Milan Keršláger

Pasterizace

Přesunul jsem pasteurizaci na pasterizaci. Děkuji za upozornění. --Hugo 07:28, 23. 7. 2006 (UTC)

UHT

Odstranil jsem z textu odkaz na anglickou verzi článku o UHT, protože tento odkaz už je v článku přítomen mezi odkazy na verze v jiných jazycích. --Hugo 08:23, 23. 7. 2006 (UTC)

UHT

Ok. Spíš si to zatím jen zkouším, protože mne některé články docela iritují a mám občas trochu času.

To je jen dobře :-). Wikipedie potřebuje víc redaktorů. Nebojte se a Editujte s odvahou. --Hugo 08:34, 23. 7. 2006 (UTC)

Potravinářské články

Díky za Vaše články z oblasti potravinářství. Doufám, že tu s námi táké déle vydržíte a budete editovat častěji. V této problematice, mám pocit, nikdo zatím na české wiki nepůsobí. Jenom bych Vás příště poprosil o prolinkování Vašich článků a o názvy bakterií a miroorganizmů do kurzívy. Až budu v sobě odstraním nějaké ty alkoholvé skupiny (což bude asi zítra), tak se na ty Vaše články mrknu. S pozdravem,--Juan de Vojníkov 20:41, 23. 7. 2006 (UTC)

Vše je linkováno z Konzervace potravin, ale i z mléka. Na kurzívu se podívám, ale už ne dnes. Určitě chci dokončit načatý okruh kolem konzervace potravin. Dík. Milan Keršláger 20:56, 23. 7. 2006 (UTC)

Bridge

Co tě vedlo k přesunu článku Síťový most na Bridge? Podle mě je toto anglické označení počítačové součástky naprosto menšinovou záležitostí několika odborníků, většína lidí bude pod názvem Bridge hledat karetní hru, kterou ovšem nyní nenajde (viz. všechny ostatní wikipedie kromě maďarské) --Ladin 20:16, 29. 4. 2007 (UTC)

Bridž má svůj článek, Bridge má jen jediný význam a odkaz na karetní hru je hned nahoře (první věta). Milan Keršláger 20:20, 29. 4. 2007 (UTC)

Stránkování

Při použití virtuální paměti je tabulka stránek rozšířena o příznak, který udává, je-li stránka umístěna v paměti nebo na pevném disku.

Není. Ten příznak je tam vždycky. Struktura tabulky stránek je určená hardwarově, není možné jí nijak měnit.

Je tam vždycky, když procesor podporuje virtuální paměť. Jinak tam být nemusí. Milan Keršláger 09:55, 1. 5. 2007 (UTC)

Pokud chcete být přesný, tak vždy když MMU podporuje virtuální paměť. Nicméně, může tam být i jindy. V každém případě je lepší tuto formulaci nepoužívat. -- Hkmaly 12:57, 1. 5. 2007 (UTC)

Když se strojová instrukce prováděná procesorem pokusí přistoupit na adresu, která je ve stránce, která je odložena na pevném disku, vyvolá procesor vnitřní přerušení výpadek stránky. Výpadek stránky je obsloužen operačním systémem, jehož modul správy paměti zajistí zavedení této stránky zpět do RAM a opětovné provedení strojové instrukce, která výpadek stránky způsobila.

Přerušení vyvolá jednotka pro správu paměti (memory management unit). Je pravda, že v případě i386 je součástí procesoru, ale obecně to neplatí.

Máte ovšem pravdu že stránka může být i jinde než ve swapu, což z mé formulace nebylo jasné ... -- Hkmaly 09:27, 1. 5. 2007 (UTC)

Určitě bude lepší napsat MMU než jen procesor. Milan Keršláger 09:55, 1. 5. 2007 (UTC)

Problém ovšem je, že si nejsem jistý, jak moc je název MMU rozšířený ... o rozšířenosti jeho překladu do češtiny nemluvě. Proto ho opět raději nepoužívám a snažím se použít formulaci, která se bez toho obejde. -- Hkmaly 12:57, 1. 5. 2007 (UTC)

Domnívám se, že je velký rozdíl mezi popisem implementace a výkladem. Čím je výklad jednodušší, tím snadněji čtenář pochopí. Extrabuřty a implementační detaily mají až 2. místo. Ostatně i mainstreamový CPU nemusí mít patent na rozum (a taky ho nemá – viz NX, 4GB omezení, segmentace u 16bitu atd), . Milan Keršláger 12:49, 2. 5. 2007 (UTC)

Nejsme popularizační publikace, jsme encyklopedie, přesnost je důležitá. Fakt, že mainstreamový CPU nemusí mít patent na rozum je spíš na mé straně, ne ? A mimochodem, mainstreamový CPU má NX, nemá 4GB omezení a 16bitový mód je jen pro zpětnou kompatibilitu a nepočítá se. -- Hkmaly 18:38, 2. 5. 2007 (UTC)

Právě že nejsme popularizační publikace, neměl bys do výkladu montovat specifika jedné jediné platformy. Navíc specifika i386 jsou v extra odstavci. Co se týký AMD64 – Intel je víceméně kompatibilní (od se označují jako x86_64), NX má také a 16 bitový režim není jen pro zpětnou kompatibilitu, protože start CPU je tradičně v 16 bitovém režimu, tj. nejen POST testy BIOSu, ale i zavádění operačního systému. Chtělo by to nejdřív širší vědomosti a pak psát. MMU je terminus technikus stejně jako český termín jednotka správy paměti. Milan Keršláger 12:34, 31. 5. 2007 (UTC)

Opakuji ještě jednou: připadá mi, že jste to VY kdo do výkladu montujete specifika jedné jediné platformy, já se snažím o co nejobecnější výklad. Bez i386-specifických věcí jako tabulka stránek (pro správu paměti se používají i jiné struktury), vnitřní přerušení oznamující výpadek stránky (nemusí být vnitřní pokud je MMU externí), Výpadek stránky je obsloužen operačním systémem v DOSu není pravda, EMM manager není součást operačního systému ... můžete uvést co z mých formulací a kdy není pravda ?

Ano, procesory Intelu s architekturou AMD64, pardon s její téměř identickou kopií označenou EM64T, mají NX také. Procesory Intelu s naprosto příšernou a obchodně neúspěšnou architekturou IA64 tuším také. 16bitový mód je pro zpětnou kompatibilitu a stejně tak většina BIOSu, PC BIOS je zastaralý a existují projekty snažící se ho nahradit něčím modernějším. Každý rozumný operační systém (myšleno moderní) zmizí do 32bitového (nejméně) chráněného módu jak nejrychleji je to možné. -- Hkmaly 20:23, 31. 5. 2007 (UTC)

Nějak vám nerozumím. V jednom článku ohrnujete nos nad Pentium Pro (1995) a v druhém článku vytahujete jako argument architektoru CPU z let 1970 a starších... Milan Keršláger 11:49, 9. 10. 2007 (UTC)

Etika chování na Wikipedii

Dobrý den, kolego, přečtěte si prosím článek Wikietiketa. Domnívám se, že Vaše reakce zde není zrovna v mezích slušnosti. Díky za pochopení a přeji Vám pěkný zbytek víkendu -- Mercy (☎|Ω) 16:02, 13. 1. 2008 (UTC)

Pane kolego, tomu člověku jsem vytknul, že se neúčastnil diskuze. Jestli je to špatně, k čemu jsou pak diskuze? Kromě toho jsem tu "hodně obtížnou část" za kolegu vytvořil a do diskuze jsem před jeho akcí psal (on však ne). On ještě navíc navíc reagoval jiným směrem, což moc fér není (žádné pravidlo jsem mu okolo nosu neometal). --Milan Keršláger 16:17, 13. 1. 2008 (UTC)

Milý kolego, já jenom narážím na to, jaký jste zvolil tón, nikoli na to, že jste někomu něco vytknul. -- Mercy (☎|Ω) 16:26, 13. 1. 2008 (UTC)

Aha. Nepochválil jsem ho. Rozumím a pokusím se napravit. Ale nechápu, čím jsem byl tak ofenzivní, drzý, nepříjemný, jedovatý nebo že bych zapomněl poskytnout věcný návod? Spíš to vypadá, že bráníte kolegu, který přispívá od roku 2005. Neřekl bych, že to byl vhodný postup. A tón? Váš se mi taky tím pádem trochu nelíbí, ale míru raději posuzovat nebudu (anžto jste mne také nepochválil a nepředpokládal jste, že nejsem zlý a že můj tón zde spíše odpovídá vašemu pohledu na věc, než mému úmyslu). V každém případě děkuji za upozornění. --Milan Keršláger 18:51, 13. 1. 2008 (UTC)

Ne, vážně mi vadil jen způsob, jakým jste s kolegou Dannym B. jednal. Nijak jeho počínání nebráním a nevidím žádný důvod, proč bych Vás měl za něco chválit, resp. Vy kolegu. Nechci, aby to vypadalo, že Vás buzeruji, ale myslím, že v reálném životě byste takhle s někým, koho osobně neznáte, nekomunikoval. Nebo se mýlím? Přeji Vám pěkný večer. -- Mercy (☎|Ω) 19:25, 13. 1. 2008 (UTC)

Jak jsem vám již napsal – nepodsouvejte mi, co bych dělal nebo nedělal. Neznáte mne a nemáte na to právo. Soustřeďte se prosím na to, aby vaše výtka neměla stejnou vadu, kterou vytýkáte. Děkuji. (BTW: podle zásad byste měl být věcný, že?) Milan Keršláger 20:48, 6. 5. 2008 (UTC)

Historie softwarového inženýrství

Není nutné ke každé stránce, která je vytvořena omylem či není potřebná vytvářet hlasovací stránku. Ta se vkládá pouze u kontroverznějších a diskutabilnějších témat. V tomto případě postačilo vložení šablony smazat s udáním důvodu. Děkuji za pochopení. --Faigl.ladislav 20:34, 6. 5. 2008 (UTC)

Hodne zdaru

Přeji vám hodně zdaru a pevnější nervy. Velkorysost skutečně činí člověka hodným úcty.

Jirka Vyšata

Commons x Commonscat

Dobrý den, nezaměňujte prosím výše uvedené šablony s důvodem, že ta druhá je zastaralá. Šablona {{Commonscat}} odkazuje na kategorii na Commons, zatímco šablona {{Commons}} odkazuje na stránku na Commons. Díky za pochopení. S pozdravem -- Mercy (☎|✍) 24. 7. 2008, 07:24 (UTC)

Určitě by to ale chtělo rozumně vysvětlit v popisu používání šablon. --Milan Keršláger 24. 7. 2008, 07:30 (UTC)

Abych to ještě upřesnil. Šablona Commonscat byla kolegou Dannym B. označena za zastaralou, ale nikde (pokud jsem si všimnul) o tom nedal vědět, takže proto nejspíš došlo k tomuto nedorozumění. Šablona se samozřejmě dá nahradit následujícím způsobem: {{Commons|Category:Název kategorie}}. S pozdravem -- Mercy (☎|✍) 24. 7. 2008, 07:34 (UTC)

Prošel jsem své změny a uvedl je do pořádku. Děkuji za vysvětlení. --Milan Keršláger 24. 7. 2008, 07:55 (UTC)

Vyznamenání

Milý kolego, rád bych ti poděkoval za to, že vedeš své studenty k práci na wikipedii. A také bych ti rád vyjádřil poděkování za stálou věrnost Wikipedii. V současné době jsi „Učeň“ za více než 1000 editací a 3 měsíce působení mezi námi. Díky a jen tak dál. --Krvesaj 3. 8. 2008, 15:20 (UTC)

Informatika do kapsy

Prosím, přesuňte celý projekt Informatika do kapsy na podstránku Wikipedie:Pro učitele/Informatika do kapsy. Zde je místo určené pro podobné projekty. Děkuji za pochopení. --Sevela.p 9. 9. 2008, 06:49 (UTC)

Stránku jsem přesunul na Wikipedie:WikiProjekt Informatika do kapsy, kam zřejmě nejlépe patří. Existuje minimálně ještě jeden projekt (Wikipedie:Wikipedisté z Lauderových škol, zde na Wikipedii od roku 2006), který jednak není na stránce Wikipedie:Pro učitele a kterým jsem se inspiroval při volbě názvu a prostoru, kam jej uložit. Kromě toho jsou tu ještě dva další problémy: idea transkluze poněkud nefunguje (viz en:Wikipedia:School and university projects – připadá mi to navíc poněkud krkolomné) a požadovaný rozsah popisu projektu by na stránce Wikipedie:Pro učitele vytvořil opravdu velmi dlouhý odstavec (každý semestr 40 až 100 článků/zápočtů). Co vy na to? --Milan Keršláger 9. 9. 2008, 20:11 (UTC)

Oprava odkazů

Ahoj Milane, je to od tebe hezké, že jsi opravil tu adresu v odkazech mých článku, jenže to ani s novou adresou všude nefunguje. TUL totiž před časem zrušila veřejný přístup na některé své stránky a tak se dnes nedostanu např. ve svých článcích Skleněná textilní vlákna, Nanovlákno nebo (z dřívějška) Rašlové pleteniny, Pletenina atd. na texty odkazů. Žádal jsem o otevření přístupu administrátora TUL, ale když zjistil že nejsem student TU (a dokonce cizinec), už se se mnou vůbes nebavil.

Já bych z toho neměl žádné osobní výhody, prospělo by to jen kvalitě WIKIPEDIE, kdybych mohl porovnat obsah svých výplodů (které se většinou zakládají na zahraničních pramenech) s názorem českých odborníků. Divím se stejně, že doposud žádný textilák nekritizoval obsah mých asi 120 odborných článků. Mám sice drobátko zdání o těch věcech, ale v tom množství se určitě najdou chyby a nesrovnalosti.

Nemohl bys jako lektor na TUL v tom směru zatlačit? Díky předem za odpověď a doufám že jsem tě neurazil s tykáním.--Ryj 15. 9. 2008, 16:01 (UTC)

Ne, to je věc jednotlivých autorů. Můžu se jich zeptat, ale to je asi tak všechno. --Milan Keršláger 26. 9. 2008, 08:34 (UTC)

Ahoj! Obecně nemusíš odkazy po přesunech stránek opravovat, pokud nevznikají dvojité redirekty nebo původní stránka již není redirektem spojená s novou. I když samozřejmě můžeš, je to prospěšné! Je to ale poměrně snadná úloha pro boty. Z lidského pohledu je to plýtvání silami. Miraceti 26. 9. 2008, 08:25 (UTC)

Windows Internet Explorer se dříve jmenoval různě. Pokusil jsem podle stáří zachovat v článcích správná jména. --Milan Keršláger 26. 9. 2008, 08:34 (UTC)

Dějiny počítačů

Žádám Vás, abyste opakovaně neodstraňoval referenci z článku.--Kozuch 8. 10. 2008, 14:20 (UTC)

Vážený kolego, populární článek je jistě zajímavý, ale jednak nepřesný a jednak neobsahuje informace, které by byly relevantní k článku. Neobsahuje ani reference, podle kterých by se daly zmíněná tvrzení ověřit. Wikipedie není sbírka odkazů, ale encyklopedie. Přečtěte si prosím Wikipedie:Externí odkazy. Děkuji. --Milan Keršláger 8. 10. 2008, 19:15 (UTC)

Spor kolem výslovnosti Linuxu

Dobrý den Milane, zatím jsem neměl příležitost Vám to sdělit, ale velice mne těší s Vámi spolupracovat na Wikipedii. Vážím si Vás i Vašeho přínosu pro Open Source komunitu již od dob Monkey Linuxu. Ani tady na Wikipedii nezapřete svoji pověst a obětavě se snažíte nezištně přispět ke zdokonalení naší encyklopedie. Za to Vám patří můj velký dík. Měl bych k Vám však prosbičku týkající se současného sporu o výslovnost Linuxu. Byť jde o poměrně ostrý spor a některé akce jsou na hranici pravidel, není příliš šťastné někomu vyhrožovat zablokováním nebo zamčením stránky. Je nepochybné, že pokud to bude nutné, k takovému kroku správci přikročí. Ale nemá smysl to používat jako argument v diskusi, obvykle to vede k další eskalaci sporu. Zkusme diskusi udržet ve věcné rovině, všichni to myslíme dobře a pokud se budeme snažit maximálně dodržovat wikietiketu, určitě se domluvíme na rozumném řešení. Ještě jednou díky a těším se na naši další spolupráci. --Petr Adámek 8. 10. 2008, 21:40 (UTC)

Obávám se, že ten, o kom je tu řeč, eskaluje poměrně rychle a vyhrožoval opakovanými reverty, poukazoval na osobní zášť atp. Napsal jsem snad dost jasně, že pokud. Nevím jak bych to měl v tomto stádiu napsal lépe. A také nevím, kolikrát bych mu měl napsat, že ho prosím, aby toho nechal. --Milan Keršláger 8. 10. 2008, 22:48 (UTC)

Chybně jsem se zastal skutečného trolla. Škoda a hluboce se omlouvám. --Milan Keršláger 11. 10. 2008, 20:30 (UTC)

PR články

Nepokládám toto zdůvodnění Vašich revertů za nejšťastnější. Pokud mále lepší materiál, sem s ním. Do té doby bych rád zachoval své reference.--Kozuch 24. 10. 2008, 15:17 (UTC)

Verze

Zdravím do Liberce a sděluji Vám, že jsem do článku verze přidal pár svých poznámek o verzování počítačových dat, které se také běžně používá - pokud by jste usoudil, že by bylo vhodné tuto problematiku umístit do samostatného článku zvlášť, zlobit se samozřejmě nikterak nebudu. Jinak jsem Vás chtěl poprosil zdali by jste nemohl svým studentům zadat, aby někdo vytvořil článek číselník a ceník, jedná se o dost běžné pojmy, které ve Wikipedii schází. ** Mějte se fajn --MiroslavJosef 3. 2. 2009, 11:32 (UTC)

Doplnění jsem viděl a určitě je vítám a vám děkuji. Studentům v aktivitě nebráním, ale z pochopitelných důvodů musí nosit k zápočtu téma související s absolvovaným předmětem ([1]). --Milan Keršláger 3. 2. 2009, 11:49 (UTC)

Shareware

Zdravím, přepsal jsem článek shareware. Budete-li mít chuť, podívejte se na to ještě. Díky --Jvs 10. 2. 2009, 18:10 (UTC)

Díky

Díky!

Díky, že makáš na Wikipedii. Potřebuje Tě jako sůl. Miraceti 24. 2. 2009, 08:44 (UTC)

GPU

Ahoj (mohu tykat?), dal jsi odkaz na shader, ale tam je vysvětlen jako programování (počítačový program), jenže v GPU je popsán jako výpočetní jednotka. Jak to vidíš ty? --Paxan 21. 3. 2009, 21:18 (UTC)

Na české Wiki máme jen jednu stránku o shaderech (stejně jako ostatní jazyky kromě EN). Pokud to někdo rozdělí... nicméně myslím, že to až tak potřeba dělit není. --Milan Keršláger 22. 3. 2009, 09:39 (UTC)

Ono jde o to že shader jak máme na CS je jako program a právě, že GPU píše o HW a chtělo by to budto doplnit HW a SW shadery nebo doplnit. Ale IP 147.251.206.72 mě to smazalo a tak jsem to přesunul do GPU právě že. Takže potom je to takový o ničem. --Paxan 22. 3. 2009, 10:47 (UTC)

Řekl bych, že odstavec „Unifikovaný shader“ tam patří, avšak bylo by vhodné to zorganizovat tak, aby bylo jasné, že je to zobecnění těch ostatních a že je to univerzální řešení umožňující i offload běžných výpočtů do GPU. Také si prosím dej pozor na nespisovné tvary (shader... který, unifikovaný) → které, unifikované a gramatiku :-) --Milan Keršláger 22. 3. 2009, 11:16 (UTC)

Dobře, tak já se pokusím to nějak předělat, ale kdy to nevím přesně. Času budu mít dnes málo. Jinak s tou gramatikou to bude horší, jsem technický typ a tak základní věci zvládám, ale jinak mám dost problémy :( , mám to i na své stránce, takže se neboj po mě všechno opravovat ;). --Paxan 22. 3. 2009, 11:44 (UTC)

Revert

Prosím vysvětlete: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miranda_(programovac%C3%AD_jazyk)&diff=4101685&oldid=4099185. --Ragimiri 22. 6. 2009, 16:06 (UTC)

Značka <code> používá neproporcionální font. Odsazení také. Není důvod, abyste odsazoval (tj. vytvářel box s neproporcionálním fontem) a zároveň používal značku <code>, která se používá v textu.

Vizte WP:WCW. Pokud se jedná o zdrojový kód, je třeba ho označit značkou code nebo source. --Ragimiri 22. 6. 2009, 18:53 (UTC)

Což samozřejmě není nutné, stačí použít odsazení pro neformátovaný text, viz Nápověda. Parser pak generuje značku <pre>, což je správně a není potřeba zaplevelovat text HTML značkami, kvůli čemuž byla Mediawiki vytvořena. Vaše WP:WCW řeší případ nepárových hranatých závorek, což není tento případ. --Milan Keršláger 22. 6. 2009, 19:02 (UTC)

Podívejte se úplně dolů. Cituji: „V článku se nachází šipka typu "<--", "-->", "<==" nebo "==>". Použijte raději znak Unicode "←", "→", "⇐" nebo "⇒". Pokud se jedná o zdrojový kód, použijte <source> nebo <code>. Pro matematické zápisy lze použít také <math>.“ Ideální by bylo přidat <source lang="miranda">, bohužel však tento jazyk není podporován. Nezapomeňte, že <code> je značkou primárně udávající obsah (v tomto případě počítačový kód), až sekundárně se jedná o vzhled. --Ragimiri 22. 6. 2009, 19:14 (UTC)

Prosím, držte se primárních pravidel vzhledu a stylu Wikipedie. Pokud by značka code generovala XML značku označující zdrojový kód, mělo by to smysl. Ale bohužel negeneruje. Navíc vámi dovolávané pravidlo řeší šipky a ne celý zdrojový kód (a ani by víc řešit nemělo). --Milan Keršláger 22. 6. 2009, 19:20 (UTC)

Není jedno, zda se označí celý kód nebo jen šipka? Co bude odlišné? Změní se velikost nebo vzhled? --Ragimiri 22. 6. 2009, 19:22 (UTC)

Opakuji, že značka <code> se používá jen uvnitř textu. Je nesmysl ji používat pro bloky kódu, kde se stejného výsledku dosáhne odsazením. Wikipedie (wiki wiki znamená rychle rychle) je tu proto, abychom v textu NEpoužívali HTML značky. --Milan Keršláger 8. 8. 2009, 09:15 (UTC)

Platónismus

Mlý kolego, ačkoli oceňuji každou dobře míněnou činnost na Wiki, Váš přesun Platonismu pokládám za omyl ze dvou důvodů:

1. Předně jazykového: Platonismus je latinizovaná forma (koncovka -us) a v latině se dlouhé samohlásky nepíší. I v přepisu řečtiny je to mírný snobismus, ale je to oprávněno potřebou rozlišit znak ómega od omikron (kvůli příp. hledání v řeckém slovníku). Ovšem v latině je to prostě chyba. Diderot je jen jedna z encyklopedií, většina slovníků to tak nemá.
2. Praktického: takhle to nikdo nenapíše a je to zbytečný redirect.

Protože ale reverty pokládám za nezdvořilost, požádal bych Vás, abyste to uvážil a vrátil sám. Děkuji a zdravím, Váš --Sokoljan 8. 8. 2009, 09:01 (UTC)

Změnu jsem provedl proto, že Wikipedie obsahuje oba výrazy poměrně nahodile. Řídím se podle encyklopedie Diderot (1999), kde se uvádí: Platón, platonický, platónismus, novoplatónismus. To vše v souladu s mými zápisky ze školy. Je pravda, že zřejmě existují názvy knih, kde je to jinak. Nicméně měli bychom upřednostnit encyklopedii, na které se podílelo více odborníků (tj. pravidlo zdroje). V každém případě zde zůstavají oba výrazy (s přesměrováním), protože je evidentní, že to různí lidé píší jinak (bez ohledu na to, že vy to tak zřejmě nikdy nenapíšete). Wikipedie je česká encyklopedie, nikoliv řecká nebo latiská, případně polská. --Milan Keršláger 8. 8. 2009, 09:08 (UTC)

Zdravím. K otázce vhodnosti přesunu se vyjadřovat raději nebudu, ale chtěl bych připomenout, že na Wikipedii existují roboti, kteří se na nahrazování linků docela hodí. Na náhradu přímo v textu je lze samozřejmě použít jen tam, kde je slovo neohnuté, ale i tak by vám to nějaký čas ušetřilo. A já to píši hlavně kvůli tomu, že hromadné úpravy dělané ručně zbytečně zanáší poslední změny, což komplikuje práci těm, co hlídají vandalismy. Zvažte, prosím, příště, zda by nebylo lepší požádat o provedení prací botem alespoň v těch článcích, kde to jde. --Tchoř 8. 8. 2009, 10:09 (UTC)

Na stránkách jsem bral ohledy na platonik a podobně, tj. včetně tvaru v textu (což robot moc neumí). Stejně tak jsem se snažil rovnou opravovat styl, kde se odchyloval od doporučeného. Pokud jsem si všiml dobře, odkaz na roboty byl ze stránky po provedení přesunu stažen. Dle mého dojmu proto, že nedělal dobrotu(?). Do článků samozřejmě patří i původní nebo alternativní zápisy (nejlépe spolu s vysvětlením). --Milan Keršláger 8. 8. 2009, 10:22 (UTC)

Neznáte etymologii, neznáte diskurz, neznáte zdroje, jen si otevřete jednu encyklopedii a hotovo ti to mají správně a já taky, dobrý přístup... Nejde o pravidlo zdroje, má jít o analýzu zdrojů... Také jsem se udivoval shrnutí: "mají to tak tady", naproti tomu můžu tvrdit že jinde to mají opačně a dostaneme se kam? U takto nezjevného problému bych předpokládal diskuzi, konsenzus a oslovení odborníků na slovo vzatých, tj. z portálu Filosofie. P.S. Nejvíce chyb vzniká opisováním a tu encyklopedii tvořil podle mě jeden překladatel do češtiny... --Elm 10. 8. 2009, 09:27 (UTC)

Vážený kolego, na první stránce encyklopedie je uvedena malým písmem dvojstrana hustého textu lidí, kteří se na tvorbě Všeobecné encyklopedie Diderot podíleli. Řekl bych, že střílíte naslepo a nejspíše jen proto, abyste mne poplival? Vzhledem k opravdu kvalitnímu a širokému výběru kolektivu autorů Diderota byste se měl omluvit a pokusit se pochopit, že existují skutečně kvalitní a hodnověrné zdroje. Vím, co dělám a vím, že některé knihy, sborníky, skripta i jiné tisky či mluvené slovo NEní předloženo korektorům a to ať záměrně nebo technických či osobních důvodů. --Milan Keršláger 11. 8. 2009, 18:32 (UTC)

Vážený pane kolego, oceňuji vaši práci, ale osobně jako antikář souhlasím s kolegou Sokoljanem – úprav jsem si všiml, neboť řadu článků mám ve sledovaných, přimlouval bych se za návrat zpět. Výrazy s latinskou koncovkou -smus se až na naprosté výjimky (teď mne napadá snad jen súfismus) nepíší dlouze. A jinak ad Diderot – trochu jako nakladatelský redaktor vím, jak to při tvorbě této encyklopedie chodí, ale vyjadřovat se k tomu na těchto veřejných stránkách nebudu. Jen připomínám, že autoři sice do encyklopedie píší, ale přepisy určuje redakce – tak je to v nakladatelské branži všude. Zdravím vás. Jirka O. 11. 8. 2009, 20:54 (UTC)

Páni kolegové, oceňuji váš zápal pro vlastní názor. Byl bych však rád, kdybyste nebagatelizovali uvedený zdroj jen proto, že se liší od vašeho soukromého názoru. Máte-li hodnotnější zdroj, vyjádření ÚJČ a podobně, prosím, odkažte na něj, rád se poučím (jako se nechávám poučit ve svém povolání z jakékoliv jiné odborné literatury denně). Avšak stav, kdy polovina článků je napsána tak a druhá jinak je prostě nesprávný. Ani samotná Platónská hesla zde neměla jednotný zápis, natož aby byly jednotné obsahy článků. A protože se zde řídíme vždy zdroji, tak se toho prosím držte. Bez zdrojů je to jen plácání v pivnici, kde vyhraje ten, kdo dá do stolu větší ránu (což sem pochopitelně nepatří). Encyklopedie (zdejší) by měla mít stejnou váhu a kvalitu obsahu jako ty papírové. Děkuji. (BTW: pletete si evidentně dvě různé české encyklopedie z poslední doby, dohledejte si to prosím, než budete zde zase něco tvrdit) Také bych doporučil se probrat odkazy, které dává Google (třeba s ohledem na jejich místo vzniku). --Milan Keršláger 11. 8. 2009, 21:32 (UTC)

Nechtěl jsem Vám editovat diskuzi (ale když už se ptáte), proto jsem něco napsal do diskuze k tématu. --marv1N 11. 8. 2009, 21:40 (UTC)

Jednovidové optické vlákno

Během korektury stránky Jednovidové optické vlákno jsem si všiml podle mého názoru ne moc povedených formulací, které jste před nějakou dobou vložil na stránku Optické vlákno. Část jsem (snad) vylepšil, ale nevím si rady s poslední větou:

Normalizovaný kmitočet V pro toto vlákno by měl být menší než nula Bessels function=Jnula (přibližně 2,405).

Můžete se prosím na tento text (nyní už na stránce Jednovidové optické vlákno) znovu podívat a přeformulovat ho tak, aby byl srozumitelnější? Díky, Melebius 24. 8. 2009, 13:06 (UTC)

Dělal jsem v tomto případě pouze stylistické úpravy a literaturu na to u sebe nemám. --Milan Keršláger 26. 8. 2009, 06:32 (UTC)

Tak to se omlouvám, máte pravdu. Viděl jsem to v zeleném poli, tak jsem hned usoudil, že jste celý text vkládal. Ono to procházení historie je poněkud zdlouhavé, tak jsem se chytil první změny, která se toho textu týkala… Díval jsem se tedy dále a zjistil jsem, že text přidal nějaký anonym z IP adresy školy. Takže mám nejspíš smůlu. --Melebius 26. 8. 2009, 07:28 (UTC)

Odkazy

Vážený kolego, předělal jste sekci "Odkazy" v článku Dějiny počítačů, což by mi nijak nevadilo. Je mi celkem jedno, jak má být, ale uznávám požadavek, že by se to mělo sjednotit. Před časem tu na to téma byla dost dlouhá diskuse (bez mé účasti), kde se většina shodla na následující struktuře, které jsem se přizpůsobil a důsledně ji do článků dávám:

==Odkazy==
===Související články===
===Externí odkazy===
===Literatura===
===Reference===

Pokud byste chtěl, aby se to nějak změnilo, chtělo by to asi onu nekonečnou diskusi obnovit - a upřímně řečeno nemyslím, že by to za to stálo. Zdraví --Sokoljan 18. 10. 2009, 18:03 (UTC)

Dokud vaše diskuze nezmění doporučení na stránce Wikipedie:Vzhled a styl, nemá cenu se jím zabývat. A máte pravdu – nesmyslných debat se účastnit nechci. Jen respektuji to, co zde již bylo dohodnuto oficiálně. BTW: kdyby se snad doporučení změnilo, není problém pomocí robota změnit úplně všechny články české Wikipedie. Do té doby rozhodně takto: --Milan Keršláger 19. 10. 2009, 04:49 (UTC)

== Literatura ==
== Reference ==
<references />
== Související články ==
== Externí odkazy ==

Takže v zájmu přesnosti na stránce Wikipedie:Vzhled a styl stojí: Podle uvážení autora je možnost si vybrat ze dvou řešení závěrečných sekcí, pořadí jednotlivých sekcí je také volné, sekce Externí odkazy by ale měla být poslední:

Při zachování výše psaného se doporučuje kromě Vámi zmíněného řešení i

== Odkazy ==
=== Literatura ===
=== Reference ===
=== Související články ===
=== Externí odkazy ===

Nazávěr pak nejdůležitější informace: Pokud úpravy editora nespočívají v zařazení nové závěrečné sekce s příslušným obsahem nebo odstranění některé ze stávajících, považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným.

Takže prosím nemanipulujte a pište celou pravdu. Jak je vidno z celého článku Wikipedie:Vzhled a styl úplná shoda neexistuje a naopak takové zásahy, jaký jste volil Vy, se nedoporučují.--Saltzmann 19. 10. 2009, 11:59 (UTC)

Vaše tvrzení však není úplná pravda, protože změnu jsem provedl (oprava odkazu [2]). Nicméně beru, že na stránce o stylu je dole uvedena jako alternativa i tato struktura. Jemu jsem se omluvil na jeho stránce (i když trochu jinak). --Milan Keršláger 20. 10. 2009, 06:41 (UTC)

Výpady vůči uživatelům

Milý kolego, díky za Vaše příspěvky do Wikipedie, nicméně bych Vás chtěl požádat, abyste se zdržel výpadů vůči ostatním. Myslím, že na stránku Wikipedie:Wikietiketa jsem vás již někdy odkazoval. Jsme přece lidi a dokážeme se snad normálně domluvit bez zbytečných narážek... Nebo ne? -- Mercy (☎|✍) 19. 10. 2009, 08:01 (UTC)

Pokud máte na mysli kolegu Ragimiri, byl bych rád kdybyste se zkusil zamyslet nad tím, jestli nestřílíte vedle ([3]). Jeho záměrně zavádějící argumentace (Diskuse:Symbolický_odkaz) nebo pokládání otázek, které byly předmětem předchozí diskuze ([4]) jsou přinejmenším zvláštní. --Milan Keršláger 19. 10. 2009, 09:26 (UTC)

Diskuze z června, kterou jste zčistajasna otevřel v říjnu. --Ragimiri 19. 10. 2009, 09:55 (UTC)

@Milan Keršláger: Měl jsem na mysli výpady nejen proti Ragimirimu, ale i třeba proti Sokoljanovi. @Oba: zkuste prosím zachovat chladnou hlavu. Díky. -- Mercy (☎|✍) 19. 10. 2009, 09:58 (UTC)

Rád bych věděl, co označujete za výpady nebo zbytečné narážky. Překvapuje mě, jak promptně reagujte ve prospěch Ragimiriho, i když jeho chování nelze označit jinak, než arogantní. Ragimiri revertuje opakovaně mé úpravy, i když poskytuji odůvodnění, a to aniž by počkal na výsledek diskuze (zde). Zeptá se pak na to, co jsem několikrát v diskuzi vysvětlil a zdůvodnil (nemám čas se souvisle utápět se v diskuzi, proto navazuji s časovou prodlevou, což by nemělo vadit). Případně mne odmítá s tím, že nemám právo diskutovat na dvou místech (přestože se snažím oddělit konkrétní a obecnou složku diskuze). Korunu tomu nasadí, když svoji neznalost hájí Googlem, kterého se neumí zeptat (věříce, že pevná linka je jen telefonní). Co se týká vzhledu a stylu, tak bych byl rád abyste mi vysvětlil, co jsem provedl zde. Slušně jsem odkázal na existující doporučení Wikipedie:Vzhled a styl a odmítl jeho osobní reorganizovanou podobu, která nemá nikde oporu je uvedena níže jako druhá (změna pořadí i větvení bylo IIRC hlasováním několikrát odmítnuto). --Milan Keršláger 20. 10. 2009, 06:21 (UTC)

Netbook

Jsi asi upadl? Jinak si toto nedokážu vysvětlit... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Kozuch (diskuse • příspěvky)

Na vaší diskuzní stránce jsem vám mnohokrát já i ostatní vysvětlovali, že Wikipedie není sbírka odkazů. Reference má odkazovat na informačně hodnotný cíl (typicky monografie) a nikoliv na bulvární PR články (viz zde a opakovaně i jinde na vaší diskuzní stránce). --Milan Keršláger 8. 1. 2010, 17:15 (UTC)

Odpověď z UJČ

Dobrý den, mohu se zeptat, jestli a jak Vám odpověděli z UJČ na dotaz ohledně interpunkce v citacích? Díky moc, — Jagro 6. 1. 2010, 14:10 (UTC)

Neodpověděli. --Milan Keršláger 8. 1. 2010, 17:01 (UTC)

Liberec a okolí

Ahoj, dnes již funguje portál Liberce, ale je zde spousta míst o čem psát a doplňovat. Ozvěte se, kdo chce spolupracovat na tom, aby Liberecko bylo na wiki super. Dík --M.D. 25. 9. 2010, 07:50 (UTC)

LL(0) gramatiky

Zdravím, Na stránce "LL syntaktický analyzátor" jste mi nedávno opravil editaci, ve které jsem psal, že gramatiky LL(0) generují jen jazyk s jediným slovem. Píšete, že generují jazyk s konečným počtem slov, což je silnější tvrzení. Ke skriptům, na která se odvoláváte, nemám žel přístup, ale tvrdím, že má editace byla v pořádku. Jak sám píšete, taková gramatika neobsahuje rekurzi (pokud by obsahovala, musel by mít daný neterminál víc než jedno pravidlo a gramatika by nemohla být LL(0)) a neterminály mají jen jeno pravidlo. Pokud si zkusíte vytvořit libovolnou takovou gramatiku, zjistíte, že může generovat jen jedno slovo. Je to nevyhnutelný důsledek výše uvedených pravidel. Děkuji, Filip M.

Máte pravdu, LL(0) generuje jazyky s jedním slovem. Opravte to prosím v článku. Starší veze skript je uschována zde. Můžete paní Vavrečkové napsat (viz http://fpf.slu.cz/~vav10ui/prekl.html), v erratech to publikováno není. --Milan Keršláger 5. 11. 2010, 15:27 (UTC)

Diskusní styl

Dobrý den, prosím o diskusi namísto vykřikování. Příspěvky typu Brzděte atp. opravdu nepřispívají dobré atmosféře. Zkuste vždy specifikovat o jaký problém jde, co je špatně a to vše především v klidu bez emocí. Pak se můžeme dohodnout co a jak bude dál. Nemusíme si přeci lézt na nervy, to naší práci zde na projektu jen ztíží. A teď konkrétně - zde je vysvětlení té změny s Linuxem. Jedná se o změnu, která je logická. Zkuste se tam vyjádřit a napsat případně nějaké věcné protiargumenty (ne "Brzděte"). Palu 15. 11. 2010, 13:34 (UTC)

Vykřikovat jste začal vy ([5], [6]). Na téže stránce jste začal i s reverty mých úprav. To opravdu není styl, kterým byste někoho ohromil, natož abyste mohl moralizovat nad tím, že jsem vás upozornil dvakrát na vaší diskuzní stránce. Čili až se uklidníte vy a začnete respektovat to, že např. v článku o Linuxu je jeho struktura výsledkem kompromisu, můžete zkusit v diskuzi navrhnou jiné řešení. Ovšem prosazovat svoje řešení násilím neomalenými úpravami článku asi nebude to pravé. --Milan Keršláger 17. 11. 2010, 20:17 (UTC)

Požadavek na zdroj je snad legitimní, nemýlím-li se. Je to normální a zaběhlý způsob, jak zvyšovat kvalitu Wikipedie. Já nic nerevertoval, jen jsem odmazal informaci, vy jste revertoval naopak mou úpravu. A ta nebyla násilná, ale zcela a úplně normální. Nebo jak konkrétně definujete násilnou opravu? Palu 17. 11. 2010, 20:27 (UTC)

Zdroj jsem dodal, vy jste to smazal a ještě jste měl poznámky. Prosím, zamyslete se nejdříve nad sebou a neplivejte okolo sebe. Ve vaší osobní diskuzi je vidět, že máte se svým chováním opravdu potíže a že to nebude tím, že bych si na vás třeba zasedl. BTW: Wikipedie není diskuzní klub, kde byste si měl řešit svoje ego. Děkuji za pochopení. --Milan Keršláger 17. 11. 2010, 20:33 (UTC)

Zdroj jste nedodal. A na mé diskusní straně nic takového není a nechápu proč opakovaně zklouzáváte do osobní roviny a abych pravdu řekl, tak mi to celkem vadí. Zdejší atmosféru Váš výbojný a útočný styl nijak neobohatí, tak se prosím zamyslete a přečtěte si články Wikietiketa a Wikipedie není bitevní pole. A moje ego už do toho prosím přestaňte tahat, evidentně to není moje ego, které bylo poraněno. Opakuji, že požadavek na zdroj není věc osobní, ale věc zlepšení Wikipedie. Palu 17. 11. 2010, 21:04 (UTC)

Zdroje jsem dodal na vaši žádost (dokonce 6 zdrojů, viz [7]). Na to jste reagoval opakovaným požadavkem na zdroje, aniž jste se obtěžoval si kterýkoliv ze zdrojů přečíst (jak vyplývá z vašeho komentáře [8]). Vzhledem k tomu, že vás na to upozorňuji již podruhé, přestaňte prosím plýtvat osočováním. Zde není prostor na zbytečnou obhajobu vašeho ega (též píši podruhé). Děkuji. --Milan Keršláger 18. 11. 2010, 09:50 (UTC)

Asi ano, dodal jste zdroje, ale na úplně něco jiného. Já chtěl zdroje k "dříve AMD64", což vyplývá z umístění vložené šablony {{Fakt?}}: "x86_64 (dříve{{Fakt?}} AMD64) je ...". Nechtěl jsem zdroje k historii pojmenování jak to kdo kdy pojmenovával, ale k tomu, že se to dříve jmenovalo AMD64. To se v žádném Vámi dodaném zdroji neuvádí a vzhledem k běžnému užití v distribucích je to pravděpodobně mylná informace, jak jsem uvedl ve shrnutí. Měl jsem tedy velmi dobrý důvod šablonu vložit. Nakonec jste uznal, že slovo "dříve" je špatně a vymazal ho a naopak doplnil další alternativy, což tento zcela zbytečný spor vyřešilo. Jenže to jste měl provést ihned namísto mazání šablony bez dodání zdroje. A přestaňte se už vyjadřovat v osobní rovině, tady nejsme na bitevním poli. Přejděte k věcným argumentům. Palu 18. 11. 2010, 13:59 (UTC)

Na bitevním poli jste zřejmě vy, když opakovaně neuznáváte zdroje a ani je nečtete. --Milan Keršláger 4. 4. 2011, 08:23 (UTC)

Žádné osobní útoky

Prosím, dávejte pozor, ať zbytečně neútočíte. Naznačovat, že nějaký kolega připomíná inkvizici, to skutečně není ideální způsob spolupráce. Pokud máte nějaký konflikt, jsou zde doporučené postupy, ale zatahovat do věcných diskusí osobní spory, pomluvy nebo očerňování, to mezi doporučené postupy rozhodně nepatří. Příjemné další editování přeje --Tchoř 16. 1. 2011, 00:46 (UTC)

Osobním útokem není označení nějaké činnosti za naprosto nepřijatelnou. Zejména když se jedná o flagrantní porušování pravidel Wikipedie samotnými správci a „pokročilými“ uživateli. I vy byste podle zdejších pravidel měl předpokládat dobrou vůli, což neděláte (předpokládáte osobní útok tam, kde nebyl a domýšlíte si ho). --Milan Keršláger 4. 4. 2011, 08:13 (UTC)

NPOV

Zdravím, do článku Windows Server 2008 jste přidal šablonu zpochybňující neutralitu, avšak tato šablona vyžaduje odůvodnění na diskuzní stránce, kde vkladatel předkládá argumenty zpochybňující NPOV, prosím tedy o přidání odůvodnění jinak šablonu odstraním jako neodůvodněnou. --Elm 3. 4. 2011, 21:49 (UTC)

Odstavec Windows_Server_2008#Vlastnosti je tak NPOV, že to snad není nutné ani dokládat. Na vaši výzvu však doplněno. --Milan Keršláger 4. 4. 2011, 08:21 (UTC)

Strukturální dvojsmysl

Děkuji Vám za chytrou úpravu mého článku Strukturální dvojsmysl. Věděl jsem, že se tam začaly generovat ty automatické nadpisy sekcí a že jsou moc dole, ale nenapadlo mě to takto jednoduše řešit. Ještě jsem vyměnil v celém článku uvozovky z anglických na české. Myslíte, že lze už odstranit tu výzvu k úpravám? Byl to můj první článek na Wikipedii a už doznal značných změn... Chomsky 19. 5. 2011, 14:29 (UTC)

Možná by to ještě chtělo učesat (i po mých dalších úpravách), ale myslím, že to je už dostatečně dobré. --Milan Keršláger 19. 5. 2011, 16:33 (UTC)

Omlouvám se za ty nedostatky a děkuji. Neusiloval jsem tenkrát o perfekcionismus; měl jsem potíže s prameny - Wikipedie byla jednak už dále a rovněž jsem odkazoval na jednu téměř nedostupnou knihu a tento odkaz jsem pak dodatečně odstraňoval čerpáním přímo z Aristotela a tím jsem opět do článku neorganicky zasahoval. Prodělalo to už mnoho změn a prospěl tomu svěží, nezaujatý pohled. Ještě jednou děkuje Chomsky 19. 5. 2011, 17:28 (UTC)

Nemusíte se omlouvat, neočekává se zde perfekcionismus. Šablony slouží jen proto, aby upozornily další potenciální přispěvatele. --Milan Keršláger 19. 5. 2011, 18:13 (UTC)

DirectX

Ahoj, všimnul jsem si, že jsi přidal potřebuje zdroje do daného článku (chápu, že svůj důvod to má) a dostal jsem v hlavě otázku, jestli stačí napsat datum vydání (pokud bude blízko vydání DX10, což budu muset zjistit, potom bych v tom neviděl problém, ale pak je otázka jestli odkazy na článek nestačí, pokud tam už refenence/zdroj bude). --Paxan 16. 8. 2011, 21:43 (UTC)

Díval jsem se na EN wiki a tam jsou jiné informace. Možná je to pravda, ale já se v tom neorientuji. V každém případě je to konkrétní tvrzení, které by mělo být doloženo. --Milan Keršláger 17. 8. 2011, 00:17 (UTC)

Na EN verzi jsem nenašel na nic o hrách, přesto, až dodělám článek AMD, tak se pokusím na to podívat. Protože sám vím, že Crysis byla buďto úplně první nebo jedna z prvních co podporovala DX10, přesto chápu, že ty nevíš a udělal jsi to, pro lepší wiki. Přeji hezký den a hodně štěstí. --Paxan 17. 8. 2011, 05:49 (UTC)

Na EN jsem se díval do en:List of games with DirectX 10 support. --Milan Keršláger 17. 8. 2011, 11:17 (UTC)

To je pak jiná, přesto bych rovnou pak předělal článek trochu, takže to nyní nechám být, abych nedělal něco 2x a zbytečně. --Paxan 17. 8. 2011, 12:09 (UTC)

Unární soustava

Naučte se číst. Záporné řády není totéž co záporná čísla. Váš komentář k revertu o záporných číslech je mimo mísu. Poziční soustavy jsou poziční proto, že pozicí udávají řád. Unární soustava si neporadí se zlomkovými čísly (abyste pochopil, co jsou záporné řády), ba co víc: u unární soustavy jsou řády degenerovány na jediný - jedničkový (ať si tuto jedničku mocníte libovolnou přirozenou mocninou. Na "pozici" symbolu pro jedničku nezáleží. Je to analogie římských čísel pouze se symbolem I. Jak jsem napsal do diskuse wikipedisty DaBler, lze ji považovat za soustavu bijektivní se základem 1 (protože má jen jeden číselný symbol), ale poziční či POLYadická soustava to není. Ty mají smysl pro bázi r>=2.

Kvůli pravidlu 3 revertů se již stránky nebudu všímat, naštěstí nejsem pod výslednou podobou podepsán. Petr Karel 5. 10. 2011, 08:48 (UTC)

Všechny zdroje, které jsem našel, řadí unární soustavu mezi poziční nebo mezi speciální poziční soustavy. Dodejte kvalitní zdroj, pak bude vaše změna oprávněná. --Milan Keršláger 5. 10. 2011, 08:57 (UTC)

Pevný disk

Ahoj kolego, všimnul jsem si tvého shrnutí Mělo by se to dále opravit, jak jsi to přesně myslel? Článek má hrubé nedostatky nebo jde jenom o fasádu? --Paxan 31. 10. 2011, 17:09 (UTC)

Neprobíral jsem se celým článkem, ale mínil jsem tím stylistické a další drobné nedostatky. Doplním šablonu. --Milan Keršláger 31. 10. 2011, 18:20 (UTC)

Dík za odpověď. --Paxan 31. 10. 2011, 18:48 (UTC)

Pozvánka na sraz wikipedistů

Pozvánka na setkání wikipedistů

1. liberecký sraz se uskuteční
ve čtvrtek 24. listopadu 2011 od 17.30 hodin v (konkrétní místo bude upřesněno)
Všichni jsou srdečně zváni!

Pokud máte zájem, tak se zapište a stránku pro případné změny sledujte.

--Juandev 2. 11. 2011, 07:01 (UTC)

Dík

Dík za link fixy. Vím je to blbost, ale pro mě to zrovna dost znamená, když dělám na tom hlavně sám ;-). --Paxan 2. 12. 2011, 19:24 (UTC)

Rádo se stalo :-D --Milan Keršláger 2. 12. 2011, 21:37 (UTC)

Žádost o report

Dobrý den. Mohl bych Vás poprosit o krátký report z projektu Informatika do kapsy? Napište nám to prosím i pokud to nepovažujete za úspešný projekt. Děkuji.--Juandev 12. 12. 2011, 20:16 (UTC)

WikiProjekt Všeobecné znalosti

Dobrý den, na Wikipedii vznikl WikiProjekt Všeobecné znalosti, který si dal za cíl alespoň základní pokrytí středoškolského učiva články Wikipedie. Neměl byste jako učitel na střední škole zájem se zúčastnit? Nebo nás alespoň odkázat na vhodné publikace obsahující seznamy témat (např. pro informační a výpočetní techniku)? --16. 3. 2012, 10:21 (UTC), Utar (diskuse)

Interpret příkazů

Ahoj Milane. Při prodírání houštím o interpretovaných jazycích ve Wikipedii (pěkný je třeba Shell skript) jsem se dostal na tento odkaz, který jsem přesměroval na příhodnější článek. Jak se jinak daří? Zdraví Petr Kolář. Kolarp (diskuse) 29. 6. 2012, 08:14 (UTC)

IA-32

Dobrý den, prosím Vás o doplnění reference "winautopae" v hesle IA-32. Děkuji. --Jvs 19. 9. 2014, 17:50 (UTC)

Doplněno. Děkuji za upozornění. --Milan Keršláger (diskuse) 19. 9. 2014, 19:03 (UTC)

Díky za editaci Centrální procesorová jednotka

Vážený pane,

velice děkuji za Vaši editaci článků okolo Centrální procesorová jednotka a Procesor. Je to skvěle napsané, jsou tam jasné myšlenky a formulace.

S pozdravem --Omikrofan (diskuse) 15. 6. 2015, 16:39 (CEST)

Pochvala vždycky potěší. Děkuji :-) --Milan Keršláger (diskuse) 17. 6. 2015, 08:02 (CEST)

Díky za editaci Raspberry Pi

Vážený pane,

děkuji Vám za editaci zejména Raspberry Pi, a i dalších, kterému jste dal podobu a systém, jakou jsem mu chtěl dát já, ale bohužel jsem nenašel sílu.

Přeji Vám hezký den.

S pozdravem, Omikrofan (diskuse) 26. 12. 2015, 15:35 (CET).

Cache

Dobrý den, vážený kolego, všiml jsem si Vaší editace článku Cache. Domnívám se, že zdůrazňování rozdílu mezi "vyrovnávací pamětí" a cache pamětí není úplně šťastně vyřešeno a článek i takto zůstává nekonzistetní. Jistě se shodneme, že je poměrně velký rozdíl mezi bufferem (strukturou, do které jedna komponenta zapíše a druhá z ní čte) a jakoukoli cache (data jsou naplněna a poté se s nimi potenciálně opakovaně pracuje). Na druhou stranu vyrovnávací paměť má za úkol vyrovnat rozdílné rychlosti dvou komponent, ať už ve funkci bufferu nebo cache. Což je nedobře vyřešeno v článku vyrovnávací paměť. To je pojetí, se kterým se setkávám nejčastěji. Souhlasíte se mnou? --Z.Johny (diskuse) 21. 6. 2016, 16:22 (CEST)

Začátek článku jsem přepsal, protože se v něm chybně uvádělo, že cache je vyrovnávací paměť (viz zde). Důvod, že jsem si toho všiml, bylo opakované výše uvedené tvrzení studentů u zkoušek (což je i důvod upozornění na rozdíl). Úvod by neměl být moc dlouhý, ale například hit a miss by mohly být až v dalším odstavci, stejně jako techničtější vysvětlení, které ještě postrádáte (že není to není in-order). --Milan Keršláger (diskuse) 21. 6. 2016, 16:34 (CEST)

On ten článek je stejně celý divný – je potřeba projít a opravit i zbytek. --Milan Keršláger (diskuse) 21. 6. 2016, 16:37 (CEST)

Zrovna to, jestli je cache vyrovnávací pamětí nebo ne, vidím trochu sporně. Rozhodně neplatí ekvivalence cache=vyrovnávací paměť... V angličtině je navíc jasné cache != buffer, ale české názvosloví je dosti posunuté a považoval bych cache za určitou implementaci vyrovnávací paměti (v tom širším slova smyslu). --Z.Johny (diskuse) 21. 6. 2016, 16:40 (CEST)

Windows 10

ahoj,

revertoval jsi mou poslední změnu v článku o Windows 10. asi bych tě měl upozornit na to, že stávající text je nesmysl, protože:

• domény windows - jak jsme se bavili v diskuzi u článku, jedná se o věc na úrovni funkčnosti Windows NT, tato funkcionalita není dávno podporována od systémů Windows Vista a novějších.
• active directory - toto je aktuálně podporované řešení.

pokud si instaluješ Windows 10 Pro, průvodce ti dá vybrat mezi lokální Active Directory, nebo Azure Active Directory. Text který je v současnosti v článku (jehož jsi autorem) je fakticky výběr mezi Active Directory a Active Directory (protože Windows 10 do funkční domény na úrovni Windows NT4 nepřipojíš). zde máš i popis s obrázkem. doufám tedy, že moje úprava ti již dává smysl a mohu ji provést. --MichalZobec (diskuse) 19. 1. 2017, 21:35 (CET)

To bohužel není pravda, jak jsem již psal zde: Diskuse:Active Directory. To že vám něco nenabídne průvodce, ještě neznamená, že to nefunguje. Viz zde. --Milan Keršláger (diskuse) 19. 1. 2017, 22:12 (CET)

díky za informaci, no v MS světě se jedná o nepodporovaný protokol, tím bych to uzavřel. co je na Linuxu mě osobně nezajímá (linux nepoužívám jako desktop OS).

nicméně moje úprava byla správná, nebylo třeba ji tak radikálně upravovat revertem, stačilo doplnit z tvého pohledu správně opět Windows Doména jako další formu autentizaci.

navrhuji tedy to, že provedu revert tvého revertu a přidám tam třetí protokol pro autentizaci, tedy Windows Doménu.

to co jsem navrhl si myslím, že je průchodné ne? konkrétně uvedu tyto tři služby: Active Directory, Azure Active Directory a Windows Doménu.

bavme se prosím o tom tady, protože já si odpověď v diskuzi o AD nečetl, četl jsem jen tu u Windows Domény.

díky za spolupráci.

--MichalZobec (diskuse) 19. 1. 2017, 23:58 (CET)

Klasická doména je normálně podporovaná vlastnost. Proti serveru s klasickou doménou se dá normálně autentizovat, dají se připojovat disky, dá se do ní vstoupit, jen se nejde přihlásit do domény. Kdyby to nebylo podporováno, pak by nešly připojit disky ze žádné z těch síťových disků (NAS), co se všude prodávají, a které používají klasickou doménu a její PDC na autentizaci a sdílení disků i tiskáren. Odkaz do Samby (Samba není Linux!) jsem uvedl proto, že je nelepší možné místo o technických informacích ohledně síťové komunikace Windows – tj. např. u Samby se dozvíte, jestli Microsoftem (vynuceně) zveřejněná dokumentace SMB protokolu je vůbec správně nebo co chybí. Pište prosím do encyklopedie nezaujaté a faktické informace, nikoliv co byste si vy nebo někdo jiný přál vidět (váš vyhraněný postoj vůči Linuxu prozrazuje, že zaujatý jste a nemíníte si učinit ani širší a nezávislý pohled, což není dobře). Když už někam něco píšete, měl byste tady reakce sledovat, aby vaše příspěvky nevypadaly neinformovaně. Revert slouží k uvedení článku do původního stavu kvůli nesprávné, nevhodné editaci nebo vandalismu. Zde to tedy byla nesprávná editace a důvod jsem uvedl ve shrnutí („neodstraňujte relevantní informace“) a vaši dodanou informaci jsem tam ponechal (zde). Reverty slouží i k tomu, aby si dotčený uživatel uvědomil, že je něco špatně. Na revertech také není nic špatného, neberte si to osobně (vše co zde napíšete přestává být odesláním vaším majetkem, neexistuje nic jako „vaše část stránky“, je to kolektivní dílo). Nyní je z vaší strany revert nevhodný, protože moje editace nezpůsobila vadu. Stránku můžete samozřejmě dále normálně upravovat. --Milan Keršláger (diskuse) 20. 1. 2017, 00:36 (CET)

hmm,

1) asi bylo včera moc pozdě, protože zjišťuju, že jsem si toho nevšiml mnohem víc a moje diskuze ze včerejší noci byla v podstatě zbytečná :)

2) upřímně, za svou praxi na wiki, jsem se s revertem tohoto typu setkal vzácně (že jsi revertem vrátil zpět jen chybějící informaci a nikoli celou mou editaci), takže jsem si přečetl info o revertu a hodlal diskutovat a moc pozorný jsem tedy nebyl. za to se upřímně omlouvám, pokusím se dát si na to pro příště pozor.

3) sice jsem nepozorný, ale ty jsi se ani nekoukal kdo jsem, nebo jak jsem dlouho na wiki, protože jinak bys vynechal poznámky typu "vaše část stránky", "kolektivní dílo", apod. opravdu jsem si vědom o čem je wikipedie.

4) taktéž bych doporučil "ubrat plynu" u tvého názoru, že nemám rád linux. linux je fajn operační systém, všechny moje stránky běží na linuxu (na wordpressu). nicméně co se správy desktop a server OS v praxi spravuji sítě a musím se chovat tak jak poskytuje podporu Microsoft. z pohledu Microsoftu a jeho dostupných nástrojů je Windows Doména mrtvý produkt/technologie. Ohledně NAS netuším jak to myslíš, NAS buď pracují ve workgroupě a nebo podporují integraci s AD (sám mám takovou doma). Samozřejmě NAS jsou založeny na Linuxu, takže je to docela možné, ale jak jsi asi pochopil, neprovozuji NAS s vlastní verzí Linuxu. tato diskuze se však už pohybuje směrem mimo téma wikipedie. moje názory nejsou možná kompatibilní s tvými (ohledně linuxu), ale já proto mám své důvody, které vysvětlím klidně jiným komunikačním kanálem. to že mám takové názory, neznamená že mám negativní postoj k linuxu, jen mne prostě linux na desktopu nezajímá, linux je dle mého názoru zajímavý zejména v roli web serveru.

5) co se týče psaní na wiki, můj postoj není zaujatý, jen tím, že neznám všechny možnosti související s linuxem a protokolem samba mám v tomto prostě omezené znalosti. tak jako ty nemáš dokonalé znalosti v produktech microsoftu, ale z toho důvodu tě nehodlám pranýřovat. každý se prostě zajímáme o různé technologie, ve výsledku to bude užitečné pro čtenáře wikipedie a oba se případně naučíme něco nového :)

hezký den :)

--MichalZobec (diskuse) 20. 1. 2017, 10:06 (CET)

Odmítl jste můj odkaz, který potvrzoval moje tvrzení se slovy „co je na Linuxu mě osobně nezajímá“. Korektní technická diskuze nemůže ignorovat fakta ani v případě, že vás daný obor nezajímá. Na NAS zařízeních běží Samba v režimu security = user, což je společné pro vaše označení "workgroup" i pro režim PDC (tj. role primárního řadiče klasické domény Windows), tj. není mezi tím rozdíl (vy si myslíte opak) – dříve byl i režim share, kde se ignoruje uživatelské jméno (resp. se všichni uživatelé mapují na jednoho), ale stejně je to pořád stejná funkce/protokol. Proto nelze tuto podporu z Windows (zatím) odstranit, a proto tam také stále je (i když byla odstraněna možnost použít komunikační protokol SMB2, resp. možnost se přes něj přihlásit do klasické domény). O svých nedostatcích o Windows budu uvažovat, avšak na rozdíl od vás se věnuji oběma systémům (jak se zde na Wikipedii můžete přesvědčit). K mé lítosti jste však neuvedl jediný argument, který by můj omyl vysvětloval. Spíše vyvracím vaše omyly. Chápu že si snažíte zachovat tvář, ale to je přesně to, co je zbytečné (nebyl to „váš text“, byla to prostě chybná editace). --Milan Keršláger (diskuse) 20. 1. 2017, 10:41 (CET)

prosím tykejme si, jsme na internetu, není snad třeba řešit formality. já jsem neodmítl tvůj odkaz, já si ho se zájmem a překvapením přečetl. můj postoj je takový, že z mého pohledu je pro linux, zvláště desktopové prostředí omezené množství aplikaci, důležitých pro business (a v rozumné, použitelné podobě). ano linuxu se nevěnuji tolik, jak bych třeba mohl, ale pro mě nemá smysl v tomto směru řešit, z mého pohledu je prostě Microsoft platforma praktičtější a efektivnější (třeba i z pohledu správy sítě).

Já si nepotřebuji zachovat tvář, já dovedu připustit, že jsem udělal chybu, včera v noci dokonce několik chyb. bohužel stále si o mě myslíš něco co nejsem. v některých věcech se zde nechci vyjadřovat už z toho důvodu, že wikipedie neslouží k diskuzi, snažím se moje důvody omezit na minimum.

co se týče znalostí, připadne mi, že se víc soustředíš na provoz sítě s pomocí linuxových serverů, tedy méně znáš výhody Windows Server, Active Directory a Group Policy a jejich výhod pro správu velkých sítí, ale je to jen můj dojem. to píšu jako odpověď na tvou poznámku "K mé lítosti jste však neuvedl jediný argument, který by můj omyl vysvětloval". ale je to jen můj dojem, mohu se mýlit.

další diskuze by se podle mne zvrhávala už do soukromé diskuze, která nesouvisí s wikipedií.

přátelská rada: moc prosím o to, abys preventivně každého nepoučoval o tom, aby nepoužíval propagační informace od MS. za první pokud to dotyčný neudělal, je to zbytečné a za druhé to zavání osobním útokem. pokud totiž k tomu nemáš konkrétní důvod, připadne mi, že si nemyslíš nic hezkého o inteligenci a kvalitách dotyčného, kterého takto preventivně poučuješ.

--MichalZobec (diskuse) 20. 1. 2017, 12:00 (CET)

Osobní útoky tu bohužel jen prší z vaší strany. Od hodnocení mé odbornosti (jen na základě „dojmů“) přes odmítnutí argumentů „protože to je Linux“, i když to Linux není (Samba nemá s Linuxem nic společného a běží na mnoha platformách včetně Mac OS X), až po vnucování tykání.

Co se týká Azure Active Directory, budete obtížné napsat něco bez NPOV, protože o tom jsou jen propagační materiály, v EN Wikipedii to není a v na různých „blogách“ jsou zase jen převzaté citace z PR materiálů a prezentací MS. Takže bude obtížné doložit text zdroji. Proto jsem na to upozornil, nikoliv proto, že bych vám explicitně vyčítal zaujatost pouze pro Microsoft. Svůj zaujatý pohled (bez nadhledu do jiných systémů) jste zde prezentoval sám (opakovaně). --Milan Keršláger (diskuse) 22. 1. 2017, 20:06 (CET)

co se týče tykání, na vašem profilu nikde nemáte uvedeno, pokud vám tykání tolik vadí, doporučuji uvést si to do profilu. já osobně si na tom tolik nezakládám, jsme komunita, tedy kolegové, ale respektuji to. tvrdit že vnucování tykání je osobní útok mi připadne z vaší strany malicherné. každopádně pokud vás to potěší, omlouvám se za tykání a jeho návrh.

znám jiné systémy, s linuxem pracuji, pro určité účely, například správu sítě se stanicemi s Windows je podle mne daleko vhodnější a praktičtější ji spravovat na základě Windows Server systémů. ano možná se mohlo něco od té doby změnit, ale vzhledem k tomu, že tyto scénáře jsou minoritní, nepřipadne mi moc důvod se tím vážněji zabývat. To je můj postoj k Linuxu. Nestydím se za něj. Vy rozumíte skvěle Linuxu, já rozumím skvěle Windows, tím se můžeme skvěle doplňovat, nemyslíte? ;)

--MichalZobec (diskuse) 27. 1. 2017, 01:58 (CET)

Napadl jste mne osobním útokem (že nerozumím Windows, bez faktického podkladu, jen na základě vašeho pocitu), zároveň jste mi tykal a ve svých odborných tvrzeních se mýlil. Nevidím v tom ani zdvořilost ani vhodnost. Též není vhodné, abyste si chválil vlastní peří. Stejně tak se mi prosím nevnucujte s doplňováním mých znalostí, děkuji. BTW: Nepřispívám výhradně do Linuxu, už jsem vám to psal (a historie mých editací mluví za vše). --Milan Keršláger (diskuse) 27. 1. 2017, 22:50 (CET)

Build

Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Build. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, aby splňoval základní požadavky na vzhled a styl článků. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 18:36 (CET)

Nejde ani o článek, ani o přesměrování, ani o rozcestník ⇒ nejsou splněny požadavky na encyklopedické heslo. Děkuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 18:36 (CET)

Mohu vědět, proč to není rozcestník? Asi máte pocit, že nikdy nevzniknou další stránky (např. konference Build je dost velká). Já takový pocit nemám a byl bych rád, kdyby takový článek někdo vytvořil. Proto jsem k němu rozcestníkem pobídl. --Milan Keršláger (diskuse) 13. 3. 2017, 19:52 (CET)

Dialog výběru souboru

Ahoj Milane. Možná by pro Dialog výběru souboru bylo lepší jméno Výběr souboru (GUI), ale nech tomu čas, třeba časem někdo přijde na něco lepšího. Kolarp (diskuse) 9. 12. 2017, 09:54 (CET)

Ahoj, návrh by bylo lepší napsat do Diskuse:Dialog výběru souboru. Zapadlo by to do předchozí změny ostatních widget GUI článků. Milan Keršláger (diskuse) 9. 12. 2017, 19:09 (CET)

Pivovar Falkenštejn

Dobrý den. Článek Pivovar Falkenštejn určitě vytvoříte, že ano? Jinak by totiž ta přesměrování nedávala asi úplně smysl. --Valdemar (diskuse) 29. 4. 2018, 11:49 (CEST)

Vytvořeno: Pivovar Falkenštejn. Milan Keršláger (diskuse) 29. 4. 2018, 12:00 (CEST)

Děkuji, --Valdemar (diskuse) 29. 4. 2018, 18:08 (CEST)

Zlomený meč

Zdravím. Podle mne do kategorie román patří, podle Vás ne. Řešme to, až pokud se kategorie zachová. Pak můžeme o tomto problému vyvolat diskuzi. Ale chci Vás upozornit, že konec románu se odehrává v Římě. --Chalupa (diskuse) 6. 5. 2018, 10:26 (CEST)

Diskuzi jsem otevřel. --Chalupa (diskuse) 6. 5. 2018, 11:05 (CEST)

Porušil jste Wikipedie:Pravidlo tří revertů. Navíc podle vaší teorie by se tato kategorie musela přidat k libovolné knize/události z doby 8. století př. n. l. až do r. 476 n. l., což je absurdní. Milan Keršláger (diskuse) 7. 5. 2018, 07:21 (CEST)

Neustále pomíjíte fakt, že konec románu se odehrává v Říme. A dále, že v něm vystupují Římané. --Chalupa (diskuse) 7. 5. 2018, 19:31 (CEST)

Falešný revert

Beru zpět poděkování za tento údajný revert, kde se úplně změnil ref, což zcela mění situaci.@OJJ: Zdraví, —Mykhal (diskuse) 18. 5. 2018, 13:41 (CEST)

Je nefér revertovat úpravu s podstatnými informacemi jen kvůli (možná nevhodné) citaci. Ok, příště to udělám na dvakrát. Milan Keršláger (diskuse) 18. 5. 2018, 13:49 (CEST)

Weberberg

refaktorizováno (osobní útok)

Nerozumím vašemu obvinění a osobní útoky sem nepatří. Podle zdroje, který jsem uvedl (CUZK), se vrchol jmenuje jinak. Wikipedie zde není k tomu, aby něco opravovala, ale aby správně popsala stávající stav. Mimochodem - zmatečných označení, ke kterým došlo před 60 lety po odsunu, je jen ve Šluknovském výběžku stovky (stále zde mám trvalé bydliště). Chcete je všechny předělávat, i když je to již těch 60 let zažité? Milan Keršláger (diskuse) 22. 7. 2019, 20:10 (CEST)

Já se Vám rozhodně omlouvat nebudu, protože si myslím, že jste nechal přejmenovat vrchol i na mapách.cz, viz diskuze u článku Weberberg. Všechny zdroje kromě map cuzk uvádí Weberberg, i turistické průvodce za totality, na mapě KČT. Ale nejste sám, komu v Čechách vadí německé názvy, a bylo to mnohem horší. A na přejmenovámí ve výběžku máte ještě Rumburk a Varnsdorf (i když toto není ve moci), to druhé město má hezký lužickosrbský název. S pozdravem. Mirek256 1. 8. 2019, 06:45 (CEST)

Chápu. Osočovat bez důkazů je tak snadné. Ignorovat nepohodlné zdroje je ještě snazší, natož nepohodlnou historii. Milan Keršláger (diskuse) 8. 3. 2020, 19:35 (CET)

Wikipedie:Diskuse o smazání/Sturz (šlechtický rod)

Vzhledem k tomu, že za to byl zápočet. OJJ, Diskuse 10. 12. 2018, 18:29 (CET)

Odpověď zapsána do poznámky Wikipedie:Diskuse o smazání/Sturz (šlechtický rod). Milan Keršláger (diskuse) 10. 12. 2018, 18:51 (CET)

Nedá se ho ještě nějak sehnat? OJJ, Diskuse 10. 12. 2018, 19:05 (CET)

Podle fotky jsem ho našel na FB a poslal mu vzkaz. Uvidíme. Milan Keršláger (diskuse) 10. 12. 2018, 19:26 (CET)

Pak dejte vědět, díky. --OJJ, Diskuse 11. 12. 2018, 07:44 (CET)

Odpověděl mi, že se na to podívá. Povahou je však vzdušné znamení :-) Milan Keršláger (diskuse) 11. 12. 2018, 08:05 (CET)

Dík moc, mohl byste mi poslat ještě link na FB? --OJJ, Diskuse 11. 12. 2018, 08:18 (CET)

Elektrický stroj

Dobrý den, děkuji vám za doplňování článků v oboru elektřina. Všiml jsem si že jste do článku Elektrický stroj vložil odkaz na Commons. Bohužel taková kategorie na Commons ještě neexistuje. Budete ji zakládat? Na Commons odkazujeme jen , když je na Wikidatech vyplněna patřičná položka vedoucí na Commons. Děkuji za odpověď. --Podroužek (diskuse) 8. 3. 2020, 19:27 (CET)

Díky za upozornění. Wikipedie:Editujte s odvahou. Milan Keršláger (diskuse) 8. 3. 2020, 19:39 (CET)

elekteromotor versus elektrický stroj

Vážený pane, v upraveném textu se snažím důsledněji rozlišovat mezi motorem a strojem. Motor - elektomotor je jen jedna možnost provozu elektrického stroje. Elektrický stroj většinou může pracovat v režimu brzda, motor, generátor. Některé stroje mohou mezi režimy samočinně přecházet bez vnějšího zásahu. Některé stroje potřebují pro přechod vnější zásah. Některé stroje mohou pracovat jen v jednom režimu.DYDASO (diskuse) 8. 3. 2020, 21:13 (CET)

Na vaší diskuzní stránce jsem se vám pokusil vysvětit, že by článek Elektromotor měla být primárně o elektromotoru a že zmínka o tom, že elektromotor je elektrický stroj, je hned čtvrté slovo článku (a není ho nutné neustále připomínat). Děkuji. Milan Keršláger (diskuse) 8. 3. 2020, 21:49 (CET)

Elektrický stroj

V tom případě je nutno směřovat odkazy na elektrický stroj, ze kterého se zájemce dostane na příslušnou stránku motoru, dynama, generátoru, ...

refaktorizováno (osobní útok) Elektrický náboj (proud) ve vinutí cívky vyvolá v okolí vodiče elektrické pole. Toto elektrické pole má vliv především na izolaci vodičů. Potud soulas. Ale protékající proud vodičem cívky (indukčnosti) vyvolá v magnetickém obvodu především magnetický tok. Pokud někde narazíte na stránkách na tento nedostatek, opravte je prosím. Nestíhám. DYDASO (diskuse) 8. 3. 2020, 22:09 (CET)

Chybu (magnetické pole -> elektromagnetické pole) stačí opravit, není potřeba osobní útok. Děkuji.

Vůbec nechápu vaší poznámku (článek Elektromotor jsem už předělal, jak navrhujete). Článek o elektromotoru by měl být o elektromotoru. Pokračujte příště prosím v předchozím vlákně, aby v tom byl přehled. Děkuji. BTW: Většina byly přesuny, vaši pomoc samozřejmě vítám. Milan Keršláger (diskuse) 8. 3. 2020, 22:18 (CET)

Wikipedie není učebnice, nýbrž soustava samostatných článků, které se věnují podrobně jednotlivým heslům, nevěnují se širokým problémům na jednom místě. Viz viz vysvětlení v Diskuse:Elektromotor#Sloučení.

Wikipedie:Předpokládejte dobrou vůli, Wikipedie:Žádné osobní útoky, děkuji. Milan Keršláger (diskuse) 9. 3. 2020, 07:52 (CET)

Vážený pane, význam toho, že jsem použil slovo stroj dynamo/generátor, motor, brzda místo jednotného motor je tento: Použití označení elektrický rotační stroj (zkráceně stroj) může pracovat vždy v některém stavu dynamo/generátor, motor, brzda. Toto platí například pro stroje: komutátorový s cizím buzením, ... asynchronní, synchronní a další. Některé mohou pracovat, nebo jsou použitelné jen v určitém pracovním modu. Například repulzní, 1f se stíněnými póly,... Pokud máte dostatek času můžete z mé varianty článku vytvořit dva až tři články jen tím, že v prvním případě nahradíte slovo stroj slovem motor, ve druhém slovem dynamo/generátor a ve třetím slovem brzda. Současně je nutno vyřadit text, který se netýká dané varianty. DYDASO (diskuse) 13. 3. 2020, 10:32 (CET)

@DYDASO: Stále platí Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. Vaše označení nemá oporu v mně známé odborné literatuře. Milan Keršláger (diskuse) 16. 5. 2020, 09:44 (CEST)

Vážený pane ohražuji se proti Vašemu osobnímu útoku. Pokud nemáte ve své knihovně potřebnou literaturu není to moje vina. Pokud jsem uvedl některá fakta, tak jsem znalosti získal z vysokoškolských skript a přenášek, odborné literatury, praxe a dalších zdrojů. Pokud Wikipedie zakazuje použití vlastního výzkumu, tak by se měla sama zrušit. DYDASO (diskuse) 17. 5. 2020, 21:46 (CEST)

@DYDASO: Osobní útok by byl, kdybych hodnotil vaši osobu (vzdělání, povahu). To jste bohužel dělal vy, nikoliv já.

Dobře tedy, doložíme. Tvrdil jsem, že slovo stroje se používá pouze v úvodních (nadřazených, obecných) kapitolách, které zahrnují více zařízení. Dále se v názvech kapitol a textu už používají konkrétní pojmy (alternátor, motor apod). To je stejné, jako se na stránce Vlk obecný použije pojem savec pouze na začátku a dále už nikoliv (tj. nebude kapitola Výskyt savce, nýbrž Výskyt vlka). Je to obvyklý způsob konstrukce odborného textu. Wikipedie se skládá z článků. Některé jsou obecné (např. Elektromotor), jiné konkrétní (např. Synchronní motor). Má smysl na úvod článku uvést, že je to stroj, ale nemá smysl to už dále uvádět všude v textu, protože je to zřejmé (obecná vlastnost by měla být podrobně rozebrána v zastřešujícím článku nebo nikde, pokud to v encyklopedii nemá význam - např. nemá smysl tvořit článek zastřešující stejnosměrný stroj, když existuje Dynamo a Stejnosměrný motor). Pojem stroj je použit pouze v případě, že je odkazováno na vlastnost obecnou (např. společným prvkem stejnosměrných strojů je...). Takto postupují například níže uvedené odborné knihy (kapitoly byly vybrány náhodně jako ukázka výše zmíněných tvrzení). Jako argument nelze použít přednášky a zřejmě ani skripta, protože na malém prostoru (např. 1 slide) koncentrují několik samostatných článků Wikipedie a sledují jiné cíle, než detailní článek v odborné knize (nebo ve Wikipedii), například přesahy (ve Wikipedii není přípustné vytvářet přesahující články zabývající se různými příbuznými tématy, článek se vždy zabývá jen jedním heslem - např. v článku Malware nebudou jednotlivé typy rozebírány, ale bude odkaz např. na Trojský kůň (program) nebo Ransomware). Samozřejmě nemá význam vytvářet článek elektrická brzda jako kopii článku o elektrický motor (v článku brzda jen vysvětlíte princip, případně vytvoříte kapitolu u motoru - nemá ovšem smysl počítat s významem brzdy v celém textu). Slíbené citace:

• PAVELKA, Jiří. Synchronní stroje. 1. vyd. Praha: SNTL, 1965. 82 s. Kapitola Konstrukce synchronního alternátoru, s. 9-16. 
• ŠTĚPINA, Jaroslav. Jednofázové indukční motory. 1. vyd. Praha: SNTL, 1957. 200 s. Kapitola Jednofázový motor bez pomocného vinutí, s. 35-39. 
• BASTIAN, Peter. Praktická elektronika. 2. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2006. 304 s. Kapitola Trojfázové asynchronní motory, s. 260-268. 
• POLIAK, František. Elektrické pohony I.. 1. vyd. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo technickej literatúry 548 s. Kapitola Jednosměrné motory, s. 42-63. 
• SUCHÁNEK, Vladimír. Silnoproudá elektrotechnika v automatizaci. 3. vyd. Praha: SNTL, ALFA, 1982. 336 s. Kapitola Turboalternátory, Turbomotory, s. 189-202. 
• PETROV, G.N. Elektrické stroje 2. 2. vyd. Praha: Academia, 1982. 732 s. Kapitola Jednofázové asynchronní motory, s. 296-317. 
• TKOTZ, Klaus. Příručka pro elektrotechnika. 2. vyd. Praha: Europa-Sobotáles cz, 2006. 624 s. ISBN 80-86706-13-3. Kapitola Motory a generátory, s. 425-464. 

Na základě výše uvedených zdrojů vás proto znovu žádám, abyste do konkrétních článků nedával do nadpisů a textu pojem stroj a zachoval úzus odborné literatury, kde se pojem stroj používá pouze v zastřešujícím textu (na Wikipedii např. článek Elektrický stroj) nebo při výslovném odkazu na obecnou skupinu elektrických strojů. Naopak se v textu o konkrétním motoru, alternátoru, apod. důsledně používá pouze slovo motor, alternátor, generátor (a nikoliv obecné stroj). Děkuji. Milan Keršláger (diskuse) 26. 5. 2020, 21:17 (CEST)

Žiro

Milo, mám problém s Tvými úpravami na stránce Žiro v sekci Clearing, konkrétně s tímto:

1. uvádíš, že clearing do r. 2020 probíhal dvakrát denně, ráno běžný a odpoledne prioritní. To není a za posledních nejméně deset let nebyla pravda, clearing je v době provozu vypořádávacího střediska ČNB kontinuální. Z čeho jsi vycházel?
2. implementaci "okamžitých plateb" označuješ za nucenou. Z čeho to plyne? Okamžité platby jsou projektem českých bank, který sice spravuje ČNB, ale jen z toho důvodu, že jiné vypořádávací středisko v ČR není a zakládat ad hoc nové by nutně bylo nákladnější. Dovedeš to něčím podepřít?

Dík (a dík i za Tvoje úpravy) Probubbly (diskuse) 9. 5. 2020, 00:05 (CEST)

@Probubbly: České banky byly k okamžitým platbám donuceny termínem EU, viz zde (v zahraničí banky nečekaly na konec termínu). Běžný klient byl před tím odbavován 2x denně, přičemž odpolední expresní platba byla za tučný poplatek. Jedna věc je realita v bankách, druhá věc jsou/byly možnosti clearingu. Informace lze doplnit, ale nenatírejte to na růžovo, díky. Milan Keršláger (diskuse) 16. 5. 2020, 09:42 (CEST)

@Milan Keršláger: Článek, na který odkazuješ, neobsahuje nic v tom smyslu, že by existoval "termín EU" - okamžité platby slouží k vyrovnávání vnitrostátních pohledávek v korunách, Unii je po tom buřt. Systém pro okamžité platby v eurech existuje taky, ale je legislativně i technicky samostatný (viz třeba stránky ECB).

Netvrdím, že některé banky clearing třeba i donedávna neprováděly dvakrát denně, jak uvádíš, za dobu, co se tomuhle věnuju já (tj. posledních cca 10 let) to ale rozhodně nebyl odvětvový standard - clearing byl alespoň některými bankami v rámci obchodního dne prováděn kontinuálně. Probubbly (diskuse) 9. 6. 2020, 10:03 (CEST)

Vzdělávání v Česku

Wikikytička

Dobrý den. Udělal jste mi obrovskou radost přepracováním článku Vzdělávání v Česku a jeho sloučením s článkem Školství v České republice. Uděluji Vám za tento dlouho potřebný počin wikikytičku. --YjM 

Za udělení řádu Wikikytičky děkuji (via YjM). Škoda, že nemáte Řád myšího kožíšku :-) Milan Keršláger (diskuse) 28. 9. 2020, 16:01 (CEST)

Dobrý večer. Pravda, ten zatím nemáme, ale co není, může být – jako vyznamenání za psaní článků o pohádkách by se to jistě ujalo ;-) --YjM | _d^p 28. 9. 2020, 22:15 (CEST)

We sent you an e-mail

Hello Milan Keršláger,

Really sorry for the inconvenience. This is a gentle note to request that you check your email. We sent you a message titled "The Community Insights survey is coming!". If you have questions, email surveys@wikimedia.org.

You can see my explanation here.

MediaWiki message delivery (diskuse) 25. 9. 2020, 20:47 (CEST)

windows xp servis pack 4

Dobrý den.

Díky za vaši úpravu, vypadá to tak lépe.

Mám ale dotaz: 1) jste si jistý, že jde u SP4 o porušování licenčních podmínek MS? Jasný odkaz na tuto skutečnost jsem hledal a nenašel, je to sice pravděpodobné, ale nedokázal jsem to ověřit. Vy tedy ano, nebo se to jen logicky domníváte? 2) Vadí něčemu vložení odkazů na SP4? Rád bych je tam vrátil, zvyšují myslím hodnotu hesla, navíc jde o referenci na daný pojem. 88.146.224.76 28. 9. 2020, 14:27 (CEST)

Dobrý den, za vaši úpravu článku Windows XP děkujeme. Redistribuce software je věc smluvní, redistribuce modifikovaného software (což tento projekt je) je ještě větší problém. Důvodem je péče o ochranné známky (tj. název Windows), která patří firmě Microsoft a její účel je ten, že nikdo jiný nemůže mít stejnojmenný produkt. Pokud by někdo ochrannou známku používal a firma nezasáhla, přijde o ochrannou známku v soudním jednání. Příslušné restrikce jsou součástí EULA. Konkrétní zákaz redistribuce pro samostatné opravné balíčky najdete zde v sekci Redistributing software, kde se píše: „For software downloads, unless expressly permitted in the accompanying License Terms or End-User License Agreement (EULA), Microsoft does not allow redistribution.“

Přímé odkazy na stažení něčeho jsou na Wikipedii pokládány za reklamu a spam. Odkazy na nelegální záležitosti pochopitelně také nejsou povoleny. Milan Keršláger (diskuse) 28. 9. 2020, 15:56 (CEST)

Díky za vaši trpělivost s nezkušeným přispěvatelem.

Rozumím, zákaz odkazu ke stahování je tedy daný, nelegálnost SP4 taky. Je tedy alespoň možné, přidat odkaz na domovskou stránku SP4, nebo odkaz na článek o SP4 v rámci referencí o něm, anebo je spíš na místě pokládat to za zakázané z důvodů výše zmíněných? --90.178.216.95 29. 9. 2020, 07:04 (CEST)

Přidat odkaz na článek je v pořádku. Wikipedie preferuje reference na sekundární zdroje (tj. ne na stránky autora, ale např. článek v nějakém elektronickém časopisu). Nedávejte odkaz přímo do textu, ale buď jako referenci nebo do sekce Externí odkazy na konci stránky. Díky. Milan Keršláger (diskuse) 29. 9. 2020, 18:22 (CEST)

Přesun na jednotné číslo názvu

Dobrý den,

Váš přesun RNA viry na RNA virus jste odůvodnil doporučením Wikipedie:Název_článku#Dávejte_přednost_jednotnému_číslu. Chci upozornit, že doporučení explicitně vyjmenovává výjimky a hned v první odrážce jsou „patřičné taxonomické kategorie“. V biologických článcích o taxonech vyšších než rod a jim podobných skupinách organismů se (nejen na české) wikipedii důsledně používá množné číslo; odpovídá to názvům taxonů v odborné i popularizační literatuře a vychází to i z přirozeného chápání taxonu jako množiny více druhů. (Bohužel výjimka v doporučení byla formulována nepřesně a tak jsem ji trochu poupravil výčtem dalších podobných skupin a omezením "vyšší než rod".)

RNA viry (mezinár. odborným názvem Riboviria) jsou jedním z takových vyšších taxonů (vizte např. Klasifikace virů) a proto byl přesun nevhodný. Prosím Vás, abyste se v dalších editacích zdržel přesunů, které by zásadu vyjádřenou první výjimkou nerespektovaly.

Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 5. 1. 2021, 09:06 (CET)

P.S.: Dokázal byste nějak jednoduše provést zpětný přesun a revert úpravy úvodu? Sám nejsem v technikáliích zkušený a musel bych ho dělat v mnoha krocích. Děkuji. Petr Karel (diskuse) 5. 1. 2021, 09:06 (CET)

Chtěl jsem se na ten přesun zeptat, ale pan Karel mne předběhl. Přesun fungoval na změny v textu asi revert? --Elektrolyt (diskuse) 5. 1. 2021, 09:52 (CET)

Máte pravdu, děkuji za upozornění i za opravu. Měl jsem nejprve napsat na diskuzní stránku. (Odpověď pro Petr Karel, Petr Karel). Milan Keršláger (diskuse) 5. 1. 2021, 18:59 (CET)

klec kotvy nakrátko má cívky

Vážený pane v editaci z 21. 12. 2020, 20:41 Milan Keršláger (diskuse | příspěvky) UVÁDÍTE: (Chybí zdroj - u kotvy nakrátko je klec se zkratovaným vinutím, ta nemá samostatné cívky (ani pólpáry); vinutí má pouze kroužková kotva, ale ta má většinou 3 vinutí zapojené do hvězdy, které se v provozu zkratují (přes rezistory kvůli rozběhu)) značka: editor wikitextu 2017

Vaše tvrzení si samo o sobě odporuje. Reklamujete chybějící zdroj. Já naopak reklamuji zdroj pro Vaše tvrzení, že kotva nakrátko netvoří cívky. Například tvrdíte "u kotvy nakrátko je klec se zkratovaným vinutím, ta nemá samostatné cívky (ani pólpáry)". Jestliže je klec zkratovaným vinutím tak proč hledáte samostatné cívky, když i u vinuté kotvy jsou vinutí vzájemně propojena. Chybí zdroj - vinutí má pouze kroužková kotva. Chybí zdroj - kroužková kotva většinou 3 vinutí zapojené do hvězdy. Kroužková kotva mívá 2 nebo 3 vinutí zapojené na tři kroužky - zapojení V, D nebo Y. Chybí zdroj - kroužková kotva vinutí se v provozu zkratují (přes rezistory kvůli rozběhu). Vinutí rotoru bývá připojeno k rozběhovému odporníku (rezistory), který mívá trvale zapojený skluzový stupeň, rozběhové stupně a případně i brzdný stupeň. Odporník je možno zhotovit jako řízený maloztátový elektronický obvod. Odporník má za úkol omezit proudy odebírané motorem ze sítě, posunout moment zvratu do potřebné pracovní oblasti (např. zvětšení/omezení záběrového momentu, omezení proudu a momentu v brzdné oblasti skluz s~2). DYDASO (diskuse) 7. 1. 2021, 08:51 (CET)

„X je v informatice Y“

Dobrý den, předně bych vám chtěl poděkovat za množství článků zejména z oblasti informatiky, které jste zde už před drahnou dobou stvořil. Též mne zaujala vaše raná práce se studenty a jejich vedení k přispívání do Wikipedie. Každopádně jsem na vás narazil a oslovuji vás teď v souvislosti s formulací „X je v informatice Y“ nacházející se nyní v úvodu několika stovek wikipedických článků. Vypátral jsem, že je to zejména vaše práce, a chtěl bych se zeptat, co vás k tomu vedlo. Taková formulace mi totiž mnohdy přijde velmi strojená, možná ovlivněná anglickou Wikipedií, kde už se od toho ale myslím taky dnes upouští. Ještě kdysi dávno se na úvod článků ručně vkládala „navigační oborová lišta“, ale dnes už máme dole pod článkem kategorie. U jiných oborů se prakticky nikdy obor v úvodu takto explicitně nezmiňuje („Praha je v zeměpise hlavní město České republiky“) a i informatika už tak moc pronikla do všedního života, že jsem to třeba u článku Google Chrome OS právě odstranil, protože mi už přišla fakt divná věta „Google Chrome OS je v informatice operační systém společnosti Google“. Možná u některých techničtějších termínů by mi to dosud dávalo smysl, ale celkově toto vyjadřování dnes cítím spíš už jako překonané. Než ale případně něco začnu hromadněji měnit, zajímala by mne vaše tehdejší motivace a jak to vidíte dnes. S pozdravem Blahma (diskuse) 23. 9. 2021, 15:14 (CEST)

Jak jsem právě zmínil na diskuzní stránce wikipedisty @Mykhal, který se kvůli těmto úvodům nebojí mne osobně napadat (resp. zesměšňovat, např. zde), byl to tehdy zvyk. Zavedený úzus, kde se dokonce rozlišovalo, zda se jedná o software (informatika), hardware (výpočetní technika) nebo jiný podobor. Existovalo tehdy i doporučení, aby hned začátek článku vyjasnil, k čemu se odborné heslo váže, a proto se to tehdy takhle psalo (nejen k informatickým článkům). Nebyl to tedy můj výmysl, můžete si v historii článků (z informatiky najít), že řada z nich existovala před mými (našimi) zásahy – mimochodem šlo minimálně o 3000 studentů, kteří za tu dobu přispěli (některé jsem měl opakovaně na jiné předměty). Osobně jsem měnil úvody tak, aby tam byl vztah jen k informatice bez upřesnění podoboru.

Právě kvůli osobním útokům sem již nepřispívám, protože začaly přesahovat i do mého soukromého (fyzického) života. Nemám zájem, aby na mne pokřikoval nějaký troll nejen zde, ale i před školou.

Ovšem domnívám se, že stejné pravidlo pro tvorbu perexu platí stále, protože pro člověka neznalého je pak článek španělská vesnice od začátku do konce. Viz Nápověda:Úvod článku, kde je uveden příklad: Kovářství je řemeslo atd. --Milan Keršláger (diskuse) 31. 5. 2023, 14:26 (CEST)