Netovice

část města Slaný v okrese Kladno

Netovice jsou malá vesnice a část města Slanýokrese Kladno. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi dva kilometry jižním směrem.

Netovice
Netovice od jihovýchodu
Netovice od jihovýchodu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecSlaný
OkresKladno
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel77 (2021)[1]
Katastrální územíNetovice (2,2 km²)
Nadmořská výška299 m n. m.
PSČ274 01
Počet domů20 (2011)[2]
Netovice
Netovice
Další údaje
Kód části obce149527
Kód k. ú.749524
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od Těhule sklání východním směrem ke Knovízi. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší Na Rovinách, na němž se nachází letiště Slaný. Z jižní strany Netovice míjí dálnice D7. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s mimoúrovňovou křižovatkou Slaný-jih na východě (tzn. obcemi Knovíz a Jemníky).

Název editovat

Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru Nedětovice, užívaného až do 17. století (1227 Nedetovicih, 1623 Nedietowicze, 1845 německy Nettowitz, česky Netovice). Název pravděpodobně pochází od osobního jména Děta, domácké podoby jména Dětřich.[3]

Historie editovat

Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají pravěké osídlení netovického katastrálního území. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227.[4] V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského kláštera a kolem roku 1227 polovina v držení kláštera svatojiřského. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně doloženo od časů krále Jiřího). Za účast v prvním stavovském odboji král Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas zkonfiskoval, ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi Želenice a Lotouš za necelých šestnáct tisíc kop míšeňských grošů zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému smečenskému panství. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice setrvaly až do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.

Galerie editovat

Literatura editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 216. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 98. 

Externí odkazy editovat