Otevřít hlavní menu

Clam-Gallasové

Rakousko-italský šlechtický rod usedlý v Čechách

Clam-Gallasové je jméno někdejšího českého hraběcího rodu, jedné z linií původně rakouského šlechtického rodu Perger-Clamů z Korutan, která v roce 1757 převzala jméno vyhaslého, italského rodu Gallasů a zdělila jejich převážně česká panství. Linie Clam-Gallasů vymřela roku 1930, zatímco linie Clam-Martiniců pokračuje.

Clam-Gallasové
Erb rodu
Erb rodu
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Clam-Freiherren-Wappen.png Clamové
tituly Hrabata
zakladatel Konrád Perger, Kristián Filip Clam-Gallas
rok založení 1757
větve rodu Clamové, Gallasové, Clam-Martinicové

Historie roduEditovat

 
Erb Pergerů z Clamu (1582)

Rod hrabat z Clamu svůj původ odvozují od starobylého rodu původně z Korutan, který vzkvétal pod jménem Pörgerové (Pergerové), urození páni z Höchenpergu, až do první poloviny 14. století, poté však odtud byl, při vnitřním štěpení Korutan vypuzen. Rod se poté usadil v Rakousích nad Enží.[1]

Praotcem rodů Clam-Martiniců a Clam-Gallasů je pak svobodný pán Štěpán Perger, syn Konráda Pergera († 16. listopadu 1521), který je jako první z tohoto rodu zmiňován písemně.[2]

Jedna část rodu přijala roku 1757 jméno vymřelého rodu hrabat Gallasů z italského Tridentska. Jejím zakladatelem byl hrabě Kristián Filip Clam-Gallas (17481805), synovec posledního člena rodu Gallasů hraběte Filipa Josefa. Byl podobně jako jeho syn, nejvyšší maršálek Království českého a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění, Kristián Krištof (17711838) mecenášem hudby a orchestrů v Čechách a také Ludwiga van Beethovena, který věnoval hraběnce Josefíně Clam-Gallasové dvě skladby.[3] Mezi významné členy rodu náležel generál jízdy Eduard Clam-Gallas (18051891), který roku 1850 vyženil část majetku Ditrichštejnů. Rodina vymřela v mužské linii Franzem Clam-Gallasem (18541930).

 
Svatba hraběnky Gabriely Clam-Gallasové s kížetem Adolfem z Auerspergu, vpředu vlevo matka nevěsty, hraběnka Clam-Gallasová (1914)

Rodové majetkyEditovat

Majetkové těžiště rodu leželo v Jizerských horách, kde Clam-Gallasům patřil zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Lemberk a okolí Liberce a některá drobná či rozptýlená panství jako Obříství, Velké KlecanyŽďár nad Sázavou. V letech 1762–1765 nechal hrabě Kristián Clam-Gallas přestavět zámek Dětenice v pozdně barokním slohu.

Kromě množství panství vlastnili Clam-Gallasové také architektonicky významné městské paláce v Praze a ve Vídni.

Majetek posledního hraběte v Československu byl zabaven v roce 1945 jeho dcerám, které byly nuceny uprchnout do Rakouska.

ErbEditovat

 
Clam-Gallasovský erb ve frontonu Libverdského zámečku

Jejich znak vznikl spojením gallasovské orlice a zlatého břevna s clamovskou kočkou na stříbrně a černě děleném poli. Uprostřed leží panna držící parohy.[3]

Významné osobnosti roduEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Prof. Dr. Ernst Heinrich Kneschke: „Deutsche Grafenhäuser der Gegenwart: in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung“, 1. Band, A-K, Verlag T. O. Weigel, Leipzig 1852, str. 159 ff.
  2. Klam in Österreich-Lexikon (aktualizace 4. července 2014)
  3. a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Clam-Gallasové, s. 32-34. 

LiteraturaEditovat

  • RITTER VON RITTERSBERG, Johann. Christian Christoph Graf Clam-Gallas. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1838. S. 19 s. (němčina) 
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Svazek Díl I, A-M. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 668 s. (čeština) 
  • SVOBODA, Milan a HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni, Hejnice, Liberec 2015. ISBN 978-80-85874-73-0 (čeština a němčina)
  •   Encyklopedické heslo Clam (šlechtický rod) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat