Otevřít hlavní menu

Smečno

město v okrese Kladno ve Středočeském kraji

Smečno je malé město ve Středočeském kraji, 7 km severozápadně od Kladna a 6 km jihozápadně od Slaného. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Smečno
Smečenský zámek
Znak obce SmečnoVlajka obce Smečno
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0203 532835
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slaný
Historická země Čechy
Katastrální území Smečno
Katastrální výměra 9,62 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 962 (2019)[1]
Nadmořská výška 372 m n. m.
PSČ 273 05
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Smečno
náměstí T. G. Masaryka 12
273 05 Smečno
Starostka Mgr. Pavla Štrobachová
Oficiální web: www.smecno-mesto.cz
E-mail: mesto.smecno@quick.cz
Smečno v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Smečno
Smečno
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Městečko se rozkládá v nadmořské výšce 340 až 375 metrů na návrší, mírně se sklánějícím k severovýchodu ke Slanému, na jihozápadě přecházejícím do roviny, táhnoucí se ke Kačici. Jeho střed tvoří rozlehlé protáhlé náměstí, jímž po délce probíhá hlavní silnice. V horní (západní) části náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice a sousoší Nejsvětější Trojice a v jeho sousedství zámek.

HistorieEditovat

Nejstarší zmínka pochází z roku 1252, kdy se jako majitel zdejší tvrze připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (Bolezlav de Zmecen). Roku 1418 zakoupil ves Smečno i s tvrzí Markvart z Martinic a s rodem Martiniců byly dějiny Smečna spojeny po dalších pět století. Markvartův syn Bořita, dvořan králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad kolem roku 1460 rozšířil a přestavěl tvrz. Bohatnoucí Martinicové postupně rozšířili své smečenské panství na 17 vesnic a zařadili se mezi panské rody. Na žádost Hynka Bořity z Martinic, pozdějšího nejvyššího zemského sudího, povýšil 26. května 1510 král Vladislav Jagellonský ves Smečno na městečko pod novým názvem Muncifaj (z latinského Mons fagi = „Buková hora“); toto jméno, byť oficiálně užívané až do 19. století se však nevžilo. O pět let později, 28. prosince 1515, bylo Smečno učiněno městem, přičemž mu byl polepšen znak, udělený při prvním povýšení. Za Jiřího Bořity z Martinic byla v 80. letech 16. století zahájena přestavba pozdně gotické tvrze na mohutný renesanční zámek. Stavbu dokončil jeho synovec Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z předních katolických politiků své doby. Jaroslav Bořita obratným využitím pobělohorských konfiskací ztrojnásobil svůj majetek a dosáhl hraběcího titulu a titulu vladaře domu smečenského.[2] Ze škod třicetileté války se město brzy vzpamatovalo a skutečnost, že bylo sídlem jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách, přispívala k jeho rozkvětu.

Rok 1932Editovat

V městě Smečno (3205 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, Společenstvo různých živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[3] lékař, 2 autodílny, biograf Sokol, 2 brusírny, 3 cihelny, hodinář, 11 hostinců, hudební škola, 3 kapelníci, knihař, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pily, Schwarzenberský pivovar, pletárna, 4 sadaři, Občanská záložna, Živnostenská záložna, stavební družstvo, 2 stavitelé, 3 včelařství, 4 velkostatky, obchod s vínem, 3 zahradnictví, železářství.

PrvenstvíEditovat

ŠkolstvíEditovat

 
Radnice se znakem města Smečna z roku 1515

Nachází se zde Základní škola Smečno, která je rozdělena do dvou částí. První až čtvrtý ročník spolu se školní družinou sídlí v budově na ulici Kačická. Výuka pátého až devátého ročníku se koná v budově na ulici Školská (tzv. Na boku).

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Smečně.
 
Zámek Smečno

Centrum Smečna je chráněno jako městská památková zóna.

V polích mezi Smečnem a Kačicí se nachází kamenný obelisk (pyrám), postavený roku 1847 na památku hraběte Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice jeho úředníky.

OsobnostiEditovat

SpolkyEditovat

  • Spolek přátel Smečna a širého okolí[6]
  • Partas, o.s.[7]
  • Rybářský svaz
  • Baráčníci
  • Sbor dobrovolných hasičů

DopravaEditovat

  • Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/236 Slaný – Smečno – Lány – Křivoklát
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. V minulosti sem, do stanice nazvané Smečno-Šternberk, vedla větev úzkorozchodné dráhy Slaný – Kačice. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. Trať byla zrušena roku 1932.
  • Veřejná doprava 2011 – V obci zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Nové Strašecí, Praha, Slaný, Stochov. O víkendu jezdily autobusové linky pouze do Slaného a Kladna.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[8]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Viz např. Lukáš Vytlačil: Jaroslav Bořita z Martinic; in: Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7-23. (dostupné on-line)
  3. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1562-1563. (česky a německy)
  4. a b c http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=749
  5. Lukáš Vytlačil: Jaroslav Bořita z Martinic; in: Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7-23. (dostupné on-line)
  6. http://www.spolekpratelsmecna.estranky.cz/
  7. Archivovaná kopie. partas.smecno.eu [online]. [cit. 2013-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. 
  8. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Smečno. Sv. 23, str. 487
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Smečno. Sv. 11, str. 1

Externí odkazyEditovat