Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Zkratka:
  • WP:NNČ
    WP:FAC
Gold piece.png

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

NominaceEditovat

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovateleEditovat

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

  • Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
  • Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominaceEditovat

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasováníEditovat

  • při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
  • drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
  • je možno i při hlasování dále diskutovat
  • lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
  • vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepšíEditovat


Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete…

Stručný návodEditovat

  1. Založte diskusní podstránku
  2. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
  3. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}.

Podrobnější vysvětleníEditovat

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

  • Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující.
  • Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}.
  • Hlasování trvá běžně 14 dní, při jeho prodloužení, kromě ohlášení prodloužení, také bezprostředně pod nadpis Hlasování vložte zakomentované nové datum konce hlasování, takto: <!-- 27. března --> (je to pro robota aktualizujícího stránky Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků a oznámení nad Posledními změnami)

PotvrzeníEditovat

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Vyprázdnit paměť serveru
(použijte v případě, že se vám tu ukazují zastaralé verze podstránek)

Hlasuje seEditovat

O těchto článcích se právě hlasuje:

StrunovciEditovat

Ke sváteční pohodě předkládám s přáním hezkých svátků … stylově jedno zcela nevánoční téma. :) Nikdo se k tomuto kmínku, ke kterému se snažím přepracovat i početnější sestřičky, zatím nevyjádřil, ale myslím si, že je zpracovaný docela dobře, tak snad to někoho nakopne alespoň tady. Jde o dost obskurní živočichy, jejichž životní cykly byly větší záhadou než detektivky od Agathy Christie: průběh vraždy nebohých cvrčků by byl i pro Hercula Poirota hádankou. :) OJJ, Diskuse 24. 12. 2022, 10:29 (CET)

HlasováníEditovat

Protože to kromě kolegy téměř čtyři týdny nikdo nekomentoval, otevírám (případné) první kolo hlasování, jež bude trvat do 31. ledna, 9.47 SEČ. Všem připomínkám jsem pochopitelně otevřen. OJJ, Diskuse 17. 1. 2023, 09:46 (CET)

ProEditovat
  1. Petr Karel (diskuse) 17. 1. 2023, 10:38 (CET) Dobrá práce, děkuji. (Tak nám NČ krásně červivějí(1)(2)(3), už se těším na avizované hlístice.)
  2. Hezké. Smekám před autorem, že má odvahu se pouštět do takových velkých, komplikovaných témat. --Podzemnik (diskuse) 19. 1. 2023, 20:43 (CET)
  3. Tradičně moc pěkná práce. Místo diplomek teď píšeš rovnou práce habilitační :-) --Gumideck (diskuse) 19. 1. 2023, 23:52 (CET)
  4. Vše podstatné již bylo zmíněno, prostě skvělá práce. --V0lkanic (diskuse) 22. 1. 2023, 11:21 (CET)
  5. Jop! Dobrá práce. Na moje (kosmetické) připomínky okamžitá reakce. A i tak byl článek už předtím zpracován na úrovni zlatého článku :-) Kostka Martin (diskuse) 27. 1. 2023, 16:13 (CET)
ProtiEditovat
Diskuse během hlasováníEditovat
Kostka MartinEditovat

@OJJ: Tak jo. Samozřejmě je to skvělá práce. Moje připomínky jsou puntičkářské a jde v podstatě jen o kosmetiku, ne o fakta. Článek je velmi zajímavý a informativní, těžko chtít lépe zpracované strunovce. Dovolil jsem si do článku místy rovnou hrábnout, ale jen kvůli kosmetickým změnám a jen tam, kde mi to přišlo ospravedlnitelné. Ty jasnější změny nekomentuju, jinak jsem slovo "spirálovitě" nahradil "šroubovicovitě" (šlo by i "helikálně"), páč spirála je rovinný útvar, že jo. A kus vedle slovo "nahrazuje" změkčuju na "kompenzuje"; funkci tý svaloviny to nenahradí, no. Ty tanečky kolem reprodukčního potenciálu (rozmnožování) byly jen kvůli zvratnému "svůj", které vzhledem k podmětu odkazovalo na to nepohlavní rozmožování (které se snažilo zvýšit si svůj potenciál). Manipulovat je asi "kým, čím"? Sdružovat "s" (v poznámce 2)?

OK, další puntičkářské námitky jsou podle mě už na zvážení. Nechávám je tedy na Tobě, jestli Ti přijde, že jsou to změny k lepšímu :-) Konkrétně mám následující připomínky:

- vyhnul bych se v "abstraktu" formulaci "podstatně zjednodušenou anatomií". Budí to dojem, že jsou strunovci jednoduší sekundárně - jako že právě došlo ke zjednodušení ze složitějšího stavu. Ale redukce se týká leda té trávicí soustavy, dýchací a oběhovou nemají odjakživa, podobně jako sesterské hlístice.

 Vyřešeno OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

- nepsal bych o kritickém přechodu z vody "na souš", ale z vody do suchozemského hostitele? Technicky vzato ty potvory na souš vlastní nohou nikdy nevkročí?

 Vyřešeno OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

- systematika: "...byl každý z těchto kladů rozčleněn na jeden řád...". Raději "každý z těchto kladů zahrnoval/zahrnuje jen jeden řád..."? Já jen, že v tom rozčleňování automaticky slyším více než jednu podkategorii, no.

 Vyřešeno OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

- dospělci: při četbě věty "Její stavba se však v případě obou skupin liší" jsem si napoprvé myslel, že se stále bavíme o obou skupinách z předchozího odstavce :-) Tedy o strunovcích a strunicích. Raději pro pomalejší čtenáře nějak vyjasnit, že teď už jsou to obě strunovčí skupiny? :-)

 Vyřešeno OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

- že larvy "Svou anatomií zůstávají i v rámci jednotlivých druhů značně jednotné." mě nepřekvapuje. Myslí se spíš "mezi / napříč jednotlivými druhy"? :-)

 Vyřešeno OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

- co to znamená "polopřisedlé [larvy]"? :-)

Lepší bude asi částečně přisedlé, je to z anglického „semi-sessile larvae“ OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

- asi bych nepsal "liší se výraznou genetickou divergencí". Vzájemnou genetickou divergenci budou mít podle mě přesně stejnou; možná prostě "jsou geneticky divergentní"?  

 Vyřešeno OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

Pak mám dotaz: nekreslí se někdy Nectonema s takovejma jakoby chlupama? :-) Brvama? Něčim? To je realita, nebo nějaké blbost? Nevíš?

Jo, resp. já viděl jen jeden obrázek, a sice [1]. Dobrý postřeh. :) Podle [2] jsou to Dorsal and ventral double rows of cuticular natatory bristles, takže zkrátka nějaké kutikulární výrůstky, které pomáhají při plavání. OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)
Dík! Dorsal and ventral. Zajímavé, myslel jsem si doteď, že to bude pravolevé. A ono ne! --Kostka Martin (diskuse) 27. 1. 2023, 16:22 (CET)

A ještě: "nevyzpytatelné chování" (parazitismus a par. manipulace, dole) je jako "těkání" sem a tam, dokud nenarazí na vodu?

Zkráceně je to tak, že cvrček si hoví někde, kde je mu dobře. Pak se do něj dostane strunovec, začne v něm dělat brajgl, cvrčkovi z toho šíbne, bloudí někde v okolí, až narazí na potok nebo jezírko. Zaraduje se a hupsne do vody. :) Konec vědeckého výkladu. Ono to je i v té studii [3]. OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)
Já jen nechápu, proč to není přesně takhle řečeno rovnou v článku! :-DDD --Kostka Martin (diskuse) 27. 1. 2023, 16:22 (CET)

Ten audiozdroj (rádio) - nestálo by za to hodit to do externích odkazů?

? Teď moc nevím, o co jde. Jestli jsou to ty útěky z břicha, tak tam byl jenom text. Zdrojoval jsem s tím jenom proto, aby čtenář měl nějaký ten zdroj i v češtině. OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)
Ajo, pardon. Já jsem si ten zdroj nerozkliknul a vsugeroval jsem si, že to bude audio... O:-/ --Kostka Martin (diskuse) 27. 1. 2023, 16:22 (CET)

Za slovo "otazný" uděluju prémiový bod! :-)

@Kostka Martin: Tak jsem to +- přeformuloval. :) Za pročtení díky! Nejdelší to není a hlavně z hlediska antomie by se to asi dalo rozšiřovat o další postřehy, ale z hlediska užitečnosti pro českého čtenáře je to, myslím, celkem fajn. Zkus nominovat vířníky, ať je sranda. :) OJJ, Diskuse 26. 1. 2023, 09:43 (CET)

DiskuseEditovat

Petr KarelEditovat

Tak jsem si o dovolené našel trochu času a článek prošel. V zásadě jsem nenašel žádnou podstatnou závadu, která by bránila zařazení do NČ.

Dále uvádím jen několik návrhů či námětů na úpravu, které by podle mého subjektivního názoru mohly být přínosné pro výslednou podobu článku a nechávám plně na nominantovi, jak s nimi naloží:

 Vyřešeno OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
  • Systematika:
    • "nemonofyletických" raději nahradit souslovím "parafyletických či polyfyletických" (nejen že s předponou ne- jde o hantýrku, ale navíc nejednoznačnou, zde ve smyslu "neholofyletických"; někteří evoluční systematici považují za přirozené/monofyletické i parafyletické taxony, ze kterých "utekly" evolučně zplastičtělé linie)
     Vyřešeno S tím lze jen souhlasit. Vymýtil jsem to i v poznámce. OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
    • Jak jsem již psal, je asi vhodné vycházet z hypotézy kladu Cryptovermes (ať už s nebo bez korzetek) – důležité je, že je refovaná čerstvým zdrojem; zatím jsem nenašel aktuálnější (>2015) fylogenomickou studii silněji podporující alternativní hypotézu kladu Cycloneuralia (uváděnou jako základní v článcích o strunovcích na enwiki či dewiki; možná jen jako důsledek zanedbané aktualizace), snad by ji ale šlo zmínit v poznámce s odkazem např. na následující volně dostupné zdroje doi:10.1186/s12862-020-01720-6 (2020), doi:10.1093/icb/icx072 (2017), ve kterých je diskutována.
     Vyřešeno Větu jsem tam zmínil, i s těmi doporučenými články. Původně jsem to chtěl udělat už prve, ale pak jsem na to zapomněl. Drobný filozofický povzdech: myslím si, že by problematiku tohoto vnějšího systému měly probírat spíše související články, když takovou možnost cs.wikipedia má. Faktem zůstává, že třeba heslo Cycloneuralia (vedoucí navíc na název „hlísti“) o tom zcela mlčí, přitom nevede ani na anglické heslo en:Cycloneuralia. Naopak si (opět) neodpouští ty kanonické parazitické hlístice, které už máme i v hesle hlístice a v samostatných článcích o nich. Souhrnné informace o systému lze přitom najít už i v některých knihách, tak by se vyplatilo to do budoucna přesunout a přepsat. OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
    • Formální: Nevím, z čeho vychází omezení šířky grafického boxu na 380px (možná existuje nějaká obecná zásada zajišťující čitelnost na mobilech? – grafickým doporučením se příliš nevěnuji); při drobném rozšíření by byl kladogram viditelný celý bez nutnosti posuvníku.
     Vyřešeno Pevná velikost vymazána. OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
  • Stavba těla:
    • vizuelně rozčlenit: doplnit podnadpis Dospělci; podnadpis Larva do množného čísla – Larvy
    • doplnit druhou větu odstavce "Kutikula dospělých strunovců ...": Bývá dvojvrstevná, přičemž svrchní homogenní lamela kutikuly překrývá druhou vrstvu, jež je tvořena "vlákny kolagenu (několika desítkami nad sebou), vzájemně překříženými a spirálovitě obtáčejícími tělo, a nahrazuje tak funkci chybějícího okružního svalstva".
    • "hydrostatický skelet" jakožto nepříliš běžný pojem vysvětlit nebo opsat, např.: "zpevnění těla tvořené vyšším tlakem tekutiny v pseudocoelu (zvané hydrostatický skelet), nahrazuje funkci pevného skeletu a společně s podélným svalstvem umožňuje hadovitý pohyb, kterým se strunovci pohybují"
Doplnil jsem a rozčlenil jsem. Případně neváhejte rozšířit. OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
  • Biologie:
    • nekonkrétní, pojmově všezahrnující nadpis Biologie nahradit např. "Ekologie a rozmnožování", nebo rozdělit do dvou oddílů, kdy vedle oddílu Rozmnožování (končícího "… pohlavním gonochoristou."), by zbytek odstavce Biologie (životní prostředí a vztahy k jiným organismům, včetně parazitismu) tvořil samostatný oddíl o ekologii.
     Vyřešeno Je to pravda. Někdo to teď pozoruji, ale je to takový nešvar from enwiki. :) OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
    • Popisek k Paragordius obamai (pododdíl Rozmnožování) doplnit o relativizující slůvko: jediný známý partenogenetický druh (příroda už s nečekanou parthenogenezí mnohokrát překvapila)
     Vyřešeno Samozřejmě. OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
  • Externí odkazy:
    • je dublován odkaz na Wikidruhy, postačí ten v Identifikátorech taxonu.
    • Identifikátory taxonu (šablona Taxonbar) by měly předcházet šabloně Živočišné kmeny, protože souvisí s článkem bezprostředněji (de facto konkretizují oddíl Systematika).
To raději dělat nebudu. Nevím, jestli na tyhle závěrečné boxy není nějaké specializované doporučení. :)

Zdraví a úspěch při hlasování o NČ přeje Petr Karel (diskuse) 3. 1. 2023, 12:13 (CET)

@Petr Karel: Moc děkuji za projití. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2023, 10:14 (CET)
GumideckEditovat

Na článku je vidět to obrovské množství práce a času. Opravdu obdivuhodná práce, díky za ni. Ale když už jsi mě donutil si článek přečíst, mám tři drobnůstky, které nemají vliv na funkci :-) 1) Druh Gordius aquaticus zmiňuješ dvakrát vědeckým názvem, přičemž má český název. Je k tomu nějaký důvod? 2) Tadle havěť je opravdu odborné téma vyžadující množství odborných termitů, přesto mi místy přijdou cizí slova až nadužívaná. Namátkově: adultních strunovci... epidermis... exkreční funkci... jež vedou při bázi epidermis... značně uniformní... a podobně. Některé věty jsou tak doslova prošpikované cizími slovy, a tak bych se přimlouval za lehké zjednodušení. 3) Musím si najít něco zeměpisného, to je taková naše tradice, že :-) ...pocházejí z Afriky, Jižní Ameriky, Madagaskaru a Austrálie. Madagaskar se ale z geomorfologického, geografického či geopolitického hlediska řadí k Africe ;-) To jsou ale 9všechno detaily, článek samozřejmě mezi nejlepší patří. --Gumideck (diskuse) 19. 1. 2023, 23:52 (CET)

@Gumideck: Díky, trochu jsem to počeštil a vysvětlil i ty paratenické hostitele. Na YouTube je jinak i hezké videjko, mohl bys ho zapojit do výuky. :D OJJ, Diskuse 20. 1. 2023, 11:22 (CET)
Jediné místo v této zemi, kde se člověk dozví o téhle havěti, je tebou zpracovaný článek na Wikipedii :-) Přírodozpyt na základce je opravdu jen naťuknutí důležitých a známých skupin organismů, ne systematické zpracování všeho živého. O to víc jsou takovéhle články důležité. --Gumideck (diskuse) 20. 1. 2023, 12:05 (CET)


Diskuse před hlasovánímEditovat

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.


Puma americkáEditovat

Vážení a milí přátelé.

Jsem si vědom toho, že nejde o úplný standard, protože se článek nestihl ohřát na pozici „nižší úrovně kvality“, ale v poslední době je to již celkem běžná praxe (v případě článků, na nichž si kolegové dávají opravdu záležet), takže jdu do toho také. Článek pumy americké se dlouhá léta nacházel v dosti skromném a na informace chudém stavu (přesně do roku 2019, což zní až neuvěřitelně s ohledem na to, o jak známé a vyhledávané šelmě mluvíme). Od tohoto roku jsem začal s prvními úpravami a postupně článek rozšiřoval. Došlo i na některé docela legrační situace. Míra (@Whitesachem) si jistě vzpomene, dnes snad již s úsměvem na tváři, na dlouhou až vášnivou debatu kolem jejich špičáků (stejně si myslím, pokud se vyjádříš, že mi tu brožurku „vyhodíš z okna“ :), a možná bych se ani tak nezlobil), nebo na můj komický přešlap, když jsem naháněl zdroj k jedné ošemetné informaci. Ze začátku to tedy kdovíjak slibně nevypadalo, ale znovu jsem se k článku vrátil a začal na něm pracovat mnohem pečlivěji a podrobněji. Tak, aby článek poskytl nejenom to, co člověk potřebuje vědět, ale ještě i něco navíc. Aby se stal ozdobou projektu a třeba i stěžejním zdrojem, zkrátka nabídl čtenáři vyčerpávající množství informací. I proto jsem nyní tady, abych se od Vás, přátelé, dozvěděl, jestli se mi skutečně podařilo kýženého cíle dosáhnout.

Děkuji předem. Vím, že to nemáte jednoduché, protože nesete určitou odpovědnost.

P.S.: Ještě bych rád podotknul, že k hlavnímu článku náleží a doplňují jej další (oddělené) články, z důvodu úspory bajtů, a sice Útoky pumy americké na člověka a Geografická variabilita a poddruhy pumy. Také bych chtěl touto cestou znovu poděkovat Honzovi (@OJJovi) za jeho čas a ochotu článek pořádněji omrknout, upravit, ale i za jeho návrhy na vylepšení. Takže díky! (Vykonáváš toho tady strašně moc, tak se z toho hlavně nezblázni, příteli.) --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 13:59 (CET)


DiskuseEditovat

JannEditovat

Ahoj, celkově článek dobrý, ale koukám a nevěřím: ...příchodem prvních Evropanů někdy ve 14. nebo v 15. století... - Kolumbus připlul do Ameriky roku 1492, na kontinent k pumám se Evropané dostali až o pár let později, to jsme v 16. století. Takže: Evropané v Americe v 15. století byli, ale ohrožovat pumy, ba ani vidět je, nemohli. A ve 14. století, to jako vážně??? To chce sakra dobré zdroje. --Jann (diskuse) 7. 11. 2022, 19:41 (CET)

Ahoj, buď to bylo špatně pochopeno a nebo jsem to napsal blbě. Myslel jsem tím to, že teprve od doby, co Ameriku osídlili Evropané (+ a kdy to začalo), to s početností pum začalo být vážnější. To znamená od doby, kdy se tam tito lidé zabydleli, začali je lovit a zabírat jim území, až po moderní, extrémně se rozpínající civilizaci. Člověk samozřejmě neohrožoval pumy hned, jen co na půdu vkročil, ale jeho příchod je ten důvod, že to s šelmou s postupem času začalo jít z kopce. Ostatně jak se píše třeba v knize, ve zdroji, který se u toho nachází: To native people whose survival depended on consistently procuring adequate food, the ability of the lion to kill game with apparent ease was enormously respected, and subsequent deification of the puma is not surprising.(1) The big cat enjoyed the awe and respect of native people who shared the forests, mountains, and deserts. But in the 14th century, when the first Europeans reached the Americas, their perspective of the cougar was to be quite different. --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 20:34 (CET)
No to jsem pochopil správně - že pumy si žily v Americe, pak přišli Evropani, a po nějaké době Evropani získali na síle a ničivosti a začali hubit kdeco od kytek po indiány, včetně pum. To je ok. Ale datování ne. In the 14th century, when the first Europeans reached the Americas na mě působí jako rudý hadr na býka - 14. století jako století příchodu prvních Evropanů do Ameriky je jako napsat, že první lidé na Měsíci přistáli v 19. století. Nesmysl. (Pomíjím ojediněné návštěvy grónských Vikingů na severovýchodním pobřeží v 11.-14. století, ti nikoho a nic neohrožovali). --Jann (diskuse) 8. 11. 2022, 20:54 (CET)
Tomu rozumím, já jen, že jsem k tomu přišel z docela seriózního zdroje. I mně to přišlo divné, proto jsem uvedl ještě 15. století. Jelikož jde jinak o docela slušný zdroj, předpokládám, že autor měl opravdu na mysli ony první „vlaštovičky“ a tedy nějaký počátek objevování, po němž následovalo Kolumbovo objevení a po něm už expanze, která ve finále zapříčinila onu pověstnou zkázu. Lze pak na to nahlížet jako na řetězec událostí.
Bude tedy stačit, když odmažu 14. století a ponechám jen to 15.? Nebo mám dát rovnou 16. století? Nejspíš napíšu to poslední, asi nejvýstižnější. Případně ještě zmíním, že Kolumbus k břehům Ameriky dorazil v roce 1492, ať si to člověk lépe představí a nemusí to někde vyhledávat. --Tobartos (diskuse) 8. 11. 2022, 22:11 (CET)
16. století může být, to Evropani už přišli. Kolumba bych spíš vynechal, to je myslím nepodstatné... ideální by bylo najít ve zdrojích něco jako "Evropani přišli na kontinent v 16. století a od xxxx začali pumu hubit (kde xxxx bude století nebo půlstoletí různé pro severní, střední a jižní Ameriku). --Jann (diskuse) 10. 11. 2022, 20:51 (CET)
 Vyřizuji Vyřizuji. Ano, to by skutečně bylo lepší (přesnější). Zkusím něco relevantního najít, ale zatím Kolumba nechám. --Tobartos (diskuse) 12. 11. 2022, 14:32 (CET)

Ještě mám výhradu k mapě v infoboxu - v USA je rozšíření ukázáno přijatelně - ale podobně strakaté by to mělo být např. v Brazílii a Venezuele, jak plyne z textu, ne? V textu se navíc píše o vyhynutí pumy v některých středoamerických státech, které jsou ale na mapě červené... pochybuji o rozšíření pumy v urbanizovaných pobřežních oblastech Kalifornie, oblasti Vancouveru a Seattlu... --Jann (diskuse) 7. 11. 2022, 19:50 (CET)

No, můžu se o to pokusit, ale takové mapky bývají jen orientační, nemýlím-li se. Například tady (sice nejde o NČ, ale nemělo by to hrát významnější roli) je mapka, která nám tvrdí, že se šakal běžně vyskytuje na celém území České republiky, o čemž se ale v článku vůbec nehovoří. A taky to nikoho netrápí.
Ten Vancouver a Seattle je asi opravdu blbost, upravit Střední Ameriku by nejspíš také nebyl problém, ale hrát si jinak, hlavně v případě Jižní Ameriky na nějakou přesnost, je buď nemožné nebo zbytečné. Všechno jsou to jen hrubé odhady a spekulace, o čemž výmluvně svědčí i to, kolik se toho (ne)ví o populaci nejen tamních pum. Ono totiž nejde o celou Brazílii a Venezuelu, ale jen některé jejich oblasti. Podobně je na tom Peru, které je naopak označeno komplet růžově (tzn. pouze možný výskyt), což je ale teoreticky také špatně, nepřesně.
Zkusil bych upravit alespoň tu Severní Ameriku. --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 21:41 (CET)
Každopádně mapka je vytvořená podle IUCN, kde je to vyznačeno celkem jasně (Kalifornie, Vancouver i Seattle, Střední Amerika, jakož i zmíněné oblasti v Jižní Americe). Tak vlastně nevím, jestli a co upravit. Ani nechápu, jak je takový nesoulad možný :). --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 22:41 (CET)
Nejvíc mě zaráží ta Střední Amerika, tam by to skutečně mohlo být lépe vyznačeno (pokud se s větší jistotou ví, že už v některých oblastech pravděpodobně vůbec není), jinak mi to ale nepřijde tak zlé (bavíme-li se o mapce v infoboxu). Vezmu-li si zase příklad z šakala; přestože je vybarvené kompletně celé Česko, stejnou barvou i odstínem, nebude asi nikdo předpokládat, že na něho narazíme v centru Prahy, jak si to kráčí vesele po ulici. Nějak podobně bych to viděl v případě Britské Kolumbie (a Vancouveru), Washingtonu (a Seattlu) i Kalifornie (a pobřežních oblastí), kde se puma může různě mihnout, protože se v této provincii nebo v těchto státech nachází, ale nebudeme ji ve zmíněných, lidmi silně osídlených městech či místech cíleně hledat. --Tobartos (diskuse) 8. 11. 2022, 07:42 (CET)
Už jsem pravděpodobně přišel na to, proč ta nová mapa nesedí, přestože je aktuální, zatímco původní verze mapy, jíž jsem věnoval větší pozornost až teď, odpovídala textu více (včetně Brazílie). Ona je na těch místech, jak se píše v článku, očividně skutečně vyhubená, ale probíhá snaha o reintrodukci pum, jako např. v tom Salvadoru (ale také se přemýšlelo třeba o New Yorku, čímž chci říct, že se o tom uvažuje ve velkém, zejména kvůli komplikacím s přemnoženou vysokou zvěří), takže jsou původní oblasti označeny zpětně tak, že se tam už prakticky vyskytuje. Možná tak bude stačit pouze nějaká taková zmínka v textu nebo u mapky, co myslíš? --Tobartos (diskuse) 8. 11. 2022, 15:54 (CET)
Dělej jak myslíš, mě prostě zarazilo, že některé země jsou zabarveny komplet celé červeně (Brazílie, Venezuela) a u jiných je rozlišováno mezi regiony s pumou a bez ní (USA, Argentina), ačkoliv dle textu v obou skupinách je puma rozšířena jen na části území. Je fakt že problém vznikl už na iucnredlist.org. No, v každém případě by to chtělo uvést do souladu výklad v textu s mapou - tedy např. buď Salvador odčervenit, nebo vysvětlit že tam nežije, ale probíhá reintrodukce. --Jann (diskuse) 8. 11. 2022, 20:54 (CET)

@Jann: I zde moc díky za recenzi. Samozřejmě pokud tě ještě něco napadne, sem s tím.--Tobartos (diskuse) 12. 11. 2022, 14:36 (CET)

PavoukEditovat

Dobrý článek, ale hodně severoamericky (USA) centrický, nutno upravit, viz povinné kritérium NČ článku proporce. Nevyváženost naznačuje např., že v celém článku (bez referencí) je celá Argentina 6x, a Florida (kde přežívá několik desítek exemplářů) 25 krát. Nečetl jsem vše, měl by projít nějaký expert/ka (nejlépe někdo, kdo umí dobře portugalsky a španělsky: v těchto jazykových oblastech se puma nejvíce nachází).

  • úvod: první věta: dlouhá, komplikovaná a lehce bulvární, že je první, druhá, čtvrtá na světě.
    •  Vyřešeno
  • druhá věta ("Dosahuje v průměru..") proč je zde? Proč jsou její rozměry až za ní? Je to ta zásadní informace na úvod? Za mě ne. Spíše se tu dozvídám, že levhart je velká kočka.
  • První tři věty - porovnej s Orel klínoocasý, kde vidím podstatné informace, u pumy mnohem méně
    •  Vyřešeno
  • "zvaná též horský lev, kaguár (či kuguár), stříbrný lev a případně i panter" nikde není v textu ozdrojované, že se jí tak v češtině říká. V kapitole etymologie je to také uvedeno (bez rozvedení), ale též bez zdroje. Čekal bych třeba, že bude popsáno krajové rozrůznění názvu, že třeba jméno xxx používá česká menšina v Brazílii, nebo jde o názvy zastaralé. Pokud se vlastně v češtině moc nepoužívá, tak bych nechal jen v příslušné kapitole a v úvodu ty tučné názvy smazal.
    •  Vyřešeno Komentář Z úvodu smazáno. Typický, hojně používaný název je pouze puma (u nás, pro nás). Zdroje přidány. Co se týče využití, něco už vyplývá z textu výše; např. pro Kanadu je šelma spíše „horský lev“ (mountain lion), takže lze očekávat, že takový název budou používat i Češi žijící v Kanadě. Více jsem to opravdu nezkoumal.
  • žije od kanadského Yukonu > ale mapa v infoboxu moc na Yukon nezasahuje
    •  Komentář K takovým informacím je třeba přistupovat s opatrností. Píše se to, takže se tam asi přinejmenším ukazuje. A mapky jsou pouze orientační, obzvláště v případě takové šelmy, o jejímž přesném pohybu víme nakonec spíše nic.
  • " Kromě člověka žádný jiný druh savce Nového světa tak rozsáhlé území neobývá. " Nikde není zdrojováno. A co pes a třeba kočka? To jsou taky savci jako člověk a obývají v Americe ještě rozsáhlejší území.
    • To je dobrá poznámka, dopsal jsem tedy ještě kočku a psa. Jinak třeba dle tohoto nebo tohoto. Informaci jsem umístil i níže do článku a orefoval tam.
      •  Vyřešeno Hloupost, takže vyhozeno (viz Pavouk II.).
  • "O potravu musí často soupeřit s většími šelmami, jako jsou medvěd grizzly a medvěd baribal. Vypořádat se občas musí i se smečkami vlků nebo kojotů." Silně severoamericky centrické, nic o jaguárovi z JA. Nebo ten je proti medvědům, vlkům a kojotům tak marginální, že nepatří do úvodu?
    •  Vyřešeno Jak se to vezme, ale dal jsem ho tam.
  • "Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenovitých." Není to také příliš SA centrické? v kapitole níže se pro JA mluví o jiných živočiších? Nepatří sem zmínit i velbloudovití?
    •  Vyřešeno Může být. O dalších živočiších, leč ještě skromněji, se hovoří v další větě. Zbytek už čtenář dohledá v příslušné kapitole. Něco k tomu ještě přece jen přidáno.
  • (rozmnožování) "To může vrcholit v létě a na začátku podzimu": pokud většina pum žije v tropickém pásmu, tak je to asi divná formulace na úvod, jelikož tam jaro/léto/podzim/zima není.
    •  Vyřešeno Píše se v seriózních zdrojích. Navíc je tam to slovíčko může, což vlastně dokládá, že nějaká část pum to tak mít nemusí. Zobecněno: Pumy nemají určité období rozmnožování, různí se napříč Severní a Jižní Amerikou.
  • "v Severní Americe většina koťat přichází na svět na konci zimy" >chybí, jak to je na jihu Ameriky (kde mají smysl roční období)?
    •  Vyřešeno Píšu jen to, co jsem se dočetl. Zobecněno, tudíž z úvodu odstraněno.
  • 4. odstavec úvodu o redukci početnosti: podrobně USA a zbytek je odbytý. Je tu tedy, jak vymizela z jedné "strany" jedné země (východní pobřeží USA), ale nic o řadě celých regionů v Jižní Americe, kde byla také omezena/zmizela. "Ve Střední a Jižní Americe žije puma na většině původních míst." je asi pravda, ale nepopisuje to asi i významný úbytek na řadě míst kontinentu. Je to stručné oproti USA. Chybí celá Kanada.
    •  Vyřešeno Snad už lepší. To mi také nějak uniklo.
  • "Kdysi v ní lidé spatřovali hrozbu" - časově vágní
    •  Vyřešeno Otázka "Zpočátku" (?).
  • " Lov začal být důsledněji omezován od roku 1960." > Platí pro celou Ameriku? Pokud jen pro USA, tak by mělo být "Lov začal v této zemi..." Ale věta je nadbytečná, jelikož opět zase jen vybírá z celé Ameriky jen tuto zemi.
    • Upraveno, ale nezdá se mi nadbytečná.
      •  Vyřešeno V úvodu už se mi zdála nadbytečná, ano. Zatím takto.
  • "Puma je podle norem" Je to fakt norma? Není lepší něco jako "M.s.o.p. považuje/hodnotí/ označuje druh za....
    •  Vyřešeno
  • Infobox: mapa by byla lepší počeštěná
    •  Vyřešeno
  • "Rozšíření pumy americké v roce 2010" > není lepší "k roku 2010"
    •  Vyřešeno
  • Rozšíření: "Puma je ... kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření." A co Felis catus? To je taky kočkovitá šelma a žije skoro všude.
    •  Vyřešeno Dodáno, že divoká kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření...
  • "vyhubena..v několika regionech Venezuely, Peru, Argentiny, Uruguaye i Brazílie v Jižní Americe." Zcela nedostačné vzhledem k podrobnostem o USA a Floridě výše. A proč vlastně z USA jen Florida a ne třeba Arkansas či Nebraska, kde jsou také poslední desítky kusů?
    •  Vyřešeno Jestli tedy vyhovuje. Už to začínám česat.
  • "zmizela z celkem 27 % oblastí, které kdysi" ke kdy je to "kdysi"? K cca 1500? cca 1800? 1900?
    •  Vyřešeno Platí k roku 2016, podle zdroje, který cituje konkrétní pramen. Podrobnosti žádné. Možná bylo myšleno něco takového (?): Z globálního hlediska zmizela z celkem 27 % oblastí (k roku 2016), které původně před kolonizací obývala (viz kolonizace Severní a Jižní Ameriky).
  • " V rozlehlých oblastech jsou navíc statistiky počtu pum v divoké přírodě založeny převážně na odhadech." to bych čekal, že všude jsou to jen odhady, že nikde nejsou očíslované :-)
    •  Komentář A to by se nejeden možná divil, jak si kdejaký člověk nedokáže představit, že to není zrovna jednoduché.
  • tabulka počtu pum v USA: raději pryč, do jiného článku, doplnit stejnou tabulku o regionech Brazílie, nebo alespoň jednotlivých zemí Amerik. Jinak je nevyvážené. Pro Brazílii podrobně popsáno i se zdroji pt:Panthera_onca#Conservação_no_Brasil
    •  Komentář Nebudu dávat pracně vyplněnou, skoro vymodlenou, alespoň nějakou tabulku pryč (nebo do jiného článku, a kam (?)), jen proto, že neexistuje podobná z jiného kontinentu. Možná by bylo dobré si při té honbě za vyvážeností uvědomit, že se tady bavíme o dvou velkých kontinentech, takže nemůžeme očekávat, že budou vždy k dispozici rovnocenné informace. Jaguár sice vypadá moc hezky, ale zde se bavíme o pumě. Zjevně pak nepůjde o náhodu, nebo snad odbytou práci portugalského kolegy (připomínám, že biologa), i když jeho článek o pumě ("zlatý") vypadá oproti zpracování u jaguára docela jinak.
  • Tělesné vlastnosti "maximálně může měřit asi 237 mm" matematicky divné,
    •  Komentář Nevím, jestli jsem to pochopil. Bavíme se o délce lebky: ..., maximálně může měřit 237 mm?
  • více pojmů k lebce (Kondylobazální, zygomatická...) nevysvětlených, bez prokliku. Tedy pro laika nečitelné (Wiki má být pro čtenáře se SŠ vzděláním)
  • zubní vzorec: nepatří tam něco jako:  
    •  Komentář Z mého pohledu by to tak bylo "horší", zejména proto, že v mém případě (je-li to zapsáno ve formě plynulého text) si to může méně znalý čtenář snadno rozkliknout, aby se mohl jednoduše dozvědět, o jaké zuby jde. Povinnost to myslím určitě není.
  • "Průměrná síla, kterou vyvine při stisku čelistí je 499,6 N (neboli 724,6 Psi), což je 50,9 kg/cm2 " > vyhodit Psi (!!) a prosím zaokrouhlit, pokud je možné, snad nevznikne chyba, když se napíše 500 N.
    •  Komentář Když to je těžký. Někdo by mohl namítnout, že je lepší opisovat přesná čísla tak, jak se ve zdrojích píšou. A když to trochu (asi trochu více) přeženu, tak se takové přesné číslo může hodit k porovnáni s jinými živočichy; co když se nějaké jiné šelmě naměří 499,8 nebo 500,4, ale zaokrouhlí se to také na 500. Pak na tom budou obě zvířata stejně, ale skutečnost by byla taková, že puma má o fous slabší stisk. Tudíž by se neměla řadit, řeknu třeba na společné 5. místo, ale obsadila by pomyslnou 6. příčku. Ovšem ve zjednodušené podobě by vlastně byly podány nesprávné informace. Proč vyhazovat Psi?
      • @Tobartos: Psi (libry na palec) bych vyhodil, to je úchylná jednotka, kterou používají jen Amíci, v civilizovaném světě máme jednotky SI. Stejně tak nepoužíváme v článcích variantní zápisy z enwiki typu 30 km (50 mil), protože to 99 % čtenářů české Wikipedie nepotřebuje. Případně si to mohou jednoduše převést. Nicméně je tam stejně chyba, má to být „vyvine tlak ... 499,6 Pa“ (počítáme tlak, ne sílu; jednotka jsou pascaly), kg/cm2 mi přijde redundantní, navíc je to dost netypická jednotka. — Draceane diskusepříspěvky 10. 11. 2022, 12:28 (CET)
        • @Draceane: Nemáte úplně pravdu. Občas to někdo dělá, pro nějaký celkový obraz, protože často využíváme "západní zdroje", které prostě mají jiné míry a jednotky. I třeba proto, že by mohlo dojít k omylu nebo nepřesnosti při převodu, nebo tak, aby to bylo možné snadno ověřit (přímo a přesně, a nemusel to čtenář nejdřív převádět zpětně). A ani nevím, jestli jde skutečně o chybu, protože jsem to bral přesně podle zdroje, kde se hovoří o síle a vidím N. Posuďte sám (tabulka, str. 8). U kilometrů apod. to sice nedělám, ale tady mi ty údaje navíc přišly docela vhodné, protože jde už o trochu méně typické hodnoty. Jestli je ale pro někoho něco úchylné, a něco jiné civilizované, to sem vážně nepatří. --Tobartos (diskuse) 10. 11. 2022, 13:06 (CET)
          •  Vyřešeno Libry na palec nakonec fuč.
  • (dospělý samec) "ø 57–72 kg" znak je pro průměr, odkaz vede na medián, druhý zdroj carnivoreconservation.org píše taky o průměru (více zdrojů jsem nezkoumal). Sjednotit, nemíchat průměry a mediány. Raději nepoužívat znak "ø" - špatně se bude číst třeba čtečkám slabozrakým...
    •  Vyřešeno Upraveno.
  • samec "na výšku 56–90 cm", samice "výšky v kohoutku" - má to být to samé, absolutní výška či v kohoutku o obou pohlaví?
    •  Vyřešeno Myslí se vždy výška v kohoutku, jen jsem se nechtěl opakovat. Mohl bych napsat "na výšku v plecích" nebo "po výšku ramen", ale to bych mohl dostat po hubě ze druhé strany. Napadl mě dát jeden proklik navíc.
  • "V roce 1936 John Huelsdonk (1866–1946), známý jako „železný muž řeky Hoh“"... divné, za mě zcela zbytečné. V článcích se u osob neuvádí narození a rok, na to je samostatný článek. Proč je tady jméno zabijáka? U předchozí pumy (1925) jméno zabijáka není.
    •  Vyřešeno Upraveno, zredukováno.
  • "Například v Britské Kolumbii dospělí ...ačkoli několik samců dosáhlo hmotnosti od 86,2 do 95,3 kg... V Brazílii s.. a 100 kg." Nechápu, když puma blízko pólu má být mohutnější....
    •  Vyřešeno Komentář Vyřídíme si to s autory? Takhle nepřesné či všelijaké to očividně je, dle zdrojů. A nejen v tomto případě. Nebudu si tam vymýšlet nebo manipulovat se zdroji (jako třeba, že bych ho záměrně nevyužil, přestože je seriózní, aby mi to sedělo). Příroda je holt taková. Paradoxem je, že čím víc toho člověk načte nebo prozkoumá, tím víc zjišťuje, že se neví vlastně skoro nic (přesného). Přidal jsem, že: Obecně platí, ale nemusí vždy, Bergmannovo pravidlo: pumy žijící v blíže rovníku jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům... Ono ale už to slovíčko obecně znamená, že to tak nemusí být vždy. Ještě nějak takto to případně upravím i níže, zde.
  • Biotop: "v jihoamerické Patagonii." zbytečné slovo "jihoamerické" (výše je třeba "puma byla zabita v roce 1925 v Arizoně" a vůbec není upřesněno, kde je, ani že je v SA, ani konkrétní země (tedy USA).
    •  Vyřešeno
  • "Například na Floridě jsou pumy nejaktivnější ráno mezi 1 a 7 hodinou a večer mezi 18 a 22 hodinou" proč zrovna Floridské pumy, ty na pokraji vyhynutí? Nejsou jiné čísla typičtějších?
    • @Pavouk: Puma z Floridy neboli puma floridská ostatně je typická puma americká :), ale přidal jsem tedy ještě jeden příklad ze severnější oblasti USA, který jsem našel. Víc se v tom pitvat je asi zbytečné, protože obecně platí to, co už je v článku napsáno - Většinu dne obvykle prospí a aktivnější bývají za soumraku nebo přímo v noci., ale neobvyklá není ani běžná denní aktivita za úplného světla. Chování se bude odvíjet od toho, v jakém prostředí se puma pohybuje, jaké má podmínky pro lov, jestli je v oblasti k dispozici dostatek potravy (zvířat), na kolik je rušena lidmi nebo na kolik je nucena vyhýbat se jiným potenciálním predátorům apod. Tobartos (diskuse) 19. 1. 2023, 15:30 (CET)
  • "Z výzkumu za pomoci GPS obojků": GPS > satelitní navigace, ne? Neověřoval jsem zdroje, že to nutně musí být pomocí GPS. Ale obecně na světě dnes (2022) máme několik funkčních satelitních systémů, GPS je jen jeden z nich.
    •  Vyřešeno Napsal jsem "satelitních obojků"
  • "provincii Alberta": a jaká je sezónní variabilnost jinde (SA, JA)?
    •  Komentář Nevím, nenašel jsem podobně přesnou studii.
  • (Potrava) "V severských oblastech" severský=vztahuje se k severní Evropě. [4] Uměl bych si asociovat s Kanadou, Aljaškou. Ale zde v článku vede na SA, která zasahuje skoro až k rovníku (5-7 stupeň ss). Divné.
    •  Vyřešeno Mně to divné nepřijde. Jde o trochu kreativity, ale budiž.
  • "Plazi, s kterými si pumy poradí, jsou obvykle velcí od 45,7 do 152,4 cm" zaokrouhlovat, vypadá velmi divně. "na Floridě se obzvlášť zdatná puma dokázala zmocnit až 269,2 cm dlouhého aligátora" dtto. A proč tam je slovo "až"?
    •  Vyřešeno Upraveno, odmazáno.
  • "což je od roku 2008 největší registrovaný krokodýl zabitý touto šelmou." proč je tam ta zmínka o roku? A kdo to registruje? IUCN? Je to tak důležité?
    •  Vyřešeno Asi ne.
  • "Zde v jejich potravě dominoval pásovec devítipásý (40,33 % – 2398,70 kcal/kg)," zaokrouhlit procenta a převést do soustavy SI. Nosál, jelenec: dtto.
  • "kořist s nejvyšším počtem kilokalorií" asi má být něco jako měrná energie a opět převést do SI.
    •  Komentář Nechal bych raději tak jak to je, pro snadné ověření. Zkrátka přesně tak, jak zdroj uvádí. Zaokrouhlení může být a nejspíš provedu.
  • "Za celý rok jedna puma uloví asi 860 až 1300 kg potravy (tj. 5–7 losů nebo 14–20 jelenů)" Pokud je výtěžnost 75%, tak to je až cca 1700 kg za rok, výše se píše, že jeleny loví dospělé, ale vychází to na méně než 100 kg váhy na jednoho jelena. Jeleni výše uvedení však váží přes 100 kg, nějak se mi to nezdá.
    •  Komentář To ani mně. Ani v případě, když to porovnám s tímto. Nicméně čerpal jsem klasicky ze zdrojů a jde o přesný opis. Opět jsme u toho, že takové informace jsou pouze orientační a v každém zdroji trochu jiné, pokud nejde o nějakou přesnou studii.
      • @Pavouk: Tady byl i nejspíš špatně pochopen text. Nejde o jakousi 75% výtěžnost, ale o to, kolik toho puma z většího zvířete sežere. Přesto např. tento zdroj hovoří o tom, že jedna puma je schopna ulovit více než 40 jelenů či jelenovitých (deer) za rok (což jsem nyní pro zajímavost uvedl jako další příklad), tedy dvojnásobek toho, co uvádí první zdroj v článku. Nicméně neviděl bych na tom nic divného. Jak jsem již řekl, jde jen o hrubé odhady a nikdy není upřesněno, jestli jde pouze o dospělé nebo se do toho počítají i mladší jedinci, tudíž nelze jenom tak vzít v úvahu odhad ulovených kilogramů a hmotnost dospělých jelenů dohromady s počtem ulovené zvěře, protože, jak se ostatně v našem článku píše, i dospělé pumy se často soustředí na mladé jedince, kteří samozřejmě nedosahují takových hmotností jako dospělé kusy. Tobartos (diskuse) 19. 1. 2023, 15:30 (CET)
      Tak už jsem asi pochopil, jak jste se dopracoval k výsledku s využitím 75% výtěžnosti, ale nejsem si úplně jistý, jestli se stejným způsobem dopracoval k výsledku i autor sám. Skoro bych řekl, že se myslí tolik kořisti jako takové (zvířat celkem o ekvivalentu v kilogramech), nikoli jen ta zkonzumovaná část (tj. celkem snědeného masa). --Tobartos (diskuse) 19. 1. 2023, 16:36 (CET)
  • "V porovnání s jinými predátory" popisuje jen USA, co zbytek SA a JA? Proč je tam zmíněn autor Nowak? Jinde v textu není, nestačí v referencích?
    •  Vyřešeno Komentář Nowak pryč, ale znovu jde jen o příklady, které se mi podařilo dohledat.
  • tabulka s útoky v USA: opět chybí podobné tabulky pro další státy (a jejich regiony či země)
    •  Komentář Opět jen ukázkový příklad. Podobný přesný rozbor z Jižní Ameriky se ke mně (zatím) nedostal.
  • "velkým kočkám GPS obojky" > satelitní navigace
    •  Vyřešeno Napsal jsem "sledovací obojky" (nebo můžu znovu satelitní obojky).
  • (Rozmnožování) "jejich osud ještě nemusí být zpečetěn" > až příliš poetické
    •  Vyřešeno Smazáno.
  • "..dožívají většinou 8–12 let.. zřídkakdy žijí déle než 9 let. Samice se dožívají obvykle vyššího věku (asi 12–14 let" Velmi divné, pokud je samic 50%, tak je divné, že se píše, že zřídka nad 9 let, když se mají samice dožívat 12-14 let.
    •  Vyřešeno Na základě několika zdrojů. Trochu jsem to upravil.
  • "například až 23,8 let" zaokrouhlit
    •  Vyřešeno Budiž.
  • (Paraziti) "montanských pum" Montana (stát USA)? či obecně něco horského? Chybí proklik, který by při pochybnostech vysvětlil.
    •  Vyřešeno Podle zdroje bych řekl, že normálně, blíže nespecifikovaně, stát. Doplním proklik.
  • V celé kapitolce o parazitech je vše jen z USA a nic odjinud...
    •  Komentář Jen to, co se podařilo najít. Zkrátka příklady.
  • (Etymologie) většinou bývá jako první kapitola článku, i biologické NČ. Proč je zde až zde, v polovině článku.
    •  Vyřešeno Protože jen většinou, takže možná i otázka vkusu. Nebyl to nějaký záměr, ale nepřišlo mi ani kdovíjak důležité, abych to řešil. Pokud to bude takový problém, může se to samozřejmě přesunout. Byla zde také z toho důvodu, že patří obvykle nad taxonomii, která se nacházela rovněž zhruba uprostřed. Nicméně vyhověno, ať se tedy blížíme standardu.
  • "Slovo cougar" první odstavec nesmyslný, je o slově, které výše nikde není. Čekal bych, že začne etymologií názvu v češtině puma či o vědeckém/latinském jméně. Proč je tu angličtina a USA? To patří do jinojazyčné Wiki.
    •  Vyřešeno Odstavec přesunut a lehce zredukován.
  • " První použití v angličtině se datuje k roku 1777. Angličtina ho přezvala ze španělštiny, kde byl název přijat někdy v 16. století," > zcela americko (anglicko) centrické. Proč nezačíná, že slovo puma pochází kečánštiny, kam se dostalo do španělštiny, ze které ho (?) převzala čeština? Za mě angličtina a rok 1777 zcela zbytečný.
    •  Vyřešeno Nepodstatné vymazáno a celkově upraveno. Zatím ale bez podrobností k češtině.
  • kapitola není jen etymologie, ale spíše název pumy v různých jazycích
  • (v Brazílii žije asi 50 % všech pum): zde v kapitole chybí další brazilská, současná jména (onça-parda).
    •  Vyřešeno Příklady z Jižní Ameriky zmíněny.
  • výběr indiánských jmen: jsou tam malinké jazyky (tisíce mluvčích: lakotština: 2000 osob), ale chybí třeba mayjské jazyky/dialektiky či mapučský název (minimálně 200 tisíc mluvčích v Chile a Argentině).
    •  Vyřešeno Názvy ve zmíněných jazycích přidány.
  • Lidové názvy: není nikde zdroj, že jde o lidové/místní názvy v češtině
    •  Vyřešeno Zdroje dodány a některé příklady uvedeny v závorkách.
  • (Taxonomie) "přiřadil známý švédský přírodovědec Carl Linné" slovo "známý" je nadbytečné.
    •  Vyřešeno
  • "Culver a kol. předpokládají,": je jméno vědce/vědkyně důležité? Jindy jsou vědci/odborníci
    •  Vyřešeno
  • Poddruhy: nemá být na úvod, že jsou jen dva poddruhy? Pak je třeba zbytečné, že jsou vyhynulé poddruhy, které vůbec podruhy nejsou.
  • (Role v ekosystému): druhý a třetí odstavec platí obecně o vrcholových predátorech, nemusí tu nutně být
    •  Komentář Já bych to tam s dovolením naopak nechal, jsou to další konkrétní a zajímavé příklady (případy). Puma je vrcholový predátor (přinejmenším v některých oblastech). O tom ani nebylo pochyb, už chápu. Přesto bych to tam nechal (viz předchozí reakce).
  • (Ohrožení): první odstavec je opět USA/Kanada centrický. " zastřelit více než 2 176 pum (1989/1990)" Kde? Celé USA?
    •  Vyřešeno Myslí se celá Severní Amerika. Zatím bez dalších úprav. Celkově upraveno a doplněno.
  • "Fragmentace stanovišť" tato informace patří i do úvodu článku. Tedy, že pumu ohrožuje tato fragmentace a způsobuje její pokles. V jedno zdroji je podrobně popsáno, jaký to má dopad v jednotlivých státech Brazílie.
    •  Vyřešeno V úvodu je, že "Přichází o své přirozené prostředí... (vlivem urbanizace)". Doplněno k tomu "zemědělství". A celkově upraveno.
  • "Největším nebezpečím jsou antropogenní zásahy do přírody, z nichž plyne nebo plynou" > celé hodně floridocentrické, kde je přitom jen posledních pár desítek jedinců.
    •  Otázka Tomu úplně nerozumím. Tento odstavec shrnuje zásadní hrozby, které platí pro všechny pumy (+/-). Příklady z Floridy, a nově nyní z Brazílie, jsou pouze ilustrační.
  • "Přestože byl lov pum od roku 1990 (Severní Amerika) a 1994 (Jižní Amerika) prakticky zakázán" to se v celé SA v roce 1990 domluvili v jeden rok? A všechny země SA se domluvili v roce 1994?
    •  Vyřešeno Už ani nevím, kde jsem k tomu přišel. Už sice vím, jak to bylo myšleno, ale nejspíš zcela vypustím.
  • "Alespoň regulovaný je lov na zbytku míst Spojených států a v Kanadě, s výjimkou Texasu."  :-)
    •  Otázka Tady prosím upřesnit, co je na tom špatně.
  • (ochrana) "Důležitou iniciativou v oblasti ochrany velmi ohrožené populace šelem na Floridě je vytvoření sítě ekologických stezek" Proč zase jen Florida, jediný příklad ochrany pumy z celé SA a JA?
    • @Pavouk: Popravdě nevím, jak si to představujete. Celá tato podkapitola má poukázat na to, co by bylo potřeba dělat nebo udělat pro její ochranu. Body či hrozby zde zmíněné platí obecně pro všechny pumy. Nicméně každý stát (opravdu stát od státu) se staví k těmto šelmám dosti odlišně a hlavním, ne-li jediným, opatřením je snaha (často jen snaha) dostat pumu alespoň pod lepší legislativní ochranu, která ale sama o sobě nic nezaručuje. A kromě osvětových kampaní se ve finále nakonec nic zásadního neděje. Příkladem budiž Severní Dakota, kde žije údajně ještě méně pum než na Floridě, ale opatření zde nejsou téměř žádná. Dokonce může být stále lovena. Florida je pak zdá se výjimka, díky čemuž je možná nejvíce slyšet a coby vzor, kterým by se mohly inspirovat ostatní státy, umístěn i zde na Wikipedii. Hlavním dalším bodem "ochrany" je rekolonizace pum, což je zmíněno s příklady některých států, které se nestaví proti.
Abych to shrnul, všichni odborníci vědí co by se mělo dělat, co pumy ohrožuje a proč může docházet k lokálnímu vyhubení, ale spíše se jen mluví než koná. Ono se samozřejmě těžko koná, když jde o problémy letité (úbytek prostředí), nebo prakticky neodstranitelné (růst lidské populace, urbanizace), z nichž plyne téměř vše ostatní.
Ale stejně jsem z Vás trochu zmatený, protože např. tady se Vám konkrétní příklady z různých oblastí zdají naopak zbytečné.--Tobartos (diskuse) 20. 1. 2023, 15:55 (CET)
  • (Chov v zajetí): trochu jako z příručky "malých svišťů", návod na chov. Trochu čechocentrické, chybí info o legálnosti různě na světě (CITES) - volný/nevolný prodej. Nic o etice chovu a významu, proč chovat pumu v zajetí. Nechová se někde ve světě puma v zajetí pro reindrodukci?
    •  Vyřešeno Komentář Kapitolu jsem se snažil upravit, nějaké příklady uvedl, ale žádná třeba podrobnější čísla, všeobecná, zahrnující více zemí nebo celosvětová, se mi (zatím) dohledat nepodařilo. Co se týče chovu v zajetí za účelem vysazení do přírody, často se hovoří hlavně a opět o floridské pumě, ale podobné to bude pravděpodobně i u jiných nejohroženějších populací. Nejspíš to i byla (nebo stále je) jediná "jistota", že silně ohrožený druh (resp. subpopulace/poddruh) zcela nevyhyne. Nevím, jestli je zapotřebí (ba dokonce vhodné) zacházet do kdovíjakých často měnivých detailů. Ten floridských případ nejspíš uvedu, jako příklad.
  • na úvod je, že jsou často v zoo, níže že je tam často nenajdeme - to si odporuje.
    •  Vyřešeno Nevím, jestli to bude stačit. Jde o to, že sice jde o časté a oblíbené chovance, ale ne zase tak moc v zoologických zahradách jako takových (velkých či odborných, nebo jak bych to řekl). Nakonec zcela vypuštěno.
  • chov v ČR: reference nejsou šablonou
    •  Vyřešeno Komentář Ani níže nebyly. Domníval jsem se, že to v tomto případě bude v původní podobě zkrátka stačit. U jiných kandidátů na NČ se to taky mnohdy kdovíjak neřeší, ale pro dobro projektu, budiž. Prásknu na sebe, že tady jsem to také nechal v "odbyté podobě". Někdy se na to podívám.
  • "Tuto šelmu nalezneme", "Pumu americkou nalezneme v těchto zoo..." převést do 3. osoby.
    •  Vyřešeno
  • (mytologie a kultura): spíše USA centrické. Chybí jezero Titicata (pojmenované dle pumy).
    •  Vyřešeno Jezero přidáno.
  • ", počínaje rokem 1492, kdy do Ameriky dorazil italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus" celou část věty vyhodit. Kryštof K. je zde zcela nadbytečný (ač je to lepší, než 14. století, které tu bylo nedávno), článek je o pumě a ne v jakých službách sloužil KK.
    •  Komentář Nevím no. Bavíme se tu o jedné větě, která nám říká, "jak to vlastně začalo". A že šlo o italského mořeplavce ve španělských službách jsem napsal proto, že z něho mnoho lidí dělá španělského mořeplavce, takže prostě pro upřesnění.
  • "Už více než 50 let (od 10. ledna 1968)" absolutně podružný přesný datum. Celý odstavec je zbytečně dlouhý, historie firmy patří do jiného článku. "je německý karikaturista Lutz Backes (*1938)" rok v závorce je zbytečný.
    •  Vyřešeno Dobrá tedy. @OJJ: Tak jsi vyhrál! :)) (jooo jooo, jen se směj!).
  • sport - opět floridocentrická kapitola, zcela nadbytečně se podrobně věnuje, odkdy hraje NHL a odkdy mají logo a že je NHL nejslavnější liga světa (jak se měří sláva všech lig)? Vymazat, zredukovat, zachovat proporce (povinné kritérium NČ). Club de Deportes Antofagasta (mužská fotbal)- týmu se přezdívá puma (Los Pumas) a na drezu má pumu již po desetiletí... i on by mohl být v této kapitole
    •  Vyřešeno Mohl. Přidáno a upraveno.
  • (Externí odkazy) "Puma na biolibu" je to takto spisovné? Nemá být velké B? Další odkazy jsou jen v angličtině a nepřeložené, co to má být.
    •  Vyřešeno Celkově upraveno podle jiných vzorových článku.
  • ", dostupný na YouTube; max. kvalita obrazu 1080p = HD (anglicky)" vymazat bez náhrady.
    •  Vyřešeno Vymazáno.
  • V celém textu chybí zmínka o Ohňové zemi, je tam puma nebo ne? Na tzv. mapě je žlutá, tedy není to jasné. Přitom v článku je, že žije "po nejjižnější část And", tedy bych řekl, že to musí zahrnovat i Ohňovou zemi.
    •  Vyřešeno Komentář Zde se pravděpodobně nevyskytuje, a dokonce možná ani nikdy nežila.
  • v článku je vícekrát "Spojené státy" bez určení které se myslí, Mexické nebo americké (USA), oba to jsou oficiální názvy. Lepší by bylo vždy uvádět jednoznačné názvy.
    •  Vyřešeno Podíval jsem se na to. Pokud mi něco uniklo, mohlo se stát, třeba si toho později všimnu.

--Pavouk (diskuse) 9. 11. 2022, 01:39 (CET)

Pavouk II.Editovat

Ještě jsem si včera všiml a zapomněl napsat:

  • na NČ třeba vyřešit přístupnost stránek, tedy tzv. "alty" u obrázků, mimochodem úvodní obrázek nemá ani popis.
    •  Vyřešeno Snaha byla.
  • U fotek chybí určení, zda jde o samce či samici (pokud to tedy je důležité, jen se ptám)
    • @Pavouk: I kdybych chtěl, těžko s tím něco udělám. Autoři fotografií (resp. uživatelé, kteří sem fotografie vkládají) opravdu málokdy uvedou, jestli jde o samce nebo samici. U pumy rozeznat pohlaví skutečně jen tak nelze. Nenapadá mě jediný NČ, který by to měl přehledně a u všech fotografií vypsané. --Tobartos (diskuse) 19. 1. 2023, 15:37 (CET)
  • Možná by mohlo být užitečné mít někde vedle sebe fotografie (kresby, malby) samce a samice, aby vynikla rozdílnost/podobnost
    • @Pavouk: Opět bych rád, ale zatím jsem nenašel nějaké dva slušné obrázky, kde by bylo jasné, kdo je samec a samice. Nicméně je to asi zbytečné, neboť co se týče fyzického vzhledu jsou si obě pohlaví podobné (kromě tělesných parametrů samozřejmě).--Tobartos (diskuse) 20. 1. 2023, 15:55 (CET)
  • "Puma drží Guinnessův rekord jako zvíře s nejvyšším počtem jmen" ve zdroji nic o Guinnesovi nevidím, formulace je divná, není (to "guinnesův rekord) odkazované, patří někam do bulváru. A proč tam je ta angličtina a není třeba kolik je jmen v portugalštině či španělštině?
    •  Vyřešeno Jak se píše v knize: 40 v angličtině, 18 původních jihoamerických a 25 původních severoamerických. "Guinnessův rekord" buď odstraním, nebo k tomu přidám zdroj. Zdroje hovořící o Guinnessově rekordu přidány.
  • (nově od včerejška): "Kromě člověka, domácích koček a psů žádný jiný druh suchozemského savce Nového světa tak rozsáhlé území neobývá. " > rekordy bývají ošidné, co třeba norská myška, zvaná potkan?
    •  Vyřešeno Hm, přitom to všichni píšou, včetně biologa (tedy prakticky odborníka) na portugalské Wikipedii. Já si na takové věci dávám občas pozor, ale nad tímhle jsem asi nějak zapomněl popřemýšlet. Bohužel, moje chyba. Už to vzdávám, poněvadž to není nic jiného než zavádějící blbost. Zlatý 14. století řekl bych. Díky za to.
      • A co třeba kravička Tur domácí, ta žije od Aljašky až po Ohňovou zemi (viz mapa u článku), tedy kromě vysokých hor a několika výjimek. --Pavouk (diskuse) 10. 11. 2022, 11:49 (CET)

--Pavouk (diskuse) 9. 11. 2022, 21:42 (CET)

@Pavouk: Každopádně díky za precizní recenzi. Pochybuji ale, že se tu někde "poflakuje expert na pumy" a ještě s dokonalou znalostí portugalštiny nebo španělštiny. Pohledem na některé odborníky, jakým je třeba na portugalské Wikipedii biolog nebo na Encyclopedia Britannica přímo sám Paul Beier, a jejich články s nepřesnostmi (včetně nechvalně známé a široce rozšířené informace: The puma, a member of the family Felidae, has the widest distribution of any New World mammal, with a range extending from southeastern Alaska to southern Argentina and Chile., nebo oné But in the 14th century, when the first Europeans reached the Americas, their perspective of the cougar was to be quite different.), mám znovu jisté pochybnosti o tom, na kolik je vlastně vhodné v reálném životě rozlišovat experty a ne-experty (tj. amatéry, pro které je to oblíbený koníček, ale mají také přehled a nějakou způsobilost) v některých odvětvích, jako je zrovna zoologie. Totiž právě díky amatérům, a této amatérské recenzi, bude teprve článek na naší Wikipedii přesnější a celkově možná i nejvěrohodnější. Netvrdím, že je teď bezchybný, to bych si nedovolil, ale příklady jsou to celkem ukázkové. Člověk na tu Wikipedii může (a měl by) být docela pyšný. Mám z toho opravdu radost. --Tobartos (diskuse) 12. 11. 2022, 13:12 (CET)


Pavouk III.Editovat

Drobnosti (něco bych i sám opravil, ale zde to dávám pro diskuzi či pro další tvorbu skvělých článků)

  • "dospělý samec váží obvykle 36–105 kg (v průměru 57–72 kg.." ve zdroji [5] je ale dolní interval průměru 53 kg.
    •  Vyřešeno Ano.
  • "...v průměru 56,7 kg a samice 45,4 kg, ačkoli několik samců dosáhlo hmotnosti od 86,2 do 95,3 kg" Převod z liber zaokrouhlovat, ostatně i zdroj je už zjevně zaokrohlen /190, 210, 125, 100 liber
    •  Vyřešeno Dobrá. Pravda, ono to pak může vypadat celkem divně, když v další větě jsou čísla zaokrouhlená.
  • "(neboli 724,6 Psi)" závorku vyhodit, stačí nám bohatě SI.
    •  Vyřešeno Budiž, je to detail.
  • "Zde v jejich potravě dominoval pásovec devítipásý (40,33 % – 2398,70 kcal/kg), následoval nosál bělohubý (11,93 % – 2225,25 kcal/kg) a jelenec běloocasý (6,17 % – 2165,52 kcal/kg)." Velmi bych se přimlouval zaokrouhlit procenta na hodnoty 40,12,6. A hlavně převést kcal do SI.
    •  Vyřešeno Budiž
  • většina referencí v rozmezí cca 22 až 43 nejsou šablonou, ale jen prostým URL
    •  Vyřešeno Myslel jsem na to.
  • podkapitola "Různé názvy" zůstává jako nejslabší místo článku. Je tam v podstatě od úplného vzniku článku. Mixuje hladkou sazbu (lepší pro Wiki) a odrážky, cituje Ábíčko či Náš region (?!), míchá označení pumy v češtině a patrně v jiných jazycích, kde ty lidové jsou (podle mě) je české a USA. Přitom ty názvy (třeba panter, painter, catamount jsou v předchozích odstavcích. Kdyby kapitola etymologie měla úvod=shrnutí a pak podkapitoly, kde by byly informace rozepsány, tak ano. Ale takto mi to vůbec nedává žádný smysl.
    •  Vyřešeno Dobrá, smazáno. Nechával jsem to tam jako rychlý přehled pro ty, co se nechtějí "začíst".
  • k úvodu článku, druhý odstavec (rozšíření) my stále přijde dost nevyrovnaný, popisuje podrobně oblasti kde už skoro není, kde je vzácná a celá Střední a Jižní Amerika se vešla do informace "přesto i v těchto zemích je v některých oblastech velmi vzácná nebo dokonce vyhubená. ", bez žádné konkretizace.
    •  Vyřešeno Jestli stačí.
  • v úvodu je věta "V divočině se mohou dožít maximálně asi 18 let, v zajetí až 30 let." níže je to pak rozebráno i částečně zpohychněno, nemohlo by zde být místo toho "Ve volné přírodě se dožívají většinou 8–12 let."?
    •  Vyřešeno Může.

--Pavouk (diskuse) 20. 1. 2023, 22:36 (CET)

@Pavouk, @Jann, @OJJ: Pánové, možná se budu opakovat, ale díky vašim postřehům a nápadům je článek zase o kus hezčí, přesnější a snad i čtivější. Obávám se ale, že s Jižní Amerikou (resp. Latinskou Amerikou), co se týče relevantních informací, už moc nehnu. A pokud by to mělo vypadat nějak takhle, tak možná radši nic, než něco. Celá záležitost ohledně populace (populací) a dokonce i rozšíření je tak nejistá a neshodující s různými autoritami, že, kdybychom to měli brát opravdu vážně, měla tu být pro jistotu odstraněna mapa a radši snad i všechny číselné údaje - proto to kolikrát tolik nesedí. Třeba odhady (nutno dodat, že hrubé odhady) populací jsou často velmi zastaralé, ale stále se s nimi pracuje. To je také jeden z největších problémů: nevíme o pumě, kde se přesně pohybuje a v jakém počtu, takže ji lze těžko rozumně chránit, nebo přesvědčovat "porotu" o důležitosti její ochrany (i proto se toho tolik - natož globálně - neděje, nehledě na to, že jde o druh obecně málo dotčený). Dále jsem z dostupných informací vyrozuměl, že nedlouho po začátcích kolonizace docházelo k decimaci prostředí a pum hlavně v Severní Americe (v tomto případě je mapa celkem přesná). V Latinské Americe dochází k podobnému spíše až nyní, nebo tomu tak bude do budoucna, v důsledku urbanizace a masivního růstu populace (cca od poloviny 20. století).
Myslíte, že toto, nebo ještě něco jiného zásadně brání k dosažení zlatého puzzlíku?
A @Míro, máš stále chuť se na to podívat? Najdeš ještě nějakou nesrovnalost, zádrhel? :) --Tobartos (diskuse) 24. 1. 2023, 11:09 (CET)
@Tobartos: Pokud Jižní Amerika háže podobná (řádově!) hausnumera, tak bych prostě ty číselné údaje smázl a napsal jen, že počet pum v JA je nejistý. Jde to pak i sloučit v rámci populací Severní Ameriky do jedné kapitoly. OJJ, Diskuse 24. 1. 2023, 11:15 (CET)
@OJJ: Já jsem o tom taky uvažoval, a radši bych to udělal, ale pak by to bylo ještě více nevyvážené (viz námitky kolegy Pavouka). --Tobartos (diskuse) 24. 1. 2023, 11:26 (CET)
@Tobartos: Hypotetický příklad: budeme mít druh, co žije na Korejském poloostrově (třeba čáp východní). O populaci v Jižní Koreji budeme mít rozumné informace, o populaci v KLDR sporadické zmínky. Budeme cílit na vyváženost? :) Údaj, že někde žije pum možná tisíc a možná dvě stě tisíc považuju fakt za zbytečný k uvedení. Faktem je, že ten článek je délkou na hranici vhodného (ok, nafukují to i citace oproti {{sfn}}, takže je možné, že textově to bude podobné jako primáti :D, ale i tak už se to hůř načítá v prohlížeči) – rozšiřovat to o podobná nicneříkající čísla asi nemá smysl. OJJ, Diskuse 24. 1. 2023, 11:40 (CET)
@OJJ: Mně to neříkej, já bych s tím problém neměl (kolegovi jsem se to také pokusil naznačit). Snažím se s tím jen důstojně poprat, zohlednit všechny názory. Článek se nafoukl překvapivě i kvůli altům (tedy minimálně o bajty). Opět jenom dobře, že si měl ten nápad s rozdělením sekce o útocích. --Tobartos (diskuse) 24. 1. 2023, 12:00 (CET)
@Tobartos: De facto podobné technikálie nafukují článek, kam by se místo nich dalo vecpat pár odstavců informací navíc... Alty jsem kdysi taky bezmyšlenkovitě dělal, ale ani jako správce vlastně netuším, jakým způsobem se k nim dostat. Informace jako 35 000 až 328 000 pum (!) každopádně fakt vyhoď, to už hapruje o řádové velikosti. Osobně bych na úkor toho klidně snesl víc o tom původu pum/vyhynulých pumách (ony totiž existovaly i kočičky jako en:Puma pardoides), ale vzhledem k té délce článku samotného tedy navrhuji těmito údaji rozšířit pahýl Puma (rod) (jedná se koneckonců o jiné druhy). OJJ, Diskuse 24. 1. 2023, 12:13 (CET)
@OJJ: Vidíš, dobrý nápad. Hned tam jsou nějaké nesrovnalosti (opět). Článečky k těm vyhynulým někdy vytvořím. Vím, že kdybys mohl, tak se s evolucí oženíš, ale úplně s tebou nesdílím sympatie ohledně tohoto odvětví. Mně tyhle záležitosti připomínají pohádku o početnosti pum - nic se neví, každý si jen myslí, ale každý chce být slyšet a vidět se svým "odborným" názorem, často na úkor rozumného přístupu. A pak je z toho jen prohlubující se bordel :). --Tobartos (diskuse) 24. 1. 2023, 14:18 (CET)
Jo podívám se na to, snad v řádu dnů. --Whitesachem (diskuse) 25. 1. 2023, 11:18 (CET)


Matematický důkaz (potvrzení)Editovat

Článek je o dost lepší než většina zdejších článků, přesto ani zdaleka nedosahuje na nejlepší články a kritéria již dávno neplní. Zařazen mezi nejlepší byl na začátku roku 2007, od té doby se kritéria výrazně zvýšila. Zdůraznil bych především celé neozdrojované pasáže (což nepřichází v úvahu ani pro dobré články, natož pro nejlepší), ale chyb je víc, viz Diskuse:Matematický důkaz#Nedostatky dle Zagothala. Návrh na odebrání zlaté hvězdy padnul poprvé v roce 2011, podruhé v roce 2013 a pak znovu ještě v roce 2018, dosud se k tomu ovšem nikdo neodhodlal. Tedy tak činím já.

Označuji účastníky diskuse u článku (Zagothal, Fafrin, Franp9am /tři roky neaktivní/, OJJ, RomanM82) a hlavního autora článku Glivi (deset let neaktivní).


DiskuseEditovat