Hřešice

část obce Pozdeň v okrese Kladno

Hřešice jsou vesnice dvanáct kilometrů západně od Slaného, část obce Pozdeňokrese Kladno, kraj Středočeský. Hřešice leží nad soutokem Hřešického a Bakovského potoka na cestě z Pozdně do Srbče.

Hřešice
Hřešice od východu
Hřešice od východu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPozdeň
OkresKladno
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel112 (2021)[1]
Katastrální územíHřešice (4,02 km²)
Nadmořská výška298 m n. m.
PSČ273 76
Počet domů48 (2011)[2]
Hřešice
Hřešice
Další údaje
Kód části obce48968
Kód k. ú.648965
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o Hřešicích pochází z roku 1266, kdy ve vsi sídlil vladyka Budislav. Roku 1362 daroval probošt Záviš z Račiněvsi plat z Řešic k oltáři svatého Urbana v chrámu svatého Víta. Není známo, zda Závišovi patřila celá vesnice nebo jen její část. Panským sídlem ve vesnici byla tvrz, kterou ve druhé polovině čtrnáctého století vlastnil Petřík z Hostivař. Roku 1403 daroval spolu s Vítkem z Hostivař a Mikšem z Řešic platy lounskému klášteru. Petřík neměl děti, a aby statek po jeho smrti nepropadl odúmrtnímu právu, zapsal dluh 300 kop grošů Vítkovi z Hostivař, Maříkovi, který byl písařem menších zemských desek a svému bratrovi Chotěborovi, faráři v Kolovratech. Vítek, Mařík a Chotěbor panství převzali o dva roky později a Petřík v Hřešicích zůstal jen jako jejich šafář, kterým zůstal až do smrti v roce 1415.[3]

Hřešice se potom jako odúmrť snažil získat pražský purkrabí Vykéř, ale Chotěbor snadno doložil, že vlastnické právo náleží jemu a jeho společníkům. Část vsi ve stejné době patřila Janovi z Řešic, jehož díl pravděpodobně v roce 1419 vlastnil Prokop ze Skal.[3] Tvrz zanikla nejspíše už v patnáctém století a nejpozději v letech 1535–1540, kdy Václav Kekule ze Stradonic Řešice prodal Jetřichovi Reichlovi z Reichu. Ten vesnici připojil k Srbči.[4]

Poloha tvrze je neznámá,[4] ale Ferdinand Velc uvedl, že k tvrzi patřil také pivovar, jehož sklepní zříceniny se nalézají v čísle popisném 12. Z hřešických pověstí je asi nejznámější pověst O odvážné dívce.

Ve vsi byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: důl Anna Metropolitní kapituly v Praze, důl Union, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hřešicích, dva hostince, kovář, dva rolníci, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika.[5]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 206 202 164 181 162 166 191 141 147 137 106 71 65 165 112
Počet domů 30 31 34 35 34 34 41 48 40 39 33 45 45 48 48

Pamětihodnosti editovat

Hned za vsí směrem k Srbči je Babinecký rybník. Hřešice a Srbeč jsou od sebe vzdálené tři kilometry. Na této trase je možno se zastavit u Dubového nebo Spáleného rybníka. K Dubovému rybníku se váže pověst O dubové chaloupce. Kaplička ve vsi a boží muka při výjezdu ze vsi směrem k Srbči jsou bez datace.

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Mšece, s. 162–163. 
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hřešice – tvrz, s. 163. 
  5. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 391. (česky, německy) 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat