Wikipedie:Pod lípou (u krbu)/Archiv 2022/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

No communist pictures?

Kulak, Kolektivizace v Československu - the same picture from Budapest, no connection with agriculture. Július Ďuriš - pictures from Berlin. Don't you have any Czech pictures from the period?Xx236 (diskuse) 27. 12. 2021, 11:01 (CET)

Sorry we don't have any pictures from that period. --2001:718:604:30:A3E7:DE42:DE90:5EC8 5. 1. 2022, 11:49 (CET)

Polská Wikipedie

Gratuluji Polákům k 1,5 milionu. Nám se pomalu blíží půlmilion. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 12. 2021, 18:06 (CET)

Veselé Vánoce! --2001:718:604:30:AF0:9EB7:E518:4577 22. 12. 2021, 11:50 (CET)

Můžeme si od Poláků nějaké články přebrat, třeba polských měst nám na cswiki ještě hromada chybí, zatímco plwiki má všechna česká. --Chrz (diskuse) 22. 12. 2021, 14:52 (CET)

Nechtěl bych vidět ten virvál, kdyby někdo začal na české wikipedii zakládat články podobné úrovně.--Hnetubud (diskuse) 23. 12. 2021, 20:36 (CET)

Zdravím! A já už si myslel, že pro tentokrát jen popřeješ hezké Vánoce. :-) Já si pro rok 2022 přeju toho předchozího Hnetubuda. Takového toho s těmi dobrými postřehy, co je menší morous.

Já jsem rád, že jsme na tom půlmilionu. Chce to nabrat kvalitní wikikolegy, takže pro další rok bychom měli být hodní a vstřícní k nováčkům. Ať zas taky zkusíme něco nového! :D --- Triquelito (pošli mi dopis • špehuj mě) 23. 12. 2021, 21:27 (CET)

Však my máme takových o polských městech taky dostatek :) Pro mě za mě i pahýl stačí, nebude červený odkaz, základní info se dozvíte a pro zbytek hup na cizojazyčnou verzi. Ale chce to informativnější pahýl než předvedený odkaz. --Chrz (diskuse) 23. 12. 2021, 21:50 (CET)

Tak začněte takové informativní pahýly sám zakládat. Podívám se, zda a kolik jich od Vás už bylo, wikipedisto Chrzi. Ty vaše poslední editace ohledně Polska, to byly asi jen záměny jednoho velkého písmene za malé. Takže editujte takové stránky v hlavním prostoru s odvahou a hlavně obšírnĕji. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 12. 2021, 22:25 (CET)

Moje poslední editace byly revize vyplnění polských infoboxů (doplnění údajů, jednotný formát, ještě to pokračuje), sestavení vyčerpávajícího seznamu českých exonym pro polská města a reálie, sestavení plánu pro diskuze o přesuny na zažité a živoucí české ekvivalenty, sladění postupu pro vytváření názvů článků o polských okresech, doplnění 34 článečků chybějících okresů (ještě pár zbývá dodělat) v rozsahu sice střídmém, ale ale dle stávajícího střídmého standardu a víc. Články o okresech jsou i v jiných interwiki minimálního rozsahu a mají spíš takový rozcestníkový charakter "jaké obce patří do tohoto okresu". I kdyby jediným významem bylo, že mapy.cz nebudou muset odkazovat na slovenskou verzi (stejného rozsahu). Mimochodem netuší, jak dlouho trvá, než si mapy všimnou? Takže až budou okresy, dojde možná i na města. Jen jsem tady hodil návrh, že zrovna od Polska můžeme čerpat z jejich 1.5miliónové banky, pokud tedy hlavním cílem je prolamovat hranice počtu... Polsku zdar. Chrz (diskuse) 23. 12. 2021, 23:00 (CET)

@Jan Polák - měl bys něco k Polsku?--Lukáš Král (diskuse) 4. 2. 2022, 10:55 (CET)

Nápoje

Pěkný den, kolegyně a kolegové! Otázka na okraj: Co pijete při editování Wikipedie? Já nejčastěji zázvorový čaj vlastní výroby nebo kafe. --Lukáš Král (diskuse) 4. 2. 2022, 16:01 (CET)

Většinou nic, pokud edituji po ránu, pak kafe, večer (pokud,) černý čaj se smetanou a medem. --JAnD (diskuse) 4. 2. 2022, 18:53 (CET)

To je zajímavé, jaký je ten čaj? S bratránkem, který je také čajař, jsme dělali anglický čaj z Earl Grey, ale nezpůsobuje ta smetana střevní akceleraci? --Lukáš Král (diskuse) 11. 2. 2022, 09:53 (CET)

@Lukáš Král: Earl grey raději s citrónem. Černý čaj (já piji Lipton, Ahmad atp.) se smetanou jsem se naučil pít od mojí matky, ale ta pije i fajnovější a aromatizované čaje (například darjeeling či irish cream...). --JAnD (diskuse) 18. 2. 2022, 20:52 (CET)

@JAn Dudík: Vidím, že jsme tu samí vzdělaní teinisté. Přeji dobrou chuť! --Lukáš Král (diskuse) 22. 2. 2022, 09:04 (CET)

A může nést odpověď znaky reklamy? Aby to pak neskončilo diskuzí o smazání :-) Budu patrně originální, při editování do sebe liju limonády Oppacher. Naposledy jsem dopil Cariba Colu a bezinkovou. --Gumideck (diskuse) 4. 2. 2022, 19:50 (CET)

Zdravím vespolek. Já obvykle vodu a/nebo nezdravé sycené nápoje, tam se to různí. --- Triquelito (pošli mi dopis • špehuj mě) 4. 2. 2022, 20:01 (CET)

Se mnou je to těžký, pro mě je drtivá většina nápojů nepoživatelná. Od minerálky přes kolu a džus až po šampaňské. Nejčastěji tedy klasický černý čaj bez ničeho, čím silnější, tím lepší. Po konvicích. Dobrá diskuse na odlehčení. Zdar. OJJ, Diskuse 4. 2. 2022, 20:22 (CET)

Já většinou nepiju, jen když mám žízeň :-D --Polda18 (diskuse • příspěvky) 4. 2. 2022, 20:36 (CET)

Vždy, když vytvořím 1000 nových článků, vypiji láhev šampaňského. Tedy mám to alespoň v plánu, abych měl nějaký životní cíl. --Radek Linner (diskuse) 4. 2. 2022, 21:55 (CET)

To je dobrá motivace! A vypadá podle toho i ten 1001. článek? --Lukáš Král (diskuse) 9. 2. 2022, 11:41 (CET)

To se teprve uvidí. Mám jich za sebou něco přes 200 :-) --Radek Linner (diskuse) 11. 2. 2022, 14:39 (CET)

Zdravím, já při editování piju většinou vodu nebo teď v zimě čaj. Včera jsem editoval po nějaké skleničce sicilského Syrahu a skončilo to revertem od Draceaneho... --F.ponizil (diskuse) 8. 2. 2022, 09:51 (CET)

@F.ponizil: To já se taky občas napiju, ale pak jsem raději offline. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 8. 2. 2022, 10:50 (CET)

@F.ponizil: A nějaké dobré mešní víno nebo klášterní pivo, bratře kolego? --Lukáš Král (diskuse) 9. 2. 2022, 13:05 (CET)

Jo to si s přáteli občas taky dám... Ale moravská mešní vína bývají suchá a já preferuji spíše červená vína :-) --F.ponizil (diskuse) 9. 2. 2022, 13:39 (CET)

Toť krása. Přeji vše dobré a třeba se potkáme u nějakého článku! Což tak Kostel svatého Mikuláše (Kdyně)? --Lukáš Král (diskuse) 9. 2. 2022, 16:27 (CET)

Většinou se to řídí ročním obdobím a časem. V sobotu a neděli ráno kávu, odpoledně vodu. Po setmění i červené víno. Dnes a právě teď vyjimečně trnkové kapky z Moravských Knínic, které jsem dostal na ochutnání.--Rosičák (diskuse) 8. 2. 2022, 18:06 (CET)

Mario7

Nemáte nějaké informace o kolegovi správci Mariovi7? Odmlčel se tu náhle ze dne na den a přestal odpovídat i arbitrům (ztratil mandát). Loni jsem si s ním psal, vyřešili jsme spolu s pár dalšími kolegy ten masivní počet neprověřených hesel, takže jsem na něj měl i soukromý mail, ale ani tam mi nereaguje. Tak jestli o něm někdo něco neví, nemá o něm víc informací, jestli se mu třeba něco nestalo. OJJ, Diskuse 9. 2. 2022, 11:36 (CET)

Souromým mailem ho najdeš spíš, než kdokoliv jiný. Ovšem lidská těla jsou taky jen křehké schránky... --Rosičák (diskuse) 9. 2. 2022, 15:02 (CET)

Výzva na duel ve hře

Zdravím. Už se někdo setkal s něčím podobným zde na Wikipedii? Na mou diskusní stránku napsal neregistrovaný uživatel 2001:718:604:30:A3E7:DE42:DE90:5EC8, vyzval mě na souboj ve hře Quake III Arena (nejspíš protože mám na profilu, že tu hru hraju). Výzvu jsem přijal, jen se s ním už potřebuju dohodnout na tom kdy, jestli by bral duel v Quake Live, že je to v tom jednodušší nastavit a hostovat, a zda souhlasí s tím, že to budu streamovat. Zatím se neozval. Říkal jsem mu, ať si mě přidá na Steamu, kde mu pošlu invite na Discord, nechť máme i voice chat. Beru to hlavně jako zábavu, nic nějak vážného a rozhodně nebudu případnou porážkou trpět. Jsem zvědavý, jestli se to uskuteční. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 9. 2. 2022, 13:16 (CET)

Ahoj, tipuji, že se to tu stalo asi málokomu. Případnou výhru lze brát jako důkaz toho, jak jsou wikipedisté zdatní. Nejenom, že jsou vzdělaní a vyznají se ve „wiki-kódech“ a typografii, ale dokážou obstát i v boji. ( :D ) Přiznám se teda, že tuhle hru jsem nikdy nehrál. Good luck!--- Triquelito (pošli mi dopis • špehuj mě) 11. 2. 2022, 20:06 (CET)

No, na mou odpověď dotyčný nezareagoval, a jelikož nemá registrovaný účet, nemohu mu napsat e-mail, takže to tak nějak utichlo. Místo toho jsem streamoval Minecraft. :-D --Polda18 (diskuse • příspěvky) 14. 2. 2022, 09:01 (CET)

Škoda... --F.ponizil (diskuse) 14. 2. 2022, 10:51 (CET)

Mohu Váš ujistit, že zápas se konal. Podívejte se na uživatelskou stráku Poldy18. --195.113.165.28 7. 3. 2022, 09:26 (CET)

Ano, zápas se konal, a hru jsem si celkem užil. Ale nemysli si, že tím, že jsi vyhrál, se stane tvé vandalizování beztrestným. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 3. 2022, 10:28 (CET)

O čem se píší nové články?

