Rozdělov

část obce Kladno v okrese Kladno

Rozdělov je část statutárního města Kladna v okrese Kladno. Rozkládá se na západním okraji Kladna, přibližně 3 km od centra. Rozdělovem probíhá silnice II/238 z Kladna přes Rozdělovský most do Kamenných Žehrovic, další silnice III. třídy vycházejí z Rozdělova též do Smečna, Libušína a Velké Dobré. Při jižním okraji sídla je situována železniční zastávka Kladno-Rozdělov na trati 120 Praha – Kladno – Rakovník. Je zde evidováno 946 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 2 783 obyvatel.[3]

Rozdělov
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Lokalita
Charakter část města
Obec Kladno
Okres Kladno
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 783 (2011)[1]
Katastrální území Rozdělov (4,46 km²)
Nadmořská výška 413 m n. m.
PSČ 272 04
Počet domů 932 (2011)[1]
Rozdělov
Rozdělov
Další údaje
Kód části obce 402010
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozdělov je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km².

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1780.[4]

 
Rozdělovské věžáky v polovině 50. let 20. století spojily Kladno s Rozdělovem

Původně se v těchto místech (poblíž dnešní křižovatky u kostela) nacházel pouze hospodářský dvůr, patřící kladenské vrchnosti, jíž představoval v 18. století břevnovsko-broumovský klášter benediktinů. Aby zajistil pro dvůr více pracovních sil, nechal v roce 1783 opat Štěpán Rautenstrauch, ve své době jeden z předních propagátorů tzv. raabizace, rozdělit část zdejších pozemků (odtud název) pro nově povolané osadníky z Broumovska a založit pro ně osadu (obdobně vznikl v téže době na opačné straně Kladna Štěpánov, dnes součást Kročehlav). V roce 1814 čítal Rozdělov již 15 domů a 114 obyvatel. Prudký příliv obyvatel přišel s industrializací Kladenska ve druhé polovině 19. století, zejména pak po roce 1888 v souvislosti se zahájením těžby na blízkém dole Max u Libušína. Za nacistické okupace došlo roku 1940 k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, čímž bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla sice po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov definitivně s Kladnem sloučen. Doposud volný prostor mezi oběma sídly od 50. let 20. století zaplnila nová výstavba[5] (mj. tzv. Rozdělovské věžáky); dnes tak Rozdělov s Kladnem stavebně zcela splývá.

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 96. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96. 
  5. Vznikem rozdělovského sídliště se zabývá kniha Alexandra Němce a Romana Hájka: Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. Halda, Kladno 2018. ISBN 978-80-907236-0-3.

LiteraturaEditovat

  • KOVAŘÍK, Jiří; SEIFERT, Josef; SLEPIČKA, Zdeněk. Kladno : zrcadlo času. 1. vyd. Praha: Josef Ženka, 2014. 366 s. ISBN 978-80-905570-3-1. 
  • NĚMEC, Alexandr. Domovní znamení na kladenských věžácích. 1. vyd. Kladno: Halda, 2017. 44 s. ISBN 978-80-905992-9-1. 
  • NĚMEC, Alexandr; HÁJEK, Roman. Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. 1. vyd. Kladno: Halda, 2018. 299 s. ISBN 978-80-907236-0-3. 

Externí odkazyEditovat