P.S. Pro označení rozepsaného článku je vhodné použít šablonu {{Pracuje se}}. --Gumruch 14. 6. 2011, 22:19 (UTC)

DiskuseEditovat

Dobrý den, konkrétního uživatele nejlépe kontaktujete na jeho diskusní stránce (Diskuse s wikipedistou:PetrS.). Pokud chcete, přesunu tam Váš příspěvek, nebo to udělejte sám. S pozdravem--Jieκeren 27. 6. 2011, 17:29 (UTC)

Úhlová frekvence a úhlová rychlostEditovat

Prosím o opatrnost u úhlové frekvence (úhlového kmitočtu) a rozlišování oproti úhlové rychlosti. Obojí jsou plnohodnotné a rozdílné veličiny, třebaže podle aktuální podoby SI již opět mají stejný rozměr (radián je nyní odvozená jednotka). Doporučuji namísto zastaralé publikace vycházet z novějších norem pro veličiny a jednotky (přinejmenším ČSN ISO 31-1, 31-2 z 90. let minulého století, nebo novější ČSN ISO/IEC 80000-1, 80000-2, které se však v těchto veličinách neliší) a aktuální (8. vydání) Příručky SI. Ve vztahu pro induktanci (správně induktivní reaktanci) nemůže být úhlová rychlost! Zdraví Petr Karel 2. 9. 2011, 08:31 (UTC)

P.S.: Možná mně byl určen i Váš diskusní příspěvek na stránce wikipedisty PetrS.. K němu odpovídám:
  • Plně souhlasím, že rovnice musí rozměrově sedět. A to jak u celé rovnice, tak uvnitř argumentů funkcí, jako exp, log, sin, cos ... (všechny členy těchto argumentů musí být bezrozměrné)
  •   v rovnicích vyjadřuje v obou Vámi uvedených případech (bezrozměrnou) fázi, nikoli úhel ("fázový úhel" je technická hantýrka, vycházející ze zobrazování veličin harmonických dějů fázorovým diagramem - v něm je fáze úhlem zobrazena), je to tedy stejná "hruška" jako (též bezrozměrné)  
  • I kdyby to byl úhel, ten je již dost let považovaný za bezrozměrnou veličinu a jednotka radián má rozměr 1 (praxe doplňkových jednotek v SI se samostatným rozměrem se neosvědčila a bylo od ní ustoupeno) a argument i tak rozměrově sedí - oba členy jsou bezrozměrné. I bezrozměrné veličiny mohou mít jiné jednotky, než 1, např. procento, (deci)bel - důležité je, že vzhledem k základním jednotkám soustavy SI mají rozměr 1.
  • Nemám nic proti starší literatuře, pokud však nebyla překonána novějšími poznatky nebo novějším přístupem k problematice. Wikipedii píšeme pro uživatele, které zpravidla překonané přístupy nezajímají. Zejména u školní mládeže je potřeba, aby dostávala aktuální informace; u učebnic se při současných možnostech zpravidla velmi rychle zohledňují aktuální přístupy a wikičlánky, které jsou kvůli zastaralosti s nimi v rozporu, by mohly vyvolat její nedůvěru ve wikipedii (naopak, je dobré v našich článcích poukazovat orefovanými informacemi na skutečnosti, které již v učebnicích zastaraly). Petr Karel 5. 9. 2011, 10:15 (UTC)

Pokud přijmu všechny Vaše argumenty a definici dle SI, přeto mi v bezrozměrný radián nesedí. Radián je oblouková míra, která představuje délku oblouku kružnice promítnuté kolmo do roviny, tj. délka oblouku jednotkové kružnice o poloměru 1 m. Jeden oběh, tj. plný úhel tj 360° deg, tj. 100° grd, tj. délka oblouku (2*π*r)rad, tj. 6,28... rad, tj. 6,28... m. Potom i úhlovou rychlost je možno interpretovat bezrozměrně (dle SI), v jednotkách úhlové rychlosti rad*s-1 nebo v jednotkách m*s-1 (1. derivace délky oblouku podle času).


Pokud přijmu všechny Vaše argumenty a definici dle SI, přeto mi v bezrozměrný radián nesedí. Radián je oblouková míra, která představuje délku oblouku kružnice promítnuté kolmo do roviny, tj. délka oblouku jednotkové kružnice o poloměru 1 m. Jeden oběh, tj. plný úhel tj 360° deg, tj. 100° grd, tj. délka oblouku (2*π*r)rad, tj. 6,28... rad, tj. 6,28... m. Potom i úhlovou rychlost je možno interpretovat bezrozměrně (dle SI), v jednotkách úhlové rychlosti rad*s-1 nebo v jednotkách m*s-1 (1. derivace délky oblouku podle času).

Ona rozměrová chybka je v tom posledním Vašem "tj.". Je totiž
6,28 rad = 6,28 m / 1 m = 6,28.
Zdraví Petr Karel (diskuse) 26. 7. 2012, 07:27 (UTC)

Poznámka k autorskému právuEditovat

Dobrý den, možná nejsnazší způsob legalizace cizího textu pro Wikipedii je, když se dohodnete s autorem na uvolnění jeho textu dle licence (zmíněno zde nahoře v textu), což by neměl být problém, tedy pokud je pravověrným Orelákem :–). --Jirka62 6. 12. 2011, 10:19 (UTC)

Diskusní stránkaEditovat

Dobrý den, pokud chcete informovat uživatele, použijte jeho diskusní stránku, nikoliv uživatelskou. Děkuji za pochopení --Marquas (diskuse) 25. 8. 2012, 20:45 (UTC)

Tepelná vodivostEditovat

Dovolte vysvětlení, proč jsem opravil Vaši poslední editaci.

Termokinetika používá makroskopický fenomenologický popis, tedy vedení (jako tok, průchod jistou plochou) tepla. Pojem "tepelná energie" se dnes nedoporučuje používat. Naopak kinetická teorie interpretuje toto vedení tepla jako přenos energie, v tomto případě kinetické energie částic látky.

Spojení "tepelná energie procházející plochou..." není vhodné, protože míchá oba popisy - teplo prochází, energie je přenášena.

Díky za pochopení. Petr Karel (diskuse) 12. 11. 2015, 10:28 (CET)

Díky,
souhlasím s Vámi.
Výraz tepelná energie jsem použil z důvodu možné záměny významu TEPLO / TEPLOTA. Mrazík se také ptal "Je Ti teplo devče?".
Především ti, kteří hledají prvotní poznánní, si nepřečtou (stejně jako já) odkaz teplo.
I když se pojem "tepelná energie" se dnes nedoporučuje používat, doporučuji v textu článku doporučuji použít: "teplo (tepelná energie)". Tím pro začátečníky poznání zavřu možnou slepou uličku.
Zdravím DYDASO (diskuse) 12. 11. 2015, 12:23 (CET)

Měřítko mapy Stabilního katastruEditovat

Dobrý den, tato Vaše úvaha je z hlediska obecného správná. V konkrétním případě Stabilního katastru jste ale zaměnil příčinu a následek. Primárním požadavkem v návrhu Dvorské komise pro úpravu daně pozemkové z roku 1816 je, "...aby se jedno dolnorakouské jitro zobrazilo na mapě jako jeden palec čtvereční." (např. Boguszak a Císař, str. 46) Lineární měřítko je pak z tohoto požadavku osdvozeno. Tato skutečnost je uvedena v obou pramenech, které u článku zmiňuji. S pozdravem --Gampe (diskuse) 5. 6. 2018, 07:23 (CEST)

Dobrý den ještě jednou. Vzhledemk tomu, že Stabilní katastr vznikl proto, aby mohla být spravedlivě vyměřována daň z pozemků na základě jejich skutečné plochy (výměry), pak bych cítil, že určování ploch parcel byl setsakramentsky prioritní účel těchto map. Není mi úplně jasné, jaký je Váš cíl. Pokud chcete nějak vyjádřit vztahy mezu délkami a plochami ve skutečnosti a na mapě, pak bych to asi psal do článku Měřítko mapy. Zdraví --Gampe (diskuse) 8. 6. 2018, 13:14 (CEST)
Vážený pane píšu do diskuze poprvé a proto omluvte mne, pokud jsem udělal chybu.
Plošné výměry jsou dodnes stanovovány výpočtem z délkových rozměrů, a proto je plošná výměra. i dle ČÚZK, druhotným údajem v katastru nemovitostí.
Toto konstatování vychází jednak z údajů ČÚZK a použitých pomůcek. Následující kapitola uvádí pro měření metodou měřického stolu: „Vybavení měřiče se skládalo krom měřického stolu ze zaměřovacího zařízení, buzoly, vodováhy a měřického řetězce pro měření délky.“ Ve výbavě nikde není měřidlo plochy! Měřičským stolem byly zjišťovány úhly a zapisovány (odměřovány) délky. I současní zeměměřiči používají nivelační přístroje, které změří úhel a vzdálenost. Dalším prokem jsou zařízení na bázi GPS, které zaměřují lomové body hranic v síti souřadnic a opět dochází k výpočtu vzdáleností, úhlů a výměr.
Účelem předchozích mapování bylo zjištění daňových povinností vlastníků půdy, kteří nepřiznávali všechnu půdu. Ale především to byla armáda, která pro bojové operace potřebovala znát terén. Proto v příspěvku k Druhému vojenskému mapování je uvedeno. „Byly zaznamenány cesty, zděné budovy, kamenné mosty. Z přírodních prvků to byly pole, louky a pastviny, lesy, rybníky a toky. Výškové poměry jsou vyjádřeny Lehmannovými šrafami. Zakresleny a zaznamenány byly také nadmořské výšky bodů použité trigonometrické sítě. Po stranách každého mapového listu je k dispozici tabulka počtu domů a stájí a počtu možných ubytování mužů a koní pro každou obec.“ Mapování bylo současně podkladem pro vojenské odvody.
Shrnutí: Na začátku byly vzdálenosti, úhly a trojúhelníky. Až z jejich údajů jsou vypočítány plochy. Plocha je druhotným údajem katastru. To není nesmysl. DYDASO (diskuse) 13. 6. 2018, 09:05 (CEST)
K Vaší omluvě: Wikipedie:Diskusní stránka. Protože podstata této diskuse - zdá se mi - s Wikipedií moc nesouvisí pokračuji mailem. --Gampe (diskuse) 13. 6. 2018, 13:36 (CEST)
Vážený pane, jako laik budu jen konstatovat a využívat vlastní poznatky z praxe. Při geodetickém měření jsou prvotní míry délek a úhlů = trigonometrická měření. Každý bod má kvalitu 1 až 8, to je přesnost. Tolerance polohy bodu je v rozmezí ± od 0,024 m do ± 3,5 m. Některé vzdálenosti stabilního katastru byly i krokovány.
Plošná výměra je druhotným údajem, vypočtená z naměřených lomových bodů, nebo z mapy. Plošná výměra je vypočtena z jednotlivých trojúhelníků v terénu nebo na mapě, pomocí obecně známých trigonometrických vztahů. Výměra je na LV zaznamenána s určitou přesností (do 10 %???). Při překročení tolerance může být, nebo nemusí, změněn údaj výměry. Výměra v pozemkové knize může být značně měněna i bez vypořádání majetko-právních vztahů.
Pokud by na LV byly udávány polohy lomových bodů, tak by LV nabýval obludných rozměrů ztratil by přehlednost. Tato data jsou uložena na měřičských záznamech na Katastru nemovitostí a nejsou zveřejňována pro laickou veřejnost. Každý bod má dva údaje, promítnuté do ideálního tělesa (rotačního elipsoidu) = osa X a Y. K tomu může přibývat nadmořská výška = osa Z. Mohou přibývat i různá vyjádření. Každý bod má souřadnice. Například (kněžiště chrámu sv. Víta Praha) WGS-84: 50°05'27.50"N, 14°24'03.55"E; Dec: 50.090971531, 14.400986378; Y: 744193.1; X: 1042428.73. Zde si spočítejte kolik znaků má vyjádření jen jednoho bodu a porovnejte ji s jedním společným číslem - údaje plochy.
Jako příklad jsem vybral stavební parcely č. 4 a 5, které se nachází v obci: Praha [554782]; Katastrální území: Hradčany [727121]; zapsaný na LV: 34, na které je stavba. Stavební parcela č. 4 má výměru dle LV 5005 m2. Stavební parcela č. 5 má výměru dle LV 502 m2. Na obou parcelách je stavba, již zmíněný chrám sv. Víta. Teď si představte, že LV by bylo zaznamenáno odhadem (nepočítal jsem) 500?? bodů. Chrám sv. Víta byl nedávno zaměřen a byly zpřesněny lomové body (zelená barva v Nahlížení do KN). Odhadem kvalita bodů 3 (přesnost odhadem do ± 0,2 m). Dle Srovnávacího sestavení parcel rozdíl výměr 0 m2.
Pro porovnání. Jako příklad jsem vybral stavební parcelu č. 149, které se nachází v obci: Praha [554782]; Katastrální území: Malá Strana [727091]; zapsaný na LV: 86, na které je stavba. Stavební parcela č. 149 má výměru dle LV 1493 m2. Na parcele je stavba sv. Tomáš. Teď si představte, že LV by bylo zaznamenáno odhadem (nepočítal jsem) 50?? bodů. Chrám sv. Tomáše nebyl přesně zaměřen a lomové body (červená barva v Nahlížení do KN). Odhadem kvalita bodů 8 (přesnost do ± 3,5 m). Dle Srovnávacího sestavení parcel rozdíl výměr -31 m2.
Další kapitolou je nahlédnutí do Srovnávací sestavení parcel v obcích, kde probíhají nebo proběhly pozemkové úpravy nemohu zde vyloučit přímý přechod z mapy Pozemkového katastru na folii do digitální KMD. Příklad Zaječice okr. Chrudim. Zde snad neexistuje parcela a LV, kde není registrovaný rozdíl výměry mezi předchozím a současným stavem. (Srovnávací sestavení parcel ze dne 23.08.2016. Projekt Zaječice u Chrudimi - Přepracování (KMD )). Proto opakuji: Výměra je druhotným údajem, uvedeným na LV a nemusí souhlasit se skutečností.
DYDASO (diskuse) 17. 7. 2018, 14:43 (CEST)
Nezlobte se, podstata naší debaty mi opravdu a znovu připadá mimo obsah wikipedie, odpovídám opět mailem. --Gampe (diskuse) 17. 7. 2018, 18:14 (CEST)

Motor vs. strojEditovat

Dobrý den, děkuji za vaši editaci stránky Elektromotor. Zachovávejte prosím téma článku, což není Elektrický stroj, ale elektromotor. Článek by se proto měl věnovat elektromotoru a jeho případném využití jako generátoru. Neměl by mást čtenáře tím, že pojednává o něčem jiném. Předpokládám, že někde v úvodu článku stačí zmínka o tom, že elektromotor je stoj (což už i je − viz čtvrté slovo článku). Byl bych proto rád, kdybyste zvážil vaši editaci. Děkuji. Milan Keršláger (diskuse) 8. 3. 2020, 21:37 (CET)

Odstranil jsem vaše osobní útoky z mé diskuze. Prosím, Wikipedie:Předpokládejte dobrou vůli, Wikipedie:Žádné osobní útoky, děkuji. Milan Keršláger (diskuse) 9. 3. 2020, 11:49 (CET)

Vážený pane, dovoluji si ohradit se proti tomu, že by mým úmyslem byl nějaký útok na Vaši osobu. Jen jsem snažil vysvětlit rozdíl mezi elektrickým a magnetickým polem a požádal jsem Vás o pomoc s odstraněním této vady na Wikipedii. Já sám nemám tolik času abych naslepo hledal uvedené chyby. Předpokládal jsem dobrou vůli a případnou osobní sebekritičnost, pokud zdrojem uvedené chyby byla Vaše editace.

Jinak se domnívám, že k problematice elektrických pohonů mám poměrně blízko. V odborné praxi jsem se zabýval aplikací elektrických pohonů. Jsem absolventem a úspěšně jsem ukončil SPŠE obor stroje a přístroje, ČVUT Praha obor elektrické pohony. Po roce 2000 jsem ukončil studium Ph.D. a obor jsem přednášel na UPa.