Ahoj,

napadlo mě vzít články založené na české Wikipedii v roce 2022 a přiřadit k nim některé ze zhruba čtyřiceti témat, kterému by se mohly věnovat (pro přiřazení článků používám stejný postup, jako Growth tým ve své Domovské stránce nováčka). Výsledek jsem zpracoval ve formě tabulky.

Vypadá to, že zdaleka nejvíce nových článků se zatím v tomto roce nějakým způsobem týkají Evropy. Druhé místo obsadily biografie, následované sportovními článkami.

Sdílím pro zajímavost i ostatním. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 2. 2022, 02:19 (CET)

Ahoj, to vypadá zajímavě. Šlo by to propojit třeba s konkrétními Wikiprojekty? Rád bych se na něčem ze své oblasti podílel. --Lukáš Král (diskuse) 11. 2. 2022, 09:51 (CET)

Ahoj @Lukáš Král, nerozumím, co máš na mysli propojením s určitým wikiprojektem. Je technicky možné nově založené články týkající se určitého tématu automaticky vkládat na nějakou wikiprojektovou stránku, to problém není. Ale s největší pravděpodobností to nebude stoprocentní – model mnou využitý pro klasifikaci článků je poměrně inkluzivní (článek Václav Havel by například byl zařazen do kategorie Biografie (vše) a Evropa), zatímco Wikiprojekty mívají své témata vymezena vcelku přesně. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 2. 2022, 21:37 (CET)

Ahoj @Martin Urbanec, já jsem měl na mysly vyloženě náboženská témata, jako Portál:Křesťanství a Portál:Náboženství. Některým tématům se věnuje pár kolegů jako Ben Skála, František Ponížil nebo Qasinka, ale spíše náhodně se potkáme při editaci některých stránek. Proto jsem chtěl této práci dát nějakou strukturovanou podobu. Kolega Ponížil je expertem na kanonické právo, kolega Skála je zase významný fotograf a tak dále. Tak jsem chtěl navrhnout ucelenou spolupráci. Sám se třeba věnuji tomu, že procházím biblické slovníky a dost často najdu hesla nepojednaná na Wiki. A chtěl jsem pozvat další kolegy. Jak zhruba pracuji, je vidět zde a zde. Tož tak. Zdravím a přeji vše dobré, --Lukáš Král (diskuse) 18. 2. 2022, 13:57 (CET)

Děkuji, za takové zajímavosti jsem vždy rád… --- Triquelito (pošli mi dopis • špehuj mě) 11. 2. 2022, 20:06 (CET)

@Martin Urbanec: Hezké. Plánuješ tabulku v pravidelných intervalech aktualizovat? Klidně by se to mohlo i přesunout do jmenného prostoru Wikipedie. --Marek Genius (diskuse) 13. 2. 2022, 04:20 (CET)

Ahoj @Marek Genius, v plánu to nemám, ale pokud myslíš, že by to bylo užitečné, asi by to šlo zařídit . --Martin Urbanec (diskuse) 13. 2. 2022, 13:25 (CET)

@Martin Urbanec: Tak v rámci přechodu z informační společnosti na znalostní se určitě mohou statistiky hodit :-). Mohlo by to někoho zajímat i zpětně (i když to vždy půjde nějak vygenerovat). --Marek Genius (diskuse) 13. 2. 2022, 16:42 (CET)

Nemyslím si, že společnost někam přechází (jaký je rozdíl mezi informací a znalostí, BTW?). A když už, tak spíš naopak, zpět k emocím (Svědectví milionů knih: Racionalita je na ústupu již několik desetiletí). Každopádně statistika dobrá, IMHO jen dokazuje, jak málo odborníků tu máme. --Ján Kepler (diskuse) 13. 2. 2022, 19:47 (CET)

@Ján Kepler: To je takový teoretický koncept. V informatice existují tři termíny: data (taky se jím říká údaje), informace a znalosti (viz DIKW pyramida). Data jsou to všechno, informace jsou pouze ta data, jejich význam chápeme, a znalosti jsou ty informace, které už známe a pracujeme s nimi. Takže když napíšu „35689247“, tak to je údaj, protože je to nějaké číslo, ale vůbec netušíte, co to znamená. A když Vám napíšu, že je to číslo, které včera padlo v loterii, tak už znáte význam, a tím se to stalo informací. A pokud Vám to navíc nějak pomůže a budete s tím umět naložit (použijete to, třeba jste si vsadil), tak se to stane znalostí. A existuje taková filosofie a ta říká, že v současnosti žijeme v takzvané informační společnosti a usilujeme o to, abychom se stali společností znalostní, podobně se rozlišuje informační management a znalostní management apod. Nicméně když se podívám na covidovou krizi, tak s Vámi souhlasím a musím říct, že nám tento přechod vůbec nejde, protože taky sbíráme plno dat o nakažených atd., ale pracovat s nimi neumíme :-( --Marek Genius (diskuse) 13. 2. 2022, 22:23 (CET)

Díky za info. Něco od Druckera jsem kdysi četl, ale většina informací již z mého mozku (raději, dobře dělají) odešla. --Ján Kepler (diskuse) 14. 2. 2022, 06:52 (CET)

Já bych byl za strojový překlad (vybraných) článků. Překladače se zlepšily a využily bychom anglické a jiné odborníky. A dík za statistiku. --Jj14 (diskuse) 19. 3. 2022, 23:47 (CET)

Kdy píšeme nové články?

Také rád nahlížím do statistik. Nevím, nakolik jsou některá čísla zajímavá či užitečná i pro druhé. Zkusím jich sem pár hodit. Za posledních 30 dní (od 13. ledna do 11. února) jsme vytvořili 2451 nových článků, včetně některých dodatečně smazaných. V průměru je to 81,7 článku denně. Nejvíce jich přibylo ve čtvrtek 27. ledna (131 článků) a nejméně v pondělí 24. ledna (59 článků). Mimochodem tímto tempem bez smazaných nových článků by česká Wikipedie měla 11. března očekávaných půl milionu článků. V průměru zhruba každých 18 minut vznikne jeden článek, respektive za hodinu vyprodukujeme asi 3,4 článku. Během dne je však naše aktivita nestejná. Do 10. hodiny dopoledne je aktivita podprůměrná a pak začíná stoupat až na vrchol mezi 16. a 17. hodinou, kdy napíšeme v průměru 6 článků. Nejlínější jsme mezi 3. a 4. hodinou ranní s průměrným výkonem 0,4 článku. Nově založený článek má v průměru 5983 bajtů. Nad 5000 bajtů má přitom 1009 článků, naopak pod 1000 bajtů má 153 článků. Největší článek měl 116979 bajtů. Vybraných 30 dnů nemusí být dostatečně reprezentativní vzorek, ale přehled o nových článcích mi zobrazuje pouze 2500 posledních položek. Zajímavé by bylo porovnat korelaci se všemi editacemi (tedy nejen se zakládáním nových stránek), s počasím, s dnem v týdnu (v uvedených 30 dnech se vliv dne v týdnu moc neukázal), s návštěvností, s ročním obdobím (návštěvnost je nejnižší v červenci o víkendech) apod. Hrajete si také někdo s wikičísly? Máte po ruce nějaké zajímavé?

--Radek Linner (diskuse) 12. 2. 2022, 11:11 (CET)

Ta korelace s počasím by byla zajímavá, jestli když je hnusně, píšeme víc, nebo jestli převažují jiné důvody. Packa packy je ale líná při každém počasí :) -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Packa (diskuse • příspěvky)

Tak za tím poklesem aktivity v nočních hodinách bych nějaké mystérium nehledal. Holt oni taky v noci někteří lidi spí, jak říkal ten doktor ve filmu Kulový blesk. V tom se myslím wikipedisté valně neliší od uživatelů jiných internetových stránek.--Hnetubud (diskuse) 12. 2. 2022, 20:40 (CET)

A také nejsme en:wiki, kde jsou uživatelé rozprostření do (téměř) všech časových pásem... --F.ponizil (diskuse) 12. 2. 2022, 21:06 (CET)

Z en:wiki by taky mohla být zajímavá statistika. Její uživatelé jsou asi rozprostřeni rovnoměrněji než její přispívatelé. Přes den jako první začnou přispívat asi Australané, ale ti celkově dodají asi jen 3 % obsahu. O pár hodin později může přijít indicko-pákistánská vlna, která dodá cca 11 % příspěvků. Pak nastoupí Britové se svými 10 % a nakonec největší vlna – Američani a Kanaďané se svými 44 %. Ti obývají čtyři časová pásma, přičemž nejvíce jich je asi na východním a západním pobřeží. Na středozápadě jich bydlí jen velmi málo. Ale to jsou jen mé dohady. Odkud právě teď editují neregistrovaní přispívatelé je možné sledovat na této stránce. --Radek Linner (diskuse) 13. 2. 2022, 14:02 (CET)

Pěkné statistiky. Velmi zhruba to tak odpovídalo tomu, co jsem si myslel. --Marek Genius (diskuse) 13. 2. 2022, 04:16 (CET)

Já si zase myslel, že špička nastává až někdy později večer. A prvních 6 hodin ráno jsem čekal ještě menší provoz. --Radek Linner (diskuse) 13. 2. 2022, 13:09 (CET)

@Radek Linner: Ano, zdálo by se logické, že v noci bude aktivita nulová. Víme ovšem o tom, že tu jsou uživatelé, kteří editují hlavně v noci (ping Wikipedista:Moson81, Wikipedista:Stavrog). Bylo by zajímavé zjistit důvody. Mohly by to být lidé, kteří pracují na noční, ale mají při práci volno (noční hlídači, jejichž jedinou povinností je jednou za hodinu obejít areál, a jinak mohou koukat v kanceláři na televizi nebo editovat Wikipedii). Ale toto asi nebudou všechny případy. --Marek Genius (diskuse) 13. 2. 2022, 16:38 (CET)

Tak mezi 1.00 a 6.00 hodinou ranní za těch 30 dní založilo nový článek celkem 43 wikipedistů, z toho jeden neregistrovaný. Moson81 ani Stavrog mezi nimi nebyli, ale mohli editovat bez zakládání nových článků. Nechci však sledovat nebo analyzovat konkrétní wikipedisty. Mohlo by jim to vadit. V každém případě byli čtyři wikipedisté, kteří v uvedené hodiny založili 5 a více článků. Jeden z nich dokonce 14 článků. A nejednalo se o zakládání nějakých pahýlů nebo rozcestníků, ale spíše o rozsáhlejší články, které měly v průměru 10845 bajtů. --Radek Linner (diskuse) 13. 2. 2022, 18:17 (CET)

Máte po ruce nějaké zajímavé? V rámci svého příležitostného působení na patrole jsem si vygeneroval, kolik vandalismů (editací, které jsou revertovány) se děje ve kterou dobu v týdnu. Data pro rok 2021 to vypadají takto (x – den v týdnu a hodina, y – počet editací označených jako revertované):

Mnohé statistiky o Wikipedii v čase poskytuje stránka [1]. Data o návštěvnosti zase [2]. --Matěj Suchánek (diskuse) 13. 2. 2022, 10:33 (CET)

Pěkné. Tady už bych nějakou korelaci viděl. Naučil jsem se podle Vašeho grafu udělat i vlastní, tak ho zpětně přidávám do svého původního příspěvku.--Radek Linner (diskuse) 13. 2. 2022, 13:09 (CET)

Díky za zajímavý materiál. Vrtá mi hlavou ta 16. hodina, očekával bych v té době spíš silný propad. Že by byl takový rozdíl mezi životem ve městě a na venkově? :-) --Gumideck (diskuse) 13. 2. 2022, 13:17 (CET)

Třeba: Těsně před koncem pracovní doby, než se odejde z kanceláře je potřeba uložit článek, na kterém se celý den pracuje ;-)

A jiní už tou dobou začínají pracovat doma... --JAnD (diskuse) 13. 2. 2022, 19:58 (CET)

Tak to první musím vyzkoušet :-) Mně právě přijde, že zrovna kolem čtvrté hodiny je většina národa na cestě z práce, po úřadech, na nákupy a podobně. --Gumideck (diskuse) 13. 2. 2022, 21:41 (CET)

Jiná statistika – celoroční návštěvnost české Wikipedie v letech 2016–2021. V letech 2016–2019 se počet přístupů k článkům téměř neměnil. V roce 2017 stoupla návštěvnost proti předcházejícímu roku o pouhé 0,2 %, 2018 dokonce poklesla o 0,7 % a 2019 znovu stoupla o 3,9 %. Vlivem pandemie pak v roce 2020 stoupla o 15 % a tuto návštěvnost si v podstatě udržela i v roce 2021 (vzestup o 0,2 %). Osobně jsem čekal, že v loňském roce návštěvnost zase citelně poklesne. Dosáhla počtu 944 778 195 přístupů, tj. v průměru cca 78,7 milionu měsíčně či 2,58 milionu denně. Převzato z Analýzy návštěvnosti projektů

--Radek Linner (diskuse) 13. 2. 2022, 22:08 (CET)

@Radek Linner, Packa: Vliv počasí na editace jsem už kdysi zkoumal a prezentoval na brněnském wikisrazu (před skoro 6 lety). Tamtéž bych si rád vypůjčil něco z tebou (Radku) zde prezentovaného. Ale pokud bys chtěl přijet odprezentovat nám to a pobavit se o tom s námi sám osobně, budu ještě radši :-) Jak se tak dívám do zápisu a svých poznámek, tak jsem to nikde písemně nerozvedl, ale podařilo se mi u sebe v počítači dohledat soubor s daty za jednotlivé dny roku 2015, kdy jsem to srovnával – počet editací za plovoucí týden vs. zaznamenaná teplota v Praze podle Wunderground.com. A musím říct, že podle grafu tam bezpochyby souvislost je. Korelační koeficient mi vyšel -0,63. Na tom příštím wikisrazu bych ukázal a pak snad i zveřejnil ten graf a pokud budu mít čas, zkusím i zopakovat totéž pro data z roku 2021. Na příštích pár dní se předpovídá oteplení, to ten 500.000. článek bude muset ještě chvilku počkat ;-) --Blahma (diskuse) 7. 3. 2022, 18:35 (CET) P.S. Původně zde byla uvedena hodnota koeficientu -0,45, ale dodatečně jsem zjistil, že to platí pro menší vzorek uživatelů (snažil jsem se ověřit si, zda správně odstiňuji roboty), zatímco pro všechny uživatele (vyjma účtů s příznakem robota) to vychází ještě takto jednoznačněji. Až budu mít něco nového, ještě sem napíši.

@Blahma:To je sranda statistika. :) I já jako patrolář mohu odpřísáhnout, že v létě je hesel k prověření o hodně míň a největší nárůst vidím od října dál (VŠ kurzy, PR oddělení, i normální hesla). Jinak v tropických dnech taky nepíšu, většinou protože jsem z toho horka zdechlej. Takový vtípek. OJJ, Diskuse 7. 3. 2022, 18:45 (CET) --OJJ, Diskuse 7. 3. 2022, 18:45 (CET)

@Blahma: Díky Marku. Na práci s čísly a při prezentacích jsi o několik řádů lepší než já. Daleko více by mě proto zajímaly tvé výsledky zkoumání než možnost prezentace těch mých. Mám spíš občas nějaký nápad než dobrou metodiku. Zajímá mě statistika, díky které lépe chápu chod různých wikiprojektů. Proto jsem kdysi Pod lípou navrhoval, že by nebylo špatné na jednom místě wikistatistiky shromažďovat, automatizovat a ty nejzajímavější třeba i prezentovat veřejnosti nebo alespoň sem tam udělat nějakou analýzu pro blog české Wikimedie. --Radek Linner (diskuse) 8. 3. 2022, 14:27 (CET)

@Radek Linner: Ahoj Radku, pojďme to někdy probrat. Třeba na příštím srazu 20. dubna, pokud jsou tedy pro tebe dostupné. Mám několik nápadů, které postupně prezentuji, nejnověji třeba na hodinu aktuální přehled toho, o co na Wikipedii je skutečně právě mezi lidmi zájem, abychom mohli rychle reagovat vylepšením článku a doplněním aktualit, a dokonce dovedu i zjistit, o co je zájem, ale na Wikipedii to dosud nemáme. Všechno je to motivováno primárně snahou o maximalizaci užitku při malém množství času, který třeba mně už teď pro Wikipedii zbývá. Zároveň ještě hledám místo, kde a jakým způsobem vhodně takové údaje prezentovat, aby byly dostupné a na očích dalších wikipedistů (a podnítilo je to k činnosti), ale současně by pak takto shromážděné informace byly (nejlépe s vhodným lidsky dodaným komentářem) jistě zajímavé i pro nějaké ohlédnutí se za „životem na Wikipedii“. Díky za odkaz na diskuzi o zpravodaji, ta mi unikla – pročtu si ji, forma mi přijde dobrá, hned mi to připomnělo mé 7 let staré pokusy o Wikizpravodaj MU, které vzešly z iniciativy Tomáše Mozgy, který pravidelně se svými návrhy předchází dobu, takže třeba k něčemu takovému a na úrovni celé Wikipedie dospěl už nyní čas. Myslím si, že by bylo zajímavé umět nějak shrnout jednou za čas třeba i činnost naší komunity – a tím přispět k lepšímu vnímání toho společenství, které tu tvoříme, vzájemnému povzbuzení a inspiraci. Nedávno jsem třeba založil a hodlám zpropagovat stránku Wikinarozeniny, která už funguje v jiných jazycích a dává příležitost sledovat „výročí“ těch známých i méně známých z nás (zapsat se může každý) – zatím se je snažíme připomínat si na brněnských srazech, ale kdyby byl prostor, jak to dělat komunitně, bylo by to super. Podobně mám třeba i nápad, jak technicky realizovat nějaké zprávy o tom, jakým tematickým a/nebo geografickým oblastem se ten který wikipedista (či případně Wikipedie jako celek) v posledním období věnoval. A pro oživení mne napadají třeba i nějaké hádanky, jako třeba když jsem na poslední Wikikonferenci ukazoval typická slova pro editace jednoho wikipedisty, kde úplně nahoře se tyčila Třebíč a snadno se z toho odhadlo, že je to Frettie. Nápadů mám tedy dost a pokud bude prostor je někde prezentovat, bude to pro mne povzbuzení je dotáhnout do konce a ty už hotové dostat více na světlo. A věřím, že by se přidali i další lidé. Takže už to chce jenom osobu šéfredaktora, který by to z příspěvků ostatních dával dohromady. Co myslíš? --Blahma (diskuse) 23. 3. 2022, 09:49 (CET)

@Blahma: Díky Marku za zájem. Všechny Tvé aktivity jsem už dříve zaznamenal (Wikizpravodaj, Wikinarozeniny aj.). Účast na srazu 20. dubna zatím ještě neslibuji a ani nevylučuji. Nemyslel jsem, že by se mé úvahy někdy podařilo realizovat. Pokusím se něco systematičtějšího dát na papír a sám si zkusím vymyslet nějaké konkrétní kroky. Vždy se mi zdálo, že na digitální encyklopedii z ní máme celkem málo průběžných informací. Jsem trochu skeptický k dlouhodobé práci šéfredaktora či dokonce stálé skupině přispívatelů. Wikipedistů je docela málo a vedlejší projekty brzy skomírají. Myslel jsem na nějakou automatizovanou práci, kde by robot pravidelně vytvářel tabulky či grafy (nebo nějakou jinou vizualizaci). Také by robot mohl poskytnout data za vyžádané období. Mohl by také sám informovat o nějakých nestandardních hodnotách (abnormálně zvýšená návštěvnost, počet vytvořených článků apod.). Jeden z výstupů by mohl být i normální text. Tyto výsledky by pak byly k dispozici případným wikipedistům, kteří z toho můžou udělat příspěvek třeba na wikiblog nebo do médií. Na wikikonferencích přednášel i Josef Šlerka, který sleduje pohyb na Wikipedii a snaží se z toho něco predikovat. Docela by mě zajímalo, co a jakým způsobem sleduje. Možná by se o své zkušenosti podělil. Wikipedie je do značné míry zrcadlem české společnosti, ale zatím se do něj neumíme podívat. Říká nám něco i o jinojazyčných verzích. Když se u nás stane něco mimořádného (tornádo, prezidentské volby, přistání UFO...), dá se sledovat, kdy a na kolik to zaujalo Poláky, Maďary či Estonce. Můžu to zjistit ručně, ale je to pracné a musí mě to napadnout. Automat by na zvýšený zájem upozornil sám. Ale technický stránka, tedy vytvoření robota, je má největší slabina. --Radek Linner (diskuse) 25. 3. 2022, 20:20 (CET)

@Radek Linner: Takovýto automat by byl výborný. Bude to těžké na naprogramování, ale kdyby si někdo dal tu práci, bylo by to super. Určitě fandím statistikám, a obzvláště těm získávaným automaticky, bez nutnosti navštěvovat stěrminály. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 23:18 (CET)

Ukrajinská statistika

Když se něco důležitějšího děje, stoupne sledovanost médií. Zajímalo mě, jak se včerejší události na Ukrajině promítly do návštěvnosti a chodu Wikipediie. Denní počet zobrazení článků na celé české Wikipedii ve čtvrtek 24. února stoupl o 31,7 % proti čtvrtku minulého týdne. Šlo o čtvrtou nejvyšší denní návštěvnost tohoto roku. (Vyšší byla 1., 2. a 9. ledna.) Návštěvnost stoupla i v dalších jazykových verzích. Z Wikipedií okolních zemí to bylo nejvíce u litevské Wikipedie (93,4 %), slovenské (35 %) a polské (29,6 %). U velkých verzí vzestup nebyl tak značný. Německá měla nárůst 15 %, anglická 6,6 %, ruská pouhých 0,7 %. Návštěvnost ukrajinské dokonce klesla o 19,9 %. Buď k ní neměli Ukrajinci přístup nebo měli jiné starosti.

Konflikt vypukl okolo 4. hodiny ranní našeho času. V 9.45 byl o tématu založen článek Ruská invaze na Ukrajinu (2022). Celkem ho editovalo 32 wikipedistů, z toho 10 neregistrovaných. V poledne následujícího dne článek existoval už v 72 jazykových verzích Wikipedie. Český článek byl po zbytek dne zobrazen 14 109×. Zařadil se na 10. místo nejzobrazovanějších článků. Před něj se dostaly články Severoatlantická aliance, Ukrajina, Vladimir Putin, Denacifikace, Válka na východní Ukrajině, Sovětský svaz, Rusko, SWIFT, Stanné právo. Až na 72. místě návštěvnosti se objevil článek, který neměl souvislost s ukrajinskými událostmi. (viz Analýza nejvíce zobrazovaných stránek) Kromě článku o samotné invazi vznikly během dne související články jako Olexij Reznikov, Senkivka (Černihivská oblast), Hostomel, Mezinárodní letiště Hostomel nebo Prezidentské volby v Rusku 2024. --Radek Linner (diskuse) 25. 2. 2022, 13:13 (CET)

Na druhou stranu, návrh na vyjádření solidarity Ukrajině vyšuměl do ztracena, zatímco smazání informace o zasazení jabloně v Třebíči vyvolalo nekonečný flamewar. Takové jsou holt priority wikipedistů. --Hnetubud (diskuse) 28. 2. 2022, 18:29 (CET)

Naštěstí máme náhražku, budeme celý měsíc bojovat s "gender gap". A to je přeci důležitější. Protože Ukrajinci jsou daleko. Zatímco gender díry jsou všude kolem nás.--85.160.3.81 1. 3. 2022, 15:24 (CET)

Bohužel kolegyně svůj návrh doprovodila vlatními úvahami o historických paralelách, což pak „ospravednilo“ uvedení „protinázoru“ a to diskusi (při)zabilo (kremelské dezinfo plní cíle i na wp). Píšete správně, že je to humanitární katastrofa, a tedy argumenty s „politickým“ tématem jsou liché. Návrh, jak to realizovat a který bych mohl podpořit, tam nepadl, a mě také nic nenapadlo. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 3. 2022, 19:05 (CET)

No minimálně ruskou wikipedii by se teď slušelo aspoň morálně podpořit [3]. Ale zdejší komunita si raději bude hýčkat iluze o své povznesenosti nad politiku a hádat se o prkotinách.--Hnetubud (diskuse) 2. 3. 2022, 12:20 (CET)

Jsem si jist, že spoustu lidem ani nedošlo (včetně mě), že se ruská cenzura vztáhne i na Wikipedii. Ale osobně netuším, jak bychom mohli v tomto ohledu RU wiki podpořit, aniž by tím byl porušen jakýkoliv zákon (včetně těch ruských). Souhlasím s tím, že toto prohlášení je další hrozbou pro informovanost ruských občanů. Bohužel, nadace Wikimedia s tím nic moc nezmůže. Jedná se o rozhodnutí cenzorních úřadů Ruska. I kdyby se do toho vložili Anonymous a napadly ruský cenzorní úřad, Rusko už dlouhodobě plánuje se od Internetu odpojit a kompletně izolovat. Dá se předpokládat, že to samé udělá i Čína, no a Severní Korea se k Internetu nikdy ani oficiálně nepřipojila. Odpojením od Internetu docílí Rusko svého, a sice kompletní izolace od zbytku světa v rámci informovanosti svých občanů. S tím už Anonymous ani jiná hacktivistická skupina nic nezmůžou. Takže i kdyby se podařilo odpojení RU wiki od Ruska zvrátit, určitě ne na dlouho. Legálními prostředky už je to zhola nemožné něco prosadit. Morální podpora je sice pěkná, ale v tomto případě nic nevyřeší. Já si nedělám iluze o povznesenosti nad politiku. Naopak se snažím vidět věci z racionálního hlediska (i když je to velmi obtížné), a pravdou je, že pokud se nějaká vláda rozhodne odříznout přístup ze své země na nějakou webovou stránku, prostě to udělá, nebude se správců té dané stránky ptát, jestli jim to nebude vadit. Průser je v tom, že tímto přístupem odříznou cenzoři Rusko kompletně od celé Wikipedie, ruští přispěvatelé se na Wikipedii nedostanou, pokud nepoužijí nějakou formu VPN, nebo rovnou Tor. A snadno se může stát, že VPN služby budou v Rusku zakázány a Tor zablokován. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 2. 3. 2022, 13:36 (CET)

@Hnetubud: Intervence jakéhokoli uživatele, který vědomě (zjemním-li to, pocitově) odstraňuje i relevantní informace, tzn. dřív, než si to pořádně promyslí, zjistí nebo dohledá, není přece žádná prkotina. Tím spíš, když se jeví jako užitečný a zdánlivě spolehlivý (neříkám, že jinak není), nebo když prospěšná editace může snadno zastínit tu vágní. Opravdu jen o jakousi jabloň nešlo. Je třeba položit si otázku, jak daleko takový uživatel dokáže zajít, pokud sebereflexe není zrovna uspokojivá. O tom svědčí i skutečnost, že na něco podobného už byl upozorněn na anglické Wikipedii.

Uznávám, že politika mi blízká není, ale abych se vyjádřil i k té myšlence (obzvláště co se týče návrhu na vyjádření solidarity Ukrajině): je neuvěřitelně smutné, co se ještě může ve 21. století dít, ale Wikipedie válku určitě nevyřeší a nikomu život nezachrání. Je to především encyklopedie, takže, dle mého skromného názoru, by se do dění příliš motat neměla. Leda jen standardní tvorbou, ale být v zásadě neutrální. Hlavně nestrhnout ten stěžejní pilíř, díky kterému je taková, jaká je - nezaujatá. Ostatně jako při každém jiném válečném konfliktu. --Tobartos (diskuse) 2. 3. 2022, 14:55 (CET)

Tady nejde ani tak o politiku jako o humanitární katastrofu. Česká wikipedie měla velkou příležitost ukázat se jako funkční komunita, která se nestará jen sama o sebe a kterou spojují nějaké základní hodnoty, no ale holt dopadlo to jako obyčejně.--Hnetubud (diskuse) 3. 3. 2022, 18:32 (CET)

Podporu můžeme vyjádřit taky českým dezinformačním webům. ;-) --Marek Genius (diskuse) 6. 3. 2022, 14:20 (CET)

Nějaké reakce již jsou. Třeba Martin Urbanec napsal o ruské Wikipedii na Root.cz. Jinak diskuzi na politické téma tady nikdo neukočíruje. V extrémní situaci lidé zastávají extrémní názory a nejsme tady na diskuzi pod články zpravodajských webů. Wikipedie byla vždy apolitická a je to tak dobře. V občanské společnosti máme dost příležitostí své postoje vyjádřit. Na Wikipedii můžou zainteresovaní wikipedisté bez emocí podávat věcné a ověřené informace v článcích. Tam je jejich největší síla. Aktivismus bude asi na místě při podpoře našich ruských a ukrajinských kolegů, podobně jako jsme před lety úspěšně podpořili tureckou Wikipedii. Mimochodem o poměrech na ruské Wikipedii se mluvilo na wikikonferenci v roce 2015 (zde a zde). --Radek Linner (diskuse) 2. 3. 2022, 14:01 (CET)

Ale já samozřejmě vím, že nejsme na diskusi pod články zpravodajských webů. Škoda, že jste takhle neokřikovali také Putinovy obdivovatele, kteří se donedávna předváděli třeba na Diskuse:Rusko.--Hnetubud (diskuse) 3. 3. 2022, 18:32 (CET)

Ani mě nenapadlo někoho okřikovat. Tak to opravdu vyznělo? A diskuzi u článku o Rusku jsem ani nezaregistroval. Diskuze o politice je bažina, do které jsem tady zatím nikdy nemusel vstupovat. Pokud iniciujete nějaké oficiální vyjádření solidarity českých wikipedistů k situaci na Ukrajině, je dost možné, že ji jako hotovou podpořím. Nebudu v tom ale aktivní, nebudu něco sepisovat a přesvědčovat ostatní. Svůj postoj k válce na Ukrajině jsem vyjádřil jinde než na Wikipedii. --Radek Linner (diskuse) 3. 3. 2022, 21:18 (CET)

A jak byste si takovou humanitární pomoc představoval? Uspořádáme sbírku? Protože vypnutí Wikipedie na jeden den smysl nemá, to těm lidem nijak nepomůže. A zvyšovat povědomí lidí o konfliktu netřeba, v televizi je to od rána do večera, to je až moc. A otázkou taky je, jestli potom budeme dělat humanitární pomoc při všech událostech (povodně, zemětřesení, co válka v Sýrii?). --Marek Genius (diskuse) 6. 3. 2022, 14:21 (CET)

Upřímně řečeno, zformulovat nějaký konkrétní návrh vyžaduje určitý čas a námahu. Aby se mi do toho chtělo, musel bych vidět na druhé straně alespoň náznak zájmu.--Hnetubud (diskuse) 7. 3. 2022, 21:48 (CET)

@Hnetubud Já bych to přímo takto neřekl. Myslím si, že míra projeveného zájmu by byla hodně závislá na způsobu pomoci a na konkrétním cíli této pomoci. Příklad: Kdyby třeba byla nějaká sbírka, tak zájem by byl podle toho, zda jsou wikipedisté movití (mohou si dovolit přispět), a podle toho, na co by se přispívalo (léky versus munice). --Marek Genius (diskuse) 8. 3. 2022, 12:06 (CET)

Ale chápu, že už jenom diskuse v této sekci je demotivující. (Mimochodem, Tchořovy poznámky jsou dobré.) --Marek Genius (diskuse) 8. 3. 2022, 12:33 (CET)

Diskuse Pod Lípou samozřejmě přiláká víc wikipedistů než diskuse u konkrétního článku, byť samozřejmě Rusko patří k článkům nějakým způsobem spíš významnějším. Myslím, že někomu vyčítat, že neměl zájem (nebo si ani nevšiml) ohledně nějaké diskuse u článku, ale zapojuje se do diskuse na celokomunitní stránce, moc dobře nejde.--Tchoř (diskuse) 6. 3. 2022, 20:44 (CET)

Válka na Ukrajině má samozřejmě i informační rozměr. A úkolem wikipedistů podle mne v této době i nadále zůstává především dělat dobře svoji práci. Psát encyklopedii. Aby měl každý možnost si dobře rychle cokoliv ověřit. Pokud chcete podpořit Ukrajinu, můžete psát o libovolných ukrajinských tématech. Ještě tolik je jich úplně nepokrytých, mnohé jsou pahýly. Pokud chcete podpořit tu část Ruska, které jde o pravdu, pište pravdivé články o Rusku. Občas se dostanu do nějaké politické diskuse a když to nemá skončit plkáním, tak se nakonec diskuse stočí k nějakým tvrdým datům, třeba hospodářským, třeba demografickým, třeba zeměpisným, třeba historickým, třeba politickým. Tam všude, v těch tisících soukromých diskusích v hospodách a po vlacích, nakonec může wikipedie pomoci, aby ta pravda vítězila. A zejména u neanglofonních zemí, kde si čtenáři obvykle neumí přeložit primární a domácí zdroje, je ta Wikipedie momentálně v podstatě bez konkurence.--Tchoř (diskuse) 6. 3. 2022, 20:44 (CET)

No, cosi jsem už pro českou wikipedii udělal, takže podobné úkolování opravdu nepotřebuji. Stejně tak neberu obviňování z jakési politizace wikipedie, na to tu jsou a byli jiní kofři. Opět se zkrátka potvrdilo, že jakákoli iniciativa, která vychází od nás pěšáků, je na tomto projektu nežádoucí.--Hnetubud (diskuse) 10. 3. 2022, 17:45 (CET)

Myslím, že tohle s nějakým pěšáctvím nesouvisí. Možná bych pochopil kritiku opačnou – že třeba nějakému nepěšákovi někdy komunita odkývala nějakou poměrně pochybnou iniciativu a zda to náhodou nesouvisí s tím jeho nepěšáctvím. Ale to by pak chtělo kritizovat konkrétně … a je to vlastně diskuse na nějaké úplně jiné téma.--Tchoř (diskuse) 10. 3. 2022, 21:00 (CET)

Velikost obrázků/vlaječek v seznamech

Jako spíše okrajové téma vkládám sem. Všiml jsem si poměrně velkých obrázků vyznamenání v seznamech (Putin, Těreškovová@Buccinek :), které alespoň na mě už působí výrazně, když přebíjí text. Protože je grafika vyznamenání celkem běžnou součástí hesel, jaký je názor na velikost v těchto případech? --Kacir 24. 3. 2022, 04:27 (CET)

Osobně bych volil velikost obrázků tak, aby (příliš) nepřetékaly úroveň textu na způsob Albrightové. --Kacir 24. 3. 2022, 04:27 (CET)

I tam je pro mě jako laika naprosto nejasné, proč se vyznamenání vypadající jako české (na které se i hypertextově odkazuje) jmenuje Řád Bílého lva velkokříž; pamatuji si z dětství, že byl kdysi užíván název Řád Bílého lva s řetězem (což je znak Prvé třídy řádu), dostal ho třeba Muhammad Rezá Pahlaví, ale na stránce o českém vyznamenání ani v legislativě nic není o přívlastku velkokříž. Petr Karel (diskuse) 24. 3. 2022, 18:28 (CET)

Ideálně by měly být tak velké, aby byly jednotlivé řádky stejně vysoké.

a nekombinovat s vlajkami, zahraniční u Putina vypadají dost divně --JAnD (diskuse) 24. 3. 2022, 08:34 (CET)

Čím méně omalovánek, tím lépe, v tom jde i o celkovou důvěryhodnost wikipedie. Asi by bylo dobré si konečně uvědomit rozdíl mezi encyklopedií a leporelem pro předškoláky a nezamořovat články nevkusnými a navíc zbytečnými fangličkami a cingrlátky.--Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2022, 17:17 (CET)

Zlatá slova, podepisuji. Petr Karel (diskuse) 24. 3. 2022, 17:55 (CET)

Kritériem by měla být lepší orientace v textu, tabulce apod. A k tomu nutné také všeobecné povědomí o grafickém symbolu - jsem ochoten připustit, že nadpoloviční většina uživatelů cswiki dokáže identifikovat 20 zemí podle vlaječky (i když bych na to nevsadil), ale identifikovat jediné vyznamenání podle grafického zobrazení méně než 1 % (nepodložený dojem, promiňte skeptikovi, můžete-li). Petr Karel (diskuse) 24. 3. 2022, 18:06 (CET)

Vlaječky nemusí nutně sloužit k rychlému rozpoznání státu, ale k rychlému nalezení místa na stránce, kde jméno státu (jakožto potenciálně důležitý údaj) je uvedeno - za tou vlajkou. V některých infoboxech slouží spíš jako pestrobarevná různorodá odrážka, například v seznamu nástupnických států nebo v seznamu států zúčastněných v konfliktu. místo obyčejného

• puntíku --Chrz (diskuse) 24. 3. 2022, 18:17 (CET)

Odmaz cen a vyznamenání se podařil v infoboxu - osoba, i když se toho botovodiči zřejmě báli a žádost nechali bez odezvy. V minulosti zmizely i medaile z úvodu článků. Další krok, odmaz grafických fangliček ze seznamů v textu, bych podpořil. Je k tomu potřeba založit hodně viditelnou diskusi Pod hlavní lípou, ještě lépe ŽOK.--Kacir 24. 3. 2022, 18:31 (CET)

Já bych se tomu zas nějak úporně nebránil, pokud by to byla tabulka, infobox, navbox... Ale takhle v odrážkovém seznamu, kde obrázky nekontrolovaně lítají nezarovnaně okolo textu, nebo když se text snaží mermomocí aspoň na jednom řádku prodrat mezi dvěma obrázky... tak bych byl asi i proti malým obrázkům. Nepůsobí jako leporelo, ale jako takové ty texty pro děti kde chvíli je text, pak najednou obrázek místo slova, a pak zase text.... --Chrz (diskuse) 24. 3. 2022, 18:04 (CET)

Congratulations!

Congratulations on reaching the 500,000 article milestone! Gratulujeme k dosažení milníku 500 000 článků! (deepl). from huwiki. :) --Xia (diskuse) 31. 3. 2022, 09:19 (CEST)

@Xia: Thank you, köszönöm. — Draceane ^diskuse_příspěvky 31. 3. 2022, 09:49 (CEST)

Thank you! We'll keep up the pace. --2001:718:604:30:A3E7:DE42:DE90:5EC8 4. 5. 2022, 11:58 (CEST)

Považuje se vlastní bakalářská či diplomová práce za vlastní výzkum?

Tak mne napadlo, pokud budu o něčem psát bakalářskou či diplomovou práci, a budu z toho chtít udělat i článek na Wikipedii (použít jej jako reference o nějaké problematice), považuje se to za vlastní výzkum? Respektive je nějakým způsobem povoleno využít jako zdroj v článku bakalářskou či diplomovou práci, byť někoho jiného? Bakalářská i diplomová práce je svým způsobem platný zdroj informací, sama o sobě obsahuje reference na knižní zdroje zabývající se tematikou a obsahují vlastní výzkum, který odkazované teoretické zdroje potvrzuje či vyvrací. Autorem takové bakalářské či diplomové práce je studen VŠ, nicméně vlastníkem autorských práv je samotná škola (alespoň ve většině případů). Jedná se o platný sekundární zdroj, nebál bych se dokonce ani označení za primární zdroj, neboť přeci jen tam probíhá výzkum, který v dnešní době potřebuje reference stejně jako jiné zdroje. Pokud o daném výzkumu navíc píše i tisk, je to další podnět k založení článku. Autor takové bakalářské či diplomové práce danou problematiku v práci zná lépe, než většina lidí, a pokud je zároveň i přispěvatelem na Wikipedii, dá se předpokládat, že o svých poznatcích bude chtít sepsat článek, nebo jiný článek s podobným zaměřením o své poznatky obohatit. Považovalo by se to tudíž za vlastní výzkum či střet zájmů, pokud by k něčemu takovému došlo? --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 4. 2022, 08:06 (CEST)

Pochopitelně to je zdroj, který lze citovat. Dokonce existuje i šablona Citace kvalifikační práce. Práce by měl být sama dost zdrojována a autorizována. Ale kopírovat z té práce bych asi nekopíroval, je to přeci jen trošku jiný styl textu. --frettie.net (diskuse) 7. 4. 2022, 09:33 (CEST)

Ahoj, @Polda18 rozdělím odpověď na dvě části:

Autorská práva: Vlastníkem autorských práv je u školních děl autor, nikoli škola. Škola má pouze právo na uzavření licenční smlouvy s autorem o využívání školního díla (a v mezích příslušné zákonné licence dílo využívat i bez uzavření takové smlouvy). Zákon výslovně specifikuje, že taková licenční smlouva má být uzavřena "za obvyklých podmínek".

Co se použití práce týče, pokud se nemýlím, (hlavním) účelem bakalářské (i magisterské/diplomové) není přinášet nové poznatky (to je až účelem disertační práce). Mělo by tak možné problému se elegantně vyhnout a využít zdroje v práci uvedené .

Osobně vysokoškolské kvalifikační práce nepovažuji za nějak zvlášť věrohodné zdroje, protože v procesu jejich tvorby není téměř žádná redakční kontrola (srov. s procesem publikace článků v odborných časopisech). Dokonce je i otázka, do jaké míry je možné je považovat za publikovanou práci ([4]). Doporučuji na toto téma Wikipedie:Diskuse o smazání/Jiří Zeman a odkazovaný komentář Verosusy. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 4. 2022, 09:35 (CEST)

Domnívám se, že kvalifikační práce skutečně nejsou dostačující k doložení encyklopedické významnosti, což byla ta otázka řešená u Jiřího Zemana. Nejsou to v tomto smyslu publikované práce, neprošly klasickým redakčním procesem (byť mohly mít v procesu přípravy dohled vedoucího práce a následně byly formálně podrobeny i oponentuře). Nicméně pro doložení jednotlivých informací v článcích s jasnou/prokázanou významností bych se jim úplně nevyhýbal, jen je třeba k nim přistupovat obezřetně.

Například v teoretických úvodech často vycházejí čistě z již publikovaných odborných prací v oboru, ale zároveň z nich vytahují jen to nejrelevantnější a poskytují tak stručný přehled o tématu. Navíc díky zveřejnění prostřednictvím Theses.cz apod. zdostupňují online informace, které by se jinak daly dohledat třeba jen v tištěných skriptech s omezenou dostupností ve fakultních knihovnách nebo v jiných tištěných materiálech vydávaných lokálními/regionálními institucemi nebo firmami apod.

Nižší kvalitu samozřejmě vykazují bakalářské práce, které jsou mnohdy na úrovni středoškolských odborných prací nebo různých seminárek, mívají i relativně nízkou jazykovou úroveň, častěji v nich jsou i jednotlivé faktické chyby včetně překlepů v číselných údajích, názvech apod. Oproti tomu k disertačním pracím už bych měl velkou důvěru, odborná úroveň je podstatně vyšší, včetně zdrojování, často takové práce bývají s odstupem času i skutečně publikovány v knižní podobě (v takových případech bychom ovšem asi měli dávat přednost té publikované verzi, je-li nám dostupná).

Každopádně k obavám o vlastní výzkum se při použití vlastní kvalifikační práce přidává ještě onen střet zájmů. Byť by byl autorův vztah ke zkoumanému tématu nezaujatě vědecký, vztah k používané kvalifikační práci a jejím případným závěrům už je zaujatý a nekritický. Takže je opět na místě obezřetnost. Ovšem podobně jako třeba v doporučení Wikipedie:Autobiografie, ve skutečnosti takový střet zájmů představuje pouze potenciální riziko, proto se moc nedoporučuje, zcela zakázané to ale není. Zkušený wikipedista by měl být schopný napsat kvalitní článek i sám o sobě, protože by si měl být vědom všech principů kvalitní wikipráce, daleko větší problémy jsou u jednorázových editorů, kteří sem přišli právě jen kvůli tomu, aby tady otiskli svůj obraz.

Já jsem kupříkladu kdysi sepsal článek Kontinentální blokáda na základě ani ne diplomky, ale pouhé seminárky, využil jsem ovšem její text a zdroje v ní používané, na samotnou práci jako zdroj jsem se vůbec v referencích neodkazoval, protože by za věrohodný zdroj posloužit nemohla. --Bazi (diskuse) 7. 4. 2022, 10:29 (CEST)

@Martin Urbanec, Bazi: Takže v podstatě je lepší nepoužívat takové závěrečné vysokoškolské práce jako zdroj a spíše se odkazovat na zdroje v nich obsažené. To zní férově. Otázkou je ovšem, jak by pak student, který se rozhodl práci současně sepsat i na Wikipedii v podobě encyklopedického článku, takovou práci obhajoval, pokud by se jeho článek na Wikipedii našel a škola neměla o jeho aktivitě na Wikipedii ani ponětí. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 4. 2022, 10:34 (CEST)

Netuším, jak by ji chtěl obhajovat, to je jaksi vztah mezi ním a školou, ne mezi ním a Wikipedií. Ale předpokládám, že nejbezpečnější by bylo nejdřív práci odevzdat a pak teprve ji využít pro Wikipedii. Případně je možné, aby se ve svém uživatelském profilu přihlásil ke svojí civilní identitě, takže by pak snad byl schopen při obhajobě prokázat, že co je napsáno na Wikipedii, skutečně napsal on, a ne někdo jiný, od koho by to jenom okopíroval do svojí práce. Příspěvky na Wikipedii jsou přece jednak dohledatelné v historii editací, jednak i dál šiřitelné pod CC, jejich poskytnutí pro Wikipedii nevylučuje využití téhož textu i jinde a jinak. Tak jako tak je otázka, co by prošlo nebo neprošlo u obhajoby práce, spíš na konzultaci s vedoucím práce než s wikipedisty. --Bazi (diskuse) 7. 4. 2022, 10:52 (CEST)

Tak já své civilní jméno na své uživatelské stránce uvedené mám, včetně školy, na které studuji, takže u mě by to problém nebyl. Spíše bych se obával toho, jak by škola postupovala, protože toto kontroluje systém, který hledá shody s obsahem na internetu a ohodnotí práci pomocí skóre označující, jak moc pravděpodobné je, zda-li je daná práce plagiát. Tento nástroj nebere v potaz možnost, že to psala tatáž osoba, a předpokládá, že pokud se student věnuje své závěrečné práci, koná ji výhradně v rámci školy a nepublikuje ji i jinde. Samozřejmě bych neměl problém poukázat na autorství textu na Wikipedii a dokázat, že účet, který článek založil, patří mne. Ale nejsem si jist, jak by se k tomu škola postavila. Takže ano, bezpečnější bude nejdříve napsat závěrečnou práci, a na Wikipedii zveřejnit článek až poté, co je práce zveřejněna. Případně se mohu zeptat ještě osobně ve škole, zda by to nebyl problém, pokud bych závěrečnou práci psal současně i na Wikipedii, zda by to nebyl problém poté při obhajování práce. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 4. 2022, 11:17 (CEST)

@Polda18Dobré odpoledne, přebírání citací je velmi problematická věc a je vždy lepší jít přímo do zdroje (pokud je to možné). Když se překlopí seminárka do Wikpedie tak je otázka jestli by se to nemělo prohnat přes OTRS... Nevím. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 7. 4. 2022, 14:12 (CEST)

