Otevřít hlavní menu

Okoř je zřícenina hradu, která se nachází v západní části stejnojmenné obce Okoř, zhruba 15 km severozápadně od centra hlavního města Prahy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Okoř
Pohled od jihu
Pohled od jihu
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 2. polovina 13. století
Poloha
Adresa Okoř, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Okoř
Okoř
Další informace
Rejstříkové číslo památky 27089/2-2272 (PkMISSezObr)
Web Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad byl vystavěn v údolí mezi poli na malé skalce obtékané Zákolanským potokem v nadmořské výšce 275 m n. m. Svou polohou pod úrovní okolních vrchů je Okoř na českém území výjimkou (srov. také hrad Kost).[2]

HistorieEditovat

 
Hrad Okoř (pohled ze západu)

Podle archeologických výzkumů byl hrad založen ve druhé polovině 13. století.[3] Z té doby pochází polygonální věž s kaplí opevněná hradbou. Vzhledem k existenci náročně provedené kaple lze předpokládat, že zakladatelem byl panovník nebo vysoce postavený představitel církve.[4]

První písemná zpráva pochází až z roku 1359, kdy ho získal bohatý měšťan (patricij) Starého Města pražského František Rokycanský. Ještě před tím byl hrad výrazně goticky přestavěn.[3] Rodina Rokycanských zde zůstala téměř 50 let, pak se hrad dostal do držení jiných měšťanů z Prahy.

V roce 1421 se hradu bez boje zmocnili husité. V první polovině 15. století pak byl znovu přestavěn. V 16. a 17. století se stal majetkem významného panského rodu Martiniců, který držel nepříliš vzdálené panství Smečno. V 16. století na hradě sídlila vedlejší protestantská linie martinického rodu. Hrad byl velmi vážně poničen během třicetileté války. Noví majitelé, tuchoměřičtí jezuité z jezuitské koleje svatého Klimenta, kterým hrad na sklonku války věnoval významný politik hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, jej pak dle svých potřeb barokně upravili a používali ho jako své letní sídlo.

V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. dal správce hradu však strhnout střechy a materiál začal rozprodávat. Tím odstartovala přeměna hradu v malebnou zříceninu. Kolem roku 1800 se kvůli neúdržbě zřítila polovina mohutné velké věže. V 19. století se na hradu nacházela též nouzová obydlí chudiny a hrad se stal cílem řady turistů či malířů.[5] Koncem 20. století se hrad dostal do majetku obce Okoř, jež ho nyní zpřístupňuje návštěvníkům.

KulturaEditovat

V průběhu jarních a letních měsíců jsou v prostorách zříceniny pořádány dobové akce, např. představení rytířských sdružení. Na louce těsně přiléhající ke zřícenině hradu se každoročně v druhé půli srpna koná open air festival Festival Okoř.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 138312 : Hrad Okoř, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30000239 Okoř pod úrovní okolních vrchů
  3. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Okoř, s. 395–398. 
  4. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Okoř, s. 98–101. 
  5. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Okoř, s. 33. 
  6. http://www.festivalokor.cz/ Festival Okoř

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Slánsko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 308 s. Kapitola Okoř hrad, s. 229–237. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat