Karel Vilém Auersperg

český kníže, poslanec Českého zemského sněmu

Karel (Carlos) Vilém Filip kníže z Auerspergu, německy: Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg (1. května 1814 Praha4. ledna 1890 tamtéž[1]) byl česko-rakouský politik a předseda rakouské vlády (1867–1868).[2] Jako příslušník starého šlechtického rodu dosáhl řady dalších titulů, hodností a vyznamenání. V Čechách vlastnil velkostatek Vlašim. Jeho mladší bratr Adolf Auersperg (1821–1885) byl předsedou rakouské vlády v letech 1871–1879.[3]

Karel Vilém Auersperg
Ministerský předseda Karl von Auersperg
Ministerský předseda Karl von Auersperg
8. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
25. ledna 1827 – 4. ledna 1890
Předchůdce(Karel) Vilém II. z Auerspergu
NástupceKarel z Auerspergu
Ministerský předseda Předlitavska
Ve funkci:
30. prosince 1867 – 8. září 1868
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFriedrich Ferdinand von Beust
NástupceEduard Taaffe
Předseda Panské sněmovny
Ve funkci:
1871 – 1879
PředchůdceFrantišek Serafín Kuefstein
NástupceFerdinand Trauttmansdorff
Ve funkci:
1868 – 1869
PředchůdceJosef František Colloredo-Mannsfeld
NástupceFrantišek Serafín Kuefstein
Ve funkci:
1861 – 1867
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceJosef František Colloredo-Mannsfeld
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 1890
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883
Ve funkci:
1861 – 1870

Narození1. května 1814
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. ledna 1890 (ve věku 75 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1851) Arnoštka (Ernestina) Festetics de Tolna (1831–1901)
Rodiče(Karel) Vilém II. z Auerspergu (1782–1927) a Bedřiška z Lente (1791–1860)
PříbuzníAdolf Karel z Auerspergu a Alexandr Teobald z Auerspergu (sourozenci)
SídloPraha III
Profesepolitik a státní úředník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1852)
Čestné občanství města Litoměřice (1868)
CommonsKarl Wilhelm Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Zámek Vlašim, hlavní sídlo knížete Karla Auersperga

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů. Narodil se v Praze jako čtvrtý potomek a prvorozený syn knížete (Karla) Viléma II. (1782–1827). Studoval práva v Praze a poté procestoval několik evropských zemí. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice Metternicha.[4] Po roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady a v letech 1861–1867 jejím prezidentem.[4] Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou Předlitavska a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem. Později byl znovu předsedou Panské sněmovny (1868–1869 a 1871–1879), souběžně nadále zasedal v českém zemském sněmu.

V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna[5] a o rok později byl jmenován c. k. tajným radou. V roce 1863 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána. Jako hlava rodu Auerspergů byl též uživatelem dalších čestných hodností a titulů.[6]

Majetkové a rodinné poměryEditovat

Po otci byl dědicem panství Vlašim a dalších statků. K velkostatku Vlašim patřilo 4 864 hektarů půdy a v době jeho otce byla hodnota vyčíslena na jeden milión zlatých.[7] Zámek Vlašim prošel za knížete Karla Auersperga stavebními úpravami, protože rodina zde příležitostně sídlila.[8]

V roce 1851 se v Teplicích oženil s uherskou šlechtičnou Ernestinou hraběnkou Festetiscovou z Tolny (1831–1901), pozdější c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Její starší sestra Johanna se později provdala za Karlova bratra Adolfa. Manželství Karla a Ernestiny zůstalo bezdětné,[9] dědicem knížecího titulu a velkostatků v Čechách se stal synovec Karel (1859–1927).

Díky sňatkům svých starších sester byl Karel spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883). Karlův mladší bratr Alexandr (1818–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. generálmajora.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  2. Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
  3. Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 587
  4. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36
  5. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  6. Heslo Auersperg in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1874; Gotha, 1874; s. 90 dostupné online
  7. Majetek knížete Karla Auersperga in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 32–33 dostupné online
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532–533
  9. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 49 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazyEditovat