František Lobkowicz (genealog)

český faleristik a genealog

František Lobkowicz (9. srpna 1927, Praha15. dubna 1998, tamtéž),[1] byl potomek českého šlechtického rodu Lobkowiczů (dolnobeřkovické větve).

MUDr. František z Lobkovic
František Lobkowicz (1927-1998).jpg
Narození 9. srpna 1927
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 15. dubna 1998 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Cítov
Manžel(ka) Hana, roz. Nováková (* 1928)
Děti Maria Jeanne d'Arc Prinzessin von Lobkowicz
Mariae Leopoldina z Lobkovic
Michal Lobkowicz
Rodiče Mořic Lobkowicz (1890–1944)
Gisela Helena ze Silva-Tarouca (1887–1958)
Příbuzní nevlastní sestra: Marie Antonie, provdaná Strachwitzová (1914–2003)
sestra: Ida, provdaná Czerninová, následně Franco (1917–2002)
bratr: Josef Ferdinand z Lobkowicz (1918–1946)
děd: Ferdinand Lobkowicz (1850–1926)
švagr: Pavel Brázda (1926–2017)
švagrová: Věra Nováková (* 1928)
babička: Ida, rozená Podstatzky-Lichtenstein (1865–1919)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
František Lobkowicz, Rozsíčky, cca 1943

Narodil se 9. srpna 1927 v Praze jako Maria František de Paula Mořic Josef Leonhard Wolfgang František z Assisi Romanus Maurentius Pius Kaspar princ Lobkowicz. Jeho rodiči byli Mořic Lobkowicz a Gisela Helena z Lobkowicz, vdova po Mořicově starším bratru Josefovi, rozená hraběnka Silva-Tarouca, dcera zakladatele Průhonického parku. V mládí byl členem katolického spolku Legio Angelica a nejprve člen, posléze vedoucí ve skautském středisku Mawadani v Praze. Jeho činnost (a dalších skautů) připomíná pamětní deska na skautské klubovně v Praze 5. V roce 1945 byl nuceně nasazený na budování zákopů na Moravě, odkud se mu podařilo uprchnout a do konce války se skrýval u Huga Strachwitze, staršího bratra svého švagra Bedřicha Strachwitze na zámku ve Zdounkách. Zde byl svědkem osvobození Zdounek rumunskou armádou.

V roce 1947 se zapsal na právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1948 přestoupil na lékařskou fakultu. V roce 1949 dostal povolávací rozkaz do čs. armády k PTP (Pomocný technický prapor), kde strávil dva roky. Po skončení studií pracoval jako lékař virolog na hygienicko-epidemiologické stanici.

 
František Lobkowicz (1927–1998) v mládí

Po roce 1989 se stal předsedou Výboru křesťanské pomoci a pracovníkem katolické Charity. Byl členem Suverénního řádu Maltézských rytířů a náměstkem velkopřevora.

Celý život se zabýval genealogií a faleristikou. Zpracoval podrobný rodokmen rodu Lobkoviců. Z manželství s Hanou měl dcery Janu (20. 10. 1953 Praha – 19. 12. 1969 Rokycany) a Marii Leopoldinu (* 26. 4. 1959 Praha) a syna Michala (* 20. 7. 1964 Praha);[1] ten byl v letech 1992–2002 český poslanec a ministr obrany.

František z Lobkowicz je pohřben v rodinné hrobce v Cítově.

DíloEditovat

  • LOBKOWICZ, František. Zlaté rouno v Zemích Českých, Zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie, ročník XXIV/4-1991, strany 181-281. Praha: Klub pro českou heraldiku a genealogii, 1995. 
  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-9. S. 195. 
 
Pamětní deska připomínající založení a obnovení skautského střediska Mawadani na Okrouhlíku v Praze 5

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 243. 

LiteraturaEditovat

  • Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání

Externí odkazyEditovat