Okoř (hrad)

zřícenina hradu

Okoř je zřícenina hradu, která se nachází v západní části stejnojmenné obce Okoř, zhruba 15 km severozápadně od centra hlavního města Prahy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Okoř
Pohled od jihu
Pohled od jihu
Základní informace
Slohgotický
Výstavba2. polovina 13. století
Poloha
AdresaOkoř, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Okoř
Okoř
Další informace
Rejstříkové číslo památky27089/2-2272 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad byl vystavěn v údolí mezi poli na malé skalce obtékané Zákolanským potokem v nadmořské výšce 275 m n. m. Svou polohou pod úrovní okolních vrchů je Okoř na českém území výjimkou (srov. také hrad Kost).[2]

HistorieEditovat

Podle archeologických výzkumů byl hrad založen ve druhé polovině 13. století.[3] Z té doby pochází polygonální věž s kaplí opevněná hradbou. Vzhledem k existenci náročně provedené kaple lze předpokládat, že zakladatelem byl panovník nebo vysoce postavený představitel církve.[4]

První písemná zpráva pochází až z roku 1359, kdy ho získal bohatý měšťan (patricij) Starého Města pražského František Rokycanský. Ještě před tím byl hrad výrazně goticky přestavěn.[3] Rodina Rokycanských zde zůstala téměř 50 let, pak se hrad dostal do držení jiných měšťanů z Prahy.

 
Antonín Mánes, hrad Okoř, pohled od jihu, 1834

V roce 1421 se hradu bez boje zmocnili husité. V první polovině 15. století pak byl znovu přestavěn. V 16. a 17. století se stal majetkem významného panského rodu Martiniců, který držel nepříliš vzdálené panství Smečno. V 16. století na hradě sídlila vedlejší protestantská linie martinického rodu. Hrad byl velmi vážně poničen během třicetileté války. Noví majitelé, tuchoměřičtí jezuitéjezuitské koleje svatého Klimenta, kterým hrad na sklonku války věnoval významný politik hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, jej pak dle svých potřeb barokně upravili a používali ho jako své letní sídlo.

V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. dal správce hradu strhnout střechy a materiál začal rozprodávat. Tím odstartovala přeměna hradu v malebnou zříceninu. Kolem roku 1800 se kvůli neúdržbě zřítila polovina mohutné velké věže. V 19. století se na hradu nacházela též nouzová obydlí chudiny a hrad se stal cílem řady turistů či malířů.[5] Koncem 20. století se hrad dostal do majetku obce Okoř, jež ho nyní zpřístupňuje návštěvníkům.

Předsunuté opevněníEditovat

Na návrší východně od hradu se dochovaly terénní stopy opevněného objektu, který Dobroslava Menclová popsala jako obléhací postavení. Podle Tomáše Durdíka však objekt sloužil jako předsunutá bašta, protože jeho mohutné opevnění je obráceno směrem k přilehlé planině a ve směru ke hradu fortifikace chybí. Opevnění má oválný půdorys vymezený příkopem a vnějším valem. Další val lemuje vnitřní okraj příkopu.[6]

KulturaEditovat

 
Okoř, grafika Ludvíka Arnošta Buquoye, 1830

V průběhu jarních a letních měsíců jsou v prostorách zříceniny pořádány dobové akce, např. představení rytířských sdružení. Také se zde konají svatby. Na louce těsně přiléhající ke zřícenině hradu se každoročně v druhé půli srpna koná open air festival Festival Okoř.[7]

Návštěvnost hradu[8]
Rok Počet návštěvníků
2015 16 243
2016 19 573
2017 19 366

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 138312 : Hrad Okoř, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30000239 Okoř pod úrovní okolních vrchů
  3. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Okoř, s. 395–398. 
  4. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Okoř, s. 98–101. 
  5. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Okoř, s. 33. 
  6. DURDÍK, Tomáš. Předsunuté bašty českého vrcholně středověkého hradu. Příspěvek k povrchovému průzkumu. In: Historická geografie. Praha: Komise pro historickou geografii při Ústavu československých a světových dějin ČSAV, 1973. Svazek 10. Sborník příspěvků k šedesátinám univ. prof. MUDr. Ervína Černého. S. 140.
  7. http://www.festivalokor.cz/ Festival Okoř
  8. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Slánsko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 308 s. Kapitola Okoř hrad, s. 229–237. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat