Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník

železniční trať v Česku

Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník (v jízdním řádu pro cestující rozdělená na trať Praha – Rakovník s číslem 120 a větev Lužná u Rakovníka – Chomutov jako 124) je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy o délce 130 kilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku PrahaKladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha–Kladno považovat za typickou příměstskou železnici, čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku 1996 integrována v PID. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka a Milostína na chomutovské větvi.

Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
Praha - Dejvice, stavědlo 1
Praha - Dejvice, stavědlo 1
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 120, 124
Provozovatel dráhy Správa železnic
Dopravce Arriva vlaky, ČD Cargo, České dráhy, GW Train Regio, Die Länderbahn CZ aj.
Technické informace
Délka 130 + 9 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC (v úsecích Praha Masarykovo nádraží - Praha-Bubny a Žatec - Březno u Ch., zbytek neelektrizován)
Maximální sklon 24 ‰
Počet kolejí 1 (dvoukolejný pouze úsek
Praha Masarykovo nádraží
Praha-Bubny), v minulosti byly též dvojkolejné úseky mezi Lužnou a Žatcem
Maximální rychlost 100 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
409,350 Praha Masarykovo nádraží
trať směr Praha-Libeň
Negrelliho viadukt Vltava
Praha-Bubny Vltavská[P 1]
modernizace od března 2023
412,133
0,423
Praha-Bubny
trať do Kralup nad Vltavou
estakáda
Praha-Výstaviště
Dejvický tunel (104 m)
3,700 Praha-Dejvice
Svatovítský most
4,523 Praha-Gymnasijní
7,735 Praha-Veleslavín
Litovický potok
9,492 Praha-Liboc
10,908 Praha-Ruzyně
Dálnice D0
Dálnice D6
trať do Prahy-Smíchova
14,809 Hostivice
16,251 Odb. Jeneček
tratě do Podlešína a Rudné u Prahy
18,386 Jeneč
silnice II/201
21,870 Hl. Pavlov
Dálnice D6
silnice I/61
24,315 Unhošť
Hl. Křižovatka
bývalá Kladensko-nučická dráha
28,043 Kladno
do stanice Staré Kladno
trať do Kralup nad Vltavou
bývalá spojka na trať do Kralup n. Vlt.
Hl. Lapák
31,703 Kladno-Rozdělov
silnice II/238
34,286 Kamenné Žehrovice
vlečka Tuchlovice
vlečka Libušín
37,955 Hl. Kačice
38,300 Kačice
Loděnice
Dálnice D6
silnice II/236
41,108 Stochov
silnice II/606
44,118 Rynholec
Rynholecký tunel (476 m)
48,422 Nové Strašecí
Klíčava
53,271 Řevničov
57,726 Hl. Merkovka
Křížový potok
61,267
0,000
Lužná u Rakovníka
Lišanský potok
6,535 Rakovník zastávka
silnice II/237
silnice II/227
trať do Berouna
9,188 Rakovník
Červený potok
trať do Kolešovic
Krupský potok
65,838 Krupá
Mutějovický potok
68,445 Mutějovice zastávka
Kounovský potok
71,632 Milostín (dříve stanice)
Lišanský potok
trať Louny–Rakovník
železniční nehoda z 2. května 1966
77,158 Deštnice
dvojitý viadukt
81,745 Sádek u Žatce
84,000 Želeč
Blšanka
89,719 Měcholupy
92,913 Holedeček
94,535 Veletice
96,467 Dobříčany
98,015 Trnovany
Ohře
trať do Mostu
102,386 Žatec
trať do Plzně
silnice II/250
trať do Plzně
103,820 Žatec-Velichov
106,082 Žiželice
silnice I/27
109,400 Hořetice
111,170 Denětice
113,145 Holetice
silnice II/568
vlečka směr Tušimice, Prunéřov (dříve trať ze Žaboklik)
115,783 Březno u Chomutova
trať do Kadaně-Prunéřova
117,116
0,000
(přeložka od 2007)
Březenský tunel (1758 m)
~118,7 Brančíky
~119,7 Brany
3,732
0,294
Droužkovice
121,500 Spořice
5,811
128,165
Odb. Dubinatrať do Chebu
7,109
122,364
dálnice D7
Chomutov seřaďovací n.
125,173 Chomutov 130, 137
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Předchůdcem trati byla v úseku Bruska (dnešní Praha-Dejvice) – Kladno – Stochov od roku 1830 lánská koněspřežka, historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě, o rozchodu kolejí 1120 mm. Roku 1846 obdržel kníže Karel Egon II. z Fürstenberka, majitel lánských lesů, padesátileté císařské privilegium pro stavbu odbočné trati k buštěhradským dolům a při té příležitosti požádal o povolení přestavět stávající dráhu na parní pohon a na normální rozchod a napojit ji v Praze na podmokelskou Státní dráhu. V důsledku revoluce roku 1848 byl projekt odložen. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo raději dráhu z Kladna do Kralup. Teprve 20. listopadu 1855 získala koncesi pro provoz pražsko-lánské koněspřežky „Buštěhradská železniční společnost“, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti, a Fürstenberk byl donucen postavit i trať do Kralup. Roku 1863 (provoz zahájen 4. listopadu) byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku 1866 prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny. Od této přestavby se trati říkalo Buštěhradská dráha. Z Kladna dál směrem na Chomutov a Rakovník byla trať budována v letech 1869 až 1871.[1] Zestátněna byla roku 1923.

Uvádění v knižním jízdním řádu editovat

Po mnoho let byl úsek Praha–Kladno ve veřejném jízdním řádu součástí tratě číslo 12, později 120, v trase Praha – KladnoŽatecChomutov. Od 9. prosince 2007 byl úsek Lužná u Rakovníka – Chomutov převeden k trati 124 a naopak dosavadní úsek trati 124 Lužná u Rakovníka – Rakovník byl připojen k trati 120. Současně byl od prosince 2007 v jízdním řádu úsek Praha – Kladno označen jako linka S5 systému Esko, rychlíky a spěšné vlaky na trati byly značeny do roku 2016 jako linka R5, od roku 2017 jsou rychlíky označeny jako linka R24 Ministerstva dopravy a spěšné vlaky jako linka R45, od roku 2014 jsou osobní vlaky Kladno – Rakovník značeny jako linka S50 a od roku 2018 jsou vlaky v úseku Rakovník – Deštnice značeny jako linka S51.

Trasování editovat

 
Masarykovo nádraží, stavědlo 4

Trať vychází z pražského Masarykova nádraží společně s tratí na Kralupy nad Vltavou po Negrelliho viaduktu. Ihned za mostem se tratě dělí a na již samostatné trati následuje stanice Praha-Bubny. Po dobu rekonstrukce mostu v letech 2017 až 2020 byla nad stanicí metra Vltavská zřízena provizorní zastávka Praha-Bubny Vltavská, kde v té době začínaly (a končily) všechny vlaky. Z nádraží Bubny pokračuje trať směrem k výstavišti a poté, co trať vystoupá Stromovkou, kde prochází též krátkým tunelem, následuje stanice Praha-Dejvice, kde je též přestup na stanici metra Hradčanská. Zástavbou pokračuje trať přes Veleslavín, kde je též přestup na metro, a do Ruzyně. Odtud vede trať poli a kolem letiště do Hostivice. Z Hostivice pokračuje trať zemědělskou krajinou směrem na Kladno.

 
Negrelliho viadukt, pohled ke Karlínu

Z Kladna pokračuje trať lesy za Kamenné Žehrovice, kde opět přechází do osídlené krajiny, kde se nachází stanice Stochov, kam jezdíval prezident Masaryk, když cestoval do Lán. Před Novým Strašecím prochází trať druhým tunelem. Od Nového Strašecí vede opět lesy až do Lužné u Rakovníka, kde se nachází železniční muzeum. Zde se trať větví, jedna větev míří do Rakovníka, zatímco druhá se obrací směrem k severozápadu na Chomutov.

 
Lužná u Rakovníka – rozcestí tratí do Rakovníka a Chomutova

Chomutovská trať pokračuje krajinou značně zemědělsky využívanou, zejména ke pěstování chmele, přes stanici Krupá. Za Milostínem trať beze spojení kříží trať Rakovník–Most a pokračuje směrem k Deštnici a Měcholupům. Za Měcholupy následuje několik nevyužívaných zastávek a po nich již trať přichází do Žatce. Ze Žatce trať pokračuje podél potoka Hutné do Března u Chomutova, za nímž byla roku 2007 přeložena kvůli těžbě uhlí a prochází Březenským tunelem, který držel do zprovoznění Ejpovického tunelu prvenství v délce. Za ním trať pokračuje do cílové stanice v Chomutově.

Dopravní význam editovat

V současnosti je tato trať využívaná hlavně pro osobní dopravu mezi největším městem Středočeského kraje Kladnem a Prahou a pro spojení Rakovníka s Kladnem. Význam spojení do Chomutova výrazně poklesl s omezením dopravy na rameni Lužná u Rakovníka – Chomutov a zrušením rychlíků Praha – Chomutov.[2]

Od prosince 2019 převzali některé výkony alternativní dopravci – rychlíky Praha–Rakovník provozuje ARRIVA vlaky,[3] osobní vlaky Lužná u Rakovníka – Chomutov – Jirkov Die Länderbahn CZ,[4] osobní a spěšné vlaky na trase Praha – Kladno – Rakovník provozují nadále České dráhy, dalším dopravcem na trati je GW Train Regio, který provozuje rychlíky Plzeň–Most již od prosince 2016 (na této trati úsek Žatec–Chomutov).[5]

