Křivoklátská vrchovina
Křivoklátská vrchovina je geomorfologický celek ve Středočeském a Plzeňském kraji. Tato členitá vrchovina je součástí Brdské oblasti v Poberounské soustavě. Většina území je tvořena zvrásněnými starohorními břidlicemi s vložkami buližníků, křemenců a spilitů. Na severozápadním okraji vystupují na povrch vyvřelé horniny (ryolit) z období starších prvohor. Charakteristickým rysem reliéfu jsou krátké hřbety ve směru ZJ-VS, hluboké kaňonovité údolí řeky Berounky a jejích přítoků.
| Křivoklátská vrchovina | |
|---|---|
_-_viwe_at_the_reserve_from_Skryje.jpg) přírodní rezervace Týřov | |
| Nejvyšší bod | 723 m n. m. (Radeč) |
| Rozloha | 745 km² |
| Střední výška | 417,8 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Brdská oblast |
| Sousední jednotky | Džbán, Pražská plošina, Hořovická pahorkatina, Švihovská vrchovina, Plaská pahorkatina, Rakovnická pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Zbirožská vrchovina, Lánská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Křivoklátská vrchovina na mapě Česka | |
| Horniny | břidlice, ryolit |
| Povodí | Berounka |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VA-3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejvyšší vrchol, hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem, je někdy považován za součást Brd.[1] Přes 84 % území je součástí CHKO Křivoklátsko.
Geomorfologické členění editovat
Křivoklátská vrchovina se dělí na dva geomorfologické podcelky: členitější Zbirožskou vrchovinu a nižší, méně členitou Lánskou pahorkatinu.
Zbirožská vrchovina editovat
Nejvyšší část Zbirožské vrchoviny, Radečská vrchovina, je tvořena několika břidlicovými a křemencovými hřbety. Má podobný charakter reliéfu, rostlinstvo a živočišstvo jako blízké Brdy. Nejvyšším bodem je Radeč (723 m n. m.). K dalším významným vrcholům patří Brno (718 m n. m.), Hrad (680 m n. m.), Rumpál (639 m n. m.) a Bechlov (599 m n. m.).[2]
Velmi členitým terénem se vyznačuje Vlastecká vrchovina na pravém břehu Berounky, tvořená výlevnými vyvřelinami z období kambria. Úzké skalní hřbety a hustá síť hlubokých roklí dodávají tomuto území velmi divoký ráz. Nejvyššími vrcholy jsou Těchovín (617 m n. m.), Vlastec (612 m n. m.) a Kohoutov (596 m n. m.).
Ve střední části území se nachází Hudlická vrchovina. Mírně zvlněný reliéf je tvořen starohorními břidlicemi, droby a dalšími usazenými horninami s vložkami odolných buližníků a křemenců, které často vystupují na povrch jako skalní suky. Ke známým buližníkovým skaliskům patří Vraní a Hudlická skála. Nejvyšším vrcholem je Krušná hora (609 m n. m.), úzký křemencový hřbet se zbytky po těžbě železné rudy.
Podél jihovýchodního okraje Křivoklátské vrchoviny se táhne úzký pruh silně zvrásněných břidlic a křemenců, označovaný jako Brdatky. Hřbet je na několika místech přerušen příčnými zářezy potoků. K významným vrcholům patří Děd, Tkalce a Zámecký vrch.
Lánská pahorkatina editovat
Lánská pahorkatina se rozkládá na sever od Berounky. Z hornin převládají starohorní břidlice a droby. Mírně zvlněný terén je rozčleněn údolími Kačáku a Klíčavy. Nejvyššími body jsou buližníkové suky Tuchonín (487 m n. m.) a Vysoký vrch.
Ochrana přírody editovat
Nejvýznamnějším velkoplošným chráněným územím je CHKO Křivoklátsko, chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. V jihozápadní části Křivoklátské vrchoviny se nachází přírodní park Radeč. V současné době (počátek roku 2010) se jedná o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Archivovaná kopie. www.brdy-respublica.estranky.cz [online]. [cit. 2007-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-12.
- ↑ Základní mapa ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-09-16]. Dostupné online.
Literatura editovat
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- DEMEK, Jaromír a kolektiv. Geomorfologie českých zemí. Praha: ČSAV, 1965. 335 s. S. 158–159.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Správa CHKO Křivoklátsko Archivováno 24. 1. 2010 na Wayback Machine.
