Bořita II. z Martinic

český šlechtic

Bořita II. z Martinic a na Smečně (asi 1420 asi tvrz Smečko1479 hrad Smečno) byl český šlechtic, rytíř, diplomat, válečník a státní úředník ze středočeského rodu Martiniců. Působil na dvoře českých králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad, v letech 1453–1461 vykonával funkci dvorského maršálka Českého království. Byl účastníkem diplomatické cesty vyslané Ladislavem Pohrobkem do Francie a poté mírového poselstva krále Jiřího do západní Evropy v letech 1465–1467.

Bořita II. z Martinic
Erb Bořity II. z Martinic na zámku Smečno s datací r. 1460, patrně značící dokončení přestavby (reprodukce V. Krále z Dobré Vody, 1891)
Erb Bořity II. z Martinic na zámku Smečno s datací r. 1460, patrně značící dokončení přestavby (reprodukce V. Krále z Dobré Vody, 1891)
Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
1453 – 1461
PanovníkLadislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad
Předchůdce?
NástupceJakobín z Kochanova
Hofmistr královny Johany z Rožmitálu 
Ve funkci:
1463 – 1465
PanovníkJiří z Poděbrad
Vojenská služba
SlužbaČeské královstvíČeské království České království

Narozeníasi 1420
Úmrtí1479 (ve věku asi 60 let)
Hrad Smečko České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníSakristie Kostela Nejsvětější Trojice ve Smečně
ChoťAnna Dražická z Kunvaldu
RodičeMarkvart z Martinic († po 1448) a Markéta z Újezdce
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Mládí editovat

Pocházel z českého šlechtického rodu Martiniců. Byl synem Markvarta z Martinic († po 1448) , který roku 1416 získal do držení tvrz Smečno nedaleko Kladna, a jeho manželky Markéty z Újezdce. Na Smečně se Bořita patrně také narodil. Rod v době pohusitského interregna podporoval Ladislava Pohrobka a posléze českým sněmem zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad, roku 1453 se stal dvorským maršálkem Českého království za vlády Ladislava Pohrobka, později pak Jiřího z Poděbrad. Roku 1454 absolvoval diplomatickou misi do Francie. Okolo roku 1460 byla dokončena jím iniciovaná přestavba rodové tvrze na pozdně gotický hrad.[1] Roku 1461 úřad maršálka opustil, v letech 1463 až 1465 pak působil jako hofmistr manželky Jiřího, královny Johany z Rožmitálu.

Poselstvo Jaroslava Lva z Rožmitálu editovat

 
Mikoláš Aleš: Čechové u Filipa Dobrého (A. Jirásek: Z Čech až na konec světa, 1890)

Roku 1465 se zúčastnil diplomatické cesty vedené Jaroslavem Lvem z Rožmitálu, královým švagrem, do zemí západní Evropy. Poselstvo vyjelo z Prahy dne 26. listopadu 1465 a sestávalo ze 40 českých pánů a rytířů. Mezi nimi byli např. Jan II. Žehrovský z Kolovrat, Frondar či Burian ze Švamberka. V lednu 1466 výprava pobyla v Kolíně nad Rýnem. Poselstvo poté v Bruselu navštívilo burgundského vévodu Filipa III, kde spolu s Jaroslavem Lvem z Rožmitálu[2] a Janem Žehrovským pak, jako jedni z prvních Čechů, obdrželi Řád zlatého rouna.[3]

 
Zámek Smečno, vzniklý přestavbou z pozdně gotického hradu

Poté navštívili v Londýně krále Eduarda IV., ve Francii Ludvíka XI., v Kastilii Jindřicha IV. a aragonského krále Jana II., v Portugalsku Alfonse V., v Itálii milánského vévodu Galleazza Maria Sforzu, benátského dóžete Cristofora Mora a ve Štýrském Hradci císaře Fridricha III. Poselstvo na své rok a půl trvající cestě doputovalo též do Santiago de Compostela a také do vesnice Finisterre, tedy tehdejší domnělý konec světa. Cestu podrobně ve svém deníku popsal člen družiny, Václav Šašek z Bířkova. Návrat poselstva zpět do Čech v roce 1467 byl poznamenán druhou husitskou válkou (1467–1471), kdy se Jednota Zelenohorská postavila proti králi Jiřímu a jeho stoupencům.

V Kolíně editovat

Po návratu pak působil jako komorní sudí, posléze pak jako purkrabí hradu Most (Hněvín) v severních Čechách. Po smrti krále Jiřího roku 1471 byl věrný královně-vdově Johaně z Rožmitálu.

Úmrtí editovat

Bořita II. zemřel roku 1479 na hradě Smečno, patrně ve věku okolo 60 let. Pohřben byl v sakristii děkanského chrámu Nejsvětější Trojice ve Smečně. Jeho hrob zdobí tesaný gotický náhrobek s latinským nápisem.

V umění editovat

Bořita II. z Martinic figuruje jako jedna z postav díla Aloise Jiráska Z Čech až na konec světa, která je upraveným přepisem díla Václava Šaška z Bířkova.

Rodina editovat

Se svou manželkou Annou Dražickou z Kunvaldu počali několik dětí, včetně synů Markvarta, Viléma a Jana († 1483). Křestní jméno Bořita pak Martinicové ze Smečna začali užívat jako součást rodového příjmení. Jeho vnuk Hynek Bořita z Martinic posléze zastával úřad nejvyššího zemského sudího.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Smečno, Smečno. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  2. Jaroslav Lev z Rožmitálu [online]. Ministerstvo zahraničích věcí ČR [cit. 2022-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-22. 
  3. Referaty.sk – História, miestopis a užitie heraldiky. referaty.centrum.sk [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • JIRÁSEK, Alois a ALEŠ, Mikoláš. Z Čech až na konec světa. V Praze: F. Šimáček, 1890.
  • PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. L. Mazáč. Díl 6. s. 103.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. s. 126-127.
  • VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury, Prvního dílu část prvá: Od nejstarších dob až po "věk zlatý". V Praze: Nákladem Jednoty českých filologův, 1897. s. 246.

Externí odkazy editovat