Otevřít hlavní menu

Okres Kladno je okresem na severozápadě Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kladno, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě obvod obce s rozšířenou působností Slaný.

Kladno
Kraj Středočeský kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Kladno
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 719,61 km²
Počet obyvatel 165 271 (2019)[1]
Hustota zalidnění 229,7 ob./km²
Počet obcí 100,
z toho 8 měst a 2 městyse
Počet POÚ 4
Počet ORP 2
LAU 1 CZ0203
ISO 3166-2 CZ-203
SPZ do r. 2001 KD, KL
Pozice na mapě
Okres Kladno – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Rakovník, na jihu s okresem Beroun, na východě s okresem Praha-západ a na severovýchodě s okresem Mělník. Ze severozápadu a severu jej ohraničují okresy Louny a Litoměřice Ústeckého kraje.

Charakteristika okresuEditovat

Okres Kladno má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Praha-západ, na jihu malebným Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu Lounskem a podřipskou částí Litoměřicka. Dominují mu především dvě města, průmyslové Kladno s 69 tisíci obyvateli a historické město Slaný s 16 tisíci obyvateli, a tak jej lze pomyslně rozdělit na jižní Kladensko a severní Slánsko. Dalšími městy na okrajích jsou Buštěhrad (3 tisíce obyvatel), Libušín (3 tisíce obyvatel), Smečno (2 tisíce obyvatel), Stochov (5 tisíc obyvatel), Unhošť (5 tisíc obyvatel) a Velvary (3 tisíce obyvatel), přičemž poslední dvě byla také sídly soudních okresů obdobně jako Kladno nebo Slaný.

Vzhledem k tomu okres sestává ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kladno a Slaný), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Kladno, Slaný, Unhošť, Velvary). K roku 2019 měl okres celkovou plochu 720 km², z toho 66,2 % tvořila zemědělská půda a 20,2 % lesy.[2] Prochází tudy dálnice D6 a D7, dále silnice I. třídy I/6 (zbylé úseky, doposud nepřevedené do II. třídy) I/7, I/16 a I/61. SIlnicemi II. třídy jsou II/101, II/116, II/118, II/201, II/236, II/237, II/238, II/239, II/240, II/606, II/616 a na katastru obce Sazená malým úsekem i II/608.

Z horopisné polohy je Kladensko, jako celek, součástí Českého masivu, kde ve své severní části patří k tzv. Dolnooharské tabuli, ve střední a jižní tabuli k Poberounské soustavě, která se dále dělí na Pražskou plošinu, jejíž součástí je Kladenská tabule, dále na Křivoklátskou vrchovinu a na vrchovinu Džbán. Povrch okresu má poměrně malé výškové rozdíly. Nejvyšší body jsou v Lánské pahorkatině v jižní části okresu. Je to Tuchonín u Malých Kyšic s nadmořskou výškou 488 metrů, který je charakteristický svým protáhlým zalesněným hřebenem a poblíž Kladna Kožová hora (456 m n. m.) se známou rozhlednou.[2]

Z geologického hlediska měla pro dalekou budoucnost Kladenska veliký význam doba prvohorní, neboli paleozoikum. Na jejím sklonku v kamenouhelném útvaru – karbonu, se během milionů let vytvořily mohutné vrstvy kamenného uhlí. Z historicky dochovaných záznamů se začalo s dolováním uhlí v roce 1570 na buštěhradském panství u Vrapic, ale vyráběla se z něho skalice. Začátky dolování na Kladensku se vztahují k Otvovickému údolí, kde bylo zaznamenáno skutečné důlní podnikání v roce 1720. V té době patřily doly slánskému revíru.[2]

Vzhledem k útlumu těžby uhlí se zvedá kvalita životního prostředí. Částečně sem zasahuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko a v jejím rámci národní přírodní rezervace Vůznice. Kromě ní se na území okresu nachází také národní přírodní památky Bílichovské údolí a Cikánský dolík. Z kulturních památek lze jmenovat zejména lánský zámek, sídlo československých a českých prezidentů, nebo např. Památník Lidice, připomínku nacisty vypálené obce. Ze starší historie se dochovaly pozůstatky přemyslovských hradišť Budeč nebo Libušín, kostely sv. Gotharda a Nejsvětější Trojice ve Slaném či cenné příklady venkovské architektury v okolí tohoto města, zejména spravované Národopisným muzeem Slánska v Třebízi.[2]

Demografické údajeEditovat

Data ke sčítání lidu 26. března 2011:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 159 194 81 265
51,05 %
77 929
48,95 %

Seznam obcí a jejich částíEditovat

 
Rozsah okresu Kladno, platný od roku 2007, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Běleč • Běloky • Beřovice (Bakov) • Bílichov • Blevice • Brandýsek (Olšany) • Braškov • Bratronice (Dolní Bezděkov) • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc (Bratkovice • Miletice • Nabdín) • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov (Drchkov) • Hobšovice (Skůry) • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín (Hospozínek) • Hostouň • Hradečno (Nová Studnice • Nová Ves) • Hrdlív • Hřebeč (Netřeby) • Chržín (Budihostice • Dolní Kamenice) • Jarpice (Budenice) • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno (Dubí • Kročehlavy • Rozdělov • Švermov • Vrapice) • Klobuky (Čeradice • Kobylníky • Kokovice • Páleček) • Kmetiněves • Knovíz • Koleč (Mozolín • Týnec) • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány (Vašírov) • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice (Čanovice • Hvězda) • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery (Humny) • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň (Hřešice) • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný (Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice) • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov (Čelechovice • Honice) • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice (Budeničky) • Třebichovice (Saky) • Třebíz • Třebusice (Holousy) • Tuchlovice (Srby) • Tuřany (Byseň) • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary (Ješín • Malá Bučina • Velká Bučina) • Vinařice • Vraný (Horní Kamenice • Lukov) • Vrbičany • Zájezd (Bůhzdař) • Zákolany (Kováry • Trněný Újezd) • Zichovec • Zlonice (Břešťany • Lisovice • Tmáň • Vyšínek) • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice (Drnov • Luníkov • Osluchov • Vítov)

Změna hranice okresuEditovat

Do 1. ledna 2007 spadala pod okres Kladno ještě obec:[3]

Ke stejnému datu byla do okresu Kladno začleněna obec:[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d Charakteristika okresu Kladno [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  3. a b Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat