Wikipedie

Josef Bergler

český malíř a učitel

Josef Bergler (1. května 1753, Salcburk – 25. června 1829, Praha) byl bavorský malíř, kreslíř a rytec období klasicismu, představitel akademismu, pedagog a první ředitel Akademie výtvarných umění v Praze.

Josef Bergler
Joseph Bergler, podle kresby Františka Nadorpa litografoval Joseph Quaisser
Joseph Bergler, podle kresby Františka Nadorpa litografoval Joseph Quaisser
Narození1. května 1753
Salcburk, Habsburská monarchie
Úmrtí25. června 1829 (ve věku 76 let)
Praha, Rakouské císařství
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánímalíř, pedagog, vysokoškolský učitel, učitel, ilustrátor a mědirytec
RodičeJoseph Bergler starší
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Josef Bergler pocházel z tyrolské rodiny horalů usazených v Pustertal, odkud jeho rodiče odešli do Pasova. Nejprve se vyučil sochařem u svého stejnojmenného otce, který bývá pro odlišení označován Josef Bergler starší (1718–1788). Dále pokračoval díky finanční podpoře pasovského biskupa, knížete Franze Antona Auersperga ve studiu u tyrolského malíře Martina Knollera v Miláně a u profesora Antona von Marona na Akademii v Římě. Během šestiletého pobytu v Římě namaloval několik oltářních obrazů pro italské kostely. Roku 1786 se vrátil k rodičům do Pasova nastoupil jako kabinetní malíř do služeb tamního biskupa Leopolda Raymund z Thun-Hohensteinu v jeho rezidenci.

Roku 1796 byl osloven Společností vlasteneckých přátel umění, aby zorganizoval vysokoškolskou výuku malířství a kreslení v Praze. Roku 1800 byl na podnět hraběte Františka z Thun-Hohensteinu dosazen jako první ředitel nově založené kreslířské Akademie v Praze. Akademie získala prostory v bývalé jezuitské koleji v Klementinu. Své zakladatelské úlohy se zhostil velmi dobře, napsal učební osnovy, pořídil sbírku sádrových modelů slavných evropských soch, a dvojrozměrných grafických předloh, zejména vlastních kresebných kopií podle Raffaela. Zavedl kresbu podle modelu a od roku 1806, kdy byl založen krajinářský ateliér, také malbu v plenéru.[1]

Žáci a následovníci

editovat

V Berglerově ateliéru se vyučily tři desítky českých i německých výtvarníků, zakladatelů novodobé malby a rytectví, například malíři František Horčička, František Tkadlík, Václav Prachner, Václav Mánes, Josef Vojtěch Hellich, Josef Navrátil, Josef Bekel, Jakob Ginzel, Gustav J. F. Kratzmann, Franz Nadorp, nebo Josef Führich. Jeho návrhové kresby převáděli do rytin rytci Josef Jan Alois Drda, Jan Kroupa, Jan Antonín Gareis starší, Martin Tejček, František Nadorp, Jiří Döbler, Vilém Kandler, Karel Funk, Karl Frosch, Kašpar Pluth, Václav Schuldes, Josef Karel Burde, Daniel Scholl, Antonín Pucherna, Friedrich John, Josef Quaisser, Karel Wehrle, David Weiss, Karel Zimmermann a další.

Zemřel roku 1829 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho přímým pokračovatelem na Akademii byl v letech 1830–1835 jeho adoptivní syn, žák a korektor František Waldherr (1784–1835).

Dílo

editovat
 
Josef Bergler, portrét Aloise Martina Davida, 1810
 
Josef Bergler, Hermés a poutník, 1803, sépie, 26,8 x 20,6 cm, sbírka Památníku národního písemnictví v Praze

Před příchodem do Prahy vytvořil mnohé chrámové obrazy v Itálii (např. Fabriano, Marino, pro klášter theatinů na Sicílii), v Dolním Bavorsku (např. Östernberg, Pasov, Wegscheid]), Ravensburg, Regen, Freynberg či Zwiesel), další vymaloval v Horním Rakousku (například oltář morových patronů sv. Šebestiána a sv. Rocha v Reichersbergu.

