František Kristian Waldherr
František Kristian Waldherr, také Franz Christian Waldherr (27. října 1784, Žatec – 15. listopadu 1835, Praha), byl malíř-figuralista, grafik, ilustrátor, výtvarný pedagog a ředitel pražské Akademie.
| František Kristian Waldherr | |
|---|---|
 Portrét Františka Waldherra podle kresby Josefa Berglera, lept 1835 | |
| Narození | 27. října 1784 Žatec  České království |
| Úmrtí | 15. listopadu 1835 (ve věku 51 let) Praha  Rakouské císařství |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, grafik, pedagog |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatFrantišek Kristian Waldherr pocházel z bavorské rodiny, usedlé ve Vilsbiburgu. Narodil se jako čtvrté dítě dva dny po otcově smrti v Žatci, kde matka krátkodobě pobývala na divadelní štaci. Brzy odcestovala s malým Franzem po dalších štacích, nejdříve k Lehmannově divadelní společnosti do Drážďan, kde Franze nechala na vychování u kočího. Později ho vzala s sebou k divadelní společnosti Emanuela Schikanedera a jeli přes Prahu do Vídně. U divadla se Františkovi zalíbila malba kulis a matka mu zaplatila domácího učitele. Dále cestovali do Lince, Štýrského Hradce, Innsbrucku a do Pasova.
V Pasově se Waldherr stal žákem biskupského knížecího malíře Josefa Berglera, který jej údajně adoptoval za vlastního. Když pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein přesídlil na odpočinek do Prahy, jeli s ním Bergler i jeho žák Waldherr. Tak se Waldherr roku 1800 dostal mezi první žáky na pražské kreslířské akademii (titul tehdy zněl Zeichnerakademie).[1]
Později působil jako soukromý učitel kreslení. Po Berglerově onemocnění převzal roku 1827 výuku malby a grafickou dílnu na pražské Akademii a roku 1830 byl jmenován jejím ředitelem.
Byl členem a určitý čas také předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách.
Žáci
editovatVilém Kandler, Josef Alexandr Koruna, Rudolf J. Müller, Emanuel Max, Emanuel Rom, Václav Jan Seidan, Karel Würbs, Adolf Weidlich, Josef Vojtěch Hellich Stanislav Kasparides a Antonín Lhota.[2]
Dílo (výběr)
editovatWaldherr byl figuralistou a Berglerovým epigonem stylu klasicismu. Kromě dvou portrétů se dochovaly historické a biblické náměty. Zanechal především kresby a ilustrace, provedl mj. sérii školních předloh a modelů pro žáky Akademie.
- Hipokrates se svými žáky, olejomalba;
- Panna Marie s dětmi Ježíšem a Janem Křtitelem, olejomalba
- Tři ženy u Kristova hrobu; olejomalba; společně s Hipokratem (č. kat. 10) a Pannou Marií (č. kat. 26) vystaveno roku 1835 na výstavě Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze[3]
- Nanebevzetí Panny Marie, obraz na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Vožici[4]
- Ilustrace evangelií: 44 kreseb podle Josefa Berglera; 1834
- Portrét Josefa Berglera, lept, 1836
- Vzpomínka na Josefa Beglera (Genius sedící na hrobě píše Berglerovo jméno na náhrobní desku), kresba křídou; grafická sbírka Národní galerie v Praze
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ M. A. Gerle: Waldherrův nekrolog v pražském listu Bohemia, č. 47 ze 17. dubna 1836
- ↑ Almanach Akademie výtvarných umění v Praze, k 180. výročí založení (1799-1979), Jiří Kotalík (editor). AVU a NG Praha 1979, s. 89-90
- ↑ Catalog der Kunstausstellung der Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde in Prag [online]. Praha: Gottlieb Haase Söhne, 1835 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Památky – Město Mladá Vožice. www.mu-vozice.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Toman Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců: II. díl; L - Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
- Milan Šaffek, Topografické pohledy v grafice a ilustracích Karla Würbse, bakalářská diplomová práce, FF MUNI Brno
Externí odkazy
editovat- Muzejní autority: Waldherr, František Kristian, 1784-1835 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- František Kristian Waldherr v informačním systému abART
- František Kristian Waldherr v Biografický slovník
