Otevřít hlavní menu

Antonín Mánes

český krajinář a malíř

ŽivotEditovat

Narodil se jako starší syn mlynářského tovaryše Františka Mánesa, který neměl na studium svého syna dostatek prostředků. Kromě bratra Václava měl ještě mladší sestru Annu [3].

Kreslení se zprvu věnoval amatérsky, krátce si přivydělával v pražské porcelánce na Smíchově jako dekorativní malíř. Ve věku 20 let vstoupil do nově založené krajinářské školy pražské Akademie, kde prošel přípravkou Josefa Berglera, a v roce 1806 jej začal vyučovat Karel Postl. Dlouhodobý pobyt v ateliéru tohoto krajináře klasicistního stylu jej nejvíce ovlivnil, především tématickým zaměřením a stylem (jasné dělení krajiny do tří plánů na popředí, prostředí a pozadí, stafáž: strom, zřícenina, hory). Po smrti Karla Postla se uvažovalo o Mánesově jmenování na jeho místo, ale přednost dostal František Waldherr, teprve po jeho smrti v roce 1835 byl na další školní roky profesorem krajinomalby na Akademii jmenován Mánes.

Od Postlem inspirované klasicistní „ideální krajiny“, kterou reprezentuje jeho olejomalba Krajina se zříceninou Gaia Maria z roku 1824, nebo Údolí u sv. Ivana Mánes přešel pod vlivem německé tvorby k romantismu, změkčenému lyrickým přednesem a výraznými realistickými prvky. Realistický tón v jeho tvorbě podnítila láska k pozorování přírody a přes ni vztah k holandskému malířství 17. století. Namaloval obrazy Pohled na Pražský hrad z východní strany, 1821; Krajina s oráčem, kolem 1825; Hrad Okoř, 1827; Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři, 1834; Kokořín v bouři, 1839). Svou pozdní orientací položil základy české realistické krajinomalby, více osvobozené od akademického rukopisu. Z tvorby tohoto období jsou ceněné zejména studie a kresby. Jeho přínosem byla i živá barevnost a po nizozemském vzoru i snaha po vystižení atmosféry, kterou hledal při cestování po české krajině i se svými dětmi. Vedle žáků, vyučených na Akademii, měl velký vliv především na dílo svých vlastních dětí, synů Josefa, Quida a dcery Amálie.

RodinaEditovat

Oženil se s pražskou měšťanskou dcerou Magdalénou Schwidnerovou (1794-1853)[4]. Bydleli na Starém Městě v Řásnovce v domě čp. 799/I, roku 1829 se přestěhovali do Nostické jízdárny na Malé Straně, kde Antonín dostal služební byt od Akademie.

Další obrazyEditovat

  • Alej (1822-1823)
  • Horská krajina s vodopádem, kravami a výletníky (1820-1825), soukromá sbírka [5]
  • Pohled na Bubeneč (kolem 1825)
  • Krajina s Belvederem (1826)
  • Krajina se zříceninou chrámu v opatství Kelso (1827-1828), NG
  • Horská krajina s chalupami a pasáčkem koz (1828), soukromá sbírka [6]
  • Skalnatá krajina s pasáčkem dobytka, 20.léta, soukromá sbírka ČR[7]
  • Dolní dvůr ve Vrchlabí (1832), NG
  • Klášter ve Vrchlabí (1832), protějšek předchozího obraz, NG
  • Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři (1834), NG
  • Měsíční noci
    • ... a další

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

Jeho díla jsou zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách:

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu - Antonín Mánes
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Víta na Hradčanech v Praze
  3. Matriční záznam o narození a křtu - Anna Mánesová
  4. Pobytová přihláška pražského magistrátu [1]
  5. Aukce Kodl Praha [2]
  6. Aukce Kodl Praha 2014:[3]
  7. Aukce Brno 2016: [4]
  8. http://www.patriksimon.cz/autori-detail/antonin-manes/95/

LiteraturaEditovat

  • Eva Reitharová, Antonín Mánes, SNKLHU Praha 1967
  • Jiří Kotalík, Rodina Mánesů, Praha 1988, katalog výstavy NG a MKS Beroun
  • Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), Malířská rodina Mánesů, Praha 2002, 335 s., NG v Praze, ISBN 80-7035-236-1
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed.), I. díl, Academia Praha 1995, s. 478.

Externí odkazyEditovat