpoří a co už ne. Komentovat to nemusím, spíš třeba ukážu, že podobné věci mívají typická standardní řešení i když se to zrovna v tomhle jednom případě bude zpochybňovat. Poslední slovo. Chrzwzcz (diskuse) 5. 7. 2020, 16:33 (CEST)
Jako Kacir. --Silesianus (diskuse) 5. 7. 2020, 16:01 (CEST)
Rovněž jako Kacir, sjednotit slovosled, mužskou reprezentaci neznásilňovat. Co se týče zmiňovaného anglického zamyšlení („fixing the "problem" would not effectively improve Wikipedia“), já jsem naopak přesvědčen, že jednotný styl pojmenovávání článků naopak Wikipedii vylepšuje. Koneckonců – když už tedy hledáme inspiraci na enwiki – „article titles should be (...) consistent“, „when this offers multiple possibilities, editors choose among them by considering several principles: the ideal article title (...) resembles titles for similar articles“ apod. S tím rozdílem, že se nejedná o citace z „essay“, nýbrž z pravidla. --Mario7 (diskuse) 5. 7. 2020, 22:04 (CEST)
Ano, podobné články. V rámci sportu se to respektuje. Otázkou je, je-li nutné to sjednocovat i napříč sporty. Nebo i napříč úplně nesouvisejícími tématy a oblastmi (jak se tu dělo v předchozím „sjednocovacím“ případě). A to jsem taky vysvětlil tehdy i nyní, že v rámci skutečně blízkých podobných článků se ta jednotnost obvykle udržuje, nemáme tu (jak příkladmo zmínil Kacir) články nazvané „Česká fotbalová reprezentace žen, Ženská fotbalová reprezentace Německa a Fotbalová reprezentace žen Švédska“. Je to tedy otázka rozumné přiměřenosti při aplikaci tohoto principu. Ostatně u „neznásilňování mužské reprezentace“ (velmi nepěkný dvojsmysl) to uznali i další wikipedisté. Jde jen o to uznat, že ta míra přiměřenosti může být velkorysejší, než si někteří další kolegové představují. --Bazi (diskuse) 6. 7. 2020, 13:08 (CEST)
Reprezentace jsou ženské, mistrovství jsou žen, takže nakonec oba slovosledy zůstanou zachovány buď jak buď, každý ve své oblasti jak říkáte. Představa, že by to teď na Wikipedii bylo s reprezentacemi rozklížené chtěně, sjednaně, účelně nebo snad vynuceně zdroji je mi opravdu cizí, na to jsem už viděl na Wikipedii dost nekonzistencí a bez smyslu pro globální úpravu :) Můžu se mýlit, mohl v tom být mně skrytý záměr, ale i kdyby, může teď být dohodnuto jinak. Chrzwzcz (diskuse) 7. 7. 2020, 19:19 (CEST)
Jsem pro sjednocení slovosledu napříč sporty. Co se pohlaví týče, mám dojem, že u fotbalu a hokeje je mužská reprezentace jednoznačně dominantní a zažitá pouze jako reprezentace. U ostatních sportů spíš dělit, možná se naopak najde i nějaký sport, kde je reprezentace pouze ženská a pak jsou určitě sporty, kde je reprezentace oboupohlavní (bitalon?). Takže to bych už nechal pouze sjednocené v rámci sportu. Výsledkem tak budou dvě (tři) varianty: reprezentace/ŽR(RŽ), MR(RM)/ŽR(RŽ) a reprezentace. JAn (diskuse) 7. 7. 2020, 09:38 (CEST)

Nejde jen o názvy, ale potřebný vidím zásah do samotných článků, např. namátkou UEFA#Soutěže. Čtenář nemůže vědět (a když to ví, už nepotřebuje článek na Wiki), že "mužská reprezentace je jednoznačně dominantní", takže obsah je matoucí, když až v 2. odstavci se dá možná dovodit, že ono v úvodu "Hlavní soutěží pro národní týmy..." je určeno jen pro muže. (Ve článku FIFA#Soutěže_pořádané_FIFA je to naopak jednoznačně pochopitelné.) Nebo Mistrovství světa v ledním hokeji do 18 let: není jasné, pro koho je: muže, či muže i ženy. --Pavouk (diskuse) 7. 7. 2020, 10:29 (CEST)