Modernizace editovat

V současnosti (2024) již probíhá příprava a výstavba některých úseků již od 90. let diskutovaného záměru modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně (zdvojkolejnění a elektrizace)[6][7] známého dříve též jako PRaK[8] či Aircon.[9]

V letech 2017–2020 proběhla rekonstrukce Negrelliho viaduktu, výluka trvala od 4. července 2017 do 31. května 2020, vlaky byly výchozí z provizorní zastávky Praha-Bubny Vltavská.[10]

Na konci roku 2022 začala modernizace úseku Kladno – Kladno-Ostrovec (trať Kladno – Kralupy nad Vltavou), včetně přestavby stanice Kladno.[11]

V lednu 2023 byla zahájena přestavba úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, v rámci projde proměnou stanice Praha-Bubny a bude vybudována nová zastávka Praha-Výstaviště. Stanice Praha-Bubny bude nově vybavena jedním ostrovním a dvěma vnějšími nástupišti, která se budou nacházet blíže stanici metra Vltavská a budou nově sloužit i trati do Kralup nad Vltavou. Dále bude trať pokračovat v původní stopě, místo náspu bude však vedena po estakádě.[12] 12. března 2023 byla v příslušném úseku zastavena železniční doprava a všechny vlaky jsou po dobu výluky výchozí ze stanice Praha-Dejvice.[13] V rámci rekonstrukce byl snesen původní ocelový viadukt u Výstaviště Praha z roku 1891 a konstrukce byla předána Národnímu technickému muzeu.[14]

Navazující tratě editovat

Praha Masarykovo nádraží editovat

Hostivice editovat

Kladno editovat

Rakovník editovat

Krupá editovat

Žatec editovat

Droužkovice editovat

Chomutov editovat

Dřívější názvy stanic editovat

Fotogalerie editovat

U stanic a zastávek v závorce uvedeno tarifní pásmo integované dopravy (PID a DÚK)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Zastávka sloužila po dobu rekonstrukce Negrelliho viaduktu 4. 7. 2017 - 31. 5. 2020; po jejím dokončení nebyla používána, avšak zrušena byla až při rekonstrukci stanice Praha-Bubny v roce 2023

Reference editovat

  1. popis tratě na ŽelPage
  2. KINŠT, Petr. Význam trati Žatec - Lužná upadá. Stát ji přesune mezi regionální dráhy. Žatecký a Lounský deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2013-11-12 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  3. jk. Změny na železnici: Od neděle bude rychlíky na trase Praha – Rakovník provozovat Arriva. Kladenské listy [online]. Tisková agentura Kladno, 2019-12-13 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  4. SŮRA, Jan. Ústecký kraj má smlouvu s Länderbahn pro vlaky na Lounsku, průvodčí musí umět cizí jazyk. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2019-04-20 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  5. JEŽEK, Petr. Do Mostu se poprvé rozjel soukromý rychlík. Bude jezdit 10 let. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-11 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  6. ŠINDELÁŘ, Jan. SŽ vypsala tendr na projekt tratě na letiště přes Dlouhou Míli, stavět se má za tři roky. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2021-04-24 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  7. SŮRA, Jan. Nejdelší úsek trati z Prahy do Kladna má územní rozhodnutí. Stavět se má příští rok. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2021-03-05 [cit. 2021-04-29]. 
  8. Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno. Portál hlavního města Prahy [online]. hlavní město Praha, 2005-03-02 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  9. POSPĚCHOVÁ, Petra. Letištní expres bude mít zpoždění. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2009-01-19 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  10. iDNES.cz; ČTK. Po tříleté rekonstrukci projely po Negrelliho viaduktu první vlaky [online]. Idnes.cz, 2020-06-01 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  11. Z Prahy do Kladna po elektrifikované trati? Stavební povolení už je na světě. Ekonomický deník. 2022-06-14. Dostupné online [cit. 2022-09-12]. 
  12. ŠINDELÁŘ, Jan. V Praze začala čtyřmiliardová modernizace trati mezi Bubny a Výstavištěm. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2023-01-12 [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  13. SŮRA, Jan. Provoz na původní Buštěhradské dráze skončil, z Bubnů do Dejvic začala dlouhá výluka. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2023-03-11 [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  14. SŮRA, Jan. Obrazem: Viadukt z Buštěhradské dráhy je pryč, v neděli ho převezou do Národního technického muzea. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2023-04-15 [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  15. ŘIVNÁČ, František. Řivnáčův průvodce po královstvím Českém. Praha: Nakladatelství Baset, 2001. ISBN 80-86223-18-3. Kapitola VII. Dráha Buštěhradská, s. 251. 

Literatura editovat

  • BAŠTA, Jan. Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha. Praha: vl.n., 1868. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat