Auerspergové

rakouský hraběcí a knížecí rod

Auerspergové, někdy také Aueršperkové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka o rodu Auerspergů pochází z roku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg u Mindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde jižně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).[1]

Princely Hat.svg
Auerspergové (Turjačanové)
Auersperg (Turjaški)
Erb rodu Auerspergů
Erb rodu Auerspergů
Země Rakouské arcivévodství Rakousko
Kraňské vévodstvíKraňské vévodství Kraňské vévodství
Korutanské vévodstvíKorutanské vévodství Korutanské vévodství
České královstvíČeské království České království
atd.
Mateřská dynastie Auerspergové
Tituly hrabata, knížata
Zakladatel Pankrác z Auerspergu
Rok založení 1220 (rod poprvé zmíněn)
Konec vlády dosud
Větve rodu vlašimská, žlebská

HistorieEditovat

 
Středověký znak Auerspergů

V 15. století založili bratři Pankrác a Volkard dvě hlavní rodové větve. Ty se postupem času rozrostly natolik, že na počátku 19. století existovaly dvě linie knížecí a deset dalších linií hraběcích. Hrabata z Auerspegu sídlila a působila převážně v Rakousku a Kraňsku a do českých dějin se (až na jednu podstatnou výjimku) nijak nezapsala. Auerspergové patřili nezi nejvýznamnější a nejzámožnější šlechtické rody habsburské monarchie. Jejich majetky se nacházely na území dnešního Česka, Rakouska, Itálie, Německa, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Patřili a dodnes patří k nejrozvětvenějším šlechtickým rodům.[1]

Knížata z AuersperguEditovat

Auersperské knížectví
Fürstentum Auersperg
   16641806   
  
 
znak
geografie
obyvatelstvo
státní útvar
Svatá říše římská  Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
  Přední Rakousy
následující:
  Bádenské velkovévodství
  Rakouské císařství

Z Pankrácovy rodové větve vzešla nejvýznamnější rodová linie, povýšená v roce 1653 do knížecího stavu. V 18. století se usadila v Čechách a ve stejné době se rozdělila na starší linii (vlašimskou) a mladší (žlebskou). Jejich příslušníci v Čechách setrvali až do roku 1945, respektive 1942. Na konci 19. století se i tyto dvě knížecí linie začaly členit do dalších podliníí, jejich statky se ale nacházely převážně v Rakousku.

 
Zámek Vlašim – hlavní sídlo starší knížecí linie v Čechách

Starší knížecí linie (Vlašim)Editovat

 
Pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi

Mladší knížecí linie (Žleby)Editovat

 
Zámek ve Slatiňanech

Hrabata z AuersperguEditovat

ErbEditovat

 
Knížecí erb

Knížecí znak má šest polí oproti hraběcím čtyřem, uprostřed se nachází ještě stříbrný štítek s červeným lvem. Z heraldických zvířat jsou zde vyobrazeni orel, lev, lvice a tur.

PříbuzenstvoEditovat

Skrze sňatky byli spřízněni s Kinskými, Lobkovici, Colloredo-Mansfeldy, Valdštejny, Clam-Gallasy a mnohými dalšími rody.

ReferenceEditovat

  1. a b c HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Auerspergové, s. 11-13. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat