Karl Maria Alexander von Auersperg
Karl Maria Alexander von Auersperg (26. února 1859 Vídeň[1][2] – 19. října 1927 Goldegg[2] nebo Vídeň[3]) byl rakouský šlechtic z rodu Auerspergů a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
| Karl Maria Alexander von Auersperg | |
|---|---|
 Karl Maria Alexander von Auersperg, foto z r. 1902 | |
| 9. kníže z Auerspergu | |
| Ve funkci: 4. ledna 1890 – 19. října 1927 | |
| Předchůdce | Karel Vilém z Auerspergu |
| Nástupce | Karel Adolf z Auerspergu |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1894 – 1902 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1891 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. ústavověrného velkostatku Německá agrární strana (Německý národní svaz) |
| Narození | 26. února 1859 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. října 1927 (ve věku 68 let) nebo 20. října 1927 (ve věku 68 let) Goldegg nebo Vídeň  Rakousko |
| Choť | (1885) Eleonore Breunner-Enkevoirth (1864–1920) |
| Rodiče | Adolf Vilém z Auerspergu (1821–1885) a Johanna Festetics de Tolna (1830–1884) |
| Děti | Adolf z Auerspergu Karel Alan August z Auerspergu Johana z Auerspergu Agáta z Auerspergu |
| Příbuzní | strýc: Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1900) |
| Commons | Prince Karl, 9th Prince of Auersperg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatByl statkářem v Goldeggu.[1] Pocházel z vlivného šlechtického rodu Auerspergů. Jeho otec Adolf z Auerspergu se v letech 1871–1879 angažoval v politice jako jako předseda vlády Předlitavska. Stejnou funkci zastával i jeho strýc Karel Vilém z Auerspergu. Karl Maria Alexander působil jako statkář. Byl rytmistrem v záloze a rytířem Řádu zlatého rouna. Měl titul tajného rady. V Kraňsku měl statky. Zastával post prezidenta zemědělské společnosti. Jako politik rozhodně odmítal všeobecné volební právo.[2]
Po smrti svého strýce Karla Viléma z Auerspergu byl roku 1891 jmenován dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[2] Byl i místopředsedou Panské sněmovny.[3]
Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1894 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil roku 1896 a mandát zastával do roku 1902.[2]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Kraňsko 12.[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil do Německé agrární strany.[4] Od 90. let se profiloval jako stoupenec agrárního hnutí. Zapojil se do debat o obchodních a celních stycích z Uherskem.[3]
Zemřel v říjnu 1927.[3]
Rodina
editovatV roce 1885 se ve Vídni oženil s hraběnkou Eleonorou Breunerovou (1864–1920), která byla dcerou Augusta Breunera (1828–1894), posledního mužského potomka staré šlechtické rodiny Breunerů. Eleonora byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodilo pět dětí:[5]
- 1. Adolf (1886–1923), c. k. rytmistr, čestný rytíř Maltézského řádu, ∞ 1914 Gabriela hraběnka Clam-Gallasová (1890–1979), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, majitelka velkostatku Lemberk
- 2. Agatha (1888–1973), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1913 Alexandr kníže Schönburg-Hartenstein (1888–1956)
- 3. Johanna (1890–1967), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1917 Rudolf hrabě von Meran (1872–1959), c. k. tajný rada, místodržitel v Horním Rakousku a Tyrolsku
- 4. Eleonora (1892–1967), ∞ 1910 Erwin Wallner (1879–1945)
- 5. Karel Alain (1895–1980), 1929 princ Auersperg-Breunner, ∞ 1927 Marie Henrietta hraběnka von Meran (1904–2000), dáma Řádu hvězdového kříže
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 65. (německy)
- ↑ a b c d e BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Karl Auersperg gestorben. Prager Tagblatt. Říjen 1927, čís. 250, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2011; Brandýs nad Labem, 2010; s. 50–54 (heslo Auersperg) ISBN 978-80-85955-39-2
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Maria Alexandr z Auerspergu na Wikimedia Commons
