VasekPav

Vítejte na české Wikipedii!

Dobrý den! Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si na úvod některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Úvod – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články – Slovníček

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, využijte stránku Potřebuji pomoc nebo navštivte klub Wikipedie ve svém okolí; chcete-li navrhnout nějakou změnu, přidejte ji do diskuse Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie. Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Sprechen Sie kein Tschechisch? Lesen Sie Begrüßungsnachricht in Deutsch. • ¿No hablas checo? Ve la mensaje de bienvenida en español. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

Budete-li mít jakékoliv otázky, neváhejte se na mě obrátit na mé diskusní stránce. Můžete se také dotázat celé komunity na pro to určené stránce. S přáním příjemného zbytku dne, --Martin Urbanec (diskuse) 19. 7. 2020, 14:35 (CEST)

Článek Morava

Zdravím, zaregistroval jsem, že se kolem článku Morava vede spor mezi Vámi, a kolegou Ioannes Pragensis. Rád bych se pokusil tento spor shrnout: Jde o to, že nejvyšší bod Moravy se sice nachází na hoře Praděd, není to ovšem bod totožný s vrcholem té hory - je to nejvyšší bod Pradědu, který se ještě nachází na Moravě (vrchol samotný už patří do Slezska). Dává to takto smysl? Kdyby ne, určitě se ptejte. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 20. 7. 2020, 10:02 (CEST)

Šablona:Turistická značka

Dobrý den, věnujte prosím pozornost dokumentaci šablony Turistická značka: „Neměla by se používat pro vkládání značky do souvislého textu.“ --Petr Kinšt (diskuse) 14. 8. 2020, 21:45 (CEST) Díky za upozornění --VasekPav (diskuse) 14. 8. 2020, 22:10 (CEST)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Nováček

Dovolím si předat první vyznamenání za věrnost Wikipedii a budu se těšit na další zeměpisné příspěvky! Přeji hezký den, Jakub Sochor (diskuse) 13. 9. 2020, 16:47 (CEST)

Děkuji.--VasekPav (diskuse) 13. 9. 2020, 19:00 (CEST)

Řád pilné včelky

Řád pilné včelky

za neúnavnou práci na seznamu tisícovek v ČR, jakož i na jiných seznamech --Nazgul02 (diskuse) 23. 10. 2020, 00:08 (CEST)

Děkuji, zrovna v době, kdy už asi nebudu mít tolik času na úpravy...VasekPav (diskuse) 23. 10. 2020, 12:52 (CEST)

Vyznamenání za věrnost - Učeň

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Učeň

Dovolím si Vám předat další wikivyznamenání. Jakub Sochor (diskuse) 31. 10. 2020, 17:20 (CET)

Děkuji. VasekPav (diskuse) 31. 10. 2020, 20:00 (CET)

Vlčí hora a spol.

Dobrý den, dnes jste opravoval mimo jiné nadmořskou výšku Vlčí hory ve Šluknovské pahorkatině. Úpravy jsem revertoval, protože nadmořská výška o 10 metrů vyšší v těch mapách uvedena není. Jako základní směroplatný zdroj se většinou používá základní mapa, ta se ovšem nenazývá ZABAGED. Vaše úpravy nicméně ukázaly na nepřesnosti v uváděných nadmořských výškách hor ve Šluknovské pahorkatině, pokusím se na to podívat. Pěkný den. --Gumideck (diskuse) 20. 12. 2020, 20:17 (CET)

Dobrý den, prosím, když tomu nerozumíte (to neberte prosím nijak hanlivě, ale jako fakt...) a ani se nepodíváte na zdroj výšky uvedený u Vlčí hory, tak to prosím neopravujte. Vaše změna vrácena zpět.

"Mapa" ZABAGED existuje. Neb je to Základní báze geografických dat, ze kterých čerpají ostatní mapy a do těch ostatních map se výšky uváděné na této mapě postupně dostávají v rámci jejich pravidelné obnovy - ovšem tato obnova je velmi pomalá - i přes deset let. Takže to chvíli trvá a na Základních mapách ČR se proto ještě někdy zobrazují staré výšky. --VasekPav (diskuse) 20. 12. 2020, 21:52 (CET)

Víte, jde tu trošku o systémové záležitosti. Co se týče výškopisu, je za základní autoritu na Wikipedii brána právě Základní mapa České republiky. Pokud tedy v některých článcích máme nadmořské výšky z Mapy.cz, někde ze ZM, přináší další zdroj další nesoulady. Navíc v článku Seznam vrcholů ve Šluknovské pahorkatině jste jeden vrchol opravil podle databáze, zbytek jste nechal podle Mapy.cz, čili srovnání je chybné. Já tam aspoň vše opravil jednotně podle seriózního zdroje. Pokud by se měla databáze ZABAGED brát jako základní stavební kámen, bylo by to asi potřeba prodiskutovat Pod lípou a dodat nějaké podklady pro to, že jsou to data nejserióznější ze všech. Jinak bude podobných problémů vznikat čím dál víc. Nejen proto, že ZABAGED hází odlišné nadmořské výšky, ale také odlišnou polohu nejvyšších vrcholů. To samozřejmě může být dané tím, že jsou odstraněny nepřesnosti léta tradované v mapách. --Gumideck (diskuse) 20. 12. 2020, 22:43 (CET)

Všechno je diskutováno s kolegy tisícovkáři i s kolegou Maoman (Martin Matějka) starající se o tabulku prominence. Mým dlouhodobým cílem (a z mých editací je to snad i vidět) je, aby nadm. výšky byly brány jedině ze Zeměměřického úřadu - ty jsou jediné oficiální a v 99 % případů i správné. O modelu a Základní mapě ČR ZABAGED si prosím přečtěte více, abyste pochopil jejich vztah - viz jsem psal výše. Nemá smysl uvádět zastaralé výšky ze Základních map, když aktuální výšky jsou v modelu ZABAGED a dá se na něho odkázat.

Výšky na Mapy.cz se budou snad již v příštím roce měnit, tak aby odpovídaly novým výškám ZÚ a pokud možno i výškám zde na Wikipedii.

Výtky ohledně terminologie sice beru za malicherné, ale máte pravdu, měl bych být přesný - když je to encyklopedie. Budu se pro příště snažit chyb typu "vrchol vysoký" vyvarovat. --VasekPav (diskuse) 20. 12. 2020, 22:52 (CET)

Dobře, ale stejně by to mělo být probráno i s ostatními. To je zkrátka chyba v komunikaci, Wikipedie je komunitní projekt. Pokud je současný konsenzus na ZMČR, měli bychom na nový výškopis přestoupit všichni. A nejen výškopis, většina mnou namátkově vybraných vrcholů je najednou někde jinde, takže i souřadnice. Jinak oficiální informace o databázi sice říkají, že je nejmodernější, ale na několika místech hovoří o neustálém zpřesňování. Pokud jsem koukal správně, jako jeden z uváděných internetových zdrojů je i Openstreetmap, našel jsem tam přetažené některé tamní editace. To tedy nejsou nadějné vyhlídky. No nic, děkuji za informace a přeji pěkný zbytek dne. --Gumideck (diskuse) 20. 12. 2020, 23:08 (CET)

Rozumím, ale ono se dle mého ani nic probírat nemusí... Za cca 10 let bude většina výšek na ZM již správná. "Akorát předbíhám dobu :-)." Má chyba, že jsem vám nedodal oficiální odkaz na informace o ZABAGED (kde se OSM nic nepíše a ani z OSM nečerpají):

https://geoportal.cuzk.cz/(S(5q14wmphl3mkye0atpdjfgcd))/default.aspx?mode=TextMeta&text=dSady_zabaged&side=zabaged&menu=24 --VasekPav (diskuse) 20. 12. 2020, 23:17 (CET)

Zámecký vrch

Dobrý den. Děkujeme za vaši práci ve Wikipedii. Změnil jste výšku Zámeckého vrchu u České Kamenice, ale neověřil jste si kde je kóta umístěna. Dle ZM10 se jedná o bod podrobného pololohového pole - zajišťovací bod 16.3 pata korouhve na věži, což není výška vrchu. Původní údaj byl proto zřejmě správný. Vraťte prosím zpět vaše editace a přejmenování stránky. Děkuji/děkujeme. Milan Keršláger (diskuse) 10. 1. 2021, 20:24 (CET)

Děkuji za reakci - závazné výšky bereme na Wikipedii ze Základních map ČR, tak jak to mám ozdrojované. A stejná výška je uvedena i v modelu ZABAGED. Více - viz diskuze Pod Lípou.

Věřím, že v Zeměměřickém úřadě ví, kde je kóta nejvyššího místa - není na patě samotné věže, ale mimo stávající zdivo (viz model ZABAGED). Děkuji za pochopení. --VasekPav (diskuse) 10. 1. 2021, 23:22 (CET)

Pro jistotu opakuji: podle tohoto odkazu je 16.3 zajišťovací bod - pata korouhve na věži, což není výška vrchu. Pro své tvrzení uveďte zdroj nebo vraťte změny zpět. Zdůvodnění si nelze vymýšlet a vámi zatím uvedené zdroje je mapa bez potřebného komentáře a zmínka o modelu ZABAGED bez jakéhokoliv odkazu. Tuto situaci je nutné vyřešit, protože podle popisu výše jste postupoval stejně (tj. bez zdrojů). I kdyby to bylo špatně, nelze na Wikipedii umisťovat data, která jsou "správně" jen podle neozdrojovaného tvrzení (viz Wikipedie:Uvádění zdrojů a jinde). Děkuji za pochopení. --Milan Keršláger (diskuse) 11. 1. 2021, 09:39 (CET)

Pro jistotu opakuji - přečtěte si prosím diskuzi Pod Lípou. Zdrojem výšky je model ZABAGED. Pokud nevíte, jak na něj přepnout, napište. ZNOVU OPAKUJI: Zdrojem výšek pro Wikipedii je Základní mapa ČR vydávaná Zeměměřický úřadem, tak jak je výška ozdrojovaná (V ÚVODU TEXTU článku). Pokud se výšky na Základních mapách ČR liší, tak se vychází z modelu ZABAGED.

Toto je napsané v diskuzi Pod Lípou, pokud ji nečtěte, těžko Vám mohu odpovídat a diskutovat s Vámi. Děkuji. --VasekPav (diskuse) 11. 1. 2021, 11:49 (CET)

Do článku jste chyběn dosadil výšku z výškového bodu 16.3 pata korouhve na věži. Vraťte prosím zpět své změny. Vrchol kopce není vrchol věže. Zdroj jsem uvedl. Zřejmě neumíte číst mapu (viz její vysvětlivky, výškový bod je graficky znázorněn) ani dokumentaci k zeměměřičským bodům. Děkuji. Milan Keršláger (diskuse) 11. 1. 2021, 11:58 (CET)

Vrchol věže - bod 16.3 je na místopisném náčrtu k trigonometrickému bodu 16 bod EC 1 s nadm. v. 557.72 m. Bod 16.1 je na náčrtu bod ZB 1 s nadm. výškou 530.43 m, který se ale nachází ještě cca 10 m pod vrcholem, jak je i z náčrtu zřejmé. Samotná kóta výšky vrcholu je jinde. Viz i tato fotografie. Děkuji za pochopení. --VasekPav (diskuse) 11. 1. 2021, 12:11 (CET)

Lyra (Hrubý Jeseník)

Ahoj můj český příteli. Na základě portálu ZABAGED a jeho indikací bohužel v některých případech nejsou správné - v souladu s fakty. Na hoře Lyra jsem byl a jsem přesvědčen, že vrchol ukazoval 1099 m nad mořem nejsou správné. Vrcholová skalnatá půda je víceméně ve středu a je mírně vyšší než 1099 m. Můj článek a portál tisicovky.cz (1103 m n.m.) to přesněji naznačují. Podobné je to s vrcholem např. hory Točník - také nesprávné údaje. Značená vrcholová hornina a její výška nejsou brány v úvahu. Pozdravy. --RadLes (diskuse) 8. 3. 2021, 11:31 (CET)

Ahoj, dlouho jsem zvažoval, jestli tu výšku Lyry předělávat, nebo ne... Článek na portálu tisickovky.cz jsem četl, dokonce i studoval fotky vrcholu a došel k názoru, že geodetický bod umístěný na vrcholu skály, kde bylo GPSkou naměřeno 1003 m (někdo jiný 1000 m a třetí 1004 m) nemůže být o 4 metry níže než nejvyšší bod skály... Tudíž jsem došel k názoru, že měření GPSkou je nesprávné... Nebo se mýlím a i na samotné vrcholové skále je ještě jiná skála 4 metry vysoká?

A i kdyby byla, vlastní měření (alá vlastní výzkum) není na Wikipedii povolené... Já vím, tento argument je takový sporný a sám ho nemám rád v případě prominence...

A na závěr, komunita se v diskuzi Pod Lípou (konkrétně už je diskuze v archivu) shodla, že výšky na Wikipedii se budou brát z modelu ZABAGED, či ze Základních map ČR....

Zkopíruji z diskuze část, týkající se výšek:

"Za jedinou autoritu v oblasti výšek u nás považuji Zeměměřický úřad. Je to primární, oficiální a hlavně DŮVĚRYHODNÝ zdroj. Např. Mapy.cz budou nejspíše v roce 2021 své výšky vrcholů měnit, neb je mají zastaralé.

A ano výšky kopců se u nás v ČR OFICIÁLNĚ mění. Neb v minulých letech proběhlo laserové skenování povrchu celé České republiky a na základě tohoto skenování se výšky jednotlivých vrcholů změnily a ojediněle se můžou ještě měnit. A snad se shodneme, že jediný a důvěryhodný zdroj výšek jsou Základní mapy ČR vydávané právě Zeměměřickým úřadem. Ale jelikož aktualizace těchto map trvá i desetiletí, tak se tam ty výšky dostávají postupně. A dostávají se tam z modelu ZABAGED (Základní báze geografických dat). Proto beru při rozporu výšek ZM ČR s výškami uvedenými v ZABAGED, výšky ze ZABAGED.

Text výše jsem v diskuzi napsal já a užívání výšek ze základních map (či z modelu ZABAGED) "schválil" kolega @Podroužek (a NIKDO to nerozporoval) tímto textem:

"Děkujeme za obsáhlou odpověď a vysvětlení. Myslím že to všichni chápeme a jsem rádi že doplňujete správné údaje. Wikipedie si zakládá na ověřitelnosti, proto je důležité doplněné informace podložit zdrojem ZABAGED. Jinak děláte zbytečnou práci. Za měsíc se objeví jiný wikipedista, který si tuto diskusi nepřečte a začne vracet informace nazpět, protože si to přečetl třeba na mapy.cz. Proto vás prosím o doplňování zdroje odkud jste čerpal i za cenu zpomalení vkládaných informací. Děkuji za pochopení."

--VasekPav (diskuse) 8. 3. 2021, 17:27 (CET)

• Jděte prosím na vrcholovou skálu a posuďte, zda je bod (1098,6 m n. m.) (GPS 50°5'50.099"N, 17°17'29.432"E) ZABAGED nebo Vyhlídkové místo Lyra (vrchol hory Lyra) (1103 m n. m.) (GPS 50°5'50.844"N, 17°17'31.092"E) jsou vrcholky hory Lyra? Zkontrolujte také 3D zobrazení mapy.cz! --RadLes (diskuse) 8. 3. 2021, 18:12 (CET)

  Ano, asi si tam budu muset zajít, vím že model ZABAGED nemusí být přesný... Ale zde mi to nepřišlo, že by nebyl (otevřený terén, tvrdá skála...) A ten 3D model na Mapy.cz není moc průkazný... Ale pokud jste vskutku přesvědčen, že skalka je vyšší, klidně mé změny vraťte. Ale asi by bylo vhodné zmínit i výšku toho geodetického bodu. --VasekPav (diskuse) 8. 3. 2021, 21:08 (CET)

Portál ZABAGED

Zdá se mi, že byste neměli vycházet pouze z jedné studie ZABAGED, ale používat zdravý rozum a psát články o místech (hory, vrcholy), na kterých jste byli. Zde je příklad:

• ZABAGED – hora Čepel (Kopec, vrchol, hora (Loučná nad Desnou; okr. Šumperk; Olomoucký kraj)) Čepel - 998,4 m n.m.

Jiné portály:

• mapy.cz Čepel (1024 m) – 1024 m
• geoportal.gov.cz Čepel Vojenské mapy (rastrové) – 1024 m n.m.
• geoportal.gov.cz Čepel Digitální model území (DMÚ25) – 1024 m n.m.
• lipova-lazne.cz Přehled nejvyšších vrcholů Hrubého Jeseníku - 1023,8 m n.m.

No, můj drahý český příteli? --RadLes (diskuse) 9. 3. 2021, 14:35 (CET)

Dobrý den, já Vám rozumím, ale Vy mi bohužel zřejmě nerozumíte. Už jednou jsem Vám psal, že se česká komunita na Wikipedii shodla na tom, že se u nás v České republice budou brát výšky kopců ze Základních map ČR, či ZABAGED a to je ZÁVAZNÉ. Já Vám rozumím, že jste tam byl, a že ty hory mohou mít jinou výšku, ale to by mohl říci každý... Rozumíte mi prosím tu pointu? Česká Wikipedie si zakládá na ověřitelnosti a na tom, na čem se SHODLA KOMUNITA - viz výše v mém příspěvku. Vlastní měření je bohužel tzv. VLASTNÍ VÝZKUM, který bohužel nemá na české Wikipedii co dělat... Děkuji za pochopení.

A na Čepeli je 24 m vysoká skála? Že ji nikde nevidím... Dle ZABAGED je tam vrcholová plošina a srázy na východě, což odpovídá fotografiím na mapy.cz i na portálu tisícovky.cz (i popisu na portálu)... A ZABAGED určitě nemá chybu 24 m (jak zde mám uplatňovat zdravý rozum?). VÝŠKY KOPCŮ v ČR se v důsledku vědeckého a technického pokroku ZPŘESŇUJÍ. Základní autoritou a hybatelem tohoto pokroku u nás v oblasti výšek je Zeměměřický úřad a jeho Základní mapy, případně model ZABAGED - proto se česká Wikipedie těmito mapami řídí, i přesto, že mohou být u pár kopců kopců nepřesné (aneb nic není dokonalé :-), ale pořád je to u naprosté většiny kopců ten nejlepší zdroj výšek v ČR.

"Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti (TIN) bodů s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu." A z tohoto modelu terénu vychází právě ZABAGED. U "ostrých" skal může být přesnost i horší kolem jednoho metru, naprosto výjimečně je nějaká skalka vynechána. --VasekPav (diskuse) 9. 3. 2021, 18:36 (CET)

Krátkou diskusi několika wikipedistů lze jen těžko považovat za shodu komunity, a už vůbec ne za závazné pravidlo. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 3. 2021, 19:57 (CET)

Dobrý den a proč jste se v oblasti výšek v diskuzi Pod Lípou neozval? Vždyť jste tam také psal... Omluva, vy jste se ozval, ale ne po "schválení" kolegou Podroužkem. A kolik wikipedistů se prosím má shodnout, aby to bylo závazné? 5, 10, 20? Vždyť jsme tam ke konci diskutovali jenom my dva a wikipedista Gumideck... --VasekPav (diskuse) 9. 3. 2021, 20:05 (CET)

Ano, je to osobní útok na Vás, ale Vaše poznámka mě k tomu vyprovokovala... Toš tak... --VasekPav (diskuse) 9. 3. 2021, 20:16 (CET)

Já proti ZABAGED nic nemám. Je to sice nejspíš primární zdroj, ale publikovaný věrohodným vydavatelem, takže je v pořádku. Snad jen v případě, že se hodnoty v něm uváděné výrazně liší od jiných věrohodných zdrojů, bylo by dobré v příslušných článcích uvádět obě hodnoty. Zde jsem jen upozornil na závaznost diskuse – závazných pravidel tu máme jen několik. Pokud byste hledal nějaký „oficiální“ postup, pak by byla vhodná nejspíš Wikipedie:Žádost o komentář, ale to mi přijde jako zbytečně velké kladivo. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 3. 2021, 20:45 (CET)

Děkuji za věcnou a poučnou odpověď. S těmi výškami je to opravdu složité... Věřte, že se snažím hledat pravdivý údaj, ale Wikipedie přece hledat pravdu nemá a to mě "štve" :-). Wikipedista RadLes se také snaží hledat pravdu... --VasekPav (diskuse) 9. 3. 2021, 21:48 (CET)

• Jen dodám, že portál (tisicovky.cz) udává také výšku hory Čepel - 1024 m Čepel, ale protože jsme držte se portálu ZABAGED, který ukazuje výšku 998 m n.m., tato hora by měla být vyhozena ze šablony Šablona: Jesenické tisícovky, kde je napsáno 1024 m. Jedinou otázkou je, zda je to opravdu dobré chování? Proč by neměli být respektováni autoři ostatních portálů? S pozdravem. --RadLes (diskuse) 10. 3. 2021, 09:20 (CET)

  Výška Čepele - 1024 m pochází z 50. let 20. století. Viz: vojenská topografická mapa. Je zajímavé, že voj. topografická mapa z roku 1962 už pro jistotu žádnou výšku neudává a dle vrstevnic na této mapě uvedených je výška kopce cca 996 m. Je možné že z leteckého snímkování za těch cca 10 let zjistili, že tam žádná 24 m vysoká skála není...

  A je možné, že tuto výšku (jelikož na Čepelu není žádný geodetický bod) přebíraly všechny mapy až do 21. století... KČT totiž aspoň do začátku 21. století využívalo jako podkladové mapy vojenské topografické mapy z konce 80. let 20. století.

  Co se týče toho vyhození. Máte pravdu, neměla by tam být uvedena. Nechám to zatím být, mapy.cz (nejpoužívanější mapa v ČR) budou snad v dohledné době výšky kopců měnit (neb ví, že se výšky v ČR zpřesňují) a je možné že i tuto výšku změní. Až výšku změní, Čepel vyhodím. Může býti? --VasekPav (diskuse) 10. 3. 2021, 21:38 (CET)

• Děkuji za odpověď a odkaz na vojenské mapy. Za zmínku stojí, že technologie leteckých fotogrammetrických měření byla již tehdy známá a nepředpokládám, že by tato měření byla tak špatná (998 - 1024) m n. m. Za zmínku stojí také to, že Český vojenský ústav geodézie a kartografie nezměnil na moderní mapě dostupné na (geoportal.gov.cz) výšku této hory na 998 m n. m. Kromě toho vojenské mapy vedle skal (dva trojúhelníky) udávají čísla (např. 4, 5, 10) označující jejich výšku. Mapa ZABAGED to nebere v úvahu s měřením povrchu jako s hliněným (bez hornin), i když někdy s výškou horninových skupin. Byl jsem také na hoře Čepel a má několik desítek metrů skalní čepici. Možná, že měření hor jako Čepel nebo Lyra vycházejí ze zemského modelu (bez hornin), a pak vznikají tato podhodnocení a chyby v jejich výšce. Ale zatím chápu, že neměníme výšku 1024 m n. m. Pozdravy. --RadLes (diskuse) 11. 3. 2021, 07:16 (CET)

  Děkuji za informace o geoportálu, který neznám. Mohu vás ujistit (dle místní znalosti - např. nezakreslený obchvat Olomouce), že ty vojenské mapy jsou nejméně 10 let staré. To ještě digitální model terénu neexistoval. A současné vojenské topografické mapy podléhají utajení. Proto musel Klub českých turistů (KČT) začít jako podkladovou mapu používat (místo vojenských topografických map - viz i výše zde v diskuzi) mapy Zeměměřického úřadu.

  Ty vojenské archivní mapy (a nejen je) je možné najít na tomto portálu - stačí jen kliknout na požadované místo na mapě a vpravo vyjede záložka s dostupnými mapami (pokud to nefunguje, tak ještě předtím vlevo nahoře kliknout na položku "Bod"). Ano, metoda letecké fotogrammetrie byla k dispozici, ale výšky se z ní určovaly jen hrubě... Pokud mám dobré informace, tak se vrstevnice (a výšky) měřily přímo v terénu (asi ne všude...), to si dnes asi ani nedovedeme představit... S pozdravem --VasekPav (diskuse) 11. 3. 2021, 17:41 (CET)

Pytlácké kameny (Hrubý Jeseník)

Jelikož název a výška hory Plošina byly změněny na Pytlácké kameny (1017 až 1027), nejedná se o vedlejší vrchol, ale o hlavní vrchol (do průsmyku na vrchol Žárový vrch 1013 m je to 14 m, takže hlavní vrchol, nikoli vedlejší vrchol Žárového vrchu. To je chyba. --RadLes (diskuse) 13. 3. 2021, 11:45 (CET)

Částečně máte pravdu, ale Pytlácké kameny nesplňují další podmínku pro hlavní vrchol a to vzdálenost vrcholu větší jak 400 m od vyššího místa. --VasekPav (diskuse) 13. 3. 2021, 19:12 (CET)

Czechia

Dobrý večer, rád bych Vás upozornil na probíhající diskusi o přejmenování článku na Czechia. Viz Talk:Czech Republic – Wikipedia S pozdravem --Martin Tauchman (diskuse) 25. 7. 2021, 21:36 (CEST)

Kolářova chata Slavíč

Děkuji za aktualizaci. Včera jsem o demolice také četl, ale dostal jsem se k článku až dneska, kdy už byl opraven. Pěkná rychlá práce. --Freibo (diskuse) 6. 9. 2021, 07:38 (CEST)

Není zač, rádo se stalo. --VasekPav (diskuse) 6. 9. 2021, 19:04 (CEST)

Sídliště v Hradci Králové

Zdravím, chtěl bych probrat přejmenování sídlišť v Hradci Králové. Řada kvalitních zdrojů totiž opravdu uvádí za číslem Labská kotlina I, resp. II tečku, a to ať už to jsou Mapy.cz, Královéhradecký architektonický manuál či odborný článek Ladislava Zikmunda-Lendera (Zítřek stavíme dnes: Architektura a urbanismus Hradce Králové v letech 1945–1989). Z toho důvodu jsem stránky zakládal ve zmíněné podobě, tedy s tímto pořadovým číslem. Uznávám, že další zdroje používají i bez, ale nelze je brát jako důkaz, když bylo v odůvodnění zmíněno "Název dle zdrojů". Proto se domnívám, že k přesunu a přesměrování stránek nemělo, resp. nemuselo dojít. --Lukáš Nekolný (diskuse) 6. 12. 2021, 11:01 (CET)

Též zdravím, tam jsem dal trochu nešťastné zdůvodnění přejmenování. Mělo to být spíš název dle shody v diskuzi - v ní jsou taktéž probrány důvody pro přejmenování. Mimochodem Mapy.cz si už názvy opravily. --VasekPav (diskuse) 6. 12. 2021, 12:17 (CET)

Chápu, diskuzi jsem vzhledem k rychlosti, v jaké to proběhlo, přehlédl, za což se omlouvám. Úplně bych třeba nesouhlasil, že to město používá bez tečky (a těch příkladů na webu města je více). Zároveň jsem mezitím oslovil odborníky v muzeu, zda by se k tomu nevyjádřili, ale zatím nemám reakci. Uvidíme, s čím přijdou. Lukáš Nekolný (diskuse) 7. 12. 2021, 09:23 (CET)

Vlárská dráha

Ahoj. Pro info, skutečně jsem vracel jen jednu editaci IP adresy, tu druhou, ve které pomlčky zaměnila na spojovníky. Přidání Vlárského průsmyku do popisu trasy se mi nezdálo jako špatný nápad. --Harold (diskuse) 12. 12. 2021, 17:13 (CET)

Ahoj, on ten Vlárský průsmyk je pak zmíněn v podrobnějším popisu trati. Na začátku, pokud to dobře chápu, jsou vyjmenovány jen železniční stanice - viz i nadpis v infoboxu. --VasekPav (diskuse) 12. 12. 2021, 17:15 (CET)

No, ony to nejsou stanice (odkazy na města + stanice "Brno" neexistuje), je to prostý směrový popis vedení trati. Ale nijak víc mi na tom nesejde... Zajímavost: i Vlárský průsmyk je stanice. :-) --Harold (diskuse) 12. 12. 2021, 17:27 (CET)

Katharine Hepburn

Dobrý den, rád bych zde otevřel diskuzi ohledně přechýlení jména Katharine Hepburn(ová). Na základě čeho je nutné přechylovat cizí ženská jména do počeštělé potoby? Klidně článek přesunu, to je to nejmenší, ale rád bych znal onen důvod. Děkuji, zdraví --Ajrocket1 (diskuse) 7. 1. 2022, 22:35 (CET)

Dobrý den

iDNES

ČT

100+1

Novinky.cz

kniha

Seriózní média a knížka přechylují. --VasekPav (diskuse) 7. 1. 2022, 22:41 (CET)

Zdravím, v tomto případu ani o zdroje nešlo. Tvar příjmení v článku vždy kopíruje jeho název, ať už je přechýlený či nepřechýlený. Prosazování opačného tvaru je příkadem WP:NEKITu. Pokud má kdokoli dojem, že na základě WP:PŽJ má být tvar příjmení nepřechýlený, tj. nikoli výchozí přechýlený, může navrhnout přesun hesla se zdůvodněním v diskusi. Po přesunu by se tvar příjmení upravil v celém článku. --Kacir 7. 1. 2022, 23:00 (CET)

@Kacir Děkuji za upřesnění a vysvětlení, též jsem si to trochu myslel, ale vzal jsem to generálně :-). --VasekPav (diskuse) 8. 1. 2022, 11:51 (CET)

Já jsem samozřejmě počítal s přesunutím hesla na novou stránku, šlo mi přímo o to jméno, že naprosto nechápu důvody, proč se do češtiny tato přijmení přechylují. Podle mě to je neúcta k rodičům, oni tak pojmenovali svoje dítě a tak by to mělo i zůstat. Ale to nechám na Vás. Zdraví --Ajrocket1 (diskuse) 8. 1. 2022, 12:28 (CET)

Konopáč

Vážený kolego, buďte tak laskav, a neměňte zeměpisné názvy, doložené věrohodnými zdroji - což platí i pro Váš přesun původního názvu článku na název, který je a) používaný méně často a b) je používaný pro několik různých skalních útvarů na zmíněném hřebeni Lužických hor, takže je to nepřesné a zavádějící. Nemluvě o tom, že jste přesun provedl bez předběžného návrhu a bez patřičné diskuse o něm. Nevím, nakolik tyto lokality znáte osobně, ale mohu vás ujistit, že já je znám velmi dobře už desítky let, včetně literatury a zdrojů, které o nich pojednávají. --Dirillo (diskuse) 8. 1. 2022, 20:14 (CET)

A vy nepište nepravdy, svůj přesun mám doložen zdrojem a i Mapy.cz uvádějí skálu Konopáč. Jinak uznávám, že přesun byl ukvapený a bez diskuze, to se nedělá... --VasekPav (diskuse) 8. 1. 2022, 21:22 (CET)

Zánik mandátu

Dobrý den, kolego, zaznamenal jsem tuto editaci na stránce arbitrážního výboru. Chtěl jsem se zeptat, zda je podložená nějakou diskusí třeba s ostatním členstvem AV, či jinak. Pohříchu jí totiž nějaký takový odkaz ve shrnutí chybí. U následující editace v chronologickém přehledu arbiterstva je ve shrnutí alespoň poskytnuto vysvětlení s poukazem na jakési rozhodné datum 1. 11. 2021. Není však jasné, jak jste k tomu datu dospěl. V přehledu editací dotčeného wikipedisty na české Wikipedii sice nacházím poslední zaznamenanou editaci právě k tomuto datu. Podle závazného pravidla Wikipedie:Pravidla arbitráže však není datum takové editace určující. Proto se ptám, jestli víte něco víc, než čeho jsem se dopátral já. Děkuji. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2022, 18:39 (CET)

Zdravím kolego. První editaci už kolega Urbanec oprávněně vrátil. Co se týče toho data, tak je uvedeno na diskuzní stránce u kandidáta Tchoře od kolegy F.ponizila - stačí si toto datum vyhledat - je úplně dole. Klidně editaci též vraťte (a nechme to na AV, či byrokratech), holt někdy jsem trochu zbrklejší... --VasekPav (diskuse) 24. 1. 2022, 18:44 (CET)

Připojuji se k Baziho poznámce. Má-li @F.ponizil za to, že mandát @Maria7 již skončil, bylo by ideální, pokud by jej ze seznamu odebral sám (spolu s žádostí byrokratům o odebrání příslušné uživatelské skupiny na Wikipedii, odebrání přístupu k e-mailové schránce AV a interní wiki AV). --Martin Urbanec (diskuse) 24. 1. 2022, 18:54 (CET)

Dobré poledne, ano, Mariův mandát bohužel zanikl. Datum 1. 11. je poslední Mariův příspěvek, ale vzhledem k tomu, že jsme ho zkoušeli kontaktovat během listopadu a prosince, tak bych dal jako datum konce mandátu datum odebrání práv. --F.ponizil (diskuse) 25. 1. 2022, 12:13 (CET)

Tzn. včerejší datum (24. 1. 2022) Mohu tedy zeditovat chronologickou řadu a přidat i poznámku? Ale to by mohl zase někdo vrátit, tak to možná radši udělejte sám :-). --VasekPav (diskuse) 25. 1. 2022, 12:16 (CET)

Už jsem to udělal, díky :-) --F.ponizil (diskuse) 25. 1. 2022, 12:19 (CET)

@Martin Urbanec:Vyřešeno Dobrý večer pane kolego, všechny čtyři věci (seznam, práva, wiki, mail) jsou vyřízené. Díky. P. S. Omlouvám se kolegovi za spamování jeho diskuse, ale odpovídám zde, ať se neříští diskuse. Howgh.--F.ponizil (diskuse) 25. 1. 2022, 18:18 (CET)

To nebyla duplicita

Vlítnul jste mi tam příliš rychle, kolego, nebyl jsem s tím hotov. A smazal jste trochu nevhodně i jedno ze dvou urgentních upozornění - to nebyla duplicita. Hezký večer --KPX8 (diskuse) 30. 1. 2022, 22:24 (CET)

Vím, kvůli tomu mi nemusíte psát na diskuzní stránku :-). Ono, jak ty upozornění byly na sobě, tak to nebylo zřetelné... --VasekPav (diskuse) 30. 1. 2022, 22:42 (CET)

Pražané v hesle Jan Žižka

Dobrý den, mám za to, že "pražané" jako jedna ze stran husitských válek se píše s malým "p". Viz Pražský svaz, či třeba https://www.dejepis.com/ucebnice/ceske-zeme-za-husitske-revoluce/. --Jvs 4. 3. 2022, 10:19 (CET)

Díky za upozornění, to jsem přehlédl, snad napraveno - až na dvě místa - když tak prosím zkontrolujte. --VasekPav (diskuse) 4. 3. 2022, 10:50 (CET)

Salcburk

Díky za změny na dohodnuté očekávané jméno, na mě už by touhle dobou moji milí wikipedisti sepisovali ŽoK. --Chrz (diskuse) 19. 3. 2022, 17:38 (CET)

Je v tom docela "bordel", někde jde jen o napřímení odkazů, vzácně se vyskytuje zastaralý Solnohrad a někdy i zkomolenina Salzburk, salzburský. --VasekPav (diskuse) 19. 3. 2022, 18:01 (CET)

Salzburků jsem dohledal momentálně 6, salzburských/ští věcí přes 150... --Chrz (diskuse) 19. 3. 2022, 18:56 (CET)

Křížence Salzburk jsem vymýtil. --Chrz (diskuse) 20. 3. 2022, 11:25 (CET)

Super, za mě zatím jenom jeden revert... --VasekPav (diskuse) 20. 3. 2022, 11:28 (CET)

A s jakým zdůvodněním? "Obě možnosti jsou správně a lze je libovolně prostřídávat a sjednocení je nežádoucí" a podobné pindy? :) --Chrz (diskuse) 20. 3. 2022, 12:38 (CET)

S žádným, uvidíme co dál, začal jsem mýtit Salzburský. --VasekPav (diskuse) 20. 3. 2022, 14:24 (CET)

Tak přídavné jméno Salzburský(é,á) vymýceno :-). --VasekPav (diskuse) 20. 3. 2022, 16:54 (CET)

Super. Nezapomínat na mn.č. -ští --Chrz (diskuse) 20. 3. 2022, 16:58 (CET)

A teď jsem viděl náhradu Salzburg|Salcburk za Salcburk|Salcburk - což je přeci zbytečně dlouhé. --Chrz (diskuse) 20. 3. 2022, 17:46 (CET)

Tak to prosím opravte, to mi ujelo - je toho přece jen hodně a asi z toho blbnu :-D. --VasekPav (diskuse) 20. 3. 2022, 17:49 (CET)

Jako mně to je celkem fuk, ale nebylo by lepší to nechat udělat někoho roboticky? Už to děláš několik dlouhejch dní a je to trošku škoda pro lidskou práci ... --frettie.net (diskuse) 22. 3. 2022, 17:48 (CET)

Tak zádrhel je v tom, že Salzburg musí na hodně místech zůstat, protože takové slovo reálně existuje ať už to jsou odkazy, citace nebo názvy co se nepřekládají (noviny, lidi...). Možná by šlo určit nějaký bezpečný okruh, kde bezmyšlenkovitý robot neudělá chybu, jinak je nutné zvažovat.... --Chrz (diskuse) 22. 3. 2022, 18:14 (CET)

Uf, v rámci možností hotovo... Ano, nejde to moc dělat roboticky, něco prostě musí zůstat, je tam potřeba trochu citu. Jinak mohu říci, že i přesto, že hlavní článek byl relativně dlouho na německé variantě, tak převládala česká varianta. --VasekPav (diskuse) 22. 3. 2022, 20:13 (CET)

Paráda, bravo. Brzo přejmenujeme další město a kraje :)

Zůstat to musí i v názvech souborů, asi jestli je pravidlem že i v názvech fotbalových klubů... Např.: hrál pro tým FC Red Bull Salzburg řekněme má zůstat, ale pak "hrál za Salzburg" nebo "za Salcburk"? :) --Chrz (diskuse) 22. 3. 2022, 22:33 (CET)

V kontextu fotbalového klubu jsem nechával za Salzburg. Ale pokud vyplýval kontext město, dal jsem v pár příkladech Salcburk.

Zrovna jsem se díval na Magdeburg - přesun na německou variantu nebyl zrovna jednoznačný. Ale ve zpravodajství se spíše používá právě Magdeburg. --VasekPav (diskuse) 23. 3. 2022, 00:38 (CET)

Já spíš myslel to, že v poslední době se přesouvaly Jelenia Góra a Wałbrzych a nedočkaly se takové péče jako Salzburg. --Chrz (diskuse) 23. 3. 2022, 08:09 (CET)

Tak tu máme další kousek: Krivoj Rog, t.č. již Kryvyj Rih. --Chrz (diskuse) 3. 4. 2022, 21:35 (CEST)

Omluva

Zdravím, teď koukám, že zde tvrdé vyjádření: [1] je moje chyba. Psal jsem u Salcburku odpověď, kde jsem věc vysvětloval, ale z nějakého důvodu se neuložila (a první revert byl po té odpovědi - tak jsem alespoň předpokládal). Bez ní nepokládám Váš za vandalismu. Sypu si popel na hlavu a škoda té odpovědi, byla plná wikilásky. --marv1N (diskuse) 23. 3. 2022, 20:06 (CET)

Nějak nerozumím, ale omluvu přijímám :-). --VasekPav (diskuse) 23. 3. 2022, 20:12 (CET)

Boj geografů s filology?

Vážený kolego, každá věda má své standardy. Neznám standardy geografů v ověřování/vybírání českých názvů. Chápu, že nemohou být tak přísné, jako u nás filologů, protože my "vrtáme" pouze do názvů v jazycích, které známe, v případě absence znalosti nějakého malého jazyka volíme pravopis státního jazyka dané země.

Z posledně jmenovaného důvodu vznikají rozdíly ve formách doporučovaných mým ctěným a milovaným někdejším učitelem Dr. Jaroslavem Strnadem, jenž je sanskrtista a hindštinář a zásadně všechna indická jména uvádí podle jejich pravopisu v hindštině a mnou, který se zabývám fonetikou řady lokálních jazyků Indie a doporučji proto pro toponyma tvary jazyků administrativy nebo etnika daného indického státu. Takže já budu psát (a v knihách, jež rediguji, opravovat) hl.m. Sikkimu Gangtok, kdežto kolega Strnad vždy psal Gángtók, jak se to píše v hindštině (hindština totiž nerozlišuje délku u samohlásky ó, takže v přejímkách slov cizích, jež obsahují krátké "o", používá písmeno, jež v češtině standardně přepisujeme jako "ó". V případě Gangtoku se to nehodí, protože ten název existoval dávno předtím, než Indie anektovala Sikkim, a pokud se třeba někdy Sikkim zase oddělí, bude opět federální hindština a přistěhovalecká nepálština třeba jen druhotným jazykem pro tento stát. V Sikkimštině (respektive bhútijá, jak jazyku říká indická administrativa, která jej respektuje jako jeden z jazyků v seznamu, jenž je jakýmsi ekvivalentem našeho pojmu úřední jazyky) je to Gangtok. To je jen příklad. Ať už ale filolog volí jazyk centrální vlády či jazyk federálního státu apod, vychází ze své profesionální znalosti daného jazyka a občas tvoří kompromisy s hluboce zaužívaným územ v Česku, jako třeba sinologové podvolující se názvu Peking. To jsou odůvodněné výjimky. Jejich odůvodnění by se mělo opírat o hlubokou historickou zakořeněnost, výskyt i v odborné literatuře jiných oborů než jen geografie a případně diskusi mezi odborníky. Kde se zastaralá či nepřesná podoba názvu sice vloudila do některých oborů, ale není tak hluboce zakořeněná všeobecně mezi vzdělanou veřejností, jako Peking je, nejadná se o odůvodněnou výjimku. Pak by geografové čas od času měli ze svých normativních seznamů extrahovat názvy podle jednotlivých zemí, obtěžovat se vyhledat odborníky na přepis jazyků daných zemí a oslovit je se seznamem jim relevantních názvů s dotazem na správnost a dodat, že prosí o sehnání někoho, kdo by se mohl orientovat v jazyce země, na kterou sami odborníka nenašli. Dokud se tak neděje, bylo by alespoň rozumné (a slušné), aby když jim filolog specializovaný na daný region vysvětlí, proč je stávající název v seznamu nesprávný, poděkovali za práci, přijali úpravy hesla. Revertování úprav zpět se slovy "to nejdřív doložte v diskusi" jak si jistě dovedete představit, většinu odborníků, kteří se rozhodli zdarma věnovat svou expertízu, akorát odradí ("Proč se mám jako obhajovat") A příště se na to vykašlou. Já jsem vám tedy doplnil u hesla "Thimbú" několik odkazů na odbornou literaturu i internetové zdroje. Pokud vás to přesvědčilo, prosím už to v textu hesla opravte sám na Thimphu (se zmínkou varianty Thimbú nejlépe s dodatkem "tento název je standardizován ČZÚ, nepoužívá se však v současnosti již v žádném jiném jazyce"), protože já už jsem drahocenný čas strávil vyhledáváním referencí na to, co by mne nikdy nenapadlo hledat, když jsem odborníkem, jenž by měl sám standard vytvářet, abych vás přesvědčil. A pokud jsem vás nepřesvědčil, už mě to nepřekvapí. V každém případě se hnedtak zas do dalšího editování nepustím, protože ty reverty z toho dělají fakt sysifovskou práci. Je lepší opravovat publikace, kde mi za to nakladatelství zaplatí a věří mi, aniž by po mě žádalo doklady.

Pro případ, že byste někdy potřeboval nějakou informaci pro další hesla, nebo měl coby geograf šanci ovlivnit seznamy ČZÚ a chtěl mne k tomu přizvat, upřesním, že coby indolog jsem specialista primárně na sanskrt, avšak znalý výslovnosti a písma řady dalších indických státních a územních jazyků (hindštiny, maráthštiny, bengálštiny, urijštiny, ladačtiny a bhútijá/tibetštiny/sikkimštiny; s pomocí konverzní utility pak schopný ověřit i všechny ostatní indické pravopisy - tamilské, malajálamské, telugu a kannada písma), jakžtakž čtu také thajštinu, a nejvíc ze všech kolegů indologů se obírám řešením pravopisu geografických názvů v češtině (kolegům je to většině trochu jedno). Zní to neskromně, ale je realistické říci, že na konzultování přepisů jsem tím nejodbornějším kontaktem, jaký je v ČR k dispozici. Naopak k tibetštině rozhodně nejsem tím nejlepším odborníkem - mé vzdělání v tomto oboru je jen na bakalářské úrovni, avšak jako jediný z tibetanistů u nás mám nějaké vzdělání v oboru fonetika (i fonetiky tibetštiny) a jako jeden z mála (myslím, že jen ze dvou) mám nějaký (byť základní) přehled i o výslovnosti dzongkha čili bhútánštiny a proto na mne Dr. Holba odkázal nakladatelství, které nyní připravuje překlad knihy o bhútánském šamanismu. Tolik tedy k mé odbornosti opravovat přepisy.

Pokud geografické názvy Asie řešíte jen vy, dejte mi vědět, zda jsem vás přesvědčil a nemusím se bát dále investovat nějakou práci, aby mi ji zase někdo pro nic za nic nerevertoval. Jinak toho opravování asi nechám, no, ať si tu je, co chce. A přestanu odporovat kolegům, kteří své studenty odrazují od čerpání z Wikipedie - dosud jsem jim říkal "Nehaňte a přispívejte k lepší kvalitě obsahu".

Jiným příkladem marného boje s mlýnem ČZÚ je řeka psaná anglicky Irawaddy (kde i- je vylsoveno "ai", což vychází ze starší (a dosud dialektově přítomné) barmské výslovnosti "airáwadí", v moderní standardní barmštině je výslovnost názvu této řeky "eijawadi" (lze snadno ověřit vyhledáním názvu v barmském písmu na serverech s nahrávkami výslovnosti). Tento barmský název pochází ze sanskrtu. Sanskrtské znění (a standardní český přepis sanskrtu) je Airávatí. ČZÚ má však tvar, jenž nevychází ani z jedné z podob, ale pouze z pravopisu v angličtině, ke kterému jsou špatně přiřazeny délky samohlásek. Aby byly alespoň ty délky dobře, muselo by to být Irávadí. Už si nepamatuji, jak , ale tuším něco jako Irawádi, čili přesně obráceně délky). Pokus sdělit to ČZÚ e-mailovou cestou nevedl nikam, odbyli mne s tím, že přeci své seznamy konzultovali kdysi s Dr. Liščákem, tak nic měnit nebudou. Ten je však odborníkem na čínštinu a nelze od něj čekat, že bude znát všechny ostatní asijské jazyky, pochopitelně.

Omlouvám se za délku textu avšak narazili jsme spolu na problematiku, která mi celé ty roky, co koriguji publikace obsahující asijská jména či názvy, a občas zabrousím něco opravit na Wiki, docela leží v žaludku. Jelikož tu máte vyšší pravomoce než já a jste jistě mladší, tudíž perspektivnější pro budoucnost, dělám si naději, že třeba něčím ve vodách Wiki a hlavně vodách geografické názvoslovné normalizace pohnete.

S úctou, Mgr. Jakub Čejka, indolog a tibetanista (kontakt: jakub.cejka@gmail.com ) Yak-indolog (diskuse) 26. 3. 2022, 00:28 (CET)

Vážený kolego, je škoda, že Vás pár neúspěchů odrazuje od editování wikipedie. Navíc se třeba ještě Thimbú povede přesunout, co vy víte... Šablona tam je, nový název obhajujete si myslím velmi dobře (zdroje jste dodal). A co jsem se díval do Vaší historie příspěvků, většina zůstává.

Ano, editování wikipedie může být pro odborníky obtížné, neb wikipedie dle svých vlastních pravidel nemá hledat pravdu, dokonce pravdu ani nemusí publikovat, publikuje jen to, co publikovali jiní (co pochází z tzv. důvěryhodných zdrojů). A v globálu to je určitě správné pravidlo, neb jinak by mohla být wikipedie plná podivných neozdrojovaných tvrzení a teorií... Mnoho odborníků již z wikipedie odešlo... Neb prostě nedokázali svůj názor podložit a doložit zdroji (třeba jak vy píšete, to nezvládali technicky) a komunita wikipedie je bohužel v tomto směru někdy dost nemilosrdná...

Ale abych nekončil tak pesimisticky - třeba řeku Satladž se podařilo i s vaší pomocí v diskuzi přesunout na správný název :-). --VasekPav (diskuse) 26. 3. 2022, 09:55 (CET)

Vysoký kámen kontra Vysoký

Dobrý den. Obávám se, že jste se stal obětí toho, že někomu v jedné mapě prostě jenom vypadlo slovo při přepisu. V okolí Vysokého kamene se pohybuji desítky let a nikdy jsem ho nazývat "Vysoký" neslyšel. Název je historický, na mapách z devatenáctého století je uveden jako Hoherstein, na mapách ze třicátých let jako Hohestein (český název v té době ani neměl, vznikl až po válce) a jmenuje se tak podle vrcholového skaliska. Zaznamenal jsem editaci, kde jste Muzeum pod Vysokým kamenem přejmenoval na Muzeum pod Vysokým, což je nesmysl, to muzeum se tak nikdy nejmenovalo. Rozcestníky KČT v okolí vrcholu se také jmenují "Pod Vysokým kamenem" nebo "Vysoký kámen". Nemám nic proti tomu, když se v článku uvede, že je vrchol někde uváděn jako Vysoký, ale nenazval bych to názvem standartním, protože tak se ten kopec prostě nejmenuje a o standartnosti názvu dle mého názoru nerozhoduje něčí ukliknutí. Autora mapy jsem na omyl rovněž upozornil. --Railfort (diskuse) 1. 4. 2022, 17:54 (CEST)

Za muzeum (to nebyl úmysl - názvu muzea jsem se snažil vyhnout) i za zbrklý přesun se omlouvám.

Ano, hora se nikdy nejmenovala pouze Vysoký, to máte zcela pravdu. Jde o nový název pocházející od obce v jejíž působnosti hora leží, tj od městyse Mladkov. Toto vám s největší pravděpodobností napíšou i z úřadu. Ano, nejde o standardní, ale o standardizovaný, opravím. --VasekPav (diskuse) 1. 4. 2022, 18:47 (CEST)

Obávám se, že i tak jde jen o něčí chybu. Je možné, že se upsali na obecním úřadu v Mladkově. Pochybuji, že by si chtěli po staletích přejmenovat místní dominantu. Počkám na odpověď a budu konat dál. --Railfort (diskuse) 1. 4. 2022, 19:47 (CEST)

Ještě jeden postřeh. Když jsem kouknul na mapu okolo "Vysokého", je tam zcela chybně zaznamenána i trasa Jiráskovy cesty, a proto se obávám, že v rámci celé republiky tam bude k nalezení hovězin daleko více. Cesta se nepřeloží jen proto, že jí někdo blbě namaluje do mapy, prostě je v terénu tam, kde je. Vím, že jste podle toho portálu zeditoval více věcí, doporučil bych to ověřit i jinde, aby nevzniklo víc škod než užitku. Neberte to nijak ve zlém, ale ten portál mne opravdu nepřesvědčil.--Railfort (diskuse) 3. 4. 2022, 21:28 (CEST)

To není turistický portál. Jestli myslíte vedení Jiráskovy cesty po červené přes vrchol a na portálu po asfaltce okolo vrcholu. To stejné i Betonová hranice. Možná v minulosti vedly takhle a ještě to nemají aktualizované, těžko říci.

Já z portálu Zeměměřického beru výlučně jen názvy a výšky. Výšky mám prodiskutované z diskuze Pod lípou, kdy jsem s aktualizacemi výšek začínal. S názvy je to horší, neb se názvy některých hor mění a zde na wikipedii se tyto nové názvy někdy těžko prosazují, neb nesplňují pravidlo očekávatelnosti, což mě trochu štve :-). --VasekPav (diskuse) 3. 4. 2022, 21:44 (CEST)

Jiráskova cesta tudy nevedla minimálně od roku 1990 a jsem přesvědčen, ža ani nikdy před tím, takže o neauktalizaci nejde. Betonové hranice jsem si ani nevšiml a máte pravdu, že je zde také chybně a to od roku 2012, kdy došlo k její rekonstrukci a přetrasování. Paradoxně dnes vede tam, kde je na mapě vyznačena Jiráskova cesta. Takže jsou na tomhle portálu asi fakt borci. --Railfort (diskuse) 4. 4. 2022, 07:18 (CEST)

Odpověď z CUZK byla nečekaně rychlá: Dobrý den, od roku 1987 máme standardizováno pouze jméno Vysoký. Ale jak jsme si ověřili v jiných zdrojích, jméno se obvykle používá celé - Vysoký kámen a to i jako název trigonometrického bodu. V blízkosti je i Muzeum Vysoký kámen. Jméno tedy doplníme. S pozdravem Irena Švehlová p.fil. tel. 284041613 --Railfort (diskuse) 4. 4. 2022, 14:09 (CEST)

Jo, paní Švehlová je docela rychlá a vstřícná. Překvapilo mě, že to jméno změní, tak to je dobrá zpráva, neb je fakt, že jenom Vysoký je takové divné. --VasekPav (diskuse) 4. 4. 2022, 14:20 (CEST)

Odpověděl jsem jí, že si myslím, že už tenkrát došlo jen k chybě. Zásadní asi pro ní a určitě pro mne je, že se tak jmenuje ten trigonometrický bod. --Railfort (diskuse) 4. 4. 2022, 14:31 (CEST)

Tak ten trigonometrický bod má údaje platné k roku 1984 :-). Akorát mě spíš napadá, co pak s kapitolou Název? Vymazat, nebo nechat zmínku, že se vrchol jeden čas standardizovaně jmenoval pouze Vysoký? --VasekPav (diskuse) 4. 4. 2022, 14:40 (CEST)

Pokud to opravdu vymažou, považuji to za zbytečnou informaci, ale nijak mne neurazí, když tam bude. Jak jsem již psal výše, jsem přesvědčen, že jednoduše o chybu, kdy při nějakém přepisu vypadlo slovo. --Railfort (diskuse) 4. 4. 2022, 14:45 (CEST)

Tak abych to nějak uzavřel, děkuji za spolupráci a určitou toleranci, napsání na Zeměměřický úřad a zas někdy příště až zas něco někde zbrkle přesunu :-). --VasekPav (diskuse) 4. 4. 2022, 18:39 (CEST)

Gilraen

Jestli dovolíte, není tu zvykem vracet celou editaci, když nesouhlasíte s jednou částí editace. resp. vůbec nechápu, jak si vůbec můžete dovolit revertovat celou editaci, když jste se na ni zjevně pořádně nepodíval; ano, byla to jenom další tři slova a pár odkazů, ale pořád to pro mě znamená minuty práce a obzvlášť mě to štve proto, že se vždy snažím neprovádět editace kvůli jedné jedin věci; mohl bych se na to klidně vykašlat, bezhlavě těch odstranit 30 překlepů za minutu, že... Za odeslání bez vyplnění shrnutí editace se omlouvám, to se mi většinou nestává. S pozdravem --Nolanus (diskuse) 2. 4. 2022, 22:24 (CEST)

Protože se mi moc nelíbily ani vaše předchozí editace, kdy jste například u párových šablon zapomněl odstranit druhou šablonu, musel jsem je odstranit já. Nebo jste odstranil šablonu Neověřeno, aniž byste dodal jediný zdroj. Takže prosím trochu pokory, navíc jsem následně svůj omyl opravil. A to že je známá pod nějakým jménem jste nedoložil, tak jsem měl plné právo tu editaci odstranit. --VasekPav (diskuse) 2. 4. 2022, 22:31 (CEST)

Myslíte tu šablonu, kterou jste odstranil po 4 minutách z Brain-computer interface od mojí související editace? Vážně? Jednak nejsem počítač, jinak je opět dobrým nepsaným zvykem, když je vidět, že někdo pracuje na něčem konkrétním, nechat ho to dodělat, už kvůli případným editačním konfliktům. :) A tu informaci jste opravdu měl právo odstranit, ale zajímavé je, že v článku samotném kupodivu zůstala :), já si ten článek aspoň přečetl celý... Jinak OK. --Nolanus (diskuse) 3. 4. 2022, 00:15 (CEST)

Rozšířená práva

Zdravím kolegu Vaška a doporučuji mu WP:PAR. OJJ, Diskuse 4. 4. 2022, 15:20 (CEST)

Děkuji za nabídku, vážím si ji, ale zatím ji nechám uležet. Jak dlouho, to se uvidí... --VasekPav (diskuse) 4. 4. 2022, 19:35 (CEST)

SPŠ koželužská

Dobrý den,

omlouvám se, že jsem svou novou verzí narušil nějaké vaše zásahy. Opravdu jsem si jich totiž nevšiml. Dle KPX8 nevyhovovala pravidlům encyklopedického charakteru Wikipedie a proto jsem to vzal z gruntu a upravil tak jak jsem to upravil. Jistým vzorem mi byla stránka Sřední průmyslové školy kožařské ve Zlíně, kterou potkal podobný osud jako průmyslovku otrokovickou, t.j. změna názvu , přestěhování, atd a škola existuje dál. Nicméně její stránka na Wikipedii bez problému existuje víc jak 15 let a nikdo se nad tím nepozastavuje.

Bylo by snad proto dobré, kdyby se supervizoři, nebo jak se vám říká, shodli na tom, co se po tvůrcích příspěvků do Wikipedie žádá a neodrazovali je od práce protichůdnými požadavky.

Rakputs74 --Rakputs74 (diskuse) 19. 4. 2022, 20:36 (CEST)

@Rakputs74 V pohodě, nic se neděje, každý občas udělá nějakou botu a zde na wikipedii je naštěstí náprava snadná :-).

Co se týče článku, tak je to složitější... Chtěl by opravdu předělat. Významnost dle pravidle wikipedie je dle mého skromného názoru doložena (ale nejsem ten, kdo to bude hodnotit - to bude hodnotit jeden zesprávců).

Jiná věc, je že styl článku není zrovna encyklopedický a dějiny školy ukončil zřejmě v roce 1991, kdy škola změnila název s nějakým dodatkem, že koželušství se třeba vyučovalo ještě do... - to už třeba víte vy. A vidíte, šablonu UU už dal správce pryč :-). I vám do jiné šablony dal konkrétní výtky, tak těmi se řiďte...

A ten zmiňovaný článek o kožařské škole má jediné štěstí, že si ho nikdo "aktivní" zatím nevšiml, neb je to také kandidát na smazání (kvůli nedoložené významnosti). --VasekPav (diskuse) 19. 4. 2022, 21:43 (CEST)

@Rakputs74, @VasekPav V článku jsem provedl základní úpravy vzhledu a stylu, aby alespoň začal vypadat jako že na Wikipedii patří. Odstranil jsem požadavek na doložení významnosti a také již nehrozí smazání kvůli chybějícím úpravám. Nicméně základní problém článku je stále nejasná definice školy (já z toho chápu, že článek by se měl týkat školy bývalé a to by také bylo jednodušší na popis) a nejasný popis historie. --KPX8 (diskuse) 19. 4. 2022, 22:41 (CEST)

Slunečná (Nízký Jeseník)

Dobrý den, kde konkrétně je informace, že nadmořská výška byla aktualizována? Ve větších i menších měřítcích v mapách ČÚZK, než to které je citované, je uvedena výška 800 m. V mapách.cz taktéž, při zadání hesla "Slunečná Nízký Jeseník" je také vesměs všude 800 m. --FromCzech (diskuse) 10. 5. 2022, 18:48 (CEST)

Dobrý den,

výšky kopců se u nás v ČR OFICIÁLNĚ mění. Neb v minulých letech proběhlo laserové skenování povrchu celé České republiky a na základě tohoto skenování se výšky jednotlivých vrcholů změnily a ojediněle se můžou ještě měnit. A snad se shodneme, že jediný a důvěryhodný zdroj výšek jsou Základní mapy ČR vydávané Zeměměřickým úřadem. Ale jelikož aktualizace těchto map může trvat i desetiletí, tak se tam ty výšky dostávají postupně. A dostávají se tam z databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat). Proto beru při rozporu výšek ZM ČR s výškami uvedenými v ZABAGED (i mezi jednotlivými měřítky ZM), výšky ze ZABAGED.

Probíralo se to i v diskuzi Pod Lípou, kde se mé změny probíraly (ale byl jsem ještě nováček, tak některé chyby už nedělám :-). --VasekPav (diskuse) 10. 5. 2022, 19:40 (CEST)

Principu aktualizace rozumím, ale ZABAGED je mapa v měřítku 1:10 000, tak by měla být jako berná mince brána ta, ne? --FromCzech (diskuse) 10. 5. 2022, 20:38 (CEST)

Pokud už je v základní mapě v jakémkoliv měřítku dostupná nová výška, tak odkazuji na tuto mapu příslušného měřítka. Neb základní mapy jsou rozšířenější a známější pojem než ZABAGED. Pokud ještě nová výška v základních mapách není, odkazuji přímo na ZABAGED. --VasekPav (diskuse) 10. 5. 2022, 21:05 (CEST)

Ok. Můžete změnu u Slunečného a Velkého Roudného poznačit i na mapy.cz, aby to zde zase někdo neopravoval ;) --FromCzech (diskuse) 11. 5. 2022, 14:14 (CEST)

HTTPS na HTTP?

Zdravím Vašku, jde o takovou mou libůstku – téměř ve všech případech server doplní chybějící »s« v url adrese, čili šetřím znaky v kódu. ¬¬¬¬ --Ian sedmik junior (diskuse) 16. 6. 2022, 08:51 (CEST)

Děkuji za odpověď, ale ten jeden či dva bajty za to nestojí, neb server to nedoplňuje ale přesměrovává, tím se prodlužuje čas načtení stránky. Nehledě na to, že někdy jak sám píšete, už toto přesměrování nemusí být funkční - zvlášť u nových stránek. Silně bych tedy doporučil této libůstky s dovolením zanechat... --VasekPav (diskuse) 16. 6. 2022, 10:14 (CEST)

Stránka Nagyrév

Dobrý den, díky za Vaši práci na Wikipedii. Všiml jsem si, že jste stránku Nagyrév překopíroval na uživatelské pískoviště zakladatele (a originál jste pak nominoval na smazání). To bohužel není správný postup – zcela se tím ztrácí informace o původním autorovi textu (což je v rozporu s licencí CC-BY-SA, pod kterou je Wikipedie k dispozici). Chybu jsem už opravil (smazáním založené kopie a přesunem původního hesla na pískoviště). Pokud na něco podobného narazíte v budoucnu, nejjednodušší je použít tlačítko Přesunout a přesměrování z hlavního jmenného prostoru, které vznikne, nechat smazat jako relikt po přesunu. S přáním hezkého dne, --Martin Urbanec (diskuse) 17. 7. 2022, 13:52 (CEST)

@Martin Urbanec Děkuji za upozornění, ona se dá stránka přesunout na uživatelské pískoviště? To se jako nový název článku napíše/Wikipedista:***/Pískoviště? Nebo jak se to provádí? --VasekPav (diskuse) 17. 7. 2022, 14:02 (CEST)

Ano, přesunout jde stránky i mezi různými jmennými prostory (např. z hlavního na pískoviště, nebo i opačně). K výběru cílového jmenného prostoru slouží rozbalovací menu, které se nachází před textovým políčkem pro nový název (viz screenshot na https://ctrlv.link/uGsK). V tomto konkrétním případě jsem do formuláře vyplnil něco takového. Kdybyste k přesouvání (nebo něčemu jinému) potřeboval vědět ještě něco, klidně napište. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 17. 7. 2022, 14:24 (CEST)

Práva patroláře a revertéra

Dobrý den,

na základě žádosti jsem Vám přidělil právo patroláře a revertéra.

Nyní by se Vám měla hesla od neprověřených autorů v seznamu Nových stránek zvýraznit žlutě a na konci každého nového hesla objevit nový odkaz [Označit tento článek jako prověřený]. U editací od neprověřených uživatelů se nově zobrazí odkaz [Označit jako prověřené].

Kliknutím na tyto odkazy se změna či heslo „odžlutí”, prověří. Odžlucené články a editace již nemusí být kontrolovány dalšími lidmi, odžlucuje se tedy po potřebných úpravách či vložení některých urgentních či neurgentních šablon (častá je {{významnost}}) či šablony Copyvia. Převážně na ta pozor.

V Posledních změnách, Sledovaných stránkách, historiích článků i příspěvcích uživatelů se nově také objeví nový odkaz [rychlý revert], který okamžitě vrátí všechny poslední příspěvky provedené jedním uživatelem a zároveň změnu případně prověří. Prosím, využívejte jej pouze na revertování vandalismů. V nastavení rovněž doporučuji ze začátku zatrhnout možnost Bezpečný rychlý revert (s potvrzením); zvláště na dotykových zařízeních je snadné se ukliknout. Pozor také, pokud vandal edituje z více IP adres/účtů, v takovém případě rollback vrátí pouze příspěvky posledního uživatele a zbytek vandalských editací může v článku zůstat.

Přeji příjemný zbytek dne,
--Martin Urbanec (diskuse) 30. 8. 2022, 15:02 (CEST)

Melancholické změny

Všiml jsem si, kolego, že jste také nelibě pozoroval změny činěné uživatelem Melancholie88. Stihl toho udělat za pár dní hodně, klidně se zapojte do oprav. :-) Několik článků jsem teď opravil, pár editací jsem revertoval, když byly rozsáhlé, neboť ty změny stejně nejsou zdrojované... Připadá mi, jako by vůbec nečetl svou diskuzní stránku, některým nováčkům se to stává. Tak uvidíme, jestli ho kratší blok přesvědčí k zamyšlení. Hezký večer. --KPX8 (diskuse) 31. 8. 2022, 19:35 (CEST)

Děkuji za zprávu. Některé jeho editace byly v pohodě - ty jsem i označil za prověřené. Víceméně jsem ho měl pod kontrolou... I neozdrorované informace jsem namátkově kontroloval s anglickou, či jinou verzí a byly v pořádku. Pořád ještě hledám, jak moc být na patrole přísný :-). Jestli neozdrojované, ale věrohodné (a jinak v pořádku) informace označovat za prověřené...

Dovolím si otázku mimo téma: Co mě hodně štve, proč se neoznačí při více změnách všechny změny jako prověřené, když je kontroluji naráz - v souhrnu... Je to neskutečně otravné, procházet každou verzi a označovat ji... Nediskutovalo se toto už někde někdy? --VasekPav (diskuse) 31. 8. 2022, 19:42 (CEST)

Lucie Augustovičová

Dobrý den, pane kolego. Klidně si ten článek zkopírujte tam ("jinam"). Kdysi jsem marně bojoval za jeho zachování. Budu Vám velmi vděčný, když článek obnovíte. Myslím, že tato vědkyně si to zaslouží. Každý kopálista je významný, a vědci ne? --Zbrnajsem (diskuse) 5. 10. 2022, 10:25 (CEST)

Dobrý den, jsem narazil na její diskusi o smazání a zaujala mě, protože jak píšete, vědců je zde málo, natož vědkyň. Tudíž jsem se letmo zkusil podívat, jestli se něco od té doby nezměnilo a Google prozradil, že ano. Už by neměl být problém doložit 2 nezávislé, věrohodné a netriviální zdroje. Jestli by vám to nevadilo, budu článek editovat na vašem pískovišti (ať není zbytečný přesun navíc). Časový horizont nechci slibovat, ale snad do měsíce. :-). --VasekPav (diskuse) 5. 10. 2022, 16:56 (CEST)

Vůbec mně to nebude vadit. Budu velmi rád, když ten článek vznikne a zůstane. Čas nehraje roli. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 10. 2022, 22:22 (CEST)

A má nějakou významnou souvislost s daným článkem?

Dobrý den. Chci vysvětlit tu "významnou souvislost s daným článkem" u hesla Miloslav Troup. On, kromě jiného, navrhoval vitráže. V textu se uvádí pro jednoduchost několik měst. Odkaz by měl vést vždy na tu památku s vitráží. Mezi nimi Olomouc, kde je dílo v bývalé Kapli Božského srdce Páně. Protože toto heslo se bude teprve doplňovat o zmínku o Miloslavu Troupovi, přidal jsem do externího odkazu právě tu přednášku Mgr. Šárky Belšíkové - Kaple Božského Srdce Páně ve FNOL | Skrytý skvost moderní architektury, která tak právě činí. Myslím, že by to tam mohlo být, snad jen jinak formulované, aby to bylo zřejmé. Petr Falek --Petr.Falek (diskuse) 19. 10. 2022, 08:52 (CEST)

Dobrý den. Před vložením odkazu ke kapli nebylo zřejmě, proč by přednáška o této kapli měla být v Externích odkazech, neb v externích odkazech by se měly dle nápovědy dávat jen "relevantní" externí odkazy.

Nechám už na Vás, jak moc je relevantní odkaz přednáška k pouhému jednomu dílu pana Troupa - kapli, kde navíc pan Troup dělal "jenom" vitráže, vzhledem k celému jeho dílu a vyznění článku. A kolik času se přednáška věnuje právě vitrážím... Kdyby to byla např. jedna věta z celé přednášky, asi uznáte, že by to moc relevantní odkaz nebyl... --VasekPav (diskuse) 19. 10. 2022, 17:00 (CEST)

Královecký Špičák

Všiml jsem si vašeho shrnutí v článku Královecký Špičák. V jakých jednotkách jsou prosím souřadnice XYH v ZABAGED® - Výškopis - DMR 5G. Digitální model reliéfu České republiky 5. generace uváděny? ---xfi- ☤ 2. 11. 2022, 22:54 (CET)

Krátce - v metrech. Dlouze: YX v systému S-JTSK, výška H v systému Bpv.

Problematika výšek vrcholů v ČR je trochu obsáhlejší - ve zkratce, výšky vrcholů byly právě na základě toho digitálního modelu terénu aktualizovány (do vrstvy ZABAGED) a v některých místech je možné, že ještě proces aktualizace neproběhl. A z vrstvy ZABAGED se výšky postupně dostávají do jednotlivých měřítek základních map ČR - proto můžou být výšky na základních mapách ČR různé mezi sebou i proti vrstvě ZABAGED. --VasekPav (diskuse) 2. 11. 2022, 23:08 (CET)

Proč bych tedy nemohl odcitovat přesnost na cm, když ji model z Analýzy výškopisu uvádí? Přístroj, kterým se to měřilo RIEGL LMS - Q680 měří na 20 mm přesně. ---xfi- ☤ 2. 11. 2022, 23:46 (CET)

Jednak je to zvyklost wikipedie, já jsem dokonce pro, uvádět výšky jenom na metry. K čemu jsou výšky na centimetry, či decimetry? Takovou výšku si "nikdo nezapamatuje" (kdyby náhodou někdo chtěl) a podle mého skromného názoru uvádění desetinných čísel zhoršuje i čitelnost textu.

A druhá věc, technická přesnost přístroje je něco úplně jiného, než skutečná přesnost v reálném nasazení. Přesnost měření výšek použitou metodou laserového skenování je dána úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu. Viz vámi uváděný odkaz na ZABAGED výše - odstavec Popis produktu. A to je střední chyba - maximální chyba může být klidně i přes metr.

A Analýzy výškopisu takovou přesnost uvádějí zkrátka proto, že mohou - všimněte si prosím, že v ZABAGEDU už je ta stejná výška zaokrouhlena dm. A nejspíš také proto, že nad analyzovanými výškami jsou založeny další výpočty (nástroje) a do nich by neměly vstupovat zaokrouhlené výšky, neb by chyba těch výpočtů zbytečně narostla. --VasekPav (diskuse) 3. 11. 2022, 17:54 (CET)

Vírník

Dobrý den, všiml jsem si, že jste 13.11.2022 označil v článku Vírník editaci uživatele Kaklik za prověřenou. Uživatel vložil řádkovou referenci na placenou nabídku služeb. Konkrétně na web Letejsnami.cz, který nabízí lety virníkem. Takové reference jsou zakázané. Prosím o pečlivější kontrolu. Děkuji. Hodně zdaru při patrole a děkuji, že hlídáš poslední změny. --Podroužek (diskuse) 17. 11. 2022, 15:01 (CET)

@Podroužek Tady se zatím asi bohužel neshodneme. Můžete mi prosím najít v pravidlech, že reference na komerční weby jsou zakázané? Zatím jsem našel v pravidlech, že externí odkazy na komerční weby jsou nevhodné.

Zde si skromně myslím, že informace v článku uvedená byla referencí řádně doložena a nemělo by být úplně nevhodné, či snad zakázané tuto informaci doložit z komerčního webu.

Dokonce jsem našel i tuto větu z nezávazného pravidla o spamu:

Za vkládání spamu do referencí by však neměly být považovány v dobré víře prováděné editace, které mají za cíl ověřit informace v článku a chtějí pomoci tvořit encyklopedii. --VasekPav (diskuse) 17. 11. 2022, 15:26 (CET)

Děkuji za rychlou odpověď. Nepsal jsem že reference na komerční weby jsou zakázané. Psal jsem že reference na prodej služeb a zboží jsou zakázané. Po celou dobu co jsem na Wikipedii, se snažím držet doporučení, na co neodkazovat. Konkrétně bod. č.2 Zde odkaz. Pokud se mnou nesouhlasíte, prosím o napsání dotazu na nástěnku patroly, protože mně zajímá i názor ostatních patrolářů. Nerad bych jako patrolář odváděl špatnou práci. Stránka Wikipedie:Spam není pravidlem ani doporučením. Proto se podle této stránky neřiďte. Stránka Wikipedie:Externí odkazy je doporučením, tudíž je nadřazená stránce Wikipedie:Spam. Budu rád za váš názor. Děkuji.--Podroužek (diskuse) 17. 11. 2022, 16:06 (CET)

Samozřejmě, že máte v principu pravdu - to vůbec nerozporuji :-). Jde mi konkrétně o tento jediný případ, kdy z odkazované stránky není až tak zřejmé, že se jedná o komerční stránku nabízející prodej služeb. Ano, když se člověk podívá více, tak je vidět, že je tam nabídka obchod, košík atd. Ale v principu ta stránka "nevnucuje" na "první pohled" jakoukoliv službu. Uvidím, jestli "budu mít chuť" psát na stránku patroly, ale asi by bylo dobré si to vyjasnit... Třeba jsem opravdu udělal chybu. --VasekPav (diskuse) 17. 11. 2022, 17:31 (CET)

Mount Everest a Slovaci 1988

Skutecne musime zdrojovat takove elementarni veci, jako ze Nemci prohrali druhou svetovou valku?

Slovaci v Bonningtonovi 1988:

• https://www.csfd.cz/film/904305-everest-najtazsia-cesta/prehled/
• https://www.lidovky.cz/relax/lide/pohnute-osudy-everest-tela-slovenskych-horolezcu-nikdy-nevydal.A160113_145903_lide_mct
• https://www.noviny.sk/zaujimavosti/380921-slovaci-ktorych-pochoval-everest-dokazali-nemozne
• atd.

Pro Slovaky to byla podobna tragedie, jako pro Cechy Peru 1970. A hlavne to byl ohromny vykon. Bonningotonova cesta byla ve sve dobe pecka. A kluci slovensky to dali alpsky, bohuzel ne zpatky. --Jx (diskuse) 21. 11. 2022, 23:13 (CET)

Ano, datum a příčinu smrti je třeba určitě ozdrojovat. Přesto prostě nejde vlak... Viz nápověda - je třeba mimo jiné zdrojovat "Negativní materiál" - za což se smrt dá považovat a dále "Číselné a statistické údaje".

Ano, pro vás to může být známý fakt, ale pro mě a potažmo pro mladší generaci Čechů (a nejenom Čechů - českou wikipedii může číst kdokoliv), naprosto neznámé...

Každopádně děkuji za zdroje, informace jsem do článku doplnil. Všimněte si prosím i stylu mé úpravy. --VasekPav (diskuse) 22. 11. 2022, 18:08 (CET)

Jemné vyladění vesmíru

Děkuji za upozornění na dva překlepy, s ohledem na to, jak často sám překlepy opravuji, se trošku stydím. Jinak text odpovídal obdobě na en.wiki, proto jsem jej vrátil. --Reing (diskuse) 13. 12. 2022, 23:49 (CET)

@Reing Ale jo, dává to smysl :-). Zkusíte vylepšit i další část odstavce? Konkrétně souvětí: "Podmíněná pravděpodobnost pozorování vesmíru, který je vyladěný k podpoře inteligentního života, je 1. Tento poznatek je znám jako malý antropický princip a je zvláště důležitý v případě vzniku vesmíru a pravděpodobnosti vzniku jiných vesmírů s odlišnými vlastnostmi od našeho vesmíru."

Nenavazuje tam ta věta začínající Tento poznatek... Předem děkuji. --VasekPav (diskuse) 13. 12. 2022, 23:55 (CET)

Kouknul jsem do diskuse a je tam komentář od Petr Karel: "Katastrofální úroveň článku", takže asi nemá smysl zachraňovat odstavce a bude lepší to překopat celé. Jen si nejsem jistý odbornými termíny, jmenovitě například překlad anglického fine-tuning - jemné vyladění a strong CP problem - silný CP problém, jestli se používají v této podobě v češtině. --Reing (diskuse) 14. 12. 2022, 21:08 (CET)

Nezapomeňte, že to je komentář z roku 2011 a od té doby článek prošel úpravami - šablony zmizely, tak je předpoklad, že ty nejhorší nedostatky už byly odstraněny.

Termín Jemné vyladění vesmíru se zdá se používá.

Termín Silný CP problém se také používá - viz wikipedie, zde i tu. --VasekPav (diskuse) 14. 12. 2022, 21:59 (CET)

Děkuji za odpověď, taky jsem nenašel žádný odborný text, spíš to vypadá, že všichni vycházejí z Wikipedie. Zkusím někoho pod lípou. --Reing (diskuse) 15. 12. 2022, 13:24 (CET)

Čeština v referencích

Dovolím si poznámku ke komentáři k této editaci ve znění: "jazyk prosím u automaticky vytvářených editací v případě češtiny odmazávejte - je to zvyklost, děkuji." Jde o dřívější zvyklost, která je však v současnosti už překonaná. Češtinu není nutno odmazávat, takže to prosím přestaňme vyžadovat, to odstranění je zbytečné a s ohledem k případným přakladům do cizojazyčných wikipedií i kontraproduktivní. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2023, 23:26 (CET)

Díky za upozornění, toto mi nějak uniklo. --VasekPav (diskuse) 22. 1. 2023, 23:30 (CET)

Sieg Heil

Dobrý den, taky jsem přemýšlel o tom, zda šablonu Pahýl do článku nevrátit, jak jste to později udělal. Ale pak jsem si řekl - co víc dodat k tomu zprofanovanému heslu a proč vůbec nad ním hluboce bádat a mařit čas (neexistuje v němčině ani v angličtině či francouzštině, nějaký ten zdroj je tam taky). Je to podle mne tak na hraně. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 23. 1. 2023, 18:24 (CET)

Také zdravím! Pro mě to bylo také na hraně, rozhodl jsem tak kvůli absenci jakýchkoliv časových údajů: "stará německá fráze" a dnes již ne každý ví, kdy byl protektorát, nebo kdy vládl v Německu nacismus... --VasekPav (diskuse) 23. 1. 2023, 18:29 (CET)

Petr Pavel rozšíření článku o fakta v sekci Kritika

Zdravím, prosím přispějte v diskuzi, co se vám nepozdávalo na přiložených zdrojích článku. rád bych editaci vrátil zpět, aby každý wikipedista byl spokojen se zdroji. Děkuji. Diskuse:Petr Pavel --Vypuštěný Endorfin (diskuse) 4. 2. 2023, 20:09 (CET)

Též zdravím, odpověď tam již máte. --VasekPav (diskuse) 4. 2. 2023, 21:58 (CET)

Etiketa

Dobrý den, Vašku, není moc slušné psát negativní informace o kolezích ve shrnutí editace, protože se nelze adekvátně bránit. Tím spíš, když nejsou pravdivé. Jde mi o slova "neb sám sobě si dávat hvězdu, to teda nevím" v editaci [2]. Sám sobě si žádnou hvězdu nedávám. Dal jsem puzzlík článku Kostel Nejsvětější Trojice (Kuks) od autora Wikipedista:Dirillo, který jsem pečlivě přečetl a posoudil jakožto porotce soutěže Popiš památku, provedl jeho korekturu a usoudil jsem, že na toto ocenění má. Že se to kolegovi nelíbí, je sice pravda, ale zatím neuvedl žádný konkrétní důvod opírající se o psané postupy.--Jan Spousta (diskuse) 11. 2. 2023, 22:46 (CET)

Omlouvám se, z diskuse u článku to pro mě tak vyplynulo... Jako patrolář jsem bohužel důkladněji neprohlédl historii předmětného článku. Zbytek je čistě administrativní - samotný článek udělenou hvězdu v době mého revertu neměl. Rozpory mezi hodnotiteli tu teď nechci řešit, děkuji za pochopení. --VasekPav (diskuse) 12. 2. 2023, 01:10 (CET)

Jasně, stane se. Já to samotné odebrání ze seznamu vůbec nekritizuju, naopak, to spíš byla žádoucí náprava adminitrativní chybu člověka, který ten puzzlík odebral v článku a zapomněl na seznam. Šlo mi jen o to, aby se mi nepřipisovaly zásluhy za cizí článek a abych nebyl obviňován, že si sám uděluji hvězdy. Hezkou neděli!--Jan Spousta (diskuse) 12. 2. 2023, 09:12 (CET)

Šablona:Neověřeno

Dobrý den. Je čistě Vaše rozhodnutí, že jste k řešení situace zvolil hlasování, které se pro takové použití nehodí. Nicméně pokud už jste se rozhodl jít touto cestou, nemůžete se vyhýbat skutečnosti, že řada hlasujících svůj hlas „pro“ podmínila nějakým požadavkem, opakovaně například tím, že pokud je vyjádření vkladatele uvedeno v komentáři, nemusí být na diskuzní stránce. Očekával jsem, že šablonu v souladu s těmito podmínkami upravíte později, ale jak je patrné, Vy jste se na respektování vznesených podmínek vykašlal a z výsledku hlasování jste si vybral jen části, které se Vám hodí. Krom toho jste v šabloně provedl svévolné změny, které jdou proti smyslu diskuze k šabloně a které nebyly ve Vámi založeném hlasování ani slovem zmíněny. To je nejen neetické, ale velmi silně za hranou. Nemůžete se proto divit, že Vaše změny revertuji a budu v tom pokračovat, dokud šablonu neupravíte tak, aby skutečně korespondovala s požadavky, kterými hlasující pro Vámi navrhovanou změnu své hlasy podmínili. --Xth-Floor (diskuse) 17. 3. 2023, 13:47 (CET)

Otázka v hlasování byla položena jednoznačně: Má se tedy zrušit povinnost zakládat diskusi při použití šablony {{Neověřeno}} a používání šablony vrátit na stav před zavedením této povinnosti?

Mohl byste prosím ty podmínky hlasujících pro konkretizovat? Na nic jsem se nevykašlal, jestli jste si s dovolením nevšiml, doprovodný text k šabloně jsem právě na základě některých hlasů pro upravil a doplnil. Nikdy nejde vyhovět všem. A vyhrožovat revertační válkou, jenom proto, že jste zatím jediný, kdo nerespektuje výsledek hlasování? Jak myslíte, ale není to zrovna konstruktivní přístup... --VasekPav (diskuse) 17. 3. 2023, 19:00 (CET)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Wikipedista I. třídy

--Krabiczka (diskuse) 28. 5. 2023, 00:42 (CEST)

Děkuji. --VasekPav (diskuse) 28. 5. 2023, 21:49 (CEST)

Od kdy je objekt kulturní památkou

Je to jen drobnost, o které jsem taky dřív nevěděl a už nevím, kdo mě na ni upozornil: u mnoha památek zapsaných do Památkového katalogu už dříve tam je uváděna památková ochrana od 3. 5. 1958. To ovšem není datum zápisu do seznamu, ale datum účinnosti zákona 22/1958 Sb. Datum zápisu (a tedy z právního hlediska zahájení ochrany) je uvedeno v Katalogu až na další podstránce, tj. např. u kostela sv. Václava ve Starém Jičíně zde: kulturní památka rejst. č. ÚSKP 27923/8-1677 - kostel sv. Václava, datum 17. 10. 1966. Zvažte a případně prosím opravte :) Zdravím, --Xyzabec (diskuse) 11. 9. 2023, 13:09 (CEST)

Díky za rozšíření obzoru! Takové chytáky... Samozřejmě opraveno. --VasekPav (diskuse) 11. 9. 2023, 16:12 (CEST)

Omlouvám, že zasahuji do diskuse, ale z nějakého důvodu ji sleduji (:-)). Sluší se dodat, že tenhle problém souvisí s "neprávnickou" definicí památek v Zákon o kulturních památkách (Q106178613), kde se psalo (§ 1, odst. 1) "Památky se zapisují z evidenčních důvodů do státních seznamů památek. Chráněny jsou i památky do těchto seznamů nezapsané." Na to navázal současný zákon (§ 42, odst. 1) "Kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů se považují za kulturní památky[...]." Na základě tohoto právního stavu skutečně správci památkového katalogu tvrdí, že památky jsou památkami od nabytí účinnosti zákona v roce 1958. Můžeme s tím nesouhlasit, ale je to přesně to, co tvrdí zdroj. --marv1N (diskuse) 23. 9. 2023, 10:58 (CEST)

Díky za další podnětný komentář. Pingnu i @Xyzabec, kdyby ji už nesledoval. Jak ale v tomto případě tuto "zvláštnost" na wikipedii psát?

Něco ve stylu: Do seznamu památek byla zařazena dnem..., památkově chráněna je ale nabytím účinnosti zákona o kulturních památkách z roku 1958? Zkusím třeba i pingnout kolegu @Petr Kinšt, kterého by to také mohlo zajímat. --VasekPav (diskuse) 23. 9. 2023, 11:15 (CEST)

Já na tohle dávno rezignoval (viz třeba mou diskusní stránku), a „od kdy“ do článků prostě nepíšu. Zase tak důležitá informace to není. --Petr Kinšt (diskuse) 23. 9. 2023, 11:22 (CEST)

Jen pro pobavení: pak nastávají takové pěkné situace, kdy brněnský hotel International, realizovaný v letech 1959–1962, byl kulturní památkou nejen od svého postavení (což samo o sobě je poměrně absurdní), ale dokonce ještě před zahájením své výstavby. --Harold (diskuse) 23. 9. 2023, 11:48 (CEST)

Díky, věděl jsem, že se to probíralo (možná až příliš emotivně), ono je to spíše okrajová věc (s několika zajímavými konsekvencemi). Myslím, že formulace "zapsáno jako památka do" je dosti neutrální a nechť si z toho dovodí každý co chce. Dle mého by do budoucna bylo vhodné napsat článek i o zákoně z roku 1958 a tyto věci vysvětlit. --marv1N (diskuse) 23. 9. 2023, 12:13 (CEST)

Já rok zápisu považuji ne-li za důležitý, tak přinejmenším za zajímavý, a obvykle ho uvádím ve tvaru "Od roku XXXX je kulturní památkou". Proti formulaci např. "Od roku XXXX je zapsáno do seznamu kulturních památek" samozřejmě nic nenamítám. --Xyzabec (diskuse) 23. 9. 2023, 15:52 (CEST)

@Xyzabec, VasekPav, Marv1N, Harold, Petr Kinšt: Je to paradoxní situace. Od roku 1958 do roku 1987 bylo dle zákona kulturní památkou to, co objektivně mělo znaky kulturní památky, bez ohledu na to, zda to bylo zapsáno do rejstříku. Zápis do rejstříku byl pouze deklaratorní a evidenční – dá se to brát i tak, že naprosto jednoznačné kulturní památky ani nebylo nutné zapisovat a zapisovat bylo třeba spíše ty hraniční, u o jejichž památkových hodnotách by někdo mohl mít rozumnou pochybnost. I zde je ovšem zajímavá otázka, jestli ten zápis zvýšil právní jistotu, pokud by později někdo ty památkové hodnoty zpochybňoval nebo pokud by se například prokázalo, že v době zápisu ten objekt už ani neexistoval. Ale zpětně by se zde asi nějaká presumpce správnosti úředního zápisu do jisté míry uplatňovala. Ovšem ty zápisy probíhaly bez správního řízení, často pouhým opisováním nějakých starších soupisů památek, takže mnohdy nebyl rozsah památkové ochrany zápisem dostatečně přesně vymezen, mnohdy byl objekt zápisem nedostatečně nebo chybně identifikován nebo byl zapsaný objekt později chybně identifikován či už nikdy nebyl dohledán a ztotožněn. V řadě případů byl objekt do státního rejstříku zapsán v době, kdy už mnoho let fyzicky neexistoval, protože před zápisem nebyl jeho stav ověřen.