Především proto, že jste vykonáváte učitelské povolání je mi velice nepříjemná až nepřiměřená reakce a nařčení z osobního útoku na Vaší osobní diskuzi. DYDASO DYDASO (diskuse) 9. 3. 2020, 13:44 (CET)

U charakteristik Stejnosměrný motor a Dynamo jsou odlišnosti. Proto nechte prosím článek motor o motoru a dynamo o dynamu (viz třeba EN). Oboje jsou stroje, ale Wikipedie není učebnice ani přednáška ani slajdy. Jsou to samostatné články o jednotlivých konkrétních tématech. Přesahy jsou jen zmínky a odkazy (výrazná, tj. stroj jako 4 slovo úvodního odstavce). Tak je to i v knihách, které mám k dispozici.
Ad osobní útok − přečte si to po sobě [1] [2]. Neútočím na vaši odbornost nebo jiné osobnostní rysy a nevytahuji vlastní tituly ani zásluhy. Milan Keršláger (diskuse) 10. 3. 2020, 08:32 (CET)
Pozn: vaše zásahy (tj. motor -> stroj) jsou jako by v článku Vlk obecný všude byly nadpisy "Výskyt savce", "Chování savce" atd., což je jistě správně, ale do článku to nepatří. Avšak do nadpisů přednášky o predátorech [vlk/kočka/medvěd] určitě ano. Milan Keršláger (diskuse) 10. 3. 2020, 08:39 (CET)

Invektivy v komentáříchEditovat

Děkujeme vám za příspěvky do Wikipedie. V souvislosti s Wikipedie:Wikietiketou vás prosím, abyste zanechal opakovaných invektiv proti ostatním Wikipedistům. Zejména Předpokládejte dobrou vůli druhé strany; Nekritizujte autora, kritizujte názor; Nepoučujte, argumentujte; Nebuďte jedovatí atd. I vy můžete udělat chybu nebo nedopíšete podstatnou informaci. Děkujeme. Milan Keršláger (diskuse) 21. 12. 2020, 21:56 (CET)

Vážený pane vyučující!
Donutil jste mne k tomu, abych se podíval na Vámi inzerované stránky
·    Technická univerzita v Liberci – fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, Ústav nových technologií a aplikované informatiky (NTI): externí pracovník, správa studentských prací a projektů. S výjimkou externího pracovníka jsem nenalezl Vaše další záznamy. https://www.fm.tul.cz/personal/NTI/page/2
·    Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec - učitel. Nenalezl jsem Vaše iniciály mezi vyučujícími.
·    Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Jeronýmova - učitel. Nenalezl jsem Vaše iniciály mezi vyučujícími. Výjimku tvořil Ing. Dalimila Keršlágera, který by podle fotografie mohl snad být Vaším otcem.
Takže když vezmu v úvahu to, že jste absolventem TUL - Fakulta pedagogická, obor matematika a informatika, že se zaměřujete na programování počítačových her a čas trávíte vytvářením Wikipedie v češtině a angličtině. Do Wikipedie přepisujete ve zkrácené verzi odbornou literaturu.
Nejdříve mi prosím podejte informaci o zdroji tvrzení, že rotor motoru naktrátko s klecí nemá magnetické póly a vinutí. Potom teprve chtějte dokázat opak.
Pro vysvětlení uvažujme dvopólový stator s rotujícím magnetickým polem v dutině. V dutině je jeden severní a jeden jižní pól. Budu nejprve uvažovat zastavené magnetické pole nebo synchronní otáčky předmětu v dutině statoru – synchronní chod. Zanedbávám ztráty zatížení apod. Předpokládám remanenci feromagnetik.
1.     Do dutiny rotoru vložím tyčový permanentní magnet s jedním severním a jedním jižním pólem. Magnet se natočí tak, aby opačné póly byly k sobě nejblíže. Souhlasíte?  
Synchronní motor.
2.     Do dutiny rotoru vložím místo tyčového permanentního magnetu feromagnetickou tyč. Tyč se natočí tak, aby spojila opačné póly statoru. Na tyči se vytvoří jeden severní a jeden jižní pól. Tvrzení lze dokázat po vyjmutí tyče tím, že zůstane zmagnetovaná. Polarita zmagnetování bude odpovídat tyčovému magnetu. Souhlasíte?          
Reluktanční motor.
3.     Podle případu 2 vložím do dutiny rotoru feromagnetickou tyč, na které bude navinuta cívka, jejíž vývody budou spojeny. Tyč se opět natočí tak, aby spojila opačné póly statoru. Na tyči se opět vytvoří jeden severní a jeden jižní pól. Cívkou, za ustáleného stavu nebude procházet proud. Tvrzení lze opět dokázat po vyjmutí tyče tím, že zůstane zmagnetovaná. Polarita zmagnetování bude odpovídat tyčovému magnetu. Souhlasíte?     
Reluktanční motor.
4.     Podle případu 1. a 2. zatížím rotor. Tyčový magnet / tyč se odchýlí od magnetické osy o zátěžový úhel beta. Po odlehčení se vrátí do původní polohy. Po překročení limitní hodnoty úhlu vypadne rotor ze synchronizmu. Souhlasíte?         
Synchronní a reluktanční motor.
5.     Podle případu 3 zvýším počet pólpárů z jednoho například na 3, tj. šetipólový stator. Ve statoru se střídavě objeví tři severní a tři jižní póly. Do statoru vložím šesticípou hvězdici obdobně jako v případu 3. Bez zatížení. Po vyjmutí se na hvězdici objeví střídavě tři severní a tři jižní póly. Souhlasíte?
6.     Podle případu 3. doplním magnetický obvod tyče na válec (z dynamoplechů) a do drážek vložím vinutí – klec. Tyč klece v každých dvou sousedních drážkách i jednotlivé tyče vůči ostatním drážkám představují cívku spojenou nakrátko. Bez zatížení rotorem prochází stejnosměrný spřažený magnetický tok. Souhlasíte?     
Asynchronní motor.
7.     Po zatížení se rotor zpomalí vůči synchronní rychlosti magnetického pole statoru. V rotoru se vůči zvolené poloze souřadnice (například osa X) změní stejnosměrný magnetický tok na střídavý o kmitočtu 0 až 2fs/pp. Souhlasíte?          
Asynchronní motor.
8.     Na válcovém rotoru se i po vyjmutí se objeví střídavě tři severní a tři jižní póly. Souhlasíte?
Pokud jste souhlasil i v tomto bodě mám za prokázané, že rotor asynchronního motoru má za provozu stejný počet pólů jaké vytváří statorové vinutí.
Tímto si Vás dovoluji požádat o zanesení upravené verze do Wikipedie. Já na to nemám čas a všechny články musí usilovat o ověřitelnost.
Dále mám za to, že je vysvětlena Vaše poznámka o tom, že klec nepředstavuje vinutí a cívky. Jak jsem již v textu uvedl „Každé dvě sousední drážky s propojenými tyčemi klece představují zkratovanou cívku. Každé dvě tyče klece vůči sobě představují cívku.“. U vinuté kotvy musíte brát v úvahu například i rozložení vinutí, …
Na závěr Vás chci požádat o to aby jste nebyl vztahovačný. Já jsem si nezjišťoval kdo stojí za editací. Vycházel jsem jen z faktu, že neznámý editor má jen znalosti vyčtené z literatury a nemá je zažité. Pokud jste se k dané editaci přihlásil nebyla to kritika ani invektiva bylo to pouhé konstatování skutečnosti. Pokud, tak jsem kritizoval chybný názor!
Vážený pane ve Vašich vyjádřeních nebuďte sám v první řadě jedovatý a nedůtklivý. Každý může udělat chybu. Pokud udělám chybu, tak se k ní postavím čelem, řeším ji a snažím se chyby vyvarovat. Každou svou sebemenší chybu, na kterou jsem upozorněn, nepovažuji ihned za invektivu navíc opakovanou invektivu!!! --DYDASO (diskuse) 22. 12. 2020, 01:45 (CET)