V Praze patřil k čelným mistrům monumentální malby období klasicismu, k zakladatelům historismu v Čechách, k ideovým iniciátorům malířských cyklů, např. z českých dějin podle Hájkovy Kroniky české (pro Letohrádek královny Anny v Praze), z církevní historie, a k zakladatelům školy nazarénů. Dále skicoval sochařské monumenty a maloval portréty (Podobizna generála Ludvíka von Vogelsang, 1810-11).

Roku 1803 navrhl novou oponu Stavovského divadla v Praze s alegorickou kompozicí apoteózy státního a zemského patriotismu.[2] Roku 1808 navrhl pro Malostranský hřbitov v Praze-Košířích náhrobek pasovského biskupa Leopolda Ramunda z Thun-Hohensteinu. Podle jeho návrhových kreseb vznikla řada obrazů či soch jeho žáků. Vytvořil 314 grafických listů, mědirytin, leptů a litografií (podle soupisu J.G. Dlabacže). Kromě figurálních kompozic, návrhů pomníků či náhrobků to byly četné příležitostné tisky jako novoročenky, titulní listy či obálky knih, viněty a vizitky.

Významná díla

editovat

Antická mytologie a biblická témata

  • Samson zajat Filištíny, olejomalba na plátně, r. 1784 vyznamenaná cenou Akademie v Parmě
  • Shromáždění olympských bohů oslavuje múzy – opona pro Nostitzovo (Stavovské divadlo) v Praze; návrhová olejomalba dodnes visí ve vestibulu divadla.

Oltářní obrazy

Historické obrazy:

Portréty' duchovní i světské šlechty z rodin Auerspergů, Clam-Martiniců, Clary-Aldringenů, Czerninů, Kinských, Lobkowiczů, Schönbornů, Sternberg-Manderscheidů

Kresby:

Grafické listy:

  • 314 mědirytin, leptů a litografií, vycházely vázané v pěti sešitech alba Kompozice a skici (Erfindungen und Skizzen)
  • 15 gratulačních lístků k narozeninám či jmeninám pro členy hraběcí rodiny Šternberků
  • kolem 40 novoročenek
  • vlastní figurální vizitky (s amorem a paletou, s ženskou postavou, aj.)
  • ilustrace knih
  • Alegorie roku 1813, lept

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Leubnerová Š, 2016, s. 57
  2. ↑ Leubnerová Š, 2016, s. 21
  3. ↑ Dorotheum 10.12.2015
  4. ↑ [1]

Literatura

editovat
  • Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 57-59, Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-598-5
  • Anděla HOROVÁ a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I., A-M, Praha : Academia 1995, str. 65.
  • Jirásko L., Josef Bergler (1753-1829). Kresby, AVU v Praze, Praha 1995
  • Blažíčková-Horová Naděžda, Kresby Josefa Berglera, Ateliér 4, 1995, s. 6
  • Masaryková Alice, Praha a J. Bergler, první ředitel umělecké akademie, Umění 27, 1979, s. 77–81
  • Novotný A., Berglerův návrh opony Stavovského divadla, Umění IX, 1936, s. 188–189
  • Mitteilungen des Vereins der Geschichte der Deutschen in Böhmen, 13 (1875), str. 205 násl..
  • Ulrich Thieme - Felix Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, Leipzig : E.A.Seemann, díl III., s. 408–109.
  • Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Collegium Carolinum, München-Wien 1979, str. 79.
  • Joseph Bergler and Graphic Art in Prague 1800–1830. Roman Prahl (ed.). Praha – Olomouc 2007. ISBN 978-80-85227-98-7
  • Almanach Akademie výtvarných umění v Praze (1799–1979) ke 180. výročí založení, uspořádal Jiří Kotalík. Praha 1979.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Bergler&oldid=24398497“