MimochodníkEditovat

Moc vám děkuji za rozšíření článku Mimochodník --Queen lover fanpage (diskuse) 14. 10. 2019, 00:31 (CEST)

VítejteEditovat

 
tlačítko vkládání podpisu

Daniel Šebesta (diskuzepříspěvky) 16:53, 7. 1. 2007 (UTC)

Archiv předchozí diskuse:Editovat

do 28. 8. 2008: Wikipedista diskuse:Sokoljan/A08
do 31. 12. 2009: Wikipedista diskuse:Sokoljan/A09
do 24. 12. 2010: Wikipedista diskuse:Sokoljan/A10
do 24. 12. 2011: Wikipedista diskuse:Sokoljan/A11
do 24. 12. 2012: Wikipedista diskuse:Sokoljan/A12
do 24. 12. 2013: Wikipedista diskuse:Sokoljan/A13
do 24. 12. 2014: Wikipedista diskuse:Sokoljan/A14
do 25. 11. 2015: Diskuse s wikipedistou:Sokoljan/A15
do 31. 12. 2016: Diskuse s wikipedistou:Sokoljan/A16
do 31. 12. 2017: Diskuse s wikipedistou:Sokoljan/A17
do 31. 12. 2018: Diskuse s wikipedistou:Sokoljan/A18
do 31. 12. 2019: Diskuse s wikipedistou:Sokoljan/A19
...===========================================

GratulaceEditovat

Také děkuji! --Sokoljan (diskuse) 16. 12. 2018, 13:12 (CET)

Greetings and an help for CorecaEditovat

Good morning from Coreca dear Professor, I am writing to greet you and know how you are. I am quite well for now, I am also writing to ask you for help regarding Coreca, I saw that you helped the page, I ask you if it would be possible to expand it a little more, since I have put more photos and information. Lately as I wrote to other Wikipedian friends and colleagues, Czechs are also arriving in the territory of Coreca, perhaps and thanks also to some information in your language. Of course for your help, I thank you and wish you a good 2020 if we don't have to hear from you before. With regard--Luigi Salvatore Vadacchino (diskuse) 30. 12. 2019, 08:03 (CET)

Jedná-li se o aglické popisky k fotografiím, již přeloženo. (If the request concerns published photographs, the English text has already been translated to Czech.) --Svenkaj (diskuse) 30. 12. 2019, 20:32 (CET)
Díky za pomoc, ale kolega Vadacchino chce, abychom článek rozšířili - jenže nemáme z čeho.

@Luigi Salvatore Vadacchino: Dear colleague, I was pleased to improve the article, but for an expansion I have no source material. The article about Coreca is now - I hope - defendable, but the other two about the caves are simply untenable. Their importance is in this country close to zero and there is no serious and independent source given. Best greetings from --Sokoljan (diskuse) 30. 12. 2019, 21:32 (CET)

Greetings from CorecaEditovat

Dear and kind Professor, Good morning and happy new year, thank you and greetings for your suggestions concerning my village. In any case, if you have seen in French, it is well done and you can draw inspiration to draw at least 10 more lines. Of course I am happy and honored to have known you. I am a student in Tourism Sciences at the University of Calabria, I greet you from all my fellow students. I also love classical studies, in fact we will soon begin the history of Magna Grecia. Well, sure of his understanding and attention. I greet and thank you, and I invite you to come to Calabria, in the sun of the Cradle of the western world. Sincerely yours.--Luigi Salvatore Vadacchino (diskuse) 1. 1. 2020, 08:45 (CET)

PolárkaEditovat

Dobrý den, nějak jsem se snažil zlepšit článek na wikipedii nejnavštěvovanější hvězdě, Polárce [1] 95 denně, ale článek má ještě spoustu chyb, a jsou tak i věci, co se netýkají jen astrofyziky, tak vás prosím, jestli byste se na to nemohl podívat, této větě This was originally thought to be due to secular redward evolution across the Cepheidinstability strip, but it may be due to interference between the primary and the first-overtone pulsation modes.Authors disagree on whether Polaris is a fundamental or first-overtone pulsator and on whether it is crossing the instability strip for the first time or not. nerozumím, tak je tak blbost, a je o astrofyzice. A není to jednoduchá hvězda. Děkuji za spolupráci.19. 1. 2020, 16:31 (CET)

@Mirek256:Milý kolego, děkuji za důvěru, ale o astrofyzice toho vím opravdu málo. Tu část článku jsem přečetl, opravil nějaký překlep a překlad té složité věty, kterou citujete. Jazykově je teď myslím dobře, ale neznám odbornou terminologii. Nevím, co znamená secular redward evolution a uvažoval jsem, jestli to není "rudý posuv", ale nakonec jsem to přeložil doslovně, protože rudý posuv je podle slovníků redshift. Podívejte se na to a když tak opravte. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 19. 1. 2020, 20:13 (CET).
Já moc děkuji za spolupráci, heslo o Polárce je hned lepší.Mirek256 20. 1. 2020, 15:20 (CET)
Zdravím, přeložil jsem z en článek o hvězdě Vega, a kapitola o etymologie a kulturním významu mi dělá trošku potíže Vega , mohu Vás poprosit o kontrolu? Předem děkuji.Mirek256 2. 2. 2020, 09:44 (CET)
Článek je dlouhý a ne úplně snadný a protože tam bylo dost chyb (hlavně ke konci), udělal jsem celkovou redakci. Odstavec o Altairu a Veze nemůže být na začátku sekce o etymologii, jinak jsem jen zjednodušoval a vyjasňoval formulace. Mohu-li si dovolit tři rady překladatele, tady jsou: 1) Nepřekládat doslovně, věty se pak nedají číst; 2) omezovat pasiva, pro autora i čtenáře méně příjemná (byrokratický, úřednický, vojenský styl); 3) složité věty zjednodušovat, ne dál komplikovat. Srdečně --Sokoljan (diskuse) 2. 2. 2020, 19:02 (CET)

FAMUfestEditovat

Zdravím, měl bych na Vás drobný dotaz. Článek FAMUfest jste vložil jako Copyvio do seznamu Wikipedie:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva/Copyvia, nicméně v článku jako takovém ta šablona vůbec není. Jedná se o záměr, nebo o překlep? :) Přeji hezký večer. --David V. (diskuse) 6. 2. 2020, 18:31 (CET)

Samozřejmě překlep, Copyvia vždycky popletu: díky za upozornění a můžete ho doplnit? Zdraví --Sokoljan (diskuse) 6. 2. 2020, 18:40 (CET)
Copyvio bylo doplněno. :) --David V. (diskuse) 6. 2. 2020, 18:49 (CET)

VědaEditovat

Dobrý den pane profesore,

píši ke stránce Věda. Asi oba víme, že pojem pravdy, intuitivně chápaný jako souhlas poznaného s poznávanou realitou je sice zdánlivě přijatelný, ale je pouze potenciální, reálně nenaplnitelný, neuchopitelný. Mezi člověkem a realitou leží, jako jediné spojení, poznání se svými omezeními. Musel by zde být Vševědoucí, který by řekl, člověče realita je tahleta a tvé poznání je takovéto, jsi blízko shodě, či naopak. Vševědoucí mlčí, a my se marně snažíme. Žádnému badateli se nepodařilo formulovat univerzální definici pojmu pravdy, plodné pokusy jsou pouze v exaktním světě, malém, velice jednoduchém (a nástrojově vybaveném), ve srovnání s reálným. V exaktním světě se řeší zajímavý problém odvoditelnosti (dokazatelnosti) a pravdivosti. A tak je pojem i nadále chápán poměrně volně, vágně, intuitivně. A tak třeba pravdu má člověk (zdroj informace), který, když ráno vstává, vnímá, že vycházející slunko je krásné a líbezně zpívají ptáci. Pokud tuto (svoji) pravdu někomu sděluje, je třeba, aby sdělení nezkreslovalo jeho poznání, jeho pravdu, aby tedy zachovávalo pravdivost. Ale i úřady, soudy, policie ...........vyžadují pravdivé sdělení, tedy sdělení, jak se to skutečně stalo. V některých případech se vyžaduje přísaha mluvit pravdu a nic než pravdu. Vše se to děje za přítomnosti neodstranitelné vnitřní vágnosti poznání i sdělování.

Z našich minulých diskuzí vím, že jste zastáncem jistého stupně vágnosti sdělování, z toho ovšem plyne i jisté váhání v rozhodování, a tak očekávané, laskavé (předpokládám, vzájemně se ctíme): „co kolego myslíte, nebylo by lepší místo pravdivost, použít pojem..........“. Ta slova, která jste změnil, pocházejí z recenzované publikace, a pokud ji uvádím jako pramen, slova by se měnit neměla. Slovo přesnost, které jste použil, příliš nevystihuje situaci, neboť poznání uskutečněné zdrojem informace je inherentně vágní, tedy nepřesné a sdělení to má zachovat, tedy tu pravdivost (těsně související se stupněm použité vágnosti) nezkreslit. V původním textu používám pravdivost ve smyslu nezkreslenost (zachování té pravdivosti), myslím, že je to srozumitelné a není to chybné.

V článku jsou dva nedostatky, prvním, menším je v první větě diskutabilní slovo skutečnost. Dále už se mluví o reálném světě, což je přijatelnější. Dříve se používalo i objektivní realita (existuje nezávisle na badateli), kvantová fyzika ale tu objektivitu zpochybňuje, tak raději neutrálnější reálný svět, tomu každý rozumí. Na konci článku je závažnější věc, a to dělení vědy, které je uvedeno nesystematicky, potřebovalo by upravit, ale není snadné najít hledisko. Jinak mi článek připadá pěkný.

Zdraví Jaromír Křemen Kremen (diskuse) 12. 2. 2020, 15:35 (CET)

Vážený pane kolego, nechtěl jsem se Vás dotknout a samozřemě máte plné právo moje změny vrátit, jen si rozmyslete, jestli je to na prospěch věci. Plně s Vámi souhlasím ohledně významu jazyka a považuji za jeden z charakteristických úkolů filosofie starat se o jazyk. Mezi docela potřebné činnosti patří snaha jazykový nástroj "brousit", bránit se splývání významů atd., protože každé sdělení je omezeno dostupností slov. Když naši předkové začali říkat "kohoutek" vodovodu, byli zřejmě v lexikální nouzi a Vaše "vágnost" narostla. Proto se mi zdálo užitečné, oddělit od sebe např. přesnost a správnost (pravdivost bych v téhle souvislosti vůbec nepoužil - měřidlo není "pravdivé", nýbrž správně kalibrované, spolehlivé, chybné, citlivé atd.) (Ne)přesnost údaje nějak souvisí s Vaší "vágností" a je dána odhadnutou chybou měření a měřidla, kdežto správnost shodou s normálem, s hodnotou, kterou známe odjinud. Když žák napíše, že se voda vaří asi při 60 stupních, je to nepřesné (asi) i nesprávné. Kdyby napsal 60° ±0,001, je to přesné, ale nesprávné, "zhruba 100°" je správné a nepřesné atd. Ale nic ve zlém, zdraví --Sokoljan (diskuse) 13. 2. 2020, 18:54 (CET)

Galaxie Mléčná dráhaEditovat

Dobrý den, nějak jsem se snažil vylepšit článek Galaxie Mléčná dráha, snad v něm není moc nedostatků, prosím o kontrolu dvou posledních kapitol, Etymologie a mytologie a Historie pozorování. Měl by to být v astronomii jeden z hlavních článků, tak je trošku delší.Mirek256 12. 2. 2020, 16:47 (CET)

ABBAEditovat

Dobrý den, moje editace rozcestníku Abba není žádným vandalismem. K editaci mě vedl ten důvod, že v rozcestníku by měly být odkazy na články, které mají stejný název. Stejný název má skupina a album, ne však už film. Jsem přesvědčen, že názvy ABBA a ABBA ve filmu nejsou totožné a jsou na první pohled rozlišitelné. Odkaz na diskografii skupiny je dle mého totálním úletem. Podle této logiky by musel existovat rozcestník, který by rozlišoval Beatles jako skupinu, její eponymní album, dále alba With The Beatles a Beatles For Sale, stejně jako nespočet EP a kompilací, jejichž názvy obsahují slovo Beatles, a pochopitelně i diskografii skupiny. Žádný takový rozcestník ovšem neexistuje a je to správně: totožný název má jen skupina a jedno její album, a dvoučlenné rozcestníky se nevytvářejí. Z výše uvedených důvodů tedy dávám k diskusi návrh, aby byly z rozcestníku opět odmazány položky, které nenesou prostý název ABBA/Abba. --Jarba (diskuse) 13. 3. 2020, 00:20 (CET)

Vážený kolego, o nějakém "vandalismu" nemůže být vůbec řeč a rozhodně nepochybuji, že to myslíte vážně. Je to ale poměrně jednoduché. Vaše úvaha je - promiňte - trochu pedantská a nerespektuje, že si někdo před Vámi dal s článkem práci. Přitom k mazání není žádný vážný důvod, jen Vaše představa jakési logiky, kterou ovšem jiní sdílet nemusejí. Rozcestníků tu méme pár tisíc, například rozcestníků-příjmení, které bychom podle Vaší předstsavy museli smazat. Za svoji osobu vycházím na prvním místě z hlediska čtenáře a ptám se tedy, zda mu současný stav může vyhovovat nebo naopak vadit - a to v daném případě nevidím jak. A když k tomu připočtu výše zmíněný ohled na ty, kdo si s článkem dali práci, je pro mě záležitost jasná. A když už jsme u toho, článek ABBA obsahuje žádost o aktualizaci - nechcete se raději věnovat tomu? Ale nic ve zlém, zdraví --Sokoljan (diskuse) 13. 3. 2020, 12:25 (CET)

Univerzita v BudapeštiEditovat

Zdravím. V článku Německá univerzita v Praze jsem kdysi (podle zdroje) použil červený odkaz na Korvínovu univerzitu v Budapešti, nemělo by ale jít spíše o Univerzitu Loránda Eötvöse? --Vlout (diskuse) 26. 3. 2020, 09:32 (CET)

Asi ano, protože Korvínova uni byla založena až 1920,. kdežto na Loránd Eotvos se (podle našeho článku) začalo učit maďarsky v roce 1844. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 26. 3. 2020, 14:25 (CET)
Děkuji, opravím to podle toho. Pěkný den, --Vlout (diskuse) 26. 3. 2020, 14:33 (CET)

FaustEditovat

Kolego nechci revertovat, ale Fausta jsem přenesl do Satan a ďábel v kultuře. ([2]). --Wikipedista:BobM d|p 26. 3. 2020, 20:07 (CET)

Tomu moc nerozumím: že jste si půl věty okopíroval do jiného článku přece není dostatečný důvod, aby se tady musela smazat. Další poznámky v diskusi. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 27. 3. 2020, 17:14 (CET)

Lon FullerEditovat

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Lon Fuller. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Jvs 24. 4. 2020, 10:24 (CEST)

Omlouvám se, ale je to snad prvně po 13 letech dost intenzivního editování, co jsem nástřel takhle rozdělal a zapomněl na něj. Naštěstí to kolegové napravili. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 1. 5. 2020, 19:08 (CEST)

Rozšiřovatelův řádEditovat

Mnohokrát děkuji! Ohmův zákon byla drobnost, to by IMO nestačilo. Ale mnohem víc práce dal článek Dřevo, a za ten to beru. Tímhle "Pišme spolu" dostal Projekt kvalita rozumný smysl. Pokud to byla jen soutěž o co nejvíc refů atd., spíš jsem se mu vyhýbal. Pokud se to týká významných a potřebných článků, je to jiná. Jen ještě nerozumím, jak jste přišel na ty minimálni počty? Ale Všechno dobré k 1. máji! Zdraví --Sokoljan (diskuse) 1. 5. 2020, 18:58 (CEST)

Pokud myslíte minimální počty editací pro seznam článků k rozšíření, tak ty jsem subjektivně odhadl po vyzkoušení pár možností, které mě napadly. Chci, aby na seznamu nebyly nekvalitní články méně důležité, kterých jsou tu statitisíce, s tím, že se snažím kombinovat čtenost a užitečnost pro studenty a žáky (články o běžném učivu mají prioritu před těmi, které jsou "jen" o věcech zábavných). Také přeji hezký zbytek 1. máje!--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 5. 2020, 19:42 (CEST)
Dobrý den pane profesore, zaujala mě Vaše poznámka Pokud to byla jen soutěž o co nejvíc refů atd., spíš jsem se mu vyhýbal. Pokud se to týká významných a potřebných článků, je to jiná. Wikiprojekt Kvalita se vždycky zaměřoval na všechny články bez ohledu na jejich významnost, protože si předsevzal zlepšit kvalitu článků na české Wikipedii, ale o tom by Vám řekl více právě Ioannes, jenž stál u jeho zrodu. WPQ má mnoho členů, kteří se zaměřují na významná a potřebná témata. To, že jste se WPQ dosud vyhýbal a že ho považujete za pouhou soutěž o co nejvíc refů, mě moc mrzí. S přátelským pozdravem --Khamul1 (diskuse) 1. 5. 2020, 20:02 (CEST)
@Sokoljan, Khamul1: Ono se to samozřejmě opravdu někdy zvrhá v samoúčelnou soutěž o co nejvíce refů a pevných mezer, ale já jsem ten projekt kdysi spoluzakládal hlavně z toho důvodu, aby se tady nastavila určitá kritéria kvality a aby se kolegové mohli naučit pracovat s textem. No a k tomu je potřeba zpracovat pár článků opravdu pořádně, se vším všudy, a dotlačit je více méně na profesionální úroveň, tj. aby po všech stránkách obstály ve srovnání s články komerčních encyklopedií. Tady totiž tehdy bylo cítit, že většina wikipedistů jsou lidé sice nadšení a schopní, ale bez zkušenosti s redakčním procesem kamenného nakladatelství. Chápu, že může vypadat divně, že se věnují desítky hodin pozornosti nějakému esoterickému tématu, řekněme vodě na Marsu, zatímco chybí pořádný článek o Ohmově zákoně. Ale myslím, že to vůbec nebyla ztracená námaha - hodně jsme se naučili jak jako jednotlivci, tak i kolektivně v podobě zlepšení pravidel a zvyklostí a vzniku řady článků, které mohou posloužit jako vzory dalším wikipedistům, píšícím na podobná témata. Je jisté, že pro Vás, pane profesore, by byla ztráta času se na tom podílet, protože redakční práci znáte odjinud a své schopnosti můžete užitečněji nasadit jinde. Ale vím, že pro mnoho mladých autorů to tady byla škola, která jim dala i leccos dobrého pro život. Hezký večer oběma,--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 5. 2020, 20:25 (CEST)
Milí kolegové, rozhodně jsem se Vás nechtěl dotknout, ale moje letmá poznámka měla jen přiznat, že když jsem se poprvé setkal s projektem Kvalita, zarazilo mě, že mezi NČ převažovaly dlouhé články s velmi okrajovými tématy a spoustou refů, takže jsem jich pár recenzoval, redigoval, ale k projektu jsem se nepřidal. Bylo mi jasné, že požadovaná délka i refy jsou pokus stanovit operativní a objektivovatelná kritéria pro Nč, ale chyběl v nich nějaký nárok na významnost tématu a kvalitu obsahu. Při málem půl milionu článků, mezi nimiž je podle mých sondování jistě polovina balastu, to jinak nejde. Dobrý článek nemusí být dlouhý, délka by měla odpovídat významu a obsahovému bohatství tématu. Požadavek na Refy je dobrá obrana proti podivínům a fantaziím, ale jinak encyklopedie, které znám, mívají literaturu, ale ne refy. Pokud se článek přeloží z enwiki a nechají se v něm anglické refy, jsou spíš zbytečné, protože kdo umí anglicky, nepotřebuje ani překlad článku.
Zdá se mi, že podmiňovat účast článku ve WPQ i jeho čteností je velmi dobrý nápad, takže jsem se do toho hned pustil. Ty "prahové" počty čtení by se ovšem měly také brát v úvahu jen společně s kvalitou zpracování, zejména jasností, stručností a srozumitelností, pokud to je možné. Takže pokud jsem kolegu Khamula zarmoutil, omlouvám se a srdečně vás oba zdravím, --Sokoljan (diskuse) 2. 5. 2020, 22:19 (CEST)

Prosba o rozhovor do závěrečné diplomové práceEditovat

Vážený pane profesore,

kontaktuji Vás jako jakožto zkušeného wikipedistu, který má podle dostupných informací zkušenosti se zpracováním, úpravou či komentováním sociologických témat. Zajímaly by mne Vaše názory na kvalitu a ověřitelnost sociologických poznatků na české Wikipedii, na Sociologickou encyklopedii a na možnou spolupráci těchto zdrojů. Proto bych Vás v tomto ohledu velice rád požádal o rozhovor, jehož předpokládaná délka je 1 hodina. Vaše názory budou pro celý výzkum jistě velmi hodnotné, a proto budu velice rád pokud se mi ozvete na můj e-mail (rozek1app2@gmail.com).

Jste jedním z několika hodnotných respondentů, které s touto prosbou oslovuji. Vaší ochoty ke spolupráci bych si velmi vážil.

Předem Vám děkuji za odpověď

S úctou a pozdravem

Štěpán Rožek

student navazujícího magisterského studia oboru Informační studia a knihovnictví Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--Rozek1app2 (diskuse) 8. 5. 2020, 13:13 (CEST)

Vážený kolego, děkuji za dopis i za Vaši důvěru, ale porovnat Sociologickou encyklopedii s Wiki při nejlepší vůli nemohu: až do dneška jsem o ní vůbec nevěděl a velký Petruskův slovník sice občas používám, ale jen jako obyčejný čtenář. Hlavní rozdíl, který čtenáři bije do očí, je v tom, že VSS měl pečlivě připravený heslář, psali ho vybraní lidé zvyklí psát a nakonec články někdo redigoval. Jejich úroveň sice také kolísá, něteré jsou dost zastaralé, ale k profesionalitě to má blíž než často amatérská a improvizovaná wiki. S přáním úspěchu u obhajoby Váš --Sokoljan (diskuse) 8. 5. 2020, 16:19 (CEST)

NeapolEditovat

@Sokoljan: Pane profesore, čistě technicky vzato: nemělo by mít Vaše vysvětlení jména Neapolis buď obě první písmena velká (jméno místa, tedy Nové Město), anebo obě malá (překlad/význam názvu, tedy nové město)? --Jan Hejkrlík (diskuse) 13. 5. 2020, 18:26 (CEST)

Tohle já také nevím, velká písmena v podáni ÚJČ jsem nikdy nepochopil. Udělejte to podle svého, tady žádný spor nevznikne. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 19. 5. 2020, 20:52 (CEST)

Václav Švorc – copyvioEditovat

Dobrý den pane profesore. Díky za Vaši práci na patrole a na Wikipedii vůbec. Chtěl bych Vás jen upozornit, abyste si hlídal copyvia. Článek Václav Švorc jste označil pouze urgentní šablonou {{Překlad}}, ačkoliv se jednalo o copyvio. Už jsem to opravil. Hezký večer --Robins7 (diskuse) 19. 5. 2020, 21:28 (CEST)

Díky! --Sokoljan (diskuse) 19. 5. 2020, 21:31 (CEST)

Středoškolský profesorEditovat

Dobrý den. Domnívám se, že toto oslovení včetně vysvětlení jeho původu a někdejší zákonné opory by si zasloužilo samostatný článek (lépe by i motivoval Wikipedisty k jeho případnému rozšiřování). Určitý problém je v dostupnosti zdrojů, mediálně se toto téma řešilo hlavně v 90. letech, před rozšířením internetového zpravodajství. Matně si vybavuji, že snad někdy mezi lety 1994-1999 mi kdosi četl text z novin, podle kterých měl tehdejší ministr školství pronést větu zhruba ve významu: „ukažte mi střední školu, která toto oslovení vyžaduje a já zajistím, že s tím skončí“. Nevybavujete si náhodou, který z ministrů to mohl být? Snáze by se k tomu daly najít podklady. Děkuji předem za případnou odpověď. --Xth-Floor (diskuse) 24. 5. 2020, 13:33 (CEST)

Moc se na to nepamatuju, ale v letech 1994-1997 byl ministrem Ivan Pilip a po něm Jiří Gruša, na něhož to nevypadá. Já jsem i veřejně několikrát mluvil o potřebě povzbudit střední škioly k samostatné badatelské práci, k vydávání ročenek atd., ale bylo na to málo času. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 26. 5. 2020, 17:20 (CEST)

Stalin, návrat území ztracených za občanské války a expanzeEditovat

Dobrý den Vrátil Jste změnu nadpisu u návratu ztraceného území z Ruské občanské války. Přesto fakticky to odpovídá, protože území Besarábie vytvořilo až Rusko právě po expanzi Suvorova proti Turkům už v době Kateřiny Veliké někde v roce 1780. Jak mohlo Rusko expandovat na území které mu historicky patřilo? To je jako prohlásil že Československo expandovalo na území Sudet. S pozdravem --Kovanja (diskuse) 17. 6. 2020, 11:21 (CEST)

Vážený pane, máte zvláštní pojetí historie: protože Rusové Moldavsko koncem 18. století dobyli, je a bude navždycky jejich, i když se ho bolševické Rusko ve smlouvě vzdalo. Tak si to představovali feudální panovníci, dnes to chápeme jako iredentismus a záminku k agresivní politice. I Vaše přirovnání silně kulhá, naopak by si podle téhle logiky mohlo Německo dělat nároky na Královec (Koenigsberg, Kaliningrad) nebo na Alsasko, Maďaři na Slovensko atd. Ruská a sovětská armáda byla i na Krymu, dokud žádná ukrajinská nebyla. Po vyhlášení samostatnosti Ukrajiny byla už jen na ruské základně v Sevastopolu, takže tvrzení, že byla "na Krymu" falšuje skutečnost. Představa o nějakém "vracení" území vojenskou silou je absurdní a velmi nebezpečná, proto Vás naléhavě žádám, abyste těchto propagandistických kroků k obhajobě Stalinových a Putinových zločinů nechal. --Sokoljan (diskuse) 17. 6. 2020, 12:50 (CEST)
Teprve dodatečně jsem si všiml, že jste se svůj propagandistický zásah do článku pokusil skrýt falešným "Shrnutím editace", kde jste uvedl "Interpunkce" (!). Chci Vás upozornit, že to jen potvrzuje podezření, že jde o politickou propagandu, a že se to zde považuje za vážné porušení pravidel. --Sokoljan (diskuse) 17. 6. 2020, 14:15 (CEST)
Dovolil jsem si opravit nadpis sekce, toto se kolegovi nepovedlo. Nevypadalo to zde dobře. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 6. 2020, 16:51 (CEST)

Pokud ruská armáda byla na poloostrově Krym na základně Sevastopolu v rámci samostatné Ukrajiny, nijak to nemění tvrzení že ruská armáda byla na Krymu od roku 1783, to si pěkně prosím docela protiřečíte. Nikdo nikdy nepopíral že Königsberg je historicky pruské město a známé jako město Fridricha Velikého, v Klainigradu je dodnes pruská architektura a je to historicky německé město, to fakt nikdo nepopírá ani Rusové co tam žijí v německých vilkách. I když město založené za křižácké výpravy Přemysla Otakara II. Příslušní snad wikipedistovi hodnotit 'Putinovy' zločiny? Vždyť chránil místní obyvatelstvo, kdyby ruská armáda byla na Donbasu asi by se Ukrajina neodvážila obytné čtvrti kropit salvovými raketomety. Doporučuji Vám tyto záběry z počátky války na Donbasu. Ano území Ruského impéria byla vrácena vojenskou silou, stejně jako Sudety. Nikde nechválím Stalinovy zločiny a popravy politických vězňů naopak se snažím o co nejvyšší objektivitu. Pod pojmem expanze si představím právě připojení Königsbergu který Rusku historicky nikdy nepatřil. Ale prohlásit to samé o Estonsku je hodně napováženou, protože estonská vláda dodnes sídlí v rezidenci kterou nechal postavit ruský car. Takže se objektivně skutečně jedná o návrat ztracených území. Stejně jako důvod Poláků k výbojům proti Rusku bylo vrátit území z dob Polsko-litevského státu. Ale doba mezi ruskou občanskou válkou a expanzí do pobaltí byla pouhých 20 let. Co se Krymu týče, Sevastopol samotný byl postavený jako ruská základna za Kateřiny Veliké. Nějaká přítomnost ruských vojáků by se dost těžko popírala. S pozdravem --Kovanja (diskuse) 17. 6. 2020, 22:10 (CEST)