Klobuky

obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji
Možná hledáte: Klobouky.

Obec Klobuky se nachází 10 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Administrativními součástmi obce Klobuky jsou vsi Čeradice, Kobylníky, Kokovice a Páleček. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Do obce je autobusové a vlakové spojení.

Klobuky
Pohled na Klobuky ze severozápadní strany, od menhiru.
Pohled na Klobuky ze severozápadní strany, od menhiru.
Znak obce KlobukyVlajka obce Klobuky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0203 532461
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Slaný
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 015 (2020)[1]
Rozloha 15,88 km²
Nadmořská výška 262 m n. m.
PSČ 273 74
Počet částí obce 5
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 5
Kontakt
Adresa obecního úřadu 9. května 62
Klobuky
27374 Klobuky v Čechách
podatelna@klobuky.cz
Starostka Soňa Ottová
Oficiální web: www.klobuky.cz
Klobuky na mapě
Klobuky
Klobuky
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Výraz klobuk či klobouk značil ve staré češtině původně vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný výškově orientovaný útvar. Oblast Klobucka byla zřejmě osídlena od starší doby bronzové (přelom 3. a 2. tis před Kr.), což dokládají archeologické nálezy zejména z přelomu 19. a 20. století – mladší doba kamenná, doba železná, období slovanské. V prostoru obce byla nalezena volutová, únětická a laténská keramika a odkryly se hroby s výbavou z doby keltské: bronzové náramky a zbraně.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci v místech současného domu č.p. 1 tvrz. V době, kdy město Slaný přijímalo podobojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19. století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932Editovat

Ve vsi Klobuky v Čechách (817 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lékař, zubní lékař, biograf Zdar, výroba cementového zboží, 3 cihelny, cukrovar, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klobukách, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, knihař, kolář, konsum Včela, kovář, 3 krejčí, malíř pokojů, 2 mlýny, 4 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, předtiskárna, 5 rolníků, 3 řezníci, sadař, sladovna, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klobuky, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 4 trafiky, 3 truhláři, 2 zahradníci, 2 zámečníci, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami.

V obci Čeradice (230 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, krejčí, 3 rolníci, mlýn, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

V obci Kokovice (270 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, kolář, kovář, mlýn, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Metropolitní kapituly sv. Víta.

V obci Páleček (259 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v  Pálečku, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Pálečku, trafika.

Památky a zajímavostiEditovat

PověstiEditovat

Vypráví se, že pokaždé, když vyzvánějí v kostele sv. Vavřince v Klobukách (někdy se mluví o jednom roce), Zkamenělý pastýř postoupí o krok (případně „o špendlíkovou hlavičku“) směrem ke kostelu. Až k němu dojde, má nastat konec světa. Podle jedné z variant pověsti se však při vyzvánění v protějších Kokovicích kámen zase o krok vrací. Zajímavé je, že v době slunovratu byla prováděna měření, podle kterých byly v tento den údajně zaznamenány výkyvy geomagnetického pole. I v současnuti se objevují novodobé pověsti o magickém působení menhiru (strhavajícím volant, ovlivňujícím zdraví, např. počet tepů, vábícím mimozemšťany atd.). Dle pověsti se pod menhirem také nachází "podzemní jezero", tedy zřejmě zdroj pro nedaleký pramen v obci.

OsobnostiEditovat

 
Dům Jana Malypetra v Klobukách

V Klobukách sídlil rod Malypetrů, jehož proslavily dvě významné osobnosti, jež bývají někdy zaměňovány: Jan Malypetr, v dobových dokumentech uváděný zpravidla jako Jan Malýpetr, a jeho synovec Jan Malypetr. První jmenovaný byl jedním ze zakladatelů tělovýchovy v Čechách. Jeho synovec, také Jan Malypetr, byl významným prvorepublikovým politikem, který se začal aktivně o věci veřejné starat jako člen zastupitelstva obce Klobuky. Za čas se stal starostou obce a posléze přijal funkci okresního starosty ve Slaném. Se vznikem Československa se Malypetr stal poslancem revolučního Národního shromáždění, po volbách v roce 1920 svůj poslanecký mandát obhájil a poslancem Národního shromáždění za agrární stranu byl pak až do roku 1939. Působil jako ministr vnitra v první Švehlově vládě. V parlamentních volbách v roce 1925 pak byl Jan Malypetr jmenován do funkce předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění a roku 1932 převzal úřad předsedy vlády, který spravoval do 5. listopadu 1935, kdy jej vystřídal M. Hodža.

Po deset let (18991909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zasloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko. Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman. Jeho notoricky známou básní (z Měsíců) je Září:

Můj bratr dooral a vypřáh' koně.
A jak se stmívá,
věrnému druhu hlavu do hřívy
položil tiše, pohladil mu šíji
a zaposlouchal se, co mluví kraj.

Zní zvony z dálky tichým svatvečerem;
modlitba vesnic stoupá chladným šerem.
Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest
v jediný chorál slily se a letí
k věčnému nebi.

Svatý Václave,
nedej zahynouti
nám ni budoucím.

S obcí byl také srdcem spojen český básník, spisovatel a prozaik Svatopluk Čech, který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka. V Klobukách totiž nalezel svoji první velkou lásku. Říká se, že na svoji milou čekával po lipou, jež se stala inspirací pro jeho skladbu Ve stínu lípy.

DopravaEditovat

  • Silniční doprava – Obcí vede silnice II/237 v úseku Rakovník – Nové Strašecí – Mšec – Klobuky – Peruc – Libochovice – Třebenice. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice I/7 Praha – Chomutov.
  • Železniční doprava – Obec Klobuky leží na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín – Louny zahájena v roce 1873. Přepravní zatížení trati mezi Slaným a Louny v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 1 spěšný a 10 osobních vlaků.[12] Na území obce leží mezilehlá železniční stanice Klobuky v Čechách a mezilehlá železniční zastávka Páleček.
  • Autobusová doprava – V obci měly v červnu 2011 zastávky autobusové linky Slaný-Klobuky-Panenský Týnec (4 spoje tam i zpět) a Slaný-Klobuky-Vraný (5 spojů tam, 4 spoje zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[13]

FotografieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 577-578. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 126. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 587. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  12. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  13. Portál CIS o jízdních řádech

LiteraturaEditovat

  • PÍČ, J. L. Menhir u Klobuk. IN: Památky archeologické a místopisné 1893, str. 329.
  • WOLDŘICH, J. N. Předhistorické výzkumy v jihovýchodních Čechách z r. 1895. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, str. 159 – 176.

Externí odkazyEditovat