Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Evoluce

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --OJJ, Diskuse 19. 6. 2023, 12:50 (CEST)

Evoluce

Přeju krásné Velikonoční pondělí a předkládám jeden loňský článek, který je o tak kruciálním tématu, že si nikdo netroufl ho přečíst. Napsal jsem to už o loňském létě a postupně vyladil sekce, které se mi tam nezdály. Jde o souhrn klasické evoluční biologie, s tím, že tam máme alespoň stručně začleněny i moderní pohledy (fenotypová plasticita a jiné evo-devo, epigenetika, z českého rybníčku zamrzlá evoluce od prof. Flegra). Velmi zhruba to kopíruje rozložení sekcí anglického nejlepšího článku, ale vůbec jsem v tomto případě nepřekládal, vycházel jsem v řadě případů i z hlavních českých monografií na toto téma. Poněkud propracovanější máme sekci o popírání a obhajobě evouční teorie, která původně zahrnovala drtivou většinu hesla (!).

Celkově je heslo poněkud delší, ale myslím, že je celkově čtivé a snažil jsem se, aby se v něm dalo orientovat i napřeskáčku. Tj. každou z osmi hlavních kapitol lze podle mého názoru číst bez návaznosti kapitol předchozích. Co se týče technikálií, zkusím přeložit různá schemata do češtiny, s alty a dalšími ocením pomoc. Hezký den, --OJJ, Diskuse 10. 4. 2023, 08:58 (CEST)

Hlasování

Plus dva týdny od teď. OJJ, Diskuse 4. 6. 2023, 18:21 (CEST)

Tak to zkusíme rozseknout, otevírám hlasování do 4. června. Všem hlasům a připomínkám jsem otevřen. Dovolím si tímto ještě jednou zaspamovat: @Petr Karel, Kostka Martin, Vojtěch Dostál:. Hezkou neděli přeji. OJJ, Diskuse 21. 5. 2023, 08:40 (CEST)

Pro

1. Pro Pro Přestože biologie obecně není zrovna můj šálek kávy, článek na toto téma, obzvláště nominovaný zkušeným wikipedistou na nejlepší, jsem si rád pročetl a tady opravdu není o čem. Myslím, že některé další nejlepší články by i předčil, opravdu skvělá práce. --V0lkanic (diskuse) 21. 5. 2023, 20:33 (CEST)
2. Pro Pro Velmi hezké a čtivé. --Podzemnik (diskuse) 29. 5. 2023, 07:12 (CEST)
3. Pro Pro Jako obvykle precizně zpracovaný článek. Starý mrtvý klasik Darwin je za něj jistě v hrobě rád :-) --Gumideck (diskuse) 3. 6. 2023, 12:43 (CEST)
4. Pěkné a obsáhlé. --Jann (diskuse) 4. 6. 2023, 18:35 (CEST)
5. Bez zaváhání pro. I když to pro mě bylo velké sousto koncentrovaných informací (což při rozsáhlosti článku s množstvím odkazů asi nemusí překvapit), nemám jedinou věcnou připomínku. Precizní práce, před kterou smekám. --Petr Karel (diskuse) 5. 6. 2023, 19:39 (CEST)
6. Pro Pro Tady opravdu není příliš o čem diskutovat. Pěkná práce. --Jirib (diskuse) 9. 6. 2023, 09:06 (CEST)

Diskuse během hlasování

Velmi dobré, takže jen pár detailů:

• ad Historie fanerozoika - na jaře jsem četl Sheldrakeův Propletený život, a tak se tvrdí, že rostliny byly při přechodu na souš závislé na mykorhizních houbách nemajíce kořeny (a jsou vlastně dodnes, protože kořeny rostlin ve srovnání s hyfy hub nejsou zrovna efektivní) + v hesle houby se píše, že "v období siluru a devonu představovaly houby hlavní suchozemské organismy". Proto se mi soustředění na živočichy a trochu i rostliny, ale pouze jedna zmínka o houbách, týkající se dosti pozdního období, zdá k houbám nespravedlivé.
• místy je divná stylistika:
  • "vytvářely se snahy o syntézu s novými vědeckým poznáním",
  • "Především z hlediska systematiky představují naopak problém druhy, které jsou sice svým fenotypem podobné, ale liší se výraznou genetickou divergencí. Takové druhy se označují jako kryptické a jsou někdy připodobodobňovány(?) jako protiklad adaptivní radiace." - šlo by druhy lišící se genetickou divergencí opsat česky? + závěru za slovy "jsou někdy" nerozumím
• Ten nápad odkazovat ze zkráceného refu v Referencích na plný ref v úplně jiné sekci (Literatura) nepovažuji za dobrý. Ani na enwiki to nedělají.

Omlouvám se že přicházím tak pozdě. --Jann (diskuse) 4. 6. 2023, 18:35 (CEST)

@Jann: Děkuji, vlezli jsme sem na to ve stejnou dobu. :) Se stylistikou jsem si tam několikrát hrál, leč autorská slepota... Vždy je proto lepší, projdou-li to nezávislé oči. Ačkoli zrovna ty vytvářené snahy byly už v původní verzi, já tam jen ten odstavec zachoval. Zkusím si s tím ještě pohrát (i u prstencových druhů). Příběh o houbách mi je velmi dobře známý, dalo by se alespoň větou či dvěma doplnit, to je fakt. Myslím, že jsem kdesi dokonce četl takový článek kořeny kořenů, který byl přesně o tomto fenoménu (použitelný popularizační zdroj). OJJ, Diskuse 4. 6. 2023, 19:19 (CEST)

@Jann: Houby jsem Ti tam dodal. Hned je to zas o fous lepší, OJJ, Diskuse 6. 6. 2023, 15:30 (CEST)

Pavouk

Pardon, dozvěděl jsem se o nominaci a hlasování až nedávno, tak píši až teď. Velké a hodnotné dílo! Pár námětů, aby text byl přístupnější laikům

• článek začíná "biologická evoluce..", je to i ve třetí větě. Neměl by se tak jmenovat? A pokud ne, není nadbytečné to slovo "biologická"? Prostě toto je ta první evoluce, třeba kulturní evoluce je pozdější termín Na známkách v Británii se nepíše, že to je Británie... prostě to byly první známky a basta.
  • Vyřešeno Osobně bych neměl nic proti heslo pojmenovat biologická evoluce. On ten termín se postupně vyvíjel. I to „evolvere“ („rozvíjení se“) původně označovalo vývoj zárodku, dnes se zase evoluce lepí skoro na vše, samostatnou kapitolou jsou pak třeba nějaké počítačové programy na principu přirozeného výběru atd. Ale budiž, nechal jsem v úvodu jen evoluci. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• je to "evoluční teorie" (začátek druhého odstavce) či jen evoluce? Přidal jsem prolink, ale vede na to samé. Je ET něco mírně jiného? Pokud ne, musí se uvádět ta teorie?
  • Komentář Koment: Myslím, že v diskusi to kdysi dávno komentoval Vojtěch Veselý. Nezajímám se příliš o filosofii vědy, ale evoluce pochopitelně je přírodovědná teorie. Jak níže poukazuju, vědecká teorie není nějaké plácání do větru. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• reprodukce > nejde rozmnožování?
  • Vyřešeno Jde. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• genetický drift > genetický posun ?
  • Komentář Když máme i článek genetický drift a používá to i Flegr, považuji to za primární termín. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• "přirozený výběr neboli selekce" - nejde o zbytečné zdvojení? Taky se nepíše reprodukce či rozmnožování.. Nestačí jen onen přirozený výběr? A pak nahradit v článku slovo selekce výběrem?
  • Komentář Vzhledem k tomu, že přirozený výběr je skutečně klíčový termín a selekce je jeho synonymem, považuji za vhodné uvést. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• Darwina a Wallace bych dal hned na úvod druhého odstavce úvodu: je to jedna z klíčových informací.
  • Komentář Může být, ale překopalo by to celý úvod. Pokud chcete, můžete to zkusit přeskupit. Každopádně nechal bych historické části u sebe. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• Pokud je v úvodu sobecný gen (za mě nemusí), tak nějak provázat s neodarwinismem
  • Komentář Provázal jsem. Nedat tam Dawkinse by byl ale zločin, to jsem raději ani nečetl. :) OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• "I s přelomem tisíciletí představuje" v roce 2023 již přítomný čas dost zastaralý: nevím zda-li přijde čas minulý či informace, že i v 20tých letech jde o živý obor
  • Vyřešeno Jo, to byl lingvistický kopanec. On už není začátek, ale začne druhá čtvrtina, že jo. :) OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• (!!) v úvodu dlouhá historie vědního oboru, ten má ale extra článek. Ale chybí něco o historie evoluce na Zemi: All life on Earth—including humanity—shares a last universal common ancestor (LUCA),[10][11][12] which lived approximately 3.5–3.8 billion years ago.[13] The fossil record includes a progression from early biogenic graphite[14] to microbial mat fossils[15][16][17] to fossilised multicellular organisms. Existing patterns of biodiversity have been shaped by repeated formations of new species (speciation), changes within species (anagenesis), and loss of species (extinction) throughout the evolutionary history of life on Earth.[18] Morphological and biochemical traits are more similar among species that share a more recent common ancestor, and these traits can be used to reconstruct phylogenetic trees.[19][20]
  • Komentář Toto doporučuju probrat. Rozhodně jsem nad tím uvažoval, ale nechtěl jsem udělat úvod až příliš přebujelý. Ona historická kapitola je dílem historická, dílem ale shrnuje prakticky všechny významné termíny a předměty studia toho oboru. Rád si v tomto případě nechám poradit, jak byste to řešil. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• (!) První věta: Nemám u sebe Flégra 2007, ale je v jeho definici opravdu zmíněna Země? Nelze napsat: "Biologická evoluce je dlouhodobý a samovolný proces, v jehož průběhu se rozvíjí a diverzifikuje život."? Když to je TO paradigma, tak asi/určitě platí i libovolné jiné planetě (i jiného Slunce) či jiném objektu vesmíru a nebo ne?
  • Vyřešeno To v článku snad bylo původně, Flegr to tam a priori neuvádí, takže jsem to nechal podle Vašeho doporučení. To, že evoluce funguje stejně na jiné planetě, bych se neodvažoval ani hádat. Zadefinujeme-li si život jako všechno, co vzešlo z LUCY a vyloučíme-li panspermii, tak život na jiných planetách může být založen na zcela jiném organizačním principu a zcela jiné evoluční podstatě. :) OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• v úvodu je užit pojem speciace, chybí však vymírání.
  • Komentář Jenže vymírání má tu potíž, že zatímco na speciacích se leckeré ty evoluční mechanismy podílejí, vymírání je podstatně stochastičtější záležitost. Má význam v druhovém výběru, makroevoluci, je to takový rezultativní soudce, co překopává biosféru, ale samo o sobě ho IMO nelze nazvat evolučním mechanismem nebo důsledkem. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• "Podrobnější informace naleznete v článku Historie evoluční teorie" divné, když článek neexistuje.
  • Komentář Ona má totiž tyto megačlánky anglická Wiki. Vizte třeba en:History of evolutionary thought a další přidružená hesla. Kdybyste to třeba přeložil, mohli bychom mít další hezký DČ k tomuto... :) OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• "období předdarwinovské, které je vymezeno až po rok 1859" (dle Flegra), vypadá divně, jistě to nebyl ostrý předěl všude ve světě. Nešlo by napsat do poloviny 19. století?
  • Komentář Vydání O původu druhů je považováno za takové objevení Ameriky. Obecně by se v té prehistorii dalo čerpat i ze zdrojů přímo od historiků vědy, u nás se nabízí třeba Rádl; jenže ten z pochopitelných důvodů nezapracoval podstatnou část evolučních dějin. ;) OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• ca 610 př. n. l. – ca 546 př. n. l. ca je asi povolená zkratka, ale i na Wiki je běžná cca. A pozor závazné pravidlo Wiki: první výskyt zkratky rozepsat, nejen pro nevidomé a jejich čtečky :-) Ty roky života vypadají divně, doba není upřesněna výše u Antiky obecně, u Tháleta, ale až u Anaximandra, přitom si lze doklikat na rok. Pokud tedy datovat tento milník, tak datovat rok vydání toho spisu O přírodě, tedy 550 př. n. l. A určitě to bylo jen přibližně (?), stejně se spis jmenoval jinak a zachovalo se jen pár slov :-). Vyčerpávající rozbor a překlady všech jeho zlomků u Kratochvíla [1]
  • Ve Wikipedii je zvykem při prvním výskytu nějaké zkratky její význam náležitě vysvětlit nebo odkázat na stránku, kde se podrobnější vysvětlení nachází. Větší srozumitelnost zajišťuje i rozepisování běžných zkratek (jako např., aj., …) Naopak velmi nevhodné je používat zkratky, které jsou známější v jiném významu a mohou tedy čtenáře mást. (citace ze článku Nápověda:Bezbariérová Wikipedie)
    • Vyřešeno To je pravda, tady jsem dataci odmazal OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• "(1769–1832)" dtto: Cuvier má dataci, vědci před ním ne.
  • Vyřešeno Ono se dá na ty badatele stejně kliknout, takže jsem data odmazal. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• v historii je jen Antika, křesťanství a Evropa, a co jinde? Arabové, Indové, Čína, Japonsko, co Ibn Chaldún?
  • Komentář Tak vycházíme z této tradice a článek nemůže obsáhnout vše, Čína, Japonsko a Indie by to spíš zbytečně nafukovaly. Naopak si dovedu představit tyto sekce rozebrat v tom specializovaném článku, jako mají na enwiki (zmiňuju výše). OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• (darwinismus), poznámka: "Česky vyšlo jako dvě knihy O původu člověka a O pohlavním výběru", poznámku bych zrušil v textu pracoval jen s názvy knih v češtině. Angličtina a rozbor různých vydání patří do článku o Darwinovi či darwinismu. Tady angličtina s poznámkou pod čarou jen zesložiťuje výklad.
  • Komentář Editujte s odvahou. Problém je ten, že v angličtině to bylo vydáno jako jedna kniha, ale v češtině jako knihy dvě. Tj. ne dvě vydání, ale jedna bichle rozdělená na dvě. Jak pak vymyslet její název, aby nešlo o vlastní výzkum je otazné. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• Po dlouhatánské kapitole historii vědního oboru (což je i jiný článek) zpět k evoluci "Zdroje a původ variability", což začíná "Dědičnost je unikátní schopnost živých organismů...". Ale na mě to působí jako článek o genetice/dědičnosti. Tady bych tedy poprvé čekal něco o evoluci, jak je shrnuto v úvodu. Mě se líbí jak jdou na to v anglické Wiki "Evoluce v organismech probíhá prostřednictvím změn dědičných znaků - dědičných vlastností organismu. U lidí je například barva očí dědičným znakem a jedinec může zdědit " hnědou barvu očí" po jednom ze svých rodičů. Dědičné vlastnosti jsou řízeny geny a kompletní soubor genů v genomu (genetickém materiálu) organismu se nazývá genotyp." > začne se evolucí, o tu nám jde.
  • Vyřešeno Tak jsem to trochu přeformuloval, byť ne tak primitivně jako na enwiki, ale podle Flegra. :) OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• ! (druhy a jejich původ) "Speciace je proces, v rámci něhož dochází ke vzniku nových druhů a tím i ke zvyšování diverzity živých organismů. " velmi krátký odstavec, neozdrojovaný (!) a navíc ta diverzita asi roste, jen kdyby organismy nevymíraly? Taky může zůstat konstantní, nebo ne? V samostatném článku o speciaci nic o nutném nárůstů diverzity není...
  • Komentář Však každá speciace vede ke zvýšení diverzity, ne? Resp. který jiný mechanismus může zvyšovat počet druhů než právě speciace? Toto mi zrovna nikterak sporné nepřijde, ale upravil jsem na „umožňuje zvyšování diverzity živých organismů“. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• "Stručná evoluce života na Zemi" krásná kapitola, jak píši výše, není vůbec zmíněna v úvodu. A proč se jmenuje "stručná"? A proč se nejmenuje první kapitola analogicky "Stručný vývoj poznání"? Nešlo by slovo stručná vyhodit? A nebo replikovat všude?
  • Vyřešeno „Stručná“ jsem vyhodil. Pravda. V porovnání s en:History of life je to ale chcípáček, tak možná proto. Do úvodu zakomponovat lze, ale ocenil bych ohledně toho rady. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• (kritika evoluce): "Nejvyhraněnější kreacionisté vykládají náboženské texty doslovně, věří tedy i biblickému stáří Země" šlo by nevhodně číst, že kreacionisté jsou jen křesťané, což není pravda, jsou třeba i u Muslimů či Buddhistů (en:Creationism#Religious_views. (Článek kreacionismus potřebuje zpřesnit, už má příslušnou šablonu.)
  • Vyřešeno Dobrý postřeh, upřesnil jsem, že jde o příklad. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• možná chybí kapitola en:Evolution#Social_and_cultural_responses (není to jen USA, ale aktuálně pro některé čtenářky a čtenáře blízké Turecko [2] [3], nově Indie [4] a pak asi i - Saúdská Arábie, - Írán, - Pákistán, - Afghánistán, - Maroko, - Indonésie: neověřoval jsem). Osobně by mě zajímalo, jak naopak (teorie) evoluce zpětně proměnila jednotlivá náboženství, nejen tedy křesťanství. Popř. by mohla být celá kapitola o ohlasech v kultuře, umění, sportu: známky, filmy, seriály, videohry, písničky.
  • Komentář Ohlas v kultuře určitě ne, další obří kapitoly ten článek už skutečně nesnese. :D Už teď je to takový strop podle WP:Délka článku, ještě se zachováním čtivosti. Kulturní odraz tam nějak tak už zmíněn máme, Turecko jsem zmiňoval taky (je zmíněno i v té kruciální studii). Jak evoluce proměnila jednotlivá náboženství netuším – v tomto případě by se ale skutečně hodilo mít samostatná hesla. Obecně jsem se díval, že na enwiki sloučili všechno do pidikapitolky, která zahrnuje i kreacionismus (kreacionisty to musí bolet :)). Já u nás kreacionistické argumenty rozebral trochu víc (původně tu byly rozebrané primárně). OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• Poslední ilustrace článku "Stavba bakteriálního bičíku je často využívána jako argument pro inteligentní design" - do popisu (a ještě lépe i na Commons) je nutné vysvětlit, co česky ty jednotlivé části znamenají. Jinak obrázek nemá moc smysl. Stejně jako zcela chybí jeho popis pro nevidomé a slabozraké.
  • Komentář České diagramy jsem vesměs přeložil. Bičík nevidím potřebu vysvětlovat; tam jde o to, kolik těch struktur tam musí spolupracovat, nikoli, jak se která přesně jmenuje a co dělá. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• Je nezbytné mít v článku "blikající" obrázky? Není to video, které lze vypnout a ve výchozím režimu se nespouští...
  • Vyřešeno Dal jsem tam českou louku. :) OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• Seznam literatury vypadá trochu divně, je tam rozdílné místo roku vydání v řádku(někde chybí) - asi kvůli některým harv. citacím.
  • Komentář Je to seřazeno podle abecedy a jazyka. Jj, rok asi dělá harvardská citace, toho jsem si nikdy nevšimnul. Dodal jsem je všude. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)
• Málem bych zapomněl na povinnou klasiku pro všechny NČ: typografie (např. nezlomitelné mezery) a maximální zpřístupnění pro slabozraké a nevidomé.
  • Každý netextový prvek na stránce, který nese významové sdělení, má také odpovídající textovou alternativu. U grafických prvků, které nenesou významové sdělení, tedy slouží například pouze jako dekorace, musí mít alternativní textová náhrada prázdnou hodnotu. (z článku o bezbariérové Wiki)
    • Komentář Nezlomitelné mezery jsem dodal minimálně do úvodu, jinak se na nich, prosím, shodněte i s ostatními. Podzemnik je snad odkudsi odmazával. Co se týče alternativních popisků, jsem pro (ačkoli dodnes mi nikdo neřekl, jak se vůbec dají prakticky užít, jak třeba v té čtečce vypadají atp. / stačil by mi snímek obrazovky). Jenže ten článek obsahuje primárně velké množství schemat, jež de facto popsat alternativně ani nejdou – rozebrána už jsou v textu. Jak popíšete třeba soubor:Speciation modes-cs.svg nebo soubor:Random genetic drift chart.png? Zbylé fotky jsou vesměs doplňující ilustrace, bez nichž by se ten text klidně i obešel, dělají tam jenom to hezké okolo. Trilobit může být snadno nahrazen mamutem nebo stegosaurem, aniž by článek nějak utrpěl. Tedy nějakou pomoc s tímto také uvítám. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)

  Alty jsem +- dodal --OJJ, Diskuse 18. 6. 2023, 09:08 (CEST)

--Pavouk (diskuse) 8. 6. 2023, 23:34 (CEST)

@Pavouk: Za pročtení díky, je to potěšující hlavně z jazykového hlediska, že tam nezůstanou překlepy atp. Nějaké úpravy, především odkazy, jsem ale ještě upravil. Třeba genocentrismus a sobecký gen pojednávají o tomtéž, reprodukčně izolační mechanismus a reprodukční bariéry jsou také překryvné. OJJ, Diskuse 9. 6. 2023, 08:28 (CEST)

Diskuse

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.