Zdravím všechny, já při svém studiu diplomové práce používám pro získání základního přehledu o daném tématu, ale vždy mě zajímají posudky a výsledné hodnocení (pokud jsou dostupné). Nedávno jsem řešil s redakcí jednoho odborného recenzovaného periodika publikaci svojí diplomky po částech. Podmínkou pro zveřejnění článku je, že dosud nebyl publikován. Redakce časopisu nepovažuje zveřejnění na univerzitním webu za publikaci. Tato moje zkušenost potvrzuje to co píše Verosusa, že takováto práce je považována za nepublikovaný rukopis. Ano, disertace mívají obvykle vyšší úroveň tam je podmínkou přinést něco nového. Za přínos práce může být považováno i to, když se po důkladném a hlubokém zkoumání tématu nic nového nenajde. Vědě zdar! --F.ponizil (diskuse) 7. 4. 2022, 14:10 (CEST)

O čem se píše a čte na Wikipedii

Zdravím, inspirován dřívějším počinem Martina Urbance jsem pro jeden ze svých projektů sestavil statistiku zastoupení jednotlivých témat v nově zakládaných a nejvíce navštěvovaných článcích v průběhu času. Říkal jsem si, že se o výsledky podělím i zde na svém pískovišti. Obecně se zdá, že se popularita jednotlivých témat v čase proměňuje podle aktuální situace. V posledních měsících například výrazně vzrostl zájem o "Armádu a válečnictví" a na anglické Wikipedii zájem o články o Evropě poprvé za více než dva roky překonal zájem o články o Americe (zjednodušeně řečeno, neboť statistika zahrnuje pouze 1000 nejnavštěvovanějších stránek). Na druhou stranu aktuální dění podle všeho příliš neovlivňuje rozložení témat nově zakládaných článků. Větší vliv se zdají mít různé editační akce, WikiGap například pravidelně způsobuje krátkodobý nárůst počtu nových životopisných článků o ženách. --Sintakso (diskuse) 28. 4. 2022, 23:25 (CEST)

@Sintakso: Ano, to jsem si taky říkal, že aktuální dění nemá prakticky žádný vliv na vznik nových článků, zřejmě tu každý tvoří jen to, co ho zajímá a co patří k jeho hobby (což nelze nikomu vyčítat). (Ten WikiGap na CS Wiki skoro vypadá, že nárůst nových článků o ženách začal klesat, vždy, když je tam přerušovaná čára, tak v tu chvílí jde počet článků o ženách, ale i o mužích prudce dolů.) V grafech Evropy mi chybí střední Evropa, my se tedy řadíme pořád do východní? Tušíte, co by mohly být ty zuby v grafech čtenosti článků na CS Wiki na konci roku 2020? Je to skoro na každém grafu, ale někde zub nahoru a někde dolů (listopad nebo prosinec 2020). --Marek Genius (diskuse) 4. 5. 2022, 14:33 (CEST)

Jestli jsem to postřehl správně, jeden graf je návštěvnost (v grafu je napsáno, že jde o enWiki, ale zařazený je mezi českými grafy). To je ta křivka, která se v období kolem WikiGapu spíš propadá (mužské i ženské). Zato nově založené články na csWiki jsou v druhém grafu, tam ženské biografie vždy v době WikiGapu povyskočí a spolu s nimi i životopisy celkově (zhruba o stejný počet). Že po odeznění této pravidelné akce zase poklesá na předchozí úroveň, je IMHO důsledek právě toho, že akce je jen nárazová během toho jednoho měsíce. Tato křivka ženských životopisů ovšem meziročně dosahuje čím dál vyššího vrcholu (za ty tři zaznamenané roky). A připomínám, že ta modrá křivka nejsou mužské životopisy, ale životopisy celkově, tedy její pohyb kolem WikiGapu je patrně ovlivněný právě těmi ženskými životopisy. --Bazi (diskuse) 4. 5. 2022, 17:10 (CEST)

Díky za postřeh ohledně nesprávného popisku u grafu návštěvnosti českých životopisů, už by to mělo být opraveno. --Sintakso (diskuse) 6. 5. 2022, 05:25 (CEST)

ORES má v některých ohledech vcelku nahrubo stanovené kategorie, takže Česko skutečně řadí do východní Evropy. A u těch zubů ke konci roku 2020 si také nejsem moc jistý. --Sintakso (diskuse) 6. 5. 2022, 05:27 (CEST)

@Sintakso Díky za to! Dovoluji si pingnout @Natalia Szelachowska (WMCZ), @Natálie Schejbalová (WMCZ) a @Klára Joklová (WMCZ), které by toto mohlo zajímat. --Martin Urbanec (diskuse) 4. 5. 2022, 17:54 (CEST)

@Sintakso Jen jsem chtěla poznamenat, že mi graf WikiGapu udělal velkou radost, takže za něj díky. :) --Natálie Schejbalová (WMCZ) (diskuse) 4. 5. 2022, 17:56 (CEST)

Díky @Martin Urbanec, jsou to zajímavé informace --Natalia Szelachowska (WMCZ) (diskuse) 12. 5. 2022, 10:30 (CEST)

Moc díky za skvělou statistiku, obsahové analýzy Wikipedie je něco, co nás samozřejmě zajímá, často to s Martinem řešíme, ale jsem moc ráda, že není zdaleka jediný. Doufám, že se dostaneme k dalšímu rozšiřování, sdíleli jsme výsledky napříč týmem, budeme z nich rozhodně dál vycházet, takže za nás jen houšť. Bylo by skvělé mít v tomhle možnost se na statistiky občas dívat s vámi, co je zpracováváte a spolu je analyzovat. Pokud budete mít chuť v tomhle pokračovat, my jsme rozhodně pro a rádi se jakkoli připojíme – ještě jednou díky za tým WMČR. --94.230.145.39 18. 5. 2022, 18:23 (CEST)

Děkovací statistika

V únoru jsem zde uvedl statistiku "Kdy píšeme nové články". Byla to statistika za 30 dní provozu české Wikipedie, kdy vzniklo 2451 článků a z toho jsem se pokoušel usoudit, ve kterou denní hodinu jsou wikipedisté nejaktivnější. Nebylo jasné nakolik je to reprezentativní vzorek. Nyní jsem vzal pro porovnání jiná data, která pokrývají delší období – od 1. ledna do 6. května 2022. Jde o počet poděkování. Za 126 dní si wikipedisté navzájem poděkovali celkem 6012×, tedy v průměru asi jednou za půlhodinu. Korelaci můžete posoudit sami. Jsou to trochu jiná čísla. Obě statistiky se shodují v nízkém provozu v ranních a dopoledních hodinách. U poděkování začíná aktivita stoupat po 7. hodině a mezi 9. a 24. hodinou jde již o plný provoz. Špička nastává mezi 21. a 23. hodinou. Naopak po 16. hodině, kdy vzniká nejvíce článků, je počet poděkování z odpoledních i večerních hodin nejnižší.

• Statistika poděkování

• Statistika nových článků

Funkce poděkování byla zavedena v roce 2013 a poprvé poděkoval 8. října 2013 Rosičák. Nejvíce se děkovalo 24. ledna a 27. února (celkem 102× denně), nejméně 6. března (20×). Během týdne se nejvíce děkuje v pondělí (průměrně 55,5 poděkování) a nejméně v sobotu (44,7). V rámci měsíců počet klesá. V lednu to bylo v průměru denně 57,5, v únoru 51,5, v březnu 43,1 a v dubnu 41 poděkování. Pokud je děkování přímo úměrné s naší aktivitou, pak můžeme spekulovat, že s delšími a teplejšími dny se editování věnujeme stále méně. (Data převzata z Knihy poděkování) --Radek Linner (diskuse) 7. 5. 2022, 19:54 (CEST)

@Radek Linner: Hm, hezké, děkuji za vypracování statistiky. Je škoda, že Kniha poděkování neukazuje, za jaké editace bylo poděkováno. Bylo by tak zajímavé zjistit, jestli více děkujeme za tvorbu nový článků nebo úpravy těch stávajících a nebo třeba v diskusních prostorech. To poděkování je totiž taky taková odpověď, dříve když se o něčem diskutovalo, tak druhý odepsal něco ve stylu „ano, s tím souhlasím“, ale dnes se jen poděkuje a znamená to vlastně „četl jsem, vím o tom, nemám další námitku“. Zároveň to ale taky supluje funkci lajku a haha na Facebooku, tzn „váš komentář, který jste někomu poslal, mě pobavil, souhlasím s ním“. Takže je jasné, že to nebude úplně korelovat s tvorbou nových článků. (Zajímavé by bylo zjistit, jestli vkladatel žádosti do Wikipedie:Požadované články poděkuje za jeho vytvoření, ale ani to se asi zjistit nedá.) Nebo otázka, jestli uživatelé, kteří více děkují, zároveň také více poděkování dostávají (jestli se jim to „dobro“ vrací). --Marek Genius (diskuse) 12. 5. 2022, 11:55 (CEST)

@Marek Genius: Myslím, že funkce poděkování byla původně koncipována právě tak, že jde pouze o kontakt mezi dvěma wikipedisty a druzí do toho nemají vstupovat a komentovat. Proto se nemůžeme dozvědět, za co se děkuje. Já třeba děkuji mimo jiné za opravu mé vlastní chyby. Podle grafů mezi děkováním a tvorbou článků nějaká korelace je. S tvorbou požadovaných článků moc zkušenosti nemám. Jen tipuji, že vznikají až s časovým odstupem a původní žadatel už to nemusí zaregistrovat. Ve statistice jsem viděl, že někteří wikipedisté děkují výrazně více než ostatní a „návratnost“ poděkování by se dala zjistit. Na to by však bylo vhodné vzít všechna data od roku 2013 a sám nevím, jak to udělat jednoduše. --Radek Linner (diskuse) 12. 5. 2022, 13:50 (CEST)