Jak s obsahem, to je příbuzné téma a možná ani není nutné řešit pod lípou? Leda byste chtěli najít správnou formulaci kterou uvést do každého z takových článků. Chrzwzcz (diskuse) 7. 7. 2020, 19:15 (CEST)

Jsem rád, že někdo založil toto téma Pod lípou. V podstatě, jak jsem již uvedl dříve na diskusní stránce, jsem pro sjednocení slovosledu napříč sporty. Navíc bych sjednotil i typy. Hlasuji pro typ 3 a 4. Souhlasím s Pavoukem, že obyčejný čtenář nemusí o dominanci toho onoho pohlaví v tom daném sportu vůbec vědět. Mhusek (diskuse) 7. 7. 2020, 19:12 (CEST)

Upřímně řečeno, informační hodnota těch článků (většinou obsahují jedinou větu a tabulku) mne trápí o něco více než jejich pojmenování – ale pochybuji, že tohle se bude někomu chtít řešit…--Hnetubud (diskuse) 10. 7. 2020, 22:55 (CEST)

Každý ať začne u sebe a prospívá tím, čím umí. Já umím strávit půl hodiny analýzou pojmenovávání těchto článků a doporučit řešení s tím. Vy jste strávil nějaký čas analýzou obsahu těch článků, no tak nechť z toho taky vyplyne nějaký apel nebo návrh řešení, nejen to co kritizujete v bodu 2 vašeho desatera. 10. 7. 2020, 23:25 (CEST)

Průzkum názorů: Osoby bez článků v rozcestnících jmen a příjmeníEditovat

Jaký je názor na přítomnost červených odkazů, tj. nezaložených článků, v rozcestnících a seznamech rozcestníkového charakteru u jmen a příjmení. Průběžné kontrole encyklopedické významnosti se v nich nikdo nevěnuje, a když občas pár hesel projdu, vždy se tam objeví osoby nevýznamné, které unikly patrole ([5], [6], [7]).
Pokud už neodstraňovat červené linky úplně, pak bych využil přístupu anglické Wikipedie (preferující sice jen zjevně významné a zamodřené odkazy). Riziko vkládání nevýznamných témat včetně osob je redukováno alespoň prostřednictvím MOS:DABMENTION, které uvádí, že pokud stále neexistuje článek, pak by měla být část jeho popisu odkázána na již existující heslo (i za použití kotvy), v němž je – v tomto případě – osoba zmíněna (stejně tak u fiktivních postav, např. Maggie Anderson (rozcestník), tj. uvádění na způsob Emmy Darwinové v rozcestníku Ema).

Tedy má smysl navrhnout doplnění WP:Rozcestníky#Vzhled a styl o závěrečnou podsekci „Jména a příjmení“ s textem:

„Pokud neexistuje článek o encyklopedicky významné osobě, pak ji lze do rozcestníku (ev. seznamu rozcestníkového charakteru) vložit pouze s odkazem v popisu na již existující článek, v němž je uvedena.“
--Kacir 7. 7. 2020, 07:29 (CEST)

Z mého pohledu by odpadla značná část problémů se zjišťováním encyklopedické významnosti osob typu modelek, soutěžících miss, podnikatelů, manažerů, málo známých umělců a já nevím koho všeho.--Kacir 7. 7. 2020, 07:29 (CEST)

Já to vidím tak, že i červený odkaz v rozcestníku má informační hodnotu. Například jsem při vytváření článku Alena Tichá narazil na dvě další osoby (umělkyně) téhož jména, které by mohly být s uvedeno osobou zaměňované. Nepředpokládal jsem, že by se tyto osoby dočkaly vlastního článku, ale v rozcestníku jsem je uvedl. Tam ten červený odkaz vlastně sděluje, že uvedená osoba existuje, ale článek o ní na Wiki není. V samostatných rozcestnících se navíc obvykle uvádí datum narození (a úmrtí) a obor působnosti té konkrétní osoby. Podobně je to i u rozcestníků toponym. Tam se z rozcestníku dozvím, že konkrétní objekt existuje tam a tam, ale že o něm není samostatný článek.--Juniperbushman (diskuse) 7. 7. 2020, 08:40 (CEST)

V šablonách {{různé významy}} a {{možná hledáte}}, stejně jako v rozcestnících, mají být uváděny pouze zjevně encyklopedicky významné osoby. Pokud u Aleny Tiché přímo avizujete, že články dalších nositelek asi nevzniknou, pak by tímto způsobem uvedeny být neměly.--Kacir 7. 7. 2020, 08:53 (CEST)
Zrovna u Aleny Tiché existuje na Wikidatech hned pět nositelek:
Alena Tichá	Československo-česko zpěvák (*1944) ♀; česká zpěvačka	 
Alena Tichá	Cembalista, hudební pedagog (*1964) ♀; Narozena 3. 1. 1964 v Plzni. Cembalistka, hudební pedagožka.	
Alena Tichá	Odborný asistent (*1956) ♀; Narozena 8.12.1956 v Brně. Ing., Ph.D., odborná asistentka Fakulty stavební VUT Brno, odborné zaměření: ceny ve stavebnictví, ekonomika práce, ekonomika a řízení ve stavebnictví.	
Alena Tichá	Odborný asistent (*1951) ♀; Narozena 13.12.1951 v Mělníku. PaedDr., odborná asistentka Katedry hudební výchovy.	
Alena Tichá	Badatel; researcher
Níže uvedený odkaz na Wikidata by ospravedlňoval i rozcestník... JAn (diskuse) 7. 7. 2020, 09:10 (CEST)
Určitě bych se při tvorbě rozcestníků neřídil položkami osob na Wikidatech, kde musí být vytvořeny i položky osobám zjevně nevýznamným (děti, rodiče, spolupracovníci, autoři prací atd.), jinak by na ně nemohlo být odkázáno pro položky existujících článků.--Kacir 7. 7. 2020, 09:17 (CEST)
Wikidata mají jinak (volněji) definovanou encyklopedickou významnost, ostatně velké množství existujících položek vůbec nikdo nekontroluje podle kritérií významnosti, ani toho není v tom rozsahu schopen, takže pouhá existence položky nevypovídá a nemůže vypovídat o encyklopedické významnosti podle kritérií Wikipedie. Je ovšem taky fakt, že výše navržený požadavek, aby existovala zmínka jména už v některém z existujících článků, na který by v rozcestníku mělo být odkázáno, je dost podobným principem, jakým se řídí Wikidata. Každopádně by existence položky na Wikidatech pro jakousi prvotní orientaci pomohla, už i třeba k ověření, jestli neexistuje článek v jiném jazyce. Je to zhruba podobné náhradní řešení jako vlípnout k tomu jménu dvě reference dokládající existenci NNVZ. --Bazi (diskuse) 7. 7. 2020, 10:05 (CEST)
Je to trochu sporné. Například rozcestník Jan Tománek. Když jsem zakládal článek o handbikerovi, existoval pouze článek o režisérovi, zároveň ale velká část odkazů směřovala na doposud neexistujícího tanečníka a jezdce rallye. Článek o tanečníkovi už mezitím vznikl.
Leckdy nějakou osobu (ale i místo či jiný předmět) uvádíme do rozcestníku právě proto, že existují odkazy z jiných článků. Já jako tvůrce rozcestníku nebo botovodič nemůžu vždy posoudit, zda je dotyčný odkaz encyklopedicky významný - ale existuje na něj poptávka z jiného článku, tedy uvádím. Pokud významný není, je třeba odstranit i odkazy na něj vedoucí.
Určitým vodítkem může být existence položek na Wikidatech, pak by šlo do rozcestníku uvádět {{Wikidata|Jan Tománek (jezdec rallye)|Q23015199}} Jan Tománek (jezdec rallye)(na Wikidatech). JAn (diskuse) 7. 7. 2020, 09:05 (CEST)
Mimochodem, oba Tománkové s redlinky v rozcestníku by po doplnění doporučení v seznamu zůstali, jezdec jako účastník Rallye Monte Carlo 2003 a atlet jako účastník MČR v přespolním běhu (pokud je to daná osoba) tedy, jestliže by se někdo přímo nezabýval jejich EV.--Kacir 7. 7. 2020, 09:29 (CEST)
Tak myslím účastník Rallye Monte Carlo by encyklopedickou významnost splnil, kdežto o účastníku republikového mistrovství v juniorské kategorii bych dost pochyboval.--Hnetubud (diskuse) 7. 7. 2020, 15:22 (CEST)

Nemám pocit, že červené odkazy na nevýznamné osobnosti v rozcestnících (jméno+)příjmení je nějaký masový problém. Jsem proti doplnění toho formální kritéria. To, že anonym může do WP doplnit nevýznamnou informaci a patrola to přehlédne, se tím nevyřeší. Místo poctivého ověření kritérií EV budu dohledávat, kde se ten „můj“ Josef Novák zmiňuje (nebo tu zmínku vytvářet?) a vymýšlet, jak přepsat popisek, aby se mi do něj odkaz na článek hodil. Výhodné to bude jen pro puristy, kteří místo poctivého zrevidování EV tu enc. významnou osobu smažou, protože chybí odkaz. Ale pro čtenáře je problém, když v rozcestníku osoba chybí, ne to, že tam nějaká nedostatečně ev přebývá.

Jiná věc jsou Známí nositelé u (křestních) jmen jaké jsou v těch ukázkách na začátku – tam jsou podle mě problém nejen červené, ale i modré odkazy. Pokud vím, tak není ani nepsané pravidlo, kdo tam patří a je to víceméně subjektivní výběr. Osobně bych to omezil jen na osoby, které jsou přímo s tím jménem úžeji asociováni (svatí, Julius>Caesar, všichni čtyři významní nositelé neobvyklého jména ap.). --Matěj Orlický (diskuse) 7. 7. 2020, 12:55 (CEST)

Obecně pokud ty červené odkazy nebudou růst jako houby po dešti, neviděl bych to jako velký problém. Kacir má pravdu, že se nikdo nebude věnovat zjišťování jejich EV. Ale stejně tak se nikdo nevěnuje kontrole jmen, které různé IP adresy apod. přidávají – třeba i jako prostý text – do článků měst a vesnic do kap. Osobnosti města.
Jsem ale proti používání červených odkazů v šablonách, které čtenáři říkají, že (další) informace najde tam a tam. Tedy hlavně {{Podrobně}} a {{Viz též}}. Věta Podrobnější informace naleznete na stránce článek 1., když článek 1 neexistuje, čtenáře spíš naštve. --Packa (diskuse) 7. 7. 2020, 13:26 (CEST)
To bych právě řekl, že se naštěstí docela kontroluje, viz třeba zde.--Hnetubud (diskuse) 7. 7. 2020, 15:22 (CEST)
@Matěj Orlický: V příspěvku vidím jistý rozpor u jmen. Na jednu stranu snahu omezovat výčet jen na nejvýznamnější, ale na druhou stranu nemazat žádné EV osoby s nezaloženým heslem. Puristický přístup byl bylo právě jen to omezení na nejvýznamější zástupce, a s tím bych souhlasil, nikoli snaha jednoduše omezit výskyty typu Daria Smolka či Dara Harris. Nesouhlasím s přístupem „pro čtenáře je problém, když v rozcestníku osoba chybí, ne to, že tam nějaká nedostatečně ev přebývá.“ Rozcestník nemá být telefonním seznamem se všemi i nezaloženými EV nositeli typu Marie, tedy problém vidím naopak v jejich úplném výčtu.--Kacir 7. 7. 2020, 19:55 (CEST)
Také jsem proti telefonním seznamům, proto jsem odpověď rozdělil a v první odstavci píši o rozcestnících typu příjmení/u frekventovaných příjmení typu jméno+příjmení, kde se jedná o víceméně krátký seznam všech EV osob stejného jména, přesně v duchu rozcestníku. Citovaný „přístup“ není kritérium, ale vyhodnocení, že by tím opatřením větší problémy vznikly než jaké by se jím vyřešily. Ty nevýznamné osoby se spíš přidávají jinde, jako v těch městech, co píše Packa. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 7. 2020, 20:29 (CEST)

Bohužel v oblasti rozcestníků panuje na české wikipedii totální cochcárna. Někdo sestaví rozcestník ze skoro samých červených odkazů, což působí až komicky jako v případě Louisville (rozcestník), jiný zase klidně smaže i olympijského vítěze jako nevýznamného… Naštěstí rozcestníky jsou v rámci wikipedie okrajová záležitost, na kterou čtenář většinou ani nenarazí.--Hnetubud (diskuse) 7. 7. 2020, 15:22 (CEST)

@Hnetubud: obávám se, že se mýlíte: při hledání osob se na rozcestník velmi často narazí. Přitom jsou tu IMHO tři dost vážné problémy:

  1. Rozcestník i článek existuje, není však v rozcestníku uveden. Pak se k němu běžný čtenář těžko dostane, neboť ho děravý rozcestník zakryje. Musel by smazat nápovědu a kliknout na "hledat".
  2. Červené položky v rozcestníku nepodléhají kontrole významnosti a tedy by se po mém soudu měly mazat. Červená položka žádnou užitečnou informaci nenese. Že někde nějaká osoba toho jména existuje, ale nevíme ani o její evt. významnosti, není čtenáři k ničemu..
  3. "Rozcestník" s jedinou nebo žádnou modrou položkou není rozcestník a jak správně říkáte, dělá si ze čtenáře legraci.

Zdraví --Sokoljan (diskuse) 7. 7. 2020, 20:57 (CEST)

Kdyby platilo to v bodě 2), tak by se to muselo aplikovat všude a červené odkazy plošně zakázat. Naopak červená položka v rozcestníku přináší o osobě základní informace – na rozdíl běžných případů červených odkazů v článcích, které nic kromě daného kontextu nepřináší. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 7. 2020, 21:14 (CEST)
Jenže je rozdíl mezi červenými odkazy v encyklopedickém textu a červenými odkazy v rozcestníku. To první (encyklopedický text) má svou vlastní informační hodnotu. Odkazy v něm by měly být relevantní, tedy pomáhat čtenáři s dohledáním souvislostí a podrobností k právě pročítanému tématu. I tam by tedy červené odkazy měly ideálně vést jen na encyklopedicky významná témata/hesla. Jenže pokud tomu tak není, není to tak závažná chyba. Oproti tomu ovšem smyslem rozcestníků je především (a téměř výhradně) poskytovat odkazy na témata, která by na Wikipedii měla mít (a ideálně mají) svůj článek. Žádnou vlastní hodnotu v podobě encyklopedických informací rozcestník nemá (nebo mít nemá). Proto když v rozcestníku jsou červené odkazy, které tam nemají co dělat, relativně významněji snižují jeho užitnou hodnotu, než když jsou v článku. A vzato do důsledku, mohou nastat situace, kdy by rozcestník byl plný červených odkazů výhradně na nevýznamná hesla a takto by měl vlastní hodnotu takřka nulovou.
Takže ne, nemusí se to aplikovat všude a červené odkazy plošně zakazovat, k tomu není důvod. Ale uznávám, že by bylo záhodno v případě červených odkazů v rozcestnících provádět průběžně vyhodnocení EV, opět především u těch rozcestníků, které jsou zhusta (nebo dokonce výhradně) červené. --Bazi (diskuse) 7. 7. 2020, 22:49 (CEST)
Argumentaci vůbec nechápu. Píšete rozdíl mezi č. odkazy v článku (ev téma) a v rozcestníku (téma, které by na WP mělo mít článek) – přitom je to jedno a to samé kritérium řečené jinými slovy. Ani to dohledání souvislostí nebo snižování užitné hodnoty: naopak rozcestník poskytuje zákl. enc. informace (kdy žil, čím byl EV) – čtenáři i editorovi, kterému usnadňují ověření EV, kdežto červený odkaz v článku nic takového provázet nemusí. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 7. 2020, 23:44 (CEST)
Tak si to znovu připomeňme: Wikipedie:Rozcestníky praví, že „Rozcestník je stránka s odkazy sloužící k rozlišení mnoha článků o pojmech z různých oborů, které mají stejný název.“ Rozcestník je tedy pouhou navigací mezi tématy, která si zaslouží vlastní článek (ale shodou okolností nemohou být z technických důvodů všechna na stejném názvu, protože by se o něj přetahovala). Toť vše. Čili pokud do rozcestníku nasázíte encyklopedicky nevýznamné položky, ty tam vůbec nemají co dělat, protože svůj článek mít nemají (můžeme přimhouřit oko nad přesměrováními). Podíl jednotlivých odkazů na hodnotě a smyslu rozcestníku je mnohonásobně vyšší než podíl takových odkazů v textu nějakého encyklopedického článku, jehož účelem je něco jiného než pouhá navigace po jiných existujících článcích. Je to takhle srozumitelnější? --Bazi (diskuse) 8. 7. 2020, 00:29 (CEST)
Já jsem ale nikde neobhajoval, že by v rozcestníku měly být osoby bez EV. A také nevím, kde se bere ta teze – kterou tu opakoval Sokoljan, že červené odkazy v rozcestníku nepodléhají kontrole významnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 7. 2020, 00:48 (CEST)
Píšu snad já něco takového? Takže o čem je vůbec řeč: Sokoljan psal, že (v rozcestníku) se červené položky mají mazat, protože žádnou užitečnou informaci nepřinášejí. Na to Matěj Orlický reagoval doslova: „Kdyby platilo to v bodě 2), tak by se to muselo aplikovat všude a červené odkazy plošně zakázat.“ Já zpochybňuji tu prostou indukci, že je totožná hodnota červených odkazů v článcích (resp. „všude“) jako hodnota červených položek v rozcestnících (= když mazat v rozcestnících, tak mazat všude). To prostě podle mého soudu není platné, rovnítko tam není. A vysvětlil jsem proč. Původ teze o (ne)kontrole EV u položek rozcestníků jsem neřešil. --Bazi (diskuse) 8. 7. 2020, 02:21 (CEST)
Ano, píšete: pokud… nasázíte… Ano, reagoval jsem na citovaný výrok, protože červený odkaz v rozcestníku i v článkutu přináší tu stejnou informaci „článek toho jména neexistuje a někdo se domníval, že by existovat měl“. Pokud je červenou položkou myšlen č. odkaz včetně kontextu, tak kontext definovaného rozsahu je povinný jen v rozcestníku. Možná je problém ve vašem chápání účelu rozcestníku jako „pouhá navigace po jiných existujících článcích“, jak nepřímo tvrdíte výše. Na tom „existujících“ ale rozhodně konsensus nepanuje. Pokud se přidržím předchozích vašich slov: „navigace mezi tématy, která si zaslouží vlastní článek“, tak tam žádná opora pro mazání červených odkazů není a je to stejná podmínka jako u č. odkazů v článku. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 7. 2020, 09:28 (CEST)
To „pokud nasázíte“ nebylo míněno osobně, ale obecně. Klidně tam může být „pokud nasázíme“, „pokud se nasází“. Už tedy vyjasněno? Problém v mém chápání rozcestníků není. Navigace po něčem neexistujícím není navigací, ale to je vedlejší. Klidně si tam zase dosaďte „nepřímo tvrzené“: „pouhá navigace po jiných existujících či potenciálně existujících článcích“, jestli frčíte na tomhle slovíčkaření. Tak jako tak to má být encyklopedicky významné, v článku i v rozcestníku. Zásadní rozdíl ovšem je v tom dalším, co jsem psal a co s úspěchem přehlížíte, když se chytáte jiných pasáží nebo slovíček: „Podíl jednotlivých odkazů na hodnotě a smyslu rozcestníku je mnohonásobně vyšší než podíl takových odkazů v textu nějakého encyklopedického článku.“ Tečka. Neplatí tedy rovnítko mezi červenými odkazy v článku a červenými položkami v rozcestníku. Tečka. Jak zacházet s červenými odkazy v textu je jedna diskuse, jak zacházet s červenými položkami v rozcestníku je diskuse speciální, protože má svoje specifika. Ta prosím nepřehlížejte. Díky. --Bazi (diskuse) 8. 7. 2020, 12:01 (CEST)
Neprosto nejasné, proč jste mi vysvětloval, že „sázení“ je špatně nebo na jakou část mého příspěvku to byla reakce. Pro vaši teorii o různých hodnotách červených odkazů nenacházím žádnou oporu, natož pak objektivní kritéria, podle kterých by bylo možné tu hodnotu posuzovat a určovat, jaké odkazy do rozcestníku patří. Rozhodující proto zůstává objektivní kritérium, zda si téma (osoba) zaslouží samostatný článek. Toto kritérium se nazývá encyklopedická významnost a platí v článku i v rozcestníku. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 7. 2020, 12:37 (CEST)
Vidím, že vůle chápat není, jinak už by muselo být pochopeno, snaha z mojí strany byla. Tak tedy se neshodneme ani na takové základní a jinak jasné věci. Hezký den. --Bazi (diskuse) 8. 7. 2020, 12:50 (CEST)
Gratuluji k nalezení viníka neshody. Matěj Orlický (diskuse) 8. 7. 2020, 13:09 (CEST)

Za mě (bez detailního pročtení všech) - rozcestník má obsahovat jen EV osoby bez ohledu na to, jestli už k nim článek vytvořen byl nebo ne. Takže klidně červený seznam, ale důležitých lidí. Možným problémem je, že EV se typicky zkoumá až při zakládání článku nebo až při DOSu. Chrzwzcz (diskuse) 7. 7. 2020, 21:55 (CEST)

Vidím to podobně jako Chrzwzcz. Jsem proti paušálnímu smazání červených jmen z rozcestníků, zvláště u cizinců. Jak chceme vůbec u mnoha lidí posoudit EV, když jsme o nich sice zatím neslyšeli, ale oni jsou už třeba v USA známí. Otázka kolegům a kolegyním: kdo je jistý pan Wilderson? (To není časté jméno, ale jeho otec se jmenoval stejně, až na specifický americký rozdíl.) O něm už já něco vím, ale vzhledem ke své snížené aktivitě na Wikipedii asi "jeho" článek nenapíšu. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 7. 2020, 23:54 (CEST)

Sám jsem asi pár takových rozcestníků vytvořil a myslím, že není na škodu, když jsou v nich uvedeni i lidé, kteří zatím článek na české Wikipedii nemají. (Problém samozřejmě nastane, když si někdo ze zakládání červených rozcestníků udělá sport – nebudeme jmenovat.) Ztotožňuji se s názorem, že jsou i takto užitečné a mnohou poskytnout základní orientaci v nositelích stejného jména. Jako měřítko bych použil samozřejmě encyklopedickou významnost, podle mého to není zas takový problém uhlídat (když to hlídáme i v běžných článcích – ze zkušenosti se daleko více přidávají nevýznamné osoby do kalendářních dat a do rodáků z obcí). Jinak je zajímavá myšlenka podmínka existence alespoň jednoho odkazu z hlavního jmenného prostoru – otázkou ale je, jestli není snazší hlídat tu EV. Ke srovnání s enwiki, cswiki je daleko více „neúplná“ než anglická, proto bychom měli červené odkazy zatím tolerovat. Navíc nevidím úplně rozdíl mezi červeným odkazem v rozcestníku a v běžném článku. — Draceane diskusepříspěvky 9. 7. 2020, 19:17 (CEST)

List of ambassadors of Czechia to KazakhstanEditovat

Could someone help me with List of ambassadors of Czechia to Kazakhstan? For article: Список послов в Казахстане.Kaiyr (diskuse) 7. 7. 2020, 09:20 (CEST)

Announcing a new wiki project! Welcome, Abstract WikipediaEditovat

Sent by m:User:Elitre (WMF) 9. 7. 2020, 22:06 (CEST) - m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/July 2020 announcement