Adolf z Auerspergu

česko-rakouský šlechtic a politik

Adolf Vilém Karel Daniel princ z Auerspergu (německy Adolf Wilhelm Carl Daniel Prinz von Auersperg, 21. července 1821, Vlašim[1]5. ledna 1885, zámek Goldegg) byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1871–1879 byl ministerským předsedou Předlitavska, liberálně a protiklerikálně orientovaným.[2] Jeho starší bratr kníže Karel Vilém (1814–1890) byl rakouským ministerským předsedou v letech 1867–1868.[3]

Adolf Karel Daniel, kníže z Auerspergu
Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska
Ve funkci:
1879 – 1885
PanovníkFrantišek Josef I.
7. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci:
4. července 1878 – 15. února 1879
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyAdolf z Auerspergu (zároveň)
PředchůdceJosef Lasser
NástupceEduard Taaffe
9. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
26. listopadu 1871 – 15. února 1879
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceLudwig von Holzgethan
NástupceKarl von Stremayr
Zemský prezident (místodržící) Salcburska
Ve funkci:
1870 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceArnošt Gourcy-Droitaumont
NástupceZikmund z Thun-Hohensteinu
Nejvyšší zemský maršálek
Českého království
Ve funkci:
1867 – 1870
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceEdmund Hartig
NástupceAlbert Nostitz-Rieneck

Narození21. července 1821
Vlašim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. ledna 1885 (ve věku 63 let)
zámek Goldegg
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenípohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi
ChoťI. (1845) Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk (1820–1849)
II. (1857) Johana Festetics de Tolna (1830–1884)
RodičeKarel Vilém II. z Auerspergu (1781–1827)
Frederika Luisa Henrieta z Lenthe (1791–1860)
Děti1. Karel Maria Alexander (1859–1927)
2. Johana, provdaná z Rohanu (1860–1922)
3. Arnoštka (1862–1935)
4. Aglaë, provdaná Kinská (1868–1919)
5. František (1869–1918)
Příbuzníbratr: Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890)
vnuk: Adolf z Auerspergu (1886–1923)
vnuk: Karel z Auerspergu (1895–1980)
vnučka: Johana z Auerspergu, provdaná z Meranu (1890–1967)
SídloPraha III (od 1868) a Praha III
Profesepolitik a státní úředník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1878)
Nejvyšší řád Kristův
rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
CommonsAdolf von Auersperg (1821-1885)
1871 čestný občan Salcburku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

editovat
 
Zámek Goldegg (Dolní Rakousy), majetek prince Adolfa Viléma z Auerspergu

Pocházel z knížecího rodu Auerspergů, narodil se na zámku Vlašim jako třetí syn knížete Karla Viléma II. z Auerspergu. Studoval práva, ale v roce 1841 vstoupil v hodnosti podporučíka do rakouské armády, v níž sloužil do roku 1859 (aktivní službu opustil v hodnosti majora). Poté byl zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl jmenován Nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Čech a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržícím Salcburska. Coby administrativní centralista nahradil roku 1871 Adolf z Auerspergu Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství, poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy.

S dílčími úspěchy, ovšem definitivně znamenaly obrat původní vládní politiky o smír s Čechy. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství.

Od roku 1868 měl hodnost c. k. tajného rady a v roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Za zásluhy obdržel velkokříž Leopoldova řádu a v roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.[4]

 
Svatba hraběnky Gabriely Clam-Gallasové s knížetem Adolfem z Auerspergu, vpředu vlevo matka nevěsty, hraběnka Clam-Gallasová (1914)

Adolf z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1845 v Praze s baronkou Aloisií Mladotovou ze Solopisk (1820–1849), dámou Řádu hvězdového kříže, která pocházela ze staré české šlechty. První manželství zůstalo bezdětné, podruhé se Adolf oženil v roce 1857 ve Vlašimi s uherskou šlechtičnou hraběnkou Johannou Festeticsovou z Tolny (1830–1884), která se později stala c. k. palácovou dámou a také dámou Řádu hvězdového kříže. Její mladší sestra Ernestina se již předtím stala manželkou Adolfova staršího bratra knížete Karla Viléma z Auerspergu. Z druhého Adolfova manželství se narodilo pět dětí.[5]

  • 1. Karel 9. kníže z Auerspergu (26. února 1859 – 19. října 1927), c. k. tajný rada, plukovník, dědičný člen panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Vlašim, manž. 1885 Eleonora Breunner-Enkevoirth (28. července 1864 – 20. ledna 1920)
  • 2. Johanna (17. září 1860 – 17. února 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1885 Alain Benjamin kníže Rohan (8. ledna 1853 – 24. února 1914), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Sychrov
  • 3. Ernestina (1862–1935), nositelka Alžbětina řádu, čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně
  • 4. Aglaja (28. března 1868 – 10. května 1919), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1892 Ferdinand Vincenc hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (8. září 1866 – 3. února 1916), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, nejvyšší štolba císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Horažďovice a Moravský Krumlov
  • 5. František Maria (11. prosince 1869 – 19. ledna 1918), MUDr., c. k. poručík, manž. 1899 Florence Ellsworth Hazard (25. prosince 1882 – 10. prosince 1960), rozvedli se v roce 1915

Díky sňatkům svých starších sester byl Adolf spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883).

Adolfovým majetkem byl zámek Goldegg v Dolním Rakousku, kde také zemřel. Pohřben byl v rodové hrobce Auerspergů ve Vlašimi.

Vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
  3. Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 586
  4. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  5. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 50–57 ISBN 978-80-85955-39-2
  6. Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat