Wikipedie:Pod lípou (u krbu)

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Pod „plamennou“ lípou u krbu

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o některých jiskřivých či žhavých problémech. Diskuse může být živá, leč slušná.

Vtipné kategorie

Dobrý den, asi je normální, že uživatel Jkrn111 skoro nic jiného nedělá, než vytváří stovky kategorií žen, které ovšem mnohdy kategorie dělají nepřehlednými. Kategorie:České zločinkyně to je opravdu vtipné. Jen tak dál. --ThecentreCZ (diskuse) 18. 12. 2024, 03:03 (CET)

Vytváří kategorizační strukturu. Považuji to za užitečnější než činnosti některých jiných wikipedistů. Co vám na tom přijde vtipné? --Bazi (diskuse) 18. 12. 2024, 10:47 (CET)

Struktura je dobrá, pokud v kategorii není jedno heslo. To je přece jasné, řekněte si to nahlas: zločinkyně. Je to jako borkyně nebo hostka, ty slova bych zakázal. Že ano? --ThecentreCZ (diskuse) 18. 12. 2024, 21:45 (CET)

"Slovník spisovného jazyka českého uvádí podoby zločinka a zločinkyně. Jejich užití je tak možné, ale jelikož jsou obě varianty řídké a budou na sebe poutat pozornost, je namístě zvážit, zda je nutné je použít a zda raději nezvolit opis." Viz zdroj. osobně bych volil zločinku, připadá mi to jako přímější přechýlení. --Chrz (diskuse) 18. 12. 2024, 22:34 (CET)

Tady bych zvolil opis. Ale editorova věc. Já vytvářím kategorie, jen když opravdu potřrebuji. Zagothal (diskuse) 19. 12. 2024, 07:21 (CET)

Jak už uvedl kolega, SSJČ to slovo zná a uvádí jako jednu ze dvou variant. Pokud ho nezná laskavé čtenářstvo, tak se aspoň dovzdělá. A laskavé editorstvo si s nějakými svými zákazy snad dá pohov.

Co se týká kategorizační struktury, v minulosti jsem se taky domníval, že hlavním a prakticky jediným kritériem smyslu kategorie je jeho přiměřená naplněnost. Jenže pak jsem zjistil (když mi tím kdosi argumentoval), že Wikipedie:Kategorizace praví: "Obsahuje-li kategorie zatím malý počet článků, třebaže ne zcela podobných, podkategorie by mohly čtenáři zbytečně komplikovat prohlížení. Proto je v takovém případě zakládejte, jen pokud je to užitečné například k provázání podkategorií s mezijazykovými odkazy nebo s jinou nadkategorií podle jiného kategorizačního kritéria." Takže jak zde píše zakladatel "vtipné" kategorie, tato skutečně má interwiki propojení. Vtipné to tedy moc není, užitečné však ano. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2024, 01:09 (CET)

Ano, to je pravda. Ale stejně bych tu hostku zakázal. Ne na Wikipedii, ale zákonem. --ThecentreCZ (diskuse) 19. 12. 2024, 02:46 (CET)

Dobrý den, děkuji za zprávu. Kat. České zločinkyně je podle mého názoru úplně normální kategorie jako např. České umělkyně nebo České vědkyně a je možné ji dál doplňovat. Zatím tam jsem tam vložil jen Hepnarovou. Většinu vytvořených ženských kat. jsem propojil s ostatními wiki, tato např. je propojená. Je mi líto, že to tak vidíte, zvážím další postup. S pozdravem. Jan (Jkrn111 (diskuse) 18. 12. 2024, 07:56 (CET))

A navíc, vytváření ženských kat. bylo dávno schválené a toto je běžná kategorie, takže nevidím důvod nepokračovat. S pozdravem (Jkrn111 (diskuse) 18. 12. 2024, 08:12 (CET))

Na české wikipedii (asi ani na ostatních) neexistují žádná pravidla jaké ženské kategorie je možné zakládat. Jak mám tedy vědět co smím příště založit ? Opakuji, většina kat., které jsem vytvořil, je propojena s ostatnímí wiki. (Jkrn111 (diskuse) 18. 12. 2024, 09:41 (CET))

Nové statistiky návštěvnosti

Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) začalo pravidelně vydávat měsíční přehledy o návštěvnosti českého internetu (viz článek). První výsledky za únor 2025 nám přinášejí zajímavé údaje, které jsme dosud neměli k dispozici. Nejsem si zcela jistý, zda je správně interpretuji, takže pokud udělám nějakou chybu, prosím, opravte mě.

Podle těchto výsledků navštívilo stránky provozované Wikimedia Foundation Inc. v únoru 2025 celkem 4 818 435 lidí z Česka ve věku 10–99 let, což představuje 55,8 % této věkové skupiny. Stránky Wikimedie se tak umístily na 7. místě v návštěvnosti. Zahrnují nejen Wikipedii, ale i další projekty, včetně jinojazyčných verzí Wikipedie (pokud tomu správně rozumím).

Na těchto stránkách návštěvníci strávili celkem 825 826 hodin, což znamená, že průměrný uživatel zde strávil něco přes 10 minut. Očekával jsem, že to bude více. Zdá se tedy, že lidé většinou pouze krátce nahlédnou na konkrétní informace a hned zase odcházejí. Nečtou si zde dlouhé texty.

V návštěvnosti stránek Wikimedia Foundation překonaly společnosti jako Meta, Google, Seznam, Mafra, FTV Prima a VLTAVA-LABE-MEDIA. Naopak návštěvnost stránek České televize dosáhla pouze 25,3 % lidí ve zmíněné věkové skupině, Českého rozhlasu 19,6 %. Na většině stránek v tomto žebříčku však návštěvníci tráví mnohem více času. Například na stránkách České televize to bylo přes 4,5 hodiny, na stránkách Českého rozhlasu půl hodiny a na Googlu přes 20 hodin. --Radek Linner (diskuse) 16. 3. 2025, 14:16 (CET)

@Radek Linner: Pokud je realita, že průměrný návštěvník tráví na Wikipedii jenom 10 minut/měsíc, tak nás i z pohledu LLM skutečně čekají tristní vyhlídky. Jak funguje ta metodika sběru dat nicméně netuším. Nějaké podhodnocení tam asi bude (např. stažení dlouhých článků a jejich čtení off-line), ale nedával bych mu velkou váhu.

Jiné výsledky se mi překvapivé nezdají. Google nabízí obrovské množství služeb a hlavně je s ním provázáno YouTube! Je však nicméně možné, že od Wikipedie odlákávají čtenářstvo právě náhledy na Googlu. Jestli se tam propisují i data z aplikací nebo prohlížečů chytrých televizí, tak to vysvětluje výsledky těch TV společností (kam může chodit méně lidí, ale tráví tam samozřejmě čas, protože film trvá třeba dvě hodiny). Proč třeba na FTV Prima chodí víc lidí než na ČT, ačkoli strávaný čas se úplně dramaticky neliší, to už se nás netýká, ale je to zajímavé. Popularitu sociálních sítí netřeba zdůrazňovat a o noviny byl zájem už za Sherlocka Holmese, jen dnes se přesunuly na Internet.

Tj. řekl bych, že se většina lidí na Internetu zejména baví (nezřídka odpadem , ale třeba z primáckých seriálů si dělají prču i jejich protagonisté, že ano, pane Knope? ) a čte si zprávy. Zbytek je spíš pro kolegu Spoustu anebo lidi, co se Internetem zajímají. To já moc nejsem. --OJJ, Diskuse 16. 3. 2025, 15:18 (CET)

Děkuji za statistiky. Obvyklý způsob používání encyklopedií zkrátka je nahlédnout pro konkrétní informaci a jít dál, takže se krátkému intervalu na našich stránkách ani moc nedivím. A připadá mi pěkné, že máme opravdu slušný zásah. To svědčí o dobré znalosti naší značky a důvěře uživatelů. Ještě kdybychom to dokázali přetavit ve větší počet pravidelných přispěvatelů...--Jan Spousta (diskuse) 16. 3. 2025, 17:26 (CET)

Tak já nevím, ale znalosti značky bych to nepřipisoval. Spíše tomu, že Google při vyhledávání čehokoli nabídne Wikipedii na prvním místě. A že to lidi nečtou dlouho? Je to encyklopedie - encyklopedická hesla vždy byla krátká, stručná a výstižná. Ani já nečtu dlouhé články, a ani je netvořím. Dle mého názoru dobrý článek = krátký článek. A lidi to prostě statisticky potvrzují. --KPX8 (diskuse) 16. 3. 2025, 17:44 (CET)

@KPX8: Tak pozor, taky můžeme říct, že lidem přijdou články mizerné, a proto je hned zavřou (a z nějakého důvodu to pořád zkouší znovu a znovu). :-D

Ale teď vážně. Fakticky je dobře, že si každý může psát dle svého vkusu, dlouhé články i pahýly (a dokonce to i střídat). Tak bych se proti jednomu nevymezoval. Krátké články mohou přinést koncentrované základní informace, v dlouhých si člověk řadu informací zase najde (a co si budeme povídat, dost lidí včetně mě nějaké dlouhé články asi píše, aby si nějaká témata sami pořádně osvojili :-)). Je to ale motivace i u dlouhých článků dělat přehledné úvody. OJJ, Diskuse 16. 3. 2025, 18:17 (CET)

Velké díky za upozornění na tento přehled.

K těm 10 minutám/měsíc bych podotkl, že to je úplně nová statistika. Klidně tomu tak přibližně mohlo být vždy. Nevíme.

Každopádně se snažím nějak tu hodnotu „4 818 435 reálných uživatelů“ zasadit do statistik návštěvnosti, se kterými tu běžně pracujeme [1][2]. Například:

• V únoru bylo z ČR na všech projektech zaznamenáno 92,5 mil. návštěv. [3] Na cswiki 57,7 mil. [4] Ale to nejsou unikátní uživatelé.
• Přitom návštěv cswiki odkudkoliv bylo v únoru zaznamenáno 69,7 mil. [5] Návštěvy z ČR tedy tvoří 83 %.
• Unikátních přístupů na cswiki bylo v únoru 13,7 mil. [6] Rozděleno desktop/mobily to dělá 5,0/8,7 mil. Těch 5 milionů je blízko, nicméně SPIS uvádí „všechny platformy (TOTAL = PC + MOBIL + TABLET)“. Že by mobily i tak nezapočítali? Když se to pak vynásobí 83 % (přístupy z ČR), jsme na cca 4,14 mil. To je pořád 700 tisíc rozdíl... EDIT: Tady jsem zapomněl extrapolovat na všechny projekty Wikimedia, což by podle prvního bodu měl být 1,6násobek, tedy cca 6,7 mil. A to už je zase moc.

Mimochodem ATH unikátních přístupů (podle „naší“ metriky) byl... letos v lednu: 14,6 mil. To není tristní. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2025, 21:04 (CET)

„4 818 435 lidí z Česka“ bude asi spíš 4 818 435 různých IP, nebo 4 818 435 různých zařízení (třeba i se stejnou IP); v každém případě abychom dostali počet lidí, to číslo bude muset být vyděleno cca 2× (možná až 3×). (//EDIT: Pokud ale chceme předpokládat, že platí co jedinečná IP adresa, to jedinečný uživatel, pak těch 4,8 mega můžeme vskutku dělit pouze cca 1,2× (což se pak blíží těm M. Suchánkovým 4,14 milionům).)

„průměrný uživatel zde strávil něco přes 10 minut“ = tj. odhadem to může být 5 až 20 (nebo až 50 u „rychločtenářů“, co čtou jen úvody ;)) přečtených (či rychle prolistovaných) článků za měsíc, to jde.

„Nečtou si zde dlouhé texty.“ Je to průměr; vždycky bude existovat těch 2–3 % čtenářů, kteří nad nějakým článkem stráví desítky minut, aby si jej podrobně přečetli.

V konečném důsledku každý najde a přečte si, co (ne)potřeboval, někdo rychle, někdo pomalu. Už teď jsou lidi údajně „přesyceni“ informacemi; možná není daleko doba, kdy vláda bude občanům omezovat dostupnost různých webů včetně wikipedie v zájmu ekonomiky a (nově) i „duševního zdraví“ a podobných všespásných manter. --Osidor (diskuse) 17. 3. 2025, 09:46 (CET)

Editoval jsem svůj komentář, uvědomil jsem si chybu. Ale stejně to nic nevysvětlilo.

Každopádně to s těmi IP adresami je dobrá připomínka. Tedy reálných uživatelů by mohlo jednoduše znamenat přístupových bodů (což je trochu zvláštní). To jsou hlavně domácnosti a instituce (školy, firmy). Ale neměli bychom taky zapomenout na mobilní síť, neboť většina přístupů na cswiki jde od roku 2021 z mobilních zařízení [7]. Jenže tady do toho zase vstupuje IPv6... --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 3. 2025, 10:42 (CET)

SPIR nemluví o IP adresách, ale o „reálných uživatelích“. Dokonce si troufá tvrdit, že je to 55,8 % „internetové populace“ (bez malých dětí a stoletých seniorů). O jejich metodice zatím nic nevíme, takže vycházím jen z toho, co sami říkají. Také jsem první myslel na množství IP adres, ale pak by bylo nesmyslné uvedení procentuálního zastoupení v populaci. --Radek Linner (diskuse) 17. 3. 2025, 16:55 (CET)

Ono by asi šlo celkem přesně spočítat návštěvnost wikipedie už jen podle návštěvnosti nejčtenějších článků, extrapolované pak na celou wikipedii. Ale nejsme v roce 2005. Ta agentura, čile spolupracující se státní správou, určitě nedisponuje takovými chromými odhady (jako do roku 2024), ale něčím přesnějším, založeným na tvrdých datech z tvrdých IP logů, jak si to ostatně již od r. 2020 žádá boj proti hemeroidním hrozbám. Kdo ví, příští šťastné zprávy z pera SPIR už budou možná o tom, kolik životů již tento nový přesný monitoring webového provozu, de-anonymizovaný „na žádost pozorného svědka“ (mrk mrk), stihl zachránit v případě plánovaných s€b€vr⁠AŽD a/nebo útoků na učitelky v ZŠ a MŠ. Každopádně, díky za zajímavou statistiku. --Osidor (diskuse) 18. 3. 2025, 07:02 (CET)

Díky za odkaz na statistiky. Je dobré vědět, že v českém prostředí Wikipedie obsazuje zhruba stejnou pozici jako globálně. Sice za únor 2025 vyskočila už na 5. pozici a třeba ji ChatGPT časem předežene při tom svém strmém růstu, ale co už naděláme.

Co se týká průměrné délky setrvání, považuju 10 minut za vlastně nemalý úspěch a dlouhou dobu. Je jasné, že průměrně člověk setrvá na masmediálních webech déle, když se do toho zahrne i sledování videozáznamů nebo audiozáznamů, třeba sledování online přenosu fotbalového zápasu na ČT sport... Věřím, že i na Wikipedii nemálo lidí čte obsáhlejší články, ale zároveň uznejme, že nejčastější funkcí je nalezení rychlé stručné odpovědi, co znamená ten či onen neznámý termín nebo kdy se narodil ten který člověk apod. Souvisí to samozřejmě i s tím, že daleko více návštěv přichází z vyhledávačů, tedy za konkrétním cílem, nikoli přes úvodní stránku se záměrem "prolistovat si" Wikipedii, co je na ní nového nebo zajímavého. To je naprosto v pořádku, řekl bych. Masmédia ostatně žijí z reklamy a snaží se všemožnými prostředky čtenářstvo udržet co nejdéle, což my nutně nepotřebujeme, prodávat reklamu tady nechceme. I když možná kdybychom tolik nezašlapávali do země portály a jiné prvky poskytující právě to propojení souvisejících témat... Ale to už je na jiné povídání. --Bazi (diskuse) 17. 3. 2025, 11:12 (CET)

Jen pro porovnání – Máme už statistiky i za březen 2025. Na stránky Wikimedie přišlo v Česku méně lidí (4 795 835 návštěvníků) a strávili zde více času (v průměru necelých 13 minut). Březen byl také o 3 dny delší než únor. --Radek Linner (diskuse) 5. 4. 2025, 15:36 (CEST)

3 000 000 článků německé Wikipedie

Německá Wikipedie, která je po anglické verzi druhou největší Wikipedií psanou skutečnými autory, dosáhla 25. března významného milníku – tří milionů článků. Chtěl bych pogratulovat našim kolegům a sousedům. Přemýšlím o nějaké příležitosti k setkání českých a německých/rakouských wikipedistů nebo o nějakém společném projektu, ale nic mě nenapadá. Slyšeli jste někdy o nějaké zajímavé přeshraniční spolupráci wikipedistů v Evropě? --Radek Linner (diskuse) 27. 3. 2025, 21:18 (CET)

Ahoj! Samozřejmě, přeshraniční spolupráce tu v minulosti samozřejmě byla! Nezapomeňme například na společné srazy. Na Wikiměstu Hustopeče také byli dobrovolníci z nedalekého Rakouska. Možná by k tomu @Mirek256 mohl říci podrobnosti, tuším je z pohrančií :-) Aktron (✆|✍) 29. 3. 2025, 14:46 (CET)

„Přijetí e-mailu“

Shrnutí debaty (100% bez použití AI): Jakýsi post-Sovět zpochybňuje český úzus uvádění emailových adres v IB a všude jinde, protože na RU/UA wiki to tak NEmají, resp. emailové adresy zde nejsou v takové míře vypisovány. Rád by proto emailové adresy z české wikipedie mazal, zaštiťuje se přitom (falešně) pravidly wikipedie a (nevyřčeně) možná nějakou GDPR mašinerií či bezpečnostním hlediskem; skutečný důvod jeho snažení však zůstává nejasný a bezpečnosti nemusí pomáhat (např. 1. strojové sklizení e-mailových adres a jejich následné smazání z wikipedie => konkurenční výhoda pro majitele databáze těchto adres, nebo 2. tvorba jakéhosi alibi pro stahování a využívání těchto adres), a nadále působí – i kvůli kostrbaté komunikaci – nejvíce jako trolling, (nezasloužená) snaha vyzvědět cenná odborná stanoviska komunitního konsensu, či přinejmenším nezpůsobilost. Tazatel v tomto vlákně možná přeceňuje vliv emailové komunikace (již tak zahlcené spamem) a dostupnosti emailových adres. (Ačkoli zde samozřejmě existuje možnost kompromitace výpočetní techniky prostřednictvím různých škodlivostí zaslaných na danou adresu – ale to zůstává záležitostí IT oddělení příslušných úřadů, nikoli wikipedie.)
Debata se poněkud vyčerpala, sama poněkud vyčerpávající, a je otázkou zda v ní má smysl (stávajícím strastiplným způsobem) pokračovat.
Podnětný komentář přednesl Zagothal (29. 3. 2025, 16:45 (CET)). --Osidor (diskuse) 29. 3. 2025, 17:01 (CET)

---

Zajímá mě výklad pravidla Wikipedie:Co Wikipedie není týkající se předmětu.

Problém je v tom, že mnoho Wikipedií kromě zákazu telefonních čísel v článcích uvádí i další kontaktní údaje, někdy výslovně označené jako e-mailová adresa. Česká Wikipedie je jedním z lídrů (spolu se slovenskou) v porušování tohoto pravidla, kde je uvedeno přes 8000 článků s emailovou adresou, což je jistě nesmírně těžké vlastními silami napravit.

V tomto ohledu se snažím pochopit, zda k tomu došlo kvůli neopatrnosti komunity, ale obecně nejsou proti nápravě tohoto porušení nebo kvůli jejich dobrovolnému souhlasu - a pokud se tedy pokusím toto porušení napravit, komunita mi v tom bude všemi možnými způsoby bránit?

Kdo mi může pomoci odpovědět na tuto otázku? --46.211.134.8 28. 3. 2025, 20:21 (CET)

Z pohledu pravidel: Co Wikipedie není nelze extenzivně vykládat ve smyslu např. Wikipedie není slovník, proto se v ní nemohou uvádět infromace uváděné ve slovníku. Etymologie a odkaz na další významy slova do Wikipedie integrálně patří. Česká Wikipedie se řídí českými pravidly a doporučeními, tedy zákaz uvádět určité údaje na jiné jazykové verzi Wikipedie neplatí pro českou Wikipedii. A vzhledem k tomu, že např. v infoboxu českých obcí je ve vzoru uveden i e-mail obce lze vyvodit, že konsensus je, že uvádět jej je vhodné/možné/nezakázané. Oficiální e-mail je i položka Wikidat, konkrétně P968, tedy nelze odvozovat, že platí nějaký globální zákaz uvádět e-mail.

Osobně si myslím, že by stačilo uvádět oficiální fyzickou adresu a oficiální web, e-mail stejně jako např. otevírací dobu by měl čtenář hledat na tom webu. Důvod je hlavně obtížnost udržovat tyto informace aktuální, avšak nemusí platit v případě, že jsou e-maily přebírány automaticky prostřednictvím Wikidat, kde jsou aktualizovány automaticky z veřejných databází. Ke změně konsenzu (zakázat e-maily na cswiki) je třeba otevřít širší diskusi a podložit ji pádnými argumenty a oponovat protiargumentům. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 21:08 (CET)

Dobrý den, soudě dle vašich editací, máte na mysli nikoliv osobní kontaktní údaje, ale oficiální institucionální, např. u obecních úřadů. Vzhledem k tomu, že se jedná o oficiální veřejný údaj správního úřadu, pak je zveřejnění takového údaje zcela v pořádku. Jak uvedl výše kolega, náleží mu i položka na Wikidatech, odkud se např. e-mail propisuje do příslušného infoboxu automaticky. Je tedy vcelku zbytečné e-mailové adresy z infoboxů odebírat, protože uvolněné místo zcela správně a automaticky zaplní údaj přímo načítaný právě z Wikidat. --Krabiczka (diskuse) 28. 3. 2025, 21:12 (CET)

@Krabiczka Mám na mysli jakoukoli zmínku o skutečné e-mailové adrese (nikoli vymyšlenou, jako je v e-mailová adresa, kdekoli v článcích, včetně výpisů v tabulkách (spolu s telefonními čísly), zařazení do šablon (včetně zdrojových šablon, kde se e-mail často používá k propagaci autora článku, v poli jméno/autor, které k tomu není určeno, nebo v jiných polích šablony) nebo v článku nebo kdekoli jinde v textu v záhlaví nebo v odpovídajícím příkladu nejsou uvedeny kontaktní informace, nejsou-li v šabloně přidány žádné informace pole šablony (například e-mailová adresa je uvedena v poli fyzické adresy) atd.

Odkaz na Wikidata jako důvod údajné absence zákazu kontaktních informací na Wikipedii je nesprávný, protože se jedná o sdílený zdroj mimo jiné pro Wikicesty, kde jsou takové údaje nejen přijatelné, ale i žádoucí, a kde je toto Wikidata pole použito, jak je uvedeno v tomto textu původního textu en:WP:NOTGUIDE ("...your contributions would be more than welcome at our sister project, Wikivoyage.")

Argument, že "to se ještě stáhne z Wikidat" je směšný, protože To se řeší úpravou šablony, kde je naznačeno, která pole "vytáhnout" a která ne. To je podstata diskuse - je to lenost dělat správnou věc nebo je to neochota (a hledání výmluv, proč to neudělat).

@Matěj Orlický jak již bylo uvedeno výše, odkaz na Wikidata jako důvod údajné absence zákazu kontaktních informací na Wikipedii je nesprávný, ale v ostatních ohledech máte naprostou pravdu - hlavní myšlenkou "zákazu" kontaktních informací je to, že se jedná o encyklopedii, nikoli průvodce, ale hlavním důvodem takového "zákazu" (všude) je právě nemožnost udržování těchto údajů a jejich relevance, a to se často mění kontaktní informace a je obvykle poměrně úplné a statické pole - a tedy encyklopedické. Fyzická adresa je ze stejného důvodu také encyklopedickou informací a řekněme, ačkoli mnozí toto pole zneužívají - k tomu, aby zde "dodatečně" uváděli e-mailovou adresu, což je nepřijatelné).

jsem uvedl slovenskou encyklopedii Jako příklad úplně stejného počtu porušení a ne jako příklad nějakých pravidel.

Mým hlavním argumentem je, že něco může být encyklopedickou informací, a že e-mail (jako telefonní číslo) nikoli. Otázkou jen je, zda se mnou bude souhlasit místní komunita. --46.211.134.8 28. 3. 2025, 21:46 (CET)

Are you a chatbot? --Osidor (diskuse) 28. 3. 2025, 21:51 (CET)

Ne a úplně nechápu, co tím myslíš. Pokud mluvíte o mém možná nedokonalém jazyce, tak to Google Translate nezvládne. --94.153.6.42 28. 3. 2025, 22:06 (CET)

Oh, sorry, you use english. No, I'm not ) Why? --94.153.6.42 28. 3. 2025, 22:07 (CET)

Интересно. Ну, я думаю, вам следует жить в Чехии, если вы хотите внести такие изменения в чешскую википедию. --Osidor (diskuse) 28. 3. 2025, 22:28 (CET)

обоснуйте, потому что пока что ваш комментарий попахивает нацизмом. Может, если нечего сказать по теме, лучше промолчать? --94.153.29.134 28. 3. 2025, 23:46 (CET)

@Osidor Nechcete si ty jazykové legrácky nechat na doma? --Bazi (diskuse) 28. 3. 2025, 23:56 (CET)

Počínaje tou strojově přeloženou pseudostížností publikovanou IP adresou z Kyjeva... --Matěj Suchánek (diskuse) 29. 3. 2025, 09:36 (CET)

je na wikipedii zakázáno používat překladač nebo prostě nepřijímáš jiné národy? přidejte svou vizi tématu diskuze – pomůže mu to mnohem více --46.211.121.213 29. 3. 2025, 14:47 (CET)

Nic takového jsem nenapsal. Pouze nepovažuji tuto diskusi za produktivní ani upřímnou. --Matěj Suchánek (diskuse) 29. 3. 2025, 15:20 (CET)

Takže jsem tě nepochopil. Pokud jde o produktivitu - to bude zobrazovat pouze čas. A o poctivosti - co přesně tím myslíš? --46.211.99.9 29. 3. 2025, 15:42 (CET)

„poctivosti“... no nic. --Matěj Suchánek (diskuse) 29. 3. 2025, 16:04 (CET)

Tento překladatel ... chtěl jsem říct, co máte na mysli pod nepřítomností upřímnosti --46.211.99.9 29. 3. 2025, 16:19 (CET)

refaktorizováno :-) --OJJ, Diskuse 29. 3. 2025, 15:30 (CET)

Ano, máte naprostou pravdu :) Ale proč pak poznámka o zemi, ze které je IP? Vypadá to alespoň nevhodně --46.211.99.9 29. 3. 2025, 15:40 (CET)

Prohlášení je také nevhodné, že Čezská Wikipedia může být upravena a diskutována pouze občany České republiky (nevidíte podobu?) --46.211.99.9 29. 3. 2025, 15:47 (CET)

Ano, třeba v případech, kdy se e-mailová adresa načetla automaticky do reference, protože má nějaká webová stránka nevhodně vyplněnou hlavičku, je vhodné takovou e-mailovou adresu odstranit.

Ale jinak považuji za nevhodné argumentovat zněním nějakého pravidla z jinojazyčných wikipedií nebo sesterských projektů, protože ta pravidla si vytvořily tamní komunity, ale zdejší komunita si vytvořila pravidla zdejší, takže zde je radno se řídit jimi. A jak už zaznělo výše, Wikipedie sice není adresář, ale tím nelze odůvodnit jakousi nutnost odstranění úplně všech kontaktních údajů z Wikipedie.

Řekněme, že méně vhodné jsou e-maily soukromých fyzických osob, ale nemyslím, že by tyto případy představovaly většinu z oněch 8000 výskytů. Naopak tuším, že tyto údaje uvádíme jako kontaktní v infoboxech článků o obcích, kde je to docela v pořádku. Obzvlášť pokud jsme schopní hromadně aktualizovat tyto údaje na Wikidatech, tak je udržování jejich aktuálnosti zajištěno. Pro jiné případy by asi bylo vhodné, abychom odkazovali jenom na oficiální webové stránky, kde už nechť si laskavé čtenářstvo e-mailový nebo jakýkoli jiný kontakt včetně telefonického dohledá samo. --Bazi (diskuse) 28. 3. 2025, 22:25 (CET)

Opakovaně uvádíte podmíněné (v případech, kdy) příklady, ale nikdy nepodmíněné, a také vycházíte z domnělé automatizace Wikidat. Navíc lpíte na „jednou načtených“ adresách (které se mohly změnit už 100x, ale nikdo to pořádně nezkontroloval, protože jedna je už v článku naznačena – proč se tím trápit?) Tyto příklady jsou ale nevhodné, protože obsahují příliš mnoho podmínek a základem Wikipedie je právě ruční a neanonymní (proto jsou blokovány otevřené proxy) zadávání, včetně „neregistrovaného množství“ údajů, takže se nikdy nebude moci někdo zpochybňovat. Otázkou opět není pouze složitost aktualizace, ale také to, zda jsou takové informace encyklopedické a nikoli referenční (koneckonců Wikipedie není referenční kniha). Už jste někdy viděli e-mailové adresy v papírové encyklopedii (ne v katalogu nebo adresáři)? Jsem si jistý, že ne. Proč by tedy měly být na Wikipedii (vždyť to není katalog ani referenční kniha)? --94.153.29.134 28. 3. 2025, 23:57 (CET)

Wikipedie není z papíru, takže odkazy na papírové encyklopedie mají jen omezenou platnost. Otázkou spíš je, proč vám e-maily tak moc vadí a proč to řešíte zrovna na české Wikipedii, když ani nevládnete zdejším jazykem? A zároveň nemáte ani dost slušnosti nebo zodpovědnosti a zájmu o Wikipedii k editování pod uživatelským jménem.

Tato oprava je za mě v pořádku, tato taky, tato též. Toto určitě není v pořádku. Pokud neovládáte jazyk natolik dobře, že ani nerozpoznáte z kontextu vhodné použití od nevhodného, nemyslím, že je dobrý nápad se takto angažovat. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2025, 00:09 (CET)

zmínka o tom, že Wikipedie není papír, odkazuje na povolenou velikost článku (která není omezena), ale nezapomínejte, že Wikipedie není smetiště pro všechno (to je to, co Wikipedie není).

Je opravdu pravda, že registrace je pro vás jedinou známkou slušnosti? ;)))

Zjednodušíme to, zde je seznam, pojďme mluvit o specifikách. Jsem zde právě proto, že vy jste světoví lídři (mezi více než 250 Wikipediemi), kteří nejvíce porušují toto (globální) pravidlo o tom, co Wikipedie není.

Zda v tom pokračovat, nebo se vzdát (včetně vytváření potíží pro ostatní v otázkách aktualizace kontaktních údajů v záhlaví článku, když existují mnohem jednodušší způsoby, jak získat stejné informace, ale vždy aktuální - prostřednictvím oficiálního webu, stejně jako to, zda pokračovat v reklamě autorům článků, kteří si své e-mailové adresy schválně nalepují, kam chtějí), je ve vašich rukou. Své argumenty jsem uvedl. Nevidím smysl ve zbytečném spamování, abych někoho přesvědčoval o tom, co jsem již řekl.

Výjimečná znalost jazyka nemusí stačit k napsání kvalitního textu článku, ale ni k pochopení kontextu.

Editace, která se vám nelíbí, je pokus o změnu alespoň v dokumentaci (aby při vytváření článků nekopírovali to, co považuji za chybné pole šablony a nešířili tak porušení), kdy je šablona mnou chráněna před úpravami. --94.153.29.134 29. 3. 2025, 00:34 (CET)

Osobním údajem může být jen údaj osoby. Ne třeba úřadu. Navíc, když ho sám uveřejňuje. / Personal data can be only a data of a person, not for example of an agency. Specically, when it publicied them. --Zagothal (diskuse) 28. 3. 2025, 22:33 (CET)

@Zagothal Pokud tomu dobře rozumím, máte na mysli takové případy jako nepřijatelné (a podléhající odstranění)?

Milan Řípa#cite_note-9

Milan Brázdil#cite_note-5

ale takhle ne?

Zvíkovec (@"Kontakt":"Adresa úřadu městyse")

Archiv Poslanecké sněmovny (@"E-mail")

ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ (@"Distribuce")

Ale proč jsou pro vás některé vhodné a jiné ne? Jak tuto exkluzivitu odlišit? --94.153.29.134 29. 3. 2025, 00:50 (CET)

Mě tyhle nesmysly připadají jako trollení. Bylo by dobré, abyste toho nechal. --KPX8 (diskuse) 29. 3. 2025, 01:26 (CET)

Hledání zdravého rozumu je stejně podrobné jako trolling, odlišuje se od něj konstruktivní diskuse. Máte co dodat k podstatě tématu? --46.211.121.213 29. 3. 2025, 14:44 (CET)

Tento IP rozsah byl mnohokrát blokován na ukwiki a je zablokován na několika dalších wiki. Vizte: Журнал блокувань — Вікіпедія. --Zagothal (diskuse) 29. 3. 2025, 16:45 (CET)

Ten rozdíl je naprosto jednoduchý a dost zjevný. Ve druhé skupině jsou e-maily vyplněné v souladu se záměrem v parametrech šablon, kam patří. V prvních dvou případech (u Milana Brázdila to není reference číslo 5, ale až číslo 6) je to chyba, protože se jedná o chybně vyplněnou citaci v parametru, který nebyl pro e-maily zamýšlen. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2025, 10:09 (CET)

těch. Nemyslíte si, že pole šablony "distribuce=distribuce@oikoymenh.cz" v článku o vydavateli porušuje tato 2 ustanovení pravidla:

"Wikipedie není nástrojem propagace

Wikipedie není řečnickým stupínkem, bitevním polem ani nástrojem propagandy nebo reklamy. To se týká jak článků, tak kategorií, šablon, diskusních i uživatelských stránek."

"Články ve Wikipedii nejsou Adresáře, adresářové položky, programy rádií a televizí nebo stránky pro podporu podnikání"

jen proto, že někdo kdysi přidal toto pole do šablony?

ale co ti pak brání v tom jednoduše přidat pole email_autora do šablony Šablona:Citace elektronické monografie a email tam přenést, aby podle tvé logiky to porušení, které jsi viděl, nevypadalo jako porušení?

kde je tato čára - co se považuje za porušení a co ne, bez ohledu na pole šablony, která někdo přidal? --46.211.121.213 29. 3. 2025, 14:42 (CET)

Dobrý den, informativní údaj ale sám o sobě přece není žádnou reklamou či propagací. Reklamou či propagací je např. nadstandardně věnovaný prostor, propagační fráze, reklamní prezentace nějaké firmy či produktu, odkazy na e-shopy atp. Prosté uvedení obecného kontaktního údaje se za reklamu ani propagaci nepovažuje a je to tak v pořádku. U firem, organizací i jednotlivců se tak posuzuje, zda byla významnost dostatečně doložena. Pokud významnost lze doložit dostatečnými zdroji, pak je existence neutrálně formulovaného encyklopedického hesla možná. Pokud významnost dostatečně doložit nelze, pak je heslo odstraněno. Výskyt e-mailu, webového odkazu či dalších kontaktních údajů na to nemá absolutně žádný vliv.

K vašemu požadavku na přidání kolonky e-mail do Šablona:Citace elektronické monografie: V citaci zdroje, tištěného i elektronického, nemá takový údaj vůbec co pohledávat. Citační normy, běžné v odborné publikační sféře, takový údaj nepředpokládají. Pokud se někdy ve strojově vytvářených šablonách vyskytne, pak se jedná o ojedinělou chybu, kterou opravujeme ručně. Tím je asi možné a rozumné toto tíma uzavřít. --Krabiczka (diskuse) 29. 3. 2025, 19:25 (CET)

Váš názor je pochopitelný, ale proč vás netrápí obtížnost aktualizace takových informací (někdy i desítky let starých) nebo se spokojíte s klamáním čtenářů zastaralými (neodpovídajícími realitě) informacemi ve více než 8 000 článcích? --46.211.99.9 29. 3. 2025, 20:35 (CET)

Zajímalo by mne, jak jste přišel na takové nesmysly, že mne něco takového netrápí. Úpravy starších hesel naopak představují většinu mé činnosti na Wikipedii. Pracujeme na obsahu Wikipedie jako dobrovolníci a je tedy logické, že volný čas každého z nás je nějak omezen. Domnívám se, že jste si na základě nějakých prefabrikovaných dat vytvořil dojem, že je tu nějaký závažný problém, který tu však v tomto smyslu vůbec neregistrujeme a ani vám nikdo nepotvrdil vaše domněnky na údajné porušování pravidel. Vlivem překladače navíc vedeme zkreslenou komunikaci, která je významově nejasná a z vaší strany patrně nezamýšleně někdy také poněkud impertinentní. Jestli jsem si něčím jist, tak je to tím, že česká Wikipedie má řadu problémů, které potřebují řešení a na kterých se také mnohdy postupně pracuje. Jestli má být pro vás řešením, že jste třeba odmazal z infoboxu e-mail, který se tam následně propsal z Wikidat, tak si myslím, že došlo z vaší strany k nedorozumění, jak jsou některé věci na české wikipedii konsensuálně aplikovány. Jestli mohu doporučit, tak si nemyslím, že by tato diskuse měla jakýkoliv potenciál k řešení údajného problému, který zde nalézáte. Tím se z diskuse loučím. --Krabiczka (diskuse) 29. 3. 2025, 20:57 (CET)

Myslel jsem si to, protože jsi o tom dříve mlčel.

Mýlíte se, když tyto adresy propojujete s importem z Wikidat, protože byly 19 lety ručně zadány neregistrovanými uživateli a později - před 8 lety - byly jednoduše exportovány ručně odsud tam - o automatické aktualizaci Wikidat z nějakých externích zdrojů se nikdy nemluvilo.

Pokud "postupnou opravou" aktualizace kontaktních údajů myslíte "nikdy" nebo "jednou za 20 let" - pak s vámi asi souhlasím. Ale jak je to přijatelné? - otázka je stále otevřená.

Že. Nejen, že e-mailová adresa poskytnutá původně nebyla potvrzena zdrojem, ale nyní je úplně jiná. tak proč je (a obor samotný) potřeba ve Wikipedii, aniž by se 20 let měnil (a aniž by reflektoval realitu) – pro historii?

Dobře, ukončíme zde naši diskuzi. --188.163.103.147 30. 3. 2025, 13:49 (CEST)

>nebo se spokojíte s klamáním čtenářů zastaralými (neodpovídajícími realitě) informacemi = Соломенное чучело. So, what's your point? You want all email address (if possible) to be imported from Wikidata (and not to be written 'locally'), or you don't want any email address to show up at all? --Osidor (diskuse) 29. 3. 2025, 21:09 (CET)

Souhlasím s Krabiczka, že rozhovor působí poněkud provokativně, protože slaměný muž je termín, kterému nerozumím, ale je trochu urážlivý, ale to nechme na náročnosti překladu.

Jsem pro, aby vůbec neexistovaly, pro což uvádím argumenty, výhoda importu z wikidat je mýtus, protože je to rekurze, ale o tom nerozhoduji já, ale místní komunita. Jen ten váš spěch s naléhavým uzavřením diskuze poněkud brání komunitě v tom, aby se ponořila do podstaty problému. jen to nespěchej zavírat, dobře? Ať si to přečtou/vyjádří ostatní. --188.163.103.147 30. 3. 2025, 13:51 (CEST)

Komunita se zde už různými svými hlasy opakovaně vyjádřila. Nějakému noření se do podstaty spíše překáží Vaše komunikace skrz strojové překladače bez skutečného porozumění tomu, co sem vůbec ve výsledku postujete. A obdobně i nedostatečné porozumění tomu, co zde píší ostatní. Například slaměný panák alias straw man: Argumentační klam#Podsunutý argument (slaměný panák, straw man). --Bazi (diskuse) 1. 4. 2025, 21:26 (CEST)

Chtěl jsem dát příležitost promluvit těm, kteří se ještě neozvali. Právě kvůli lepšímu pochopení uvádím své myšlenky podrobně, ale pokud stále nechápete, co tím myslím, zeptejte se, i když na příkladu, který byl poskytnut, je velmi obtížné si představit, co přesně může být ještě nejasné. --195.138.87.14 1. 4. 2025, 22:08 (CEST)

Je to pěkný příklad, i když tak trochu cherry picking. A opět je možné, že Vám nedostatečná znalost jazyka brání v hlubším pochopení i tohoto konkrétního případu.

Zvíkovec byl v dřívějších dobách městysem, v roce 1980 byl sloučen pod jinou obec, o deset let později znovu osamostatněn, ale jen se statusem obce, přičemž v roce 2008, dva roky po doplnění e-mailové adresy na Wikipedii, mu byl opět navrácen status městyse. Zjevně právě v té souvislosti se e-mailová adresa změnila z obec@ na mestys@. Oficiální webová stránka v lednu 2008 udává adresu obec@, v únoru 2009 už udává adresu mestys@. Zároveň se ovšem jedná o sídlo s pouhými 200 obyvateli, takže mu nejspíš není věnována nijak velká pozornost, asi ani sami Zvíkovečtí nemají potřebu si zjistit a aktualizovat e-mailovou adresu na Wikipedii. Jakou prioritu má aktualizování takového údaje z hlediska wikikomunity oproti aktualizaci mnohých jiných údajů?

Například Praha má u nás uvedenou adresu info@, která je na Wikidatech podložená i zdrojem, který tutéž adresu uvádí. Když se ale ke kontaktním údajům zkouším proklikat přes úvodní stránku webu, dostanu se nejprve sem, kde ovšem nacházím adresu posta@. Je náš údaj špatně? Nemyslím si, protože je podpořen zdrojem. Jen je zase na jiném místě jiná adresa, třeba i sloužící pro jiné účely. Zrovna před dvěma lety @Mormegil tu adresu na Wikidatech změnil z té, kterou jsem dohledal já, na tu, kterou uvádí jím dodaný zdroj.

Jiný příklad: Slavkov u Brna, článek vznikl v únoru 2006 a už v červenci 2006 do něj @JAn Dudík doplnil infobox i s e-mailem podatelna@. Ve webovém archivu můžeme zjistit, že v té době oficiální webové stránky udávaly jinou adresu mesto@, ale zároveň pro specifické účely ve stejné době udávaly také adresu podatelna@. Jestli tak byla převzata vhodná adresa, to možná může být sporné. Ale pak obě docela dlouhou dobu vydržely, protože ještě v červnu 2017 byly obě na webu uváděny. A ve stejné době @Vojtěch Dostál tuto adresu z Wikipedie přenesl i na Wikidata. Až později podatelna@ z kontaktů vypadla a zůstalo mesto@, platné ještě v září 2023, přičemž s redesignem webu v říjnu 2023 došlo i ke změně e-mailové domény. A rok a půl poté byla e-mailová adresa aktualizována na Wikidatech. Mnou.

Váš příklad se Zvíkovcem ve skutečnosti vypovídá velmi málo o celkovém stavu e-mailových adres na Wikipedii, když moje vybrané příklady vyprávějí zase úplně jiné příběhy. Cherry picking. ;-) --Bazi (diskuse) 1. 4. 2025, 23:41 (CEST)

Všimněte si, jaký dlouhý řetězec předpokladů (!!!) jste učinili jen proto, abyste ospravedlnili nedostatek aktualizace pole e-mailu v šabloně po dobu 17 let, podle vašeho výzkumu.

Co jednoznačnost (přesnost) a ověřitelnost jako hlavní požadavky na články na Wikipedii?

Ne, to je jen dokonalý příklad, protože snadno ukazuje problém většiny článků o obydlených oblastech (koneckonců existuje stokrát méně obydlených oblastí o velikosti Prahy než obydlených oblastí ne menšího než Zinkovets), články, o kterých se podle vašich slov neaktualizují, protože se jim „nevěnuje velká pozornost“ – ale ve skutečnosti sami uvádíte argument ve prospěch obtížnosti včasné aktualizace, a tudíž bezpředmětné používání těchto údajů ve všech článků, a tedy zbytečnost jejich přítomnosti ve Wikipedii (čtenář předpokládá, že z Wikipedie bude čerpat pouze aktuální data, a ne ta, která již nejsou platná, a zastaralý email - prý ještě encyklopedický, ale prostě historické informace - nelze nazvat vůbec).

A v tomto příkladu jsem jasně ukázal (a vy jste to podrobně vysvětlil), že nikdo na Wikipedii nesleduje změny e-mailových adres po celá desetiletí.

Mimochodem, v roce 2005 existovala e-mailová adresa, která byla wikipedistům "minula": zvikovec@zvikovec.cz - proč? Kde je relevance? Neukazuje to znovu „díry“ v této skvělé myšlence uvádění e-mailových adres na Wikipedii?

Upozorňuji však, že v Praze je původní údajně správná adresa "od zdroje" (info) adresa pražského informačního centra (tedy oddělení magistrátu, nebo jak to nazvat, a ne magistrátu samotného), takže - to vůbec není (nikoli adresa samotného města). A opět jste sami vytvořili precedens, kdy není jasné, jaký druh e-mailové adresy by měl být uveden v poli (je nutné uvádět informační centrum osady? A pokud neexistuje takové oddělení, tak které? A pokud neexistuje obecná adresa, ale pouze adresa starosty? A v požadavcích na články o žijících lidech je zakázáno uvádět tento e-mail a vůbec ne? - že uvádět?) bolest hlavy je vytvořena pro Wikipedisty. Nevidíte tento dlouhý řetězec pochybností a pokud je to jen proto, že máte chuť opustit toto (zbytečné a nadbytečné) pole v šabloně „jen proto“ (aniž byste jasně odpověděli na otázku – proč je toto pole potřebné v šabloně záhlaví článku?)

Další vámi zmiňovaná osada má úplně stejný problém – nejistotu, která adresa by měla být uvedena v šabloně vypořádání bez tipování a bez jakékoli záruky, že vámi zadaná adresa se v průběhu času nezmění (a to mohou být dny nebo desetiletí), čehož si dlouho nikdo nevšimne.

Proč znovu vynalézat kolo? Když existuje oficiální stránka, kde se například kontakty mění alespoň 5x denně - čtenář to potřebuje - přejde z Wikipedie na oficiální stránku uvedenou v článku (která je rozhodně jedna, ne několik) a dostane 2 bonusy:

1. Nenechá se oklamat Českou Wikipedií (a rád a rád se sem znovu a znovu vrací).

2. Vždy dostává aktuální informace z primárního zdroje.

Co je podle vás na tomto přístupu špatného? Abych NIKDY neuvedl čtenáře v omyl - bez ohledu na to, zda v osadě žije 5 lidí - a nikdo se o ně nestará, nebo milion - a to prý zvyšuje zájem o tento článek. Pokud tyto informace jednoduše neuvedete, problém relevance je vyřešen (koneckonců neztratíte informace, prostě moudře spravujete to, co máte, konkrétně uvedete pouze web, nikoli kontaktní údaje, které jsou na tomto webu stejně vždy relevantní - i za 10 let, dokonce i za 50)

Navíc úplně to samé pravidlo o živých lidech obsahuje naprosto přesnou definici toho, co jsou kontaktní informace:

Kontakty jako e-mail, telefonní číslo apod.

což nepřímo dokazuje, co přesně je míněno "apod." ve větě:

"Články ve Wikipedii nejsou: Adresáře, adresářové položky, programy rádií a televizí nebo stránky pro podporu podnikání. Například článek o rádiu by obecně neměl obsahovat upoutávky, telefonní čísla, program, apod.,"

a další fráze o telefonech Wikipedie:Co Wikipedie není

Možná bychom tedy měli používat zdravý rozum a logiku, spíše než emoce, když hodnotíme, zda je e-mail zbytečný (nebo dokonce zakázaný spolu s telefonními čísly) pro zařazení do Wikipedie?

Dobře, pokud si chcete vybrat jiné město - znáte lépe historii České republiky - vyberte si malé město jako je Žákovec (tedy s populací asi 200 lidí nyní, ne 7000 nebo více než milion), článek o kterém také vznikl někde v letech 2005-2007 nebo dříve a které také změnilo svůj status na větší - a podívejme se, jak moc se změnila tato šablona v poli e-mail 20 let se ospravedlňuje, pokud nechcete souhlasit s tím, že je přímo zakázáno WP:NE --83.142.111.42 2. 4. 2025, 03:25 (CEST)

Pravdou je, že aktualizace mailů i webů obcí je problém. NA druhou stranu, často exituje mailový koš, kdy se všechny očekávatelné adresy typu info@, posta@, podatelna@ apod. sejdou na stejném počítači sekretářky / podatelny / někoho. Často komunikuji s obcemi, i když jen s nepatrným zlomkem všeho počtu. U menších obcí často většina komunikace probíhá přes starostu, u větších mají vyčleněného pracovníka, u ještě větších už mají specializované odbory. Nezřídka se stane, že pošlu mail na oficiální adresu uvedenou na stránkách a odpověď a veškerá následná komunikace je už z mailu starosty.

Univerzální řešen asi nenajdeme, uvádění mailů u obcí má jistý přínos, byť sporný. --JAnD (diskuse) 2. 4. 2025, 08:39 (CEST)

Řekněme si otevřeně, že uvádění e-mailů obcí je zcela zbytné, protože je na Wikipedii nikdo nehledá a hledat nebude, k tomu si vyhledá oficiální web, který se mu ve vyhledávačích obvykle nabídne taky, ne-li přímo kontaktní údaj samotný. Před nějakými 15-20 lety asi někdo pojal uvádení e-mailů za libůstku, které se věnoval (a možná se i zdála tehdy k užitku), ale udržování těch údajů v aktuálním stavu už není tak zábavné, takže to nedělá.

Já si dovedu představit, že by někdo technicky zdatný mohl jednou za čas strojově z Wikidat sestavit aktuální seznam oficiálních webových stránek, strojově je navštívit, jestli ještě jsou dostupné, a strojově hned na úvodní stránce najít, zda uvádí e-mailovou adresu a jakou. Tu opět strojově porovnat s údajem na Wikidatech a všechny případy rozdílů už ručně/lidsky zkontrolovat a případně aktualizovat. Takhle zrovna na Wikidatech má smysl s tímto pracovat, lokálně na Wikipedii moc ne. Na druhou stranu udržování údajů lokálně na Wikipedii dává smysl s ohledem k tomu, aby si kdokoli znalý z příslušné obce mohl přijít a sám to aktualizovat, když si všimne, že je tady údaj zastaralý. Protože IMHO změna v článku je pro nezkušené jednodušší než na Wikidatech (a navíc ji tady může pohlídat patrola). Každopádně pokud se má nějaká pravidelná aktualizace provádět, bylo by ideální, aby se jí pověnovali ti, co obhajují uvádění e-mailů na Wikipedii.

My se tu aktuálně bavíme o obcích, ale v tom seznamu, který nám nepřihlášený uživatel vygeneroval a původně ukázal, než ho někdo zase smazal, jsem opravdu zahlédl povětšinou články o obcích, další větší skupinou tam ovšem byly taky farní úřady, v jejichž případě mi už tuplem přijde zbytečné tady e-maily uvádět a udržovat (a někde jsou i časy bohoslužeb a jiné údaje, které už by nejspíš naplňovaly povahu toho, co na Wikipedii nepatří).

Jakkoli nesdílím argumentaci ohledně závadnosti nebo protiprávnosti uvádění e-mailů u obcí a jiných úřadů (například Úřad vlády České republiky se bez e-mailu v pohodě obejde), úvaha o zbytečnosti nebo naprosto zanedbatelné přínosnosti těch údajů mi smysl dává. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2025, 11:28 (CEST)

@JAn Dudík Zaměnitelnost e-mailových adres samozřejmě může probíhat. Koneckonců, i když váš dopis skončí v účetním oddělení, ale je určen pro starostu, pak s největší pravděpodobností nebude obtížné pro účetní současně přeposlat váš dopis tam, kam má jít - a také získat přízeň u vedení.

Může se ale také stát, že váš dopis prostě smažou, protože nemají povinnost nikam nic přeposílat – a je to výhradně dobrovolné rozhodnutí.

Pokud se bavíme o maximální možné přesnosti informací poskytovaných na Wikipedii, pak je podle mého názoru potřeba jasně pochopit, co jsou encyklopedické (neměnící se, nebo alespoň poměrně zřídka se měnící v průběhu času) informace a co nikoli.

V úvahu je třeba vzít i rovnost praktických možností zpracování článků (stejná Praha a Zvíkovec mají nyní rozhodně různou míru zájmu), tj. jejich obsahová přesnost by měla být nezávislá na zájmu čtenářů o ně.

@Bazi Děkuji za váš zdravý rozum.

Předpoklady jsou dobré, ale s největší pravděpodobností, i když se jednoho dne najde někdo ochotný proces aktualizace zautomatizovat, může to následně narazit na jeho další neochotu to udělat (příklad, který jste uvedl), protože projekt Wikipedie je výhradně dobrovolný – a vy s tím nic nenaděláte – a budete muset znovu "vynalézt kolo" (což je v podstatě to, co nyní děláme).

Ano, lví podíl na seznamu skutečně obsahuje články o obcích, ale minimálně 1000 článků je o něčem jiném. JAn Dudík už se s nějakými vypořádal. Pravděpodobně máte na mysli články jako je tento: Římskokatolická farnost Francova Lhota.

Ale opět se nabízí otázka: proč je adresa přijatelná v obcích, ale ne ve farnostech? Protože město není soukromá struktura, ale státní, jinými slovy není byznys? Když se nad tím zamyslíte, Praha má mnoho lákadel, z nichž mnohé jsou jak městským majetkem, tak i turistickou mekkou (oblíbené mezi turisty), jejichž příjmy má město samo, takže mít emailovou adresu je přece jen podpora podnikání (samotného magistrátu) a podpora podnikání je zakázána.

Ale opět je to jen moje vize, se kterou můžete nesouhlasit.

Jde o to, najít obecný konsenzus pro všechny články – nikoliv konsenzus s mnoha výjimkami.--83.142.111.100 2. 4. 2025, 13:56 (CEST)

Komunita české Wikipedie si jistě dokáže najít vlastní konsenzus i bez takovýchto podivných a podezřelých intervencí skrze strojové překladače a za pomoci argumentačních faulů. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2025, 14:10 (CEST)

těch. Vracíte se k diskriminaci na základě občanství?

Podle mého názoru to je přesně to, co nyní děláme (hledáme konsenzus v komunitě). --83.142.111.64 2. 4. 2025, 17:21 (CEST)

Ne, nevracím. Podle mě je projekt založený nikoli na občanství, jak to tu mylně zkoušel jiný kolega, ale na jazyku, na znalosti jazyka, na vládnutí jazykem. Kdo umí česky, může tvořit českojazyčnou Wikipedii. Kdo neumí, může se sice taky snažit, ale jeho schopnosti (!) a možnosti jsou omezené. Vaše schopnosti (!) být součástí českojazyčné wikikomunity jsou omezené. Mimo jiné proto, že neumíte číst její pravidla a máte potíže se domluvit, tedy získat širší konsenzus na svoji stranu. Je tady vícero lidí, kteří jsou součástí české wikikomunity a kteří s vaší vizí nesouhlasí. Tak to je. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2025, 20:41 (CEST)

Nikdy jsem nepopíral svá omezení v češtině (ačkoli mnoha slovům rozumím i bez překladu, určitě se při psaní vaší abecedy sám dopustím chyb) - a proto se zde nesnažím psát články, ale to mi nebrání vylepšovat šablony v článcích nebo diskutovat o technických problémech a problémech, které jsou závislé na lidech a existují všude, včetně zde. Jen nechápu, proč mi říkáš ty samozřejmé věci, pokud se mě nesnažíš odehnat. Protože jak to souvisí se současnou diskuzí? --83.142.111.64 3. 4. 2025, 01:04 (CEST)

S diskusí samozřejmě naprosto zásadně souvisí, jak je vedena, čím je argumentováno, jak je rozuměno pravidlům české Wikipedie i příspěvkům v diskusi. Zjevně omezeně. A velmi nemilý je i způsob poučování zdejších zkušených wikipedistů a zároveň neschopnost či zarputilá neochota nechat si vysvětlit, že tady nějaké věci nějak fungují a je na nich dosavadní konsenzus, který se snažíte zvenčí narušit svými editacemi a následně zdejší diskusí. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2025, 01:45 (CEST)

Chápu vaše obavy ze změny, ale za prvé se snažím být co nejkorektnější, když uvádím své argumenty, a za druhé, vaše „obvinění“ jsou poněkud nepatřičná, protože Wikipedie:Konsenzus#Konsenzus se může změnit, a není na tom nic špatného. --83.142.111.64 3. 4. 2025, 02:15 (CEST)

Ne, to skutečně nechápete. A tím zde diskuse končí. Pápá. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2025, 11:41 (CEST)

Určitě jsem ocenil vaše analytické schopnosti, ale vaše pronásledování mě většinou z vás na základě mého neregistrovaného statusu a národnosti, absence vašich argumentů (ale pouze vašich ultimát a závěrů) v diskusi a spěch s uzavřením diskuse za méně než 1 den vypadá, že vás zajímá přesně tento výsledek diskuse. Doporučil bych vám odložit její uzavření, naslouchat ostatním členům komunity, kteří prostě o víkendech na Wikipedii nejsou, a rozšířit počet lidí, kteří o ní diskutují, oznámením této diskuse, spíše než ji omezit pouze na vás tři. prodloužit diskuzi o týden nebo měsíc - kam spěcháte? nebo se tak bojíš, že by s tvým názorem nemusela souhlasit komunita?

Znovu mi dovolte zdůraznit tento seznam (které jste rychle smazali) možných porušení, o kterých se zde diskutuje, aby je komunita mohla vyhodnotit.46.211.99.9 29. 3. 2025, 20:23 (CET)

Zmíněný seznam jsem projel a roboticky odstranil většinu mailů z polí jméno, příjmení a vydavatel, kde opravdu nemají co dělat.

Emaily u obcí jsou potenciálně užitečný údaj, bohužel však asi neexistuje jejich centrální databáze. --JAnD (diskuse) 30. 3. 2025, 13:53 (CEST)

děkuji, teď musíme rozhodnout o zbytku (kde jsou adresy v záhlaví, ale jsou extrémně zastaralé<, obvykle to jsou, a většina z nich, obydlené oblasti) --188.163.103.147 30. 3. 2025, 14:59 (CEST)

@Harold:I když je pro mě těžké porozumět vaší (přitažené za vlasy, protože to není podporováno žádným pravidlem ani jiným konsensem komunity) diskriminace neregistrovaných členů kvůli právu na podstránky v jejich vlastním uživatelském prostoru, žádám vás, abyste znovu zvážili své rozhodnutí odstranit stránku, protože je to důležité pro současnou diskuzi. Mohl bys to obnovit? Pokud jste kategoričtí ohledně nepřípustnosti jeho umístění, jednoduše ho přejmenujte na něco jiného, ​​aby vám jeho existence nezpůsobovala nepohodlí. Děkuju. --83.142.111.100 2. 4. 2025, 13:02 (CEST)

Možná by šla dát jako podstrana v prostoru někoho jiného. Klidně svůj adresní prostor nabídnu. --Zagothal (diskuse) 2. 4. 2025, 13:05 (CEST)

Zároveň ovšem nic nebrání nepřihlášeným uživatelům, aby se zaregistrovali a bez potíží využívali funkce a výhody s tím spojené namísto zarputilé argumentace o jakési diskriminaci. Právě proto, že nepřihlášení uživatelé nemají žádný uživatelský účet, nemají ani uživatelskou stránku, a tedy ani uživatelskou podstránku. Stránky zakládané jako podstránky k diskusním stránkám spojeným s IP adresami může kdokoli mazat, neboť obzvláště u sdílených adres nejsou přednostně určené k použití jen jedním uživatelem. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2025, 14:00 (CEST)

Stránku jsem obnovil a přesunul k sobě. Tvrzení, že "to není podporováno žádným pravidlem ani jiným konsensem komunity") je zcela mylné. Ve zdůvodnění smazání jsem uvedl odkaz na Nápověda:Uživatelské podstránky, dále viz taky pravidlo Wikipedie:Uživatelská stránka. Z logiky věci ani nedává smysl povolovat nebo tolerovat uživatelské (pod)stránky neregistrovaných uživatelů, neboť z jedné IP adresy může přistupovat více editorů, naopak jeden editor může přistupovat z více IP adres, jak to sám děláte. Pokud někdo chce mít vlastní uživatelskou (pod)stránku, nechť si zřídí účet, neboť to je právě jedna z výhod registrace. Pokud se někdo nechce registrovat, pak musí počítat, že nebude mít přístup k různým funkcím a možnostem, ať už umožňovaných softwarem nebo prostě komunitními pravidly (např. možnost hlasování). --Harold (diskuse) 2. 4. 2025, 14:42 (CEST)

Tam takový zákaz neexistuje, ale je zde zcela chybná definice toho, co je uživatelská stránka, což vede k vašim následným chybným předpokladům.

Děkujeme za restaurování seznamu. --195.138.87.6 2. 4. 2025, 16:13 (CEST)

Nebo jenom špatně používáte svůj strojový překladač a myslíte si, že někde něco je, co tam není, anebo že tam není něco, co tam je. Vzhledem k tomu, co všechno za chyby je schopen nasekat ve vašich diskusních příspěvcích, je více než pravděpodobné, že prostě není dobrým nástrojem ke studiu pravidel, zvyklostí a komunitních konsenzů na české Wikipedii. Tahle troufalá tvrzení, že velmi zkušení čeští wikipedisté nevědí, jak to na české Wikipedii chodí, zatímco je anonymní IP adresa vyškolí v "chybných definicích a chybných předpokladech", už hraničí s fraškou. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2025, 16:34 (CEST)

Opravdu si myslíte, že technicky (včetně struktury jmenných prostorů) je česká Wikipedie alespoň nějak odlišná od ostatních a že by se mohlo stát, že v české Wikipedii něco, co existuje ve všech ostatních, zde neexistuje?

Rád bych o tom s vámi diskutoval a uvedl dobré důvody, ale zůstaňme u tématu. Stručně řečeno, pokud se mnou nesouhlasíte, stačí mi citovat podobný jasný zákaz z pravidla a ne pouze předpokládat.

Zkušení čeští wikipedisté ​​takový zákaz do pravidla nenapsali - o to jde.

K tématu - mohu se pokusit v seznamu oddělit obydlené oblasti od z jiných článků - mám to udělat? pomůže to diskusi? --83.142.111.64 2. 4. 2025, 17:23 (CEST)

Jak na české, tak třeba na ukrajinské Wikipedii je jasně napsáno, že uživatelské stránky jsou pro registrované uživatele. Vizte: Uživatelská stránka je osobní stránka přihlášeného přispěvatele Wikipedie (wikipedisty). a Наприклад, якщо у процесі реєстрації Ви обрали собі ім'я Іван Хомко, то система підтримуватиме для Вас такі сторінки: (a následující).

A k těm sídlům: Jde o velkou část těch článků, prošel jsem ty začínající Z/Ž a byla to většina, pak tam bylo ještě dost škol a svazků obcí. --Zagothal (diskuse) 2. 4. 2025, 17:34 (CEST)

offtopic

Z ukrajinské Wikipedie jste uvedl pouze příklad názvu uživatelské stránky a nic víc. Dále zde je napsáno: "Для IP-дописувачів:", z čehož přímo vyplývá, že i neregistrovaní uživatelé mají svou stránku a zde je pouze vysvětlen rozdíl od stránky registrovaného uživatele. V záhlaví je navíc jasně napsáno: "Вікіпедія надає сторінки користувача...", což odkazuje zde, kde je naopak napsáno: "Вікіпеди́ст, вікіпед́истка — це волонтери, які роблять свій внесок у Вікіпедію, пишуть чи редагують статті[1][2]; також активний користувач (дописувач) Вікіпедії, взагалі, на відміну від читачів, які просто читають статті." (a to včetně neregistrovaných uživatelů). Navíc eseje jako uk:ВП:IP a uk:ВП:= (které byly přeloženy do mnoha jazyků, ale v češtině nejsou k dispozici), kde se zejména píše "Не треба випинати свої наукові титули або заслуги поза Вікіпедією — можливо, у того аноніма, якого ви щойно відкотили, їх ще більше." a nakonec "Пам'ятайте, що аноніми — теж користувачі." (nezapomeňte, že anonymní lidé jsou také uživateli). Ale to, co jste přeložili, je Wikipedie:Wikipedisté (na které odkazuje Wikipedie:Uživatelská stránka ve větě "Uživatelská stránka je osobní stránka přihlášeného přispěvatele Wikipedie (wikipedisty)"), kde je napsáno následující: "Wikipedisté jsou lidé, kteří přispívají do Wikipedie.", což pro vás vyvolává řečnickou otázku: "nepřispívají vám na Wikipedii neregistrovaní uživatelé, takže nejsou považováni za wikipedisty?" Dále - více: na stejné stránce v sekci "Aktivní wikipedisté" je napsáno: "Mmh přispívá od 13. května 2005 (předtím nějakou dobu anonymně)" což vyvolává následující řečnickou otázku: byl pan Mmh před registrací "aktivním Wikipedistou"? A nakonec se podívejme na název jmenného prostoru Wikipedie, který se zde diskutovaná údajně zakázaná stránka pro neregistrované uživatele jmenuje, například vaše: Wikipedista:Zagothal, jmenuje se "Wikipedista", vraťte se k definici na stránce Wikipedie:Wikipedisté, která je velmi jednoduchá a říká "Wikipedisté jsou lidé, kteří přispívají do Wikipedie." Pokud budete následovat tento odkaz - @83.142.111.64: - vygenerovaný standardním příkazem české Wikipedie, kam půjdete? budete přesměrováni na Wikipedista:83.142.111.64 (tj. ve jmenném prostoru "Wikipedista"). Jedno přísloví říká: "Pokud to kváká jako kachna, chodí jako kachna a plave jako kachna, pak je to pravděpodobně kachna." Takže na závěr poslední řečnické otázky: pokud upravuji českou Wikipedii (což právě dělám), a jsem tedy podle definice Wikipedista, a také, pokud mě sem „pozvete“, pak vás vygenerovaný odkaz na mě přesměruje na moji wikipedickou stránku (ve jmenném prostoru "Wikipedista"), čímž mě i formálně již zařazuji jako wikipedistu, nebo nemám právo na svou vlastní uživatelskou stránku? Jak jsem již poznamenal, máte v Wikipedie:Uživatelská stránka chybnou definici wikipedisty, která je v rozporu s Wikipedie:Wikipedisté, tedy se všemi následujícími mylnými představami. Navrhuji zde ukončit debatu, protože je to mimo diskutované téma a bylo by lepší překládat články o rovnosti uživatelů z jakéhokoli jazyka, který vám vyhovuje - udělat něco užitečného pro sebe i ostatní, naučit se něco nového pro sebe, ale něco, co bylo napsáno už dávno. Také nepředstírám, že vás mohu přesvědčit o opaku a souhlasím s vaší vizí (jinak bych se nespokojil s obnovením seznamu na jiném místě). Alespoň v rámci této diskuse.

Měl jsem na mysli, měl by být tento seznam uspořádán poněkud podle tématu článku, nebo to pro současnou diskusi nedává smysl?83.142.111.64 3. 4. 2025, 03:04 (CEST)

oddělilo asi 5,5 tisíce sídel do samostatné části. --83.142.111.64 3. 4. 2025, 04:00 (CEST)

Děkuji jak za toto, tak za to, že už se nebudeme bavit o tom, zda je vhodné a povolené, aby měli neregistrováni podstránky. --Zagothal (diskuse) 3. 4. 2025, 11:43 (CEST)

O čem se píše – AI boti zatěžují servery Wikipedie

Americký časopis PCMag píše, že Wikipedia čelí náporu AI botů, který zatěžuje její infrastrukturu a zvyšuje náklady. Wikipedia se potýká s rostoucími náklady kvůli masivnímu množství botů, které z jejích stránek stahují obsah pro trénink AI modelů. Tento neustálý automatizovaný přístup výrazně zatěžuje přenosovou kapacitu a infrastrukturu serverů Wikipedie. Wikimedia Foundation varuje, že automatizované požadavky na její obsah rostou exponenciálně. Wikipedia sice zvládá nárazové zvýšení návštěvnosti při mimořádných událostech od lidí, ale objem dat generovaný AI boty je bezprecedentní a vytváří rostoucí rizika i náklady. Od ledna 2024 například vzrostlo množství přenesených multimediálních dat o 50 %. Tento nárůst ale nezpůsobují lidské návštěvy, nýbrž boti, kteří stahují otevřeně licencované obrázky pro trénink AI systémů.

Dalším problémem je, že boti často stahují data z méně navštěvovaných článků. Přitom až 65 % z provozu, který výrazně zatěžuje infrastrukturu, pochází právě od botů – přestože celkově tvoří pouze 35 % návštěvnosti. Někteří boti navíc přistupují i na technické části infrastruktury, například na platformy pro kontrolu kódu nebo sledování chyb, což celý systém ještě více zatěžuje. Wikimedia Foundation zdůrazňuje, že ačkoliv je obsah Wikipedie zdarma, její technická infrastruktura nikoliv – a současný vývoj ji nutí k dalším investicím do kapacity a zabezpečení. --Radek Linner (diskuse) 5. 4. 2025, 12:14 (CEST)

A řešením je předat data AI výzkumníkům, ať si to hostujou sami a stahujou od sebe. Viz Wikipedia is giving AI developers its data to fend off bot scrapers | The Verge --88.208.88.2 17. 4. 2025, 13:02 (CEST)

Wikimedia Enterprise asi neznají... jo aha, to by si museli připlatit (Googlu to problém nedělá). I když problém budou hlavně ta multimédia. Ta se do Kaggle datasetu všechna zabalit nedají. --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 4. 2025, 18:12 (CEST)

Imho to nebude jen pro tréning modelů, ale daleko víc asi pro stahování informací vyžádaných uživateli během dialogu s už hotovými modely. Modely dostaly možnost brouzdat internetem samy a jsou v tom pilné jako včeličky. Nových velkých modelů se trénuje jenom několik do měsíce, protože jeden tréning stojí miliony. A to by naše statistiky asi ani nepoznaly.--Jan Spousta (diskuse) 17. 4. 2025, 19:43 (CEST)

Souhlas, taky myslím, že to bude tohle. A že to bude neskutečná zátěž. A že WMF najde řešení. --frettie.net (diskuse) 18. 4. 2025, 09:30 (CEST)

Tak když se dotazuje model, je to typicky na žádost uživatele. Tedy model je jen takový zprostředkovatel. Nečekal bych že tímto zátěž významně vzroste. --Idkcie245 (diskuse) 20. 4. 2025, 00:53 (CEST)

Osobně se domnívám že zátěž není až tak způsobena těmi největšími hráči, ale spoustou běžných vědců, potažmo studentů, kteří dělají nějaký výzkum, popř. něco ještě menšího jako např. diplomku, domácí úkol, apod. Tomu by nasvědčovaly i stížnosti na špatně napsané boty, které prochází i ty technické stránky, které jim stejně nejsou užitečné. --Idkcie245 (diskuse) 20. 4. 2025, 00:56 (CEST)

@Idkcie245: Když stahujete data na trénování modelu, tak navštívíte každou stránku jen jednou. Případně pokud jste trochu chytřejší, stáhete si celý databázový dump najednou a nenavštívíte nic. Ale pokud má model stovky tisíc uživatelů a při každém dotazu navštíví desítky stránek, tak se rychle dostanete na milionové návštěvnosti. Tuhle jsem tady dával příklad Wikipedista:Jan Spousta/Krásný Les, kde je vidět, kolik stránek Wikipedie robot cituje, aby mi odpověděl na požadavek zpracovat přehlednou informaci o Krásném Lese. Přičemž možná navštívil ještě další stránky, které necituje, protože mu nepřipadaly relevantní. A pokud jde o scrapovací testy různých studentů, ty tady byly vždycky a občas se i viditelně projevují na návštěvnosti, zejména když někdo omylem či schválně nechá v cyklu stahovat pořád jednu a tu samou stránku. Je možné, že LLMs trochu zvýšily tuto část zátěže, jelikož snížily obtížnost vytváření počítačových programů, takže větší podíl studentů je schopný si napsat svého spidera, ale nemyslím si, že by to byl dramatický nárůst proti stavu před ChatGPT.--Jan Spousta (diskuse) 20. 4. 2025, 09:35 (CEST)

Univerzální Wikipedia: AI spojující jazyky, kultury a kompiláty článků

Představte si Wikipedii, která by spojila všechny jazykové verze článků do jedné univerzální podoby, využívající sílu umělé inteligence (AI). Tato AI by kompilovala články ze všech jazyků, zpracovávala jejich obsah a následně je překládala zpět do všech verzí, včetně i těch nejmenších jazyků, jako je třeba slezština.

Hlavní funkcí této Wikipedie by byla kompilace a překlad, což by vedlo k tomu, že ve všech jazykových verzích by byly identické články, ale s možností přístupu i k specifikám jednotlivých kultur a jazykových kontextů. Vzhledem k této univerzální struktuře by se všechny jazykové verze rozšířily až o miliony nových hesel, která by byla relevantní pro všechny uživatele, bez ohledu na jejich jazyk nebo kulturní pozadí. To by umožnilo malým jazykům, které dnes často nemají široký přístup k mezinárodním informacím, získat přístup k rozsáhlé databázi vědomostí.

I když by hlavní funkcí této Wikipedie bylo kompilování a překlad, přidaným bonusem by byla analýza diskuzí k jednotlivým článkům. V rámci AI by byly identifikovány dlouhodobé debaty, například ve španělské Wikipedii, kde se k určitému aspektu článku vedla diskuse, která vyústila v nějaký konsenzus. Tento proces by nebyl hlavním zaměřením, ale mohl by obohatit čtenáře o dynamiku vývoje názorů a o to, jak různé kultury k tématům přistupují.

Taková univerzální Wikipedia by byla globálním nástrojem porozumění, který by nejen umožnil přístup k faktům, ale i kulturám, jež tato fakta formují. AI by umožnila uživatelům prozkoumat různé jazykové verze článků a vidět, jak se vyvíjely, co bylo v daném kontextu zdůrazněno a jak se vyvinuly interpretace tématu.

Šlo by o paralelní projekt, nikoliv náhražku současných Wikipedií v jednotlivých jazycích. Tato platforma by znamenala rozšíření Wikipedie o miliony nových hesel, která by mohla být přístupná pro každého, a to bez ohledu na jazyk, který používá.

Tento text napsala AI. :-) --Radek Linner (diskuse) 15. 4. 2025, 18:52 (CEST)

Tato úvaha nabízí fascinující a idealistickou vizi univerzální Wikipedie využívající umělou inteligenci k propojení světového vědění napříč jazyky. Současně s tím ale vyvstává celá řada potenciálních rizik a výzev, které by bylo nutné pečlivě zvážit. Tady jsou některé z hlavních:

⚖️ 1. Ztráta kulturní a jazykové specifičnosti

• Riziko: Při sjednocení článků může docházet k nivelizaci obsahu, tedy k potlačení specifických pohledů jednotlivých jazykových a kulturních komunit.
• Důsledek: Ztráta kulturně podmíněného významu, idiomů, historických úhlů pohledu nebo lokální relevance – což je právě jedním z bohatství jednotlivých jazykových verzí Wikipedie.

🧠 2. Kognitivní a interpretační bias AI

• Riziko: AI bude nevyhnutelně ovlivněna daty, na kterých je trénována. Pokud převládají informace z dominantních jazyků nebo kultur, výsledky budou biasované.
• Důsledek: Menší jazyky nebo alternativní interpretace témat mohou být upozaděny či zcela přehlédnuty. Zvlášť citlivé u kontroverzních témat (např. geopolitika, náboženství).

🧾 3. Otázky autenticity a zdrojování

• Riziko: Syntéza informací napříč jazykovými verzemi může vést k rozostření původních zdrojů.
• Důsledek: Obtížněji dohledatelná zdrojová báze, zpochybnění důvěryhodnosti informací nebo nemožnost ověřit původní kontext.

🧑‍🤝‍🧑 4. Eroze komunitního modelu Wikipedie

• Riziko: Automatická kompilace a překlad článků AI by mohl oslabit komunitní editaci – základní pilíř Wikipedie.
• Důsledek: Snížení motivace přispěvatelů, pocit odcizení od projektu, snížení plurality pohledů a zpětné vazby.

🧩 5. Komplexita významů a jazyková nejednoznačnost

• Riziko: Některé pojmy, koncepty nebo historické události nemají přímé jazykové ekvivalenty.
• Důsledek: Nepřesnosti při překladu, zploštění významu nebo dokonce dezinformace.

🔒 6. Bezpečnost a zneužitelnost systému

• Riziko: V centrálním AI systému vzniká jediný bod selhání – z hlediska bezpečnosti i informační manipulace.
• Důsledek: Potenciální zneužití (např. vlivem vlád, organizací nebo aktérů s vlastní agendou).

⚙️ 7. Technická náročnost a udržitelnost

• Riziko: Obrovské nároky na výpočetní výkon, správu verzí, jazykové modely a synchronizaci obsahu.
• Důsledek: Riziko zahlcení systému, nebo omezený přístup pro některé regiony (digitální propast).

🧭 8. Otázka řízení a etiky

• Riziko: Kdo bude určovat parametry AI, co je “správný” obsah, nebo jak interpretovat kontroverzní témata?
• Důsledek: Potenciál ke skryté cenzuře nebo ztrátě neutrality, která je klíčovou zásadou Wikipedie.

Tento text nepřekvapivě napsala AI. :-) Podle dalšího vlastního tvrzení na vygenerování takové odpovědi spotřebovala 0,02–0,05 Wh energie, což údajně odpovídá uhlíkové stopě 10–25 gramů CO₂ a v přepočtu na ni spotřebovala 0,5–5 cl vody. A dále odhaduje:

Co by univerzální AI-Wikipedia vyžadovala? Z původního konceptu vyplývá, že by šlo o:

1. Kompilaci obsahu ze všech jazykových verzí článků.
2. Analýzu, sjednocení a překlad pomocí AI (velké jazykové a překladové modely).
3. Distribuci do všech jazykových verzí – včetně minoritních.
4. Sledování vývoje diskusí a kulturních kontextů (např. pomocí NLP nad historií článků).

Takový systém by tedy zahrnoval:

• masivní výpočetní výkon, podobný trénování nebo neustálému provozu velkého jazykového modelu,
• dlouhodobé ukládání a update milionů článků,
• nepřetržité generování výstupů ve stovkách jazyků.

Zde je hrubý odhad, jak by mohl vypadat pokus o kvantifikaci uhlíkové stopy:

Složka	Odhad výkonu	CO₂	Voda
Trénink specializovaného AI modelu (např. multilingual Wikipedia model)	cca 2 000 MWh	900–1 200 tun CO₂	6–12 milionů litrů
Denní inference (pro 1 miliardu článků/den)	500–1 000 MWh/den	200–500 tun CO₂/den	2–5 milionů litrů/den
Roční provoz celého systému	cca 300 000 MWh	1–2 miliardy litrů

Srovnání:

• Google spotřeboval v roce 2022 cca 18 TWh energie, tedy tato univerzální AI-Wikipedia by mohla mít spotřebu podobnou 0,5–1 % provozu Googlu.
• 110 000 tun CO₂/rok odpovídá emisím cca 25 000 aut ročně.
• 1 miliarda litrů vody je asi roční spotřeba malého města (něco mezi Uherským Brodem a Pískem).

--Bazi (diskuse) 15. 4. 2025, 20:21 (CEST)

Jasně, Xxx.org, Muskova verze wikipedie. Platící přihlášení uživatelé mají přístup k nejkompletnějším verzím článků, obsahujícím nejvíce podstatných informací i zajímavostí (poměr lze nastavit), generovaným pomocí AI ze všech jazykových verzí; mohou si tak například nechat vygenerovat 1300stránkový traktát o samovznícení v jazyce pirahã, a dalších 99 článků k tomu měsíčně. Generování některých hesel je však omezeno — nelze např. generovat kompiláty článků Palestina, Donald Trump, Globální oteplování, LGBT práva v Maroku, Lilek brambor, a pár miliard dalších. Chtěli mít globální nástroj porozumění, a dopadlo to jako vždycky. (Nemohu se dočkat.) --Osidor (diskuse) 15. 4. 2025, 20:59 (CEST)

Děkuji za reakci. Ano, jde o idealistický a možná nerealistický projekt. Proč si však s touto vizí alespoň nepohrát? Třeba by se dala realizovat pouze část, nebo by k jejímu naplnění mohlo dojít až v delším časovém horizontu.

Přestože je u každé myšlenky nutné zvážit rizika, já se primárně zaměřuji na technickou, organizační a finanční stránku věci. U všech potenciálních rizik si říkám: „Ano, ale…“ Například kvalita obsahu univerzální Wikipedie by mohla být i o desítky procent nižší, ale už samotné množství dat by ji činilo cennou. Aktualizace by nemusely probíhat nepřetržitě – stačily by pravidelné intervaly. Spotřeba energie? S pokročilejšími technologiemi (viz Open AI vs. DeepSeek) by mohla být radikálně odlišná. Kulturní rozmanitost by vynikla díky připojené analýze vývoje jazykových verzí článků a souvisejících diskuzí.

Zdrojování informací by zůstalo závislé na původních článcích, které jsou primární. Univerzální Wikipedie by pak byla jejich víceméně věrným odrazem, s omezenou možností editace ve srovnání se současným modelem. Riziko zneužití by minimalizovala nadace Wikimedia Foundation provozující AI na vlastních datech. Nikdo by neurčoval „správnost informací“ – šlo by o strojově generovaný výstup. I kdyby univerzální Wikipedie obsahovala o 10–20 % více zavádějících informací, stále by byla nesmírně přínosná. Domnívám se však, že toto číslo by bylo nižší a postupně by klesalo.

Toto jsou jen rychlé odpovědi na některé námitky. Projekt sice nyní působí nereálně, ale vzpomeňme, jak utopicky vypadala Wikipedia vedle Nupedie v počátcích. Dnes ji máme čtvrt století a projekt postavený na tak obrovském datovém základě pravděpodobně v blízké budoucnosti projde proměnou – třeba jako paralelní iniciativa. Současný systém editací jazykových verzí ještě nějakou dobu zůstane. Zatím k němu nevidím smysluplnou alternativu. --Radek Linner (diskuse) 15. 4. 2025, 21:15 (CEST)

Něco takového mi opravdu nechybí v době, kdy mi AI umožňuje dobrý překlad z libovolné větší mutace, pokud jí sám nerozumím. Budu-li chtít uniformitu, sáhnu po enwiki či eswiki, ale zajímavější je podívat se na svébytné a specifické přístupy verzí (pokud nejsou jen překladem) s jazykem „lokalizovaným“ do určité země, národa, víry či kultury apod. a užívat si kontrastů v přístupu (např. akurátnost německého přístupu, relativně liberální slovanské wikipedie, apod.) či např. náhledu na kulturní a historické události (hrdinný vojevůdce či masový vrah Napoleon, pohledy na současná náboženství ...). Slití obsahů by z toho často udělalo nezajímavý (kvůli neoriginálnosti) a nepřehledný (kvůli nejednotnosti náhledu) mišmaš. Až jsem se divil, jak se shoduji s výše uvedeným výplodem AI, takže ani nebudu dál rozvádět její body 1. a 5., pro mě citlivé (ne, že bych nesouhlasil i s ostatními). --Petr Karel (diskuse) 16. 4. 2025, 08:56 (CEST)

Ahoj. Tohle je myšlenka, která se samozřejmě při dnešní technické úrovni nabízí zcela otevřeně. Naráží ale na řadu problémů, o kterých mluvil Bazi. Před nějakou dobou jsem tu vytvořil stránku, která v podstatě shrnuje, kde bychom naráželi na určité problémy. Já osobně sním o situaci, kdy si budeme moci přepínat mezi jazyky stejně dobře jako mezi jednotlivými písmy. Čím víc nad tím ale přemýšlím, tím víc narážím na překážky, které tomu brání. Kulturní kontext je třeba jedním z nich. Abych uvedl příklad také trochu z jiné oblasti: četl jsem docela dlouhý text, který byl z francouzštiny přeložen do angličtiny, poměrně odborný. Bylo ale vidět, jak měl anglický překladatel problém s tím, kdy francouzština užívá přídavná jména jako jména podstatná (Dream of the political), kdy jsou použité specifické pojmy. Nemluvě samozřejmě o odlišném kontextu kulturním, ekvivalentech, které nelze přeložit apod. Text takové encyklopedie by byl samozřejmě ještě stále český, ale nebyl by srozumitelný. Pro čtenáře by působil, jako kdyby byl napsán někým kdo česky mluví v jiné zemi. I některé naše překlady tady na české Wikipedii, které nebyly moc upraveny nebo kde wikipedista není příliš znalý překládání k tomuto sklouzávají. Aktron (✆|✍) 17. 4. 2025, 08:47 (CEST)

Ano, univerzální Wikipedie by se zřejmě nevytvořila jediným kliknutím myši. Šlo by o dlouhý proces, během kterého bychom pravděpodobně museli přehodnotit řadu svých představ. S překladem článků o českých koledách do svahilštiny bychom nejspíš nezačínali. Problémy by pravděpodobně nastaly s přesným převodem kulturních, politických a náboženských reálií mezi velmi vzdálenými kulturami. Existují však kulturně blízké oblasti a méně složitá témata – například geografické články na polské Wikipedii. Polskou geografii pokrývají pravděpodobně lépe než naše české články. Dokud nebudeme mít na naší wiki stejně kvalitní a rozsáhlé články (což zřejmě potrvá ještě minimálně několik let), proč nevytvořit pomocný projekt, který by popisoval i malá polská města, kopce nebo některé historické události? Nemusí jít o doslovný překlad, ale o základní přepis nejdůležitějších informací z původního článku. (Sám často nepromptuji „doslovně přelož“, ale spíše „pověz mi zhruba, o čem se zde píše“...) Místo pahýlů a chybějících hesel bychom tak měli podrobnější články – třeba o jezeře Szarcz, architektuře Katovic nebo o protisrbských nepokojích v Sarajevu v roce 1914. Běžný český uživatel na tyto články jen tak náhodou nenarazí, například proklikem z českého hesla. --Radek Linner (diskuse) 17. 4. 2025, 19:37 (CEST)

Ad „Univerzální Wikipedia“: Byla by to vlastně pořád Wiki-pedia? Já bych to spíš než za projekt považoval za (volně dostupný) nástroj. Prostě něco, co předá AI „zkompiluj“ mi informace na téma LLMs (husitské války, Marshallovy ostrovy...) ze všech jazykových verzí Wikipedie a dej mi výstup v češtině (řečtině, slezštině...). (Jen nevím, kde by to bralo ten lokální pohled.)

Něco podobného už tu vlastně loni demonstroval @Jan Spousta (viz Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2024/02#Umělá inteligence na české Wikipedii, Wikipedie:GPT vypisovač informací a referencí z interwiki apod.). --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 4. 2025, 17:08 (CEST)

Myslím, že vývoj kvapem jde podobným, ale trochu jiným směrem: jazykové modely nevytvářejí statickou encyklopedii, ale vypracují článek na míru. Výhodou je aktuálnost a schopnost přizpůsobit se požadavkům uživatele. Na ukázku zde (Wikipedista:Jan Spousta/Krásný Les) je text o obci Krásný Les (okres Karlovy Vary), který mi na požádání vypracoval ChatGPT o4 mini. Porovnejte s naším článkem. Modelu to ovšem trvalo čtvrt hodiny - myslím si, že budou muset zapracovat na zrychlení a důležitá data si držet v nějaké paměti, místo co by je hledali na internetu. Nicméně se to časem asi vyřeší a budeme dostávat celkem kvalitní kompilace v rozumném čase.--Jan Spousta (diskuse) 17. 4. 2025, 19:32 (CEST)

Univerzální Wikipedia je možná zavádějící název, podobně jako pojem „umělá inteligence“. Představoval by spíše jakýsi pomocný projekt – vylepšené či upravené zrcadlo Wikipedie. Lokální pohled by podle mého názoru vynikl připojenou srovnávací analýzou jazykových verzí, která by například ukázala, že německý článek podrobně popisuje jednotlivé kroky Otto von Bismarcka, zatímco polský článek se asi polovinou textu zabývá dopadem událostí na polskou společnost. Asi jako dnes máme u každého článku diskuzi, v novém projektu by u každého článku byla analýza jazykových verzí a diskuzí. --Radek Linner (diskuse) 17. 4. 2025, 19:37 (CEST)

@Radek Linner: Ta analýza by mohla být zajímavá pro někoho, kdo podrobně studuje vnímání Bismarcka v různých zemích nebo kdo by chtěl vylepšit článek o něm na některé Wikipedii. V takovém případě si takovou analýzu už dnes lze vyžádat na ChatGPT (přinejmenším pokud si člověk platí předplatné). Ale nevyplatí se kvůli tomu dělat podobnou analýzu u řádově 10 milionů témat, kolem kterých by ji teoreticky bylo možné provést. Bylo by to strašně nákladné a stejně by to brzy zastaralo a lidé by asi byli s to si přečíst jen malý zlomek takto vygenerovaného textu.--Jan Spousta (diskuse) 17. 4. 2025, 19:55 (CEST)

Užitečné by možná mohlo být aplikovat srovnání všech jazykových verzí k některým globálně důležitým tématům, klasicky Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků. U nich si dovedu představit větší užitek než na tématech čistě lokálních. Taky mám dojem, že se lidem snáz píšou ty drobné konkrétní jednotlivosti typu kopců, vesnic, životopisů, ale už méně nebo hůře se pouštějí do komplexnějších témat, která vyžadují širší obeznámenost s celým vědním oborem. Např. články jako ekonomie, dějiny západní filozofie, výtvarné umění 2. poloviny 20. století apod. To se píše obtížněji, anebo se do toho prostě málokdo pouští, takže pak jsou mnohdy v horším stavu než kdejaký ten životopis. Takže možná právě ty by bylo zajímavé si nechat zpracovat kompilací nejen z různých jazykových verzí (tím spíš, když jsou to "velká" a nezřídka globální témata), ale třeba i kompilací z vícera úzce souvisejících článků, z kterých by se dal využít zhuštěný výběr toho nejdůležitějšího, často se právě taková velká témata právě rozepisují dopodrobna v těchto jiných dílčích článcích.

Něco dost jiného by pak mohl představovat pouhý transport různých místních reálií do jiných jazyků - jak už tu zaznělo, když víme, že na polské Wikipedii můžeme hledat nejpodrobnější články o polských reáliích, můžeme je pak zkusit vytěžit pro češtinu (a naopak). --Bazi (diskuse) 17. 4. 2025, 21:20 (CEST)

@Bazi: Pokud by se uvažovalo o takovém projektu, začalo by se asi výběrem zkušebních článků (5–10 kusů?). Následně by bylo potřeba najít nejvhodnější prompt pro převod do jiného jazyka a vybrat nejvhodnější AI, ideálně bez poplatků. Dále by bylo nutné vyřešit převod technických prvků, jako jsou odkazy, infoboxy, kategorie, obrázky, související články atd. Dalším krokem by bylo co nejvíce tento proces zautomatizovat a nakonec zvolit způsob vhodného zveřejnění (pro začátek třeba ve stylu Pidipedie?). Tohle jsou jen úvahy o tom, co by projekt mohl zahrnovat na začátku, abychom měli nějaký minivzorek univerzální Wikipedie. --Radek Linner (diskuse) 18. 4. 2025, 07:59 (CEST)

Pro potřeby Pidipedie je to podle mě podstatně zajímavější a reálnější, protože tam jde o zjednodušené vysvětlení obecně známých základních skutečností, takže nároky na výstup jsou spíš, řekněme, pedagogické, abychom ty vědomosti dokázali zprostředkovat dětem nebo lidem s omezenými schopnostmi, zatímco rozsah ani kvalita článků (co se týká ověřování faktů a dokládání zdrojů) tam není tak zásadní (ne že bychom tam mohli psát nesmysly, ale jsou to vesměs obecně známé věci, nezabíhá se do podrobností nebo odborností. --Bazi (diskuse) 18. 4. 2025, 16:19 (CEST)

@Bazi: Ona ta Pidipedie zatím není moc dobrá a pochybuji, že to bude někdo číst, nebo že z toho vypěstujeme něco na úrovni Wikipedie. Navíc obsah je opět dílem generovaný (očekávám, že zejména od autora tohoto vlákna). V článcích jako Wikipedie:Pidipedie/Tomáš Garrigue Masaryk operuje s nevysvětlenými termíny jako abdikace, exil nebo humanismus, jinde ale obsahuje vyloženě nepřesné a zavádějící informace. Příkladem budiž Wikipedie:Pidipedie/Fotosyntéza, ze které si čtenář odnese, že rostlina vodu potřebuje vlastně jen k fotosyntéze, že v noci rostliny spí (bez zmínky o tom, že temnostní fáze fotosyntézy světlo nepotřebuje, nebo o tom, že i rostliny mají něco jako buněčné dýchání), že fotosyntetizují jenom rostliny (bez zmínky o něčem tak "nevýznamném", jako jsou třeba sinice) a že by bez fotosyntézy nebyl život (který vznik bratru miliardu let před znatelným okysličením atmosféry). Samozřejmě text pro děti se nemá soustředit na nějaký přenos elektronů nebo se rozplývat třeba nad sirnými bakteriemi, ale napsat srozumitelný, ale zároveň přesný text pro základní školy taky není úplně jednoduché (a zde ping @Blahma:, ať o jeho textu nemluvím bez něj). OJJ, Diskuse 19. 4. 2025, 11:46 (CEST)

@Bazi, OJJ: Omlouvám se za nepřesné vyjádření. Uvažoval jsem, jak případně zařadit experimentálně vytvořené články od AI. Myslel jsem, že by to mohl být na začátku malý projekt podobně jako Pidipedie. Takové články by se totiž nemohli zařadit mezi ty standardní. Mimochodem – právě na Pidipedii jsem AI skutečně použil. Jde o nový projekt, který zatím nemá ustálená pravidla pro ideální podobu článků. Z tohoto důvodu jsem jich několik vytvořil a následně čekal na zpětnou vazbu. Musím však dodat, že výsledky nejsou podle mého názoru dostatečně kvalitní, a proto v jejich tvorbě nepokračuji. --Radek Linner (diskuse) 19. 4. 2025, 12:46 (CEST)

To vás ti chatboti ještě neomrzeli, že i do potenciálně inspirující diskuse máte potřebu přidávat generované argumenty? Abych řekl pravdu, mně už se ten všudypřítomný AI slop hnusí. Od generovaných zajíčků s obříma očima freneticky vykřikujícími "aj lav jů" přes znásilnění mistra Mijazakiho na obrázky českých politiků ve stylu Ghibli až po kvanta sterilních textů jako přes kopírák. Ale chápu, že to bylo míněno spíš jako vtip, AI píše o možnostech AI. :-) Ačkoli i to je takové ehm ehm.

Princip nějaké zcela globalizované Wikipedie je nicméně stejně chabý jako princip zcela globalizované společnosti. Když pominu všechny výše zmíněné otázky technické realizace, tak bych se opravdu nerad dělil o zdejší životní prostor s chorvatskými fašisty nebo arabskými komunitami, které si na Hlavní stranu před časem lepily agitace pro Gazu. Jsem velice rád, že mě od nich dělí jazyková propast a řešíme tu touto optikou jen úsměvné problémy, třeba jestli muži na české Wikipedii mohou za málo článků o ženách, anebo ne. ;-) OJJ, Diskuse 19. 4. 2025, 11:46 (CEST)

Zjednodušeně jsem uvedl, že text vytvořila AI, ale rozhodně to nebylo na první pokus ani během 15 minut. Vždy nejprve připravím základní verzi textu, kterou následně upravuji a ladím. Když píšu delší texty, často si je nechávám zkontrolovat kvůli gramatice, překlepům či případným zásadním chybám, které bych mohl přehlédnout.

Několikrát se zde objevuje názor, že by tzv. ‚globalizovaná‘ Wikipedie mohla nahradit současné národní verze. To by však pravděpodobně nikdo nechtěl. Uvažuje se pouze o hypotetickém paralelním projektu využívajícím strojové zpracování (a tedy potenciálně méně nákladném). Vytvoření kompletní globální Wikipedie by navíc bylo technicky natolik náročné, že by se od myšlenky nakonec upustilo. Přesto zůstává otevřená možnost nějakého využití informací z jinojazyčných verzí, jež na české Wikipedii chybí." --Radek Linner (diskuse) 19. 4. 2025, 12:37 (CEST)

@Radek Linner: A to je taky blbost, protože by taková paralelní verze odlákávala lidi, jako to už dělají její zrcadla, náhledy Google nebo dnes LLM. Pro budoucí existenci Wikipedie potřebujeme, aby lidi chodili hledat informace zejména na Wikipedii, posílali nám peníze a vstoupili do našich řad. A ostatně soudím, že WMF by už jen pro ty výdaje řešené výše neměla nechat bezuzdně šmejdit LLM po svých stránkách. Možností koexistence se nabízejí, od peněz za data až po propagaci Wikipedie ve výstupech LLM. --OJJ, Diskuse 19. 4. 2025, 12:58 (CEST)

Líbí se mi, jak si lidé vášnivě protiví věci, které nejsou v souladu s jejich POV, zatímco mají "trám v oku", když něco jejich POV odpovídá, to už je tak nějak lidská klasika. Pro zdejší účely to asi není nutno rozvádět. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2025, 16:48 (CEST)

@Bazi: Co se týče AI, tak ji přirovnám k užitečnému autu, které ale lidi kolem mě využívají zejména k překračování povolené rychlosti [= zatajené generování na Wikipedii] a k jízdám za podřadnou zábavou. :-) Na jednu ulehčenou práci mi jich to zatím deset přidá, naposledy dnes ráno, kde byl Wayne AI draftován po zisku dvou SC. :-) Co se týče jiných POV, tak každý nějaký má, ale Wikipedie jako projekt by navenek měla působit neutrálně. Kdybychom si hypoteticky představili česko-arabskou Wikipedii, tak by spory byly v tomto ohledu šílené. Vtip je v tom, že co jejich komunita považovala za dobrou věc, já za útok hackerů nebo převzetí projektu aktivisty – ptal jsem se na to Martina jako stevarda, když jsem na to přišel, jestli se o tom ví a nechystá se tam nějaký zátah. :-) A ještě podotýkám, že problémem by byl samozřejmě jejich POV: mě by třeba v životě nenapadlo nalepit na Hlavní stranu logo pro nebo proti Palestině, Ukrajině, Tibetu nebo třeba palmovému oleji. OJJ, Diskuse 21. 4. 2025, 17:54 (CEST)

A jinak ano, taky nebudu pokrytecký, že jsem s LLM čas nezřídka ztrácel taky, i pro tu zábavu. ;-) Ale případy jako Diskuse:Alkoun malý vnímám jako skutečně smutné. Vyjádřil jsem se už tam, tak to nebudu duplikovat zde. OJJ, Diskuse 21. 4. 2025, 18:07 (CEST) A jinak o této problematice mne nebaví moc diskutovat a sem to ani nepatří, vlákno je o něčem zcela jiném. Tak bych to s dovolením také ukončil. OJJ, Diskuse 21. 4. 2025, 18:38 (CEST)

Tak jsem napsal, že není nutno to rozvádět, a reakcí bylo zopakování téhož a nevyžádané rozvedení. Díky. Je jistě dobré vědět, co by nikdy nenapadlo kolegu OJJ, zatímco jiné ano. Jistě bylo taky poučné zjistit, jak urputný dokáže být v potlačování jakýchkoli projevů názoru, kterému zrovna nehoví. To už jsme asi pochopili. Škoda, že skutečné NPOV zatím pláče za rohem. Tady jsme se bavili o tvorbě encyklopedického obsahu, pro ty má fungovat princip NPOV, nějaké projevy komunity, které jsou do toho uměle zatahovány k účelové ilustraci vlastního POV, byly opravdu zbytné. Mnoho českých encyklopedických článků trpí problematickým českocentrismem (a jiné překladové články zase jinými nežádoucími centrismy). Těm by kompilace s jinými pohledy jedině prospěla. NPOV má spočívat právě v nacházení konsenzu mezi různorodými pohledy na věc formou prezentace všech relevantních názorových proudů. Pohodlné zastávání a prezentování přednostně jenom těch pohledů, které jsou třeba zrovna lokálně většinové, není ve skutečnosti NPOV, jenom to holt ulehčuje práci těch, kteří jsou součástí one lokální většiny, k odprezentování a prosazení jejich pohledu. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2025, 19:22 (CEST)

Tak já ten původní příspěvek ani nepochopil, myslel jsem, že se bavíte ohledně AI. :) Spory se nicméně dají řešit ještě jedním způsobem, a to slovy dědečka "nebudeme se o tom bavit". Tj. pokud František chce fandit Spartě a Pepa Slavii, výsledkem může být dohoda, že v lize budou fandit svému oblíbenci a v Evropě konkurentovi. Ale i dohoda, že se vůbec nebudou bavit o fotbale, a fotbalové výsledky shrne někdo nezaujatý. Nic je řekl bych i status quo (byť může vyvolávat spory, pokud jedna strana chce změnu a druhá nic), a to mmch. na arabské Wikipedii porušili.

A co se projevů komunity týče, nevím, co je na tom nelegitimního. Nebudeme se bavit o Palestině nebo Ukrajině, to jsou témata opravdu citlivá. Vezmu věc, na které mi záleží víc a která se přímo týká obsahu, a sice evoluci, jednoznačně vědecké paradigma. V českojazyčném prostředí evoluční biologii nemusím nijak obhajovat, náboženství u nás má minimální vliv. Kdybych věděl, že se to tu hemží konzervativními křesťany jako někde na jihu USA, anebo muslimy jako někde v Turecku, dost bych si rozmyslel, jestli o tomto oboru chci veřejně psát a povolat do zbraně metodologii vědy, nebo se uzavřít do své "bubliny" a ušetřit si nervy a čas (pozor, včetně toho, že nemám zapotřebí přesvědčovat věřící o evoluci – já se o ni zajímám pro své potěšení, a spory mi to potěšení kazí). Poněvadž občas se s někým pohádat je normální a snad i "zdravé", ale trvale obhajovat něco proti lidem s jiným, v tomto případě nevědeckým světonázorem by bylo na žaludeční vředy. Takže tak. Dobrou noc. --OJJ, Diskuse 21. 4. 2025, 23:26 (CEST)

@Petr Karel a další: Ony svébytné a specifické přístupy a kontrasty v přístupech jsou ale z hlediska pravidel Wikipedie chybou, a nikoliv výhodou. Wikipedie vyžaduje neutralitu, nezaujatý úhel pohledu je jedním ze základních principů a platí na všech nebo skoro na všech projektech nadace Wikimedia. Takže pokud se Baziho umělá inteligence obává, že by mohlo dojít k potlačení specifických pohledů jednotlivých jazykových a kulturních komunit, tak to znamená, že tato umělá inteligence Wikipedii dostatečně nerozumí, protože potlačení tohoto je právě cílem Wikipedie. --Marek Genius (diskuse) 23. 4. 2025, 22:49 (CEST)

To, že některé země/kultury dávají u své mutace větší sílu různým místním platným normám (nejen právním, ale i kulturním, technickým apod.) než informační sterilitě a ochuzující uniformitě není chybou, pro mě jako (možná netypického) uživatele naopak výhodou, protože umožňuje podívat se na danou problematiku z jiného úhlu a dovědět se i něco víc o dané zemi/kultuře, a raduji se z toho, že mutace wikipedie, kterým při svých jazykových znalostech rozumím, mají své rozdíly v přístupu. A pamatuji si časy, kdy existovala jen jediná možná interpretace reality, a přínosem to opravdu nebylo, i když to pro mnohé bylo „pohodlné“. Život i studium mě naučily, že „pravda“ není ani zjevená ani ve většině případů absolutní, a to mluvím např. i o matematematice (mohu zmínit např. intuicionistický přístup, vícehodnotové logiky, …) a ne o tak tvárné pravdě jako pravda „historická“. Můj příspěvek byl neskrývaně osobní, že mně taková buďto uniformní (v tom mi stačí enwiki) nebo nepřehledně mnohopohledová kompilace nechybí; když si ale najde zájemce a donátory, ať si klidně existuje. --Petr Karel (diskuse) 24. 4. 2025, 09:49 (CEST)

Specifický přístup nemusí nutně znamenat porušení neutrality. Stačí si vzít článek třeba o spisovateli - pokud jej budu překládat z německé Wikipedie, která je v mnohém lepší než anglická Wikipedie, nebudu se příliš zabývat jeho dílem vydaném v němčině - spíše mne zajímají česká vydání. Stejně tak na portugalské wikipedii je sotva bude zajímat, že předci architekta některé stavby pocházeli z Moravy. V čínské wikipedii bude třeba mnohem obsáhleji vysvětlovat evropská témata než v jazycích používaných v západním světě, protože jiný kulturní kontext apod. --JAnD (diskuse) 24. 4. 2025, 17:07 (CEST)

@JAn Dudík: Specifický přístup nemusí nutně popisovat porušení neutrality. Ale pokud je jedna wikipedie relativně liberální, jedna popisuje Napoleona jako hrdinného vojevůdce, jedna jako masového vraha a jedna fandí Gaze, tak to už porušením neutrality je. Každý editor má v takovém případě právo nalepit tam šablonu Šablona:NPOV, i kdyby s tím zbytek komunity nesouhlasil, neboť neutralita je minimálně stejně silný princip jako komunitní konsenzus. --Marek Genius (diskuse) 24. 4. 2025, 17:29 (CEST)

Ulviyya Ali

Hello. Can you write an article in Cestina about Ulviyya Ali, a famous Azerbaijani journalist and currently a political prisoner? Thank you. Freiheiten (diskuse) 1. 6. 2025, 22:36 (CEST)

Jen odkaz na příslušnou osobu... Ulviyya Ali (Q134390681) --JAnD (diskuse) 2. 6. 2025, 08:17 (CEST)