Silnice I/16

	Silnice I/16
Základní údaje
Provozovatel	Ředitelství silnic a dálnic
Začátek	Řevničov; 50°11′1″ s. š., 13°48′30″ v. d.
Konec	hraniční přechod Královec; 50°41′12″ s. š., 15°59′ v. d.
Celková délka	190,7 km
v provozu:	190,7 km
ve výstavbě:	0 km
v přípravě:	35,4 km
Stát	Česko
Region	Středočeský kraj; Královéhradecký kraj; Liberecký kraj;
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	Silnice I/16 v Byšicích
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silnice I/16 je silnice v Česku spojující Řevničov nedaleko Rakovníka ve Středočeském kraji s hraničním přechodem Královec/Lubawka na česko-polské hranici nedaleko Trutnova. Silnice vede přes Mělník, Mladou Boleslav, Jičín a Trutnov.

Celková délka silnice je 190,529 km.^[1]

Podle silniční mapy z roku 1934 byla silnice I/16 označena původně číslem 13 (do roku 1934) a od přečíslování v roce 1937 pak číslem 29. Číslo 16 obdržela po novém poválečném přečíslování po roce 1946.^[2] Podobně jako karlovarská silnice, byla i tato budována na konci 18. století jako formanská cesta z polské Vratislavi přes Königshan (Královec) do Mladé Boleslavi. Úsek kopírující Labe od Boleslavi do Mělníka a dále do západního cípu Středočeského kraje byl vybudován po druhé světové válce. Úsek z Řevničova do Slaného navazoval na původní karlovarskou silnici spojující Prahu a Cheb se Schweinfurtem a byl zbudován nejprve jako zpevněná cesta v letech 1792-1811.^[3]

Silnice I/16 je důležitou spojnici mezi dálnicemi D6, D7, D8, D10 a D35. Právě charakter silnice I/16 jako spojnice mezinárodních tahů znamená její vedení přes celou řadu měst a obcí. Profesionálními řidiči je tato silnice často popisována jako zdlouhavá a časově velmi náročná.

Podle silniční mapy celoevropského bezpečnostního programu EuroRAP se na silnici I/16 vyskytují tři z hlediska nehodovosti velmi rizikové úseky. Například úsek na Trutnovsku si vyžádal již 26 mrtvých, podobně jako na Slánsku ve Středočeském kraji.^[4] U Sobotky dne 30. července 1946 mimo jiné smrtelně havaroval tehdejší ministr techniky Alois Vošahlík.^[5] První z nebezpečných úseků se nachází ve směru z Trutnova na Robousy, druhý je mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem a obecně nejhorší pak mezi obcemi Slaný a Řevničov. Mezi rizikové faktory patří především nepřehledné horizonty, velké množství nehod se však stalo na úsecích zcela rovných a přehledných.

Vedení silniceEditovat

Řevničov (I/6)
Slaný (I/7)
Nová Ves (D8)
Mělník (I/9)
Bezděčín (dále v délce asi 4 km souběžně vedena s dálnicí D10 a silnicí I/38)
Mladá Boleslav
Jičín (I/32, I/35)
Trutnov (I/14, I/37)
Královec
Polsko

Přehled úsekůEditovat

číslo	název	délka	kategorie	zahájení výstavby	uvedení do provozu	křižovatky
S54	Slaný – Velvary^[6]^[7]	12,9 km	9,5/80	2017 prosinec	etapa - 17.12.2019 2. etapa - 21.9.2020
S53	Mělník, obchvat, 1. stavba^[8]	0,8 km	8,5/50	2014 prosinec	2016 září
S62	Mělník, obchvat, 3. stavba^[9]	1,5 km	9,5/50	2027	2029
S65	Mělník, obchvat, 4. stavba^[10]	1 km	16,5/70	2024	2026
S60	Mělník, obchvat, 2. stavba^[11]	1,6 km	11,5/70 9/50	2020	2023
S86	Vavřineč^[12]	3,1 km	9,5/80	2027	2029
S87	Byšice^[13]	3,7 km	9,5/80	2026	2028
S88	Mělnické Vtelno^[14]	5 km	9,5/80	2026	2028
S85	Bezno^[15]	2,2 km	9,5/80	2025	2026
S81	Jizerní Vtelno^[16]	1,3 km	9,5/60	2022	2024
H51	Nová Paka^[17]	8,5 km	11,5/80	2020	2023
L77	Horka u Staré Paky^[18]	8,5 km	11,5/70 9,5/70	2025	2027	Horka