Heřman Nostic-Rieneck

Heřman hrabě z Nostic-Rienecku (německy Hermann Graf von Nostitz-Rieneck, 29. července 1812, Trmice27. prosince 1895, Praha) byl rakouský generál z českého šlechtického rodu Nosticů.

Heřman hrabě Nostic-Rieneck
C. k. generálmajor hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1851, litografie, Josef Kriehuber)
C. k. generálmajor hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1851, litografie, Josef Kriehuber)
Tajný rada
Ve funkci:
1866 – 27. prosince 1895
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1842 – 27. prosince 1895
PanovníkFerdinand I., František Josef I.
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Doba služby18291867
Hodnostrytmistr, plukovník (1849), generálmajor (1851), polní podmaršál (1859), generál jezdectva (1892)
Bitvy/válkyMaďarská revoluce 1848–1849

Narození29. července 1812
Trmice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. prosince 1895 (ve věku 83 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1839) Vilemína Františka z Auerspergu (1813–1886)
RodičeJan Nepomuk Nostic-Rieneck (1768–1840) a
Antonie Schliková (1783–1830)
Děti1. Albert Karel (1843–1929)
2. Karel (1849–1919)
Příbuzníbratr: Albert Nostitz-Rieneck (1807–1871)
bratr: Zikmund Nostitz-Rieneck (1815–1890)
tchán: Karel Vilém II. z Auerspergu
švagr: Karel Vilém Auersperg
švagr: Adolf Auersperg
synovec: Jan Nostic-Rieneck (1847–1915)
synovec: Václav Koc z Dobrše (1842–1912)
neteř: Marie Antonie Gabriela, provd. Silva-Tarouca (1863–1934)
Profesedůstojník
Náboženstvířímskokatolické
OceněníVojenský záslužný kříž 3. třídy,
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie,
ruský Řád sv. Anny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V armádě sloužil od roku 1829, jako vyšší důstojník se vyznamenal během potlačení revoluce v Uhrách. Později působil jako velitel na různých místech monarchie a nakonec dosáhl hodnosti c. k. generála jezdectva (1892).

ŽivotopisEditovat

 
Heřman Nostic-Rieneck (1852)

Pocházel ze šlechtické rodiny Nosticů, patřil k falknovské rodové větvi[1] a narodil se do početné rodiny vojevůdce napoleonských válek Jana Nepomuka Nostice (1768–1840),[2] matka Antonie (1783–1830) pocházela z rodu Šliků. Do armády vstoupil v roce 1829, od roku 1833 sloužil jako rytmistr u jezdeckého pluku svého otce. V roce 1842 byl jmenován c. k. komořím, vyznamenal se během bojů v Uhrách (1848–1849) a v roce 1849 dosáhl hodnosti plukovníka. Za svou účast na potlačení uherské revoluce získal Vojenský řád Marie Terezie a ruský Řád sv. Anny. V roce 1851 byl povýšen na generálmajora a jako polní podmaršál (1859) byl velícím generálem v Záhřebu. V letech 1862–1864 sloužil v Čechách a poté byl velitelem v Sedmihradsku. V roce 1866 byl jmenován c. k. tajným radou a o rok později odešel do výslužby. Mimo aktivní službu dosáhl ještě v roce 1892 hodnosti generála jezdectva.[3]

V roce 1839 se v Praze oženil s princeznou Vilemínou Františkou Auerspergovou (1813–1886), dcerou Karla Viléma II. a sestrou významných politiků Karla Viléma a Adolfa Viléma z Auerspergu. Z jejich manželství pocházeli dva synové, starší Albert Karel (1843–1929) sloužil též v armádě a zastával vysoké funkce u dvora.[4]

Heřmanův starší bratr Albert (1807–1871) byl významným politikem v Čechách a třikrát zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království. Další bratr Zikmund (1815–1890) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka. Vysokých hodností v armádě a u dvora dosáhli Heřmanovi synovci Jan Nostic-Rieneck (1847–1915) a Václav Koc z Dobrše (1842–1912).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Rodokmen rodu Nosticů dostupné online
  2. Ottův slovník naučný, díl 18.; Praha, 1902 (reprint 1999), s. 437 ISBN 80-7185-057-8
  3. Hodnostní postup in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 128 dostupné online
  4. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 342–343 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazyEditovat