Wikipedie:Pod lípou (u krbu)/Archiv 2015/01

Název článku

Dobrý den, rád bych se zeptal na názor komunity ohledně názvu jednoho mnou přeloženého článku (zde), aby se to pak nemuselo šoupat přímo v HJP. Jedná se o článek en:List of Ukrainian aircraft losses during the 2014 pro-Russian unrest in Ukraine a já váhám. Zatím jsem to pracovně přeložil jako Seznam ztrát ukrajinského letectva za proruských nepokojů, ale jsou tam dvě proměnné - ukrajinské letectvo a proruské nepokoje. V prvním případě se ještě nabízí možnosti ukrajinských letadel, ledatel Ukrajiny, letectva Ukrajiny apod., zatímco druhé může být za ukrajinské krize (ale nejsem si jist, zda se pojem ukrajinská krize vztahuje i na současné boje, ten současný neaktualizovaný článek je děs běs. Mno a přidat rok či ne? Když už jsme v tom 2015 a válka zdá se nekončí... --Silesianus (diskuse) 1. 1. 2015, 15:40 (CET)

„Seznam ztrát ukrajinského vojenského letectva v ukrajinské občanské válce“ pro letadla ukr. armády. Taky by šlo doplnit ztráty ostatních zúčastněných stran (tj. USA) a civilů i pro období před vypuknutím války s názvem „Seznam leteckých ztrát/ztrát letadel v ukrajinské krizi“. --Jann (diskuse) 1. 1. 2015, 16:54 (CET)
No jo, ale ten seznam není jen o občanské válce, ale jsou tam zaznamenány i ztráty z Krymu. Tedy je to přesně mezi oběma názvy. Takže Seznam ztrát ukrajinského vojenského letectva v ukrajinské krizi? (A jste si jist tím V, já bych spíš volil ZA) --Silesianus (diskuse) 1. 1. 2015, 17:02 (CET)
Aha, když se týká i jara a je to bez Američanů, tak lepší než Seznam ztrát ukrajinského vojenského letectva v ukrajinské krizi nevidím. V/za, osobně bych volil v pro ztráty způsobené nepřítelem a u jednotek nasazených proti němu, kdežto za spíše pro ztráty zahrnující i třeba nehody někde ve Lvově; ale to je otázka citu, v němž se mohu mýlit. --Jann (diskuse) 1. 1. 2015, 17:29 (CET)
Ještě, jestli se dobře pamatuji, tak MiGy ukořistěné na Belbeku nebyly vesměs letuschopné; přijde mi to jako významná informace stojící za zmínku.--Jann (diskuse) 1. 1. 2015, 17:37 (CET)

Poznámkový aparát

Dobrý den, chtěl bych znát názor komunity na situaci v článku Svatý Václav a tamější diskuzi. Psal jsem to již na Třetí názor, ale ten sleduje jen 64 lidí a odezva byla jen ode 3, a v tomto případě čím více názorů, tím lépe. --Silesianus (diskuse) 16. 1. 2015, 14:46 (CET)

Dobrým řešením by bylo, kdyby Třetí názor začalo sledovat víc lidí. Pokud by ale diskuse u článku nedostačovala, dá se taky založit klasická žádost o komentář. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2015, 16:41 (CET)
Diskuze plně postačuje. Kdybych teď otvíral ŽoK, tak se uzavření možná dočkáme v roce 2016 (a kdoví jestli). --Silesianus (diskuse) 16. 1. 2015, 16:43 (CET)

Název stránky skončivších

Jaký je vhodný název pro stránku skončivších kolegů:

  • Chybíte nám – původní
  • Neaktivní wikipedisté – současný
  • Bývalí wikipedisté – alternativní
  • „jiný“ – navrhněte

Pokud nebude konsenzus na novém, vrátíme původní. Zdraví--Kacir 20. 2. 2015, 04:27 (CET)

  • Teda někteří z nich mi rozhodně nechybí. Takže podporuji nový název. --Silesianus (diskuse) 20. 2. 2015, 07:29 (CET)
  • Neaktivní wikipedisté je podle mě ideální název.--Chalim Kenabru (diskuse) 20. 2. 2015, 11:53 (CET)
  • Osobně se mi neudržované Wikipedie:Wikipedisté moc nelíbí, nicméně to není moc relevantní. Přesto ale nevidím důvod, proč by nemohla zároveň existovat stránka Neaktivní wikipedisté a podsekce na Wikipedistech. Ponechal bych současný název. --Jan KovářBK (diskuse) 20. 2. 2015, 12:02 (CET)
    Proč mít ale na dvou místech v podstatě totéž? Není pak lepší jedno přesunout na druhé? --Bazi (diskuse) 20. 2. 2015, 14:39 (CET)
  • Osobně jsem to pochopil tak, že stránka vznikla právě proto, aby tam aktivní wikipedisté sami přidávali ty, kteří jim tu chybí. Proto ten „POV název“, nejde o text či seznam encyklopedický, ale komunitní. Po přesunu a zploštění té osobní roviny, tak aby-text-vyhovoval-všem, jde skutečně o duplicitu. Když se vám to chce udržovat na dvou místech zároveň, jen račte, je mi to jedno, v případě DoS bych ale hlasoval pro smazání.--Ben Skála (diskuse) 20. 2. 2015, 16:36 (CET)
  • Myslím si, že současný název "Neaktivní wikipedisté" je vyhovující. Rozhodně jsem proti návratu na původní název. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2015, 21:29 (CET)
  • Neaktivní se mi zdá nejlepší. Myslím, že nejde o duplicitu s kategorií: tady by měli být ti, kteří zanechali ve wiki jasnou stopu - ať spíš kladnou nebo naopak. Kategorie může být pro všechny. --Packa (diskuse) 21. 2. 2015, 15:33 (CET)
    V našem případě ale nejde o duplicitu s kategorií, nýbrž o duplicitu se stránkou, která už taky obsahuje výčet neaktivních wikipedistů. --Bazi (diskuse) 21. 2. 2015, 15:46 (CET)
    Aha, dík. No, tato stránky se mi zdá lepší, než ten ta kapitola Bývalí wikipedisté. --Packa (diskuse) 21. 2. 2015, 16:00 (CET)
  • Jsem pro původní název. --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 22:28 (CEST)

Výjimka u šablony pracuje se ve článku Napoleonovo ruské tažení

Prosil bych, aby tato šablona nebyla i přes dvoudenní lhůtu oddělávána. První bych chtěl ten článek dopsat svým jednotným stylem a pak ho klidně uvolním ostatním. Nepsal bych to jsem, ale už sem to tam psal do diskuse i do historie, že moc prosím a dnes ji zase kolega Knuck oddělal. S pozdravem--Konvalín (diskuse) 21. 2. 2015, 09:58 (CET)

Tak tam dej {{Ve výstavbě}} --Silesianus (diskuse) 21. 2. 2015, 10:13 (CET)

Prosba o pomoc s heslom "masarykizmus"

Zdravím, rád by som poprosil o malú pomoc. Pred istým časom som založil na slovenskej Wikipédii článok Masarykizmus. Spomína sa tam aj prvý zaznamenaný výskyt výrazu masarykismus, v publikácii Pražák, Albert (ed.). Jindřich Vodák : Pocta k jeho sedmdesátinám. Praha : Melantrich, 1937. OCLC 21650113, s. 89. Hlavný zdrojom ale bol kartotečný lístok (a malá výpomoc s Google Books), preto by som potreboval overiť kontext, v akom bol ten výraz použitý (a či je to presne správne interpretované). Pokiaľ máte niekto túto publikáciu či prístup k nej, mohli by ste sa na to pozrieť? Budem veľmi vďačný (Príp. sa mi potom môžete ozvať aj priamo cez e-mail)--Lišiak (diskuse) 24. 3. 2015, 18:11 (CET)

Friedreichova ataxie

Dobrý den, rád bych zde na Wikipedii viděl heslo Friedreichova ataxie - je to neléčitelné genetické onemocnění nervové soustavy, co tak vím. Sám tím trpím a rád bych si o tom něco přečetl i tady. V Požadovaných článcích jsem nenašel vhodné místo kam to napsat, proto to píšu sem. Zdaleka to však není můj obor, takže bych to vážně nezvládl. --Hansek141 (diskuse) 26. 3. 2015, 17:45 (CET)

Místo jsem na Wikipedie:Požadované články/Přírodní vědy našel a položku doplnil. Petr Karel (diskuse) 27. 3. 2015, 12:16 (CET)
Jen pro info, kdyby se tomu někdo chtěl věnovat: en:Friedreich's ataxia. --Marek Koudelka (diskuse) 26. 3. 2015, 17:55 (CET)
@Hansek141: Možná ne na diskuze o možných vylepšeních podrobného článku, na zakládání a rozšiřování nových článků je naopak podle mne výhodné o dané věci vědět málo. Člověk pak má u informací, které do článku sepíše, jasné, z jakých zdrojů pocházejí, nenastane tedy problém „učili mne to ve škole/někde jsem to slyšel … ale to sem jako referenci dát nemůžu a teď se mi nikde nedaří najít žádnou slušnou, která by se dala do článku přidat … mám tam tedy tu informaci vůbec dávat?“, který se jinak může často objevit u známějších témat. --27. 3. 2015, 07:54 (CET), Utar (diskuse)
Myslíte tedy, že bych článek měl založit já sám, i když (nebo právě proto) tomu tématu moc nerozumím? O téhle nemoci se nepíše v každé encyklopedii o lidském těle nebo o nemocech. Právě že tomu nerozumím, nemůžu si přivymyslet nic neozdrojovaného... zkusím co můžu. --Hansek141 (diskuse) 27. 3. 2015, 19:15 (CET)
Ano, to beru z pohledu ozdrojování článků Wikipedie jako výhodu. Celým jsem tím ale myslel, že ač o tomto onemocnění nic nevím (krom toho, že jde o nervovou soustavu, jak bylo řečeno na začátku této diskuze), pokud bych dumal, zda se mám do založení článku pustit, nebral bych neznalost tématu za problém. Wikipedie:Editujte s odvahou! --27. 3. 2015, 20:38 (CET), Utar (diskuse)

Archivace

Dobrý den, moje diskuzní stránka se už poněkud rozrostla. Hodila by se archivovat. Jak to mám ale udělat? --Hansek141 (diskuse) 20. 4. 2015, 15:32 (CEST)

Dva způsoby: Buď přesunout pomocí funkce třeba na stránku Diskuse s wikipedistou:Hansek141/Archiv nebo na stejné místo pomocí copy+paste. Každý to řeší jinak. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 4. 2015, 18:13 (CEST)
A po přesunu nebo překopírování se dají vložit šablony {{Archiv diskuse}} na začátek podstránky s archivem a {{Odkaz na archiv}} na začátek diskusní stránky. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2015, 18:27 (CEST)

Policajti používají Wikipedii :)

[1], čas 8:30--Ben Skála (diskuse) 18. 7. 2015, 18:32 (CEST)

Dobrý nález. Ani jsem se nemusel dívat do Případy 1. oddělení na to, kdy byl ten díl vysílán, stačilo mi zkontrolovat tenhle graf :D --18. 7. 2015, 18:57 (CEST), Utar (diskuse)
Taky dobrý :)--Ben Skála (diskuse) 18. 7. 2015, 19:29 (CEST)

Pokles na 26. místo

:Z hlavního stolu přesunul.--Kacir 22. 7. 2015, 22:17 (CEST)

Když jsem se před časem díval na tuto, většině z vás jistě známou tabulku: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias, byla česká wikipedie, co do počtu článků, 18. na světě. Za poměrně krátkou dobu se propadla na místo 26., přičemž celkem nedávno ji předstihly wikipedie rumunská a maďarská. Neměl by někdo nápad, jak takovému propadání zabránit?

Jen podotýkám, že pokud by někdo chtěl vyslovit názor, že nás předbíhají wikipedie, které zakládají hesla strojově, doporučil bych mu ve výše uvedené tabulce prostudovat kolonku "depth".

Pokud by někdo chtěl přijít s tezí, že jedinou cestou k vyššímu počtu článků, je vyšší počet aktivních uživatelů, doporučil bych mu povšimnout si v inkriminované tabulce, že "active users" máme - a je to dosti udivující - nápadně často více, než wikipedie, které nás předstihují: česká jich má 1800, maďarská 1500, rumunská dokonce jen 900, finská 1400, norská 1200, katalánská 1200, vietnamská 1300.

Chyba tedy bude asi v něčem jiném.--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 21:51 (CEST)

Nepřechylují cizí příjmení. Nemají potíže s vlastní identitou a nehledají jednoslovné jméno země.--Tomas62 (diskuse) 22. 7. 2015, 21:58 (CEST)
To je bohužel pravda. Další možností je počet vandalů. B.mertlik (diskuse) 22. 7. 2015, 22:10 (CEST)
no, v tom to asi nebude. Přechylování je sice zvláštní spor, ale nedošli jsme ještě tak daleko, abychom založili dvě wikipedie (jako Bělorusové, Norové či Srbové, kteří nostalgicky živí ještě srbochorvatskou).--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:13 (CEST)
Můžete začít studovat hu:Special:NewPages a ro:Special:NewPages, kde, jak a od koho se berou jejich nové články. Nebo se můžete zkusit zeptat na jejich pobočkách (meta:Wikimédia Magyarország, Rumuni vlastně žádnou nemají - tak se zeptejte někde na ro.wiki).
Anebo můžete začít zakládat nové články. ;-)
Ale osobně si myslím, že kvantita není všechno... A tím, aby bylo jasno, vůbec nehodnotím kvalitu rumunské nebo maďarské Wikipedie, ale občas povážlivou kvalitu některých našich článků. Být 18. na světě je fajn, ale čtenáři nás nakonec stejně budou posuzovat podle toho, co tu máme, ne kolikátí jsme. --Okino (diskuse) 22. 7. 2015, 22:20 (CEST)
Šestadvácáté místo na světě není špatné pro zemi, kterou nedávno prošly okupační armády.--Tomas62 (diskuse) 22. 7. 2015, 22:35 (CEST)
Myslíte, že třeba ve Vietnamu měli s okupačními armádami menší potíže než my a způsobily tam menší škody?--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:45 (CEST)
No, možná nás také budou posuzovat podle toho, co nemáme. A to už trochu o té kvantitě je. Plus důležitosti zpracovávaných témat. Ale tím bych zaběhl někam jinam. Já si říkal, jestli by třeba nešlo něco vymyslet: třeba by Akademie věd (nebo jiný vědecký ústav) mohla uvolnit autorská práva na nějaké slovníkové a encyklopedické příručky, třeba aspoň starší, a ideálně je zpřístupnit elektronicky, na webu. Wikipedisté by to pak už sami přeházeli sem. Vždyť i třeba z Ottova slovníku naučného je takto na webu minimum. Třeba by to mohl být i projekt nějaké vědecké instituce - elektronizovat a zpřístupnit celý Ottův slovník? Nebo takto uvolnit nějaké databáze, třeba by šlo něco vyjednat s ČTK. S ní by šlo mluvit třeba i o starých fotkách - k čemu jim dnes jsou? Takto přeci uvolnili něco v Nizozemsku a myslím i v Německu. Atp. Zkrátka něco vymyslet.--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:43 (CEST)
Jen pro info: Wikipedie není slovník. --Jan KovářBK (diskuse) 22. 7. 2015, 22:56 (CEST)
Ne, Wikipedie je naučný slovník...--RPekař (diskuse) 22. 7. 2015, 23:01 (CEST)
@RPekař: To jistě ano.
@Fanoušek kopané: Ottův slovník naučný tuším online je. --Jan KovářBK (diskuse) 22. 7. 2015, 23:12 (CEST)
Tak on třeba takový Ottův slovník naučný je vesměs volný a válí se různě po webu, třeba tady. Já osobně mám ale problém převádět ho do soudobého jazyka. --Jenda H. (diskuse) 22. 7. 2015, 23:18 (CEST)
S tím Ottovým slovníkem naučným si tady přihřeji polívčičku reklamou na Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný/Pokrytí. Jako inspirace, jaké články zakládat, je podle mého názoru Ottův slovník naučný užitečný.
Ale jinak souhlasím s Jendou H., že přímé přejímání obsahu z Ottova slovníku by bylo velmi problematické. Třeba včera jsem zakládal článek Aldanská vysočina. Podle Ottova slovníku naučného mají nejvyšší vrcholy 4200 metrů, což je nesmysl, cizojazyčné Wikipedie uvádí něco kolem 2300 metrů. Zkrátka to tenkrát anonymní autor opsal z nějakého chybného pramene.--Tchoř (diskuse) 23. 7. 2015, 00:46 (CEST)
@Fanoušek kopané: Nápadů hodně, chválím snahu, nicméně mezi nimi bohužel reálně užitečných pomálu :-( Na webu se toho válí hodně, je ale třeba vytipovávat věci pod svobodnou licencí, resp. s vypršenými autorskými právy (to druhé budou ale nutně jen velmi staré a často i proto nepoužitelné materiály). Ottův slovník naučný už dlouhou dobu úspěšně digitalizují Wikizdroje, ale jde jim to hodně pomalu – nové pomocníky nicméně určitě rádi přivítají. Je ale taky otázka, kolik nakonec v takových starých a rozsahově pro papír omezených dílech najdeme ještě nového použitelného zde na Wikipedii. A ten Ottův slovník mimochodem už dávno elektronicky dostupný je, i se v minulosti prodával na CD, takže i wikizdrojaři ho teď vlastně jen wikifikují (plus domluvili jsme čerstvě s MZK naskenování a zpřístupnění obrázků, takže není zase ani tak pravda, že by žádné „instituce“ nespolupracovaly). Od ČTK ovšem rozhodně nic neočkávejte – ti jsou transformovaní na komerční společnost, která si troufá za poplatky z historických fotografií natahovat dokonce i archívy, které mají exempláře těch fotek ve svých sbírkách, takže sotva se něčeho takového jen tak vzdá ve prospěch Wikipedie/světa/dobré věci… --Blahma (diskuse) 25. 7. 2015, 00:35 (CEST)
Myslím, že status ČTK je stále veřejnoprávní, nicméně chovají se poměrně komerčně, to je pravda. Také mě ještě napadlo, že za komunismu existovala ještě jedna tisková agentura, jmenovala se tuším Orbis. Pak zanikla (nejsem si dokonce jist, jestli to nebyla nějaká utajená pobočka StB) a možná by bylo zajímavé zjistit, kam všechny ty její materiály (fotografie, databáze) vlastně zmizely, pod koho přešly.--Fanoušek kopané (diskuse) 25. 7. 2015, 08:40 (CEST)
Orbis bylo vydavatelství. Jeho stručný vývoj vizte v článku. --Bazi (diskuse) 25. 7. 2015, 10:16 (CEST)

Já si dovolím poznamenat, že některé Wikipedie si v tomto ohledu vydatně "pomáhají" robotíckým zakládáním (mini)pahýlů. Nemyslím si, že zrovna toto je optimální cesta, kterou bychom měli následovat. --Vachovec1 (diskuse) 22. 7. 2015, 23:02 (CEST)

...se to vrací. Pamatuji se, jak se tu asi před 10 lety řešilo, že slovenská wiki má víc článků než česká (odpověď byla mj. v tehdejším stavu článku Francúzština) Na podobné stesky nad pořadím vidím jedinou odpověď: snažme se tu "naši" wiki dělat dobře. --Packa (diskuse) 22. 7. 2015, 23:37 (CEST)
První reakce kolegy Tomase62 mi zní docela trefně. Spory jednak vyčerpávají energii účastníků i všech kolem, kteří je musí chtě-nechtě řešit. A jednak otravují atmosféru i těm ostatním.
Dále bych se možná zabýval otázkou, jestli se síly české wikikomunity nerozdělují víc do ostatních sesterských projektů. Nezkoumal jsem srovnání s „předběhlíky“, ale když už tu zazněla zmínka o Ottově slovníku naučném, tak si nemůžu nevšimnout, že na jeho postupné publikaci na Wikizdrojích bylo jistě spotřebováno taky mnoho energie, která by jinak mohla sloužit k publikování článků na Wikipedii.
Jiným srovnávacím kritériem by taky mohl být počet pahýlů a naopak počet dobrých či nejlepších článků, ovšem to taky bude záviset na tom, jak má ta která Wiki pro ně nastavena kritéria. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 00:06 (CEST)
Myslím, že bychom měli věnovat pozornost problematice vyobcování. Někteří dříve aktivnější editoři odcházejí (jsem mezi takovými). Ne všichni proto, že by doplatili na potírání svého vlastního vandalizmu či jiných skutečných prohřešků, ale proto, že odmítají nemožnost potírání desinformace a nemožnost bezpečně (t.j., že ta informace nebude znehodnocena nevhodným zásahem, proti kterému není odvolání) přidávat relevantní(/správnou/hodnotnou/neútočnou) informaci. Nebo proto, že neunesli neodůvodněné/nedostatečně odůvodněné pronásledování/permanentní předpokládání zlé vůle. Pokud budou takovéto věci pokračovat, můžeme se propadnout daleko hlouběji a přitom to nebude "na účet" vyšší kvality většiny článků. Naopak, bude v nich chybět přínos těch vyobcovaných. --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2015, 08:47 (CEST)
Problém je, že takovýto pocit křivdy mají mnohdy i ti pachatelné vandalství nebo účastníci v do-krve-jdoucích sporů o nesmrtelnosti brouka. Každý z nich je zpravidla přesvědčen o tom, že jeho přístup je ten správný a žádoucí a že je mu v něm naprosto neoprávněně a bezostyšně bráněno, až je to do-nebe-nebo-kamkoli-volající. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 08:53 (CEST)
Tím máte na mysli například pocit oprávněnosti (v článku prominujících) negativních informací o politicích/jiných výrazně významných osobnostech? ;-) --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2015, 09:06 (CEST)
Modří už vědí. Je to jev poměrně nevzácný, takže příkladů by se našlo povíce. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 09:36 (CEST)
U někoho je to prostě jen pocit únavy nebo vyhoření. Sám jsem si dal zde víceméně pauzu, že se budu věnovat Wikislovníku. A i tam mne už situace momentálně otrávila natolik, že nemám chuť zakládat ani tam.
A TAkových aktivních Wikipedistů za psolední roky odešlo hodně a když už se vrátili, rozhodně ne v bývalé síle (rozuměj editační aktivitě). JAn (diskuse) 23. 7. 2015, 10:37 (CEST)
Pod to se podepíšu. Já už tu taky jenom opravuji překlepy a podobně. Snad se to zlepší s nadcházející sezónou FNL, se kterou mám určité plány, tak snad mi to ti lidi nesnášející fotbal nepokazí. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2015, 12:34 (CEST)
Sám jsem se setkal jen se dvěma nožnými důvody nižšího počtu článků:
  • Motto "Pajs": hromadné smazání mnoha článků i v případech, kde nebylo jasné, že jde o copyvio nebo se jednalo o pouhé pahýly s definicemi: Chybí tak spousta základních pojmů z fyziky a matematiky, na které pak nelze navázat šťavnatějšími články (mimochodem, akce z r. 2011 dosud není ukončena, ač se v kandidatuře jeden správce chlubil, jak to rychle dokončí, ale spíš rychle zapomněl na svůj slib);
  • Motto "Ošupis": úspěchy delecionistů v mazání článků o zeměpisných objektech (někdy aspoň v DoS, někdy rovnou).
Důsledek: mnozí nemají chuť psát pahýly, druzí je nemají možnost rozvíjet v plnohodnotné články (uvědomte si, že někteří začnou editovat, až když vidí, že článku, na který narazili, něco chybí; nezaložené články ignorují - můj případ).
Co asi moc nepomohlo, je zavedení vizuálního editoru, usnadňující vandalismus vyčerpávající síly na jeho nápravu.
Mě samotného znechucuje nadužívání různých šablon, přemíra formálních požadavků a různé "sjednocovací" akce (všimli jste si, co wikipedistů se stará o úpravy pravidel a doporučení, aniž by napsali článek? - inu, mnohý dnes chce být manažerem, aniž by rozuměl jedinému tématu). Trocha nadhledu a liberalismu by také neškodila.
Je pravda, že se mnozí editoři soustředí na diskuse a netolerantní reverty, prosazující jen a jen své názory, ale svou náturou asi jsou a budou aktivní právě jen v diskusích či bitvách o obecnosti a nekoukající na zájmy různorodých čtenářů (tolerantnímu wikipedistovi například nevadí, když se v první větě uvede více tvarů jména, aby si ho čtenář mohl identifikovat se svým hledaným, a zajímá se o faktickou naplněnost článku), proto mně jejich případný odchod k jiným projektům v zájmu uživatelů wikipedie nevadí; bohužel mně však připadá, že takových netolerantních editorů neubývá. Ale černobílé vidění a odmítání skutečných autorit (často dokonce "v zájmu vyváženosti" či "NPOV" prosazování "sektářských" názorů, kterým "věří" bez ohledu na fakta - ta jsou přece "zfalšovaná vědecko-politickými mafiemi") jsou známé jevy v současné společnosti a nelze očekávat něco jiného ve wikikomunitě. Dost slov. (Omluvte, že na reakce dále odpovídat nebudu.) Petr Karel (diskuse) 23. 7. 2015, 13:02 (CEST)

No, abych to shrnul: hodně nářků nad atmosférickou situací a blbou náladou, ale nápady žádné. Takže česká klasika.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 7. 2015, 09:26 (CEST)

Ani jsem nepředpokládal, že bychom tady „z placu“ něco převratného vymysleli. Námět odjinud:
Jakou radu byste dal člověku, který není spokojený v práci? Kdysi třeba byl, ale teď se cítí vyčerpán jednáním s lidmi, semletý systémem.
Víme z různých výzkumů, že spokojenost v práci pochází z několika klíčových zdrojů, včetně pocitu svobody, propracovávání se k mistrovství v tom, co děláme, přes spojení s lidmi a také z dobrého pocitu z dosažených výsledků. Plus z vědomí, že naše práce má smysl. Pokud se pro nás práce stává utrpením, je pravděpodobné, že trpíme nedostatkem nikoliv v jedné, ale hned v několika z těchto klíčových oblastí. Myslím, že správná otázka, kterou si v takové chvíli položit, není kam jinam odejít, ale co můžu udělat proto, abych do svého života dostal víc těchto zdrojů.
--Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 09:47 (CEST)
No nemyslím, že bychom našli skutečné příčiny poklesu (ani Vy jste žádné nenavrhl), proto je i obtížné navrhovat jejich řešení. Přebírání obsahu z jiných encyklopedií, jak navrhujete, by bylo možné, ale bude vždy celkem okrajovou záležitostí co do kvantitativního i kvalitativního přínosu. Pro tvorbu obsahu jsou nástroje, které byly s různým úspěchem zkoušeny a ztroskotaly často na protestech části komunity (soutěže…) nebo na malém zájmu (spolupráce měsíce). Užší spolupráce v oblasti wikiprojektů, kde by účastníci identifikovali mezery a rozdělovali si dobrovolně úkoly, by byla užitečná. A relaxace pravidel technické (ne principiální) povahy by usnadnila a také zpříjemnila práci novým i starším editorům.
Osobně považuji Wikipedii za jednotný projekt a rozdělení na jednotlivé jazyky spíše za technickou záležitost, tak mne ta otázka tolik nermoutí. Pokud je nějaký článek dostatečně podrobný a kvalitní třeba na španělské Wikipedii, proč bych si zoufal, že není na české? Mně jako uživateli nijak nepomůže, když z něho někdo udělá pro českou Wikipedii krátký výcuc (ale jiným čtenářům třeba ano, to chápu). Mně by zajímalo, kolik má česká Wikipedie informačně přidané hodnoty proti ostatním (kolik článků má lepších než jiné verze, kolik informací - třeba specificky ve vztahu k českému prostředí - má navíc), i když to by se asi těžko počítalo.--RPekař (diskuse) 24. 7. 2015, 10:44 (CEST)
Články by se IMHO daly spočítat poměrně snadno, budou to prostě takové, které nemají interwiki. Množství dat by se asi taky dalo nějak spočítat, ale to je jen hrubý orientační ukazatel. A zase bychom asi s jeho pomocí nedošli k jinému zjištění, než jen že tam nebo tady je něčeho víc. O skutečně kvalitě (jak obsahu, tak komunity) to bude vypovídat jen stěží. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 11:20 (CEST)
To bych neviděl tak jednoznačně: sám jsem založil nemálo článků, které v té době neměly žádné interwiki ("první vlaštovky") a nebyly to články s typicky českou tematikou. Dnes již mnohé z nich jinojazyčný ekvivalent mají... --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2015, 12:15 (CEST)

Několik poznámek: 1) Nerosteme tak rychle, co se týče článků, ale to je jen jeden parametr - ten nejméně důležitý. 2) Za příčiny pomalého růstu si všichni najdou to, co na Wikipedii považují za nejhorší. Jinými slovy, je velmi snadné a lákavé prohlásit nešvary, které jednotlivci na české Wikipedii vidí, za důvod problémů. 3) Nejdůležitější je, co se děje s velikostí komunity. Podle nedávného tweetu od nějakého Fina si nevede česká komunita vůbec špatně, naopak, zdá se že jsme zastavili pokles: více zde. Mohl bych zde uvádět pravděpodobné důvody tohoto, ale byl bych zase nařčen z toho, že do toho promítám své vlastní názory na českou Wikipedii, takže si to nechám pro sebe. --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 7. 2015, 11:43 (CEST)

Jestli chcete zvyšovat počet článků, tak nápad je opravdu jednoduchý: Strojové zakládání. Ale to se tu nebude líbit - a ani mně ne. Jiné nápady mi nedávají moc smysl, protože mi nedává smysl zvyšovat počet článků pro vyšší počet článků.
Neříkejme si, že je tu málo článků, ale jaké články tu chybějí. To mi smysl dává a na to se pak dá přijít s nějakými nápady. --Okino (diskuse) 24. 7. 2015, 11:58 (CEST)
Jo, můžu něco plivnout, nějakej ten článeček. Předpřipravený mám nějaký generování článků o gymnáziích, pak teoreticky i další školy.--frettie.net (diskuse) 24. 7. 2015, 14:54 (CEST)

Také jsem přesvědčen, že počet článků není rozhodujícím kritériem, jak posuzovat význam české Wikipedie. Ostatně již dávno jsme překonali Ottův slovník naučný a pro českého čtenáře tak (v tomto ohledu) nemáme konkurenta. I z tohoto důvodu je pak čím dál důležitější kvalita, a jestli na něco, tak na toto by bylo vhodné se zaměřit. Např. hromadné zakládání subpahýlů by nám sice přineslo třeba milion článků navíc, ovšem byl by to milion článků prakticky k ničemu a úroveň české Wikipedie by v důsledku toho značně poklesla (srov. onen odstrašující příklad obecně významného článku Francouzština na slovenské Wikipedii, jak na něj výstižně odkázal kolega Packa shora). Co dělat? Myslím, že každý ať dělá to, co uzná za vhodné. Je možné debatovat o velkých projektech, ale každodenní drobnou práci to nenahradí. Dám příklad – nedávno zemřel nakladatel Ladislav Horáček, jehož význam byl mediálně nedoceněn, ale jsem přesvědčen, že patří mezi ty, o nichž by česká Wikipedie určitě měla pojednávat široce. Kolega Kreator007 založil pahýl, já jsem se pokusil jej doplnit o základní údaje a napsal jsem článek Portmoneum. K nakladatelství Paseka nebo k Velkým dějinám zde už něco máme a tak by bych si dovolil říct, že (alespoň) jistý minimální standard ve vztahu k této významné osobnosti máme. Toto je cesta. --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 12:23 (CEST)

Počet článků není rozhodujícím kritériem, ale svou důležitost také má. Díky interní odkazům každý článek vlastně rozšiřuje informace v článku na něj odkazujícím. Třeba v článku o nějaké francouzské osobnosti mi odkaz na článek o místě jeho narození poskytne nějakou aspoň malou doplňující informaci. Proto si myslím, že geografické pahýly celkově zvyšují informační úroveň Wikipedie a čím víc jich bude, tím komplexnější informace bude Wikipedie přinášet. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 17:30 (CEST)
A což teprve geografické plnohodnotné články... --Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 17:44 (CEST)
Samozřejmě. Plnohodnotný článek je lepší než pahýl a pahýl je lepší než červený odkaz. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 17:57 (CEST)
Z Vašeho příspěvku ovšem plyne, že samotný počet není důležitý, protože důležité je, že také pahýly plní nějakou informační funkci. S tím nemám problém souhlasit. Zaprvé jsem psal o subpahýlech (a taková snaha se zde opravdu nedávno vyskytla) a zadruhé i článek o zmiňovaném Ladislavu Horáčkovi také chápu stále jako pahýl. Jde mi o to, že bychom neměli hodnotit náš projekt jen na základě počtu článků a z tohoto hlediska se porovnávat s ostatními, to nemá žádný význam. Důležitá je kvalita a tu mohou zvyšovat i pahýly (subpahýly ne), třeba o francouzských obcích, jimž se systematicky věnujete. --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 20:56 (CEST)
Omlouvám se, přehlédl jsem, že jste psal o subpahýlech. Ale jen pro upřesnění subpahýly mají životnost 7 dní, pak se mažou. Takže o nějaké hromadném zakládání subpahýlů, které by zvyšovaly počet článků, nemůže být řeč. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 21:08 (CEST)
Naštěstí ne (ovšem srov. návrh zde). --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 21:12 (CEST)
Hranice mezi subpahýlem a pahýlem je tenká. Osobně bych nebyl proti robotickému zakládání geografických hesel obsahujících základní informace, zeměpisné souřadnice, infobox a odkaz na Commons. Nemyslím si, že by tím kvalita Wikipedie utrpěla. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 21:32 (CEST)

V diskusi zaznělo mnohé, já se pokusím to trochu strukturovat. Myslím, že o rozvoji wikipedie lze uvažovat ve třech liniích:

a) kvantita - množství hesel, znaků, uživatelů atp.

b) kvalita - informační obsažnost, přesnost, strukturovanost atp. jednotlivých hesel

c) relevance - vzniká opravdu to nejpodstatnější?

Diskuse tu vesměs probíhá tím stylem, že A není důležité, důležité je B, nebo C (ačkoli o C mluví málokdo). Podle mne je to hloupost. Všechny tři linie jsou důležité a spolu vzájemně provázané. Ano, vím, že v kvalitě zaostáváme (viz ono aspoň trochu orientující kritérium "depth", na nějž bych chtěl znovu upozornit všechny, kteří tvrdí, že nás předbíhají jen ti, co chrlí krátká robotická hesla) a možná ještě hůř jsme na tom v relevanci. Ale to jsou jiná témata, k nimž bude třeba diskutovat odděleně. Tuto diskusi jsem chtěl věnovat tématu A. Na všech úspěšných wikipediích totiž vymýšlejí různé chytré věci, jak si v kvantitě pomoci. Sám jsem byl překvapen, když jsem začal hesla na wikipedii vytvářet překladem z Britanniky (na internetu zčásti dostupné vydání z roku 1911), kolik hesel na anglické wikipedii bylo (původně) plně z Britanniky převzato. Časem to sice opentlili, zdokonalili, ale to původní jádro je dobře čitelné. Není na tom nic špatného. Britannika je největší encyklopedické dílo v anglickém jazykovém prostoru a vydání z roku 1911 má prošlá autorská práva. To je tedy základní cesta. Pak je tu zmíněné strojové zakládání, které má však vždy více zádrhelů než přínosů, domnívám se. Třetí cestou jsou projekty typu Česko-slovenská wikipedie. Což je mimochodem jediný úspěšný projekt v oblasti kvantity v celé historii české wikipedie - jediný dokázal trošku zavlnit s tou jinak geometricky dokonalou křivkou růstu počtu článků. Časem nadšení sice opadlo, ale byl to úspěch. Podle mne jsme zatím nejméně využili tu první cestu, proto jsem na to poukazoval. Pokud je Otta skutečně elektronizován (domnívám se, že je dostupné minimum z oněch 180 000 hesel), tak by to chtělo nějak s tím pracovat - vypsat třeba seznam hesel, které v Ottovi jsou a na wikipedii nejsou - a ovšem to vše ještě strukturovat podle relevance (nejlépe podle rozšíření tohoto hesla na jazykových mutacích). Dalším možným projektem by mohl být překladač z té ottovské staročeštiny. Anebo, jak jsem uvedl, by Wikimedia mohla vést diskuse o uvolnění autorských práv s AV třeba na Velký sociologický slovník (ku překvapení některých diskutujících - jde o encyklopedii), nebo řadu jiných podobných publikací. A pokud strojové zakládání hesel, pak opět to nějak provázat s nějakou takovou uvolněnou knihou či databází. Nešlo by třeba strojově vyhledat hesla v Ottovi, která tu nejsou, překlopit je sem a doplnit textem, že článek potřebuje jazykové úpravy? Anebo kdyby se podařilo takto uvolnit a digitalizovat Malou československou encyklopedii (myslím, že na netu je jako Co je co.cz). Bylo by takovou tragédií sem naházet pahýly těch hesel, která tu ještě nejsou z MČE, s tím, že by skupina dobrovolníků doplňovala, štítkovala apod. právě je? A co se týče oné tolik poptávané kvality, eventuálně relevance, myslím, že nějaký takový projekt by wikipedii rozhodně nepoškodil právě v tomto ohledu. Když uvážíme, co tu vzniká - i z pera těch, co nás v této diskusi tolik poučili o nepodstatnosti kvantity článků.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 7. 2015, 21:56 (CEST)

Byl byste tak laskav a poslední poznámku trochu jmenovitě zkonkrétnil?--RPekař (diskuse) 24. 7. 2015, 22:08 (CEST)
já to nechci převést na osobní rovinu, zkusím napsat spíše obecně, co jsem tím myslel. Vezměme jako příklad onu relevanci a zaměřme se na dnešek. Mě nejvíce zajímají biografie - omezím se tedy jen na ně. Jak relevanci osobností, kterým dnes vzniklo na wikipedii heslo, měřit? Těžko, ale dejme tomu, že u zahraničních osobností by jistým orientátorem mohl být počet hesel na jiných jazykových mutacích wikipedie. Jakou osobnost bychom mohli podle tohoto kritéria označit za významnou? Albert Einstein má heslo na 183 wikipediích. Tak je to řekněme 30, 20, 15 wikipedií? Těžko říct, kde tu čáru narýsovat. Nicméně podívejme se, jaké biografie tu vznikly dnes - za jménem vždy počet wikipedií:

Nicanor Parra - 25 Stig Blomqvist - 20 Marcelo Filippini - 15 Carl Diem - 8 Aleksander Gierymski - 8 Carlos Ascues - 8 Petrus van der Aa - 6 Henning Munk Jensen - 6 Holly Woodlawn - 6 Riff Raff (rapper) - 5 Torben Boye - 3 Jean Ollivier - 3 Gustav Nagel - 1 Hamilton Leithauser - 1 Žofie Bavorská (1145) - 1 Betty Black - 0 Při vší skromnosti si dovolím poznamenat, že jako autor pahýlu Nicanor Parra jsem v této malé hitparádě zvítězil. Ale moc obtížné to nebylo, to jistě uznáte. V takové situaci - chtěl jsem výše říci - by česká wikipedie rozhodně neprodělala, kdyby posouzení relevance ponechala, třeba, na kolektivu autorů Malé československé encyklopedie. Je prakticky vyloučeno, že by volili méně relevantně.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 7. 2015, 23:08 (CEST)

S tím měřením relevance pomocí mezijazykových odkazů bych byl spíš opatrný. Opravdu je pro naše čtenáře klíčový třeba Ičiró Mizuki se svými 89 jazykovými verzemi?--Tchoř (diskuse) 25. 7. 2015, 01:23 (CEST)
Tak existuje praxe, zejména to oblibují Turci a Indové, zakládat svým - zejména pop-kulturním - miláčkům hesla na všech možných wikipediích s pomocí google překladače. Také je jasné, že kupříkladu u fotbalistů budou mít více hesel současná hvězdička, co zazářila v jednom zápase Ligy mistrů, než legendární fotbalista 30. let. Tak vznikají různá pokřivení. Ovšem v kategorii sociologové, filozofové, či fyzici je to kritérium mnohem užitečnější. Sociologové nemývají fan-kluby a málokdy třeba někoho pokoušou před zraky 100 milionů diváků apod. Nejužitečnější je v tomto ohledu sledovat skupinu lidí s počtem hesel kolem 20-40. Ovšem najdou se i výjimky, nedávno jsem dělal hesla Mimar Sinan a Tygranés Veliký, a kdybychom na wikipedii více hleděli na ono kritérium mezijazykových odkazů, jistě by vznikly mnohem dříve. A jistota, že wikipedie je skutečně encyklopedie by byla vyšší.--Fanoušek kopané (diskuse) 25. 7. 2015, 08:58 (CEST)
To je také otázka perspektivy, z mé poznámky kdesi výše pochopíte, že ta má je odlišná: z článku Nicanor Parra se nedozvím nic víc než z es:Nicanor Parra, spíše mnohem méně, na rozdíl od článku Betty Black. Tím nechci zlehčovat Vaši práci, z řady mých poděkování na Vaši adresu víte, že si jí cením, ale hledím na Wikipedii spíše jako na jeden projekt než jako soubor vzájemně soutěžících projektů. Ono také pokrytí témat závisí taky na odbornosti našich wikipedistů – přirozeně můžu psát články jen o tom, čemu rozumím, Wikipedie by na tom rozhodně nevydělala, kdybych se pouštěl třeba do mapování chilské literatury. A sledovat současně relevanci a kvantitu je taky obtížné, ono napsat solidní článek o Prodané nevěstě by zabralo třicetkrát více času než třeba o Záletnících, takže si člověk rozmyslí, než se do toho pustí. – Mimochodem k faktoru "depth": psával jsem články postupně do hlavního prostoru, a protože mám navíc sklon k překlepům, brzy nashromáždily mnoho editů; nyní se snažím je vypilovat někde jinde, třeba na pískovišti, a hotové články pak potřebují v hlavním jmenném prostoru řádově méně úprav, což přispívá k přehlednosti historie článku, na jejíž zbytečné zaplevelování řada kolegů oprávněně žehrá. "Depth" je pak přirozeně řádově nižší, aniž bych se nad tím rmoutil. – Přitom s Vámi nechci polemizovat, naopak v zásadě s Vašimi analýzami souhlasím, jen bych je trochu nuancoval.--RPekař (diskuse) 25. 7. 2015, 08:23 (CEST)
váš přístup je vcelku originální, jaksi světoobčanský. Řekl bych, že takové globální vědomí má málokdo a musí být také značně jazykově vybaven. Mě se naopak spíše zdá, že právě experiment wikipedie ukázal, že globalizace nepovede k jakési monokultuře v jediném globálním esperantu (angličtině), jak si možná na počátku někdo představoval, ale naopak k jakési re-nacionalizaci. Právě na wikipedii některé národy a jazyky realizují jakési své národní obrození (Katalánština apod.), jiné prokazují svou kulturní váhu (severské jazyky), jiné geopolitické ambice (polština) apod. Wikipedie je také politika. To je přeci zřejmé. Co se týče depthu, také jsem z toho vzorce trochu rozpačitý: kdo dá na wikipedii text bez kategorií, defaultsortu apod., vynutí si, že to tam dá někdo jiný a depth hned vzroste. (je to trochu jako HDP: když si posekáme zahradu vzájemně a zaplatíme si, DPH vzroste, když si jí posekáme každý sám, dopad na HDP je nula). Ale přeci jen HDP asi něco trochu říká a stejně tak ten depth - minimálně spolehlivě odhalí masivní strojové zakládání. Byť se zakládají strojově delší hesla, nikdo je nestihne přečíst a upravit.--Fanoušek kopané (diskuse) 25. 7. 2015, 09:11 (CEST)
Jestliže nechcete být konkrétní, tak si prosím podobné poznámky příště odpusťte. Není jisté, koho jste tím mínil, nikdo neví, kdo se může oprávněně cítit uražen, takže to tak trochu padá na všechny a to atmosféře diskuze nepomáhá. --Vlout (diskuse) 25. 7. 2015, 08:39 (CEST)
Možná ta moje reakce zapadla nepovšimnuta, tak to ještě jednou zdůrazním: Problémem Otty není jen trošku archaický jazyk (mně osobně připadá zcela srozumitelný, byť nezvyklý), problémem Otty je především kvalita. Poznání se za těch sto let dost posunulo. Nejen ve fysice, ale i v lékařství, dějepise, zeměpise – těžko hledat obor, ve kterém bychom mohli tehdejší článek převzít bez rozpaků jako celek. Snad medailonky současníků tehdejších autorů? Tam byly tehdejším autorům dostupné informace snad poměrně přesné a aktuální. --Tchoř (diskuse) 24. 7. 2015, 22:55 (CEST)
Z Otty lze přebírat především věci z antiky, to už ani jinde nejde sehnat všechny ty antické autory, v té době měly o antice mnohem větší povědomí a víc si ji vážili. Pak také kulturní i vědecké osobnosti do 19. století. Nesmysl je přebírat obecná vědecká témata, samozřejmě, tam došlo k posunům poznání. U Otty mě nicméně překvapil také ten velmi hodnotící tón mnoha hesel, to dnes napsat na wikipedii, to by byl bugr.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 7. 2015, 23:14 (CEST)
Ale historie je také věda a dochází v ní posunu poznání. Ano, před sto lety se učila na gymnáziích klasická latina a starořečtina, včetně dobových reálií a autorů, takže všeobecné povědomí měli vzdělaní lidé možná lepší. Ale že by dnes v odborné a popularizační literatuře k daným tématům nebylo víc informací, navíc informací lépe podložených dalších poznáním, než kolik je v Ottovi, tomu se mi věřit nechce.--Tchoř (diskuse) 25. 7. 2015, 01:21 (CEST)
V odborné literatuře nevím, ale na internetu bych řekl ano - v češtině. Když jsem připravoval některá hesla o vědcích z 18. a 19. století, nebo o antických autorech, nic lepšího mi google nenabídl než Ottu (ovšem většinou na Leccos.com)--Fanoušek kopané (diskuse) 25. 7. 2015, 09:28 (CEST)

No vida, Fanoušek kopané pronesl motivační řeč a už jsme 25. :) --Tchoř (diskuse) 24. 7. 2015, 22:42 (CEST)

Nevím zda jsem to někde nahoře nepřehlédl a nebylo to již zmíněno, ale není – pokud bychom chtěli hodnotit kvalitu Wikipedie pomocí čísel – spíše důležitější poměr počtu článků vůči množství uživatelů daného jazyka? To se mi jeví jako objektivnější ukazatel "kvality" než pozice v žebříčku podle počtu hesel. Protože pokud nemůžeme vzhledem k celkovému počtu uživatelů jazyka konkurovat Wikipedii anglické, francouzské či španělské, nemá smysl se s nimi srovnávat co do počtu hesel. Logicky budeme vždy pozadu. Tudy tedy cesta nevede. A pokud si pamatuji nějaké dřívější statistiky počtu článků vůči počtu uživatelů daného jazyka, není na tom česká Wikipedie vůbec špatně, naopak velmi dobře. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 7. 2015, 08:25 (CEST)

Paměť lze osvěžit přesnými čísly: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias_by_speakers_per_article --Fanoušek kopané (diskuse) 25. 7. 2015, 09:18 (CEST)

Malá poznámka k projektům. V současné době zde máme např. projekt Studenti píší Wikipedii, ten míří přímo na tvorbu nových hesel a rozšiřování stávajících, a Senioři píší Wikipedii, kde jde spíše o to, aby se zvětšila komunita. Oba jsou výborné. Pak je zde třeba Česko-slovenská Wikipedie, na jehož základě může vzniknout řada dobrých věcí, ale také nemusí. Asi bych se nebál překladu např. geografických článků, ale když jde o nějaké abstraktní téma, asi by bylo lépe, kdyby se tomu věnoval někdo, kdo se ve věci orientuje (příklad – čirou náhodou jsem dříve narazil na překlad článku Juvenilní justice a opravdu nezbylo, než tomu věnovat nějakou práci navíc; také je to pěkný doklad toho, že kdyby tento článek na slovenské Wikipedii nebyl, tak by sice měli o jeden méně, ale hodnota jejich Wikipedie by byla o něco vyšší). Co se týče Ottova slovníku, to může být dobrá inspirace, ale jak už psal kolega Tchoř, problémem je zastaralost. Což platí i pro historii, protože to také není žádný statický popis, který se v průběhu času nemění. Ano, důležitá je relevance, pokrytí zásadních i méně zásadních, ale stále významných témat je jedno z rozhodujících kritérií posuzování kvality encyklopedie. Problémem však může být hodnocení relevance, to je poměrně subjektivní záležitost, leckdo může brát za významný třeba fotbal, jinému by absence biografií všech fotbalistů první ligy vůbec nevadila, možná dokonce naopak. Myslím, že v tomto ohledu je nejlepší vyjít ze základního principu Wikipedie – nechť se každý věnuje tomu, co ho baví. Jen tak se totiž něco napíše a bude to navíc ještě relativně hodnotné. Tudíž všem přeji hodně energie do práce. --Vlout (diskuse) 25. 7. 2015, 08:39 (CEST)

Já bych obrátil pozornost k jedné zmiňované, ale zase zapadlé věci: hesla, která jsou na jiných jazykových verzích, ale na české nejsou a jejich pahýlovitost. Pokud takové heslo neexistuje ani jako pahýl, čtenář české wikipedie se o tématu nedozví nic - leda pomocí google (zde přistupuje jazyková bariéra ani tak ne v textu samotném, jako v názvu/hesle/klíčovém slovu). Pokud by byl alespoň pahýl, čtenář tím s pomocí interwiki získá přístup k heslu, zpracovaném v jiné jazykové verzi - začasté podstatně kvalitněji. A tím by získal výhodu proti hledání googlem, které vytáhne ohromnou spoustu odkazů, kde se takové slovní spojení vyskytne, čímž beznadějně zapadne nějaké kvalitní pojednání, nebo naopak přijdete o odkazy na kvalitní stránky, protože tam je heslo uvedeno jinak. Nebo pokud je (docela speciální) heslo homografní s nějakým velmi často používaným slovem, na googlu nemáte šanci. Přístup k heslu na jinojazyčné verzi je velká výhoda: lidé obvykle jsou schopni aspoň v nějaké nenulové míře se orientovat/porozumět i jinojazyčnému textu, když už ne jinak, tak aspoň pomocí strojového překladače. Pořád je to víc, nežli nic, když heslo na české verzi neexistuje ani jako pahýl. Takže bych existenci pahýlů na naší wikipedii až tak moc nezatracoval. Navíc, jak již bylo zmíněno, jeho existence umožní snadnější vylepšení (přitáhne pozornost jiných editorů, je na čem stavět), než heslo vytvářet od nuly (a ještě s obavou, aby mi ho v průběhu etapové výstavby někdo neodstřelil pro (sub)pahýlovitost. --Kusurija (diskuse) 25. 7. 2015, 11:48 (CEST)

S tímto souhlasím, nezřídka pahýly zakládám a pak je postupně rozšiřuju nebo aktualizuju. Někdy už aktualizaci obstarají sami čtenáři a pak třeba upravím jen formu, porovnám s jinými verzemi, dohledám zdroj - nebo v případě jeho nenalezení revertuju nepodložené věci.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 7. 2015, 12:07 (CEST)
„V průběhu výstavby“ se žádné odstřelení nemůže stát, stačí správně používat šablony {{Pracuje se}} a {{Ve výstavbě}}. Ovšem zakládat subpahýl s tím, že se k rozšíření alespoň na pahýl možná někdy někdo dostane tak za měsíc nebo rok, to je opravdu dost špatná práce. Obzvlášť pokud jde o heslo, které má mít interwiki, tak by neměl být problém v jednom zátahu přeložil alespoň ten jeden úvodní odstavec z jiné jazykové verze. To se na mě nezlobte, že alespoň jakési minimální nároky na heslo tu vyžadujeme. --Bazi (diskuse) 25. 7. 2015, 13:08 (CEST)
To se na Vás nezlobím, neboť jsem o subpahýlech nic nepsal. Leda v souvislosti s odstřelením, ale tam šlo o něco jiného, rozhodně ne o subpahýl. --Kusurija (diskuse) 26. 7. 2015, 16:09 (CEST)
Tak to pardon, ale nejdřív jste psal obecně o „odstřelení pro (sub)pahýlovitost“, až teď jste dodatečně přidal odkaz na Ošupis, abyste následně prohlásil, že o jste subpahýlech nic nepsal, protože Vám šlo o Ošupis... To snad raději nebudu dále komentovat. Taky bych dokázal spoustu svých diskusních příspěvků změtně změnit, abych pak vysvětloval reagujícím, že jsem měl na mysli něco úplně jiného. ;) --Bazi (diskuse) 26. 7. 2015, 21:36 (CEST)

Tahle diskuse je podle mě právě jedním z důvodů nižšího počtu článků, sám sem ji věnoval 10 minut (což je v mém podání klidně i jeden napsaný článek). Dále se tím radši nebudu zabývat a radši napíšu/zaktualizuju/rozšířím pár článků a dál se budu držet svého mota, že do diskusí se zapojuji jen výjimečně. Mircea (diskuse) 20. 8. 2015, 09:48 (CEST)

Čím je dán takový zájem o sportovní (zvláště fotbalová) témata?

Někdy mám pocit, že články o fotbalu a dalších sportech tvoří více jak polovinu obsahu Posledních změn. Může mi někdo seznámený se situací vysvětlit, čím to? Chápu, že v našich končinách je fotbal oblíbeným sportem, ale je přece tolik hobby a sportovních aktivit, o kterých se v internetových fórech živě diskutuje, ale jejich fanoušci se přesto nesrocují na české wikipedii a netvoří o nich kvanta článků. Podotýkám, že mi sport, fotbal ani články o nich v žádném případě nevadí, jen tento fenomén upoutal moji pozornost. --Wesalius d|p 27. 7. 2015, 08:34 (CEST)

Hledal bych za tím, kromě určité popularity tématu, také snadnost, s jakou se dají patřičné články vytvářet. Jednak se dá jejich obsah často docela dobře nastavovat tabulkami přebíranými z cizojazyčných wikipedií, jednak se jedná o témata intelektuálně nenáročná a nekontroverzní, u kterých autor nemusí přemýšlet nad nezaujatým úhlem pohledu.
Třeba pro mne je jednodušší přeložit článek typu Tommot než se zamyslet a napsat či přeložit pahýl, byť plný vzorců, typu grupový okruh. První prostě jen překládám, nejvýše kouknu do mapy, u druhého se zamýšlím nad správností a smysluplností vzorců, nezřídka si k tomu vezmu papír a provedu pomocné kontrolní výpočty, a zabere mi to daleko více času i energie.
Samozřejmě, i sportovní články by se daly psát náročněji, daly by se tam dávat syntézy rozborů, jak a proč kolísala výkonnost atp., tedy procházet novinové rozhovory s trenéry a sportovci, sportovní komentáře atp. Snad každé téma se dá zpracovávat do hloubky. Ale vytvořit základní pahýl ze sportu nebo ze zeměpisu je podle mého názoru lacinější než třeba vytvořit rozsahem stejný text z fyziky, lékařství, chemie nebo dějepisu. --Tchoř (diskuse) 27. 7. 2015, 09:17 (CEST)
Možná je to i tím, že ve sportu se daleko snadněji určuje relevance. Má své seznamy vítězů. To v jiných oborech tolik neplatí. Když tu někdo nedávno navrhoval připravit seznam hesel, která nejvíce chybějí v jednotlivých oborech, byl poučen, že by výběr byl subjektivní. Na druhou stranu, ve vědě máme Nobelovu cenu a ani ta k zamodřování nepřiláká. A kolega nade mnou má pravdu, že za tím je náročnost - já to také raději nedělám, protože u těch odbornějších věcí si nejsem jistý v překladu. A v češtině většinou nic na webu není, samozřejmě. Jinak co se týče fotbalu, u kterého jsem tu začínal, je pravda, že jsem po čase zjistil, že tu je zpracován velmi dobře a věnovat se mu by byl trochu luxus, když uvážím, co vše chybí z jiných oborů. Těm sice tolik nerozumím, ale doufám v to, že průměrně gramotný jedinec může připravit heslo o čemkoli, s výjimkou odborných termínů u exaktních věd.--Fanoušek kopané (diskuse) 27. 7. 2015, 09:37 (CEST)
ad poslední věta: Tak. Podle mne je často vhodné, když pisatel nového článku ví o tématu co nejméně. Musí si pak všechny informace dohledat, ví tak přesně, odkud je vzal, a může je v článku uvést. Nevznikají pak „reference“ typu učili jsme se to ve škole nebo znám to z vlastní zkušenosti. Navíc pak vzniká článek díky tomu, že dané téma někoho zaujalo, těžko na něm autor může mít nějaký postranní zájem, když o něm pár dnů zpátky nic nevěděl (např. u článků o firmách či osobách). --27. 7. 2015, 10:12 (CEST), Utar (diskuse)

?Podle mne to je i snadná dostupnost zdrojů, neboť internet je plný zpráv o fotbalistech, jejich statistikách apod. Zvláště na konci sezóny a v přestupovém období, kdy dochází ke škatulatům a nutné je tedy články aktualizovat, případně vytvářet nové. --Silesianus (diskuse) 27. 7. 2015, 10:47 (CEST)

Naprosto souhlasím s Tchořem (příliš snadné nasekat pár vět a spoustu výsledkových tabulek; podobně laciné je psát třeba o hercích, pokud to spočívá v jednom odstavci a výčtu filmografie zkopírovaném z ČSFD) i se Silesianem (snadno dostupné zdroje). Měl bych ale výhradu k Utarově poznámce, ač souhlasím s problematickou tendencí nezdrojovat, protože „tomu přece rozumím“ nebo „jsem v tom expert“. K psaní mnoha témat je zapotřebí přinejmenším rozumět odborné terminologii, aby z překladů nevznikaly paskvily typu „art director“ = „ředitel umění“, hodí se taky mít širší přehled a znát kontext jednotlivých vkládaných informací. Jednak kvůli těm překladům (aby se tu neobjevilo, že film Hořící keř natočil režisér Holland apod.), jednak právě kvůli schopnosti vysvětlit téma a zasadit ho do souvislostí, naznačit jeho význam nebo kvality. I když je nutné ty informace dohledat a zdrojovat, bez vlastní erudice by mnohé z nich člověk z jednotlivých zdrojů nevycucal, pokud neví, kam sáhnout. --Bazi (diskuse) 27. 7. 2015, 11:19 (CEST)
sekat tabulky není tak snadné, jak se zdá. Měl byste si to někdy zkusit.--Fanoušek kopané (diskuse) 27. 7. 2015, 11:55 (CEST)
Jistě jsou jednodušší a náročnější případy, někdy se to prostě přepíše odjinud (nebo jen převezme a přeloží z enWiki), někdy se to poskládá z jednotlivých údajů. Ale ve srovnání třeba s načtením několika knih a porozuměním tématu, aby se o něm dalo něco kloudného sepsat, to je stále velmi jednoduché. Podobně bylo třeba pro mě jednodušší sestavit seznam funkcionalistických staveb v Brně se stručnými informacemi k jednotlivým stavbám (jakkoli to i tak zabralo spoustu práce, včetně nafocení), než abych popsal souvislý článek o funkcionalismu v Brně nebo o funkcionalismu obecně. A fotbal (nebo sport obecně) takových příležitostí nabízí spoustu, víc než některá jiná odvětví nebo vědecké oblasti. --Bazi (diskuse) 27. 7. 2015, 12:12 (CEST)

Dle mého názoru je klíčová popularita tématu. Pravidla jsou příznivě nakloněna i jen krátkodobě populárním tématům na rozdíl od témat důležitých jiným způsobem. Osobně mi dotčené články nevadí, ale oproti jiným tématům jde o nerovnovážný systém.--Railfort (diskuse) 27. 7. 2015, 12:38 (CEST)

Mimo výše uvedené to také může být tím, že se tématu fotbalu začal věnovat nějaký aktivní editor či editoři, aktivní ve smyslu psaní nových hesel. Když se ohlédneme o nějaký ten rok zpět, vypadalo to, že se Wikipedie hromadně zajímá o poslance různých rad a sněmů v 19. a 20. století. To samozřejmě není až tak úplně pravda, to jen kolega Davcza chrlil v době své největší aktivity 40 nových hesel o poslancích denně, což tvořilo téměř 50 % všech nově založených článků. Podobně tomu bylo o něco dříve u Izraele, kdy tentýž uživatel chrlil stejné množství článků o různých geografických útvarech této od nás již docela vzdálené země. Bylo tím desetkrát více Izraele než Slovenska. Přesto to nebyl důvod se domnívat, že Slováci jsou pro nás mezi cizími zeměmi na druhé koleji. Jen máme málo Davczů na jiná témata. :-) --Martin Kotačka (diskuse) 27. 7. 2015, 13:12 (CEST)

Média věnují sportu přibližně jednu čtvrtinu svého prostoru. Nebylo by tedy nic divného, kdyby i Wikipedie měla čtvrtinu všech článků o sportu. Je jich však podstatně méně. --Jowe (diskuse) 27. 7. 2015, 19:32 (CEST)

Na druhou stranu: „Ne vše, co se na krátkou dobu objevilo ve zprávách, může být přetvořeno v encyklopedický článek; zejména se to týká běžných oznámení, sportovních výsledků, bulvárního žurnalismu.“ Wikipedie není zpravodajstvím a nemusí se krýt s obsahem médií. Zrovna ty sportovní výsledky jsou pěknou ukázkou toho, co patrně patří do toho každodenního zpravodajství, ale může co z dlouhodobého hlediska výrazně ztrácet na významu, třeba oproti válečným konfliktům, které mohou mít výrazné geopolitické důsledky. Takže takto zjednodušeně bychom to porovnávat s médii neměli. (Čímž neříkám, že sem sport vůbec nepatří.) --Bazi (diskuse) 27. 7. 2015, 20:01 (CEST)
Můj příspěvek byl jen odpovědí úvodní dotaz v tomto vlákně. To, že se média sportu hojně věnují, znamená, že to hodně lidí zajímá. A také je dostatek zdrojů. --Jowe (diskuse) 27. 7. 2015, 20:19 (CEST)
Média obecně? Spíš jsou myšleny deníky a podobné, ne? Třeba u knih nebo dévédéček bych tipoval, že to bude podstatně méně. Stejně tak kdybychom si vzali časopisy vycházející měsíčně, dvouměsíčně – tam už si velký díl vezmou časopisy specializované, ať třeba lékařské, kutilské, chovatelské atp.--Tchoř (diskuse) 27. 7. 2015, 20:28 (CEST)
Myšlena byla spíše masmédia. --Jowe (diskuse) 27. 7. 2015, 20:39 (CEST)

Epihercynské nížiny

Jak to, že Epihercynské nížiny mají v posledních dnech takovou návštěvnost (přes 1100 přístupů za den!)? Stačil jeden článek. --3. 8. 2015, 11:42 (CEST), Utar (diskuse)

Kde se dá zjistit návštěvnost jednotlivých článků? --Fried Marek (diskuse) 20. 8. 2015, 23:08 (CEST)
V záložce historie je odkaz na statistiku návštěvnosti dané stránky. --Tchoř (diskuse) 20. 8. 2015, 23:55 (CEST)

Noční skok

V noci počet článků dle hlavní strany poskočil náhle o několik stovek. Těch 330 000 se mi proto moc nezdá.--Zákupák (diskuse) 21. 8. 2015, 09:36 (CEST)

V noci bylo roboticky založeno pár stovek článků o slovenských přírodních rezervacích. --Jowe (diskuse) 21. 8. 2015, 09:40 (CEST)
User:Frettiebot, hesla typu Zlatniansky luh. --Silesianus (diskuse) 21. 8. 2015, 09:46 (CEST)
Asi o 1200 článků. Je to příprava pro seznamy, SK verziu článků, Wikidata, ...--frettie.net (diskuse) 21. 8. 2015, 10:56 (CEST)
Ještě by to na tom chtělo zapracovat. --Jowe (diskuse) 21. 8. 2015, 11:22 (CEST)
Zkus to, prosím, reklamovat na slovensku. Tohle je logický, bude třeba to ladit s lidma, tohle je nástřel. :)--frettie.net (diskuse) 21. 8. 2015, 12:07 (CEST)
Každopádně díky za dobrý strojový pokus.--Fanoušek kopané (diskuse) 21. 8. 2015, 13:13 (CEST)
No nevím, jestli je vhodné mít „nástřel“ v 1200 článcích... Nemluvě o tom, že se ve všech vyskytují špatně zpracované sekce Odkazy (prázdné Reference, prázdné a na cs.wiki nepoužívané Zdroje, jediné použitelné je Externí odkazy, v tom případě by tam ale neměla být sekce Odkazy a sekce Externí odkazy by měla být o řád vyšší). --Silesianus (diskuse) 21. 8. 2015, 13:17 (CEST)
Takhle, no, pokud bys to zvládnul ručně - není problém. Ono to jde, jen to trvá i do téhle (nepopírám) nic moc kvality. Ty prázdný sekce vím, věřím však, že je tam někdo doplní. Jak jsem psal v diskuzi k tomuto vztažené, tak to bude potřebovat lidskou práci a ta bude na dlouhá léta. Neříkám, že to nebude na dlouho. Ale kluci, jen houšť, vaše práce se bude hodit. Vždycky si říkám, že už to příště dělat nebudu a nechám ty pilné wikipedisty to psát samotné. --frettie.net (diskuse) 21. 8. 2015, 17:00 (CEST)
A byl by velký problém znovu to nechat projet bota a sekci odkazy opravit ? A také přidat šablonu {{Pahýl}} a odkaz na portál. --Jowe (diskuse) 21. 8. 2015, 17:17 (CEST)
Byl, někdy k tomu asi dojde, ale na 99 % to nebude o nadcházejícím víkendu a kdoví jak příští týden. Ty sekce vem čert, to je dle mě stejně celkem jedno. Ale ten pahýl jsem tam dát měl, stejně tak ten portál.--frettie.net (diskuse) 21. 8. 2015, 18:55 (CEST)
Já si myslím, že ty prázdné sekce budí dojem nedodělaného (rozpracovaného) článku. Mít zde stovky článků, které vypadají jako nedodělané (rozpracované) dlouhá léta, mi nepřijde šťastné. --Jowe (diskuse) 21. 8. 2015, 20:32 (CEST)
Ok, vždycky když čtu takovýhle problémy, tak mám tak akorát chuť poslat za to fakturu ... :) Ale jo, může být, jen to fakt nebude hned a budu se mile rád prát s tím, že už tam sem tam někdo udělal změny a tak. --frettie.net (diskuse) 21. 8. 2015, 20:57 (CEST)
My tu jaksi všichni pracujeme dobrovolnicky a zdarma a neznamená to, že naše práce nemůže být kritizována. Na druhou stranu, že někde nestraší šablony pahýl a portál, to jen vítám :) --Tchoř (diskuse) 21. 8. 2015, 23:00 (CEST)
Jako jo, ale tak nějak obecně mě štvou dlouhý diskuze, můj čas je poměrně drahej a mám ho málo. Když už ho chci věnovat Wikipedii, tak nechci 90 % času trávit kafráním o tom, zda má být tečka za větou kulatá nebo hranatá. Když už se teda něco bude roboticky tvořit. Kritizovat jo, proč ne. Ale proč tolik? btw: včera vyšel krásný textík o motivaci autora a protivnosti lidí - bylo to k frameworku Nette, autor psal, že je naprosto otráven tím, že ti kolemjdoucí diskutující jsou tak hrozně nepříjemní, že to demotivuje i jeho i spoustu dalších. A že se to na anglických forech nekoná, že to je poměrně naše specializace. Tak na tohle opatrně.--frettie.net (diskuse) 22. 8. 2015, 11:30 (CEST)
Ano, pojďme zakládat tisíce nekvalitních šmejdů, však on to někdo pak pracně opraví za nás a ještě mu za to nadáme :) --Silesianus (diskuse) 22. 8. 2015, 13:25 (CEST)
Asi tak, nbo na to můžem kašlat "ono se" to udělá samo. :)--frettie.net (diskuse) 24. 8. 2015, 15:15 (CEST)
Ano, v takovéto „kvalitě“ na to rozhodně bude lepší kašlat. --Silesianus (diskuse) 24. 8. 2015, 16:23 (CEST)
frettiho noční práce byla přínosná a užitečná, já to opravím rád, takže všechny, co jej nekonstruktivně kritizují žádám o zdrženlivost, protože to opravuji já (rád) a ne oni. --

Wesalius d|p 24. 8. 2015, 16:36 (CEST)

No, asi jo, tak na to kašli. Stejně jako já se můžu vykašlat na seznamy, kontrolu chybějících CHU a Wikidata.--frettie.net (diskuse) 24. 8. 2015, 22:45 (CEST)

Joweho změny článek vylepšují, ale to neznamená, že předtím si článek nezasloužil existovat. Chybí-li např. strojově zpracovatelná geodata, nic s tím Frettie neudělá - ale to přeci není důvod články vůbec nezakládat, ne? --Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 8. 2015, 15:07 (CEST)

Přesně tak. Já s tím souhlasím. --frettie.net (diskuse) 21. 8. 2015, 17:00 (CEST)

Když sem v bodech jasně sepíšete, jak změnit tu sekci Odkazy, tak to v blízké době s přidáním Pahýlu a odkazu na portál (které? jen Slovensko?) udělám.--Wesalius d|p 21. 8. 2015, 22:46 (CEST)

Portál asi není, když není přidán ani v DČ Řežabinec a Řežabinecké tůně či Boubínský prales (?).--Ben Skála (diskuse) 21. 8. 2015, 22:49 (CEST)
Takto --Silesianus (diskuse) 22. 8. 2015, 08:44 (CEST)
Ok, a co ten portál a pahýl?
Takto --Jowe (diskuse) 22. 8. 2015, 18:15 (CEST)
Ta prázdná sekce Reference se nemusí mazat, může zůstat do foroty.--Chalim Kenabru (diskuse) 22. 8. 2015, 08:59 (CEST)
Prázdné sekce by obecně neměly vůbec existovat, graficky to působí velmi zvláštně.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 8. 2015, 09:07 (CEST)
Pak ale třeba někdo přidá referenci, ale už nepřidá příslušnou sekci. A reference se zobrazí někde pod portálem (nebo EO) a u málo čteného článku tam zůstane tak viset. To podle mě vypadá ještě hůř.--Chalim Kenabru (diskuse) 22. 8. 2015, 09:13 (CEST)
To se opravdu může jednou za 10 let stát. Uvědomte si však, že Váš argument platí obecně: pokud máte pravdu, měla by sekce Reference být automaticky přidána ke všem článkům, které ji ještě nemají, a ne pouze k těmto. Ale já si myslím, že z hlediska celkového vzhledu Wikipedie je lepší, když špatně přidané reference hyzdí několik málo článků, než když prázdná a matoucí sekce hyzdí polovinu Wikipedie. Podle mého názoru by mělo být navíc možné pomocí nějakého automatu najít články s Vámi zmiňovanou chybou (stejně jako se vyhledává řada jiných chyb), a v rámci údržby pak tyto chyby opravit ručně.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 8. 2015, 13:04 (CEST)
Prázdné sekce, včetně referencí, mazat.--Kacir 22. 8. 2015, 13:17 (CEST)

@Silesianus, Kacir, Jowe:Takto? --Wesalius d|p 24. 8. 2015, 11:53 (CEST)

U mě dobrý --Silesianus (diskuse) 24. 8. 2015, 12:46 (CEST)

Mělo by to být vše  Hotovo Hotovo., pokud najdete chybu/neopravený článek, napište. --Wesalius d|p 24. 8. 2015, 19:47 (CEST)

Díky!--frettie.net (diskuse) 24. 8. 2015, 22:45 (CEST)

Ahoj kluci a holky, máme doplněny snad všechny chráněný území ze Slovenska, spoustu z nich jsem posléze s existujícími články sloučil ručně. Bohužel však už nemám čas a ani energi na to, abych doplnil souřadnice a obrázky do článků. S obrázky do seznamů pomůže export obrázků, které jsou použity v článcích. Je na Wikipedista:Frettie/ListCHUSK. Souřadnice vůbec ne, tak prosím nebraňte se, rozšiřujte, vylepšujte a snažte se. A budu se těšit, že zvláště někteří kolegové, kteří jsou nenadšení ze špatných článků budou denně psát aspoň dva tři odstavce do těchto článků. --frettie.net (diskuse) 29. 8. 2015, 03:27 (CEST)

Nicholas Winton

Ahoj, všiml jsem si zajímavé věci: známka s Nicholasem Wintonem, která teď vyšla [2], je podle fotky z Commons (máme ji i v infoboxu).--Ben Skála (diskuse) 9. 9. 2015, 13:37 (CEST)

Když by se ta informace objevila i někde v tisku, nehodilo by se to třeba do Zajímavostí? Možná ale jen dát krátkou zmínku do článku, že vyšla ta známka. --9. 9. 2015, 21:21 (CEST), Utar (diskuse)

Korpus textů o Šumavě

Jen pro zajímavost: Koukám, že vznikl velmi zajímavý projekt běžící na MediaWiki: korpus textů o Šumavě. Vhodné k citování, staré texty (prý jsou tam texty od roku 1883) jsou možná volné. Link --Ben Skála (diskuse) 22. 9. 2015, 13:00 (CEST)

Identifikace

(přeneseno z .skWiki. nereagovali)

Dobrý den, potřeboval bych pomoci s identifikací těchto fotek:

http://img24.cz/images/47238163202171572844.jpg [[> Vysoké Tatry - Téryho chata http://img24.cz/images/59380115072736189188.jpg [[> Starý Smokovec v podhůří Vys. Tater http://img24.cz/images/49262338867218235568.jpg [[> Tatranská Lomnice

V krčmě se řešej jiný věci, a nechci Vám v tom dělat bordel. :)

--L.Safranek (diskuse) 6. 10. 2015, 18:29 (CEST)

Fotografia čislo 1 je Chata pod Rysmi vo Vysokých Tatrách. V pozadí je hrebeň Bášt a dvojvrchol Satana.Je z 50-tych rokov 20.stor. Asi rok 1950-1955. Je to stopercentné. Fotografia číslo 2 nie je Starý Smokovec ani jeho podhorie. Je to malá obec možno na Orave, ale je to veľmi nepravdepodobné. Rozhodne nie je z Tatier a ani z ich veľmi širokého okolia. Rovnako to možno s určitosťou povedať aj o fotografii č. 3. Zdá sa mi, že je z budovania nejakej zotavovne. Možno na Slovensku. Azda niekto to bude vedieť identifikovať. Rozhodne to nie je Tatranská Lomnica. Tvrdím to so stpercentnou istotou aj preto, lebo taký kopec aký je v pozadí vo Vysokých Tatrách a v okolí T. Lomnice nie je. Pozdravuje. --Tatransky (diskusia) 17:24, 4. október 2015 (UTC)

Povinná registrace

Trochu se nudím, tak jsem narazil na článek Česká Wikipedie, kde je v infoboxu psáno, že je registrace nepovinná. A tak mě napadla jen pro zajímavost otázka, jestli existuje nějaká cizojazyčná Wikipedie (nebo nějaký jiný projekt WMF), kde by byla registrace povinná? Neví někdo? --Dvorapa (diskuse) 8. 11. 2015, 11:45 (CET)

Myslím si, že neexistuje, protože takové nastavení by pravděpodobně Nadace neumožnila. Na enwiki ale mají vytváření článků umožněno pouze registrovaným uživatelům. --Urbanecm (diskuse) 8. 11. 2015, 13:07 (CET)
Aha, to jsem nepostřehl (jak bych taky mohl, když jsem věčně přihlášen  ), děkuji. --Dvorapa (diskuse) 8. 11. 2015, 13:10 (CET)
To nevím, ale některé mutace (třeba pl) mají FlaggedRevisions - tzn. ti co nejsou ověření ukládají, ale není to vidět veřejně na netu. Commons má povinnou registraci, tzn. že i editoři, kteří budou používat VE se budou muset zaragistrovat, aby jim to fungovalo správně.--Juandev (diskuse) 9. 11. 2015, 10:19 (CET)

Zafixování odkazů

Občas se na wikině objeví na NS nebo ŽOPP žádost o zafixování odkazů. Hledal jsem v nápovědě, co je tím míněno, ale neuspěl. Co to znamená? --Dvorapa (diskuse) 2. 12. 2015, 08:05 (CET)

To prostě znamená náhradu přesměrování přímými odkazy na cílový článek, tedy vložení skutečného názvu odkazovaného hesla. Pokud si zapneš udělátko na Speciální:Nastavení#mw-prefsection-gadgets (zaškrtneš Ano „Zvýrazňovat odkazy na rozcestníky“ a „Zvýrazňovat přesměrování“), pak by po fixaci neměly v článku svítít růžově podbarvené rediry (= přesměrování), vyjma těch odůvodněných (kdy je lepší počkat na založení hesla a nechat ho být).--Kacir 2. 12. 2015, 08:29 (CET)
Jasně, už tomu rozumím a děkuji za vysvětlení. --Dvorapa (diskuse) 2. 12. 2015, 20:37 (CET)
Přimlouval bych se za to, aby se takové matoucí názvosloví neprosazovalo. Fixovat znamená česky upevnit a to tady nedává smysl, odkazy nijak upevnit nelze
Osobně používám „napřímení odkazů“. --Tchoř (diskuse) 3. 12. 2015, 08:52 (CET)
I mně se zdá „napřímení odkazů“ jasnější a pochopitelnější. --Dvorapa (diskuse) 3. 12. 2015, 10:58 (CET)

Divadelní encyklopedie

Tak nám tu zas vznikla další oborová encyklopedie: Česká divadelní encyklopedie ...--Ben Skála (diskuse) 18. 12. 2015, 20:18 (CET)

No chápeš to? A bohužel o licenci žádný info. :/ --frettie.net (diskuse) 18. 12. 2015, 22:48 (CET)
Stačilo mi se podívat na hlavní stránku a můžu suše říct, že je to prakticky na stejném principu, jako Wikipedie. Asi okamžitě dát preventivně na blacklist pro reference, nepoužitelné. — Polda18 (diskusepříspěvky) 19. 12. 2015, 17:08 (CET)
Tak to zase pozor. Jede to na MediaWiki, ale pokud to dobře chápu, budou tam překlopeny docela důležité knihy.--Ben Skála (diskuse) 19. 12. 2015, 18:56 (CET)
Dobrá, tak na blacklist ne, ale stejně se bude muset kontrolovat. Minimálně pro dokládání zdrojů. — Polda18 (diskusepříspěvky) 19. 12. 2015, 19:53 (CET)