Otevřít hlavní menu

Kostel Nejsvětější Trojice (Smečno)

kostel ve Smečně

Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně je římskokatolický farní kostel ve středočeské obci Smečno.

Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně
Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně
Kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Kladno
Obec Smečno
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická,
ritus západní římský
Provincie Čechy
Diecéze Arcidiecéze pražská
Vikariát kladenský
Farnost Římskokatolická farnost Smečno
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Datum posvěcení 1587
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, renesance
Výstavba 15. století
Specifikace
Umístění oltáře východ
Odkazy
Adresa Kovářova 21/22
Smečno okres Kladno
Kód památky 23939/2-594 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny kostelaEditovat

 
Kostel Nejsvětější Trojice, Smečno
 
Portál hlavního vstupu (stav v roce 1904)
 
Náhrobníky na zdi kostela

Původní stavba smečenského kostela Nejsvětější Trojice pocházela ze třetí čtvrtiny 14. století a byla postavena v gotickém slohu. Svědčí o tom dochovaná sakristie, vybudovaná z presbytáře původního kostela při renesanční přestavbě. Ta byla dokončena roku 1587, tedy v době, kdy panství spravoval Jiří Bořita z Martinic s manželkou Eliškou, rozenou Bruntálskou z Vrbna. Kostel prošel několika dalšími opravami, při nichž však svou renesanční podobu neztratil.

InteriérEditovat

Uvnitř kostela je hodnotný mobiliář: barokní hlavní oltář od Ignáce Františka Platzera, obraz Nejsvětější Trojice od pražského malíře Antonína Towara. Uvnitř kostela i na jeho obvodových zdech je několik náhrobníků z renesanční a pozdější doby.

Zvláště hodnotné jsou pak varhany, které pocházejí z doby vysvěcení kostela v roce 1587, a jsou tak nejstaršími dosud existujícími varhanami v českých zemích. Jsou na nich vyobrazeny erby Bořitů a Bruntálských. V 18. a 19. století prošly varhany opravami a roku 1990 rekonstruovány dílnou varhanáře Dušana Doubka. Při této opravě se zjistilo, že většina píšťal je původních z doby renesančních majitelů panství.

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 3. P–Š, Academia, Praha 1980)