Pokud bychom přijali fikci NPÚ, že co bylo zapsáno do rejstříku do roku 1987 (resp. třeba i opožděně do roku 1989), to bylo právně památkou i před zápisem, tj. už od 2. 5. 1958, museli bychom pak tedy památkovou ochranu v letech 1958-1987 zpětně přiznat i všem objektům, které byly prohlášeny za památku kdykoliv od roku 1988 nebo za ni budou prohlášeny v budoucnu. Ba dokonce i těm objektům, které památkové hodnoty objektivně mají, ale nikdy do žádného rejstříku zapsány nebyly a nikdo je dosud k prohlášení za památku ani nenavrhl (a takových by se jistě daly nalézt desetitisíce). Je zajímavé, že v tom rozhodnutí, kde Nejvyšší správní soud nakonec definitivně konstatoval neplatnost tzv. opožděných zápisů (zápisy z let 1988 a 1989 provedené podle v té době již neplatného zákona do v té době již neexistujících rejstříků), vlastně Národnímu památkovému ústavu naznačil možnost zápisu fikce památkové ochrany od 2. 5. 1958 do 31. 12. 1987 na základě předpokladu, že i když ta řízení o zápisu byla neplatná a nezákonná, tak přesto prokazují existenci objektivní památkové hodnoty, která byla k památkové ochraně podle starého zákona postačující (tuto praxi NPÚ soud některými zmínkami v odůvodnění vlastně doporučil a schválil, aniž by ji meritorně přezkoumával). Tato fikce ovšem vychází z předpokladu, že památkové hodnoty jsou v čase neměnné. Fakticky se ovšem mění jak stav, kontext a stáří těch budov a objektů, tak společenská kritéria památkových hodnot. Naprosto ukázkovým příkladem byl pražský Palác kultury, který byl v roce 1982 jako kulturní památka zapsán necelý rok po svém postavení, a tedy jako zapsaná památka se stal kulturní památkou na základě přechodných ustanovení i podle nového zákona, avšak v evidenční fikci ÚSKP byl kulturní památkou už od 3. 5. 1958, tedy už 23 let před svým postavením. V roce 1991 ovšem nový režim seznal, že si tento objekt památkovou ochranu nezaslouží, a zrušil ji. Pokud byl zápis z roku 1982 vztahován zpětně k roku 1958, má být názor příslušného úřadu z roku 1991 také aplikován zpětně jako intepretace památkové hodnoty v roce 1958? A která ze zpětných interpretací má mít větší váhu? A neukazuje případ Paláce kultury principiálně absurdnost a nepřijatelnost zpětného přiznávání památkové ochrany na základě pozdějšího zápisu či rozhodnutí?

V běžném jazykovém smyslu kulturní památky samozřejmě jsou, byly a budou kulturními památkami bez ohledu na právní definice, právní status, zápisy, rejstříky a správní rozhodnutí. V právním smyslu před 2. 5. 1958 takový termín nejspíš vůbec neexistoval a význam termínu v letech 1958–1987 (který je vlastně podobný tomu obecně-jazykovému) je téměř nesouměřitelný s jeho významem od roku 1988, který znamená jen a pouze úřední přidělení nějakého formálního statusu. Přechodné ustanovení pochopitelně způsobilo vznik dosti absurdních problémů a očividných paradoxů.

Takže psát, že nějaký objekt je od 3. 5. 1958 kulturní památkou, je v každém případě nesmysl, protože takový objekt s nejvyšší pravděpodobností byl kulturní památkou i dlouhou dobu předtím, kdy status kulturních památek nebyl žádným zákonem regulován. A zapsaný do státního rejstříku určitě k 3. 5. 1958 nebyl, protože první zápisy jsou datovány až několik let po roce 1958.

Objektivně můžeme konstatovat pouze to, v jakém období byl nějaký objekt jako kulturní památka zapsán, a případně to, že NPÚ u nich zpětně dovozuje existenci památkové ochrany od 3. 5. 1958, což už je ovšem výsledek značně volného výkladu a aplikace zákona ze strany NPÚ. Pak tu máme desetisíce případů, kdy zápis byl na základě precedenční generalizace nějakého rozsudku zpětně vyhodnocen jako neplatný (tzv. pozdní zápisy) a pak další desetitisíce případů, kdy zápis byl proveden jiným úřadem, než který k tomu byl zákonem oprávněn (o tomto problému se ví, ale tento poznatek se zatím neprosadil v judikatuře, takže je to taková časovaná bomba). Takže ty památky sice byly zapsané, a to nejspíš z nějakého důvodu a na základě nějakého posouzení, ale o tom, zda ten zápis vůbec byl platný, lze v mnoha případech spekulovat a důvodně pochybovat. Ovšem pak už nám nestačí ani ty kolonky typu "zapsáno jako památka od" a "zapsáno jako památka do", protože pak bychom k tomu ještě museli přidávat "platnost zápisu uznávána od - do". --ŠJů (diskuse) 30. 11. 2023, 19:46 (CET)

Sousední obce

No možná by to nemělo být ani nikde jinde tohle je asi nesouvisející k danému tématu, nemůže tu být vše už tak raději lidé najedou na Wikipedii než na mapy.cz tam to je a da se to snadno zjistit to už by pak mapy ztratily skoro na významu :) --Vojtasekd (diskuse) 25. 9. 2023, 19:44 (CEST)

To už by možná bylo na širší diskusi, kam sousední obce zařadit, a jestli vůbec :-). Ale netřišťme diskusi, aneb nebojte vaši dikusní stránku sleduji :-). --VasekPav (diskuse) 25. 9. 2023, 19:54 (CEST)

Půdorys věže hradu Kost

Opravdu nemá Velká věž lichoběžníkový tvar? Díval jste se na půdorys? [3] [4] Je to vidět pouhým okem. --Zolwikcz (diskuse) 8. 10. 2023, 23:14 (CEST)

Ano, máte pravdu, z jedné strany je lichoběžníková. Na druhé straně se v textu píše o hranolové věži. Mně spíše šlo o to, zrušit tu sekci Zajímavosti a nedoloženou informaci o "sklouznutí" koule...

Když to v článku vhodně upravíte, či vysvětlíte, budu jenom rád. --VasekPav (diskuse) 9. 10. 2023, 00:17 (CEST)

Zdravim, je dobrym zvykem to po sobe opravit. Ja nemam bohuzel cas se tomuto clanku venovat. --Zolwikcz (diskuse) 9. 10. 2023, 07:54 (CEST)

Opraveno. --VasekPav (diskuse) 9. 10. 2023, 18:03 (CEST)

Hranolová věž může mít klidně lichoběžníkový půdorys. Té větě s Menclovou moc nerozumím, a určitě se nehodí do zvolené sekce. Vzhledem k (ne)kvalitě zbývající části článku mi ani nijak nevadilo to odstranění. Kost by si zasloužila vylepšení, protože patří k nejnavštěvovanějším článkům o hradech. Mně se do toho zatím moc nechce, protože jsem dosud nikde neviděl publikované výsledky nových výzkumů (těch o zboření původního hradu) a psát tyto odborné věci podle Seznam zprávy považuji za nešťastné – byť zrovna včera jsem to jinde také udělal. ;-) --Petr Kinšt (diskuse) 9. 10. 2023, 21:04 (CEST)

To máte pravdu, že ta věta tam působí jako pěst na oko, aspoň jsem si jí snažil trochu vylepšit.

No, já jsem se kvůli tomu i díval na typy lichoběžníků :-). Ta věž je konkrétně pravoúhlý lichoběžník...

Zboření hradu mám ozdrojované z ČT, ale to asi také není úplně ono... --VasekPav (diskuse) 9. 10. 2023, 21:18 (CEST)

Ke státu

Dobrý den, dovolte jen poznámku k revertu na stránce Albrecht Jan Smiřický. Uvést v obou případech České království je historiograficky skutečně přesnější a správnější, než Habsburská monarchie. HM je v zásadě moderní označení pro konglomerát států spojených v personální unii pod vládou rakouské větve Habsurků. Každý ze států však měl plnou suverenitu a vlastní právní systém, který se neprolínal s dalšími státy podunajské monarchie. Nebyly přenositelné ani šlechtické tituly, ani možnost držby pozemkového majetku. V závislosti na zemském zřízení konkrétních zemí jednal panovník vždy separátně s konkrétními stavy a vždy z titulu vládce dané konkrétní země. Podobně kurfiřtský hlas českého krále se nepřenášel dynasticky, ale byl spojen s konkrétním královským titulem. V infoboxech bych tedy uvedení konkrétního státu z této personální unie bych tedy určitě neinterpretoval jako chybu, z odborného hlediska je to dokonce naopak informace bezchybná, protože z právního a politického hlediska nic jako Habsburská monarchie opravdu neexistovalo, jakkoliv o to Habsburkové nepochybně usilovali. Děkuji za pochopení. --Krabiczka (diskuse) 5. 11. 2023, 20:37 (CET)

Dobře, beru, jsem se domníval, že existuje jednotný úzus uvádět Habsburskou monarchii, ale není tomu tak, to až spíš u Rakouska-Uherska. --VasekPav (diskuse) 5. 11. 2023, 21:43 (CET)

Pevné px

Dobrý večer, můžete vysvětlit toto [5]? Nepoužíváme pevně nastavenou velikost obrázků /pokud chceme větší a má to smysl, užijeme parametr upright > více v Nápověda:obrázky. K přečtení dále doporučuji WP:BIO. Shrnutí editace je také běžným zvykem. Díky--Horst (diskuse) 27. 11. 2023, 18:33 (CET)

Jé, velká omluva, jsem se uklikl a nevšiml jsem si toho. Achjo. Občas se mi to stává, ale vždy si toho všimnu... Tak ještě jednou se omlouvám. --VasekPav (diskuse) 27. 11. 2023, 18:57 (CET)

Stane se, já jsem byl asi také moc příkrý, nic se neděje. Mějte se--Horst (diskuse) 27. 11. 2023, 18:58 (CET)

Prověřování editací

Dobrý večer, děkuji za dlouhodobou patrolu. Jen bych chtěl upozornit na to, že editace mimo hlavní jmenný prostor nelze bezmyšlenkovitě prověřovat. Ať už se jedná o diskuse (rozdíl), uživatelský jmenný prostor (rozdíl) a další. U diskusí je vhodné posuzovat, zda se jedná o komentář týkající se článku (diskuse v jiném jmenném prostoru se řídí svými pravidly apod.), případně zda je uživatel podepsán. Co se týče uživatelského prostoru, stále je potřeba kontrolovat, zda se nejedná o poručení autorských práv, případně pro všechny prostory obecná pravidla Wikipedie (spam atd.)
Pro copyvia lze používat externí nástroje, které lze vložit přímo do uživatelského .js souboru (takto mám všechna rozšíření já, včetně CVDetectoru). --Vít Karásek (diskuse) 29. 11. 2023, 18:11 (CET)

Dobrý den, děkuji za návod, ale trošku mi chybí pointa... Jestli myslíte ten názor u Nely Kainové, tak tam se rozcházíme, i anonym přece může napsat svůj názor (pokud je slušný, není důvod ho revertovat). Vyhodnocují se přece argumenty, ne počet hlasů pro a proti. Uznávám, to pískoviště jsem na Copyvio mohl prověřit. Edit: vloženo Copyvio. --VasekPav (diskuse) 29. 11. 2023, 18:27 (CET)

Tam jde spíš o podpis a případně formát. Zapadlé diskuse, které nikdo nevyhodnocuje (jako tomu je u ŽoPSů, DoSů atd.) by pak vypadaly jako pískoviště, kde není jediný podpis. O přínosu komentáře by se dalo diskutovat (i vzhledem k pestré nedávné historii článku). A doplnění uživatelského .js souboru opravdu doporučuji. Stačí jedno kliknutí a člověk hned ví, zda se jedná o CV nebo ne a nemusí obsah/URL nikam kopírovat. --Vít Karásek (diskuse) 29. 11. 2023, 19:00 (CET)

Jenom tedy poprosím o podrobnější návod k používání toho souboru .js. Kam si text z té stránky uložit a jak jej používat, děkuji. --VasekPav (diskuse) 29. 11. 2023, 19:11 (CET)

Jednou z možností je zkopírování řádků 0 až 21 z mého souboru do svého (to, co tam je teď, se nijak nevyruší, stačí vložit za to / před to). Poté napravo (při používání nového vzhledu) nebo nalevo (při používání starého vzhledu) v nástrojích lze vidět dva nové odkazy. CVDetector, který odkazuje na detektor, automaticky do něj vkládá aktuální stránku a CatSuggest, který po pár kliknutích zobrazí chybějící kategorie aktuální stránky, do kterých je zařazena na jiných jazykových mutacích. Podobných doplňků je spousta, tyhle osobně používám a můžu jen doporučit. --Vít Karásek (diskuse) 29. 11. 2023, 20:05 (CET)

Letecké nehody vojenských strojů...

Smazal jste upozornění o chybách v knize Zbyňka Čeřovského. Četl jste tu knihu? Vy jste ty chyby neviděl? Ta kniha je opravdu plná vážných chyb a je potřeba vše ověřovat. Proto tam to varování bylo. Měl byste to tam nechat. --PetrKk (diskuse) 5. 12. 2023, 18:52 (CET)

Dobrý den, ano, smazal jsem to, neb je to tzv. vlastní výzkum a ten je na wikipedii zapovězen. Já zase klidně můžu tvrdit, že ta kniha je bezchybná a výborná, pro třetího nezaujatého člověka bude mé tvrzení na stejné úrovni jako Vaše. Až najdete na tu knihu nějakou věrohodnou recenzi tvrdící, že je opravdu plná chyb, tak můžete tuto informaci s odkazem na tuto referenci napsat. Zkrátka každé hodnocení je třeba zdrojovat (kapitola Co je nutno opatřovat referencemi). Děkuji za pochopení. --VasekPav (diskuse) 5. 12. 2023, 19:01 (CET)

Čárka

Hezký večer, co se týče vložení čárky do stránky WP:Revize smazání, má tam skutečně být? Osobně si myslím, že zde je spojka „nebo“ využita v poměru slučovacím. Pokud by však šlo o poměr vylučovací, pak jsem toho mínění, že by měla být čárka i před mnou vloženým „či“. --David V. (diskuze) 12. 12. 2023, 20:14 (CET)

Též přeji pěkný večer. Čerpal jsem odsud (Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ani, buď –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo, jednak –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jednak apod.)) Upravujte dle libosti... --VasekPav (diskuse) 12. 12. 2023, 20:22 (CET)

Ve větě v doporučení však postrádám první spojovací výraz. Stavbu uvedené věty chápu tak, že jde o proces užívaný k napadení dvou různých procesů:

1. výsledku diskuse o smazání,
2. smazání. A to se pak ještě dělí na:

1. rychlé,
2. odložené.

Z toho důvodu se dle mého názoru jedná o dvě spolu nesouvisející slučovací spojky, a proto bych tam čárku nepsal. --David V. (diskuze) 12. 12. 2023, 20:33 (CET)

Dingir (časopis)

Moc nechápu, proč opakovaně Šablonu:Citace elektronického periodika nahrazuješ Šablonou:Citace elektronické monografie, když Dingir je periodikum? --Kychot (diskuse) 17. 12. 2023, 08:07 (CET)

Ale já cituji stránku univerzity a ta časopisem není :-). --VasekPav (diskuse) 17. 12. 2023, 11:24 (CET)

Střelba na Filozofické_fakultě Univerzity arlovy

Já to na telegramu četl a mám i printscreen, tak to prosím nemaž Lubomir.ludvik (diskuse) 21. 12. 2023, 20:35 (CET)

@Lubomir.ludvik Ale já jsem to nemazal, jen odstranil z úvodu - tam nepotvrzená informace nemá co dělat. --VasekPav (diskuse) 21. 12. 2023, 20:41 (CET)

Ahoj Vašku, společnost BORGIS a.s. je zapsaná ve veřejném rejstříku s velkými písmeny ([https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=76051&typ=PLATNY záznam ve VR), tak ji tak píšu. Na svých webech se Borgis může psát jakkoliv, klidně b0rg1SS, to je jeho věc, ale přijde mi, že na Wikipedii bychom měli spíše ctít, jak se skutečně jmenují. Zápis kapitálkami je konzistentní s většinou existujících referencí na české Wikipedii (ale přiznávám, že mým přičiněním), zároveň odpovídá obsahu uvedeném v Wikipedie:Pravopisné rady – Registrované názvy (firmy, ulice atd.). Tak prosím neřeš takové podružnosti a soustřeď se na obsah samotného článku, já se postarám, aby reference měly alespoň část infa v pořádku. Za dosavadní vylepšování článku mimochodem děkuji. --Adam Hauner (diskuse) 22. 12. 2023, 14:33 (CET)

S dovolením se vmísím, dodržování pravopisu z rejstříku má smysl pro dokumenty právní nebo úřední povahy. Když se i v těch našich pravopisných radách píše o "v textech náročných na přesnost", řekl bych, že to je přesně ten případ. My ale tvoříme encyklopedii a po mém soudu umanuté lpění na rejstříkové formě nemá mít převahu nad očekávaností a používáním těch názvů v běžných textech. Např. v infoboxu článku o té firmě by jistě měl být rejstříkový záznam, ale v běžných referencích v článcích o úplně jiných tématech to naopak neplatí, ostatně na takovém místě neuvádíme u názvu ani právní formu. Díky za pochopení. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2023, 14:42 (CET)

Tak v podstatě děkuji Bazi za odpověď :-). Třeba MAFRA, či VLTAVA LABE MEDIA se i v patičce píší velkými, tak je píši velkým. Borgis se v patičce píše malým, píši malým...

A i u těch velkých mi někdo psal, že by bylo vhodnější je psát malým, ale to teda nevím, nevím... :-). Už si nevzpomínám ani na důvod. --VasekPav (diskuse) 22. 12. 2023, 15:55 (CET)

Čistě intuitivně bych taky psal Vltava Labe Media, i když jsem zároveň zvyklý na zápis MAFRA. U nás (nemyslím teď Wikipedii) je doporučeným pravidlem psát komplet verzálkami jenom ty názvy firem a značky, které jsou iniciálovými zkratkami, zatímco ostatní názvy mají mít velké jenom první písmeno. A dokonce i u těch iniciálových zkratek, pokud bychom je chtěli skloňovat, měly by se psát jako zkratková slova zase jenom s prvním velkým. Např. nesklonné ČEZ (z České energetické závody), ale v Čezu a s Čezem. Podobně tedy s Ikeou nebo s Mafrou. Jenže to je pravidlo, na které jsem zvyklý odjinud, na Wikipedii samozřejmě máme upřednostnit zdejší konsenzus. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2023, 16:17 (CET)

A jako možný důvod bych viděl ten, že si firmy třeba nechávají registrovat verzálkové názvy schválně proto, aby v souvislých textech vynikly a poutaly pozornost, případně kvůli nějakému požadovanému souladu s grafickou podobou loga. Jenže to jsou jejich soukromé zájmy a přání, na které není nutno přistupovat. Takže pokud chtějí oni vyniknout a udělat si propagaci, v zájmu nás jako tvůrců textů, které se snaží nikoho nadměrně nepropagovat, je tuto jejich snahu nereflektovat a zapsat název běžným způsobem, aby zbytečně nevynikal. Ale i tato úvaha se opírá o tu moji mimowiki zkušenost a nevím, jestli to zdůvodnění od někoho jiného, kdo to psaní s malými písmeny doporučoval/požadoval, bylo právě takové. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2023, 16:23 (CET)

Okay, požádal jsem o změnu v dosavadních článcích. --Adam Hauner (diskuse) 22. 12. 2023, 15:50 (CET)

Ve Vrchu, Na Skále vs Ve vrchu, Na skále

K tvé editaci, při které jsi změnil názvy Ve Vrchu, Na Skále na Ve vrchu, Na skále:

• Úprava není konzistentní se zbytkem stránky, tj. do stránky zanáší zbytečně nekonzistenci v pravopisu.
• Úprava je v rozporu s pravidly českého jazyka (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=186#nadpis3).
• Hromadné změny názvů (jako přesuny a [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ve_vrchu&diff=23503564&oldid=23503421 přepisy rozcestníků) jen zanáší chaos do používání českého pravopisu napříč obsahem české Wikipedie.
• Pokud byla úprava založená na českých Geonames, tak by bylo vhodnější působit na ČÚZK, aby si pojmenování v databázi vrcholů sladili s českým pravopisem platným už několik desítek let. Dříve nejspíše svoji neochotu přizpůsobit se pravidlům jazyka řešili použitím kapitálek pro vrcholy v ZM10, v čemž pokračují i v ZTM10.
• Jak píší jiní, umanuté lpění na rejstříkové formě nemá mít převahu nad očekávatelností a používáním těch názvů v běžných textech.

Výše uvedené body jsou pro mne důvodem, proč nad takovými změnami nejásám a nepovažuji je za přínosné. Zamysli se, zda je česká Wikipedie spíše kartografický projekt či projekt literární.

Citace z pravidel:

II. Pravidla o psaní velkých písmen u vlastních jmen

...

... Začíná-li takové bližší určení předložkou, píše se s velkým písmenem též první slovo následující, ať je od původu jménem obecným, nebo vlastním, např. ulice Ke Karlovu, Na Můstku, náměstí Mezi Zahrádkami, dům U Goliáše, U Tří lilií, knihkupectví U Zlatého klasu, výstavní síň U Hybernů, restaurace U Medvídků, U Tří hvězd.

Díky za zvážení. --Adam Hauner (diskuse) 27. 12. 2023, 16:10 (CET)

Dovoluji si též odpověď pravidlem:

Na standardizaci pomístních jmen se vztahuje výjimka v Pravidlech ČP pro texty úzce odborné, za něž považujeme texty vzniklé v procesu standardizace. V písmu lze vyjádřit původ pojmenování, pokud je jeho součástí bližší určení, úpravou písmena po předložce. V souladu s touto výjimkou se píše po předložce malé písmeno v takovém případě, je-li základem pojmenování jméno obecné (U drůbežárny, Na slupi – podle slup, zařízení na chytání ryb). Velké písmeno se píše pouze tehdy, je-li následující slovo jménem vlastním (Pod Královkou – podle usedlosti jménem Královka);

srov. Pravidla ČP, s. 42. Podrobněji v odst. 7.8.

Wikipedie je encyklopedie a měla by se držet až na výjimky (tím myslím pravidlo zažitosti a očekávatelnosti) odborného pojmenování. Díky za pochopení. --VasekPav (diskuse) 27. 12. 2023, 19:22 (CET)

S dovolením se zase vmísím. Wikipedie skutečně není "textem vzniklým v procesu standardizace" a není ani textem "úzce odborným". Naopak, Wikipedie má funkci spíše řekněme popularizační. Odborníci a odbornice v jednotlivých oblastech nebudou hledat informace z oboru na Wikipedii, ta je určena přednostně laické veřejnosti jako snadno dostupný zdroj. Pokud má ČÚZK ambice zavádět jakousi standardizaci, řekl bych, že ta může nacházet svoje hranice u tvorby map, tvorba univerzální encyklopedice už je po mém soudu za hranicemi této působnosti. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2023, 19:39 (CET)

To je sice možné, ale my se též řídíme věrohodnými zdroji, a ty se všechny řídí standardními názvy včetně například velice uznávaného Zeměpisného lexikonu od pana Demka a Mackovčina.

A úryvek z vlastního závazného pravidla:

Odborné názvosloví může být někdy v rozporu s obecnými Pravidly, například chemické názvosloví. V článcích o daném oboru pak česká Wikipedie dává přednost oficiálním zvyklostem daného oboru. V článcích s chemickou tematikou píšeme vždy ethanol a nikoli etanol. To proto, aby odborníci mohli do Wikipedie psát, jak jsou zvyklí. Ovšem v úvodu článku musí být tučně napsaná i forma podle Pravidel a musí z ní existovat přesměrování. V článku o bramborách, který není primárně o chemii, má ale přednost tvar etanol, podle slovníku Pravidel. --VasekPav (diskuse) 27. 12. 2023, 19:44 (CET)

V pravidle je ovšem řeč o "odborném názvosloví", což jsou obecné termíny, nikoli vlastní jména. Jak moc je pak ten který název uváděný v různých zdrojích, může být odlišné. Nejsem si jist, zda lze šmahem říci, že všechny věrohodné zdroje se ve všech názvech zrovna řídí oněmi standardy ČÚZK, a ne pravopisem. Muselo by se to nejspíš posuzovat případ od případu. Ovšem vzhledem k tomu, že se zde jedná vyloženě o seznam hor a kopců, dovedu si představit, že by se na to mohl aplikovat i ten příklad s ethanolem. Pokud bychom měli třeba článek o tom, že na některém z kopců se v minulosti konaly čarodějnické sabaty, už bych to za geografickou doménu nepovažoval a přikláněl bych se k uplatnění běžného pravopisu. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2023, 19:56 (CET)

Vašku, Tebou citovaný úryvek Jazykových pravidel... je podle mého názoru chucpe ze strany zeměměřičů, kteří se nedokázali přenést přes to, že jim lingvisté nalinkovali, jak se mají psát místní názvy. K čemu myslíš, že by pravidla českého pravopisu stanovovala, jak se mají psát zeměpisná pojmenování v češtině, když by chtěli poskytnout autoritě zeměměřičů možnost plošného využití výjimky i při stanovení jmen, která by se tak pravidly neřídila? Zeměměřiči podle mého skromného názoru předvedli mentální akrobacii:

1. Lingvisté konstatují, že psát velká a malá písmena toponym správně je reálně nemožné, pokud je k tomu potřeba mít hlubokou místní znalost pro rozlišení obecných a vlastních jmen. Následně tedy zjednoduší jazyk, aby měl v této oblasti srozumitelné a reálně aplikovatelné pravidlo.
2. Zeměměřiči z libovolného popudu sepíší své názvoslovné komisi pravidla...
3. Přičemž v bodě 7.1 konstatují, že pravopis určují Pravidla ČP.
4. ... aby v bodě 7.2 dovodili možnost výjimky pro text úzce odborný, za který považují texty vzniklé v průběhu standardizace. Hned v následující větě popřou zjednodušení jazyka lingvisty, když si přiznají možnost vyjadřovat velikostí písmene za předložkou, zda jde o jméno obecné či vlastní (zlý jazyk by řekl, že se mohou snažit zachránit místečka vrchních expertů na historický vývoj vnímání nesmrtelnosti chrousta a stejně zachránit tisíce rozhodnutí o velikostech písmen v již vyhodnocených názvech).
5. Výsledky standardizace zapíší do databáze Geonames.
6. Všem původcům státních map použití Geonames přikážou, ostatním autorům map doporučí.
7. Takže ve výsledku tu máme mapy, jejichž části neodpovídají pravidlům pravopisu, a které k souladu s pravidly ani nesměřují, přestože vůbec nejde o úzce odborný text, ale přesně naopak o mapové dílo určené k běžnému, širokému použití.
8. A naopak máme pravidlo českého pravopisu, které není kvůli obstrukci jedné z názvoslovných autorit převáděno do praxe a v důsledku toho je v části státem produkovaných děl úmyslně nedodržováno.

Wikipedie také není tím úzce odborným textem, kterým si zeměměřiči omlouvají svojí rebelii, a neměla by se proto řídit konzervativním až zpátečnickým skanzenem v ČÚZK. Pro psaní textů by se v případě toponym měla preferovat pravidla českého pravopisu a to především pro jejich větší vstřícnost k pisateli-wikipedistovi, tj. pro lepší použitelnost bez nutnosti část víceslovných toponym ověřovat v databázi názvů (a to i při pouhé zmínce). --Adam Hauner (diskuse) 28. 12. 2023, 00:40 (CET)

Zapomínáte na ty věrohodně zdroje a mezi ně patří i mapy. Co tady popisujete je s dovolením skoro i vlastní výzkum - obstrukce, mapy neodpovídající pravopisu, skanzen, máte na tato tvrzení nějaký zdroj? To jsou bohužel čistě jenom vaše teorie... --VasekPav (diskuse) 28. 12. 2023, 00:52 (CET)

Kolego, pletete si obsah encyklopedie (tam je vlastní výzkum zapovězen a vyžadují se zdroje) s úvahou a argumentací v diskusi. --Bazi (diskuse) 28. 12. 2023, 01:03 (CET)

Argumentovat vlastním výzkumem je tedy dovoleno, nebo jak si Vaši poznámku mám vyložit? --VasekPav (diskuse) 28. 12. 2023, 01:22 (CET)

Nevím, jak to lépe vysvětlit, ale zkuste aspoň nahlédnout do toho pravidla, na něž se odvoláváte. Úplný jeho začátek zní: "Články Wikipedie nesmí obsahovat žádný vlastní výzkum..." (ztučnil Bazi). Mělo by být všem jasné, že toto pravidlo upravuje encyklopedický obsah Wikipedie. Když ale diskutujeme o tom, jak ten obsah tvořit, je samozřejmě logické, že se nemusíme (a ani nemůžeme) omezovat jenom na prezentaci faktů ověřitelných z věrohodných zdrojů, nýbrž že se nad nimi zamýšlíme, interpretujeme je, předkládáme svoje názory, hypotézy, postoje. Je naprosto normální, že máme svůj názor na sporné téma, o němž se diskutuje. Zrovna tak jako Adam, i Vy zde prezentujete jen svůj názor na věc. --Bazi (diskuse) 28. 12. 2023, 02:22 (CET)

Tuhle diskuzi by mělo jít dohledat, nebo by se měla přesunout někam na obecnější místo.

Předně si musíme uvědomit, že pravopis měst a městských částí má jiná pravidla, než pravopis ulic, chráněných přírodních území, hospod a firem obecně. A také to, že i kdybychom sjednotili velká písmena, stejně budou napříč zemí nekonzistence v s/z nebo o/ó, takže stejnojmenné ulice v různých městech stejně nebudou dokonale stejnojmenné podle jediné varianty dublet těchto jevů. Velikost písmen se řadí sice mezi ty nejmenší změny, ale obecně můžeme jít (u ulic!) podle dvou možností. 1) opisovat registr města 2) předložka po velkém písmenu vždy (jako to mají mapy.cz).

Míra věcí, které Wikipedie nuceně unifikuje, není velká, ale existuje, takže je myslitelný princip č. 2 ale řekl bych, že se nyní jede podle č. 1 a o změně by bylo nutné vést debatu. Třeba právě srovnáním, co všechno už Wikipedie sjednotila a zunifikovala a jak do toho zapadá nebo nezapadá velké písmeno po předložce (třeba právě s odvoláním na mapy.cz, "pokřivují odborné registry" ale nikdo se z toho nevěší). --Chrz (diskuse) 29. 12. 2023, 09:39 (CET)

@Adam Hauner, Bazi: Pokud se odborná Názvoslovná komise ČÚZK nebo odborné místopisné komise některých měst rozhodnou v místopisném názvosloví setrvat u vyššího jazykového stylu, tedy u odbornější varianty pravopisu vlastních jmen s předložkami, nenazýval bych to "rebelií". Rebelií je spíš to, pokud se některé dámy z Oddělení jazykové kultury AV ČR bez onomastické odbornosti pokoušejí bagatelizovat akademická pravidla pravopisu a preferovat nižší styl i pro odbornou místopisnou kodifikaci a databázi. Jisté napětí v kodifikaci jazyka existovalo vždy - začátkem 20. století tlak na zjednodušování gramatiky a pravopisu a direktivní odstraňování dublet a nepravidelností přicházel zejména z okruhu učitelstva, zatímco tlak na respektování přirozeného vývoje jazyka a jeho variability, přirozené nepravidelnosti a pestrosti spíše z okruhu spisovatelů a publicistů, zastoupených např. v Pražském lingvistickém kroužku. V roce 1993 se také projevilo určité napětí, když vydaná pravopisná kodifikace musela být vzápětí pro školské potřeby korigována tzv. Pilipovým dodatkem, a zjevně i v rámci ÚJČ vždy existovaly různé názorové směry, z nichž každý si našel nějaké cestičky, jak se projevit navenek, podle toho, kdo z ústavu se zrovna dostal ke slovu (vzpomeňme na dlouholetého ředitele Olivu a na rebelii dam z řad ústavu, které se jeho vyjádřeními občas cítily dotčeny). Prolamovat se to v poslední době začalo u pražské místopisné komise, která poměrně nedávno už začala nové názvy navrhovat v novém, barbarizovaném pravopisu, avšak stále odmítá mu přizpůsobit stávající názvy. Encyklopedie by se spíše měla držet autoritativních zdrojů a odbornějšího a vyššího jazykového stylu, pro školní a praktické potřeby je možné tolerovat zjednodušený, školní pravopis, byť kvalitní škola by určitě měla žáky informovat i o odborné verzi pravopisu a vyšších jazykových formách a jejich použití by neměla hodnotit jako chybu (mezi těmi propagátory „pokrokového“ pravopisu bývají ti, kteří právě v tomto mají mezeru ve vzdělání). Až Most Karla, Divadlo národa, vítězství Pyrrhy, velká písmena obecných slov za předložkou a další podobné jevy definitivně zvítězí, pak i to bude moci Wikipedie reflektovat. Krom toho existují i různá oborová jazyková pravidla, například formát a syntax názvů železničních stanic (v rámci širší evropské tradice přesahující české prostředí) lehce vybočuje z obecných jazykových pravidel i ze zvyklostí pojmenovávání autobusových zastávek, encyklopedie by však měla plně respektovat oficiální název "Praha hlavní nádraží" bez interpunkce za názvem města. V tomto smyslu lze i odborné zásady zapisování do RÚIAN či do státních Geonames považovat za nadřazené preferencím pracovnic oddělení jazykové kultury ÚJČ a jejich webové jazykové příručky, v jejíž redakci pravděpodobně onomastici ani nejsou relevantně zastoupeni. V případě geografických názvů bych také přihlédl k tomu, že názvy ulic či pohostinských podniků mají jiný charakter než názvy polních nebo lesních tratí, základních sídelních jednotek atd., které leckdy mají blíže k popisnému označení a jsou určeny pro jiné způsoby používání. Pokud takové typy názvů nějaké vydání pravidel či jazykové příručky vůbec nezmiňuje ani v příkladech, je z toho přinejmenším zřejmé, že je autoři vůbec nevzali v úvahu, a tedy má větší váhu názor těch odborníků, kteří se takovými názvy systematicky odborně i autoritativně zabývají. --ŠJů (diskuse) 28. 12. 2023, 21:42 (CET)

@ŠJů: ŠJů, naprosto bez snahy o nějaký osobní útok: pokud by Tvá reakce byla míněna jako parodie konzervativců, zasmál bych se, protože odpověď je propracovaná a trefná. Ale Ty ji myslíš vážně, viď?

Ach jo, mne tyhle únavné diskuse na Wikipedii fakt nebaví: nejlepší postupy nejsou vůbec popsané, roky se pracuje určitými způsoby podle nejlepšího přesvědčení, pak se najednou zjistí, že různé používané způsoby vzájemně kolidují, protože jsou založené na různých výchozích premisách, načež se dalších pět let diskutuje, jaký ze způsobů zvolit (čti proces mlácení prázdné slámy), což vede k ještě většímu chaosu, pokud ne pomalu ke kompromisnímu, bohužel zcela novému způsobu, ale po těch letech už nikdo nemá chuť dosavadní chaos komplexně transformovat, pokud ještě někdo z původních diskutujících je účastníkem projektu či vůbec žije.

Pokud máte pocit, že bude lepší psát Wikipedii dle nějakých archaických pravopisných pravidel, něco jako revival Zvánovcovy obscuropædie, popř. mít články psané hned podle několika pravidel českého pravopisu, a libovat si v úzkém kroužku zasvěcenců a vyvolených nad použitím nejvyššího a nejčistějšího jazykového stylu, neboť zjednodušování jazyka i jeho pravopisu přes kodifikaci v pravidlech leda pro prostý lid vhodné je, pak si připomeňte, kdo jsou konzumenti této encyklopedie a kolik setin procenta tvoří čtenáři z názvoslovné komise. Když do článku zanesete vyšší jazykový styl formou zápisu místních názvů, nebude tato snaha prakticky kolidovat se snahou wikipedistů-nováčků zlepšit Wikipedii drobnými opravami pravopisu? A nebude tato jazyková spodina zahořkle opouštět projekt po sebevědomých revertech jejich úprav na vyšší jazykový styl, když zjistí, že jejich práce letí do košíku? A nevykašlou se nám na editaci vytrvalci, kteří zjistí, že při každé zmínce víceslovného místního jména musí kouknout do Geonames, aby věděli správnou velikost písmen? Nebudou si čtenáři ťukat na čelo, když v rozcestníku budeme psát stejný místopisný název dvěma způsoby, protože v každém městě došli k jinému zápisu téhož? Ale berte to jen jako podnět ke svému zamyšlení, kde já doufám, že vás něco trkne a dojde vám, že jedno literární dílo nemůže jet podle mnoha různých pravidel pravopisů. Vím, že to myslíte dobře, ale zapomínáte – dle mého skromného názoru – na ukotvení v realitě. Diskusi opouštím, stejně jako další oblast článků pro mne tak přitažlivou – chci prakticky rozšiřovat a zlepšovat Wikipedii, nikoliv plnit její diskusní stránky. --Adam Hauner (diskuse) 29. 12. 2023, 00:45 (CET)

@Adam Hauner: Díky za reakci. Myslím, že zbytečnou (až takřka parodickou) emotivitu jsi do té diskuse vkládal Ty, když nějaký (možná jen zdánlivý) rozpor mezi několika skupinami erudovaných odborníků s nějakou formální autoritou jsi vykládal tak, že jsi jednu z nich častoval slovy jako "chucpe", "rebelové" či "zpátečnický skanzen" nebo jim podsouval, že se přes něco "nedokázali přenést" nebo že se dopouštějí "mentální akrobacie", a pojal jsi to jako boj sil světla a poslů nové doby proti pomateným zpátečníkům a tmářům. Pokud se týče Názvoslovné komise ČÚZK, to není pár kresličů map, ale to je odborný panel, který je ve vztahu k místopisným názvům autoritou vyššího stupně a vyšší odbornosti než pouhé oddělení jazykové kultury ÚJČ. Ústav pro jazyk český má krom toho i v Názvoslovné komisi ČÚZK své zastoupení (člověkem, který je v ÚJČ AVČR už 6 let vedoucím oddělení onomastiky a je vedoucím redaktorem onomastického odborného časopisu), krom toho je tam zastoupen za lingvisty třeba Ústav českého jazyka FF MU, Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV, je tam zastoupeno i MŠMT. Takže lingvisté se specializací na onomastiku jsou tam zastoupeni zřejmě lépe a specializovaněji než v redakci školních pravidel pravopisu nebo obecné pravopisné příručky, které se na speciální typy místních jmen ani nijak zvlášť nezaměřovaly a v tomto tématu nejdou nijak do hloubky. Ověřovat vlastní jména v relevantním zdroji wikipedista musí tak jako tak - nejen kvůli možným pravopisným variacím, ale už i jen kvůli ověření, který zdroj jaký název vlastně uvádí. Nováček, který by se snažil "opravovat pravopis" na základě své polovičaté školní znalosti, a angažoval by se cíleně v opravách pravopisného jevu, který si sám pořádně nenastudoval, a bez ověřování podoby názvu v relevantních zdrojích, by skutečně měl být usměrněn, a to nejen kvůli tomuto jednomu pravopisnému jevu. Pokud si na plýtvání časem v planých diskusích na závěr postěžuje ten, kdo právě takovou diskusi svou vlastní obsáhlou připomínkou rozjel, je to trochu paradox (nechci říkat "chucpe"), ale lze chápat zklamání z toho, když ostatní jen nepřikývnou. K tomu, aby v různých místech neměly obdobné místopisné názvy zcela různou pravopisnou podobu, máme právě tu Názvoslovnou komisi ČÚZK, resp. celý ČÚZK. Nedělejme v tom nováčkům ani uživatelům zmatek tím, že bychom proti oficiální a odborné názvoslovné autoritě rebelovali na základě zkratovitých úsudků získaných při nekvalitním školním vzdělání. Jako wikipedisté bychom měli spíš rozlišovat, kde je vhodné uvádět v přesné podobě plný kodifikovaný či standardizovaný název, a kde může být vhodnější ten či onen název nějak pravopisně či typograficky korigovat (například u názvů zapsaných v rejstříku verzálkami či proloženě) či tolerovat nějaké zjednodušené nebo zkrácené psaní. Ale myslím, že to víceméně nějak ustálené je a kde bylo třeba, tam už se nějaké zásady dohodly a ustálily. U těch sporných editací je primární chybou, že jednotlivé údaje nemají reference. Kdyby je měly, tak se prostě ověří, zda podoba odpovídá zdroji, a pokud by různé zdroje uváděly různou podobu, uvedou se obě s příslušnými referencemi. Pak se nanejvýš můžeme dohadovat, která z nich by měla být uvedena jako první, tj. který zdroj má pro encyklopedii větší váhu. To by u českých geografických názvů celkem jednoznačně bylo státní mapové dílo, tedy Geonames ČÚZK. V případě názvů obcí nebo ulic RÚIAN. Stejně tak není naším úkolem řešit otázku, jestli ty či ony Solopysky mají být Solopisky nebo Sychrov má být Sichrov, i kdybychom si mysleli, že standardizovaná podoba vznikla z omylu. Opíráme se o relevantní zdroje a ty se v konkrétním případě buď shodují, nebo rozcházejí. My bychom měli reflektovat oba, ale jednomu z nich můžeme dávat větší váhu. V jednoznačném případě můžeme zkusit ČÚZK o svém názoru přesvědčit - bude-li mít náš názor argumentační váhu, vezmou ho v potaz. Ale to už neděláme v roli wikipedistů. Pokud by šlo o názvy ulic a veřejných prostranství, tam je ta volba svěřena samosprávám obcí, přičemž zákonodárce určuje, jaké jim stanoví limity a korektivy. Podobně stát autoritativně stanoví či nestanoví mantinely i třeba pro názvy právnických osob. Pro názvy železničních stanic a zastávek platí, že jejich formát je určen primárně nějakou evropskou tradicí a zvyklostí a závazně pak příslušným Drážním úřadem, i když oddělení jazykové kultury ÚJČ tento formát nijak nereflektuje ani nezmiňuje. Jsou i další případy, kdy odborné autority a oborové zvyklosti mohou mít větší váhu než nějaké obecnější zásady či autority, které se na dané téma či obor nezaměřují, ale dotknou se ho jen okrajově. --ŠJů (diskuse) 29. 12. 2023, 02:09 (CET)

@Adam Hauner Toš, to by byla ale škoda, kvůli takové "maličkosti" opouštět na wikipedii tuto oblast. Zkuste ještě prosím zvážit své rozhodnutí. --VasekPav (diskuse) 29. 12. 2023, 11:06 (CET)

pitaval

dobrý den, domnívám se, že článek Pitaval je špatně pojmenovaný, mělo by to být např. Pitaval (sbírka).

tam by bylo vysvětleno, že pitaval je "sbírka kriminálních příběhů".

naopak na stránce "pitaval" by měl být rozcestník: pitaval může být "sbírka kriminálních příběhů" anebo "internetová databáze detektivní, thrillerové a špionážní literatury". rád bych se o to zasadil

link bych též uvedl, na konkrétní stránce, ať už v textu nebo v referencích; podle mého názoru jde o to, aby informace byla celistvá.

můžete mi poradit, co dělat, popř. na koho se obrátit. děkuji --Kodado (diskuse) 30. 12. 2023, 15:18 (CET)

Dobrý den, dle mého skromného soudu se může do článku Pitaval začlenit i ta internetová databáze detektivní, thrillerové a špionážní literatury. Viz ten dovětek v článku: V přeneseném významu (striktně vzato se nejednalo o kriminální příběhy) slovo pitaval použil Jiří Brázda v názvech svých knih Notářský pitaval a Nový notářský pitaval.

Podobným dovětkem lze zmínit i tu databází, případně klidně můžete zmínit i seriál Malý pitaval z velkého města.

Na samostatný článek totiž ta internetová databáze dle mého skromného soudu není. Článek o databázi by byl nejspíše v procesu odloženého smazání odstraněn. Neb by nebyla doložena encyklopedická významnost takové databáze. --VasekPav (diskuse) 30. 12. 2023, 18:59 (CET)

a co třeba jedna stránka, kde by byly uvedeny všechny internetové databaze literatury - např. databazeknih.cz, legie.info, pitaval.cz, cbdb.cz atd.

wikipedie je přece encyklopedie s otevřeným obsahem? --Kodado (diskuse) 31. 12. 2023, 13:04 (CET)

No, popravdě si nemyslím, že by měla úspěch... Podle jakých kritérií byste databáze zařazoval? A kupodivu docela dost databází už má své vlastní stránky (včetně databazeknih.cz), zkuste se inspirovat u těchto článků. Ale stále myslete na tu encyklopedickou významnost... --VasekPav (diskuse) 1. 1. 2024, 18:46 (CET)

Dingir (časopis)

Drahý kolego, přeji dobrý den. Nejsem si teď jist, zda jste byl také účasten DoSu o tomto článku, nicméně reference ke členům redakce jsem přidával hlavně proto, abych dokázal jejich zapojení a nezávislé reference, jak v DoSu požadovali někteří, které nesmíme ani naznačovat. Ale zatím se zdá, že je článek zachráněn. Přeji Vám vše dobré do nového roku! --Lukáš Král (diskuse) 30. 12. 2023, 19:07 (CET)

Ano, byl. To já je zase smazal na základě diskuse vedené na stránce smazání :-). Tak se když tak omlouvám, že jsem Vám "zmařil" práci. Každopádně také vše nejlepší do nového roku. --VasekPav (diskuse) 30. 12. 2023, 19:17 (CET)

Řevnice

Dobrý den, mrkněte prosím na tuhle diskusi a uvidíte, proč k těm zmatkům s řopíky a se zlatou stezkou došlo, částečně jsem to rozpoutala v dobrém úmyslu upřesnit informace já. Abyste se na kolegu nezlobil. --Helena Dvořáková (diskuse) 23. 1. 2024, 22:48 (CET)

AČR

Dobrý den, smazal jste mé vrácení odstavce o UNOB na stránce AČR, s tím, že se "už jednou psalo že UO nespadá pod AČR", což ovšem není pravda, protože má vojenské pedagogy i studenty, kteří jsou během doby svého studia vojáky z povolání. Bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem, ačr má spoustu zaměstnanců na UNOB a proto si zaslouží alespoň tento odstavec na hlavní stránce. --Decilliard (diskuse) 25. 1. 2024, 23:20 (CET)

@Decilliard: Zdravím. Vrátil jste moji editaci, takže se k tomu taky vyjádřím: bezdůvodné revertování (vracení) editací je dosti nežádoucí, čili vás prosím, abyste při nějakém případném budoucím revertu uváděl ve shrnutí editace zdůvodnění. Navíc tím, že jste revertoval celou moji editaci, jste do článku opětovně zanesl další chyby, které jsem tam zároveň opravoval. Prosím tedy příště i o větší pozornost, co vlastně vracíte a upravujete. Možná ještě lepší řešení by bylo se nejprve zeptat daného editora, nebo zahájit diskusi na diskusní stránce článku.

K věci: Univerzita obrany skutečně není součástí Armády České republiky. Že tam slouží vojáci z povolání či že i studenti mají takový status, ještě neznamená, že spadá do AČR. Zkuste si prosím nastudovat strukturu obranných složek. Implikace, že "bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem, ačr má spoustu zaměstnanců na UNOB", "a proto si zaslouží alespoň tento odstavec na hlavní stránce", není pravdivá. Článek o AČR má být o AČR, nikoliv zahrnovat popisy i jiných obranných složek státu. Zkopírování úvodu článku UO do článku AČR, a to bez jakékoliv formulační úpravy a doplnění či upřesnění, nebylo korektní, sekce tam byla vložena neorganicky a bez kontextu, nehledě na to, že tam ani tematicky nepatřila, jak jsem uvedl výše. --Harold (diskuse) 26. 1. 2024, 00:01 (CET)

Co na to odpovědět? Asi jenom zbývá kolegovi Haroldovi poděkovat. Jako Univerzita obrany v tom články asi by snad někde (kde) mohla být zmíněna, ale na samostatný odstavec to rozhodně není. Možná v nějaké nové kapitole o vojácích...

Navíc, dle Vaší logiky by pak musela být zmíněna i třeba Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola MO v Moravské Třebové... --VasekPav (diskuse) 26. 1. 2024, 16:26 (CET)

Další projev internetového expertsví, žáci vojenské střední školy nejsou vojáky z povolání narozdíl od stuedntů unob. Ovšem pokud by se tam vyskytla zmínka i o této škole, nebylo by to na škodu. --Decilliard (diskuse) 26. 1. 2024, 17:42 (CET)

@Decilliard: VasekPav nepsal, že studenti střední školy jsou vojáky z povolání. Každopádně, do úvodu článku jsem nakonec vložil větu o vojenském vzdělávání, byť stále mi to přijde spíše nekoncepční, neboť takové informace by spíš měly být v nějakém souhrnném článku o vojenství v Česku, který ale (zatím) neexistuje. --Harold (diskuse) 27. 1. 2024, 17:45 (CET)

Předpoklad správnosti

Domnívám se VasekPave, že se částečně mýlíte. Já vás tedy poučím. Slyšel jste něco o odrazování nových editorů? Právě to jste učinil. Zahoďte svou nadřazenost a nahraďte ji raději pokorou. Ve skutečnosti ta náprava z Vaší strany měla být hlubší a tu blbost s bratrem jste měl úplně odmazat, protože to blbost zkrátka je, a Blesk jako zdroj stojí s prominutím zaprd. Opravdu nevím, kam na ty své žvásty chodí. Je krásné, že se dá do článku něco napsat, ale nemyslím si, že je to za každou cenu nutné. --Rosičák (diskuse) 3. 2. 2024, 19:37 (CET)

Ta editujte s odvahu a tu blbost odstraňte... --VasekPav (diskuse) 3. 2. 2024, 19:39 (CET)

Stalo se a je to tam zpět. Blbost je tak nějak nekonečná že? --Rosičák (diskuse) 5. 2. 2024, 20:51 (CET)

Příklady reálných produktů a služeb

@VasekPav Vrátil jste mi zpět (odstranil) příklad konkrétní služby Multibanking ze stránky Otevřené bankovnictví - na zahraničních wiki stránkách jsou takové příklady uvedené. Je pro to v CZ wiki nějaké pravidlo? --Pepazdepa71 (diskuse) 5. 2. 2024, 19:47 (CET)

Dobrý den, tak jednak externí odkazy do vlastního textu nepatří (když tak do závěrečné sekce Externí odkazy), druhak ten styl nebyl nejlepší. Nelze uvést, vypíchnout jednu službu (propagovat), když tak vyjmenovat všechny, ale zase pozor, wikipedie není seznamem... Buď je uvést v nějakém souvislém textu, nebo každou službu neutrálně a nepropagačním stylem popsat.

Můžete ty příklady uvést? --VasekPav (diskuse) 5. 2. 2024, 20:02 (CET)

Dobrý den. Chapu správně, že pokud tam těch odkazů bude více na více poskytovatelů v sekci externí odkazy, nebo tam bude odkaz na souhrný článek popisující celé téma napříč trhem, tak je to v pořádku? Pokud chcete příklady na českém trhu, podívejte se prosím na odkaz, který jsem tam nově doplnil. Díky. --Pepazdepa71 (diskuse) 7. 2. 2024, 12:08 (CET)

Ano, souhrnný článek by byl v pořádku. Co se týče těch externích odkazů, asi by to také šlo. Odkaz jsem převedl na referenci - tak jak to v těle článku má být. --VasekPav (diskuse) 8. 2. 2024, 19:01 (CET)

Děkuji. --Pepazdepa71 (diskuse) 13. 2. 2024, 15:28 (CET)

Fotogalerie

Dobrý den, děkuji za váš názor ohledně množství fotek ve fotogalerii, který jste vyjádřil tím, že jste rovnou celou fotogalerii zrušil. Tím, že wiki možnost vkládání galerie umožňuje, tak předpokládá, že ji autoři také budou využívat. Nikde není definováno, kolik fotek je optimální. Nebo jsem něco přehlédl? Pokud ne, pak vaši aktivitu považuji za subjektivní názor. Více fotografii naopak dotváří komplexnejši pohled na tuto lokalitu. Dobrá, chápu, že pro někoho je množství 40 příliš, upravuji galerii na 20, jako kompromis. Nechme čtenáře, zda se jim to bude líbit nebo ne. --Kubikus737 (diskuse) 17. 2. 2024, 21:17 (CET)

Vyjímám z nápovědy: Galerie by se měly vytvářet pouze tehdy, když téma článku vyžaduje zařazení většího množství obrázků a nelze je vhodně umístit v textu.

Jako dvacet, stále si myslím, že je to moc, ale dobře. Tak to prosím ale na tento počet upravte, děkuji. --VasekPav (diskuse) 17. 2. 2024, 21:24 (CET)

Realizováno. --Kubikus737 (diskuse) 17. 2. 2024, 21:28 (CET)

S dovolením se vmísím. Obrázky mají ilustrovat téma a mají být rozmístěny v těle článku. Pokud neexistuje zvláštní důvod, nejsou rozsáhlé galerie vhodné a v naprosté většině případů jsou jen jakýmsi nouzovým řešením. Kromě toho, fotky typu [6], [7] nebo [8] se sice mohou někomu líbit, ale jejich encyklopedická hodnota je nulová. Vidím, že jste jejich autorem, ale uvědomte si prosím, že Wikipedie neslouží k prezentaci Vaší práce. Uznávám však, že na zdejší poměry jsou fotky kvalitní. Jinak také upozorňuji, že pokud popisek obrázku není věta, nepatří na jeho konec tečka. Dále do textu rozhodně nepatří externí odkazy. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 2. 2024, 21:40 (CET)

Souhlasím s potřebností ilustrovat téma, což v tomto případě fotografie činí a jistě nejsou samoúčelné. Vámi navrhované fotografie jsem odstranil, z dovolením bych zbytek ponechal.Interpunkce je take opravena, diky za doporučení. Poznámku prezentace mojí práce jsem nepochopil, má-li někdo další co na nabídnout lepšího, sem s tím, rozhodně to uvítám. --Kubikus737 (diskuse) 17. 2. 2024, 22:06 (CET)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:50 (CEST)