Otevřít hlavní menu

Zámek Smečno je původně gotický hrad přestavěný ve druhé polovině 16. století na renesanční zámek. Stojí ve stejnojmenné obci ve Středočeském kraji. V současné době je veřejnosti přístupný pouze park, neboť vnitřní prostory slouží pro potřeby domova pro osoby se zdravotním postižením.

Zámek Smečno
Smečenský zámek
Smečenský zámek
Účel stavby

domov pro seniory

Základní informace
Sloh renesanční
Výstavba 13. století
před rokem 1460
okolo roku 1586
polovina 17. století
Stavebník Martinicové
Současný majitel Středočeský kraj
Poloha
Adresa Smečno čp. 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18157/2-595 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

 
Pohled na zámek z parku od jihozápadu

První písemná zmínka o zdejší tvrzi, která původně stávala na místě dnešního zámku, je z roku 1252. Majitelem panství tehdy byl vladyka Boleslav ze Smečna, jehož potomci Smečno roku 1322 prodali jistému Vítkovi z pozdějšího rodu Kamenických ze Smečna.[1]

V letech 1416–1418 Smečno s tvrzí koupil rod Martiniců, kterým se panství na pět set let stalo domovským. Markvart z Martinic byl prvním z řady majitelů z tohoto rodu. Poté, co se jeho hlavou stal Bořita z Martinic, dvorní maršálek králů Ladislava PohrobkaJiřího z Poděbrad, zažilo panství celkový rozkvět[2] a před rokem 1460 byla stará tvrz přestavěna na gotický hrad.[3]

Smečno (tehdy zvané Muncifaj, což byla zkomolenina latinského mons fagibuková hora[4]) bylo roku 1510 povýšeno na městečko a roku 1515 na město. Jeho majitel, Hynek Bořita z Martinic, se roku 1522 stal nejvyšším zemským sudím.[2] Okolo roku 1586[3] se Jiří Bořita z Martinic rozhodl přestavět staré a dobovým nárokům na bydlení renesančního aristokrata již nevyhovující sídlo. Z původní stavby ponechal pouze věže a jinak nechal vystavět nový zámek v renesančním stylu.[5] Po třicetileté válce 1630 prošel zámek důkladnou přestavbou,[6] další úpravy zámku a parku proběhly ve druhé čtvrtině 18. století, kdy došlo i ke stavbě barokní sala terreny.[7]

PopisEditovat

 
Zámek od východu
 
Zámecký příkop

Podobu tvrze ani pozdně gotického hradu neznáme. Je pravděpodobné, že měl obdélný nebo mírně lichoběžníkový půdorys. Z jeho staveb se ve hmotě zámku dochovala nejspíše spodní část věže v jihozápadním nároží a především hradní kaple s polygonálním závěrem. Gotického původu by mohla být také vstupní věž v ose severního křídla.[3]

Zámek má čtyři jednopatrová křídla kolem nepravidelně obdélného dvora a je obklopen příkopem, původně vodním. Z východního křídla mírně vystupuje polygonální věž s vnějšími pilíři, v jejímž přízemí se nachází kaple svaté Anny z roku 1460. Na nárožích zámku jsou masivní pilíře. V severním křídle je mohutná čtverhranná vstupní věž s ochozem a renesančními arkádami pod střechou. Bohatě zdobeným portálem v přízemí věže se do zámku vstupuje po mostě přes příkop. Ve východním i západním křídle jsou v obou podlažích zazděné arkády, ve východním křídle je manýristický portál z roku 1630.

Pozdně gotická kaple svaté Anny z roku 1460 je obdélná s pětibokým závěrem a síťovou klenbou, na svornících jsou znaky Bořity z Martinic a jeho ženy Anny z Kunvaldu. Nad oltářem je pozdně gotická archa s reliéfy svaté Anny a dalších světic, na zadní straně čtyři malované světice. V patře je velký sál se štukovým stropem, chodba jižního křídla má malované renesanční stropy, ve východní části trámový malovaný strop. Před zámkem jsou dva obelisky z 18. století.[8]

zámeckém parku, upraveném po anglickém způsobu, jsou sochy Pomony, Flóry, Samsona a Herkula z první poloviny 18. století. Sala terrena je obdélná patrová stavba s mansardovou střechou, postavená snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera ze druhé čtvrtiny 18. století. Na severní straně má bohatě zdobený trojosý rizalit se štítem. Vnitřek je klenut plackovou klenbou s freskou Jana Karla Kováře z doby kolem roku 1745.[8]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Smečno – zámek, s. 425. Dále jen Anděl 1984. 
  2. a b Anděl 1984, s. 426
  3. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Smečno, s. 507. 
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Smečno, s. 111. 
  5. Anděl 1984, s. 427
  6. Anděl 1984, s. 428
  7. Anděl 1984, s. 429
  8. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Smečno, s. 367–368. 

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Smečno – zámek, s. 425–430. 
  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Smečno, s. 367–368. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat