Otevřít hlavní menu

Vinařice (okres Kladno)

obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji

Obec Vinařice se nachází v okrese Kladno, kraji Středočeském, na vyvýšené planině pod jižním svahem Vinařické hory, něco přes 3 km ssz. od centra města Kladna. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel, čísel popisných je zhruba 710 a ulic 29.

Vinařice
Pohled na Vinařice od severu, z vedlejšího vrcholu Vinařické hory.
Pohled na Vinařice od severu, z vedlejšího vrcholu Vinařické hory.
Znak obce VinařiceVlajka obce Vinařice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 533050
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kladno
Historická země Čechy
Katastrální území Vinařice u Kladna
Katastrální výměra 5,16 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 104 (2019)[1]
Nadmořská výška 275 - 413 m n. m.
PSČ 273;07
Zákl. sídelní jednotky 4
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu V. ulice 250
Vinařice
273 07 Vinařice u Kladna
Starosta Bc. Petr Suchý
Oficiální web: www.ouvinarice.cz
Email: vinarice@volny.cz
Vinařice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vinařice
Vinařice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se zde známá věznice. Doprava v obci je autobusová (linky 609, 612 a 330 do Kladna, Slaného, Libušína a Prahy). K Vinařicím patří i osady Mayrau, Tuháň a Barré (nacházejí se dále od centrální části obce, stavebně již spojené s kladenskou čtvrtí Švermov).

PolohaEditovat

Centrální část obce se rozkládá na vyvýšené rovině v nadmořské výšce cca 350–370 m n. m. Část Vinařice-nádraží se nachází v blízkosti Třebichovic v údolí Knovízského potoka v nadmořské výšce 280 m. Nejvyšší bod katastrálního území – vrchol Vinařické hory – je ve výšce 413  m n. m.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Na počátku 13. století patřily Vinařice u Kladna do takzvaného jamnického újezdu, který v roce 1260 připadl králi Přemyslu Otakaru II. Ten roku 1277 daroval újezd jamnický (někde uváděno propůjčil) klášteru ostrovskému u sv. Jana na ostrově u Davle, kde proboštství ke správě tohoto území bylo zřízeno ve Slaném. Tento klášter držel území až do dob husitských válek a poté území přešlo do neznámých světských rukou.

V dalším období území, kde se nachází současná obec, patřilo různým majitelům panství. Pro zajímavost berní rula z roku 1654 uvádí Vinařice na panství Smečno Bernarda Ignáce Jana z Martinic, kdy Vinařice měly 12 usedlých obyvatel a toto se udrželo až do roku 1717. V seznamu poddaných smečenského panství jsou v roce 1663 uvdeni jako poddaní Václav Šebesta s ženou Ludmilou s dětmi Václavem a Alžbětou. Celkový počet obyvatel byl 70.

Velký rozmach zaznamenala obec až při objevu uhelných ložisek na Kladensku a Slánsku. Dne 2. června 1875 bylo v hloubce 320 metrů nalezeno uhlí na dolu Barré a následně odkryto velké ložisko na dole Mayrau (Majrovka). Důl byl pojmenovaný v roce 1877 (poté, co dosáhl uhelné sloje) podle předsedy správní rady Pražské železářské společnosti Kajetánu Mayerovi von Mayrau. Následkem rozvíjejícího se průmyslu obec roku 1880 čítala 48 domů s 512 obyvateli. Do roku 1900 se počet obyvatel ztrojnásobil, obec čítala již 154 domů s 1585 obyvateli.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
255 512 854 1585 2115 2052 2176 2308 2344 2109 1947 1731 1704 2902

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932Editovat

V obci Vinařice (2052 obyvatel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 nákladní autodopravy, cihelna, 2 obchody s cukrovinkami, důl Mayrau, elektrárna, hodinář, 3 holiči, výroba hořčice, 11 hostinců, 2 kapelníci, kolář, konfekce, konsum Včela, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, 3 lomy, mechanik, obchod s mlékem, 2 mlýny, 2 pražírny obilí, obchod s obuví Baťa, obuvník, papírnictví, 3 pekaři, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, 3 povozníci, 8 rolníků, 4 řezníci, 11 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo Svépomoc, obchod se střižním zbožím, 5 švadlen, 5 trafik, zahradník, 2 zedničtí mistři.

OsobnostiEditovat

Pamětihodnosti a zajímavostiEditovat

  • Barokní kaple ve staré vsi
  • Areál hlubinného uhelného dolu Mayrau, dnes v něm sídlí hornický skanzen s bohatou expozicí
  • Přírodní památka Vinařická hora (413 m) má sopečný původ, žije tu mnoho chráněných zvířat a rostlin.
  • Památné stromy – javor babyka u rybníka a dub na Beraníku
  • Budova obecního úřadu a základní školy
  • Věznice Vinařice
  • Zajímavostí jsou ulice nazvané pouze čísly („I. ulice“ až „IX. ulice“)

DopravaEditovat

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/118 v úseku Kladno - Slaný.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce v současnosti nejsou. Do roku 1982 byla pro osobní dopravu provozována trat Kladno-Dubí – Vinařice – Zvoleněves, nyní již jen z části pro nákladní. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Švermov ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna.
  • Veřejná doprava 2012 – V obci zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Libušín, Praha, Slaný, Smečno. (68 spojů do Kladna, 62 spojů do Slaného, 6 spojů do Smečna a Libušína, 3 spoje do Prahy). O víkendu v obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Slaný, Smečno. (29 spojů do Kladna, 25 spojů do Slaného, 3 spoje do Libušína a Smečna)

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1844-1845. (česky a německy)
  10. K osobnosti Ferdinanda Velce viz např. Lukáš Vytlačil: Slánský malíř, fotograf a etnograf Ferdinand Velc. In: Posel z Budče 31, Sládečkovo vlastivědné muzeum, Kladno 2014. s. 71-72. (dostupné on-line).

Externí odkazyEditovat