Otevřít hlavní menu

Albrecht Jan Smiřický

český šlechtic

Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (17. prosince 1594, Hrubá Skála18. listopadu 1618, Praha) patřil k nejvýznamnějším představitelům českého šlechtického rodu Smiřických ze Smiřic. Jeho tehdejší autorita byla tak vysoká, že byl považován za možného kandidáta na českou královskou korunu.

Albrecht Jan Smiřický
Narození 17. prosince 1594
Hrubá Skála
Úmrtí 18. listopadu 1618 (ve věku 23 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Sadelerova rytina Smiřického smrtelné postele
Erb rodu Smiřických ze Smiřic

ŽivotEditovat

Albrecht Jan navštěvoval gymnázium v lužickém Zhořelci a poté studoval na univerzitě v Heidelbergu. Poté, co v roce 1614 zemřel poslední člen náchodské větve rodu Smiřických, Albrecht Václav, stal se Albrecht Jan z hlediska dědičného práva nejstarším a zároveň jediným mužským členem rodu. Do jeho vlastnictví tak přešly majetky obou větví rodu a stal se tak jednoznačně nejbohatším z českých pánů.

Podnikl několik poznávacích cest, jeden rok strávil v Itálii. Na jedné ze svých cest se zasnoubil v roce 1617 s hraběnkou Amálii Alžbětou z Hanau-Münzbergu. Vzhledem ke skutečnosti, že s šlechtickým rodem z Hanau-Münzbergu neproběhla žádná předchozí jednání a Albrecht Jan se na dvoře v Hanau objevil zcela bez ohlášení, zapůsobila nabídka k sňatku zprvu velmi chaoticky, neboť jeho postavení v Čechách nebylo známo.

Albrechtova snoubenka Emilie Alžběta byla dcerou v roce 1612 zemřelého hraběte Filipa Ludvíka II. z Hanau-Münzbergu a jeho manželky Kateřiny Oranžské, která byla dcerou Viléma I. Oranžského, který v 16. století vedl boj Nizozemí proti Habsburkům. Hrabství Hanau-Münzberg spojovaly také úzké vazby s Rýnskou Falcí. Filip Ludvík II. byl námluvčím falckého kurfiřta a pozdějšího „zimního krále“ Fridricha Falckého u anglického královského dvora a přičinil se tak o jeho svatbu s princeznou Alžbětou Stuartovnou.

Plánovanou svatbou s Emilií Alžbětou by Albrecht Jan získal nejtěsnější vazby na nejvyšší představitele protestantské šlechty v německých zemích.

PolitikaEditovat

 
Palác Smiřických na Malostranském náměstí

Politicky se podílel na uzavření aliance mezi českými stavy, které měla za cíl získat větší moc a suverenitu ve vztahu k habsburským panovníkům.

Patřil k iniciátorům a vůdcům českého stavovského povstání. V jeho pražském paláci na Malé Straně došlo (22. května 1618) ke schůzce, kde se zrodil plán třetí pražské defenestrace. K té došlo o den později a Albrecht Jan se jí sám aktivně zúčastnil. Následně byla ustanovena prozatímní vláda 30 direktorů, které se sám stal členem. Krátce poté došlo k utváření stavovského vojska, ve kterém Albrecht Jan Smiřický financoval svůj vlastní regiment (asi 1000 mužů pěchoty).

Těmito postoji se stal vůdčí osobností stavovského povstání a řada šlechticů požadovala jeho zvolení českým králem.

ÚmrtíEditovat

K nastávajícímu sňatku s Emilií Alžbětou však nedošlo, neboť Albrecht Jan Smiřický zemřel již 18. listopadu 1618. Příčinou jeho úmrtí byla pravděpodobně tuberkulóza. Jeho tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v Kostelci nad Černými lesy. Majetky Albrechta Jana přešly do vlastnictví jeho sester Alžběty a Markéty, po bitvě na Bílé Hoře je získal Albrecht z Valdštejna.

Citát Golo Manna (německý historik)Editovat

„… pokud by vůbec někdo dokázal české stavovské povstání dovést k vítězství, byl by to Albrecht Jan Smiřický.“