Stochov

město v okrese Kladno ve Středočeském kraji

Stochov (německy Stochau) je město v okrese Kladno ve Středočeském kraji, ležící mezi Kladnem a Novým Strašecím, poblíž dálnice D6. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel.

Stochov
Městský úřad
Městský úřad
Znak města StochovVlajka města Stochov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0203 532860
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 348 (2022)[1]
Rozloha9,54 km²
Nadmořská výška448 m n. m.
PSČ273 03
Počet domů806 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Stochov
J. Šípka 486
273 03 Stochov
stochov@stochov.cz
StarostaIng. Roman Foršt
Oficiální web: www.stochov.cz
Stochov na mapě
Stochov
Stochov
Další údaje
Kód obce532860
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve městě roste Svatováclavský dub, podle legendy zasazený kněžnou Ludmilou na počest jejího vnuka knížete Václava, jenž se zde měl narodit.

HistorieEditovat

 
Svatováclavský dub

Podle pověstí se zde v roce 903 měl narodit svatý Václav, pověst dále uvádí, že jeho babička svatá Ludmila měla na návsi zasadit strom, který zde stojí dodnes (Svatováclavský dub). Pod ním stojí pískovcová socha sv. Václava s praporcem a štítem. Také název Stochov, alespoň podle kroniky, vznikl podle sta chův, které pečovaly o svatého Václava.

Hájkově Kronice české se uvádí stochovské hradiště jako sídlo již v roce 870, skutečná zmínka o Stochově je v kronikách zaznamenaná až z roku 1316. Roku 1591 koupil stochovské panství Jaroslav Bořita z Martinic a rodu Martiniců patřilo až do roku 1848. V 50. letech a 60. letech 20. století ve městě vyrostlo sídliště pro dělníky z dolu Nosek v nedalekých Tuchlovicích. V roce 1967 byla obec povýšena na město.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1937 země česká, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[6]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Rok 1932Editovat

V obci Stochov (448 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] obchod s automobily, výroba cementového zboží, obchod s cukrovinkami, 2 obchody s dobytkem, družstvo majitelů elektrovodné sekundární sítě ve Stochově, 2 hostince, hotel Slovanka, výroba hřídelů do mlátiček, konsum Včela, 3 obchody s mlékem, 2 obuvníci, pila, 3 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Stochov, stavební hmoty, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, zahradnictví, zednický mistr.

V obci Čelechovice (405 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Stochova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čelechovicích, 2 hostince, kovář, mlýn, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, zámečník.

V obci Honice (384 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Stochova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Honicích, holič, 2 hostince, kolář, kovář, 3 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

DopravaEditovat

Pozemní komunikaceEditovat

Do města vedou silnice III. třídy. Území města protíná dálnice D6 Praha - Karlovy Vary, nejblíže je exit 25 (Kačice) ve vzdálenosti 2 km.

ŽelezniceEditovat

Město Stochov leží na železniční trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1863. Na území města leží mezilehlá železniční stanice Stochov, do roku 1960 Lány. Ve stanici byl roku 1930 zřízen prezidentský salonek pro T. G. Masaryka, který se zachoval a je možné jej navštívit.

Veřejná dopravaEditovat

Autobusová doprava 2019Editovat

Ve městě zastavují autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Slaný.

Vlaková doprava 2019Editovat

Po trati 120 jezdí a ve stanici Stochov zastavuje obousměrně 6 rychlíků, 1 spěšný vlak a 10 osobních vlaků.

PamětihodnostiEditovat

 
Kostel sv. Václava

Místní částiEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 5/1937 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1605. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 124. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 323. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat