Karel Vilém Auersperg

český kníže, poslanec Českého zemského sněmu

Karel (Carlos) Vilém Auersperg, německy: Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg (1. května 1814 Praha4. ledna 1890 tamtéž[1]) byl česko-rakouský politik a předseda předlitavské vlády.

Karel Vilém Auersperg
Ministerský předseda Karl von Auersperg
Ministerský předseda Karl von Auersperg
8. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
25. ledna 1827 – 4. ledna 1890
Předchůdce(Karel) Vilém II. z Auerspergu
NástupceKarel z Auerspergu
Ministerský předseda Předlitavska
Ve funkci:
30. prosince 1867 – 8. září 1868
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFriedrich Ferdinand von Beust
NástupceEduard Taaffe
Předseda Panské sněmovny
Ve funkci:
1871 – 1879
PředchůdceFrantišek Serafín Kuefstein
NástupceFerdinand Trauttmansdorff
Ve funkci:
1868 – 1869
PředchůdceJosef František Colloredo-Mannsfeld
NástupceFrantišek Serafín Kuefstein
Ve funkci:
1861 – 1867
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceJosef František Colloredo-Mannsfeld
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 1890
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883
Ve funkci:
1861 – 1870

Narození1. května 1814
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. ledna 1890 (ve věku 75 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1851) Arnoštka (Ernestina) Festetics de Tolna (1831–1901)
Rodiče(Karel) Vilém II. z Auerspergu (1782–1927) a Bedřiška z Lente (1791–1860)
PříbuzníAdolf Karel z Auerspergu (sourozenec)
SídloPraha III
Profesepolitik a státní úředník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1852)
Čestné občanství města Litoměřice (1868)
CommonsKarl Wilhelm Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel z rodu Auerspergů. Po smrti otce (Karla) Viléma II. († 1827) se stal hlavou knížecí linie, studoval práva a po studiu žil převážně na svých statcích v Čechách. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice Metternicha.[2] Po roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 do roku 1890 byl členem Panské sněmovny Říšské rady a do roku 1867 jejím prezidentem.[2]

Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou Předlitavska a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  2. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36

Externí odkazyEditovat