Epihercynské nížiny
Epihercynské nížiny je souhrnný název pro rozsáhlé roviny vně (tedy západně, severně a východně) Hercynských pohoří. V koncepci geomorfologického členění Česka jde o geomorfologický subsystém, i když na české území zasahují jen malými výběžky Slezské nížiny.
Epihercynské nížiny | |
---|---|
Nejvyšší bod | 375 m n. m. (Privolžskaja vozvyšennosť) |
Délka | 4000 km |
Nadřazená jednotka | Hercynský systém |
Sousední jednotky | Hercynská pohoří, Krymsko-kavkazská oblast, Ural |
Podřazené jednotky | Akvitánská pánev, Pařížská pánev, Středoevropská nížina, Východoevropská nížina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Francie Belgie Nizozemsko Dánsko Německo Česko Polsko Litva Lotyšsko Estonsko Rusko Bělorusko Ukrajina |
Horniny | usazeniny |
Povodí | Garonna, Loira, Seina, Temže, Rýn, Labe, Odra, Visla, Dněpr, Don, Volha |
Souřadnice | 57°30′ s. š., 29° v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koncepce geomorfologického, resp. fyzickogeografického členění, používané v jiných státech, nejsou hierarchizovány stejným způsobem jako český systém. Místo pojmu epihercynské nížiny mohou mluvit o Evropské nížině, Zaalpské Evropě aj.
Epihercynské nížiny lze rozdělit na několik částí:
- Akvitánská pánev
- Pařížská pánev
- Jihovýchodní Anglie a Severomořská pánev
- Středoevropská nížina
- Baltská pánev a okrajové nížiny ve Skandinávii
- Východoevropská nížina