@Radek Linner: Ono väčšina dát, dostupných cez logy a špeciálne stránky je efektívne agregovateľná cez SQL nad replikami projektových db., pre inšpiráciu konkrétne ohľadom logu poďakovaní viď napr. quarry:query/7233 (o miere celkovej ďakovacej reciprocity v zmysle asymetrie ďakujúci vs. poďakovaní sa už z týchto jednorozmerných rebríčkov dá niečo usudzovať; dalo by sa na to asi pozrieť aj párovo a vybrať páry s najväčšou/najmenšou asymetriou resp. s najväčším počtom vzájomných poďakovaní, bola by to ale asi skôr tak akademická zábava bez výraznejšej pridanej hodnoty). --Teslaton (diskuse) 12. 5. 2022, 15:19 (CEST)

@Teslaton: Ano, taky jsem tušil, že cesta vede přes SQL, se kterým já ale pracovat neumím a je to námět pro „statistikování“ pro někoho dalšího. Hodnota takových výzkumů je samozřejmě sporná, nicméně pokud mám jeden či dva pozitivní ohlasy, nelituji jedné hodiny práce. Někdy z toho může vzejít zajímavá diskuze, jako například zde U krbu před osmi lety, kdy podobný výzkum dělal @Jagro. Bylo by možná opravdu zajímavé zjistit, do jaké míry bývá poděkování vypárované. Nakolik wikipedisté sledují práci jiných vybraných wikipedistů. Když mi někdo poděkuje, nemám potřebu hledat rychle v jeho práci důvod k mému poděkování. Sleduji spíše změny u článků, které jsem editoval v poslední době a občas děkuji za nějaké zásadnější pozitivní změny či za opravy mých chyb. A v tomto by se možná mohla diskuze rozeběhnout. Sledujete oblast svých zájmů (sledované stránky) nebo i jakékoliv příspěvky některých vybraných wikipedistů? Nakolik slouží funkce poděkování k dobré atmosféře na Wikipedii? A kolik wikipedistů ji asi využívá? --Radek Linner (diskuse) 12. 5. 2022, 17:07 (CEST)

@Radek Linner: Funkci poděkování využívám vlastně od samého začátku, co se na české Wikipedii objevila. Občas ji použiji… když se to hodí. Buď poděkuji za odpověď, když mi někdo v diskusi napíše a zdá se mi již zbytečné přímo odepisovat, neboť již nemám další námitky a v zásadě jsme (třeba i v původně sporné diskusi) nakonec našli shodu. Občas poděkuji i za odpověď někomu jinému, se kterou souhlasím, ovšem to jen v těch diskusích, které sleduji a kterých jsem se zároveň taktéž zúčastnil. A ano, děkuji, když udělám někde nějakou chybu a někdo to po mně opraví. A nebo když dám nějakou žádost o něco (nástěnka správců), tak tomu, kdo té žádosti vyhověl, ale takových žádostí nedávám zase tolik. Sleduji v zásadě jenom články, které jsem v nedávné době upravil (ty ve Sledovaných stránkách), nesleduji příspěvky wikipedistů, jen, když narazím na někoho, koho ještě neznám, tak se podívám, co je zač (uživatelská stránka, diskusní stránka, jak je aktivní, kolik má příspěvků, jakému tématu se obvykle věnuje, kolik let zde působí), ale za to samozřejmě nijak neděkuji, to jen, abych si udělal obrázek, zda je to např. nováček, nebo již někdo zkušenější. Že bych přímo aktivně sledoval příspěvky někoho, abych nalezl editaci, za kterou bych poděkoval, to ne. --Marek Genius (diskuse) 13. 5. 2022, 08:35 (CEST)

@Radek Linner: Se SQL také neumím, jen jsem si dovolil forkovat kód od Teslatona pro cswiki: quarry:query/64510. Celkem mě překvapilo, kolikrát jsem už poděkoval, zjistil jsem, že víc děkuji, než kolikrát mi bylo poděkováno (to jsem tak nějak čekal, mám to v poměru 2:3). — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 5. 2022, 09:45 (CEST)

@Draceane: Děkuji. Takže za necelých 9 let zde máme 131 wikipedistů, kteří poděkovali nebo jim bylo poděkováno nejméně 283×. Celkem 25 wikipedistů dostalo více než 1000 poděkování (nejvíce 3441) a 28 wikipedistům bylo více než 1000× poděkováno (nejvíce 4170×). Když vezmu 30 wikipedistů, kteří nejvíce děkují, osmi z nich se „poděkování“ vrátilo více než jich rozdali (26,7 %). Největší rozdíl z této první třicítky je u wikipedisty, který poděkoval 5,7× více, než poděkování dostal. --Radek Linner (diskuse) 13. 5. 2022, 11:46 (CEST)

@Radek Linner: Jsem rád, že patřím k těm, kteří opravdu hodně děkují. Podle mě to patří ke společné práci, mě potěší, když někdo upřesní něco, co provedu nebo něco upraví a opraví. --frettie.net (diskuse) 13. 5. 2022, 12:39 (CEST)

@Frettie: Ano, nevěděl jsem, jestli Tě můžu přímo jmenovat. Jsi na 3. místě. Z nejvíce děkujících wikipedistů na české wiki máš největší rozdíl mezi rozdanými a obdrženými poděkováními (3894 a 680, tedy 5,7 násobek). Může Tě frustrovat ten nepoměr nebo naopak těšit, že tu rozdáš více pozitivity. Já mám statistiku svých poděkování dost špatnou. --Radek Linner (diskuse) 13. 5. 2022, 15:55 (CEST)

@Radek Linner: Nefrustruje, to vůbec. Naopak rád poděkuju za i třeba drobnost, která mě potěší. Podle mě je fajn, když někdy někdo poděkuje. Dělám to tak i živě (a celej život) a myslím, že to může člověka potěšit. --frettie.net (diskuse) 13. 5. 2022, 17:41 (CEST)

@Radek Linner: Velmi děkuji za vypracování této statistiky. Rád bych se ale zeptal: Jaký je rozdíl mezi „Celkem 25 wikipedistů dostalo více než 1000 poděkování“ a „28 wikipedistům bylo více než 1000× poděkováno“? Je to nějaká chyba, nemělo tam být náhodou „dalo“ nebo tak něco? A nebo mi to jenom nemyslí. Těch 131 wikipedistů je součet wikipedistů, kteří buďto 283 a vícekrát poděkovali nebo jim bylo 283 a vícekrát poděkováno? (Proč tento součet? Z technických důvodů, snazší nalezení/zpracování?) --Marek Genius (diskuse) 13. 5. 2022, 13:52 (CEST)

@Marek Genius: Ano, napsal jsem to zmateně. Máme 25 wikipedistů a každému z nich bylo poděkováno více než 1000× (nejvíce 3441×). A máme 28 wikipedistů, kteří jiným poděkovali více než 1000× (nejvíce 4170×). Do statistiky jsem měl k dispozici 100 největších děkovatelů a 100 největších příjemců děkování a tyto dvě skupiny se do značné míry prolínají. 31 z nich však bylo pouze v jedné ze skupin, takže jde celkem o 131 wikipedistů. Nejméně děkující wikipedista poděkoval 283× a jeden wikipedista dostal nejméně poděkování, a to 355×. Tady to máme v grafech:

• 30 nejvíce děkujících wikipedistů a počet jejich rozdaných poděkování

• 30 wikipedistů, kterým se nejvíce děkuje a počet jejich obdržených poděkování

Když vezmu 30 wikipedistů, kteří děkovali nejvíce, tak 8 z nich (26,7 %) dostalo více poděkování, než sami rozdali. Děkující wikipedisté dle mého přispívají k dobrému duchu na Wikipedii a je to dobrá zpětná vazba pro editující. Jsou také wikipedisté, kteří z různých důvodů děkují méně a dělají také dobrou práci. Jsou to čísla, nikoliv soutěž. Když zde funkci poděkování zavedli, přišla mi zvláštní a čekal jsem, jak se tu ujme. I proto jsem nyní dával dohromady tato čísla. --Radek Linner (diskuse) 13. 5. 2022, 15:55 (CEST)

Poděkování může být za založení článku, opravu faktické chyby, opravu, s níž jsem někoho předběhl – to by klidně mohlo být veřejné. Ale také za příspěvek v diskusi, se kterým nějakým způsobem souhlasím, a tam už je to opravdu spíše mezi čtyřma očima. A k tomu děkování za založení – leckdy dostanu poděkování za něco, co jsem založil (na Wikislovníku) před 6 či 8 lety. --JAnD (diskuse) 12. 5. 2022, 14:12 (CEST)

Dobré odpoledne, souhlasím s Janovým pojetím. Já ještě děkuju u voleb za hlasy pro, které jsem dostal. --F.ponizil (diskuse) 12. 5. 2022, 14:25 (CEST)

Reaguji trochu se zpožděním, ale považuji za vhodné to zde zmínit. Poděkováním byla věnována pozornost i ze strany výzkumníků. Bylo například zjištěno, že rozeslání poděkování 15 % nejproduktivnějším nováčkům vedlo k tomu, že u Wikipedie zůstalo o 10–20 % nováčků více (podle jazykové verze Wikipedie). Zájemcům doporučuji ke čtení příslušnou studii zpracovanou výzkumníky z CAT laboratoře, která působí při Cornellově univerzitě. Ačkoli je třeba být při interpretování výsledků jedné studie opatrný, považuji ji za jeden z dokladů toho, jak jsou poděkování na Wikipedii důležité.

FYI účastníci této diskuse: @Draceane @F.ponizil @Frettie @JAn Dudík @Marek Genius @Radek Linner @Teslaton. --Martin Urbanec (diskuse) 5. 8. 2022, 13:36 (CEST)